ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3fa40c50-8fd3-11dd-9fcb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY.
#3 alto_textblock #3
6. září 1913. Číslo 245.
#4 alto_textblock #4
Nebudu se dotýkat skutků rakouského ministra zahraničních záležitostí, a o ruské diplomacii řeknu, že podle mého mínění hlav- ni její chybou jest okolnost, že netvoří si si- tuace a událostí, ale jen se jim přizpůsobuje Všechna iniciativa zůstává v rukou Němců a třeba přiznati, že dovedou se starati o dneš- ni den i připravovat si budoucnost; přítomnost nikdy jich neoslepuje do té míry, aby za před- ními stromy neviděli lesa. Pracují na všech stranách ruských, v severnf Číně, v Arménii v Turecku, Malorossii. Tato sesílená činnos jest vzbuzena výlučně strachem ze slovansko solidárnosti. Jest velmí potěšujícím zjevem, že v ruské společnosti stále více se probouzí slovanské sebevědomí — je to nejjistější zárukou dalšiho politického a kulturního rostu Ruska. Nelze také nepřivítat zjevu nové ruské strany — progressistů. Ve spojení s okťabristy tato stra- na může mnoho vykonat. Tento nový zjev v ruském životě je velmi významný. Svědč. o zdravém obratu v ruské společnosti: cho- robné frondérstvo ustupuje zdravé zákono- dárné práci. Ale já považuji za velké neštěst Ruska, že v nové hosudarstvenné dumě není A. J. Gučkova, kterého pokládám za jednoho z nejlepších veřejných pracovníků nynějšího Ruska. Ruská společnost ještě úplně nevystří- zlivěla z revolučního zápalu. Její uvědomělá část, ta, pro kterou jest charakteristické vy- dání sborníka „Véchi“, přešla od bořivé práce k tvořivé. Druhá část společnosti je stále ješte pod vlivem ruských demagogů, typických theo- retiků a lidí naprosto neschopných býti stát- ními činíteli. Když Miljukov proslovil v Lon- dýně svou památnou řeč o „oposici Jeho Veli- čenstva“, jásal jsem, mysle, že nyní všechna energie lidí, které on vede, bude namířena výlučně ke tvůrčí činnosti, ale, běda, kromě Irází a obžalovací kritiky, pravda často roz- umné a spravedlivé, činů jsme neviděli. Zatín A. J. Gučkov má bezespornou zásluhu kardi- nálního významu, práci pro obrození ruské armády. Jeho památná smělá řeč o velitelstv armády dokazuje velmi přesvědčivě, jak ne- spravedlivy jsou výtky o jeho přílišném oppor- tunismu k vládě. Ještě jednou opakují, pova- žuji za velké neštěstí Ruska, že takový stát ník, jako A. J. Gučkov, není dnes v činnosti Rusko má mnoho Čackých, Rudinů, Buzarovů Manilovů, ale žel málo má Solominů a štolců Zvláště teď, když politický život na staré pev- nině vyhraňuje se tak podivně, nepřítomnost vůdce zdravé umírněně-liberální strany v dum vzbuzuje upřímnou lítost u všech přáte Ruska.“
#5 alto_textblock #5
Úplné fiasko protestní schůze radikální trojky a agr. posl. Žďárského v Nové Pace.
#6 alto_textblock #6
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
#7 alto_textblock #7
Je známo, že protestní schůze tří radikálních stran nesměřovaly a pokad dosud jsou ještě ko- nány, nesměřují především proti komisariátua vládě, nýbrž proti naší straně svobodomyslné. která měla býti učiněna za vše zodpovědnoua nenáviděnou, aby bylo lze po ní děditi a nasytiti dlouho již hladovíci a mandátů lačné žaludky ra- dikálů. V úterý 2. září zajeli si pánové také do Nové Paky, kde dosud radikalismu se nijak nevedlo. Zdejší mladočeská posice, silná a rychle, zvláště v mladších vrstvách se vzmáhající, měla býti zdo- lána nebo aspoň zviklána. Ale pokus se nepovedl. Jediný řečnik mladočeský — nota bene míst- ní, neboť na ostatní se ani nedostalo — úpln stačil k tomu, aby odhalil vlastní, protimladočeský účel schůze, a aby skvěle před četným shromážděním obhájil stranu svobodomyslnou, její program a taktiku, její jed- notuva ideálního vůdce dra. Kramáře. Před schůzí radikální pořadatelé rozhlásili, ž přijedou poslanci Slavíček nebo Stříbrný a býv. poslanec Sokol, ale tito se nedostavili — vědělit asi, že v Pace jsou pro ně hrozny tuze vysoko. Za to přijeli agitátoři: nár. sociál p. Špatný [jeho příjmení vhodně vystihovalo jeho báječné výkony), a státoprávní pokrokář p. Šmejc; za stranu realistickou dostavil se učitel p. Ad. Ro- sol. Také místopředseda poslan, sněmovny pan poslanec Žďáraký se dostavil, aby v Pace po- mohl rozlévati radikální vody. Účastníků bylo přes 150. Byla to pestrá směst nár. sociálové z celého okoli, státoprávníci, ně- kolik realistů a soc. demokratů a asi 40 Mlado- čechů, zvláště z mladší generace, kteří se dosta- vili bez zvláštního vyzvání. Místní realisté a státo- právníci vypadají tak uboze, že nesehnali ani své- ho místního člověka do předsednictval Průběh schůze byl místy bouřlivý, a trvala o 8. hod. večer do 1. hod. s půlnoci. Páni oposičníci sice mluvili dlouho, přece ale zbylo i našemu mluvčímu tolák času, aby naši stranu nejen ob- hájil, ale také pozvedl vysoko nad niveau odpůrců. Z oposice mimo pozvané nikdo nemluvil, pouze několik vět předák realistů, který vytýkal našemu řečníkovi inšeligenci (doktorátl), ale tentokráte narazil se svou kosou hrubého vtípu na kámen inteligence. Páni, spatřivše značnou menšinu Mladočechů. dostali strach a nechali nenáviděné Mladočechy celkem stranou. Jen řečník státeprávní povoli více uzdu své prostořekosti a nabíral z plna plic Za to řeč našeho strannika naplnila už celou opo- sici hněvém nad jejich neúspěchem a od té chvíle již bylo jasno, že schůze nebyla adresována vládě ale straně mladočeské. Náš řečník vhodně řekl že schůze je vlastně proti němu, jako zástupci ná- rodní strany svobodomyslné. Politoval také opo- siční řečníky, že přišli apoštolovat do města, kde jejich stranníci dosud nevykonali ani drobet jaké- koli dobré práce. Zajímavo bylo, že právě řeč našeho stranníka dra. Karla Matoužka vynutila si sama sebou největší pozornost a zájem. Vynikala klídem, věc- ností a zaniceností pro stranu naši. Sám řečník realistický a posl. Žďárský konstatovali své potěšení nad slušnou formou vývodů dra. Matou- ška; řečníci národně sociální a státoprávní nedo- vedli dru. Matouškovi odpověděti jinak, než. „ve- lectěný pane doktore“, „c. k. úřadníku“ atd. Vy- padalo to jako inteligence a klid na straně naší. a prázdnota i vztek na strahě druhé. Schůze se rozešla sama. Nikdo z oposičníků neodvážil se ani slovem zmínit o reso- luci, aby hlasováním o ní neukázal se odpor protitak zvané oposici. Schů- ze nebyla ani předsedajícím uzavřena. Většina od- nášela si dojem, že protest dopadl neobyčejně chabě. Mluvčí naší strany přinutil pány příznat pravdu: že přišli proti nám a ne proli vláděa komisariátu. Útok se jim naprosto nezdařil a skon- čil fiaskem. Svými řečmí podali našemu mluvčímu hohatou příležitost k bezohledné kritice oposič- ního hnutí, jeho bezprogramovosti a strannické zášti. Schůze ukázala, že ujasněnost a cílevědo- most je na straně naší, kdežto povrchnost, lehko- myslnost a zmatek vězí v mozcích oposice. Oposice nezdarem schůze je naprosto konster- nována, neboť poznala, že stačí jen trochu odvahy a jediný, nota bene místní člověk aby rozmetal připravené referáty
#8 alto_textblock #8
předáků oposičních z Prahy. To jedno- duše proto, že zásady a život naší strany mlado- české podávají nejlepší pramen k vlastní obha- jobě, kdežto celé poměry oposice jsou tak labilní, že kácejí se prvním nárazem. Jen více tako- vých schůzí, aby český lid viděl, jací oposiční vůdcové derou se v jeho duši a jak slabá a špatná je věc, kterou se odvažují hájit v domnění, že nebude toho, kdo by vyhledal jejich společnosta odhalil jejich prázdné nitro a sobecké úmyslyl Packá schůze ukázala, jak právě oposiční tro- jice neví, jaké stanovisko zaujmouti k oktrojí, k provedení volební opravy a jak napraviti poměry v Čechách. Toto záhadné „jak“ je vůbec kame- nem úrazu každé oposiční schůze a jen některým lidem stačí nadávky na určitou stranu, kdežto většina dívá se do budoucnosti a chce zvěděti cesty k lepšímu. O těch cestách ale oposice ví neobyčejně málo nebo nic. Packá schůze rozplízla se v invektivy proti mladočeskému mluvčímu, ale nijak nepoučili opo- siční řečníci posluchačstvo o cestách k lepšímu ač o to byli výslovně našim mluvčím a četnými hlasy, zvláště sociálních demokratů, žádáni. Z- hadné „jak“ zůstalo pány oposičníky nezodpově děno. Redaktoři „Českého Slova“ a „Samostatno sti“ nebudou doma asi pochválení za rány a po- tupu, kterou si ze schůze domů přivezli.
#9 alto_textblock #9
Politický přehled.
#10 alto_textblock #10
Země české.
#11 alto_textblock #11
Říšský sjezd německého řemeslníctva v Cho
#12 alto_textblock #12
mutově.
#13 alto_textblock #13
Počínaje dneškem po tři dny potrvá v Cho mutově sjezd německého řemeslnictva z Ra kouska, na němž budou ministerstva obchodu a veřejných prací zastoupena. Sjezdu příkládá se mimořádný politický význam, třicet něme- ckých říšských poslanců přihlásilo k němu své účastenství. Již včera dostavilo se n 2000 účastníků ze všech končin říše. Podle „N. F. Presse“ neopomene prý říšský něme- cký sjezd německým soukmenovcům v če- chách vysloviti své sympatie v boji proti sla- visujícímu systému knížete Thuna a připov jim svou podporu tím, že učiní jich požadav- ky také svými. Neboť prý v řadách německé ho řemeslnictva panuje naprosto neobmezené přesvědčení, že národní útisk a poškozován Němců v Čechách má nepopíratelně škodlivý vliv na Němce v ostatních zemích. Národnost- ní boje v Čechách prý projevují se i v zemích na sudetské hranici již způsobem co nejpová. žlivějším a zvláště stav živnostenský trpi in- vasí českých konkurentů v davech, rovněž občasným bojkotovým hnutím. Živnostenský stav cítí prý, že by každé další zatlačování ně- meckého živnostnictva v Čechách znamenalo ohromné nebezpečí pro všechen německý li v Rakousku a že se pokračujícím počešťová- ním živnostenského stavu provádi jeden z nej- nebezpečnějších procesů rozdrobovacích, kte- rý nejenom německému národu, ale i státu je svrchovaně hrozivým. A proto prý chomutov- ský řemeslnický sjezd vydá k vládě důtklivé napomenutí, aby se vzdala dosavadního svého lhostejného chování k úpravě národnostních poměrů v Čechách a sama účinně spolupra- covala na vyjasnění vnitropolitických poměrů. jichž těžiště stále jako dosud v Čechách leži a od jichž vyjasnění závisí každá další úspěš- ná činnost parlamentu. Tato spolupráce vlá- dy nesmí prý záležeti v jednostranném hově- ní Čechům, nýbrž ve splnění německých poža- davků. Jednání říšského sjezdu řemeslníků vyzní prý v jednohlasném nároku: Německé- mu lidu, německému řemeslnickému stavu bu- díž vzdána náležitá vážnost a věnována péče všech rozhodujících faktorů ve státě, že by si byla „N. Fr. Presse“ něco kloud- ného myslela při vydání tohoto článku, jest velmi pochybno. Octla by se jistě v nejhroz- nějších rozpacích, kdyby měla pověděti, v čem zejména a zevrub záleží národnostní útlak německého živnostnictva v Čechách. Jestlíže je poškozováno konkurencí českých živnost- níků, pak vystavuje „N. Fr. Presse“ nejbíd- nější svědectví německému stavu živnosten- skému v Čechách, neboť svým článkem vlast- ně tvrdí, že nesnese konkurenci českého živ- nostnictva, kteréž živnosti své provozovati musí za týchž hospodářských podminek ná- kupních a námezdních jako německé a přece vítězí u německého zákaznictva. Kdyby chtě- la „N. Fr. Presse“ tvrdit, že české živnostní- ctvo vítězí lácí výrobku a že této láce doci- luje skromnějšími životními nároky, musilo by se mu vlastně živnostnictvo německé vysmá z plna hrdla. Potvrdí snad chomutovský sjezd inferioritu německých živnostníků požadavkem za nacionálně ochranářské zákonodárstv proti invasi českých konkurentů? Myslí pal „N. Fr. Presse“, kdyby takový horendní ná- pad byl uskutečnitelný, že by tím národnostní boje v Čechách utuchly a že by bojkotové hnutí hospodářské, proti českému živnostní- ku dnes krajně vykořisťované německými or- ganisacemi a radnicemi, potom na české stra- ně — kde tento prostředek národnostního boje dosud takřka nedotčen — nevzplanulo požá- rem, o němž by si měli němečtí aranžéři ná- rodohospodářského boje v Čechách napřed učiniti aspoň přibližné představy!? Tyto sklo- ny, jež vídeňský hlavní orgán pro živnosten- skou neobmezenou svobodu připisuje chomu- tovskému sjezdu, jsou povážlivým zahráváním ohněm poblíž prachárny, paličům by se snad- no mohlo stát, že by vylítli zároveň do po-
#14 alto_textblock #14
větří.
#15 alto_textblock #15
Německá strana dělnická. Zítra a v pondělí koná se v Jihlavi páty říšský sjezd německé dělnické strany v Ra- kousku. Referáty mají poslanci Knirsch, Sei- del, Fahrner, Jung.
#16 alto_textblock #16
Pivní inspektorát a Němcí. Z útočníka na ochránce zemské správn komise změnila se „Bohemia“ obratem ruky a včerejší její večerník shoduje se s předse dou komise naprosto s obvyklou dávkou per fidnosti. Zmínivši se o kritice českého tisku vůči pozoruhodnému výkonu hr. Schönborna kterýž hodil autonomní zásady a svou domně- lou a jim okázale manifestovanou neodvislos přes palubu, praví „Bohemia“; „Jak viděti, připravilo již jmenování ně- kolika německých úřadníků české orgányo rozvahu. Což pání zapomnělí, že Němci také bez národnostního klíče mají plný nárok na úřadni- cká místa v zemské službě?“ To prá- vě jest naše stanovisko a to také tvrdíme- Němci mají právo na místa v zemské správě ne snad „také“, nýbrž vůbec a výhrad- ně bez národnostního klíče. Na mí-
#17 alto_textblock #17
sta v zemské správě podle národnostního klíče budou míti právo, až se o tomto českém ústupku obě národní strany znova dohodnou v řádně obnoveném jednání vyrovnacím, soubor vyrovnacích úmluv, jichž kusem tento ústupek jest, bude řádným ústavním jednáním na zemském sněmu uzákoněn Do té doby nikdo, buďsi kdokolí, nemá právo z odstavených a oboustranným prohlá- šením za neplatné a nezávazné výslovně pro- hlášených, vyjmouti některou a dávati ji Něm cům via facti presentem. Proti tomu se sta víme z dobré rozvahy a nikoli proti tomu, aby Němci, vyhovují-li požadavkům kvalifikace byli přijímáni do zemských služeb.
#18 alto_textblock #18
O roztržce v německo-radikálním táboře vypravuje „Brüxer Ztg. zvěst, sahající až do předběžné porady této strany před posledn valnou hromadou německého Nationalvereinu ve Vídni. V této poradě střetly prý se protivy ve straně panující takovým nesmířitelným způsobem, že rozpad strany na dvě skupiny jest nevyhnutelný. Jedna z nich pod velenín K. H. Wolfa a dra. Bodirského zaujme prý většinu strany, k níž náležejí také poslanci dr Herold, Kraus, Kroy, Lössl, kdežto druhá sku- pina pod vedením Pacherovým s poslane Hummerem. Teufelem, Sommerem. Mühlwer tem, Kasparem nehodlá první skupinu násle dovati směrem politiky ostřejší toniny. Roz tržka je prý tak dokonalá, že přes všechny snahy rozhodujících živlů stran nedá se nikte rak napraviti.
#19 alto_textblock #19
Rakousko-Uhersko.
#20 alto_textblock #20
Hr. Stürgkh o svolání říšské rady. Dr. Leche r dopsal dne 30. srpna hr Stürgkhovi, žádaje ho, aby v brzku svolal říš- skou radu, jež by vyřídila malý finanční plán. aby se mohla provésti úřadnická pragmatika a vyhovělo se slibu, jejž vláda dala státním úřadníkům a zřízencům. Dr. Lecher stěžujes ve svém listě, že finanční plán nebyl na jaře poslanecké sněmovně vyřízen a vina toh spadá prý také na vládu, jež ochotně poslala členy sněmovny předčasně na letní prázdniny Nyní pak, píše dr. Lecher dále, se proslýchá že hr. Stürgkh odkládá úmyslně svolání parla- mentu a pohrozil dokonce předsedovi dru. Sylvestrovi, kdyby sám sněmovnu svolal, že jí odroči. Sněmovna dle vládních plánů má se sejíti teprve koncem října neb v listopadu, až po zemských sněmech a delegacích. Poli- tická slušnost a poctivost prý vyžadují, aby se danému politickému slovu za všech okol. ností vyhovělo a stal se každý možný pokus, aby se splnil daný slib. Hr. Stürgkh zodpověděl Lechrův dopi dlouhým listem, v němž omlouvá odklad svo- lání říšské rady a ospravedlňuje se z někte- rých výtek, jež mu dr. Lecher učinil. Vláda — píše mimo jiné — trvá pevně na svém sta- novisku a neučinila pro podzim jiných dispo- sicí, než které oznámila vůdcům pracovních stran už za taktického vyjednávání koncem června. Tvrdí-li se, že vláda se zavázala svo- lati říšskou radu již v září, jest to podvržená zpráva časopisecká. Doufám, že brzy po 15 říjnu bude možno říšskou radu svolati a času až do té doby se použije ne pouze na sněmovn práce v některých korunních zemích, nýbrž také na politické přípravy k podzimnímu za sedání říšské rady. Tyto předběžné porady ne mohou začíti dříve, poněvadž před druhou po lovinou září není žádná politická práce možna z důvodů technických. Až se na podzím říšská rada sejde, bude moci vstoupiti hned in medias res finanční reformy (může přistoupiti hned k debatě podrobné, poněvadž všeobecná roz prava byla ukončena již v červnu) a může tedí celý zákon vyříditi tak, aby mohl vstoupit v platnost již 1. dubna 1914. Proti výtce dra. Lechra, že vláda spolu zavinila nevyřízení finančního plánu před let ními prázdninami, brání se hr. Stürgkh pouka zem na žalostný stav parlamentu v červnu, kdy oposíce se chystala zmařiti nejen finanční plá nýbrž i ústavní vyřízení zatímného rozpočtu Čelní vůdcové politických stran uznali tehda sami, že hr. Stürgkh svým zakročením zachrá nil parlament před rozpadnutím.
#21 alto_textblock #21
Ukrajinci o haličské volební opravě. Dr. Konst. Levický, meškající ve Vídni pravil redaktoru „Zeitu“, že jest sice dosu naděje, že se ryt. Korytowskému podaří se- hnati potřebnou většinu pro smluvenou voleb ní opravu, ale tato naděje není valná, poněvadi nepřátel této opravy v novém sněmě přibylo Návrh, vypracovaný „národními lidovci“ (Vše poláky a křesť. lidovci) je pro Ukrajince ne- příjatelný. Návrhem prof. Glombiňské h snižuje se smluvený již počet poslanců a take Malorusům se v něm nabízí méně mandátů než dříve (60 místo 62). Ukrajinci nesvolí také ke složení zem. výboru, jak je navrhuje Glom- bíňský, nepřijmou proporciální volby v ně- kolika kuriích, takže na základě tohoto ná- vrhu nemůže býti ani řečí o nějaké dohodě mezi Poláky a Malorusy. Stejně odmítavě píše o všepolském ná- vrhu ukrajinské „Dílo“. Podkladem politického rozhovoru a potom zákonem může se prý stát pouze takový návrh, který by mohli přijati také Ukrajinci. Objeví-li se takový náveh rozebereme ho kriticky. Zatím vševolsko-kle- rikálně-lidová koalice může se baviti svými fantasiemi. Můžem se klidně dívati na jich zá- bavu, poněvadž víme bezpečně, že nepřived ani o krok blíže k cíli sanaci sněmu, který Poláci pokládají za polský sněm polske země. Poláci musejí především uznatí zemi sněm za polsko-maloruské a svoliti, aby malo- ruský národ zaujal v něm postavení spolu- hospodáře, rovnoprávného s Poláky. Ve vý- chodní Haliči jsou většinou Malorusové. Po láci menšínou. A proto slušelo by jim chovat se k požadavkům většiny skromněji, jakpe patří na menšinu.
#22 alto_textblock #22
Za hranicemi.
#23 alto_textblock #23
Mezí Spojénými státy a Mexikem Naděje na pokojné urovnání konfliktu stouply zprávou, kterou dostala vláda ve Washingtoně že zatímní president Huerta při volcě definitiv ního presjdenta nebude kandidovat
#24 alto_textblock #24
Berchtold a San Giuliano. Schůzka těchto státníků byla odložena podle zpráv římských proto, že dosud není úplně od- straněno napjelí způsobené terstskou aferou. Ve- řejné mínění v Italii prý dosud vyčkává uspoko- jivého vyřízení rakouskou vládou. Kdyby prý s nestalo, usilují římské kruhy, aby případ byl předložen hasgskému rozhodčímu soudu, kam se hodí, poněvadž výnos prince Hohenloha porušuje nabytá práva Vlachů v Terstu, která jsou zaru- čena obchodními smlouvami.
#25 alto_textblock #25
Denní zprávy.
#26 alto_textblock #26
— Nevystoupili. Včerejší večerník »če- ského Slova« oznamuje, že posl. Choca býv. zemský poslanec K. St. Sokol ne- vystoupili z užší permanentní komise býv. Svazu českých poslanců. »České Slovoe používá při té příležitosti svého malého vy- dání k velikému útočení na národní stranu svobodomyslnou a »Nár. Listy«, při čemž omílá lež o »menšině« a »většině« v naší straně a radí »většině«, aby »odstřelila menšinu«. Proti tomuto nesmyslnému po- vídání konstatujeme, že není »men- šiny« ani »většiny« v naší straně; poslední schůze našeho akčního výboru stanovila známou linii politiky naší strany: požadavek vypsání nových voleb, svolání sněmu k pro- jednání volební opravy a zabezpečen dělnosti sněmu prostřednictvím česko-německých konferencí Všechno ostatní, co napsalo včera »České Slovo«, nestojí nám věru ani za slo vo — Uznání národní práce obecním za- stupitelstvem král. města Plzně. Předsedov Národní rady české panu JUDru. J. Podlip- nému, bývalému poslanci na sněmu králov- ství Českého, byl odevzdán v těchto dnec nádherný diplom čestného měšťanství krá- lovského města Plzně. Diplom jest vkusné umělecké album, vyzdobené akvarely Jos. Mandla a obsahuje především plné uznán obecního zastupitelstva král. města Plzně jež jmenovalo pana JUDra. J. Podlipného za vynikající, nadšenou a vzácnou činnost jakožlo předsedy Národní rady české dle jednomyslného usnesení ze dne 12. července 1912 čestným měšťanem král. města Plzně. — Pan dr. Podlipný odejel se svou chotí do Františkových Lázní na zotavenou po pře- stálé vážné churavosti. — Dvě želízka české politiky v ohni. V týden níku „Veřejné Mínění“ byla dne 24. srpna uveře něna úvaha, která liší se obsahem i tónem podstat ně od toho, co čítáme na příklad v listech pravo- věrně realistických. „V. M.“ není síce listem reali stickým, je spíše volnou tribunou, leč čelní reali sté ukládají tam úvahy, jež by se hodily do „ča su“, protože, jak se nám zdá, mají v sobě cosi „ka cířského“, co bývalo dříve specialitou nyní pravo- věrného tisku realistického. Tedy: dne 24. srpna uveřejnil ve zmíněném týdenníku předák realisti cký z Plzně dr. Jindřich Kohn úvahu, nadepsa- nou „Mezery v právu a politika bez mezer“, která usiluje právně-vědecky vykládati snažení českoslo- vanské strany sociálně-demokratické o oktro vnlební opravy pro sněm český. Autor pole- misuje očividně s žurnalistikou tří radikálních stran, jež zavrhují usilování sociálních damokratů o oktrojování demokratické volební opravy jako zpátečnické; shledává, že v zápase o volební o- pravu zápasí v českém životě dva proudy: soci- álni demokraté a strany protioktrojo- vé a o obou těchto proudech praví: „Vidíme- dnes, že jeden politický proud upevňuje v této kri- si vědomi třídní, druhý však vědomí právní — to jsou nejen pochopitelné rozdily, to jsou rozdíly přímo nutné. Timto přirozeným rozdělením politi- ckého postupu se stává, že jeden směr hájí demo- kratism, druhý však parlamentarism proti absolu- tismu. Tyto dva směry se doplňují. Neboť směr, kte- rý bychom mohli nazvali směrem demokratického oktroje, vychází z předpokladu, že jen oktroj v de- mokratickém smyslu způsobí rychlé zřízení silného českého parlamentu. Směr, který bychom mohl jmenovati směrem demokratického práva, předpo- kládá, že dnes jen parlamentární akt může dát bez pečný základ demokratickému zřízení zemskému Je ovšem nezbytno, aby tyto dva směry vysvětlo valy svou podstatu vzájemnou kritikou. Ale by- lo by zbytečno a neoprávněno, kdyby tato kritika byla trpkou a roztrpču- jící. Svornost je v tom, co se nechce. Nelze vy- týkat sociální demokracii, že jde za absolutismem žádá-li demokratický oktroj (a jen tenl). Nelze vy- týkat těm, kteří se bojí malovat oktroj na stěnu že se bojí demokratismu.“ Nemusíme souhlasiti touto argumentaci, můžeme si také myslit, že autot jí chtěl své straně postaviti most k názorům so- ciálně-demokratickým, při čemž ovšem se přiro- zeně naskytá otázka, proč úvaha autorov nedoznala pozornosti „Času“, když ten- to si libuje v citování planého tlachu nár. sociál- ního — leč i přes všechny tyto námitky lze sou- hlasiti s autorem v závěru jeho úvahy, kde praví „Ale nutno pochopit, že konečně jednou má če- ská politika dvě želízka v ohni. Je však třeba aby jich neužila proti sobě. Samosprávný centra- lism musí vidět před sebou vlny právního vědomí chce-li se vyhnout vlnám vědomí třídního, mus vidět, kamkoliv se obrátí, silné vlnění, které s sbíhá z různých stanovisek proti absolutismu. Pak pochopí, že pro něho v Čechách není místa. A od- plaví-li jej demokratický oktroj č vzkříšený sněm, ono nade všechno pomyšle- ní vážné nebezpečí bude odvráceno, že vláda cen- tralismu nad zemskou samosprávou se vžije.“ Kdo oživí ve své paměti vývody posl. dra. Tobolky na schůzi kosmonosské o volební opravě, shled myšlenkovou příbuznost názorů realisty dra. Kohna s názory dra. Tobolky a snad také — je-li toho je- ště třeba — pochopí demokratleké i práv. ní naše stanovisko ve věci volební opravy. — Uspořádání dělnické výstavy v Praze r. 1915 zmařeno? Včerejší večerník „Práva Lidu“ stěžuje si trpce, že prý zemský výbor král. Českého v po- slední své schůzi dne 26. července t. r. učiníl v pří- čině zadání výstaviště v Král. Oboře usnesení jímž je zmařen úmysl Dělnické Akademie, uspořá- dati v Praze r. 1915 dělnicko-živnostenskou vý- stavu. „Dělnická Akademie“ obdržela totiž o c. k. zemské správní komise toto vyřízení: „Vy- řizujíce žádost za propůjčení výstaviště v Králov- ské Oboře na rok 1915 ku pořádání dělnicko-živno- stenské výstavy, sdělujeme na základě zdejšíh usnesení ze dne 13. srpna 1913, že v této zálezi- tosti bude lze rozhodnouti teprve v r. 1914, po- něvadž podle usnesení zemského vy boru království Českého ze dnen
#27 alto_textblock #27
Jčervence 1913 č. 75.319 na příště nemá býte rozhodováno o propůjčení výstavl- ště dříve nežliv roce předcházejícím před podnikem, o který se jedná. Pánům žadate- lům se však na vůli ponechává, aby novou žádost obnovili hned počátkem r. 1915. President v za- stoupení: Stitzenberger.“ „Právo Lidu“ vyvozujez usnesení býv. zem, výboru, že býv. zemskému vý- boru jednalo se o zmaření dělnické výstavy v Praze. O tom důvodně pochybujeme, leč zase n druhé straně považujeme stanovisko, že na příště nemá býti rozhodováno o propůjčení výstaviště dříve nežli v roce předcházejícím pořádání výsta- vy za neudržitelné. Výstaviště v král. Obo- ře je jediným místem pro výstavy representační. veliké podniky toho druhu, a ty přece nelze zora ganisovati z a rokl V zájmu veřejném by bylo, aby tato záležitost byla zevrubněji vyložena. — Klasobraní z listů radikálních. Českobudě- jovický národně-sociální týdenník je obrazem „du- še“ národně sočiální strany. Doklad k tomute tvrzení podává úvodník posledního čísla, v němž se hlásá politika hesla zub za zub — ne snad proti vládě a Němcům, nýbrž proti Mladočechům. Praví se tam: „Prodá-li Němec Čechovi kus pole jako dlaň, je pronásledován. Spáchal zradu na německé věci. Neškodilo by, aby i český lid dle tohoto re- ceptu se řídil. Dr. Kramář ať první propad- ne hněvu lidu. Takovému hněvu lidu, že ani Krym ho neuchrání.“ List končí svou „úvahu“ vy- zváním, aby lid také přemýšlel. Dobře, jen přemý- šletil Jak začne přemýšlet, pošle takové politiky nár. sociální křen kopat a sbírat cibulil — Úmrtí. V Hořovicích zemřel dne 4. září ve vzácném věku 89 let otec před rokem zesnulého chefa naší redakce pana Josefa Anýže, pan Josel Anýž. soukromník a měšťan hořovický. Zesnulý byl mužem hlubokého vlasteneckého uvědomění. rodině své starostlivým otcem a vzorným obča- nem. Pohřeb zesnulého koná se dnes odpoledne v Hořovicích z domu smutku. — Rada král. hlav. města Prahy pořádá k uctění výroční památky úmrtí královny a císa- řovny Alžběty v hlavním farním chrámu týnském ve středu dne 10. září o 9. hod. dopolední slavně zádušní bohoslužby. — Ve schůzi městské rady v žižkově, konané dne 2. září 1913 za předsednictví starosty pana Gustava Žáka, bylo vzato na vědomí, že obee pražská a král. vinohradská zchválila ujednání mezí zástupci obcí žižkovské, pražské a král. vi- nohradské, učiněné o zřízení chodníku v Žižkově ulici kolem Rajské zahrady společním nákladem a usneseno se zřízením chodníku ihned započíti, aby zamezeno bylo dalším stížnostem na neupra- vený stav ulice té. — K vědomí vzat přípis rady král. hlav. města Prahy, že obec pražská schvá- lila dohodu docílenou mezi zástupci obce žižkov- ské, obce pražské a záduší pražského ve příčině regulace okolí kostela sv. Kříže Povýšení v Žiž- kově a usneseno přihližeti k tomu, aby vyřízení věci u knížecí arcibiskupské konsistoře byl urychleno. — Zhotovení čtyř regálů do veřejné městské knihovny v č. p. 1000 zadáno p. V. Šeb- kovi. — Převzat protektorát manifestace za dru- hou českou universitu na Moravě, pořádané dne 21. září t. r. Akademickou besedou v Žižkově. — Povolena stavba čtyřpatrového domu pí. A. Krá- lové v ulici Bořivojově. — Vyřízeno 58 záležito- stí stavebních, živnostenských, správních a chu- dinských. — C. k. zemské finanční ředitelství v Praze výnosem ze dne 29. srpna jmenovalo přednostu c. k. berní správy III. v Praze-VII. pana c. k. vrchního radu Václava Červenku předsedou všech u této berní správy zřízených berních komisí. — Z městské rady pražské. (Schůze dne 5. září 1913. Předsedal starosta p. dr. K. Groš.í Farář u nejsv. Trojice v Podskali dr. Ant. Víšek vykonal slib měšťanský do rukou pana starosty a vřelými slovy poděkoval za vyznamenání, jeho se mu dostalo udělením měšťanského práva u pří- ležitosti jeho 70. narozenin. — Dodávka kopa- ného písku pro úpravu silnice u elektrárny za- dána p. Chramostovi. — Dne 6. září bude ote- vřena nábřežní komunikace mezi mostem Svato- pluka Čecha a mostem Hlávkovým. — Schváleny návrhy správní rady elektr. podniků na zlízení elektr. osvětlení v sadech u obecné školy v Zátiší a u Studánky VII., v ulici Platnéřské, na náměstích Křižovnickém, Marianském a Linhartském. — Schválen návrh smlouvy s obcí strašnickou v pří- či č rozvodu a dodávky proudu elektrického do obce strašnické. — Pozemková parcela č. k. 105 na Vyšehradě pronajata Českému klubu sportov- nímu »Vyšehrad«. — Rich. Neviklufovi a Jos. Valentovi povolena výměna pavlačí a zřízení vý- kladce na domě čp. 422—II. v třídě Vyšehradské. Frant. Chvojovi povoleno ohražení stavenišť č. 6 a 61 na Vlachovce VIII. — Jos. Malému povoleno zřízení přístavku a verandy ve dvoře domu čp. 1269—II. ve třídě Vyšehradské. — Jos. Klikovi povolena do odvolání stavba hrázděného domku a ohražení pozemku č. 660/1 při tř. Belerediho u vodárny VII. — Společnosti pro telefonní auto- maty povoleno zřízení telefonické hovorny pod Letnou. — K dotazu po vydání nového praž- ského adresáře sděleno, že vydání byl úplně připraveno, ale nedošlo k němu pro nedo- statek úhrady. Bude nutno zařaditi do vydání příštího rozpočtu částku 50.000 K, aby adresář — na jehož doplnění a opravách se stále pracuje — mohl býti vydán aspoň příštího roku — Národní podnik obchodní a průmyslový. akc. spol. v Praze, přestěhoval se ze svých míst- nosti v Jerusalémské ul., aby cele zaujal vlastní budovu ve Smečkách č. 20: bývalou továrnu n hole a bičišťata firmy Bumiller, kterou svým úče- lům přizpůsobil a přístavbou v nádvoří pro inkou- stárnu a pečetárnu rozšířil. Porovná-li se nynější rozsah Národního podniku s jeho skrovnými za- čátky v Žitné ulici, ve Školské ulici, pak v Jeru- salémské ulici, dlužno uznati, že péče a práce, vě- novaná jak se strany správního výboru, členstva, tak i širší české veřejnosti, nebyla marnou a ž vybudován zde obchodní podnik, jakého bylou nás nezbytně zapotřebí. Neboť proti mocné sou- těži nepřátelské založena v národnostně ohrože- ných Č. Budějovicích před 18 lety česká tužkárna. o 2 léta později inkoustárna, speciální výroby, jek dosud v rukou českých nebyly a kde snaha jedno- tlivého podnikatele vůči přesile soutěže v těchto oborech byla by vždy marnou. A výrobky Národ- ního podníku svou dobrou jakostí získaly si u nás obliby všeobecné, těší se hojnému odbytu a tím se stalo, že původní zařízení tovární bylo třeba rozšiřovati, novými odděleními pracovními dopl- ňovati, jako výrobou držátek a plíšků držátkových na péra, v poslední době pak i výrobou cravonů. Podobný vývoj byl i inkoustárně údělem. Součas- nů rozvíjel se utěšeně i zavedený mezi tím obchod a sklad s psacími potřebami, jenž postupně roz- šířen kromě papíru na veškeré předměty z oboru psacích potřeb, i jest velkosklad Národního pod- niku dnes z největších nejen v Praze, ale i v ce- lých Čechách. Při takovém rozvoji bylo přirozeně třeba kapitálu i přetvořeno v roku 1911 bývalé společenstvo s ručením obmezeným na akciovou společnost s kapitálem K 750.000.—, Když pak obchod rozšířil se tak, že ani sklady v Jerusalém- ské ulici nestačily, rozhodla se správa závodu soustřediti své kanceláře, sklady i výrobu inkou- stu pod jednu střechu, vypsala roku letošního druhou emisi akcií, pomocí jíž umožněno jí bylo zakoupení a zařízení svého vlastního domu ve Smečkách č. 20. V minulých dnech provedeno přesídlení závodu a již dnes panuje tam nejči- lejší ruch a šum obchodní. Vysoké hromady vý- robků, k expedici určených, vyplňují jednotlivé místnosti i koridory, známka to čilého obchodu. Budova dvoupatrová byla pro účely Národního podniku velmí racionelně upravena. Již při vstupu z Václavského náměstí do Smeček upozorňuje malebný štít, že má tu své sídlo průmyslový zá- vod český. V přízemí vchází se prostranným ve- stibulem, jehož skleněné dvéře vnitřek domu úplně uzavírají, do místnosti pokladní a prodejní, určené ke styku s obecenstvem, kdežto první druhé patro zaujímají rozsáhlá a světlá skladišta