ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 3a29a8c0-75a3-11dc-9b3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 79
#1 alto_textblock #1
17. května 1908. Císlo 136.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Z kruhů vědeckých.
#5 alto_textblock #5
Dr. Jos. Bělohlav Pán přírody. Právem i neprávem pojmenoval člověk sama sebe honosivě „pánem přírody“. Právem zajisté uvážíme-li, kolik positivní práce vykonal v on poměrně tak nepatrné době, jakou je přítomnos jeho na zemi. Také příroda tvořila a tvoří stále pro produkty její práce nenalezne člověk při rovnání ve svém díle, velkolepost a mohutnos! jejich bude mu vždy předmětem zaslouženého obdivu a závisti. Leč jaká to nesrovnatelná doba již měla tu přírodu pro své výtvory! Doha, že miliony let zdají se nám malými pro její oce- nění. Naproti tomu, odečteme-li dětský a jinoš- ský věk lidstva, kdy člověk byl v pravdě dítětem přírody, jí živeným a vychovávaným, odečteme-l všechny dny tak zvané staré kultury, třeba že tyto jsou, relativně ovšem, nanejvýš úctyhodny. kolik pak vlastně let zbývá pro časové vymezen doby, již bychom chtěli nazvati mužným věkem člověčenstva, věkem emancipace jeho od pří- rody? Věru, že ani na celá století nemohli by- chom počítati a měřití tuto dobu, ve které se stal z člověka-dítěte přírody její pán a vládce. Při takovém srovnání, srovnání dob vyme- zených oběma ku práci, a zejména v oprávně- ném předpokladu, že stojným tempem, ne-l ještě rychlejším a intensivnějším, pokračovat bude člověk v díle započatém, mohl on nazvat sebe právem pánem přírody. Slaboučký a ubohý v doupatech stromů a skalních jamách před ne- pohodou se skrývající, chvějící se obavou před každou mátohou, vyrůstal silou svého rozumu, své vůle a své práce v olbříma, který s mnohem vělším oprávněním nežli druhdy Ludvík ono známé „Stát jsem já“ může pronésti „Přiroda jsem já“. Všechen povrch i nitro země, širé roz- lohy vod oceanských, nebetyčné ledové stěny vrcholy horské nuceny byly skloniti se před majestátem jeho intellektu. A přece, praví-li o sobě, že je pánem pří- rody, je to rčení nanejvýš honosivé a chlubně) rčení, jehož oprávněnost vždy je a bude ještě na dlouho toliko relativní, potud, pokud se nepodaí ovládnouti člověku ony nesmírné prostory vzduš- ného oceanu, zemi naši obklopujícího, pokud se mu nepodaří učiniti je sobě za všech okolnosti a pro všechny případy služebnými. Dokud tomu tak nebude, dotud vždy bude chyběti jeho samo- vládnému carství složka nejdůležitější: poslušní poddaní, podmínka, bez jejíhož splnění je každá vláda nemožna. V dvojím směru pokoušel a pokouší se člo věk o vítězství v tomto posledním zápase s při- rodou: jednak aby spoutal škodlivé jemu živly aby definitivně odpoutal výsledky své práce námahy od jejich zlovolné libovůle, jednak aby učinil je sobě aspoň tak dalece svým druhým domovem, jak dalece toho dovedl při vodách oceanů. S jakým výsledkem? Poznal povahu a podstatu atmosfery, ovšem ne ihned, jakmile počal o ní přemýšleti. Plných 1774 let od narození Kristova trvalo, než došel ke správné představě, že vzduch, druhdy se zemi, vodou a ohněm pouhý prvek, je hmota složená. Vypočetl si její složení a shledal, že v skládá dle objemu z 78.04% dusíku, 20.99 fyslíku, 0.94% argonu a 0.03% kysličníku uhli čitého vedle vodních par a nezčetného množstv prachových tělisek, tak nezčetného, že jen v oby čejné světnici připadá jich na jeden krychlový centimetr na 426.000. Nespokojil se však sezná ním těchto poměrů jenom při povrchu země snažil se stopovati je i do nejzazších končin aby si pak uvědomil, že tyto zůstanou mu na- vždy cizími. Stoupá-li ve výši 100 km. obsal dusíku dle objemu na 95.35%, klesá-li tu však chsah kyslíku na 4.65%, kysličníku uhličitého na 0.00%, patrno, že tu pro život člověka ne- bude nikdy místa. Leč cennějším nežli toto theo- retické seznání byly člověku poznané vzájemné příčinné vztahy jednotlivých atmosférických či nitelů, vztahy, které mu měly umožniti vniknout zplna v tuto tajmenou dílnu přírody, aby sám pak mohl vzíti do rukou otěže vlády nad jejím živly a říditi je cestami neškodnými. Když snaby jeho o násilné zdolání jejich ukázaly se nedo statečnými a marnými, jakž jen o jedné z nich jsme nedávno na tomto místě referovali, chce se spokojiti aspoň včasným předvídáním blížícíse pohromy. Bylo by však illusí domnívati se, že aspoň v otázce meteorologické prognosy dospěl člověk k definitivnímu vybojování svého zápasu s přírodou. Tvrdí sice nynější ředitel rakouské meteorologické centraly dvorní rada Pornter ve své brožuře, že dosavadní výsledky prognosy znamenají v 85 případech ze sta správné udání budoucí povětrnosti, ale každodenní naše zku- šenost učí nás, aspoň pokud jde o naše země, přijímati toto tvrzení s jistou, avšak oprávněnou reservou. Poohlédněme se nyní po výsledcích sna- žení člověka v onom druhém směru. Znám je dostatečně „úspěch“ francouzské vzducholudi „La Patrie“, jakož i realisace problemu létadla dynamického Farmanem a j. Tam balon — říkají mu „řiditelný“ — zde stroj — — po ladě theorií nastupuje experiment — říkají „zda- řeny — ideal mění se ve skutečnost, člověk stává se v pravdě „pánem přírody“ Navazuje na poslední pokusy vzduchoplave- cké vidí dokonce známý C. Flammarion Evropu i celý svět zrevolucionován nedalekým již vyná- lezem skutečné, praktické, dokonale ovládatelné vzducholodi, která bude „ponejvíce jen doprav. ním prostředkem užitkovým, nikoli předmětem zábavy.“ Nastoupí nová forma civilisace. Hrani ce zemí a států stanou se bezpředmětnými. Se- veroamerické Státy splynou s Evropou bez ohle- du na širá moře. Paříž sesousedí se s Londýnem. Změní se poměry a podmínky stavitelské, ač přímé odebírání pasažérů s oken a balkonů domů nenastane, nanejvýš že k tomu budou sloužit zvláštní terasy, kterým ustoupí naše nepotřebné pak a překážející střechy. Jednotlivá veřejná místa budou opatřena přizpůsobenými stanicemi. Vzniknou jakési vzdušné omnibusy se stanicemi. u nichž se budou pro nahodilé potřeby zastavo- vati menší privatní vzdušné automobily. I pod- mínky zdravotní se změní, an člověk bude se po- hybovati ve sférách, kde je málo prachu. Zkrát- ka vše — nač lze jen pomysliti. A kdyby nebylo té mrzuté skutečnosti, že se člověk již ve výši nějakých 8000 m začne k smrti dusiti, nic by nevadilo, abychom se jednoho pěkného dne ne podívali i na měsíc ... Konečně u cíle! — bylo by možno zvolati u cile tohoto nejúpornějšího, dlouhého a až po
#6 alto_textblock #6
oleže
#7 alto_textblock #7
nevole
#8 alto_textblock #8
tud marněho zápasu člověka s přírodou, zápasu v němž tato zůstávala, zůstává a řekněme pře- dem: navždy zůstane vítězem. Příroda, ne člověk. Nemůže zajisté nikdy vyhráti bitvu vojevůd ce, který hned na počátku jejím dopustí se ta- kové taktické chyby, jež ho a jeho vojsko dává úplně v moc, na milost a nemilost nepřítelovu A takové neprominutelné chy by dopustil se právě člověk, když so- bě předsevzal vyhráti svůj zápas s přirodou — balonem, balonovo vzducholodí. s Podstata problému je jednoduchá a byla záhy rozřešena. Jest to prostě otázka plo- vání tělesa v prostředí specificky těžším, otázka, již formuluje známý zákon Archimedův (287—212 před Kristem): těleso tuhé, ponořené do kapaliny, ztrácí tu na vlastní váze tolik, mnoholi váží kapalina, tělesem tím vytlačená. Úbytek váhy ponořeného tělesa působ na toto jako vztlak, který je pudí do výše k po- rchu kapaliny. Železná koule (specifická váha železa 7.7), vnořena do vody (specifická váha 1.0) padá dolů, stoupá však, vnoříme-li ji do rtuti (specifická váha 13.6), puzena jsouc vzhů- ru tlakem, jenž obnáší na každý krychlový cen- timetr jejího objemu 5.9 gramů (13.6 — 7.7). Podobně led (specifická váha 0.992), ponořený do vody, podléhá tu vztlaku, rovnajícímu se pro každý cm jeho objemu váze 0.08 g, takze pro led objemu na př /4 m obdržíme jako vztlak silu 250.000X 0.08 = 20.000 g, t. i. 20 kilogra- mů. Silcu vztlaku puzeno, stoupá těleso v kapa- lině, vynoří se z ní a to tolika procenty svého objemu, kolik obnáší rozdíl specifických vah obou. Při ledu a vodě vynoří se 8%% ledu nad vodu, při korku a vodě 20%, při železe a rtut 59% objemu železa. Uvedený zákon platí přirozeně i pro pro- středí plynné, tedy také pro vzduch, ovšem to- fiko v případě, že je tu vzduch prostředím speci- ficky těžším nežli předmět v něm plovoucí resp. se vznášející, Balon sám o sobě, podobně jako železná koule ve vodě, nikdy by se nemohl vzné sti do vzduchu, i kdyby obal jeho pomocí vnitř ních snad per byl na sebe větší objem rozpjat, poněvadž vždy váha jím vytlačeného objemu vzduchu bude menší, než váha aparátu. A přece balon, tato úctyhodná směsice plachet, provazů, dřeva, železa i písku, vznáší se přes všechny mathematické formulky Archimedovy ve vzdu- chu. Ano, neboť to, co de facto „plove“ ve vzdu- chu, je skutečně hmota specificky lehčí nežli vzduch; ne balon sám, ale jeho náplň to je, kte- rá stoupá určitou silou v prostředí těžším a unáš př. tom s sebou i obal svůj a celý balon. Uvedl jsme dříve, a že led do vody ponořený. puzen jest v této vzhůru silou, rovnající se váze 20 kg. Je zajisté samozřejmo, když bychom zatížili tento kus ledu závažím na př. 15 kg, že i potom bude ve vodě stoupati, ovšem že silou již menší, jelikož vztlak snížil se tu na 5 kg. Jednoduchý tento příklad s ledem a záva- žím objasňuje nám podstatu problému balono- vého. Nikdo zajisté neřekne, že železné závaža stoupá samo ve vodě; a stoupá-li přece, je to proto, že je neseno ledem, hmotou specificky lehčí nežli je voda. A tak je tomu právě při ba- lonu. Balon zám a s veškerou svojí výzbrojí ne- může stoupati ve vzduchu, on je v něm, zůstá- vaje vždy hmotou čistě pasivní, toliko nesen ob- sahem své náplně, která přírozeně musí býti vždy specificky lehči, nežli prostředí, v němž se nalézá. Otázka „náplně“ balonu je jednoduchá. Již zahřátý vzduch jako lehčí vzduchu obyčej ného může sloužiti a také v prvých dobách slou- žil za nosnou sílu balonu. Ovšem rozdíl vzduchu byť sebe více zahřátéhe proti váze vzduchu oby čejného je nepatrn, a tudíž nepatrná je i jehs únosnost. Vezměme případ nejkrajnější. Je den krychlový metr vzduchu 0° C teplého (pl tlaku 760 mm.) váží 1.293 kg.; týž objem vzdu chu na 100° C zahřátého váží 0.946 kg. Rozdi obnáší tu při 1 m 347 grammů, což znamená že každý krychlový metr 100° C teplého vzduch „unese“ 347 gr. příteže. Aby tedy balon unes asi 30 kg, musil by tu objem jeho činiti aspoe 100 m, při třech centech zatížení dokonce již 1000 m'. Poměry ty se však značně zlepší, už: jeme-li za náplň buď svítiplynu nebo docela vo díku. Zůstaňme při tomto. Kdežto 1 m2 vzduchu váží 1.293 kg., váží týž objem vodíku toliku 0.0899 kg., to jest, je lehčí o 1.204 kg, coz opét značí, že jeden m' vodiku „unese“ v nej krajnějším připadě 1.204 kg přílěže. Jako ná pln balonu, dodávají mu tedy vlastnosti udržet
#9 alto_textblock #9
ovládati, rychlost jich pohybu bude vždy hle mýždí — krátce: balon je přežitkem doby. Sku- tečným idealem jsou tu jediné — létadla dy namická. Pták létá a bez balonu — i člo věk jak jednou dokáže. Farman theerii rez řešil — náš Finger již od let proponuje nový typ, jejž nazval „Cyklonem“. Cesta dobrá správná — ale v theorii. Praktického významu má stejně tak málo, jako ho měl a má balon. A upřímně řečeno: právě v praxi to bez ba lonu i v budoucnu nepůjde. Představme si, že nám náš Finger, a býti to může, vymodeluje jednou aparát, který vznese do vzduchu nějakou tu desitku lidí a poletí s ní třeba rychlostí 50 km v hodině. A představme si dále — že v celém tom důmyslném stroji brkne najednou jen je- diné kolečko, třeba jen tak velké, jako převodn kolečko byeiklu — — Člověk je pán přírody. Na zemi a vodě ano. A ve vzduchu! Nic lehčího: zhuštěte vzduch 774krát, učiňte jej vodou — a problem ie prakticky rozřešen...
#10 alto_textblock #10
se ve vzduchu ano i nésti s sebou určitou přl- těž, je vodík plynem velice výhodným. Znamená to však něco pro praxi? Nic. Jake by to musily býti rozměry balonu, aby měl tent- vznésti do vzduchu třeba jen tolik osob, kolik jich „sveze“ naše modřanská lokálka! A lze doufati, že se tyto poměry kdy změní a zlepší? To je vůhec vyloučeno. Pokud náš vzduch ne- bude těžší, pokud jeden m jeho nebude vážiti více než uvedených 1.293 kg., potud, i kdyby náplň balonová nevážila zhola nie, nennese jen m této náplně nic více, než kolik obnáš- rozdíl mezi její vahou a vahou stejného objemu vzduchu, v našem případě tedy nic více než ma ximalně 1.3 kg. za každý svůj krychlový metr. Patrno tedy: skutečné praktické roz- řešení otázky vzduchoplavecké je na vždy nemožno potud — poku neuděláme naši atmosferu jino než je. Ale dejme tomu, že bychom urobili balo takových rozměrů, že by unesl na př. 100 osob To možno učíniti. Nebudou-li nám vaditi roz- měry balonového kolosa — přírodě zůstane t lhostejno a my budeme míti aspoň radost, že jsme na ni přes všechny její zákony vyzrálí Dobře. Jsme tedy i s balonem ve vzduchu. Přá dobré vůli a dosti peněz nie snažšího nad to. Ale my bychom se taky rádi — má totiž být balon „dopravním“ prostředkem — podívali s ním trochu do světa. Snad přijde vhodný vítr a ponese nás. Býti však hříčkou wvětru — to by sotva odpovídalo idealu „panství““ nad přírodou. Ne — my sami chceme balon hnáti — dáme mu lopaty, kříla, vrtule, uděláme prostě to, co již před drahně lety dokázali jsme u lodí. K po- honu křídel a vrtulí je ovšem třeba strojů. Dobře — namontujeme i tyto — jediné hnutí páky rukou strojníka stačí — abychom poznai — že to takhle nejde a nepůjde. Proč? Vždyť uvedeme-li v pobyb vrtuli lodní, lod se rozjede — — Ano: ale leď pluje ve vodě, její vrtule odráží se o vodu, odstrkuje sebea tím i lod o ní — uvažme však, že se tu má ona vrtule také o ce opříti. Jeť voda hmota, vzduch ovšem také, ale hmota 774krát hutnější než vzduch. Stroj, který při vrtuli lodní vyvolá určitý efekt, musil by při vzduchu svoji sílu, práci 774krát zvětšiti, aby docílil téhož efektu — populárně řečeno: musil by býti 774 krat větší než onen stroj lodní a tím i tolikráť snad těžší — který pak balon by ho unesl? Nechceme ani mluviti o odporu vzduchu, který se balonu v cestu staví, na jehož překo- nání, měl-li by balon pohybovati se rychlostí aspoň poněkud slušnou, nestačil by stroj mnoho- násobně ještě větší než uvedený. Řekněme, že se to vše časem podá. Ano: člověk — pán pří- rody! Problem rozřešen. Nechť však oněch 100 cestujících neopomene před cestou opatřiti se poslodním pomazáním — pro případ, že by se setkali jen s takovým „větříkem“, jaký na př. minulého léta poznaly naše krajiny chrudimské. Balon, balonové vzducholodi, nikdy se ne- stanou idealem praktického dopravního prostřed ku. Neunesou nic, jsou těžkopádné, nelze je
#11 alto_textblock #11
Český klub fotograrů amatéru v Praze hledá ve středu Praby v některé z živých ulic
#12 alto_textblock #12
9148
#13 alto_textblock #13
fotograficky
#14 alto_textblock #14
atelien
#15 alto_textblock #15
oner
#16 alto_textblock #16
s většími vedlejšími místnostmi v otev- řené zahradě Ctěné písemné nabídky pod adresou „Český klub fotografů amatérů v Praze.
#17 alto_textblock #17
dnadhoštčm
#18 alto_textblock #18
Nejstarší chvalně známé klimatické léčební a výletní místo. 7875 Salsona od 15. května do 15. září. Dotazy ochotně zodpoví a prospekty zdar Léčební odbor- ma a franko zašle
#19 alto_textblock #19
stavní
#20 alto_textblock #20
p
#21 alto_textblock #21
OVINKY.
#22 alto_textblock #22
K prodeji patent. hygienického artiklu, který by se u hotelierů, re- stauratérů, u obchodníků se sklema železem těšil báječnému odbytu, hle- dají se reflektanti. Nabídky přijímá pod zn. „G. 6719“ Haasenstein a Voglen ve Vídni, I
#23 alto_textblock #23
9198
#24 alto_textblock #24
Opravdu!
#25 alto_textblock #25
pomuže
#26 alto_textblock #26
velkolepě
#27 alto_textblock #27
plet
#28 alto_textblock #28
jako nedostižný
#29 alto_textblock #29
„smrtič
#30 alto_textblock #30
hmyzu 6980
#31 alto_textblock #31
Kupuj však „pouze v láhvích
#32 alto_textblock #32
všude tam, kde jsou Plakáty o Zacherlinu vyvěšeny.
#33 alto_textblock #33
Do 23. května.
#34 alto_textblock #34
lnnov
#35 alto_textblock #35
Ze
#36 alto_textblock #36
en
#37 alto_textblock #37
neaáiniant n nu
#38 alto_textblock #38
mne
#39 alto_textblock #39
-
#40 alto_textblock #40
r
#41 alto_textblock #41
rn
#42 alto_textblock #42
s
#43 alto_textblock #43
Mořic Schille
#44 alto_textblock #44
v Praze, Na příkopě č. 7—1l.
#45 alto_textblock #45
Modní látky. prací látky, hedvábné látky.
#46 alto_textblock #46
krajky, bluzy, damské prádlu
#47 alto_textblock #47
n
#48 alto_textblock #48
za ceny zvláště levné.
#49 alto_textblock #49
onro zoln t
#50 alto_textblock #50
cne
#51 alto_textblock #51
Čeřstvé růže zdarma!!
#52 alto_textblock #52
00000000000009000000000000000
#53 alto_textblock #53
9else ani 3ost vatovali naše šenyj piea nnějšími korsetu. Siotce a tisíce Bokásanýjcí fakt ovjvolává heslo vs3elané nuněj5í 3o bu: „Refovma va čněrovačcel Triumfala jest eeſotinou, na hitetou 3ávno oe čekalo.
#54 alto_textblock #54
Prodej v Prazes Perštýn č. 12; Pošu- mavské pletárny, Vodičkova ul.: Vaní čková, Přikop; Novák, Vodičkova ul.; Tesařová, Ferdi- nandova tř.; Eliášová, Spálená ul.; Tesařová, Žitná ul.; Krumpová, Letná; Čapek, Libeni Pavel, Smíchov: Pojezný, Vinohrady; Pick, Žižkov; Slavík, Nusle. 8577
#55 alto_textblock #55
900000000000
#56 alto_textblock #56
JSTE VE VÝHODĚ
#57 alto_textblock #57
kupujete
#58 alto_textblock #58
koření
#59 alto_textblock #59
MAGE“
#60 alto_textblock #60
s křížovou hvězdou do libovolných, otevřených nádob, nýbrž dá- váte-li je naplňovati jen do původních MAEGIWO lahviček. Tak máte nejspíše záruku za pravé koření MAGGIHO, nebot v MAGGIHO lahvičkách smí se dle zá- kona prodati jen pravé MACEIo 9199 koření.
#61 alto_textblock #61
VDEN
#62 alto_textblock #62
orr
#63 alto_textblock #63
Spisy a časopisy nákladem J. OTTv v Praze tento týden vydané.
#64 alto_textblock #64
velký obrazový tý- Zlata Přand, denník. Číslo 34. se 26 obrazy. Obrazová část tohoto čísla, jakož i zvláštní příloba: Výstavní časo- pis Zlaté Prahy, věnována je vesměs jubilejní výstavé Obch. a živnost. komo- ry pražské. Číslo zahájeno je nejnověj- ším portrétem J. V. císaře a krále, na- čež následují: fotografie cís. rodiny pře 60 letv, portrét arciknížete Frautišk Ferdinanda, řada pohledů z výstavy, Hergeselovy sochy z pavilonu města Pra- hy, interienry výstavních staveb, mo- mentky z poslední doby a j. v. Slovesná část přináší většinou zprávy a články o výstavě. „Zlatá Praha“ vychází každý pátek v číslech a každých 14 dní v se- šitech a předplácí se na čtvrtleti s poštovní zásilkou Hudební přiloha Zlaté Prahy. Číslo 7. U jizerního jezn. Hudební obrá- zek. Složil Jos. C. Sychra. Hudební pří- loha vychází měsíčné a připlácejí na ni odběratelé „Žlaté Prahy“ čtvrtletné jinak stojí každé číslo Knihovna Zlaté Prahy« Seš. 17. S. Schandorph: První láska. Sešit 3. — Knihovna tato vychází ve 14denních se šitech a připlácejí na ni odběratelé K 9.— „Zlaté Prahy“ čtvrtletně . . . jinak stojí každý sešit K —. 24 Heyduk, Spisy. Sv. XLV. Bohatýři Zpěvy historické. Druhé, doplněné vyd. K 1.10 Heyduk, Spisy. Sv. III. Sekerník Románová kresba z Povltaví. 2. vydání. K 2.20 Šípek, Čtvrtá kniha povídek a humoresek. Ottovy Laciné knihovny národní sv. 225. . . . . . . . . K 1.20 Dr.FIhich, O zkřiveninách páteře, zvláště u dětí. Kniha rodičům, nčite- lům a domácímu lékaři předložená. Se 3 vyobrazeními. Lidových rozprav lékař . . . . ských čís. 81. Weis, Revisor. Opereta o 3 jednáních Text přeložil Adolf Wenig. . . . Čechy. Díl XIV. Severní Čechy Část II. Sepsali J. Kafka, A. E. Mužík Dr. J. V. Šimák, Jar. Vrchlický. D ohrazové části přispěli J. Král, K. Lieb- scher, A. Papáček, Jar. Šetelik, v . . . . . . . . . K 25.20 Schwarz. Čech, Povídky, arabesky a humo- resky. Illustroval V. K. Mašek. Seš. 11. K —.30 Malý Ottův Slovník naučný. Dvou- dílný. Druhé, nezměněné vyd. Seš. 62. K — 60 Knihovna Lumíra. Seš. 8. Písen o vrbě. Napsal V. Dyk. Seš. 8. Odbě- ratelé Lumíra připlácejí na tuto přílohu půlletně . . . ri jinak stojí každý sešit Ottova Laciná knihovna ná- rodní. Sešit 9. Jos. Šír: Krkonošské povídky. Seš. 4. . . . . . . . Slavische Roman - Bibliothek. Seš. 119. Prager Geschichten. Von Igu Herrmann. Seš. g. Stašek, Na rozhraní. Román. Seš. 27 Pražské Hospodářské Noviny. Číslo 11. Z obsahu: Jak čeliti konku- renci z Uher. Pokusy s hnojivem důsí- kato-vápenatým. Racionelní pěstovánt lnu. O důležitosti dobré vody v mlé- kařství. Výstava severošumavské jed- noty v Domažlicích. Drobnosti z praze. Ovocnictví. Drůbežnictví. Stroje a ná- řadí. Včelařství a j. v. Půlletně . . . obrázková týdenní kro- SVotOZOF, nika. Seš. 30. se 45 illu- stracemi. Obrázky z jubil. výstavy (14 fot.). Z pražských dostihů (§ fot.). Po- hřeb dra. Herolda. Příjezd němec. pa- novníků do Vídně. Em. Oudříček. Slav- nost Velikonoc v Petrohradě. Pomník Zolův. Plynový automat. Dozvuky stu- dentských Majales (4 fot.). Požařiště po- sádkového kostela v Berlíně. Motorové závody v Monaku. Závody v běhu. Jar- ní damské mody a j. v, Císlo Čtvrtletně poštou
#65 alto_textblock #65
K
#66 alto_textblock #66
5
#67 alto_textblock #67
K 5.75
#68 alto_textblock #68
K 1.20 1.
#69 alto_textblock #69
K
#70 alto_textblock #70
K —.50
#71 alto_textblock #71
K —.40
#72 alto_textblock #72
1.— K —24
#73 alto_textblock #73
K —. 20
#74 alto_textblock #74
K —.32
#75 alto_textblock #75
K —.32
#76 alto_textblock #76
K 4.—
#77 alto_textblock #77
—.30 4. 9145
#78 alto_textblock #78
Nábytek na splátky
#79 alto_textblock #79
na každou stanici dodává c. a k. dvorní to- várna na nábytek K. V. Skuherský v Hradci Král. Cenníky franko. Zástupci hledáni 8095