ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3fac01e0-66c5-11dc-8d93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
a není již také té víry, jaká se přičítala v jich nadpřirozenou moc. — Nieméně zajímají nás jako vzácný odkaz předků, zajímají nás svojí poetičností, majíce povšechný ráz allegorie pro- buzeného jara a víry v bájnou moc omládlé přírody, která v prsti nasáklé vůní roztálého sněhu, v studánkách s ledově křišťálovou vodou, v míze stromů a šťávě rostlin tají svá kouzla omlazující a léčivá. — To vše snadno slákalo prostou fantasii našeho lidu, aby spojivši po- svátnou a zázrakuplnou dobu utrpení Kristova se zázračným omládnutím přírody ve svůj pro- spěch, vytvořila si pověry a obyčeje jež, upjala na různé dny velikonočního téhodne. naí Především jest to Květná neděle na oslavu památného vjezdu Páně do Jerusaléma, kdy lid cestu zdobil ratolestmi a rouchy; na památku toho světi se ratolesti, vrbové proutky »kočičky«, buď jednotlivě neb líkem svázané, na vršku bezovou duší neb nějakým květem zdo- bené. V některých krajích jest to celý chvůjek proutků vrbových neb jívových na klokočové holi uvázaných. Na Moravě nosí se po vsi za zpěvů koledních a zdobí se pentlemi, řetězy pa- pírovými neb vejdumky; na Příbramsku jsou to kromě vrbových a jívových větviček proutky jasanové, lískové, střemchové, dubové, ba i vý- honky jalovce a smrčí, jež posvěceny, svážou se do křížku a vetknou do rolí, na lomenice domů, pod zápraží, do žlabů ve chlevích, za obrazya sochy, s tím úmyslem, aby chránily osení od potlučení, stavení obydelná od živelních pohrom, a dobytek od nemocí. Kdo polkne na lačný ža- ludek svěcenou »kočičku«, nedostane zimnici, kdo nosí klokočí vytažené z »kočiček«, uchrání se moci zlých duchů. Na Zelený čtvrtek a začínající jím přísný půst, jí se med, jenž prý chrání proti uštknutí hadů; v některých krajích východních Čech natírají medem sekeru, aby prý neuťala. Z rána na Zelený čtvrtek připraví si srp, kosu neb železo vůbec, na které vstoupí bosou nohou a uchrání se tak po celý rok bolení noh a kře- čím lýtek. Kojenci odstavení v tento den jsou zdraví a silní; děvčata, chytí-li žábu a kůstku z ní zašijí doošatu milého, připoutají jej k sobě. Na Semilsku hodí hospodář kousek plásti do studně, aby měla čistou vodu a nedržela žab. Rovněž tutéž moc nad vodou mají do studánek vhozené svěcené křížky. Velký pátek jest nejbohatším na po- věry; téměr všude uklízí se před slunce výcho- dem po obydlích, chlévech, stodolách, sklepích, sýpkách, na dvoře i zahradách, vykropuje s svécenou vodou a vymetá březovým proutím, aby hmyz a zlí duchové neměli přístupu. — Též dobytek časně z rána omývají, aby byl zdravý; z křižovatky levým podpatkem vy- hrábnutá prsť na Velký pátek dává se koním do lízání, aby nedostalí hřiběcí. Na Chotěbořsku svaří jasanovou koru s kafrem a vykropí tím stavení proti hmyzu. Když se o Velký pátek čtou pašije, předou ženy nit, jež pak má mnoho zázračných účinků; kdo nosí šat, na němž touto niti ně- kolik stehů, do toho hrom neuhodí; pytláka myslivec nedopadne, má-li tuto niť; šat jí šitý se nikdy neroztrhá a lýtko jí ovázané, křeč opustí. Děvčata na niti té nosi medaillonky, jež působí jako škapulíř; kdo nosí prádlo nití pa- šijovou šité, se neutopí, kdo na prstu svinutou, se neřízne. Olše uťatá na Velký pátek jako pažba k ručnici, má tu moc, že střelec se nikdy nechybí. Kdo na Velký pátek se jde mýt ke studánce a pomodlí se při tom devět otčenášů a zdrávasů, tomu dopřeje Bůh čistoty těla. — Klokočovou holí v tento den na hřbitově z rána vydlabaný drn, dá-li si kdo na hlavu ve dvoře neb chlévě, uhlídá čarodějnici, která mu škodí a může prý ji chytiti. O otvírání se pokladů na Velký pátek o pašijích, kdy zlato hoří žlutě stříbro plamenem bílým, známo mnoho pověstí téměř v každém kraji, kde se nějaká sřícenina nachází. Na Bilou sobotu zvoní hospodyně klíči, aby vyhnala prý myši z komory a nikdo se nedostal pod zámek. Kdo chce býti po celý rok hbitý, musí pospíchat z kostela, aby byl první doma. Když se zvoní Gloria anebo na vzkříšení, oklepávají stromy, aby byly úrodny. Po vzkříšení utrhne hospodář tři hrsti mladého osení, hodí je do žlabu dobytku a ten prý celý rok dobře žere. Když pasák přižene dobytek domů, poleje jej hospodář (někde prý všechnu čeládku) vodou, aby byl čerstvý ve svém ko- nání. Oharky ze spáleného Jidáše, rozhozené po polich a lukách, chrání od kríků a myší v některých krajích do vody hozené, rýby od leknutí. Stavení a lesy oharky ty chrání před
#2 alto_textblock #2
ohněm. Hezký zvyk na Bilou sobotu panuje na Přešticku, kde chlapci od svých stavení sy- pají cestičky k milým, každý něčím jiným,a děvčata je opět rozmetají, aby lidé nepoznali, za kterou kdo chodí. Boží hod a velikonoční pon- dělí jsou vajíčkovým svátkem. Na Boží hod barví a rýsují vajíčka, jež se dávají jako dárky z lásky buď jednotlivě aneb v uzlíku. Na Ně- mecko-brodsku zakopávají vajíčka do polí, aby dala hojné úrody. Tamtéž jest zajímavý zvyk, že dva nebo několik lidl jedí jedno vajíčko za tím účelem, zbloudí-li kdo a rozpomene se, s kým o Boží hod vejce jedl, ihned cestu na- lezne. Na pondělí velikonoční žije »po- mlázka«. Hoši s opentlenými pruty vrbovými neb jivovými, jež slují šlehačky, bínovačky, šmerkusy, mrskuty a j. vyplácejí děvčata, jež jim musí dáti vajíčka. Hospodář podělí v ten den čeleď vejci a mazanci a prvnímu hochovi, jenž přijde do stavení »bínovat«, vezme šle- hačku a našlehá dobytku, aby byl poslušný.
#3 alto_textblock #3
L. T.
#4 alto_textblock #4
= O zajetí Aguinalda, vůdce manilských povstalců, zasílá newyorský zástupce londýnské »Daily Mail« následující obšírnou zprávu: Líčení pochází od plukovníka Funstona samého, jenž pro svůj čin bezpochyby ihned bude povýšen na gene- rala brigády. Dle vypravování plukovníka Funstona podařilo se mu odejmouti poslu Aguinaldovu několik dopisů, v nichž vůdce povstalců žadal, aby mu bylo zasláno 400 mužů. Několik měsíců před tím byl dobyt tábor filipinského generala Lacuny, při čemž se mu dostala do rukou jeho pečeť a několik jeho podpisů. Poněvadž Aguinaldo patrně nevěděl o za- jetí generala Lacuny, byly podle materiálu, jenž byl po ruce, zhotoveny dva dopisy Aguinaldovi, z nichž jeden obsahoval několik zpráv o průběhu války, druhý zprávu, že general Lacuna dle rozkazu ihned vyšle 400 svých nejlepších mužů; podpis generalův na dopisech byl padělán. Sestaven sbor dobře ozbro- jený; tři američtí důstojníci, mezi nimi plukovník Funston, provázelí výpravu. Někteří filipinští důstoj- níci, přemluvení Američany, aby tento úskok podpo- rovali, přejali zdánlivě velení a vydávali americké důstojníky za zajatce, již se jim dostali do rukou. Zástupce Filipinců v Kasiguranu uvěřil historii o za- jetí amerických důstojníků a dal dopraviti padělané dopisy Lacunovy Aguinaldovi, jenž se nalezal v Pa- lonanu, vzdáleném 150 kilometrů. Výprava zdržela se po tři dny v Kasiguranu a po tu dobu meškali američtí důstojníci ve vězení. Pak nastoupen pochod k Palonanu. Česta vedla krajinou velmi neschůdnou a pustou, bylo třeba přestoupiti vysoké hory a pře- broditi se hlubokými řekami a mimo to trpěl sbor hrozně hladem. Když byli 13 kilometrů od Palonanu, byla většina mužstva tak vysílena, že bylo nutno poslati do tábora Aguinaldova a žádat o potravu. Den na to slavný vjezd do tábora Aguinaldova, jehož životní stráž počtem 50 mužů postavila se v parádě. Filipinští důstojníci, jež byli Ameri- čané vzali s sebou, pozvání do domu Aguinaldova. Jeden z pobočníků Aguinaldových zůstal venku a by- valý španělský důstojník, sloužící nyní ve vojště americkém, spozorovav, kterak si pobočník nedůvě- řivě prohlíží přibylou »posilu«, uznal příhodnou chvíli a povelel: »Teď ku předu hoši!« — Ihned za- hájena střelba, ale Filipinci ve službě Američanů stří- leli tak špatně, že usmrtili toliko tři muže Aguinali dovy. General domnívaje se, že to jsou pozdravné výstřely, přistoupil k oknu a volal na vojáky, aby to- lik neplýtvali náboji. V tu chvíli přistoupil k němu jeden z filipinských důstojníků, položil mu ruku na rameno a pravil: »Tys zajatcem Američanů!« Agui- naldo byl nejprve velmi rozčilen, ale upokojil se po- někud, když jej ujistili, že s ním bude dobře naklá- dáno. Očekává se, že Aguinaldo, vyzve-li svoje kra- jany, aby složili zbraně, bude novou vládou potvrzen ve své hodnosti. Zatím podrobili se ještě dva vůdci filipinští Američanům. Bývalý filipinský general Frins navštívil Aguinalda a snažil se přemluvit jej, aby se dohodl s Američany. = Úspěchy telegrafle bez drátu. Kapitán poštovního parníku »Princesse Clémentine«, jenž pluje mezi Doverem a Ostendem a jest opatřen pří- strojem k telegrafování bez drátu, oznamuje, že při poslední své plavbě z Doveru do Ostende zastaven byl signály francoužské majákové lodi, 25 mořských mil před Dunquerquem, jež označuje nebezpečné písčiny. Oznámeno mu, že majáková loď příští noci nebude moci svítit, nedostane li se jí pomoci z pev- niny. Z poštovního parníku poslána ihned přístrojem Marconiovým depeše do La Panne na belgickém po- břeží. Následkem toho přibyl záhy člun k majákové lodi a podniknuty potřebné opravy. Kdyby se to ne- bylo stalo, jest zcela pravděpodobno, že by některá loď byla uvázla na těchto nebezpečných písčinách. — Parník »Princesse Clémentine« ostatně již v únoru za tehdejších prudkých bouří opatřil pomoc telegrafií bez drátu ohrožené francouzské lodi, o čemž jsme tehdáž přinesli zprávu, = »Mlynář a jeho dítě« zakázán censu- rou. V Luckenwalde v Braniborsku zamýšlel ředitel tamnější společnosti divadelní provozovativ týdnu ve- likonočním známou hru »Mlynář a jeho dítě«, Pro- vozování však zakázáno bylo následujícím výměrem; »Policejní správa v Luckenwalde, dne 29. března 1901. K ústnímu prohlášení ze dne 28. března 1901. Raupachův kus »Mlynář a jeho dítě« ohlášený ku provozování na velikonoční neděli, pro svůj obsah hrubé pověry a nasládlých, pobožnůstkářských frásí nehodí se ku provozování v týdnu velikonočním«. = Dollarové bankovky s osli hlavou. Z New Yorku se oznamuje: Velmi hledané jsou nyní nesetidollarové bankovky z roku 1880. Bankovky tyto
#5 alto_textblock #5
ukazují amerického orla, jenž obrácen jeví zcela zře- telně obraz oslí hlavy. Tyto bankovky byly v oběhu 20 let, aniž si kdo tohoto šprýmu povšimi. Teprve před nedávnem objeveno to náhodou, když úřadník jakés banky jednu z těchto bankovek obzvláště dů- kladně prohlížel. Ve státní pokladně ve Washingtonu znali tyto bankovky s oslí hlavou velmi dobře, ale mlčeli o tom. Původce tohoto zlomyslného šprýmu byl rytec, zaměstnaný svého času ve státní tiskárně. Týž, rodilý Angličan, byl ze svého místa propuštěn a z pomsty vyryl v posledních dnech ještě na desku, ustanovenou k tisku bankovek, osli hlavu. Později oznámil státní pokladně, co provedl. Avšak nových bankovek bylo vydáno již tolik, že nebylo možno vzíti je nazpět. Také spoleháno na to, že onen mrzutý přídavek nebude zpozorován. = Král anglických cikánů. V Birminghamu zemřel těchto dnů král všech anglických cikánů, Jmenoval se Esau Smith a dosáhl ctihodného věku 94 let Zanechal ženu, s níž žil 75 let, pět synů, sedm dcer a dvě stě vnoučat a jiných potomků. Esau Smith měl velký vliv na anglické cikány, kteří při častých svých sporech stále se obräceli k němu a uznávali jej za svého nejvyššího soudce. Vykoná- val spravedinost dle tradic čestného zákonníka ci- kánského, udržovaného v ústním podání. Pohřeb jeho konán za velkého pláče a nářku jeho poddaných. = Sebevražda podivína. Z Namuru se ozna- muje: Ve Florennes zastřelil se 84letý soukromník Flostroy. Odebral se před 50 lety do Ameriky, pra- coval nejprve šest let v obilním skladišti, načež si založil továrnu na vydělávání koží, podnikal pak ještě různé obchody, až se jměním 4 mill. franků uchýlil se v soukromí. Přede dvěma lety přibyl do Nizzy, koupil si tam villu a dopsal svým příbuzným v Belgii, že je co nejdříve navštíví. Několik dnů po- tom poslal starostovi ve Florennes 21.000 fr. v cen- ných papírech jakožto vzorek bez ceny se žádostí, aby částka ta rozděléna byla chudým. Minulého roku přibyl starý mládenec sám do Florennes, kdež ovšem jeho příbuzní uvítali jej s otevřenou náručí. Záhy však počala se jeviti u něho těžkomyslnost a konečně roznesla se zpráva, že v poslední době přišel o značné sumy peněz. Již jednou byl se pokusil o sebevraždu V poslední době pak podařilo se mu nanovo opatři si revolver a tentokrát provedl svůj úmysl s úspě chem. Měl ještě něco přes 40.000 fr., z čehož měl 20.000 fr. při sobě v kapse. =Stávka služebných. Londýnu hrozí vše- obecná stávka služebných. Těchto dnů konáni v Hyde Parku obrovský meeting pod předsednictvím jakéhos správce domu. Na této schůzi protestoval jakýs ko- morník proti tomu, že musí každodenně cídit bicykl svého pána. Jakás komorná stěžovala si, že se do- stane pozdě do postele a že musí příliš časně vstá- vat. Jiná, že její velitelka obnošené šaty prodává, na místě aby jí je darovala. Jiní opět projevovali své rozhorlení nad tím, že jejich panstvo kouří špatné doutníky a pije zcela sprostou whisky. = Obchod s děvčaty do Turecka. Z Oděsy se oznamuje: Zdejší přístav slouží jako vývozní sta- nice pro mladé, nezkušené Rusky, jež se odtud vy- vážejí do Turecka, kdež za vysoké ceny odevzdávají se objednatelům. Zločinní agenti cestují neustále v nitru říše, aby získali čerstvé »zboží«, zejmena blondýnky, jimž mohamedáni dávají přednost. Těchto dnů zatčen byl v Cařihradě agent s pěti krásnými, mladými dívkami, ve věku 16 až 18 let. Ruskému detektivu, jenž navštívil připluvší loď, byly mladé, hezké dívky, jež agent vydával za svoje sestry, ná- padny a udal věc. Po důkladném výslechu vyšlo na jevo, že dívky byly angažovány pro divadlo a sice v Oděse. Když přibyly do Oděssy bylo jím ozná- meno, že společnost odebrala se do Turecka, kamž se mají odebrati s agentem. Slíbena jim velká gáže, Takto podařilo se dívky osvobodit než se dostaly do rukou »kupců«. Obyčejně bývají dopraveny takovéto nešťastnice, jakmile přibudou do Cařihradu, přímo do asijské čtvrti, kdež zmizí beze stopy, nepodaří-li se jim uprchnout. Střeženy bedlivě kleštěnci, bývají hladem, krutým nakládáním aneb skvělými sliby přinuceny k povolnosti. Mnohdy také bývají dívky prodávány přímo dohazovačce, jež je pak umístí v různých harémech. V Cařihradě existují dvě úplně organisované kanceláře pro obchod s děvčaty. »Zbo- žím« jsou nejen Evropanky, nýbrž namnoze i Čer- kesky. Ruský konsulát v Cařihradě sice bedlivě dbá o vyproštění těchto nešťastných děvčat, avšak, bohu- žel, nepodaří se vždy zakročiti v čas a s úspěchem. = V rukou lynčovníků. Z Itasky, Texas, s oznamuje: Černoch John Henderson, jenž nedaleko Corsiana znásilnil a zavraždil manželku váženého občana Youngera, byl na útěku dopaden a měl být policajty dopraven na místo vraždy, vzdálené 45 angt. mil. Avšak ve vlaku byl přepaden zástupem ozbro- jenců, kteří s napřaženými revolvery v rukou donu- tili policajty, aby ho vydali. Lynčovníci vzali vraha do svého středu a odvedli jej do Corsiana, kde oče- kává ho hrozná smrt.
#6 alto_textblock #6
Denní zprávy.
#7 alto_textblock #7
— Úspěchy staročeské strany se za posledních dvanáct let obmezují venkoncem na to, zjišťovati ve sboru poslanců národní strany svobodomyslné čas od času rozpory v názorech. a míněních, při čemž tisk její povždy proje- voval tklivě dětinnou radost nad tím, mohl-li nadouvati všeliké ty antithese, v klubovních. jednáních se naskytující, na zásadní spory, pukliny, praskliny a trhliny a rozkoly! Také předvčerejší schůze klubu národní strany svobo- domyslně poskytla přiležitosť »Národní Politice« a »Hlasu Národa« ke zjištění »Dyou proudů ve straně mladočeské«, kteréž nacházejí prý se »Na rozcestí«. Své škodolibosti obětovala »Nár. Politika« příkladně i onen svůj rozum, kterýž projevila bezprostředně po známém dopisu posl. dra. Pacáka, na vysvětlení taktického obratu