#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
3. prosince 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 334.
#5
alto_textblock
#5
ským tímlo clfovůním vlády jest rozhořčen v míře
nejvyšší, cítě tuto blahovůli vůči českému kraji
beztoho daněmi přetíženému!
Podepsaní tedy tážou se:
„Jak míní J. B. ospravediniti chování vlády k obci
něchodské? A kdy konečně hodlá převzíti vyšší reálku
náchodskou do správy státní?
Jiné dotazy podali poslanci dr. Baxa a sp. po
pronásledování českých radů v Jablonci n. N., již
posílají své děti do české školy; — dr. Fiedlen
a sp. po přijímání cizích dětí do škol kariínských; —
Ellenbogen a sp. po novinových inserátech stát
ních železnic: Které noviny dostaly inseráty o ren-
tové konversí? Zachová se nynější ministr finanei
jako jeho předchůdce? S kterými novinami jsou
úmluvy o inserátech státních železnic a kolik se za
ně platí? — Derschatta a sp. po přáních a po-
žadavcích poštovních úřadníků, projevených na II.
poštovním sjezdu; — Licht a sp. po pozemkových
spekulacích na trati dunajsko-oderského průplavu: —
Seitz a sp. po poměrech u obchodního gremia
v Plzni; — Udržal a sp. po týrání brance Kon-
ráda Nováka: — dr. Eisenkolba sp. po odpírání
státního občanství rakouského evangelickým duchov-
ním Němcům, zvoleným faráři a vikáři; —— Grössk
a sp. po opatřeních proti cikánům; — Kaiser a
sp. po stipendiích povolených studujícím na polském
gymnasiu.
Sněmovna rokovala dál o vládním pro-
hlášení.
Posl. Malik pohřešuje ve vývodech min. předsedy
zmínku o zahraničné politice, stavu vyjednávání
smluv s Německem a celní i obchodní smlouvě
s Ilalií. Také o balkánské politice, v níž pracuje
Rakousko pro Rusko, nestala se žádná zmínka. Jsou
prý snad carské dary Černé Hoře pouhými projev
zdvořilosti? Rakouským Němcům je lhostejno.
vraždí-li se balkánští Slované. My — praví — ne-
potřebujeme teď ani budoucně slovanského přímnožku
a budeme rádi, zbudeme-li se jednou Dalmacie.
(Souhlas mezi Všeněmci.) Nedělností sněmovny není
vinna česká obstrukce, nýbrž zbabělost kuratora
Rakouska a poslanců. Doráží na německo-svobodo-
myslné strany a zejmena něm. lid. stranu pro její
postavení k uherskému vyrovnání, vyčítaje jí, že
»nádenničí« v kuloirech předsedovi ministerstva. Př-
miouvá se za úplnou rozluku s Uhrami a za sbl-
žení s Německem. Pojednávaje o rekonstrukci kabi-
netu, praví, že všichni a nejen někteří Rakousko
obývající národové měli by míti své ministry krajany
Úřad ministrů krajanů bude považovati za korupci
dokud vláda neřekne, jaké úkoly má taký ministr
Vyčítá předsedovi ministerstva, že využitkuje nouze
obyvatelstva k svým osobním účelům.
Popírá neomalenou německou agitaci v Inšpruku
tamější nepokoje byly prý způsobeny drzým a vy-
zývavým chováním se vlašských studentů. Jeho
strana je rozhodně proti zřízení vlašské university.
protože nesmějí se dělati žádné ústupky. Pojednav o
štyrských poměrech v tamějším místodržitelství, kri-
tisuje činnost některých jeho úřadníků, prohlašoval
že hnutí »Pryč od Řima« neochabuje a ohražoval se
proti štvanicím řimsko-katolického duchovenstva.
Toužil na nespravedlnost soudů v Rakousku, zmi-
ňuje se mezi jiným o Fischerově konkursu v Olo-
mouci, jenž 6.4 mill. dluhů zníčil na sta rodin a byl
potreslán — za patronance správce ministerstva
spravedlnosti dr. Körbra — pouze týdenním věze-
ním. Brojí pro neomalenému protekcionářství mezi
úřadnictvem, připomínaje případ okr. hejtmana
Hervave, jenž dosáhl svého vysokého úřadu po
Sleté službě a žádal služební progmatiku pro úřad-
nictvo. Končil prohlášením, že nynější vládní systém
povede jistě k revoluci.
Posl. Šuklje dovozoval, že m.-p. dr. Körbrovi
podařilo se jediným darem: uzavřením vlašské práv-
nické fakulty upevniti vládní stranu a ukonejšio
bouři rozhořčení mezi Němci. Bylo by zajímavo zvě-
děti, co stane se s nádherně zařízenou budovou
vlašské fakulty v Inšpruku, bude-li restaurována,
nebo odevzdána komisi pro opatrování historických
památek. Zvučné fráze Körbrovy pro svou jalovost
na Slovince nepůsobily. Praxe dokazuje, že děje se
opak. Rakouská administrace za Körbra je dražšía
horší. Rakouskou byrokracii nedělila od obyvalelstra
ještě nikdy větší propast než teď a nebylo ještě
v Rakousku vlády, jež by rozuměla doši lidu méně,
než nynější. Ukázalo se to o demonstracích, zejmena
v Inšpruku. Vláda nepodnikla ničeho, aby odvrátila
spousty. Je vědomou lží, mluví-li Němci o zachování
své národní državy; chtěji kraje, jež jim nikdy prá-
vem nepatřily. Nepodaří-li se odstraniti národnostní
spory, je trvání říše ohroženo. Nesmyslem je naděje
na dobrovolnou shodu mezi národy. Na straně Slovinců
byli by k ní ochotni, ale na druhé straně je pravý
opak. Bylo to viděti v minulé schůzi, kde poslane
Offermann mluvil o vyrovnání a rovnocennosti ná-
rodnosti a byl prote bned justifikován. (Hlučná po-
chvala a souhlas.)
Stálý výbor moravský snad dospěje k cíli, avšak
třeba Němci tam, kde jsou v menšině, povelovali
ústupky, kde maji většinu, tam jistě nepovolí. Víme,
jak chovaji se ke Slovincům v alpských zemích, ne-
chlějíce jim povolit ani existenční minimum poli-
tických práv. Kabinet je povinen dáti dle pevného,
dobře rozmyšleného plánu každému národu, čeho
potřebuje k svému kulturnímu pokroku, a nesmí se
dáti zastrašiti nijakými protesly. Körbrův kabine
nesmí svou nešťasinou formulí v národních věcech
podnikati ničeho, nezjedná-li dřív shodu mezi národy.
neboť stal se zajatcem a pozbyl svobodně akce.
Chorvatský výnos a slovanské parallelky ve Slezsku
nejsou žádným ústupkem, nýbrž vznikly ze skutečné
potřeby. Slýská si na kulturní a hospodářskou za-
nedbanost slovinského národa a prohlašuje: Protože
považujeme vládní politiku v národním ohledu za
špatnou, byli jsme donucení postaviti se na slano-
viště, jež budeme zaujímati také budoucně.
Uznáváme oprávněnost vlašské university, vě-
douce, jak se zachází na vysokých školách něme-
ckých s naší mládeží. Vlašské a naše poměry jsou
neudržitelny. Přimlouvá se za junktim mezi vlašskou
a slovinskou universitou. Ohledně místa musí však
prohlásiti, že Slovinci vzdor opravdového přání
snášeti se s Vlachy, také při řešení této otázky
vždycky budou míti na zřeteli úplné zachovánía
legitimní vývoj slovinského obyvatelstva, jež má již
sedm století svá stálá sídla na pobřeží Adrie. (Hlučná
pochvala mezi Slovinci.)
Předseda hrabě Vetter volá dodatečně k po-
řádku poslance Malika, protože vinil předsedu
ministerstva dra. Körbra přímo ze lži.
Rokování přerušuje se.
Předseda přikazuje — protože nečiní se žádné
námitky — dnešní usnesení nouzového výborua
a vládní předlohu nouzovou rozpočtovému výboru.
Poslanec Erb v dotazu k předsedovi nalehá
hy se podaly předlohy nového živnostenského řádu
starobního a invalidního pojišťování a změna zá-
kona o úrazovém pojišťování.
Konec schůze o 3. hod. odpolední; příští bude
v úterý.
#6
alto_textblock
#6
Z parlamentních výborů a klubů.
Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.)
#7
alto_textblock
#7
Nouzový výbor sešel se před schůzí sně
movny pojednati o pilném návrhu poslanet
Kaisra, Peschky, Herzmanského a sou-
druhů. Během jednání předseda ministerstva dr
Körber učinil toto prohlášení: »Chceme pomoc
obyvatelstvu trpícímu nouzí zajisté co nejrychleji
tak jako páni řečníci předešlí. Vláda nebyla by všal
a to vyplatiti obnos potřebný k zmírnění nouze
kdyby zároveň nebyla zmocněna opatřiti si náhradu
vydáním renty. Z té příčiny musily by se podané
nebo ještě chystané návrhy a vládní předloha, po-
jednávající o téže záležitosti, která předchází tyto
návrhy, ještě přikázati rozpočtovému výboru. Ale
nerad nechal bych ctěný výbor v pochybnostecl
o tom, že vláda také tam trvati bude při celém ob-
sahu zmocnění, za něž v předloženém zákoně žádá,
poněvadž obnosu jim požadovaného jest potřebí jak
k uhražení výloh na zmírnění nouze v tomto roce
tak k vyrovnání obnosů, vzatých k témuž účelu
loňského roku z pokladních hotovostí, konečně však
také k zamezení schodku v běžném hospodářství.
Přidržujeme se přesně způsobu, téměř pravidelně
zachovávaného a v zákoně ustanoveného, abychom
zabránili takové, tou dobou velmi pravděpodobné
eventualitě a nehodláme dopustiti, aby v hospodářství
státním nastal opět sehodek. Kdyby rozpočtový výbor
shledal, že jest lépe spojiti vydání umořovací renty
#8
alto_textblock
#8
se zatímným rozpočlem, jsme ochotni přijati tento
návrh. Ale myšlili jsme tehdy, podávajíce nouzovou
předlohu a prosíce za rychlé její projednání, že
opozdění výpomoci v nouzi, až bude tento zatímný
rozpočet ústavně vyřízen, nesrovná se s úmysly
parlamentu a proto pojali zmocnění k vydání umo-
řovací renty do nouzové předlohy. Kdyby bylo po-
staráno v zatímném rozpočtu o úhrady takového
druhu, příslušné usnesení parlamentu mohlo by býti
předloženo k císařskému schválení, arci jen sou-
Časně.
Během debaty ujal se předseda ministerstva dr.
Körber opětně slova. Na Wagnerovo a Kaiserovo
přání stran určitého základu pro vyměřování nouzo-
vých podpor, pravil, že těžko ustanovovati pevné
normy a generalisace není možná, protože majitel
velké usedlosti je někdy více postižen, než malo-
sedlák, avšak vždy bude se dbát, aby přispělo se
těm, kdo skutečně potřebují pomoci. V tom smyslu
dány opětně rozkazy správním úřadům, jež jednají
zcela korrektně beze všech zámyslů. Při tom budou
spolupůsobiti obecní představenstva, jež podávají zá
klad podělování.
Konečně přijat tento referentský návrh
Výbor usnes se, aby pilný návrh poslaneů Herzman-
ského a spol., pokud týká se budžetní úhrady, by
přikázán rozpočtovému výboru k nejpilnějšímu pro-
jednání, aby předsednictvo bylo požádáno vyřídit
toto usnesení co nejrychleji, jak to jen jednací řád
dovoluje a aby návrh posl. Königa a spol. (stran
zvýšení nouzového úvěru z 15.5 na 20 mill. K) by
příkázán také rozpočtovému výboru.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 2. prosince.
Ve schůzi nouzového výboru posl. dr. Dyk tlu
močil stesky rolnictva ze svého volebního okresu
zejmena z okresu kralovického a klatov-
ského, týkající se krutého vymáhání daní a při-
pomenul, že berní úřady na všecky stesky se vy-
mlonvají, že jednají na rozkaz z Vídně
Ministerský předseda dr. Körber na to pro-
hlásil, že tato výmluva je nesprávná a konsta-
toval, že vláda vydala v srpnu všeobecné
nařízení, aby se v okresech nouzí postižených
exekuční vymáhání daní zastavilo.
#11
alto_textblock
#11
Volné průmyslové sdružení posla
necké sněmovny jednalo včera se zřetelem k potře-
bám a zájmům průmyslu o parlamentní situaci. Ob-
jevila se jednomyslnost v posuzování účinku parla-
mentních poměrů na politiku hospodářskou a bylo
konstatováno, že letos znova uplatňuje se přemocný
vliv agrárníků na parlament. Proti povolení nouzo-
vého úvěru posliženým občanským zemědělcům ovšem
nic se nenamítá, ale poukazuje se k potřebě rozdělit
podpory účelně se zřetelem k domácímu průmyslu
malých živnostníků živelní pohromon spolu postiže-
ných. Dále bylo nazváno podivným, že zejmena
v prohlášení předsedy ministerstva nestala se zmínka
o uvolnění dráhy pilnému parlamentnímu projednání
nejdůležitějších hospodářských předloh, vyrovnání a
předloh celního tarifu. Důrazně ukazuje se k tomu,
že vyřízení celního tarifu jest nezbylnou podmínkou
pro uzavření obchodních smluv. Ústavní vyřízení
celního tarifu nebuď pokládáno za věc politickou.
nýbrž za nutnost hospodářskou. Dělnosti sněmovny,
jíž jest potřebí také k vyřízení odložených pilných
předloh hospodářských a vnitropolitických, docilí s
semknulím vážných živlů různých stran, kteří chtějí
konečně vyříditi vyrovnání a celní taril jako pod-
mínky naší politiky obchodní. Posleze ukazuje se na
škodlivost vlády § 14. a uvádějí se různé případy
chikanování daněmi.
#12
alto_textblock
#12
Immunilní výbor usnesl se doporučiti vy-
dání posl. Breitera, Bromby, Fresla, Aug. Sehnala
hr. Šternberga a odepříti vydání posl. dra. Baxy.
a
Rozpočtový výbor bude míti schůzi
úterý o 10. hod. dopol. před sněmovní schůzí.
#13
alto_textblock
#13
Městská rada pražská o represen-
tačním domě.
Po usnesení staročeských členů sboru obecníc
starších, aby svolány byly parlamentní komise obou
největších sdružení, sešli se včera dopoledne členové
obou parlamentárek na staroměstské radnici. Byl
tam z klubu svobodomyslných pp. dr. Groš, dr. Černo-
horský, Mellan a Hubáček, ze Starečechů pp. Voill
Vlček a dr. Štych. Od usnesení této společné parla-
mentárky záviselo, zda otázka stavby representač-
ního domu u Prašné brány má být položena na
jednaci pořad včerejší městské rady a pondělní schůze
sboru obecních starších. Byl projeven názor, že by
se doporučovalo, aby celá záležilost byla odročena.
Po delší debatě většinou hlasů usneseno, aby věe
jednou již byla vyřízena, ať již kladně nebo záporně.
A tak na program večerní schůze městské rady dostal
se návrh, aby na pozemku obecním u Prašné brány
byl poslaven obecní dům dle alfernativy V., nákla-
dem 3 mill. korun.
Předsedající náměstek p. dr. Groš sdělil,že
za účelem jednání o stavbě obecního domu na po-
zemku u Prašné brány pozval do schůze též členy
dozorstva, zabývajícího se dosavadními přípravami
sice pp. arch. Balšánka, cís. r. Jahna, arch. Polívku.
arch. Roštlapila, řed. Slibrala a prof. vl. r. Schulze
Členům měsíské rady rozdána byla litografovaná
zpráva (v listě našem včera ráno uveřejněná) a refe-
rent mag rada p. Hrnčíl přednesl siručný historický
nástin věci, končící návrhem technické komise: 1.
aby obec pražská svým nákladem postavila na po-
zemku u Prašné brány budovu dle nového projektu
varianty „V“ a na stavbu, uměleckou výzdobu a za-
řízení povolila náklad 3 milliony korun; 2. aby náklad
tento byl uhražen výpůjčkou u městské spořitelny
pojištěn této na pozemku; 3. aby rada městská byl
sborem obecních starších zmocněna, uby stavbu pro-
vedla a honorář za práci projednala.
Ke slovu přihlásil se nejprve m. r. p. Weiss
jenž vzhledem k pochybnostem, ve veřejnosti prone-
seným prohlásil, že Měšťanská beseda stojí ve slově
platiti obci zaručený obnos z místnosti pro ni určené
K tomu namitl m. r. pan Kasalický, že jes
to pouze usnesení výboru a nikoli valné hromady
načež p. Weiss prohlásil, že valná hromada usne-
sení výboru zajisté schválí.
M. r. pan dr. Podlipný připomenul své do-
savadní důsledné stanovisko proti stavbě obecního
domu, dovolával se toho, že předpovědi jeho se splnily
akcentoval, že pro representaci obce jest především
a výhradně radnice a jest hlavním a svatým úkolem
obce slavbu radnice provésti. Místo u Prašné brány
arcitť nutno zachovati a účely zajisté se najdou, bu
divadlo, buď jiné účely kulturní — a ohledně toho
účelu zajisté pak bude docíleno shody.
M. r. pan dr. Ed. Baštýř souhlasil se zá-
klady názorů, projevených p. drem. Podlipným, avšal
jich dedukcím opíral se z důvodů finanční ekonomie
Divadlo na př. bylo by stálým břemenem obci, vyža-
dovalu by toliž subvenci. Řečník chová plnou důvěru
v nynější projekt a nebude-li jiného programového
návrhu, hlasuje přímo pro projekt
M. r. pan Brož vyslovil se proli projektu, pře
devším vzhledem k finančním poměrům obce, dále
prolo, že za representaci obce lze považovati vý-
hradně radníci a na stavbu télo dlužno především p-
matovati. Konečně vyslovil náhled, že nynější pro
jekt není v pravdě representační.
M. r. pan Jirousek vroucími slovy promluvi
na prospěch stavby obecního domu. Stavbu divadla
by obec nemohla na se vzíti a v tomto místě by di-
vadlo nebylo účelně, nehot je to ve dne budov
#14
alto_textblock
#14
mrivá. Míslo to je střediskem života obchodníhe
české obchodnictvo a živnostnictvo potřebuje repre-
sentačních krámů, jichž se mu zde vhodně dostan
M. r. pan dr. Scharí vyslovil se proti stavbě
ježto odpadly důvody, které dříve jej projektu naklo
ňovaly: budova není representační a dle nynějších
plánů nepřejímá povinnosti radnice, což dříve uím, že
by se tu byly poskytly rozličné velké místnosti, bylo
by stavbu radnice usnadnilo. Divadlo nepovažuje za
mrivou budovu a břemenu jeho obec jistě neujde. Pe-
staví-li se druhé divadlo, jistě obec bude mu posky
tovati suhvenci.
Pro stavbu promluvil pak pan Weisa, pouka-
zuje na příznivé stránky kalkulační.
Proti stavě mluvíl p. dr. Holubovský, jenž
se rovněž odvolával na finanční poměry obce a na
velké úkoly jak hospodážské (assanace, kanalisace
pilná voda), tak represenlační (slavba radnice). O vý-
nosnosti podniku pochybuje a k representaci mimo
radníci má obec Žofín a ten s menším nákladem může
upraviti.
M. r. pan Lada připojil se k důvodům proli
stavbě uvedeným a považuje za vhodnější, postaviti
u Prašné brány menší budovu, ale nádhernou. — M.
r. pan dr. Pinkas vyžádal si vysvětlení o původ-
ních rozpočtech a kalkulu, k čemuž odpověděl referení
a arch. Polivka. — M. r. p. dr. Podlipný navrbhl.
aby sestavena byla praesidiem komise která by pra-
covala o novém programu pro stavbu. — Proti tomu
vyslovil se p. dr. Baštýř, jenž nepovažoval to z
návrh dosti blízký k řešení a znovu horlivě se při-
mlouval za zastavení pozemku u Prašně brány českou
budovou representační.
Pan Kasalický považuje stavbu obecníh
domu za zbytečné obrovské zalížení finanční. Po-
ukazoval na význam Žofina, podporoval návrh p. dra.
Podlipného a připojil k tomu návrh na tříměsíční
lhůtu. Dojde-li ke hlasování o stavbě, navrhuje hla-
sování dle jmén. — M. r. pan Jirousek vyvracel
vývody řečníků proti stavbě pronesené a důrazně
žádal za uskutečnění stavby vzhledem k velkému vý-
znamu národnímu. K němu připojil se p. c. r. Voitl
Pan c. r. Jahn stručně naznačil postup přípravných
prací, slavební program nynějšího projektu; pouka-
zoval na nemožnost stavby divadla, doloženou zku-
šenostmi, dále poukázal na slabé návštěvy činohry
a na blízkost stavby divadla na Král. Vinohradech.
Dovozoval výhodnost podníku a správnost kalkulů
a přimlouval se za brzké řešení věci. — Konečně po-
dal některá vysvětlení maz. r. p. Hrnčíř ohledně
stavby radnice (konkurs na plány vypsán do konce
března). Ohledně stavby divadla uvedl, že o pozemel
dcházelo se družstvo Národního divadla, sbor pro zří-
zení Národního divadla a Tylovo sdružení. Avšak
jmění těchto korporací obnáší dosud sotva pětinu ob-
nosu ke stavbě potřebného, nehledě k nákladu
udržovacímu.
Předsedající náměstek p. dr. Groš přikročil po
tom k hlasování. Návrh pana dra. Podlipného za-
mítnut byl 12 proti 8 hlasům. Po přání p. Kasa
lického bylo hlasováno dle jmén o návrhu na vysta-
vení obecního domu. Pro návrh blasovali městš
radní: pp. náměstek Seifert, Voitl, Eim, Portík, dr
Štych, Stárka, Koubek, dr. Pinkas, Romováček, Ji
rousek, dr. Baštýř a Weiss; proti stavbě domu
hlasovali pp.: K. Vlček, Hubáček, Kasalický, Brož
Lada, Kovařovic, dr. Podlipný, dr. Holubovský a dr
Scharí. Návrh na slavbu obecního deme
byl tedy přijat 12 hlasy proti 9. (Dva čle-
nové městské rady (p. Filip a Patočka) scházeli a před-
sedajíci náměstek p. dr. Groš nehlasoval. Pro stavbu
obecního domu hlasovalo tedy 8 Staročechů a 4 sve-
bodomyslní, proli slavbř 6 svebodomyslných aa
Staročeši.
V pondělí rozhodne sbor obecních starších o téte
#15
alto_textblock
#15
otá zce.
#16
alto_textblock
#16
O zavodňování a nilských zdý-
madlech v Egyptě.
#17
alto_textblock
#17
Zajímavou a poučnou přednáškou vyplnil včerej
večer ve Spolku architektů a inžený ru
inspektor stálních dráh, inž. p. Josef Neumann. Po-
uživ své letošní dovolené k cestě po Egyptě, inter-
essoval se jako odborník nejvíce o důmyslne
stavby, polízené v dobách novějších Angličany n
Nilu, jimiž regulováno jest přírozené zavodňování této
požehnané řeky, datující se již od dob staroegytských
mythů. Po sděleních praesidiálních, jež učinil před-
seda spolku in2 R. Jahn, ujal se slova pan před-
nášející a promluvil asi takto:
„Tam, kde v dobách Faraonů vytvořeny byly
ohromným nákladem a neobyčejné fysické práce, jiz
musilo vykonati slalisíce otroků a poddaného lidu,
velkolepé a věkopamátné stabvy staroegyptské, právé
to divy světa — tam dnes po většině zeje čirá poušt
a rozvalina; vidime to na březích Nilu u pyramid,
světoznámých vykopanin a slaveb sakarských, na
sfingách, žulových chámech, na hrobech dynastie a
podobně, což vše dnes zaváto ještě z větší části
pískem a s nákladem nemalým se odhaluje...
Jediný Nil, uctyhodná tato řeka Egypta a hlavn
jeho tepna, zůstal v blahodárné své působnosti ne
změněn; ba nyní, více než kdy jindy, v dobách no
vějších různými účelnými stavbami v řece samé pro-
vedenými pozdvižen byl blahobyt země měrou ne-
tušenou a usnadněny existenční podmínky obyvatel-
stva egypiského... Kam voda Nilu nezasáhne, tam
všude čirá pustina, Sahara, pou-t
Ve vatikánských sbírkách je velkolepá, kolosáln
skupina sousoší „boha Nila“ se šestnácti dětmi, je
nejsou ničím jiným, než obrazným znázorněním
oněch 16 loktů, o něž musil Nil za dob Hero-
dotových v Kahýře býti vyvýšen, aby záplava a úrod
byla příznivou; bylo-li rozvodnění nižším. naslala
v mnohých krajinách neúroda, hlad a nouze: po-
trhaly-li se opět hráze, byla úroda zničena. Měření
výše Nilu dálo se na míře, jež dosud umístěna na
ostrově Rhodu v Kahýře, odčítání prováděli úřadnici
státní, neboť již dle výše zátopy nilské vyměřovala
se předem daň.
Přístup k „niloměru“, osmihrannému to sloupu
ve vodojemu, měli pouze důvěrníci vládní, což mělo
často za následek předepsání vysoké daně — aniz
by se udávala správná zátopa výše.. Tak se pro-
váděly podvody, až do nedávných dob, kdy inžený
francouzští je odhalili a založili nový „niloměr“
každému přistupný, se stupnicí čísel arabských a řím-
ských. Neúnavná snaha egyplské vlády zvláště v
druhé polovici minulého století vedla k tomu, že
se pomýšlelo na to, aby nilská voda, která v dob
občasných povodní z horního Egypla přichází, způ-
sobem co nejvýhodnějším byla využitkována a to za
pomoci umělých staveb, které měly vodu zdýmati
přiměřený odtok její regulovati.
Pan přednášející zmiňuje se po té o poměrecl
Egypta a přistupuje k popisu Nilu. Po řece Missisipp
jest největší řekou na světě. Délka jeho obnáší 5920
kilometrů a jest splavným asi v délce 5200 km. Oblast
povodí Nilu jest 80kráte větší Čech. Nil přijímá pouz
jednu řeku: Altbary. V pravěkých dobách měl Ni
sedm ústí; časem tato zmizela a zůstala toliko dvě
přirozená ramena rosetské a damietské.
Rozvodnění a vystoupení Nilu z břehů nastáv
následkem tak zv. zenitálních dešťů v oblasti
velkých tropických jezer Alberta a Viktorie
ve Střední Africe, jakož i následkem deštů na vyso-
činách abessynských, které nastávají na jezerech
pravidelně v únoru, v druhých oblastech v dubnua
trvají až do srpna, ano i do konce Míjna. Z uve-
dených jezer odtéká nadbytečná voda do Nilu a ta
do Chartumu dorazí za 49, do Assuanu za 75 dnů;
z Assuanu obyčejně za dvanáct, při velké povodni z
5 dní do Kahýry; takže do moře potřebuje 90 event
50 dni. Dle starých zápisů a dle zkušenost
bývá ze 150 rozvodnění 64 dobrých, 31 slabých, i6
#18
alto_textblock
#18
nuzných a 39 přílišných. Rozvodněný Nil má vodu
kalnou, nasycenou zeminami a různými látkami hno-
jivými. a minerálnými. Tyto vody kalné mají své před-
zvěsti a sice jakmile se po deštích okolo 20. máje hnou
vody z bahnisek jižně od Chartumu, ve kterých se
obyčejně množství alg a vodních rostlin nachází, ob-
jeví se v Assuanu počátkem června a v Kahýře okolo
20. června v Nilu voda zelená, což jest jistou před-
zvěstí brzké záplavy či zátopy nilské. Teprve okolo
15. července přijdou červenavé kalné vody do Ka-
hýry, jichž k zovodňování se používá. Tato obdohná
pravidelnost uspokojuje veškeré obyvatelstvo, které
s toužebností a vypočílavostí n povodeň čeká.
Protěkající množství Nilu při normální voděu
Kahýry obnáší za vteřinu 3230 m2; za povodně 5280
m', v srpnu a v září asi 7000 m'. Nejvíce kalu přináší
nilská voda v červenci, kdy obsahuje 19 setin kalu
a 9% hnojiva.
Účinek zavodňování Nilu patrným jest po odpad-
nutí, neboť ne některých místech nachází se po stalei
usazená a zhnojená prsť na 10 m. Proto některé staro-
egyplské památky nacházejí se hluboko pod nivenu
Za starých dob dálo se zavodňování tím, že pře-
bytečné vody odváděly se do jezera Moiris; v minu-
lém století pak anglický inženýr Wilcok zavedl
umělé zavodnění délty nilské — o kterou zvláště šl
— lím způsobem, že zařízena zdýmadla, jimiž na-
držená voda rychle se rozváděla. Mezi oběma ra-
meny i vedle nich zřízeny kanály Behera, Menufia.
Tewfikia a jiné, jež opětně mezi sebou spojeny byly
rameny. Mimo děltu jsou kanály Hrohynův. Josefův
atd. Celé území rozděleno jest hrázemi, se stavidly
a propustmi, jež nacházejí se pod státním dozorem.
Nejprimitivnější zavodňování dálo se jednak volným
odtokem, jednak t. zv. soukolím čili korečníky hlíně-
nými, jež nabírají na několika kolech vodu a přená-
šejí ji do koryt. Jiný způsob jsou dutá kola, zvířecí
měchy, (na způsob našich okovů), čerpání z cisteren
šnek, pumpy a konečně i parní stroje. Aby i za sucha
se mohlo zavodňovat, zřízena zdýmadla. První po-
řízeno r. 1835 a vyžadovalo nákladu 30 millionů fr
Přepažovalo Nil v délce 1 km a leželo 17 m nad středo-
zemním mořem. Voda se dala zdvihnout na 3 m, což
stačilo úplně, aby se průplavy mezi déltou napájely.
V r. 1863 přišlo se na chyby jeho a v r. 1867 úplně
bylo zanedbáno. Teprve r. 1882 provedena jeho re-
konstrukce a zavedno s vodou důkladné státní hospo-
dářství. Zdýmadlo — barrage záleží z velikých mo-
stových staveb, o nesčetných obloucích se značným
rozpjetím. Mezi oblouky jsou slavidla, jež mohou vodu
zdvihnouti o 4 m. Stavidla zdvihají se pojezdnými
jeřáby. Při kanálech jsou komorová plavidla, u břehů
nilských jsou rozvírací holandské mosty, jež propou-
štějí lodi jednoduchým stažením řelězu. Zdivo barrage
je cihelné, obloženo vápnem; oblouky jsou slabě
gothické a činí velice malebný dojem. Sem v tato místa
pořádají se z Kahýry veliké výlety, neboť pořízeny
jsou v okolí zdýmadel nádherné parky z tropických
rostlin, restaurace, zábavní místnosti a pod. Barrage
jest 31/2 km dlouhá a slouží i komunikaci.
Výsledek zařízení tohoto zdýmadla byl znamenitý
a tu Angličané, vidouce, jak se racionální zařízení
vyplácí, vystavěli celou řadu nových barragí. Tak
zbudována velkolepá stavba v Siutu, zřízená již mo-
derně v létech devadesátých nákladem 20 millionů
korun. Třeti a největší barragí jest zdýmadlo assuan-
ské, největší na světě na prvním kataraktu nilském
pod Kahýrou. Jest 1970 m dlouhé a 40 m vysoké, při
čemž šířka zdi obnáší na několika místech 35 metrů.
Zdýmadlo má dvě poschodí otvorů, první počtem
140 o šířce 7 metrů, druhé poschodí 40 otvorů o šířce
3.5 m. U tohoto zdýmadla pořízena jsou čtyři komo-
rová plavidla. Přehradní zeď, jež patří k nejvělším
stavbám světa, může vzedmout 1,065.000 m2 vody
Jezero, jež nad hrází se ulvoří, má 240 km délky.
tedy asi jako z Prahy do Brna. Náklad obnášei
84,000.000 K, jež hradila anglická firma Aird a spol.
jež udělala s vládou výhodnou smlouvu. Provedení
stalo se dle plánů inženýra anglického Wilcoka, Ko-
nečně ještě navržena jest jedna veliká přehradau
Zavodňování děje se nyní výhradně pod správou
státní. Před každým zavodňováním prohlásí se ve-
rejně program kultivační, vypracovaný státním úřa-
dem. Ministerstvo veřejných prací, v němž rozhodují
Angličané, jest velmi důmyslně organisováno. Akce
zavodňovacích prací ještě není dokončena. Vypočtěno
že k zavodňování celé oblasti zapotřebí ještě ohromné
množství vod, jež lze dostat umělým zadržováním
vod z jezer Alberla a Viktoria, Na projektech těchto
se horlivě pracuje.
Přednáška, jež provázena Eyla Bedlivou pozer-
ností, odměněna byla bouřlivým polleskem.
Inž. p. Fišer poukázav na podnikavost angli
ckou na Nilu, vyslovil přání, aby také u nás ukáza.
se podobný ruch slavební.
Inž. Müller zmínil se, že stavby nilské jsou
pracemi melioračními, jež velmi byly usnadněny přiz-
nivými poměry.
#19
alto_textblock
#19
Cilu.
#20
alto_textblock
#20
Denní zprávy.
— Boj o moravskou universitu vede s
tou dobou po způsobu veselé vojny, kteráž
ostatně není k smíchu přiliš radostnému, mezi
Brnem a Olomoucí. Nikoli ovšem mezi městy
samotnými, nýbrž mezi novinářskými represen-
tanty obou názorů v českém táboře moravském,
z nichž na jedně straně p. J. Svozil láme kop
v pražském radikálně-pokrokovém listě pro Brno
kdežto za Olomoue dřevce drtí tamní pokrokový or
gán. Němečtí držitelé radnice a moci v obou mě
stech vzpírají se slále i pouhé myšlence na českou
universitu všemi končetinami a zvláště německo-
nacionální hrdlořezové v Brně slibují uspořádati
pro případ zřízení české university v moravském
Manchestru podobnou výpravu jako proti vlašské
fakultě v Inšpruku. Vede se česká hádka o to,
kde má příští druhá česká universita státi
v hádce té vycházejí mnohdy na jevo argumenty.
kteréž se se zralou úvahou sotva asi pokmotřily
Zápas nabyl nejnověji té podoby, že olomoucký
mluvčí nastupuje cestu zdánlivé resignace, popřává
moravskou universitu velkomyslně Brnu, dodává
však, že »pochybuje vážně, že by způsob tako-
véhoto řešení otázky universitní byl ku prospěchu
české věci na Moravě a české věci vůbec«.
Jeden jest prý zvláště těžký blud ve vývodeel
prolivnikových. Brno není prý a nikdy býti ne
může střediskem moravského života, vždy zů
stane Moravě cizím a bude jen »předměstím
Vídně«. A také by nebylo prý české věci na
Moravě zdravým, chtíti pro tak různorodé kraje,
jakými jsou Haně, Slovácko, Valašsko, Ostravsko
a sev. Morava, vnucovati nějaké centrum. To
jsou ohlasy divných melodií, c nichž jsme v Če-
chách za to měli, že se na Moravě již nikdy
neozvou. Nejméně bylo by asi české věci n
Moravě zdrávo, kdyby vzplanul mezi oběma tak
důležitými středisky českého života na Moravě
ostřejší nějaký spor pro universitu, kterou přece
ještě nemáme, byl by to první, zajisté pramálo
vítaný prospěch z ní a co nejhoršího, snadno
by mohl ohroziti zdar společných o ni snah.
A konečně co to za názory o různoro-
dosti Hanáků, Slováků a Valachů a jinýeh
snad ještě »národnosti« na Moravě?! Totě už
separatismus na několikátou mocnost! Či snad
budou uvedení jednotliví kmenové moravští na
universitu jako druhdy »nationes« na universitu
v Praze, anebo bude jedna fakulta hanácká,
druhá slovácká, třetí valašská ?l
— Jak jsou Němci utiskování. K našemu
článku, uveřejněnému dne 24. listopadu 1904
o domnělém „utiskování“ Němců v Prazea
v předměstích, pokud jde o školství, uvádíme
data, týkající se obce karlínské. Na české
školy v Karlíně věnuje se dle rozpočtů a účtů
ročně 52.509 K 46 h, na německé 31.223 K
98 h. Uvážíme-li, že jest v Karlině dnes a
#21
alto_textblock
#21
22.000 obyvatelů a z těch necelých 10%, to jes
asi 2200 Němců, jest na bíle dni, že dle tohoto
poměru obyvatelstva měli by němečtí obyvatelé
karlínští nárok na příspěvek na školy ve výši
asi 5750 K, tak že školství německé jest zde
poměrně 5—6kráte lépe dotováno, než české.
Mohlo by se namítnouti, že počet obyvatelstva
nemá nic společného s počtem dětí, školou po-
vinných a proto i v tomto směru vedeme důkaz.
Nejprve měli bychom od počtu německého
žactva v Karlíně odečísti asi 100 dětí, které do
karlínských škol německých nepatří a neprávem
tam do německých škol chodí, jsou to děti
z Prahy, ze Žižkova a z Libně, jichž vyloučeni
obec karlínská instanční cestou se domáhá. Po-
něvadž ale dnes děti ty skutečně v Karlíně
do školy chodí a ježto nechceme Němectvo
o tuto sumu připraviti, bereme i těchto 100 dět
do počtu. Dle letošního stavu chodí do českých
škol v Karlíně 2099 dětí, do německých 592
dětí a dle tohoto poměru mají Němci kar-
línští nárok na školy nejvýše v
sumě 15.000 K — ve skutečnosti do-
stávají však 31.223 K 98 h, tedy poměrně
jsou dvakráte lépe dotováni než Češi, pokud jde
o školy české.
— Klub voličů novoměstských Konal včera
večer v zahradních místnostech Choděrova re-
staurantu schůzi, již opět věnoval záležitostem
řemeslnickým. Účastenství na schůzi bylo velmi
četné, důkazem to, že otázky probírané těší se
značné pozornosti v kruzích členstva klubu. Na
schůzi včerejší měl poutavou přednášku in-
spektor technol. musea p. L. Veigner „O ře-
mesle jindy a nyní“. Z názorů jeho, svědčících
šíroké znalosti otázky živnostenské, zmiňu jeme
se o tomio: Řečník nepokládá trvání na průkazu
způsobilosti u řemeslnictva za krok zpátečnický,
ač nevidí v něm snad úplné vyléčení z dnešních
hospodářských tísní. Z téhož důvodu nelze vždy
rozehřáti se pro boje o různá oprávnění živno-
stenská, jež často vedou k spletitostem daleko-
sáhlým. Pakliže ale trvá živnostnictvo na prů-
kazu způsobilosti, pak jest potřebí věnovati větší
a pronikavější pěči o výchovu dorostu, jak po
stránce výcviku technicky i obchodně odbor-
ného, tak i po stránce mravní. To ovšem před-
pokládá též i zvýšení úrovně vzdělání všeobec-
ného. Stav živnostenský musí viděti v mládeži
řemeslnické vzdělané příslušníky své. Nic by
nebyly živnostnictvu platny snahy po zlepšení
svého stavu, kdyby nestála za ním dobře vycho-
vaná mládež, která by dnešní živnostnictvem
podjatý a dosud nedokončený boj za něj nepře-
vzala a k cíli toužebnému nepřivedla. V dalším
dotýká so řečník snah, jež stopuje podpůrná
akce maloživnostenská, upozorňuje na význar
kursů odborných, účetních, na výstavy, jež jsou
vzpružinou soutěže a práce a podněcují našl
podnikavost. Po hospodářské stránce zmiňuje se
o výdělkových a hospodářských družstvech, do-
týká se příčin, jež zaviňují tak smutné v po-
slední době úpadky jich a jež často v nepocti-
vosti mají svůj zárodek. Touží po úpravě pod-
mínek platebních v malých živnostech a přeje
si, aby poskytnutí úvěru i jednotlivcům věno-
vána byla větší pozornost. Jest toho názoru, že
při větší poctivosti a větším dbaní povinnostíi
po této stránce nastati by musila brzo lepší bu-
doucnost. Živnostnictvo právem naříká, že neni
zákonného zabezpečenía ochrany práce ře-
meslné proti nesvědomítým zákazníkům, ačv
poslední době četné křiklavé poměry volají o po-
moc. Právem naříká se na množící se výpro-
deje, jež zdravé konkurenci a přirozenému roz-
voji obchodu a řemesel jsou jen na obtiž a jež
ničí celé řady snaživých a pilných živnostníků.
Řočník touží po tom, aby nastalo pravé poznání
dnešních poměrů, aby stav živnostenský nalezl
větší ochrany se strany státu, aby odložena byla
stará naše nemoc, zášť a závisť, jež hlodá na
našem národním těle, a končí slovy Palackého,
který v odkazu povzbuzuje národ ku podnika-
vosti, k ztrojnásobnění přičinlivosti, abychom co
nejvíce možná v roveň s jinými národy, kteří
podnikavostí svou opanovali kraje světa, posta-
viti se mohli. Řemeslnictvo musí míti na zřeteli
slova básníkova, že „ne z mutného oka, ale
z ruky pilné naděj kvitne“. Nic nepomohou
nářky na špatné časy, vzpomínka na klidné
kdysi doby cechovního řemesla, nýbrž třebav
dnešních složitých a spletitých poměrech znova
dobýti si práva k existenci. — Hlučný potlesk
byl řečníkovi odměnou za poutavou jeho před-
nášku.
— Z Hořic. (Úmrtí.) Primář zdejší okresní
nemoenice, bývalý starosta města Hořic, pan
MUDr. Alois Tomsa, raněn byl dne 1. pro-
since o 9. hod. več. mrtvicí a krátce na to
skonal. Město i okres ztrácí ve zvěčnělém muže
vysoce zasloužilého, který pro svou horlivost
při obětavé práci na prospěch zájmů veřejných
i své upřímné vlastenectví požival všeobecné
úcty a vážnosti. Budiž česť jeho památce!
— Osobní. Místopředseda a ředitel zemského
finančního ředitelství pan Josef Tersch navrátil
se z Vídně a převzal zase vedení úřadních záleži-
tostí. — V minulé schůzi zemského výboru král.
českého byl dosavadní adjunkt pomocných úřadů
pan František Pallek jmenován zástupcem před-
nosty odboru pomocných úřadů. — Slečna Mari
Mrázkova, dcera okresního lékaře v Praze—III.,
podrobila se státní zkoušce z jazyka anglického
s vyznamenáním a slečna Kamila Veisbachova
z Krásného Března n. L. s velmi dobrým pro-
spěchem.
— Úmrií. V Žižkově zemřel pan Jindřich Za-
hrádka, zlatník, ve věku 53 let. Pohřeb koná s
v neděli o 3. hod. odpol. z domu v Prokopově ulici
č. 572. — Dne 1. prosince skonal zde po dloubé,
zákeřné chorobě známý knihkupec a nakladatel pan
Jaroslav Klouček, společník a spolumajitel firmy
Höfer a Klouček, v 49. roce věku svého. Zesnulý
byl členem výboru gremia knihkupců a nakladatelo,
jakož i spolku českých knihkupců a nakladatelů, za-
kládajícím členem spolku knihkupeckých českoslovan-
ských účetních, člen Měšťanské a Úmělecké besedy
a Sokola pražského atd. atd. V mladých letech svých
zúčastnil se činně ruchu spolkového; odbornými vě-
domostmi svými působil platně v roce 1877—79 při
sestavování »Slovanského katalogu bibliografickéhoe
a v roce 1889 při vydání »Přehledu překladů z ja-
zyka francouzského do češtiny«. Pro svou bodreu
povahu byl všeobecně ctěn a vážen. Česká obe
knihkupecká ztrácí v něm dobrého a zkušeného od-
borníka. Pohřeb koná se dues v sobotu o 1/28. hod
odpol. z chrámu sv. Šlěpána. — Včera zemřel zde
pan Jan Ebermann, obchodník, v 56. roce věku
svého. Pohřeh bude zejtra v neděli o 3. hod. odpel.
z chrámu sv. Jindřicha na olšanský hřhitov. —
V Příbrami zemřel dne 30. listopadu po krátké ne-
moci pan František Pleticha, měšťan, mistr ko-
minický, bývalý dlouholetý člen obecního a okrer-
ního zastupitelstva, člen mnoha vlasteneckých a do-
bročinných spolků, v 86. roce věku svého marasmem.
Pochován bude dnes v sobotu o 1/94. hodině odpol.
na místní běbitov.
— Starosta měst pražských ve Vídni. Z Vídně
se telefonuje: Starosta pan dr. Vladimír Srb dnes
tady meškal a měl poradu s drem. Körbrem,
drem. Koslem, drem. Hartlem a drem. Ran-