Str. 150

HOSPODÁRSKY LIS

Ročník XXXVI.

ničením zásob masa, koží, kožešin a p., jež s larvami svými rozežírají. Kožojeda snadno poznáme po širokých šedožlutých páskách přes krovky, jinak jest černý, dlouhý je as 7 mm. Kožojed je fikaným pokrytcem. sáhneme-li naň, udělá se mrtvým a ani se ne- pohne. Když nebezpečí přešlo, teprv doř vjede život. (Podobně přetvařuje se i kovařík). Z krátkokrovečníků (staphylinidae) v ho- dech na zdechlinách a snášení vajíček do zdechlin súčastňuje se i drabčík červeno- křidlý (obr. 82. čís. 9), jenž má červené krovky jen docela maličké, tělo táhlé, ty- kadla nitkovitá, při běhu zadeček vzhůru zahybá (straší jím své nepřátele). Živí se látkami hnijícími neb tlejícími, podobně jako jeho larvy, jichž nohy jsou zakončeny jed- ním drápkem. Mrštníci jsou oškliví broučci as 10—12 mm dlouzí, osobitého, mrtvolného zápachu, který vypouští z úst i řitě a tak se proti škůdcům svým chrání. Larvy mrštníků po- žírají (není-li dostatek zdechlin) také látky rostlinné a způsobily na cukrovkových po-

žrala se do oka a to tak, že děcko vůbec oka pozbylo. Z toho vysvítá, že není bez nebezpečí spáti i v létě za teplých nocí ne- chráněn pod širým nebem; často i vyššímu tvorstvu hrozí nebezpečí i od tvorečků na pohled jen maličkých a nevinných. Do zdechlin ukládají i mouchy svá vajíčka z nichž potomstvo (larvy masařky živorodé nejdříve) mají se k světu, ježto rodí se bud již živé, neb krátce po snesení se líhnou svůj žír počínají. Mouchy ty ale samy se rozkládajícími šťávami zdechlin též živí; poněvadž v letním parnu v krátce ve zde- chlinách tvoří se mrtvolné jedy, stalo se již nejednou, že štípnutím much takových na- stala i u člověka otrava krve. Z uvedeného nejlépe možno posouditi záslužnou činnost hrobaříků, kteří zdechliny před žírem much do země pohřbívají a tím nebezpečí nákazy bakterielní vzduchem i přenosem mouchami z hniloby volně probíhající vydatně zmen- šují. Vzdor tomu, že hrobařík sám velice málo jen váží, nepoměrně méně než tělo myšky neb krtka, ptáka neb jiného většího

jsou 2 velké, vzdušné internátní ložnice, šatna. koupelna a byt ředitele. Veškeré místnosti vytápí se Meidingerským kamny, místnosti učeben a ložnice mimo to za- řízeny jsou na topení s ventilací. V celé budově zařízen jest plynovod a vodovod. Budova obrá- cena jest k jihu. Délky 411/2 m, šířky 15 ma jedno- duchého barokového slohu. Na severní straně dvora umístěny jsou hospodářské budovy jako stodola, vepřnice a drübežník. Před průčelím budovy rozkládá se pěkný sad. při severní straně hospodář. budov rozprostíraj se úhledné zahrady, jakož i pokusné pole a velký ovocný sad. Zimní hospodář. škola ve Slaném jest nyní, jak vidno, moderně vybudována i hojně učebným pomůckami opatřena, žactvem hojně navštěvo- vána (průměrně 42) a my vřele doporučujeme školu tu rolnictvu středočeskému. — Ředitelem školy jest p. Josef Jirovec, odbor. učitelem p Josef Josif, kteří horlivě slovem i písmem hos- podář. pokrok šíří.

vod

ostorečné hnojení zemáků a řepy Inž. Zd. Šima, Vys. Mýto

Zkušeností během posledního desetiletí bylo seznáno, že moučkou Thomasovou možno hno-

ar

.

Abu 53

.

e

Obr. 81. Hrobaříci (necrophorus vespillo) žábu pohřbívající

Obr. 82. Policie zdravotní z říše hmyzu: 1. kožojed obecný (dermestes lardarius) ze spodu, 2. ze svrchu; silphidae mrchožrouti: 3. mrchožrout červeno krký. 4. mrchožrout, 6. mrštník čtyrskv rn- ný, silpha quadripunctata, 7. silpha obscura, 8. hister quadrimaculatus, 9. drabčík červenokřídlý (necrophorus vespillo), 5. moucha živorodá (musca carnaria). Masařky (sarcophaga): 10. masařka šedá, 11. sarcophaga albiceps Mg., 12. moucha zlatá (lucilia caesar) L.

lích často již veliké spousty. Tykadla maji slabě kyjovitá, tělo vejčité, krovky kryjí celý zadek. Larvy jejich jsou široké a sploštělé. Mrštníci sami zdechlin nezahrabávají. Ničení mrštníků v polích nejlépe obstará drůbež v převozných kurnících umístněná; lze larvy jejich též lapat na lapací rostliny merlíkovité (chenopodium), kterým dávaj larvy mrštníků před řepou přednost a na nichž se houfně shromažďují. Takový vzácný žír, jaký poskytuje větš zdechlina, nepropasou arciť ani mouchy (obr. 82. čís. 5, 10, 11, 12), zejména moucha živorodá (musca carnaria), černá to moucha se zadkem bíle, černě a hnědě kostkovaným, hlavou žlutou. Ukládá před kladením nezřídka již obalu zbavené — živé larvy do masa, ran, zdechlin. Brém vypravujeo jakéms hochu, který měl larvu masařkyv bolavém uchu, z něhož lékař ji vypudil po- mocí benzinu, jinému děcku pak dostala se larva masařky docela do víčka očního, za-

chemlcké: umělých hnojlv, krmlvi řep, mléka, vod, moče, ornic, hlín, rud, hornin atd. provádí přesně a levně r. 1894 zal. Výzkumný ústav inž. chem. Frant. Herlesa, přísež. chemlka v Praze-I., Na Příkopě 27 n. — Odborné porad,

Rozbo

tvora, vykonává vzdor své maličkosti po- hrobením často i stonásob těžšího tvora, než jest sám, práci v pravdě obrovskou; za hodinu na místě, kde zvíře skonalo, najdem činností hrobaříka jen maličký ko- peček kypré země, mohylku to hrobaříky smrtí skosenému živočichu postavenou.

rod

Zimní hospodář. škola ve Slaném. (Píše Jan Eckert ve Vys. Mýtě.) Že zimní hospodář. školy jsou školami velmi důležitými, ze strany zemědělců našich hojně vyhledávány a že v poslední době školy ony moderně a účelně vybudovány byly, nebude nikdo pochybovati. Dnes přinášíme vyobrazení a stručný popis budovy zimní hospodář. školy ve Slaném. Bu- dova ta postavena byla r. 1907 a dne 4. listopadu téhož roku v ní vyučovati se počalo. Budova ta jest nad terrain náležitě vyvýšena a sklepy její tvoří vlastní souterrain a jsou pro ústav náležitě znžitkovány; vedle sklepů na to- pivo nalézá se zde účelná mlékárna, závod na zužitkování ovoce, dílna pro práce řemeslné. prádelna a žehlírna. Zvýšené přízemí má byt ře- ditele, školníka, ředitelnu, internátní kuchyni s jídelnou, umývárnu na nádobí a byt kuchařky. Prvé patro rozděleno jest ve 2 části a sice ve východní jest vlastní škola s 2 učebnami. kabinety a sborovna, v západní části umístěny

jiti nejen na podzim, nýbrž i na jaře a u nás v Čechách zejmena byl konstatován příznivý účinek moučky při hnojení okopanin. Chceme na tomto místě uvésti stručně zásady, dle kterých říditi se má jarní hnojení k zemá- kům a řepě moučkou Thomasovou. Moučka budiž rozmetána v druhé polo- vici února nebo v první polovici března aby před sázením nebo setím stejnoměrně se rozptýlila v povrchové vrstvě půdy. Pak jest účinek její stejný jako kdyby byla půdě na podzim dodána. S moučkou Thomaso- vou možno zároveň rozhoditi kainit, vápno- dusík a j. hnojiva. K bramborám doporučuje se nejvhodnější dávka 3—4 q moučky Thomasovy na 1 ha; běží-li však hospodáři o to, aby měl půdu vyhnojenou kyselinou fosforečnou ještě na rok následující, pak třeba použiti 5—6o na 1 ha. K řepě hnojí se stejným množstvím, jaké u brambor bylo uvedeno. Toliko dlužno do- dati, že v Německu vynikajícími odborníky

Doporučujeme našim rodinám Kolínskou cikorku