#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXVII.
#2
alto_textblock
#2
HOSPODÁŘSKÝ LIS
#3
alto_textblock
#3
Strana 153.
#4
alto_textblock
#4
částí, jakých, to právě nevím. Prosím o laskavé
poradění, v jakém poměru jednotlivé části a které
to části jsou, jakým způsobem směs se vaří, dá-
vají se jednotlivé částky po sobě neb najednou,
nutno směs přivésti až do varu či ne, jakou
dobu vše nutno nechati vařit, jaké nádoby užiti,
zdali polévané hliněné, emailové plechové aneb
(smaltovaný vnitřek) železné. Natírá se podlaha
směsí za tepla aneb až vychladne? V obchodech
jsou k dostání již hotové laky na podlahy, jsou
však velmi drahé. Děkuji předem za laskavou
odpověd.
Odpověď. Nechť poradí lask. čtenáři.
Čís. 41. 1. Kdy nejlíp seřezati přečnívající
větve za střechu stodoly u ořechu? — 2. Ko-
čové berou koním oves pro sebe králíkům, hu-
sám a pod., jelikož při každém krmení nemohu
býti přítomna. Míchám tudíž oves s ječnými ple-
vami, které jsou letos tak pěkné, namáčím a tak
kruím. Připomínám, že do ovsa přidávám ještě
melasové krmivo (netekuté). Koně to dobře po-
žírají, avšak pozoruji u jednoho, že oves nedobře
stráví. Jest to správné krmení neb byl by snad
nějaký prostředek oproti tomuto zlořádu?
J. Ž. ve V. L
Odpověď. Větve seřežte dříve než bude
ořech z jara pučeti. Proti nepoctivosti není jiné
obrany než dávati pozor; ostatně krmíte koně
dosti dobře. Jste-li přesvědčen, že kůň oves
špatně tráví, pak mu jej mačkejte
Čís. 42. Letošním špatným přezimováním zvedl
se u nás v žitě více méně koukol, pročež prosím
o zodpovědění v Hosp. listě následujícího do-
tazu, začež přijměte předem vřelý dík: 1. Lze-li
koukol materielně zužitkovati a tudíž zpeněžiti.
za jakou as cenu, kde a jak? 2. Možno-li též
koukol ve směsi s pozůstalým žitem 1/, až 1/
tohoto bez nějakých následků v trávení a pod.
rozšrotováním zkrmiti aneb jinak zužitkovati?
I. S.
Odpověď. Koukol neprodáte a můžete ho
jedině zužitkovati šrotováním s ostatním zrním.
Koukol, jak se za to mělo, není nikterak škodli-
vým. ale má zvláštní chuť. Proto nedejte ho více
do šrotového obilí než jednu pětinu. Když bu-
dete osivo síti čisté, koukol vymizí hned; ten
míti na poli jest zbytečno.
Čís. 43. Žádám o sdělení titulu nejlepší a nej-
obsažnější knihy chovu dobytka a její ceny.
Odpověď. Chov hosp. zvířectva od prof.
Hesslera, cena 11 K. K dostání u J. Scholle,
Chrudim.
Čís. 44. Jsem majitelem losů: srbského 29
z r. 1881. čís. 9 ser. 5272 a Saskomeiningen-
ského z r. 1870 čís. 18 ser. 06821. Byl některý
O. S. v B.
z losů tažen?
Odpověď. Tažen nebyl posud žádný.
Čís. 45. 1. Korec (strych) má osm set čtve-
rečních sáhů, mnoho-li má jeden délkový sáh
přesně metrické míry? 2. Byl tažen některý
z těchto losů? Rakouský los červeného kříže
serie 01.620 číslo 50; uherský los červeného
kříže serie 0.885 čís. 39; italský los červeného
kříže serie 06.623 čís. 50; Los uherské basiliky
F. E. P. n. V.
serie 5.320 čís. 54.
Odpověď: Tažen byl los Váš ital. červeného
kříže — dle zdělení záložního úvěrního ústavu
filiálky v Chrudimi — 06.623 čís. 50 v umořo-
vacím tahu již dne 1/8 1906 nejmenší výhrou
lir 33 — srážka lir 1.70 = lir 31.30 Vám vyplatí,
čítaje liru po K 0.94, vyplatí Vám banka (která-
koliv neb záložna) 29 K 42 h. Mimo toho vrátí
Vám výherní list, kterýmž na tutéž serii i číslo
los dál bude hráti ve všech dalších tazích hlavních
výher. Ostatní losy taženy nebyly. 2. Délkový sáh
měl 6 stop po 12 palcích či přesně v míře me-
trické rovná se dolnorakouský, vídeňský sáh
1.8965 m. Český sáh byl menší, ten rovnal se
3 českým loktům či 6 českým střevícům a měřil
jen 0.937 vídeňských sáhů, či na metrické míře
A. Č.
jen 1.778 m.
Čís. 46. 1. Mám pronajatý byt a obchodní
krám na 6 roků a sice až do 30. června 1913,
což soudně potvrzeno. Smlouva ústní bez jakých
koliv podmínek jedné i druhé strany soudně
platnou uznána. Dne 22./11. vznikl v pronajatém
krámě po 7 hod. več. z neznámé dosud příčiny
oheň a část zboží shořela, ostatní věřiteli zaba-
veno. Obchodník prohlášen dne 9. t. m. insol-
ventním a očekává se další. Při nevyrovnání se
nemá žádného, na koho by obchod předal. Může
onen nájemník následkem toho zákonně smlouvu
zrušiti? a soud za zrušenu uznati? — 2. Dále
#5
alto_textblock
#5
mám nájemnici, kterou navštěvuje jako konkubínu
cizí muž, který mně vyhrožoval nejprve mezi
čtyřma očima a pak tutéž výhrůžku mi vzkázal
po mém 8miletém chlapci! Jelikož já, žena i chlapec
při nyní tmavých nocích i ve dne, kdy nejsem
doma, se obáváme, poněvadž dotyčný je všeho
schopen, prosím za laskavou odpověď, jak mám
vše zařídit, bych mu přístup do domu zabránil
a kde hledati práva a ochrany.
A. V.
Odpověď: 1. Nebyl-li při požáru též krám
značným způsobem poškozen a k užívání ne-
způsobilým učiněn, nemá nájemník onen práva
smlouvu před uplynutím času zrušiti. Je ovšem
otázkou, bude-li při své insolvenci moci řádně
platiti činži. — 2. Udejte věc policii nebo čet-
nictvu, které již potřebné kroky k ochraně Vaší
pořídí. Vzkaz po Vašem 8miletém chlapci vám
doručený můžete zažalovat jako urážku na cti,
neuplynulo-li od doby, kdy vám vzkaz hochem
byl vyřízen, ještě 6 neděl a myslíte-li, že by na
vašem odpůrci byly útraty dobytelnými. Dr. z.
Čís. 47. Může býti mladík 23letý však zplno-
letělý volen do obecního výboru, když dosud
není sám majitelem statku?
W. B.
Odpověď: Nemůže, neboť zákon žádá do-
konaný 24. rok věku a nikoli pouze plnoletost.
Dr.
Čís. 48. Mám pole asi 200 m dlouhé, jehož
břeh jest průměrně 5 m vysoký. Pod mým polem
mají 4 majitelé loučky, avšak činí též nároky na
můj břeh a béřou z něho užitek, břeh jest totiž
porostlý duby, jež dle potřeby kácí. Mě dělají
ony stromy velkou škodu na poli, poněvadž jest
stále ve stínu. Žádal jsem ony majitele, by stromy
osekali; oni ale nechtějí. Mohu je k tomu do-
nutiti? Neb to mohu sám učinit a dříví si po-
držet? Pole jsem před rokem koupil; nejsou
snad stromy mé, když béřou potravu z mého
pole?
Odpověď: Máte právo větve cizího stromu
sahající do vzduchového prostoru nad vaším
polem osekati a pro sebe podržeti, totéž platí
o kořenech cizího stromu ve vaší půdě se na-
lézajících. Další dotazy vašeho případu vyžaduje
zjištění výměry geometrem a pak zjištění, jak
dosud kdo a jak dlouho sporného břehu užíval;
k tomu všemu je ale zapotřebí zevrubné ústní
informace s vámi. Obraťte se tedy na poradu k
svému právnímu příteli.
Dr. Z.
Čís. 49. Do ponechaného řídkého jetele chci
z jara něco přiseti. Četl jsem v různ. hosp. ča-
sopisech a některých semenářských informacích
o tak zvané svazenici čili také čečorce, jež je
nová výtečná pícní rostlina a že se též za při-
setí do řídkých jetelů velmi dobře hodí. Táži
se? Je to zde již osvědčená rostlina? Bude se
zde v našem chlad. a drsnějším, písčitém kraji
dařit? Dohoní ve svém vzrůstu vzrůst je-
tele: Je jedno- neb dvojsečná? Snese přímé
hnojení chlévskou mrvou? Je vhodno s prospě-
chem ku zeleném krmení ji seti? Jaká směska
bude nejlepší z jara seti k rannému použití zel.
krmení?
J. D. K.
Odpověď: Svazenka není novou rostlinou,
toliko nově vychvalovanou jako rostlina medo-
nosná a také pícní. Místo dlouhého posudku bude
lépe, když se o svazence sám přesvědčíte, za-
setím asi 1/2 kg semene. Na jisto půjdete, když
co nejranněji vysejete do jetele vikev. Bylo by
také dobře přesíti jetel růžák a inkarnáť spolu,
ale neznáme povahu Vaší půdy; je-li výhřevná
a nikoli chudá vápnem. Jest ale nutno, pokud
možno během zimy, rozhoditi na 1 míru 75 kg
superfosfátu. Osivo se rozhodí na široko a dobře
zavláčí a pak uválí, až půda řádně oschne. Jako
rannou směs ke krmení doporučiti možno vikev
a jaré žito, do toho něco bílé hořčice. Na hlubší
půdě byste mohl také zkusiti, pak-li, jak uve-
deno, by dařil se jetel růžák, zasíti spolu s jíl-
kem vlašským. Byly by dvě seče. Na každý způ-
sob udělejte s tím malý pokus.
Čís. 50. Co jest lepší pro dojnice a mladý do-
bytek otruby (pšeničné, režné) neb sladový květ?
Cena otrub 16 K, sladový květ 17 K. H. F. vP
Odpověď: Pro dojnice jsou lepší otruby
avšak pšeničné, nikoli žitné než sladový květ.
#6
alto_textblock
#6
...........................................................
#7
alto_textblock
#7
Záležitosti spolkové
#8
alto_textblock
#8
.....................................
#9
alto_textblock
#9
Mimořádná valná hromada ústřední hospo-
dářské společnosti pro království České, koná
#10
alto_textblock
#10
se 17. prosince 1911 o 10. hod. odpol. v zase-
dací síni Zemědělské rady pro král. Českév
Praze, Václavské nám. 799-II. s pořadem:1.
Návrh na změnu §8 7. a 12. stanov Společnosti.
2. O nutnosti zákonité úpravy obchodu jetelo-
vými semeny. (Zpravodaj pan Eugen Vítek, před-
nosta kontrolní semenářské stanice Zemědělské
rady pro království České v Praze.) 3. O dů-
sledcích letošní neúrody. (Zpravodaj pan Dr.
Karel Holý, profesor na král. české zemské hosp.
akademii v Táboře.) 4. Volné návrhy.
Okresní hosp. spolek přeloučský pořádá ve
Břehách 3denní dobytkářský kurs v hostinci p.
Jos. Koperleho. Část povšechná probrána již
10. t. m. O chovu podrobném pojedná se v ne-
děli 17. prosince dopoledne: chov koní, hově-
zího dobytka, vepřů, odpoledne chov drůbeže,
ryb, chov králíků. V neděli 24. prosince dopo-
ledne proberou se nejdůležitější choroby hosp.
zvířat a právní vady; dobytčí pojišťovny. Odpo-
ledne krmení hosp. zvířat, chlévní kontrola a
úhrnné zopakování probrané látky. Počátek dopo-
ledne vždy o 9té hodině, odpoledne ve 2 hodiny;
účast též hospodyněk velevítána. Mezi jednotli-
vými přednáškami volný rozhovor o probrané
látce. Pojednání obstará řid. zimní hosp. školy
přeloučské.
#11
alto_textblock
#11
...................
#12
alto_textblock
#12
Literatura
#13
alto_textblock
#13
:......................................................
#14
alto_textblock
#14
„Finanční rozhled“ čís. 3. roč. II. vydaný
Záložním úvěrním ústavem v Hradci Králové,
přináší řadu pozoruhodných a časových článků
národohospodářských a řinančních, z nichž uvá-
díme zejména článek p. cís. rady JUDra. V.
Schustera, tajemníka obchodní a živnostenské
komory, „Všeobecný úvěrní ústav družstevní“, v
němž autor nad jiné povolaný probírá osnovu
zákona o zařízení všeobecného úvěrního ústavu,
podanou poslanecké sněmovně. Číslo toto přináší
také vysoce zajímavou přednášku poslance Dra.
Fr. Ulricha „Hospodářský význam úpravy řeky
Orlice a přítoků“. Dále uveřejňuje v tomto čísle
známý národohospodářský pracovník a znalec
zejména slovanských balkánských států p. Č. Sle-
pánek článek „Hospodářský pokrok Srbska“. V
přehledu za měsíc listopad zaznamenány jsou
všechny důležitější otázky, jež v tomto měsíci
byly aktuelní, zvláště: průmysl cukerní — kartel
rafinerií petroleje — zahraniční tržba naší říše
otázka reorganisace státních drah — další
předlohy daňové. Mimo rubriky o činnosti Zá-
ložního úvěrního ústavu a různých národohos-
podářských a finančních zpráv obsahuje „Finan-
ční Rozhled“ i pečlivě vedené rubriky bursovní,
cukerní jakož i list slosovací a kursovní lístek.
Předplatné na „Finanční rozhled“ vycházející
1. každého měsíce, obnáší celoročně K 1.50. Ob-
chodním spojencům Záložního úvěrního ústa vu
v Hradci Králové zasílán je na požádání zdarma.
Kapesní příručka pro mlékárny (kapesní
kalendář čes. mlékáren) právě vyšla nákladem
A. Nováka, Brno, Ferdinandova 24/2. Vhodná
pro chovatele dobytka, pro obchodníky máslem
a mlékárenskými výrobky. Cena 2 K.
Normální sortiment jablek a hrušek pro
král. České, sestavil Ovocnický spolek pro král.
České; Knihovna ovocnického spolku pro král.
České č. 6. Za 50 h. V komisi má Ustřední ze-
mědělské knihkupectví v Praze, Hybernská ul. 20.
#15
alto_textblock
#15
...........................................................
#16
alto_textblock
#16
Zprávy tržní
#17
alto_textblock
#17
.......................................................
#18
alto_textblock
#18
Praha 12. prosince 1911.
Cukr surový basis 88° rendimentu. Prvý vý-
robek. Promptně za 100 kg: Ústí n. L. 38.25
až 38.75, na list.-prosinec 1912 27.——27.40. Rafi-
novaný cukr za 100 kg z Prahy. Promptní zboží.
Rafináda I. 96.75—97.75, granulated v pytlích
z Ústí n. L. netto kassa nezdaněné 46.35—46.70,
cukr kostkový I. v bednách netto 100.25—101.25.
Krmiva jadrná za 100 kg.: Mouka krmná
20.— až 21.—, pšenič. otruby drobné 16.— až
16.25, hrubé 16.25 až 16.50, žitné otruby 16.—
až 16.50, prach 16.50 až 16.75. Seno lisované
nové 1911 6.25 až 6.50, nelisované 5.50 až 5.90.
Sláma cepy mlácená 4.25 až 4.50, ku stlaní 3.
až 3.25. Zvířecí tuky: sádlo uherské 86.— až
87.—, americké 81.— až 82.—.