#3
alto_textblock
#3
no e
#4
alto_textblock
#4
Národní
#5
alto_textblock
#5
hospodář.
#6
alto_textblock
#6
né llen
#7
alto_textblock
#7
Zemaědělstvi
#8
alto_textblock
#8
Obohod
#9
alto_textblock
#9
Prtmysl
#10
alto_textblock
#10
Finaněnictví
#11
alto_textblock
#11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 216. ze dne 7. srpna 1909.
#13
alto_textblock
#13
r o
#15
alto_textblock
#15
Pršl.
#16
alto_textblock
#16
z vel e n
#17
alto_textblock
#17
Telegralcké zprávy.
— Zlepšená poptávka po mědi.
Z Nového Yorku, 6. srpna. (ZvI. telegram
„Nár. L.) Dle „Wall Street Journalu“ lze zna-
menati v posledních dnech lepší poptávku po
mědi. Ve 4 dnech bylo zakoupeno 20 milionů
liber elektrolytické mědi,
#18
alto_textblock
#18
„Senica.
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 6. srpna. („N. F. P.“) V dnešní
sehůzi správní rady železářské společnosti „Se
nica“ v Bosně bylo sděleno ředitelstvím, že čistý
výnos prvého pololetí jest asi o 240.000 K men-
ší, než v téže době roku loňského. Příčinou
toho jest silné klesnutí železářské konjunktury.
Podnik jest skoro výhradně zařízen na ocelové
výrobky, ve kterých klesla výroba a ceny nej-
více. Také vývoz do zemí balkánských byl ná-
sledkem konjunktury nepřiznivý. Bylo sděleno,
že také vyhlídky pro druhé pololetí jsou nepři-
znivé a že také v tomto bude úbytek, takže nutno
počítati s podstatným klesnutím dividendy. Na
druhé straně investice jsou skoro uzavřeny a je-
jich působnost již nyní právě se jeví ve splát-
kách vzniklých nákladů. Pováží-li se, že z či-
stého výtěžku 1,215.000 K měla by poloviee
připadnouti na prvé pololetí, značilo by zmenšení
o 240.000 K, snížení zisku skoro o 409%.
Americká reforma tarifni.
Z Nového Yorku, 6. srpna. (Zvl. telegram
„Nár. Listů“.) Novoyorské listy posuzují dnee
reformu tarifů. Pokud nejsou v službách trustu
velmi málo nové turify chválí. Sám hlavní repu-
blikánský orgán „Tribuna“ uvádí, že lze očeká-
vati dalekosáhající redukce cla. „Evening Post“
praví: Otázka tarifová i nyní není ještě vyřízena
Také nebude v zemi klidu, dokud otázka tarifní
nebude řádně rozřešena. Velmi významná bude
také oposice proti tarifní reformě ve vlastníc
řadách republikánů, nenastane-li brzy uspoko-
jivé rozřešení.
#20
alto_textblock
#20
st Z Pešti, 6. srpna. (Zvl. talegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 60.000 q o 5
125 h levněji. Platila za 50 kg: pdeni c
tisská 80 kg K 14 80, 78 kg K 14 60, 77 kg
K 14 25, banátská 80 kg K 14.65, 78 k
K 14.50, 76 8 kg K 14..25, bačská 79.5 k
K 14 60, 755 kg K 14.15, stolno-bělehradská
79.5 kg K 14.65, tursko-bečská 79 kg K 14. 60,
podunajská 77.5 kg K 19 25, 75 kg K 14.—
srěmská 79 5 kg K 14..65, rumunská 80
K 14 40, 79 5 kg K 14 35, srbská 79k
K 14.25, 76 kg K 13..65; žito (— 10 b
K 965; oves (— 5 h) K 8.— až 8.30
ječmen — 10 h a otruby o 5 h levnější.
Terminový obchod počal mdle n
levnější Ameriku, potom upevnil se odhadnými
koupěmi a ke konci ochabl na mdlé zprávy
z Berlina.
K večeru znamenala: pšenics na říjen
K 13 68, na duben 1910 K 13.89; žito n
říjen K 9 84; oves na fijen K 754; kuku-
ties na srpen K 7..54, na květen K 6.96.
řepka na srpen K 13 85.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
#21
alto_textblock
#21
Z Loudýna, 6. srpna. (K. k.) Obiln! trh.
Snýšiení většmnou chabé. Ceny nezměněné až o
d. nižší. Řepkový olej 26 sh., uherská mouka 50 ab
9 d. — Dovoz: pšenice 10.000, ječmene 60.00
ovsa 10.000 q. Počasí: krásné.
#23
alto_textblock
#23
Americké kabelové telegramy.
(Závěročné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 6. srpna. (Peněžní burae
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akeli 800 000 (810.000).
Union Paellie 2021/2 (200.50).
Kanada Paelfle 187.— 4189/2). ís
Steel commous 76.25 (74 3/%)-
Baltimore and Ohlo 1191/2 hl. (119.—).
Kávs.
#24
alto_textblock
#24
6. srpna 5. srpna
Rlo fafr čls. 7 . . . .
6.2
na srpen . . . . . . . 5.95
5.40
na říjen . . . . . . . 5.40
Culr.
6. srpna 5. srpna
Cukr (Falr Muse.) . . . 3 58.
3.55
Tuky Western Steam . . 11. 80.
11.80
Tuky známka Wileox . . 12.05 11. 95
Pšeulee.
Z Nového Yorku, 6, srpna. (Obilní bursa
Smýšlení obilní bursy pevné.
6. srpna 5, srpna
pohotová nová sklizeň . . 113 25
113
o87
na září nová sklizeň .
na prosinee nová sklizeň. 106.— 106.50
#25
alto_textblock
#25
Kukuříce.
#26
alto_textblock
#26
6. srpna 5. srpna
na září: . . . . . . . 719%
71.70
na prosinee . . . . . . 63 64.—
na květen . . . . . . . —.—
o
pl
Potrolel
6. srpna 5. grpna
rafluovaný, kesonový . . 10.65 10.65
ralnovaný Standard White 8.25 8.25
teetd lne
lvKovy. v
6. rpna 5. srpna
Měď. . . . . 12.50 12.75 12.50 12.75
25.30 29.40
želežo čri. 2. 16.5 123 169 1r.25
#27
alto_textblock
#27
Barlna.
#28
alto_textblock
#28
Z Nov. Yorku, 6. srpna. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly z počátku zalraniěními kou-
pemi vzpružeuy, pozdějl oslabeny mauipulacem
Daissierů. Závěrek stály.
6. srpna 5. srpna 4. srpn
pohotová . . . . 12.70 12..60 12.60
na srpen. . . . 12.27 12.16 42.10
na říjen . . . . 12.20 12.15 1212
na prostnee . . . 12.17 12.20 12.19
na Přezen . . . . 12.20 1222 12.19
Zavěrečné smýšlení stálé.
zo
Z Nev. Orleanu, 6. srpna. Na srpen 12.0
(12.12), na říjen 12.10 112.14).
oeoe
nonie leomvie
dra dleonnivoq lhinobiá ze
#29
alto_textblock
#29
vdp
#30
alto_textblock
#30
škod.
#31
alto_textblock
#31
ab
#32
alto_textblock
#32
Zalesňování a jeho vliv na klima-
tické poměry.
Blahodárný vliv lesa na klimatické poměry
rozsáhlých území, jež již ode dávna i z pou-
hých zkušenosti nesporně uznáván; ale způseb
jakým se tak děje, zavdává ještě příčinu, ke
mnohým učeným názorům, které mnohdy se o
sebe velmi liší. Dnes jest již zcela jisto, že
v lesnatých krajinách vlhkost vzduchu dosahuje
mnohem vyššího procenta nežli v krajinách ho-
lých: následkem toho, že stromovi podporuje
značně cirkulaci vody a poskytuje jí svými listy
příležitost, aby se snáze vypeřovala. Tím takě
nastává možnost častějších a vydatnějších srážek,
které v lese hojným mechem, spadlým jehličím
a rašelinou jsou zachycovány a teprve pak pone-
náhlu ve způsobě stálých pramenů, jimiž po-
tůčky se napájejí, jsou propouštěny beze vš
škody a náhlých prudkých přívalů. Zcela jinak
utváři se pochod ten na stráních holých a ne-
osázených, kde prudký déšť říti se dolů proudem.
strhávaje Ssehou půdu a štěrk, jímž říčky
v údoli jsou zanášeny a náhlá povodeňí pal
okolní pole a louky zaplavuje. Také přilišným
kácením lesů stávají se klimatické výstřednosti
mnohem nepoměrnějšími, ježto voda v lesích
zachycená vypařováním pohleuje za parnýeh
letních dnů teplotu, takže teplota ponenáhlu
stoupá a nedochází k rychlému stoupání silně
prohřátých i zředěných vrstev vzduchových
vyšších rayonů studených vrstev vzdušných,
což bývá příčinou poruch a prudkých bouří
přispívá ke tvoření krupobití.
Také se tvrdí, že lesy zamezují krupobi
odváděním elektřiny ze vzduchu, nezbytně po-
třebné ke tvoření krup. Tento vliv lesa jest
však právě tak často popírán jak často jest do-
kazován.1) Samy meteorologické stanice nemohly
otázku tuto dosud rozřešiti. Všeobecně možno
říci, že lesy na povstání a rozšíření krupobiti
žádného vlivu nemají, za to však suché a holé,
silně se oteplujíeí krajiny jsou příznivy pro utvo-
ření těžkých krupobití. Vskutku bylo všaku ča
stěji pozorováno, že krupobití nad rozsáhlýmí
lesními komplexy povoluje a že v místech ta
kových padaji jen kroupy drobounké, nebo
deštěm setřené nepůsobice žádných hrozných
Lepšího výsledku bylo doeileno při pozo-
rování dešťoměrném, které vlive lesa na hojné
srážky fakticky dokazuje. V Čechách připadá
nejvyšší počet srážek ročních na Šumavu a Kr-
konoše, jež tam mezi 1200 až 1600 mm kolisají.
Poněvadž ve vnitrozemí množství to kolisá mez-
400—600 mm, způsobován jest zvýšený poče
srážek jednak větší nadmořskou výškou krajiny.
hlavné však lesy, jimiž hory tyto jsou pokryty.2)
Ostatně sesílení srážek pomocí lesů dá se již
z pouhého pozorování přimo dokázati. Při hustší
mlze padá pod stromy v lése lehčí děšť, který
půdu pod stromy úplně promočí, kdežto půda
mimo les zůstane úplně suchá. To dosvědčuje
také rannější vzrůst trávy pod stromy. Zvláště
možno pozorovati sesílení srážek při nočních
mrazech a mlhách. Při mrazech jsou to větve
stromů a jehličí, na kterých zachycuje se jino-
vatka, jíž stromy se obalují; roztání její značí
veliký počet srážek, kterých jinak mimo les
stromoví není. Prož. Wilhelm určil množství
těchto srážek, které v noci za mrazu na keřích
a stromech od jednoho až do dvou metrů výšky
ve způsobě jíní se uchytily v uherském Alten-
burgu a konstatoval, že vydaly v jednom přl-
padě až 1.9 mm.3)
Tato příznivá vlastnost lesů neušla pozor-
nosti amerických meteorologů; jeden z nich
Mr. Herbert Earlecliffe ze Santa Barbary v Ka-
lifornii podávaje zprávu meteorologické staniei
ve Washingtoně, konstatuje v ní, že v Kalifor-
nii nalézají se bezcenné kraje, ve kterých ná-
sledkem nedostatečného zásobování vodous
nic nedaří.
nosf
Přiroda sama nahradila nedostatek deštů
tím, že husté mlhy se značnou vlhkostí tam
často panují, i jest jenom polřebí lidského dů-
myslu, aby se této vlhkosti využílo, jako to činí
lesy. Mlhy přicházejí obyčejně od oceánu v noci
v suchých letních měsících právě tehdy, kdy
dešťů jest nejvíce potřebí, avšak ráno po vý-
chodě slunce se opět rozplývají. Zpráva lato
vyvolala živou diskusi mezi americkými meteoro-
logy, z nichž prof. Abbe k ní poznamenal mezi
jiným, že nejedná se tu o kondensaci aneb
srážky v pravém smyslu slova, nýbrž jen
způsob, jak vlhkost těchto mlh dala by se za-
chytiti, právě tak, jako to činí listí stromů. Bylo
by tedy potřebí jednoduchého mechanického za-
řízení, které by jednotlivé dílečky vodních kapek
přitahovalo a na zem je svádělo. Zároveň při
tom upozorňuje, že listi stromů též neasorbuje
vodní kapky, nýbrž voda stéká dolů, přicházejíe
vhod vegetaci a kořenům stromů. Mlhy ty stá-
vají se již tím vegelaci užitečny, že zamezuji
výpary a jsou ochranou před slunečními pa
prsky. Vzhledem k tomu navrhl Percy Leonara
ze San Diega, aby k zachycování vody byla
upravena jakási drátěná siť, propletená žíněmi
tak, že by žině tvořily mezi sebou malé kubické
prostory, velikosti 1/3 angl. palce. Přístroj te
měl by tudíž takovou plochu, jakou měří plocha
dešťoměrů. Kdyby přístroje ty byly všude v ne-
smírném počtu postaveny, tu zajisté pak by
zmizely mnohé pustiny z map.
Artur Belts, dobrovolný správce Weather
Bureau v Ridgeway Jova, pokoušel se vlastním
zařízením zachycovati a měřiti mlžnou vlhikost.4)
K tomu účelu postavil čtyři brány, 7 angl. stop
vysoké, které odpovídaly kvadrátnímu prostoru
49 ang. stop. Mezi ně byly vpleteny dráty, jež
tvořily čtverce velikosti šesti angl. palců. Voda
témito dráty zachycovaná byla svádéna do ná-
drže o průméru 4 angl. palců a 3 angl. pale
#33
alto_textblock
#33
1) Hann, Meleorolagie 529
) Dr. F. J. Studničke, Vysledky deštoměrnýc
pozorování.
) Hann, Piíručka klimalalo gie, sv. I. 196 - 197
5)onthly Wealhes Beviev Hlarch. 18.9.
a
#34
alto_textblock
#34
hloubky. V době od 14. července až do 28.
srpna panovala mlha po 12 dní a 15 dní bylo
s rosou, jež trvala úhrnem 50 až 149 hodin.
Obyčejný dešťoměr naměřil 3.3 mm, nádrž všal
obsahovala 40.1 mm srážek. Po celých 19 dno
nalezala se v nádrži voda a to i tehdy, kde
dešťoměr nevykazoval žádných srážek; dnů.
kdy dešťoměr srážky obsahoval, bylo pouze 6
Nejvydatnější byla srážka o dnech s nejhustš
mihou; vydala v dešťoměru 1.00 mm, al
šlletáoig sol
v nádrži 89 mm.
Příznivými těmito zkouškami povzbuzen.
počal dr. Marloth v Kapském městě konati
pokusy, aby zjistil, mnoho-li vody stromy
keře z vanoucí mlhy a za nočních mrazů
nachytají. Zejměna jednalo se mu o zjištění.
kolik za suchého léta stromoví a křoví, za
mihy jihovýchodními passáty přinážené zachy-
cuje vody. 5)
Pokusy tyto sledovány byly s velkým
zájmem všech angliekých meteorologů, ježto
mají velikou důležitost, poněvadž jimi má být
vysvětlen vliv lesů a vegetace vůbec na pod-
nebí krajů, jakož jimi má býti přesně vymezena
role, jakou hraje rostlinstvo na horách, zvláště
v teplejším klimatu při zásobování půdy vodou
a na přivádění vody potokům a studnám.
K pokusům těmto dlužno ještě dodati, že
jest velice důležito, zdali mlha a mraky unášeny
jsou vánkem, při čemž rychlost větru nemus
býti veliká. Bylo by neporozuměním celé otázce.
kdyby někdo z obyčejné mlhy nepohyblivé
chtěl dosíci nějakých velkých srážek, neboťje
známo, jeden krychlový metr vodních par ob-
sahuje sotva více než 5 gramů vody. Musila
by se tedy kondensovati kolmá vrstva mlhy
200 m a lo tak přesně, aby ani kapka vody
neuprchla, by doeíleno bylo aspoň 1 mm srážek.
Za to však postačí vánek pohybující se rychlostí
jen 5 em za vteřinu, aby za hodinu určitým
místem prolétlo 200 krychlových metrů. Pohy-
bující se mlhy mohou tedy vydati značné
e t
množství srážek. nae
Klima v jihozápadním koutě jižní Afriky
jest charakterisováno deštivou zimou a suchým
létem. Z ročníeh srážek, obnášejících 710 mm.
spadnou okrouhle asi tři čtvrtiny, t. j. kolem
560 mm v festi zimních měsících a na letní
měsíce prosinec až únor zbude pouze 55 mm
tedy sotva 8 procent. Avšak ani této poměrně
nepatrné hodnoty nebývá někdy dosaženo,a
stává se, že po celé dva měsíce neukápne an
kapky deště. Tomuto suchému, skorem bez-
deštivému létu odpovídá též vegelace. Na pa-
horeích a dolních výběžcích pohoří od Cape
Townu až ke Clanwilliamu a od Csledonie až
k Worcestru a Ceresu jest krajina pokryta
vyschlými, xerophylními, zakrslými stromečky
keři. Za to docela jiný pohled poskytují vrchy
Všude nalézá se tam i v létě vegetace mnohem
hustěji, nežli v údolích; zatím co na úbočíeh
je mnoho půdy holé, jest půda nahoře celá
pokryta hustou vegetaci, jež i do každé roz-
sedliny a záhybů proniká a sama i příkré
stěny porostem odívá. Násfedkem toho dr
Marloth nabyl přesvědčení, že rostlinstvo na-
hoře není odkázáno na nesporé deště, nýbr
že mlhy a mraky, které tyto vrehy při jiho-
východním větru příkrývají, musejí rostlinstro
tolo zásobovati nikoliv nepatrným množstvím
vody. Nyní jednalo se jemu o to, množství
tčchto srážek nějak zjistiti.
Postavil k tomu cili na vrchu Tafelbergu
v prostřed na rovině mezi východním a západ
ním koncem dva deštoměry, jeden obyčejný
otevřený, kdežto druhý měl připavněný zvláštn
přístroj z drátěného pletiva ve výši jedné angl
stopy se dnem a vrchem ze sítěk kovových
v nichž jednotlivě zastrkány byly svazky ostřiee
Dne 1. ledna bylo provedeno měření, při čemz
se ukázalo, že první dešťoměr neobsahoval nie
kdežto dešťoměr s přístrojem zachytil 387 mm
vody. Při následujíeím měření 11. ledna by
rovněž první dešťomér suchý, kdežto v druhěm
nalézalo se 371 mm. vody; zachytil tedy dešto
měr tento ve 21 dnech úhrnem 758 mm. vody
V pozorováních bylo pak ještě dále pokračn-
váno až do 15. února, kdy byly přerušeny, po-
něvadž někdo dešťoměry — rozbil. Během
56 dní, pokud pokusy trvaly, bylo v otevřeném
dešťoměru naměřeno 126 mm. vody, kdežt
v dešťoměru travou ochráněném 2027 mm.
Nashromáždilo se tedy za ten čas tolik vlh
kosti, že odpovídala 1900 mm deště.
Poněvadž jihovýchodní passáty, mraky při-
nášející, trvají po dobu dvakrát delší nežl
pokus, není vyloučeno, že v létě bylo pouze
z mlb, doště nepočitaje, přivedeno vegetaci
3800 mm vody. V následujících dvou letenh
bylo pokračováno v pokusech, k nimž vzaty
byly rozličné dešťoměry, a aby nemohly býti
činěny výtky, že isolovaný strom anebo větev
více vody může z oblaků zachytiti, nežli strom
jinými stromy anebo ktovinami chráněný, po-
stavil dr. Marloth vedle prvního dešťoměru, jenž
stál volně, ještě dva jiné, z nichž jeden ukrýt
byl ve vysoké trávě a drubý v křovi. Výsledek
byl, že množství srážek se zmenšilo, přes to
však dešťoměry opatřené přístroji vykazovaly
mnohem větší množství vody nežli za úplného
deště letního. Ve skutečnosti nashromáždil dešto
měr ukrytý v křoví třetinu, v trávě čtvrtinu
vody, zachycené v dešťoměru stojíeím na vol-
ném místě. Avšak i při obyčejných deštích, kdy
obyčejné dešťoměry vykazovaly pouze O'1 mm
obněšelo množství v mlhových dešťomě rech
někdy až dvanáctkráte tolik. Z toho ize zi vy
světliti, proč v lesich jest větší množství srážel
zachycováno nežli v krajinách bez stre mů.
Mimo to byl ještě pozorován tento zjev
potok hnal turbinu, která v létě dodávala 60 k
v teplých letních dnech však sila tato klesalaa
na 55 i 54 ks, ale k večeru opět sloupala
dosáhla maxima o 11. hod. večernt. Když pal
v dnech 12. až 13. prosince v okoli pramen
potoka toho, lesní požár zničil trávu, kroví
stromoví, vysehl za tři dni potok tak, že dáva
e an ále tol
již jen pouze 20 k.
at nobst ko .— ž0 npnison
#35
alto_textblock
#35
Hlavní působení lesů zakládá se asi v tom,
že stromy kladou jakousi překážku rychle se po-
hybujícím mlhám a mrakům, jejichž rychlost
zabraňuje poněkud padání deště dolů. Nárazem
na překážku rychlost se mírní, a kapky dešťové
pudají volněji k zemi.
Z uvedeného vyplývá, jak důfežito jest
věnovati otázce zalesňování a kácení lesů zvý-
šenou pozornost, zvláště když poměry tím způ-
sobené dotýkají se zájmů veškerého obyvatelstva
celých zemí i krajů. Jsou sice v platnosti zá-
kony státní i zemské, které devastaci lesů ome-
zují a nařizují každou vykácenou lesní plochu
opět osázeti, ale žádoucího stavu, vyhovujícího
praktické potřebě, vyžadované všeobecným pro-
spěchem, jimi dosud dosaženo nebylo. Bylo by
potřebí, v prvé řadě doplniti některé mezery,
které při praktickém provádění těchto zákonů
se vyskytují a přiostřiti dozor na jejich vykoná
vání. Zároveň jest nutno učiniti opatření, kte-
rými by zlomyslné nebo lehkomyslně poškozo-
vání stromovi a ničení lesních kultur bylo
mnohem přísnějším způsobem trestáno, než se
děje dosud. Mimo to měly by býti utvořeny
zákony, podporujíeí zalesňování neůrodné a dosud
neupotřebené půdy, která je majelkem soukro-
mým a to za součinnosti obcí, okresů, země
nt
i státu.n
Než beze zřetele na příští zákony měla by
zemědělská rada, která zalesňování věnuje zvý-
šenou pozornost a dle prostředků svých čin-
nost zalesňovací účinně podporuje, nabádati ve
spojení s odbornými spolky pro zalesňování
ke tvoření zalesňovacích družstev po způsobu
melioračních a vodních družstev, kterážto za-
lesňovací družstva by činnost melioračních druž-
stev účinné doplňovala, neboť regulace řek
meliorace půdy, družstvy jmenovanými pro-
váděné, byly by nejvhodněji doplnény zalesně-
ním strání a hor, dosud pustých. Rovněž bylo
by žádoucno, aby družstva meliorační dle mož
nosti zalesňovala krajinu, na kterou se působ
nost jejich vztahuje a aby ve smyslu tom půse-
bila soustavně na všech přístušných místech
jmenovitě ve sborech samosprávných; tak zu-
lesňování stalo by se záslužným dodatkem pro-
gramu a zdárné činnosti družstev melioračníeh
a družstev vodních, k regulaci konkretně při-
náležejíe.
Neměně jest důležito, aby zalesňování bylo
prováděno systematicky dle založených katastrů,
třeba i po dlouhou řadu let, snad i v době
zimní, kdy pracovní stly jsou levnější a práce
na polích a stavbách ustává; tím způsobem če-
lilo by se i nezaměstnanosti dělnictva, v zimě
mnohdy kruté. Peníze na zalesnění věnované
byly by nepoměrně malé vzhledem na prospěch,
jež zalesnění veškerenstvu přináší a nebyly by
ztraceny, ježto po čase vrátily by se i s úroky
jako tržbu za dříví. Dalším ziskem zalesnění
byla by prospěšná regulace poměrů zdravotních
i klimatiekých.
#36
alto_textblock
#36
Z trhů peněžních, 6. srpna. Praha. Dnešní
bursa minula opět kldně a trh omezil se pouze na zá“
věrky akcií České spol. pro prům. cukerní za K 20 8.—s
jinak nebylo žádných význačnějších změn a podáváno
za akcie České průmyslové banky K 416.—, Hospo-
dářské úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní banky
K 628.— (— K 1.—), »Merkuru«, směnárenské akc.
společnosti K 615.—, České banky Uniou K 246.—
Zajišťovací banky K 200.—, Živnosteoské banky
K 244.75, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv
a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na ká-
vové náhražky K 780.—, Podolské cementárny
K. 194—, pivovaru v Českých Budějovicích K 950.—
strojírny Daňkovy K 413.50, První českomoravské
strojírny K 950.—, Škodových závodů K 279.—
První české ake. lovárny orient, cukrovinek K 225.—
Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—
peníze.
Vídeň. Pro méně uspokojující zprávy z cize-
semských trhů byla také spekulace na dnešní ranní
burse z počátku reservovaná, ačkotiv byla věnována
pozornost také špatným zprávám o stavu kretské
otázky. Výrazu to došlo v malém oslabení kreditek
které trpěly místními realisacemi. Jinak byl obchod
celkem příznivý a byla čílejší poptávka po akcifch
státní dráhy a alpinkách, jež měly nadostatek kusů
stejně i pražské železářské byly vyšší. Na zvýšené
kursovní úrovni pohybovaly se dále perimoosské
paroplavební, naproti tomu trebovljské byly laci
nější. Týdenním opatřováním byly peníze k dostání
za 31/20. Na polední burse byla seslabena tendence
souhlasně s málo příznivými zprávami z cizozem
ských burs, na které měl Vliv pesimistický ušzor na
kretskou otázku v Berlině a Psříži. Alpinky utrpěly
zírátu 4 K, takě kreditky a akcie státní dráhy byly
poněkud slabší. Ve šraňku byla pevná nálada. K
hledaným papírům náležely pražské železářské, sta
vební, petrolejářské, dunajské paroplavební společ-
nosti, Feltenské a Guillamnovy, magnesllové. 3
priority jižní dráhy byly nižší. Na eskomptním trhu
peníze nezměněny. 31/22 9.
Te zahraničního obchodu Spojených stářů sev.-
amerických. Novoyorský konsůrát takousko uberský
rozeslal právě statistiku zahraničního obchodu Spo-
jených států severo amerických za loňský rok, který
pro ně byl hospodářsky slabý a tudíž znamená po-
kles vývozu i dovozu. Dle řečené zprávy činil joni
vývoz Spojených států (přiro vnaný k roku 190. 7)
r. 1908.
r 1907
#37
alto_textblock
#37
dolfarů
15,149.433
15,590 86t
do Rakouska- Uherska
54.217.593 47,663.866
» Beigie . . . .
22,886.839 19,243:948
» Dánska . . . . .
119.697.235 116.855,301
» Francie . . . .
274,376 365 258018.076
„ Německa . . .
61,025.564 61, 35.n0
» Italie. . . . .
107.219.325 98.326.347
» Holtandska..
17.225.885 17.961 361
» evropského Ruska
23.415.854 21.308.82
» Španělska ..
607.560.478 554,744.076
» Velké Britanie
Do Spojených statů zevero amerických vyvezly
r. 1908
r. 1907
za cenu dollarů
18.588 802
16,621 524
Rakousko Uhersko
26.122.712 20.218.406
Belgie . . . . . .
124,775921 69.150.290
Francie . . . . . .
161,117970 128,069.164
Německo . . . . .
48. 4H8.067
52,339.816.
Italie . . . . . .
evropské Rusko . . . 15,289 8805.123 40
Švýcary
Velká Britanie . . . 239.234.471 172,351.413
Ze statistiky vystěhovalociví. V červenci t. r. vy-
stěhovalo se přes Hlamburk 10.616 lidí; loni 6013,
předloní 6801 osoh. Od počálku letošního roku vy-
stěhovalo se přes Hamburk 82.749 osob, loní 36.278
předloni 98.223 oseb
Varšavsko-vídenská dráhu měla za loňský sok
25,233.878 (za předkstaky 28.F86.423) rabiů celko-
ých příjmů; dopraval výloby činily 19,713.0 6b
(19,495 88) rubld, čislý příjem činil tedy 3, 190.g1
(4,390.61) rubů. Z tohoto přijmu bylo třeba uhra
lo
udmsl navon alg žs9 lsvod
#38
alto_textblock
#38
— Ig. —
#39
alto_textblock
#39
souv
#40
alto_textblock
#40
diti: fondu renovačnímu 630.847 rublů (předloní
4096 rublů), na původní státní rentu 250.000 rublů
(jako za rok předminulý), na obřigační potřebu
4.136.634 roblů (stejná částka dána na potřebu tu
roku 1907), na dodatečnou rentu 275.000 rublů (roku
1907 nie) a na amortisncí akci! 198.831 rublů (roku
1907 nir). Ježto umořovací plán pro rok 1908 vyža-
duje na umořování akcií 477.800 rublů, bylo nutno
nedostávající se částku 279.468 rublů vzíti z reserr-
ního fondu, jako se to větší ještě měrou stalo v letech
1905 a 1907.
Z amerického trhu železářského sděluje odborný
list »Iron Ages: Výroba surového železa v červenci
činila 2.102.000 tun proti 1,930.000 tun v červnua
proti 1,218.129 tunám v červenci 1908. Vzestup vý-
roby v červenci t. r. dlužno vysvětliti výhradně větší
výrobou vysokých pecí oceláren. Ocelářský trust vy-
rábí tu rekordní množství 1,031.000 tun. Úhrnná
roční výroba činí nyní 251/2 mil. tun. Siluace trhu
je plna důvěry. Ve východní Pensylvanii bylo pro-
dáno 60.000 tun basického železa po 17 dolarech
s dodávkou v příštím roce z vysoké pece. Severní
slévárenské železo čis. 2. dosáhlo při uzávěrce s do-
dávkou v prvním pololetí příštího roku ceny 171
dotaru z Milwaukee. Obchod na ocelářském trhu byl
živý. Carogie Stezl Company zvýšila ceny plotena
formového železa na 1.40 dol. s dovozem do Pills-
borgu. Dobré objednávky stavební oceli byly za-
dány. Minimální cena ocelových tyčí činí teď 1.30
dol. z Pittsburguv.
Tůžba zlala za první polovinu Jetoška má cenu
219,198.000 dollarů; za první pololetí loňské vytě-
žilo se v celém světě zlata za 215,108.000 doll., za
předloňské 205,700.C00 doll. Pololetní těžba lelošní.
na 1100 millionů kor. odhadnutá, je největší, jaké
se dosud v dané době dobylo. Dle stalistických vý-
počtů měly velké banky v celém světě dne 1. čer-
vence t. r. zásoby zlata za 4.017,447.000 dollarů
o 133.489 mil. doll. více než 1. ledna; do obchodu
přešlo letos nových 85,707.000 doll. ve zlalě.
O hospodářském stavu v Srbsku sdělil bělehrad-
ský konsulát rakousko-uherský, že má směr vzestup-
ný, ježto se tam zařizuje několik nových podniků.
V Paračinu staví se velký lihovar (o jeho významu,
který se považuje za nepříznivý pro lihovarství ra-
kousko-uherské, jsme již podali zprávu. — Red.)
dále byla založena velká olejna: Gradjanska banka
staví továrnu na porculánové nádobí a Belgičané
zřizují v Srbsku dvě továrny na anilin. Dovoz z Ra-
kousko-Uherska je velice stížen autonomními ely
jimž zboží tohoto původu podléhá, ježto není ob-
chodní smlouvy srbsko-rakouské. Tato nynějš
celní válka prospěla velice průmyslu
německému, zejména pokud jde o dovoz zboí
papírového, železného, porculánového a kamenín-
vého.
Pardubická lovárna na minerální oleje (Fanto
David a spol.) má v Tustanovicích v Haliči petro-
lejové doly. Právě dovrtala se nového dolu, jenž jes
označen jako č. 6. a má ve hloubce 1130 metrů pra-
men denní těžby 15 cisteren. Rozměr tohoto majetku
má místo pro 15 dolů. Kdežto jindy otevření nového
dolu působilo pokles cen surového petroleje, tento-
kráte ceny zůstaly pevny.
Ceny haličského trhu surovélio petroleje jsou
nyní takové: na dodávku srpnovou platí se 1 k
77 h; na prosincovou dodávku bylo právě prodáno
1000 cisteren za cenu 1 K 94 h za 1 melr. cent. Pa-
ptávky je více než nabídky.
Cukrovarský kartel vyprší koncem září. Dl
vídeňských zpráv pomýšlí se na jeho obnovu, ale
dříve než příslušné jednání bude zahá jeno, vyjední
se čeho třeba osdodávkách do Uher.
O slavu výroby perlefových knoflíků sdělu e
„N. W. T.“, že je kritický. Franceuzská a zvlášta
japonská soutěž vytlačuje stále více předlitavský
průmysl perleťářský z velkých trhů, stlačujíc ceny
tak, že zdejší průmysl s nimi soulěžili nemůže. Je
třeha, by stát přispěl perletářskému průmyslu pro-
nikavě na pomoe.
Velký úpadek v německém oberu hornickém
Společnost zinkových dolů v Bliesenbachu padla.
Založena byla kapitálem 5,500.00C marek a zprvu
vyplácela 16procentní dividendu, takže její akci
měly záznam o 250 procent vyšší, než původní hod-
nota. Pak výnosnost její poklesla, i bylo nutno zá-
vod sanovati, což vyžadovalo více peněz, než činil
původní kapitál. Přes to se již společnost nezmohla
a když jí akcionáři odepřeli další oběti, stal se
úpadek neodvratným.
Z německého oboru železářského. Dle zatímné-
ho výkazu rozeslal německý Svaz oceláren v čer-
venci t. r. polotovarů asi 122.000 tun (v červnu t.r
dle delinitivního počtu 118.188 tun), železničních
hmot stavebních asi 133.000 (146.588) tun, formoe
vého železa asi 145.000 (157.850) lun, celkem tedy
asi 400.000 tun, o 12.000 tun více než za červenee
loňského rolu.
O slavu strojníckého prámyslu v Německu sdě-
luje „Frkl. Ztg.“, že pouze zaměstnanost v jedno-
tlivých oborech uspokojuje; celkem je však slaba,
praeuje se za ceny, jež značí ztrátu. Řada závodů vů-
bec odpočívá. Také vývoz je chabý a již první čtvrt-
letí letoška zaznamenává úbytek 10 milionů marek.
Rovněž domácí odbyt není uspokojivý.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Ji
hlavě na jmění pozůstalosti po Boženě Krškové,
provdané Jelínkevé, majitelky protokolov. firmny T.
Krska, výroba obuví ve Velkém Meziříčí. Konkursn
komisař okresní soudce, správce dr. Rosendorf, ad-
vokát ve Velkém Meziříčí. Lhůty 13. srpna. 4. a 21.
září. — Dále byl konkurs prohlášen krajským sou-
dem v Litoměřicfch na jmění Anny Karkov-
ské, obchodnice s papírem v Podmoklech. Konkurs-
ní komisař přednosta okresního soudu v Děčíně
správce dr. Stark, advokát v Podmoklech. Lhůty 12.
srpna. 2. a 10. září.
Trhy. Příští trh na hovězí dobyfek v Golčov
Jeníkově koná se ve středu 18. t. m. Na minulý
trh bylo přihnáno 952 kusů dobytka hovězího.
nintě
pene
i lavala
životní pojišťování — důkazem
s0n9r
zdraví,
Pařížský časopis „Argus“ oznamuje, že ve státě
Wasbington nabyl platnosti nový zákon manželský
který činí sonhlas manelský závislým na výsledku le-
kařské prohlidky, které dlužno se snoubencům podro-
biti za účelem zjištění jich dobrého zdravotního stavu.
Zdá-li se nám tento zákon v prvním okamžiku v pra-
vdě amerikánským, svědči přece o následování hodném,
k všeobecnému národnímu blahu směřnjicím poznání
ježto dosíci zdravého potomstva bylo již od časů Lr-
kurgových cilem snuh a rozumových dvah všech seaeo
a zdravi rodičů k dosažení toho jistě není činitelem
nejmeně děležitým. Podobných opatření se strany zá-
konodlárné u nais sotva lze očekávati, jest všuk mno-
hem lepší a diskretnější zpásob, jimž možno opatříti
i n kandidátě manželství důvaz jich zdravotní způso-
bilosti k manželství, totiž živetní pojištění. Mladý muž,
jenž odevzdává své nevěstě životní pojistku, podárá
tím nejen důkaz svého dobrého zdraví, nýbaž skýrá ie
tím i hmotué cenný dar, jenž ostatně vzhledem ke lev-
ným prémiím, pro mladé lidi nikterak zvláště náklad-
ným a k jehož snadnějšímu uhrazení zajisté — bude-l
třeba — i pečlivý otec nevěstin přispěje, aby ulehčil
svému zeti ono ták náležité zajištění budoucí rodiny.
Jest naléhavým požadavkem, aby nízor jednotlivců
uznával všenbecnou potřebnost tohoto kroku a podpo-
roval nadmíru cenně snahy pojišťovacích společnost
po rozšíření ve všech směrech životních pojištění. Pří-
zrávé způsoby pojišťování, jichž poskytuje stále pekra-
čující veda pojišťovací celého světa, jsou dnes i se
stinoviska rýze obchodního k tomu dostatečným pod-
nětém a zjednávají také skutečně idei pojistovocí den
ze dne více stoupenců a přátek. Tak uzavřela c. k.
priv. Assicurazioni Generali v Terstu, jedca z největ-
ších to ovšem ústavů na pevnině, použe v roce 1908
nových pojištění za 134 mil. kor. a celkový stav stá-
vajících pojištění překročil letos plnou milliardu korun
vb1a de
odlě atbeodza veo