#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 71. ze dne 12. března 1908.
#2
alto_textblock
#2
Školská hlídka.
#3
alto_textblock
#3
Ze schůze českého odboru školní rady zemské
10. t. m. Ústanoveni byli:
na školách měšťanských:
řediteli: Jos. Kujal v Červ. Kostelci, Arn.
Horáček v Nechanicích, Vojt. Fencl v Benešověa
Leop. Stocký v Králové Dvoře; — učitelka mi
Běla Sequensová v Plzni, Marie Vaňková v Domažli-
cích, Al. Smoláková, A. Machová a K. Kopováv
Chrasti (Chrudim); — učiteli Bohumír Benešv
Milevsku, Václ. Baborák v Benešově, Václ. Holý
v Litomyšli, Václ. Sláma ve Veselí nad Lužnicí, Ja-
roslav Chvátal na Kladně, Frant. Jihlavec a Frant.
Čech v Bubenči (Smíchov); — nábož. učitte-
lem Jos. Uher v Plzni;
na školách obecnýc h:
řídícími učiteli: Václ. Kolenatý v Jažlo-
vicích (Žižkov), Frant. Bláha v Poříčí (Benešov)
Václ. Štolba v Nekmíři (Plzeň), Frant. Kožíšek v Bu-
šovicích (Rokycanech, Frant. Bulíček v Lodíně (Král.
Hradec), Frt. Kořínek ve Věži (Něm. Brod), Al. Po-
chyla v Lochovicích a Jos. Cais ve Hředlech (Hořo-
vice), Václ. Mazanec v Dolní Lukavici (Přeštice)
Ant. Procházka v Peci (Domažlice), Vojt. Šmídv
Čankovicích a Jan Kopecký v Zaječicích (Chrudi )
a Vinc. Hruška v Kostelci n. Orl.; — sprá vci
škol Josef Jechoutek ve Včelné (Prachatice), Bohu-
mil Müller ve Stříteři (Litomyšl), Rud. Štěpán v Řip-
sku (Král. Hradec) a Jul. Tichý v Dědové (Chrudim);
— nábož. učitelem Bohumír Pešek v Nuslích
u Prahy; — učitelkami 1. třídy: Marie Nedba-
lová v Ronově (Čáslav), Jindřiška Slavíčková v Čes.
Brodě (osobně), Marie Jeřábková na Proseku (Kar-
lín), Anna Zajíčková v Lomnici n. Lužn., M. Julia
Pavelková v Kročehlavech u Kladna, Adolfa Jelín-
ková v Sušici (osobně); — učiteli 1 třídy Fr.
Stregl v Lodině (Král. Hradec), Jan Trautes ve Stre-
nicích (Ml. Boleslav), Fr. Roch v Čakovicích (Karlín),
Jindř. Svoboda v Březině (Rokycany), Jaromír Kler
v Podoli (Mnich. Hradiště), Karel Spěváček v Merklíně
(Přeštice), Jos. Fikar v Hořicích (Nová Paka), Václ.
Peterka v Dolním Újezdě Litomyšl), Jos. Diblík
v Douzci (Kladno), Jos. Bauer ve Zvikovci (Roky-
cany), Fr. Šváb ve Lhotě Domažlice), Fr. Křivanec
v Krasilově (Strakonice), Jan Šedivý v Jesenici (Kr.
Vinohrady), Kar. Zýka v Chroustově (Poděbrady),
Frant. Přibyl v Počátkách „Jos. Hübelbauer v Rado-
stíně a Frant. Janáček v Oudoleni (Chotěboř) a Prok.
Kohout v Rokycanech; dále osobně: Rud. Čern
na Smíchově, Lecp. Hořínek v Humpolci, Jos. Musil
v Chrudimi, Ant. Polák v Lomnici nad Popelkou,
Jos. Šabat v Netvořicích (Benešov), Frant. Truhlář
v Měšicích (Tábor), Ant. Vávra v Libuni (Jičín) a
Otakar Kryšpín v Praze u sv. Mikuláše; — učitel-
kami 2. třídy: Anna Novotná na Kr. Vinohradech,
Jormila Košťálová ve Vršovicích a Josefa Pro-
cházková v Nuslích (Královské Vinohrady); —
učiteli 2. třídy: Fr. Semrád v Kraskově (Čáslav),
St Fencl v Kralovicích, Jar. Maucl v Plasech (Kralo-
vice), Jos. Bárta v Budislavi, Václ. Weber v Osíkua
Jan Bošek v Němčicích, Er Litterbach a Boh. Vokoun
v Morašicích (Litomyšl), Václav Kožíšek v Plzni, Zd.
Sobotka v Kochánkách, Jar. Schneider v Dobrovicích
a Frant Macoun v Březně (Mladá Boleslav), Jos. Ci-
#4
alto_textblock
#4
hlář v Čibuzi (Hradec Král.), Jos. Dolejší v Pod-
moklech a Rud. Racek v Tymákově (Rokycany), Jar.
Mrvík v Mořinách (Hořovice), Jos. Pech ve Lhotěu
Mýta, Emil Pinker v Dobřívě a Václ, Černý v Straši-
cích (Rokycany), Václ. Šíma v Plasech (Kralovice)
Rud. Koranda v Staňkově (Třeboň), K. Beran v Řen-
čích (Přeštice), St. Němec v Komárově (Hořovice)
Al. Picek ve Skalsku a Ant. Svoboda v Bosni (Mnich.
Hradiště) Václ. Kroupa ve Velharticích a Václ. Meli-
char v Kusově (Sušice), Václ. Bláha v Nedomicích
(Karlín), Aug. Trojan ve Svratce, Ad. Černoch. ve
Svídnici a Jan Rayman v Heřmanově Městci (Chru-
dim), Kar. Kaiser v Petrovicích (Sušice), Lad. Šantora
v Trhanově, Jan Kraus v Mrákově a Frant. Fischer
Nové Kdyni (Domažlice), Frant. Kuchynka v Chrasti
a Mil. Pilař ve Vejvanovicích (Chrudim), Václ. Albert
v Král Vinohradech a Emil Starý v Dolních Jirčanech
(Vinohrady), Jar. Habr na Smíchově, Frant. Fischer
ve Vojnově Městci a Boh. Stránský v Malči (Chotě-
boř), Jos. Pumr v Mcelích, Ant. Peckel ve Slovči, Václ
Novák v Ckřínku (Poděbrady).
Na odpočinek dáni byli: řídící učitelové Jan
Poříz v Bučicích-Vrdech (Čáslav), Fr. Jedlička
v Zálesí (Trutnov) a Frt. Smrž v Kozlech (Karlín)
ředitel obec. školy Jos. Kryšpín v Bystrém (Po-
lice), učitelka I. tř. Anna Šilková v Jičíně; učite
1. tř. Ant. Král v Praze u sv. Jakuba.
#5
alto_textblock
#5
Různé zprávy
#6
alto_textblock
#6
Krocení ledových medvédů.
#7
alto_textblock
#7
Nedávno vyskytl se plán, použiti k polární vý-
pravě ledových medvědů, kteří se vyznačují neoby-
čejnou silou a vytrvalostí, při čemž dovedou sná-
šeti i dlouhá strádání. Věc však není tak jednoduchá,
neboť ledový medvěd náleží k oněm zvířatům, která
se dají jen s největší obtíží zkrotiti, podříditi pak
celou řadu těchto obyvatelů severu lidské vůli, jest
úkol, jenž se posud jen zřídka zdařil.
Známý krotitel Vilém Hagenbeck, bratr hambur-
ského obchodníka se zvířaty, může se honositi, že
zkrotil posud největší skupinu ledových medvědů.
Jest to 75 těchto zvířat a potřeboval k tomu 15 roků,
než skupinu sestavil a zkrotil. Všech 75 medvědů
skupiny jsou obrovská zvířata, ale různého stáří
od 1 do 17 roků. „Ačkoli každé zvíře své skupiny
znám“ — vypravu'e sám Hagenbeck ve „Strand Ma-
gazine“ — „a každé z nich jsem naučil slyšeti na
jméno, s některými pak jsem pohromadě již 15 roků,
nedovedu přece z jejich tvářnosti nikterak souditi
na jejich náladu a úmysly. To jest charakteristickou
zvláštností ledových medvědů.
Výraz jejich zůstává vždy stejný a jest nemožno
vyčísti snad z jejich obličeje, sjou-li spokojeni nebo
rozzuřeni. Také u nejdivočejších zvířat jako u lvů
lze přece z výrazu tváře a z jejich pohybů souditi,
nalézají-li se v nebezpečně podrážděné náladě nebo
ne. U ledových medvědů tak není. Hlava a obličej
jsou u všech medvědů stejny a po celé představení
zůstává jejich výraz naprosto nezměněný. Z mé sku-
piny jest 70 medvědů vycvičeno a provádějí různé
výkony, ostatních pět sedí prozatím v aréně jen jako
staláž, ale také u nich se již započalo s dresurou.
#8
alto_textblock
#8
Mnohé medvědy naučil jsem jejich kouskům již
v několika měsících, kdežto u jiných vyžadovala
dresura trpělivosti několika let. Ledový medvěd jest
nejvzdornějším zvířetem a vzpírá se dresuře velmí
tvrdošijně. Povabu jeho lze těžko pochopiti, jest
však od přírody velmi nedůvěřivý a může se bez
nejmenší příčiny náhle vrhnouti na krotitele. Ze 70
medvědů, které jsem naučil umělým výkonům, konaji
jen dva rádi svou práci.«
Hagenbeck schytal zvířata na několika cestách,
jež podnikl do polárních krajin a sice jako mláďata
sedmi nebo osmiměsíční. Byli z počátku zavřeni po
několika v jedné kleci a jevili velkou divokost. Na
ošetřovatele, jenž jim přinášel potravu, se nejprve
vrhali a musili býti odháněni silnými ranami, až ko-
nečně uvykli přítomnosti člověka. Pak navázal s ni-
mi sám krotitel styky, přinášel jim cukr a sladké
ovoce, což jest pro ně lahůdkou a po sedmi neb
osmi měsících byli tak krotci, že sami přilezalia
žrali z ruky.
Nyní počala dresura. Medvědi se učili tvořiti
pyramidy a skupiny, lézti po žebřících, seděti ve
voze, taženém ponníky, píti z láhve a celé řadě ji-
ných výkonů. Šprýmařem mezi nimi jest černý
medvěd, jmenem »bílý havran«; hlavní zábavou jest
mu houpačka a jeho veselý, škádlivý temperament
liší se zřejmě od vážné a ztrnulé důstojnosti polár-
ních obyvatelů.
Nápoje medvěda sestávají ze slazené vody, mléka
a rybíh. tuku. Když Hagenbeck jednomu z nejin-
teligentnějších medvědů kdysi omylem podal prázdnou
láhev, rozzuřilo se zvíře tak, že lábví mrštilo po
hlavě krotitelově. Na štěstí ho nezasáhla a rozbila
se na sto kusů. Působí velmi komicky, když takový
obrovský, jistě 7 stop vysoký medvěd sedí na své
židli, drží v mohutných tlapách kamennou láhev a
vylévá si její obsah do tlamy. Nejzajímavější podí-
vanou z celého představení jest vystoupení všech
75 medvědů ve vodní nádržce, z níž vylezají po
šikmé ploše a vesele pak po ní sklouzají do vody.
#9
alto_textblock
#9
= Nepravý lékař prohližel dívky. Z Mnichova,
11. března. Muž, jenž se vydával za lékaře, přilákai
k sobě oznámením v novinach celou řadu služebních
dívek, jimž nabízel místo, učinil však podmínkou
podrobnou tělesnou prohlídku. Po prohlídce posla
pak dívky pryč, odškodniv je 20 fenyky na tramway.
Jak známo, udál se loni v Maichově podobný případ,
kdy poddůstojník zdravotního sboru v uniformě vo-
jenského ékaře prohlížel ženy a nevěsty mužů,
kteří se ucházeli o místo ošetřovatele v nemocnici.
= Vyděračství v Mnichově. Z Mnichova,
11. března. Vyděrač, jenž hrozil usmrtiti syny ko-
merčního rady Ludovicia, žádá nyní opět v no-
vinách pod značkou »HNO,« odpověď, chce-li Lu-
dovici konečně vyplatiti výkupné. »HN ,« jest che-
mická značka pro kyselinu dusičnou, kterou byl
nedávno na syny Ludoviciovy spáchán atentát, když
šli ze školy.
= Sebevražda gymnasisty. Z Magdeburku,
11. března. Žak třetí třídy zdejšího gymnasia se
oběsil, poněvadž dostal nedostatečnou znamku z la-
tinského úkolu.
#10
alto_textblock
#10
360
#12
alto_textblock
#12
357
#14
alto_textblock
#14
XLIv.
#15
alto_textblock
#15
Hlad se ozývá.
#16
alto_textblock
#16
Když byl první dojem skličujícího objevu pominul,
Holme propukl ve smích nervosní a pochopil, že věc tato
musila býti pochmurným šprýmem, nastraženým a nalíče-
ným Vilémem Jordisonem proto, aby jej poděsil, i aby
zlomil silný jeho duch.
Potom vězeň, nemaje oděvu jiného, otočil si dva-
krát kolem těla těžký rubáš, kterýž roztrhl na dvou
místech, pomáhaje si zuby, i prostrčil nahá ramena dvěma
těmito otvory.
Když byl Artur Holme přímo již zuby cvakal, jelikož
byl po tak dlouhý čas zůstal nahým a jelikož byl celý
vodou smočen, onen oděv, věru povrchní, ale přece jen
teplý, aspoň zdál se působiti na něj pravou rozkoší.
Avšak jelikož zvláštní roucho to postrádalo úplně
knoflíků a sponek, kteréž byly by jej pevně k tělu poutaly,
Artur Holme musil si je přidržovati k tělu jednou rukou.
Oděv se takto v kroj, kterýž za okolností příjem-
nějších byl by jevil se přímo směšným, mladý muž na-
stoupil výpravu opačným směrem chodby, aby i tuto část
#17
alto_textblock
#17
proniknouti, avšak v hloubce asi 5 neb 6 cm. shled l
poznovu pevnou skálu.
Nyní nešťastník pochopil konečně a nadobro, že
nelze mu uniknouti za mřiž bez pomoci vnější.
Teskně a zoufae jal se rozhlížeti po dlouhém
pruhu moře, který se před ním rozkládal.
Až téměř při samém obzoru vystupovaly z moře
jako mrak černého a zlatého prachu obrysy menší lodi
s rozpjatými plachtami a jiné větší lodi.
Mladý muž snažil se nyní pochopiti alespoň, na které
části pobřeží se nalezá.
Artur Holme věděl, že má východní stranu před
sebou, jelikož byl viděl vycházeti slunce, avšak na dozoru
nebyla žadná země a jeho oči, bystré oči námořníka,
zvyklé viděti v dálce věci, které unikají pozornosti lidí na
zemi žijících, neobjevily ničeho jiného již na oné širé
hladině, stopené v záři sluneční.
Mladý muž povšimi si však, že odliv dále postu-
poval a že voda prchala od země i byla vzdálena již na
čtvrt míle *) od vyůstění chodby podzemní-
Poněkud dále vyvstávala ze snížené hladiny vodn
holá skaliska i malé písčité ostrůvky.
Artur Holme znal dopodrobna celé pobřeží essexské,
kteréž byl prohlížel a zkoumal tolikráte s můstku lodi
svojí. Veškeré body, veškeré zátoky, výšky a výběžky
vryty byly dobře v mysl a paměť mladého muže.
Nyní pomyslil si, že ony vody málo hluboké jsou
příliš prosety mělčinami a skalisky, než aby se mohlo
plouti po nich i s lodí tak malou jako na př. »Rovers
#18
alto_textblock
#18
*) Anglická míle činí něeo více než 11/2 km.
„Cerný automobll-.
#19
alto_textblock
#19
90