ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37a43270-8d75-11dc-8eba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 47
#1 alto_textblock #1
no
#2 alto_textblock #2
A
#3 alto_textblock #3
Ročník XXXXIX.
#4 alto_textblock #4
andssě« noi dnlelnov av sela sj sedono
#5 alto_textblock #5
olaj jesi dvamlosn žsi běvz ovamliez 281 1eet nanšv bo zdsti tol itnomtano šnmosilo dnt psadne ago onsi vaidu MsV dvale sn dapnrotsdme liconog níšla sn šsotáminemane vzno
#6 alto_textblock #6
30
#7 alto_textblock #7
eet
#8 alto_textblock #8
sle
#9 alto_textblock #9
V Praze, v sobotu 7. srpna 1909.
#10 alto_textblock #10
vVsTačv ms7no uvsleýv sn s svodsvž ob vdeas
#11 alto_textblock #11
stávd
#12 alto_textblock #12
žnfl v
#13 alto_textblock #13
et
#14 alto_textblock #14
p
#15 alto_textblock #15
Číslo 218.
#16 alto_textblock #16
na měsle
#17 alto_textblock #17
Na ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na rtj . . . . 7R enlp ve allálkšch na měsie. . . . . 2 K 90h Poštou . . na měsle, na čtvrt leta . . . . 9 K 6r s droji zásilkonž r so e na čtvrt leta
#18 alto_textblock #18
nsne
#19 alto_textblock #19
ežstěboge
#20 alto_textblock #20
sv ltd lnem sdtu mla5onaz hol lies
#21 alto_textblock #21
n
#22 alto_textblock #22
V drobnem prodejli ranní číslo o sobě . za s večerni . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . večerní . . . . . . . . 5h nserátv platí se hotově napřed. Předplaenni a inserty přijímt administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž odakce, tiskárna a sxpodice „Národnich Listů- Rukopiny se novrnoejl.
#23 alto_textblock #23
sbr
#24 alto_textblock #24
ni
#25 alto_textblock #25
e Cas kvapi.d n Již počátkem druhé poloviny měsíce srpna, po dni narozenin panovníkových, bude poskytnuta vládám obou částí soustátí příle žitost, aby prokázaly, podařilo-li se jim době parlamentního oddychu letního nalézt konce Ariadniny nitě, kteráž by vedla k vý chodisku z posavadních silně zhacených po litických poměrů. V cislajtánské polovici nadešlé uzavřen rady říšské bylo zajisté nepochybným do znáním nynějšího okatě jednostranně národ- nostního ministerstva — byť i mezi svými členy vykazovalo příslušníky polské a české — že vedení lidového parlamentu se mu vymknulo z rukou a že uzavřením jeho doufalo získati do podzimu přiměřené lhůty v toku jejíž buď se mu podaří dělnost sně movny opětně osvěžiti aneb případný ne- zdar svůj jakožto konečný zjistiti a náležité důsledky z něho odvoditi. Po některých rozpacích dospěli pak ve Vídni ku přesvědčení, že klíč k rozuzlení poměrů spočívá v království našem a že délnost řišské rady nachází se v těsné sou- vislosti se sněmem českým. Zde obstrukce německá, tam agrárně-slovinská musily by tedy býti dříve odklizeny a také skutečné patrně na podnět vlády zahájili různé ně- mecké časopisy a někteří poslanci, zvláště náměstek maršálkův dr. Urban, řádu pro- jevů o ceně, za jakouž by Němci uvolnili činnost sněmovní Avšak dle vlastní theorie německé, vymyšlené pro radu říšskou, nemá se nadále za upuštění od obstrukce vyplá- ceti nijaká cena a dle toho ovšem nemohl se na naší straně nikdo vyskytnouti, jenž by byl ochoten vykupovati sněmovní obstrukci be německou. Když tedy tato cesta ukázala se býti neschůdnou, vyskytly se ve způsobě pokus- ných balonů pověsti, že se pomýšlí na čá- stečnou změnu ministerstva. I tyto zvěsti se však v zápětí popřely a nejvýhodnější po sudky o tom vyzněly v ten smysl, že po- věsti ony jsou prozatím předčasné a zároven naznačeno, že ve příčině této nutno vyčkati aspoň do druhé poloviny t. m. Dle toho by vnitřní sitnace v Cislajtani nijak nebyla pokročila od uzavření rady říšské; a jest to i vysvěrlitelné za poměr a styků, jaké panují mezi nynější vládou německými stranami, kteréž své vlastní sta- novisko pokládají za něco nedotknutelného. »Dvě věci tvoří pro „Němce netykavku,e čteme na př. v orgánu německého ministra krajana: postavení Němců jakožto podpory ministerstva, a splnění německých požadavků ve příčině sněmu českého. Přece však nutno zaznamenati ve vnitřní situaci cislajtánské závažnou změnu, již vy- stihnouti a důsledky z ní vyvoditi jest národu našemu i jeho poselstvu. Máme tu na mysl nové německé zastrašující podnikyv proti na- šim českým obcím v Dolních Rakousícha tamějším českým menšinám. Německá akce těmito činy vybočila již z mezí platných zá- konů a sáhla ku prostředkům, jež spadají cele v příslušnost státních zástupců a usta- novení trestního zákona. Takovýto revoluční postup proti soukromým, občanským i veřej
#26 alto_textblock #26
ným právům svým nesmí zůstaviti bez odvety a súčtování žádný sebevědomý národ a jeho ústavní zástupci, nechtějí-li, aby sklesli na bezprávně heloty. Zjevy terorismu, odvažují cího se až do samého ohniska ústřední vy- konné moci a autority státní jsou tím po vážlivější, že nejnovější zakročení proti tiskárně vídeňského českého listu, svědč přímo o protičeské soutěži křesťanských so- ciálů s německými nacionály! Pravda, otázka česká nabyla tím rozšíření a doplnění nena- dálého, doufejme, že ji i v těchto zvětšených rozměrech dovedeme důstojně zabezpečiti, a že nedopustíme se ve příčině dolnorakou- ských krajanů svých podobné chyby, jaká se stala při sdělávání opravy volebního řádu pro radu říšskou. Ze všeho toho sleduje, že vnitřní po měry zdejší se přiostřují k tužším zápasům než byly posavadní a že nadchází zvláště českým zástupcům povinnost: postaviti se v čelo obrany neméně důrazné a soustavné než jest útočný postup odpůrců našich. Ani v druhé polovině soustátí, v Uhrách nelze zaznamenati nijaké známky, že by po druhé dočasně potvrzené ministerstvo ko aliční bylo zatím dovedlo úspěšněji pracovati než jeho vídeňští kolegové. Sesiluje-li se za vlády těchto jednostranný německý přepych zde až do zřejmých násilností, není tomu v Uhrách jinak co do práv nemaďarských národností, o jejichž bědném postavení na novo snesl doklady pamětní spis rumunských lékařů, daný na veřejnost u příležitosti po řádaného mezinárodního sjezdu lékařů Pešti Budíně. Jako Němci zde, tak Maďař tam ženou se za bludnou myšlenkou odná rodňovací; rozdíl mezi oběma je pouze ten, že první jdou za svým cílem přímo, tito však oklikou, předstírajíce, že národnosti v Uhrách se daly do služeb vídeňských proti posta- vení Uher, oni pak, Maďaři, že hájí bojem s národnostmi vedeným státní postavení ko- runy svato-štěpánské proti staro-rakouské idei všerakouské, proti snahám po obnovení jednotného státu s vyslovenými německými ambicemi, jak je hlásají zejména vůdcové křesťanských sociálů v čele s »pánem Vídně« drem. Luegrem. Z podobných úvah vyply- nula i nechuť koalovaných stran maďarských co do zavedení všeobecného rovného hlaso- vacího práva, o němž mají za to, že jest jedním z prostředků k obnově centralismu a utužení jednoty státní na úkor samostatného postavení Uher. V činnosti předsedy sně movny Justha, kterýž s částí strany neod vislé jest jak pro zavedení všeobecného rov ného práva volebního, tak pro sblížení se s národnostmi, podezírají nynější držitelé vládní moci — vlivy podobné. Přes to, že po tři leta nynější minister stvo koaliční jest u vesla, přece nemůže do spěti ke konečnému rozuzlení, ba nejnověji se oznamuje, že jak předseda ministerstva dr. Wekerle, tak i ostatní členové jeho po ciťují únavu ve svých úřadech a že při nej bližší své návštěvě v Išlu podá na novo de- misi. Zajímavo je, že mezi příštími kandi- dáty na předsednictví ministerské se jmenuje i hr. Zichy, příslušník maďarsko-klerikáln strany lidové V té příčině zasluhuje povšimnutí, co
#27 alto_textblock #27
napsal v anglické »National Review« André Mévil ve článku, věnovaném následníku trůnu a jeho vlivu na utváření se politických po- měrů. Arcikníže František Ferdinand přijal v době balkánské krise několik maďarských státníků a panuje přesvědčení, že při slyšení tom položil důraz na to, že jest nemožno oslabovati svazky, vížící Uhry a Rakousko armáda na př. musí zůstati tak, jak jest do posud; jazykové ústupky vní jsou nemožně ježto by ohrožovaly její celistvost a jednot nost. . .l Nuže, co do nastávajícího odstoupení nynějšího a utvoření nového ministerstva uherského již se připouští, že armádní otázka bude vyřaděna a že případná přetvořená většina sněmovní nebude na vojenském vy rovnání trvati; hlavním úkolem nové vlády bude provedení volební opravy a pak se te prve přikročí k trvalému zřízení vládní def- nitivy Než i opětná prozatímnost a předem stanovená dočasnost vlády může v poměrech mezi maďarskými stranami způsobiti méne hladké uspořádání, uváží-li se, jakými nadě- jemi zvláště strana neodvislosti voličstvo sv dosud ukájela. V obou polovinách soustátí poměry stá- vají se neudržitelné, styky národnostní se soustavně a jednostranně zpříkřují a potřeba změny posavadních vládních soustav za Li- tavou i před ní jest naléhavá, ale pochybným zůstává, zdali parlamenty dovedou v rozhod- ném okamžiku vrátiti se svému vznešenému poslání a šetřením práv všech zabezpečiti si oporu ve všech národech. To, co dosud vidíme v postupu politiků německých a ma- darských, povede ovšem k výsledkům přímo opačným.
#28 alto_textblock #28
se 6 setninami vytrhly na místo přepadení, kde se ještě několik mužův v okopech bránilo. Ma ročané před četou plukovníka uprchli a nepotřel tudiž oddílu španělského, jak oznamovaly tuze zrychla depeše německé. Útoku nočního se strany Maročanů zúčastnili se ale i ženy a děti jejich Také marocký útok na španělskou posici Mi Mussa byl odražen palbou z děl. Útoky na kláštery. Ze 300 klášterů barcelonských bylo 37 za- páleno, nejvíce klášterů ženských, Žháři ale vy hnali napřed jeptišky, spílajíce jim. Za to jezo vitě, vidíce blížiti se útočníky s pochodněmi jali se do nich páliti se střech kláštera a mnoho jich postřileli. Když přicházeli oddlly vojenské žháři volali: »Sláva armádě.« Vojáci potom obrátili pušky hlavní na zad. Jezovité, vidouee bratření jejich s revolucionáři, jali se střileti n vojáky a mnoho z nich i usmrtili. Balsa mované mrtvoly jeptišek byly útočníky zvednuty z rakvi a vláčeny po ulicích. Jedna mumie taková po věšena i na platán a revolucionáři tančili kolem nl. Tak sděluje aspoň nespolehlivý »Echod
#29 alto_textblock #29
Paris«.
#30 alto_textblock #30
Politické zprávy domáci
#31 alto_textblock #31
V Praze, 6. srpna. (Hospodářská sa mostatnost Uher.) Státní tajemník v uher ském ministerstvě obchodu, Szterényi, do- tknul se ve své velké brašovské řeči také hospo dářské samostatnosti Uher a zejména palčiv otázky samostatné cedulové banky. Szterényi m obavu, že bude-li se pokračovati v nynějším boj mezi koalovanými stranami, může škodu vzít právě to, oč hlavně běží, hospodářská samostat nost Uher. Rozvoj uherského průmyslu za po sledních osm let dokazuje, že Uhry jsou schop ny samostatného hospodářského života. V le tech od r. 1899 do 1906 uherský velký prů- mysl vyrábí ročně o 600 milionů korun zboži více, než před tím, zaměstnává sice o 80.000 dělníků a spotřebuje o 12 milionů metráků vice uhlí, než před osmi lety. I když se odpočítá všeobecné zdražení všech produktů, které Szte- renyi páčí na 30%, stoupla uherská průmyslová výroba v uplynulých osmí letech přece ještě 400 milionů korun. Uváží-li se dále mohutný rozvoj dopravních prostředků na souši i na vodě a zahájení zemědělské politiky ve velkém slohu, jest zřejmo, že Uhry jsou na dobré cestě k hospodářské samostatnosti. 1 « s Ale nyní běží hlavně o bankovní otázku Szterényi byl by pro to, aby se samostatná uher ská cedulová banka zřídila hned, kdyby se ne- bylo báti těžké finanční kri se. Přiznává se upřímně, že okamžité, určitým terminem vá- zané rozřešení bankovní otázky nepokládá z tak nutné, aby se pro ně vydal v nebezpečí celý tak nutné, by se pro ně vydal v nebezpečí celý ho- spodářský rozvoj země, a to tím více, že hrozí konflikt ústavní. Uhry mohou se klidně rozvíjeti jen za svorné součinnosti koruny a národa. Musí se hledati svorný postup, který zvýší moc koruny a obohatí národ. Krise, opakující se každé tři, čtyři roky, mohou uvěsti na mizinu sebe bohatš národ; což teprve národ, jemuž prý vnitřní i zevní nepřátelé nedopřejí klidu. V Praze, 6. srpna. (Terst a Víde ň. Posl. dr. Rybář měl nedávno ve veřejné schů zi terslských voličů řeč, v níž vylíčil zoufalý stav slovinského školství v Torstu a radil Slo
#32 alto_textblock #32
Zápasy Španělska s revolucionář
#33 alto_textblock #33
lattvu tnn
#34 alto_textblock #34
brn
#35 alto_textblock #35
otvslv dokavyj. u nodey tarval
#36 alto_textblock #36
s Nová poplašná znrávav »Eeho de Paris« sděluje z Oranu: Z bez- pečného pramene se proslýchá, že v Mebille počíná se nedostávati vody, poněvadž Maročané přerušili vodovod. Situace stává prý se nebez pečnou pro Španěly. Mohli by se prý izachránit jen bojem, k němuž ale nejsou připraveni. Jsou obavy před vypuknutím epidemie, neboť do konce srpna teplota stoupá. Situnce španělského vojska jest prý zalostná. Nutno ovšem příjati zprávu takovou kriticky. »Echo de Paris« jesť lis téměř bez politického významu a dle všeho hledí sensacemi pomábati svému seřidlému stavu abonentů. Mimo to zpráva jest z Oranu, tedy z Alžíru a nikoliv 2 Marokka sama a co se v Oranu vůbec jen »proslýchá«, při chatrném a dalekém spojení mezi Melillou a Oranem týče se zřejmě starší doby, kdy ovšem situace Špa- nělův, dokud, nedosly posily, byla dosti kri- tickou. s. rde Noční přepadení. Ještě v prvních dnech srpna přepaden by o půlnoci španělský poručik se 60 muži, kterýž měl střežiti stavbu železnice mezi Melillou táborem gen. Imaze. Mužstvo musilo ustoupiti do Melilly po hrdinném boji, poručík a sedm mužů usmrceno. Melilla alarmována. Plukovník
#37 alto_textblock #37
vincům, jak se mají chovati ve svém zápase z národní školství. Řeč ta způsobila poplach ne- jen ve vlašských kruzích terstských, nýbrž pa- trně i ve vládních kruzích vídeňských. Vídeňský oficiosní dopisovatel „Triest. Ztgu.“ zle se horší na „štvavou řeč“ Rybářovu a dává Terstu za příklad Vídeň, ve které prý Češi svými soukro- mými školami a vymáháním práva veřejnosti pro školu „Komenského“ pobouřili proti sobě i t mírumilovné občany, jako jsou křesťanští soci- álové. Tak prý požadavky, které se nedají ospra- vedlniti (!), zanáší se nevraživost i do kruhů, jež byly dříve od radikálů viněny z národního indiferentismu. V těchto požadaveích zrcadlí se prý všechna bída rakouská. Terstská „Edinost“ odpovídá na dopis ví- deňského oficiosa. Ano — praví — skutečně se v tom jeví veškera bída politických poměrů ra- kouských, když národové proti výslovnému zně- ní základních zákonů státních nemohou se do- moci svého práva. Ale vina nepadá na ty, kdo požadují, co jim patří dle zákona i práva, a sice nejen práva psaného, nýbrž i práva přirozeného. Vina spadá na ony, kdo na jedné straně chtějí násilně zastaviti přirozený rozvoj a na druhé straně podporují rozvoj nepřirozený. Jakým prá- vem smí vládní dopisovatel nazývati štvaním, když se Slovinci v Terstě domáhají škol, a když Čechové ve Vídni žádají aspoň za uznání veřej- nosti pro ony školy, jež si z vlastních prostředků zřídili a velikým nákladem celá desetiletí vy- držují. Není-li spíše národním štvaním, když vláda pro hrstku terstských Němců vydržuje z státní pokladny, do níž musejí platiti i Slované, dvě obecné a dvě měšťanské školy, platí jim pět učitelů na soukromé německé evangelické škole vydržuje německé gymnasium a německou reálku? Táž vláda platí učitele na soukromé ně- mecké škole v Opatiji, podporuje německou sou- kromou školu v Gorici, vydržuje německé ná- rodní školy v Puljí, německá gymnasia v Pulji a Gorici, reálku v Gorici atd. Rozdíl mezi český- mi školami ve Vídni a německými v Přímoří je ten, že Čechové si své školy vydržují sami sice jen pro své české děti, na Přímoří se vy- držují pro Němce školy z peněz státních a na- hání se do nich slovanské žactvo, aby se po- němčilo. To není jen štvaní, to je výboj, pro- váděný centrální vládou. Ze Záhřeba, 4. srpna. (Prosby za s vo- lánísněmu.) Tyto dni svolal dr. Mile Starče- vič voličskou schůzi do Ludiny, v níž přijat tert telegramu, v němž se panovník prosí, aby se v Chorvatsku obnovily poměry ústavní a sněm byl opět svolán. Současně svolána do Gliny schůze poslancem Pelešem, schůze však úřadně zakázána. Když voliči chtěli konati schůzi do- věrnou, byli policií rozehnáni. Dr. Peleš však zmocněn přítomnými voliči, aby zaslal panovní- ku telegram, v němž se žádá za brzké svolání chorvatského sněmu a zavedení všeobecného. tajeného volebního práva.
#38 alto_textblock #38
Politické zprávy zahraničné.
#39 alto_textblock #39
V Praze, 6. srpna.
#40 alto_textblock #40
Po cowesských přípitcích Připitky, jež si vyměnili král Eduard a car Mikuláš na rejdě cowesské, přijaty v ruskýeh liberálních kruzích s velikým zadostučiněním. Lberální tisk ruský doufá, žo po těchto přípit- cích nenajde se už ruského ministra, který b
#41 alto_textblock #41
FEUILLETON.
#42 alto_textblock #42
ns
#43 alto_textblock #43
Šafranice v zemích českých. Staří vypotřebovali šafránu mnohem víc než nyní. Barvili šafránem jídla, jíchy, tvaroh na koláče, máslo, masti hojívé a až do XV. sto- letí, kdy barva žlutá bývala modní, žlutily vy- šňořené ženy závoje, šlojíře, každý týden šafrá- nem tolik, až se zdražila jeho cena k nelibosti mravokárců a spořivých mužů. Není divu, že záhy se v Čechách i na Moravě pokoušeli pěsto- vati šafrán v domácích šafránicích. Nejstarší doklad o pěstování šafránu (jenž se dostal do střední Evropy zvláště za válek křižáekých okolo r. 1100) na Moravě zjistil v Prasek, jehož Selský Archiv I. uveřejnil několik svědectví dalších od F. Slavíka a F. Polívky. Leopold, kníže Rakouský, r. 1227 zabezpečil bratřím zákona sv. Jana v diecesi Olomucké na Hrádku u Jaroslavic desátky z veškeré úrody polní, z konopí, máku, ze šafránu. Počínajíc stoletím XV. a XVI. hemží se zprávy. R. 1496 Vílém z Pernštejna dovolil Marketě z Vranova vytrhati šafrán z prodaných pozemků. P. Příbík r. 1499 prodal Vil. Řivinovi Veletiny, Vlčnov. Ročovice, s vinicemi a šafranicemi. Safranicem proslulo zejména okoli Uh. Brodu po celé stol XVI. a pak na statcích kláštera Louckého. Jan z Lipého prodal r. 1594 Juliovi Salmoví mě- stečko pusté Čejč s vinohradem a se šafranicí. Pěstován byl šafrán na hornatých místech až přes 500 m. n. m., u Vizovic v údolí u vsí Lu- škovic a Želechovie, u Jankovic pod Hostýnem, u Roštění za Holešovem, u Lukovce, u Náměště a Vel. Meziříči, u vsi Zbraslavě, u Lhotic, u P šelce, u Jívoví, u Křížanova, u vsi Hlubokého u Drnovic, u Letovic, u vsi Kochova atd. Šafrán i po domácku pěstovaný byl dosti drahý. Lěta 1643 lot šafránu „zemského“ v Dačicích sta 45 kr., tedy více než čtvrt telete nebo půl skopce. Když pěstování šafránu ochabovalo, byly šafranice rušeny a obráceny na pole, louky i za- růstaly lesem. Udržuje se však podnes jejich pamět v místních názvech trati, poloh: Šefra- nica, Šafranica, Šafraniky, Šafraník a pod. Tak příjmení Šafrán, Šafránek s různými obměnam jsou památkou zaniklého šafranictví, jež chvál v Stránský a Balbín
#44 alto_textblock #44
Staročeské zmínky týkají se buď kuchařství nebo lékařství. Hus uvažuje o symbolice šafránu ve výkladu písniček Šalomounových: Šafrán jest květ a má barvu zlatů a znamenává lásku. Jakož zlato mezi kovy najdražšie jest, tak láska mez všemi ctnostmi. Nardus a šafrán rostů v zahra- dě cierkve svaté, když věrní údové Kristovi mi- lovánie božské a svého blížnieho mezi sebú za- chovávají. Šafrán zimnici krotí, tak pravá láska žádosti tělesné i světské uhašuje Na ukázku, jakou sílu hojivou přičítali sta šafránu, vypisuji z Mathiolovy Apateky domácí 1595: Kdyby někdo v padúcí nemoc upadl ane šlakem poražen jsa ležel a nemluvil, vezmi ša- frán a smichej s prudkým octem a bobrovým stro jem a omoče v tom pírko, vstrě do chřípí a zase probéře. Když se dítě namůže neb polomi, nie není lepšího, nežli trochu celého šafránu do octa vložiti, až by se ocet obarvil, a tak dát teplý vypiti. Když děti ustavičně pláčí a prsů táhnouti nemohou, tu se jim trochu šafránu s mlékem do života vpouští. Šafrán v pokrmich aneb v nápoji požívaný otvírá zaepaná játra, rozhání žloutenici, žene moč, chromé oudy tvrdé nervové žíly obměkčuje, protož se v apa- tékách dělá výborný flastr oxyeroceum řečený. Šafrán s mlékem, růžovým olejem a s drobtem opium smichaný a natřený dobrý jest prol ukrutně bolavé podagte. S bílkem a žloutkem smíšený ukrocuje palčivé otoky. Odpírá jedu. někteří celý šafrán v zavřené prázdné skořipee vaječně pekou a k němu přidávají dryák, hor- čici, zázvor; tato lektvař jest dobrá proti vnitř- nímu mornímu neduhu. Vůbec šafrán žaludku prospivá, k zažívání pomáhá, dobrou barvu (ělu dává, obveseluje a posiluje všecky oudy, ale mírně se užívati má. Olomoucká kniha o pálení vod r. 1559 chválí vodu šafranovou, že jest ušlechtilá a výborná k hašení sv. Antonina nebo pekelného ohně, persicus, šátky v ni omočítia na bolest přikládati. Taková voda také uvod sen, aby ji čtvrt žejdlíka dvě hodiny po večeři vypil. Strojí se táké z šafránu smíšeného s mlé- kem ženským prospěšné lékařství pro oči a uži- tečné i talovitým uším. Upozorňuji na neznámý dosud pramen nový: „Vinice, v jakém položení má býti a ja- kým způsobem člověk má ji dělati, aby toho hojný užitek mohl míti.“ Knihu vydal knih- tiskař Jan Had (Kantor) po roce 1535 v tiskárn „u hada“ na Mostku v Starém Městě Pražskem
#45 alto_textblock #45
Vydavatel píše: „Velmi potřebné zdálo m se o šafranici sepsání učiniti, aby tudy mnozí lidé i skrze to mohli k volnější živnosti přichá- zeti, nebo mnozi na ni veliké náklady činí a po- tom z toho málo aneb nic užitku berou, neb ne- vědí, jak toho užívati mají a druzí jej sobě pra- vým nerozumem zahubují, ač jest čistá, užitečná a potěšená věc a ničímž naprosto země s mensí prací nemůže užili, jako ten, kdo s šafranie umí vůkol jíti a komu na něm Pán Bůh rácí štěstí dáti. dve Kdyby znovu semena neb hlávek měl kou- piti, hleď, aby nekupoval semene, kteréz jest pobrutnátnilé, neb to již jest nakažené a to již ztěžka ostojí, leč by byla země jemu velmt dcbru a líbezná, tu jestli potrvá rok neb dvě lěta, ale vždy potom zahyne. Hleď semene, které má na sobě chlupy bílé svrchu na kůži, toť jest zdravě, to směle kup. Kdo by chtěl semeno ša- fránové saditi, hleď jemu země, ať jest při vršku, ať slunce, což může, nejvíce na ni vchá- zí. Kdyby nebyla šafranice při vršku, ať nent aspoň při mokře, nebo kde jest jemu mokro, tuť šafrán sobě neoblibuje a vyhynul by. Hled jemu země, ať v ní není hlíny s pískem, také tu nebude, než prochodí-li v ní hlína, tuť proto bude, aneb kde jest ouvar, tuť šafrán sobě líbí. Země do šafranice takto se připraví: Na vyhnojení máš-li hnůj třískový, to jest dobrý; pakli nemáš, ale hleď dobrého hnoje. Nejlépe, aby čistě vyhnoje, nosil prvé šiného obilí a po- tom po roce uneb po dvou letech jej vsadíl; to by bylo, když by již svá semena doma měl. Hleď potom šafrán na nov měsíce saditi, když mu země připravena bude. Ať jest země asi tři- kráte z hluboka voraná, neb čtyrykráte zrytá Kdyby měl svá semena, nejlepší čas jej sadit okolo sv. Urbana, neb ho odbudeš do všech děl a dělníků té chvíle dosti. Jak by se s nim opozdil a potom tě jiná díla zašla, potomť by s prací přišlo sazeni, neb ty chvíle má nač na jiného mysliti. Sadiž jej pak zhloubí dlaně i s palcem, palec vzhůru zdvihna, aneb malé pídě, a když jemu vykrechtuješ kratcí aneb lo- patou, sadiž jednu hlávku od druhé na tři neb na čtyry prsty. Když jej vsadiš, přirovnáš na něm zemi pěkně; jestliže se na něm tráva pustí velká, tehdy po Matce Boží na Nebevzetí, at jest kopaná nad ní země. A když bude po sv. Bartoloměji, zšintůj neb skopej nad šafránem změlička as dvou prstů zhloubí v a uvláčej čist
#46 alto_textblock #46
hráběmi; nebo jestli bude které velké semeno to bude toho roku kvésti okolo sv. Václava. T první rok tak šafránu učiň. Druhý pak rok, když bude okolo sv. Víta nejlépe, nežli se díla zachvátí, zšintůj a zkope širokou kratcí nad ním z hluboka až do ocásků Potom jiné šinlovky snáze půjdou. Když bude po sv. Vavřinci, skopejž nad ním podruhé a p sv. Bartoloměji potřetí změlička a připrav čistě a zvlač hraběmi, aby mohl volně kvésti a květ polom sbírati, až nakvetne. A třetího léta uči šafránu též, počna jej šintovati okolo sv. Víta. Než toto věz nejprvé, než jej počneš šintovati. aby na něm trávu kosou dobře posekal. Čtvrté léto chceš-li jej sobě brzo rozploditi, můžeš jej rozsaditi; kdybys ho měl dosti, můžeš do pátěho roku nechati a když jej chceš vybrati, nejsnáz ho bez škody dobudeš, vezma tu širokou krate aneb rýčem skopejž s něho prst dolů a mec pryi až po ocásky a polom budeš viděti, kde jej bu- deš míti vybrati. A když ho do tří let necháš, budeš míti dosti semene i květu. Nejspořeji jest ráno květ šafranový zbírati co jedné den bude, dokudž se neotevře, neb jakž jej slunce obejde, tu se ihned květ otevře a když se otevře, ihned na něm mnoho včel bude, i není se s ním tak snadno obírati pro včely. A chtějí tomu někteří, když slunce šafrán obejde, že i barvu potratí. Když jej potom z kvě- tu vybéřeš, ať dlouho neleží, než hned pěkně ztenka rozklaď jej na tenká prkence a vsaď do peci nebo na kamna a což může nejrychleji, at sehne. Než hleď pilně, aby ho nespálil. Když počne šafrán hynouti, takto jemu má učiniti. Když najdeš hned při sbírání květu místa, ježto nejde tráva, pakli jde, ale žlutě ježto vezma jej za trávu, ihned se hlávka vy- táhne, jakoby obvařena byla a to místo bude jako kolo, tehdy vyboř ten šafrán i s tou zemí ven, až do zdravého, bys pak měl něco i zdra- vého šafránu přivzíti, neb když by ho tak ne- chal, tehdy přes zimu zhynulo by ho dvakrát víc. Potom když bude z jara okolo sv. Urbana, přesadiž jej hned se vším do jiné země a n jiné místo. Což se těch kol a těch míst dotýče kteréž na podzim znamenáš, tu jich hned nedo- bírej nejméň za půl lokte neb dál, neb již tu jest druhé nakažení, ježto by sobě i jiný šafrán od něho zkazil. Potom pak co ostane okolo těch míst, vybeř jej a které hlavy budou pobrunát nělé, ty jsou již nakažené. Vsadiž je někde
#47 alto_textblock #47
zvlášť na jiné místo, nebude-li jiného, ale kvě- tem ještě ho požíti můžeš, a zhyne-lit, nenakazí jiného. Kdyby pak myši do šafránu se vrhly, tu musíš na ně pasti dělati, abys je mohl vyhubiti a vylapati, provrtaje nebozezem dřevo, co by tam mohla myš volně vjíti a pružinku a zna- menaje jiné díry, zahradiž je, kromě té díry, v kteréž myš jest a vložíš k ní mastné topénky do toho dřeva a nitka bude, potom vložíš tu past do té díry a tak jakž myš nit přehryzne, hned se oběsí. A také můžeš, kdyby silný mráz byl, ježto by rozuměl, že jest na dlaň as anebo tloušt zamrzlo, aby se nemohla ven myš vyhrý zti, i za- tlučeš ty díry všecky a vezma vody v nádobu, i vlejž na každé zatlučení, cožť se zdá, a tak ty díry silně zamrznou, i zdusí se tak ty myši, neb časem myši na šafránu velikou škodu činí. Kde jest šafranice na pravém poli, ježto se s něho sníh smítá a když jest ukrutná a silná zima, že zhluboka zamrzne, tudy druhdy po- hyne. Někteří tomu takto dělají, kde jest dosti chvojí aneb boroví zeleného, tehdy naň nakla- dou onde i onde, aby se měl snih na čem zasta- viti, neb jest nejlépe, co se naň nejvic sněhu namete; kdož pak borovi nemá, může lecjaké- hos roští naklásti a mezi to hrachovin aneb slá- my, aby se měl sníh na čem zastaviti. — A když rozmrzne, i zbéře to pryč, aby čisto bylo a tak zachováš šafrán sobě. Jinak kdyby suchá zima s třeskutými mrazy bez sněhu byla, tu jest pi- nosti a opatrnosti potřebí užiti, chceš-li, ať by ho mráz nezkazil, ježto by potom skrze to vy- hynul a takto učiň: Zjednej sobě hrachovin poklaď nad ním všudy, neb hrachoviny kostrbatě leží, potom potrus po něm ovesnou slamou zten- ka, aby to všecko mohl vítr projíti a takl jej před mrazem zachováš. Ale když jest na šafránu sníh, tu jest jemu nejzdravěji. Šafránu zahradnímu říkají Čechové plan šafrán a to z hodné příčiny, neb pravý šafrán k mnohým věcem jest užitečný. Ale planý šafrán malý užitek dává lidem, leč poněkud chudým aneb příliš skoupým, že sobě někdy krmi při- opraví, aby tak zhola bílá jícha nebyla, ale žád- ného zdraví takový šalrán nedává ani chuti ani zažití. Na závěr něco z Herbáře abstinentům: „Z šafránového kvíti věnec udělaný a na hla- vě nošený aneb aby k němu voněl, o pils tví Č. Zíbrt. ukrocuje!