Strana 2. Číslo 246.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 7. září 1900.

se mu nedalo za pravdu, roztrhal onen list, čímž dal příčínu k rozhorlení téměř všech účastníků odborového schůze. Toto nejapné a netaktní jednání administrá- torovo se všeobecně zde odsuzuje a ospravedlňuje pouze jeho osobními nepěknými vlastnostmi. Banketu o 2. hodině odpolední v úterý pořádaného účastnilo se přes 270 osob. Přípitky byly proneseny papaži, císaři, biskupům, arcibiskup záhřebský připil předse- dovi sjezdu hr. Kulmerovi. Arcibiskup dr. Stadler se poděkoval za biskupy srdečnými slovy. Sjezd byl ukončen slavnostní schůzi dnešní po 8. hodině vrchnopastýřským požehnáním. Sjezd spojil a sblížil strany chorvatské, dal podnět k další organisaci . nade a považuje se v kruzích zdejších za z zpeí p vše očekávaní.

Zprávy politické. V Praze, 6. září. K sítuaci. Zpráva, že bylo o rozpuštění říšské rady již rozhodnuto, byla předčasna. Nelze sice po- chybovati, že předseda ministerstva dr. šl. Körber, jenž měl včera delší zvláštní slyšení u eísaře, učinil pří- slušný návrh a lze také sotva již o tom pochybovati, že císař tento jeho návrh schválil, ale hned po sly- šení ministerského předsedy jaly se pracovati proti rozpuštění poslanecké sněmovny silné zákulisní proudy. Vyslovili se proti němu hlavně Poláci, obávajíce sea to důvodně, že by v nových volbách pozbyli hojně mandátů, zejména snad všecky za kurii venkovských obcí a V. kurii volební. Namahají se v té příčině hlavně poslanci: dr. Dzieduszicki, ryt. Ko- zlowski, dnes pak přijel jim do Vídně na pomoc také ryt. Jaworski, jenž měl hned po svém pří- chodu důležitou rozmluvu s předsedou ministerstva dr. šl. Körbrem. Zdá se však, že všecko namáhání Po- láků zůstane již marným, protože ministerská rada, jak již bylo řečeno, usnesla se na rozpuštění posla- necké sněmovny, a tohoto svého usnesení nemůže také již zvrátiti, protože by to znamenalo jen pád kabinetu. Jest proto více než pravděpodobno, že vůdcové Po- láků dojeli do Vídně hlavně proto, aby nabyli infor- mací o všem, co hodlá vláda podniknouti po rozpu- štění poslanecké sněmovny a kterak potom asi se utváří poměry politické. Pověst, že polský ministr krajan Pientak hodlá odstoupiti, se strany dobře zpravené se vyvrací. Jinak nelení Poláci již ani v jiném ohledu. Při- pravují se totiž hned po rozpuštění sněmovny a po vypsání nových voleb k okamžitému svolání polského ústředního volebního výboru a usilují, jak se zdá, také o odstranění nynějšího haličského místodržitele hr. Pi- ninského. Nemyslí totiž, že by měl onu železnou ruku, kterouž by nadcházející volby vyžadovaly pro volební vítězství většiny Polského kola. O důležitosti a dolekosáhlosti nadešlé politické krise svědčí mimo jiné také to, že vůdcové takřka všech parlamentních stran pospíchají na honem do Vídně, aby z úplné blízkosti pozorovali a sledovali tam její průběh a vývoj. Kromě četných poslanců z klubu konservativního velkostatkářstva z Čech dojel do Vídně také již vůdce liberálních německých velko- statkářů hr. Osvald Thun, provázen jsa celou družinou svých podvůdců. Za katolickou lidovou stranu dojel do Vídně posl. dr. Ebenhoch, a co nejdříve očekávají se tam také vůdcové všech německých li- berálních stran. Přijedou hlavně za tím účelem, aby hned po vyhlášení rozpuštění poslanecké sněmovny mohli předsedové všech klubů německých sejíti se k poradě a vypracovati v ní k voličům zvláštní ma- nifest, ve kterémž arciť by položen byl hlavní důraz na zachování německého souručenství. Oříšek dojista tak tvrdý, že ho pohlaváři levičáčtí ze známých příčin ani nerozlousknou. Na zítřek je svolána ministerská rada. V té také učiněno bude konečné rozhodnutí a proto nezbývá také, nežli ještě na krátko oddati se trpě- livosti. Rumuusko-bulharský spor usíná vždy víc a více. Nynější správce bulharského zahraničního ministerstva, ministr obchodu, Načevič, zaslal všem bulharským diplomatickým jednatelům v cizině okružník, v němž vyličuje způsob, jakým zachovala se bulharská vláda vůči macedonské otázce, jakož i v posledním sporu s Rumunskem. Okružník po- ukazuje hlavně na to, že nynější knížecí vláda peč- livě starala se rozsáhlými opatřeními o neporušitel- nost hranice macedonské, jak před tím nestalo se ještě nikdy. A dále dokazuje okružník, že od trvání nynějšího bulharského kabinetu stala se Makedonie nejpokojnější provincií turecké říše a že suzerén (tu- recký sultán) sám opět a opět uznal loyalitu a správné jednání této vlády. Co se týče rumunského případu, kterýž byl ze svých přirozených hranic vyrván a zveličen, z počátku opomenula prý po- hříchu rumunská vláda, přesně vytknouti svá obvi- ňování a udati v první řadě jména. Jakmile to však učinila, zakročily bulharské soudy ihned, protože Bul- harsko, zrovna tak jako všecky země, stihá politické a jiné zločince na základě zákona.

Major Ktsimov ua svobodě. Rumunský major Kisimov, jenž, jak včera bylo uve deno, byl zatčen pro podezření velezrady, obdržel na 30 dní dovolenou, aby mohl podati důkaz, že jest bulharské národnosti a že vstoupil do rumunské armády, neza- krývaje při tom svou bulharskou národnost, což by bylo proti zákonu. Major nalézá se tedy nyní na svobodě, ale jest přísně střežen. Proslýchá se, že tř dni před jeho zatčením došla pro něho ze Srědce po- ukázka na 10.000 tranků. Z Ruska dochází zvěst, že místo prvního rady v ministerstvu zahraničních záležitostí, uprázdněné následkem jmenování knížete Obolenského pomocní- kem ministrovým, svěřeno bude řiditeli prvního de- partementu, panu Basilymu. Místo prvního rady v ruském ministerstvu zahraničních záležitostí pova- žuje se, pokud se týče hodnosti, za místo rovnocenné s místem druhého pomocníka ministrova. Pan Basily byl dříve po celou řadu let generálním konsulem v Pešti; ještě před tím zastával po delší dobu místo prvního tajemníka ruského velevyslance ve Vídni. Naposled byl také mezi delegáty, jež Rusko vyslalo na konferenci míru v Haago. Nástupcem jeho jako řiditel prvního departementu byl jmenován pan Hart- wig. Týž byl až doposud náměstkem řiditelovým v tomto oddělení ministerstva pro zahraniční záleži- tosti. Oddělení to nazýváno bylo dříve »asijským de- partementem«. Ruská výpůjčka v Paříží? Z Hamburgu se oznamuje, že tamní dobře zpravené finanční kruhy dozvídají se z Paříže, že ruská výpůjčkabyla tam s Rothschildem již uzavřenaa sice prý ve výši 500 mil. franků. Výpůjčka má před- stavovati hypotéku na železné dráhy, o jejichž stavbu se jedná. Zpráva ta jest však dosti podezřelá, protože finanční ruský ministr popřel nedávno, že by byl dojel do Paříže za příčinou uzavření výpůjčky. Třetí francouzská republika oslavovala včera své narozeniny. Většina pařížských listů přinesla za tou příčinou přehled událostí ze dne 4. září 1870. »Figaro« otiskl zároveň proklamace, jež byly onoho dne vydány, ale poukázal při tom také na odpor, jevící se mezi r. 1870 a r. 1900. Pádněji nežli všecka slova oslavuje tento odpor obrázek, jejž přinesl časo- pis »Cri de Paris«. Obrázek představuje německého a francouzského vojáka, kteří oba pokojně sedí před městskou hradbou v Pekingu. Jeden z nich praví: »Není to hloupé? Nevím věru ani, proč jsme r. 1870 se bili.« A druhý odpovídá dobromyslně: »Já toho také již nevím.« Jest ovšem pravda, že z takovýchto maličkostí nelze činiti žádných dalekosáhlých závěrů, přece však říci možno, že před desíti, snad ještě pře pěti roky byl by vyvolal podobný obrázek v celé Paříži bouři nevole. Dnes arciť mají se věci již jinak. Vévoda Filip z Orleansu zaslal Charlesu Maurresovi, jenž uspořádal v časepisech »Ga- zette de France« a »Soleil« zvláštní anketu o mon- archii, z Marianských Lázní následující list- »Milý Maurrese! Sledoval jsem s největším zájmem Vaši anketu o monarchii a četl jsem prohlášení, jež zaslali ze svého vyhnanství Buffet a Sur-Saluces. Moji přátelé mohou býti různého mínění o Vašich reformních záměrech. Je to jejich právem. Ale co stále a pevně trvá, jest hluboká jednotnost royalistické idey. Idea tato jest reformatorská. Reformovati, abych zachovával, toť jest můj celý program. Podobných otázek se nedotýkám. Kníže, jenž by si osoboval, předem je upraviti, ne- zasluhoval by žádné vážné pozornosti. S knížetem, jenž by se nevyjádřil o zásadách, nebylo by počí- táno vůbec. O některých otázkách, kteréž dotýkají se životní síly země, vyslovil jsem již své mínění. Hájil jsem armádu, čest a ochrannou baštu Francie. Po- stavil jsem na pranýř židovský a zednářský kosmo- politismus, záhubu a nečest země. O jiných otázkách smějí Francouzové žádati ode mne jasné a kategorické prohlášení. Patří k tomu také to, jež Vám nejvíce leží na srdci: decentralisace. Decentralisace! Je to úspora; je to svoboda! Decentralisace jest nejlepší protiváhou, ale zároveň nejbezpečnější ochranou vla- dařské moci. Na ní tedy záleží budoucnost a blaho Francie. Slabá vláda nikdy se neodváží decentrali- sace. Opíraje se o národní vojsko, sám pak jsa ener- gickou a silnou, protože zděděnou ústřední mocí, já jediný jsem s to, abych znovu obnovil samostatný obecní život měst a vesnic a vyrval Francii z tlaku správy, jež jí hrozí smrtí zadušením. Decentralisace závisí částečně od královské moci a cítění, ježji oduševňuje, jakož také od směru, jejž může jí dáti král sám; avšak ona je také otázkou politické a geo- grafické organisace. Jí bude patřiti má první my- šlénka. Bude přikročeno k té otázce ihned, s pevnou vůlí, abych nejenom dospěl cíle, nýbrž aby stalo se to brzy. Záleží mi na tom, aby se to vědělo. Jsem, milý Maurrese, Vám blahosklonný Filip.« Home-Rule. »Spojená irská liga« konala v so botu v Limmericku schůzi, v níž prohlásil mr. John Redmond, že Home-Rule jest svému uskutečnění bližší, než mnozí lidé se domnívají. A k tomu dodal

ještě řečník, že onen ústupek není o nic nemožnější, než místní vláda pro Irsko. Přáli bychom katolickým Irčanům ze srdce, aby John Redmond se neklamal. Byliť v tom ohledu sklamáni již vícekráte a sice vždy hůř a hůře. Američané na Filippinách. Ze zprávy špa- nělského generálního konsula v Manile vycháší na jevo, že z 50.000 mužů, které severní Amerika má posádkou v různých místech na souostroví flippin- ském, bylo počátkem srpna nanejvýše 20.000 mužů boje schopných. Všichni ostatní byli buď nemocni nebo podnebím vysíleni. Namnoze bylo mužstvo ame- rické tak znemravněno, takže na skutečné povalení Filippincův nemohou Američané ani z daleka pomý- šleti. Apuinaldo vykonává se svými přívrženci uvnitř ostrova Luzano a také na jiných menších ostrovech pořád ještě vlaštní revoluční správu Vládně také značným válečným pokladem a má přes 25.000 pušek mauserovek s dostatečnou zásobou nábojů, takže nyhější neurovnané poměry na Filippinách mohou potrvati ještě delší dobu. Autonomie ostrova Kuby. Ve Washingtoně mešká právě pan Salvador Cisneros. Befan- court, dřívější předseda revoluční kubánské vlády. Odebral se tam, aby podal vládě Unie návrhy, jež měly by za následek rychlé zavedení úplné samo- správy pro ostrov Kubu. Vyjádřil se 8 tom takto: »Nechať zví americký národ, že vojenské obsazení Kuby bylo zbytečným a samovolným opatřením, že vojenský úřad nedbá práv Kubáncův a osvědčuje se způsobem, v jakém vystupuje snad vítěz proti přemo- ženým a nikoliv jako zástupce národa, jenž přišel na pomoc mužům, bojujícím za svobodu své vlasti, Ne- znajíce ani řeči, ani obyčejů, mravů a poměrův oby- vatelstva, hluboce urazily americké vojenské úřady kubánský lid a nevážice si zákonů, zahrnovaly svou přízní cizácké dobrodruhy na škodu a útraty Kubán- cův. Užívaly své moci k tomu jen, aby žjednávaly si na škodu státní pokladny stoupence. Těžce ohro- ženy jsou neodvislost ostrova a jmění a majetku jeho obyvatelů. Skutky tyto vzbudily v zemi takové zne- pokojení a takovou nevůli, že rozvážným vlivuplným Kubáncům bylo se co nejvíce namáhati, aby zabrá- nili povstání, jež by mělo na Kubě za následek tytéž poměry, jaké panují na Filippinách«. Na to praví pan Čisneros docela otevřeně, kdyby neuvěřitelné přehmaty vojenského úřadu, hlavně pak přehmaty ge- nerálního guvernéra Worla, trvaly ještě dále, že by na Kubě vypuklo povstání, jež by bylo daleko vážnější, než-li bylo kterékoliv povstání Ku- báncův proti Spanělům.

Zprávy církevní- Církevní slavnost. Dnes koná re památka sv. Reginy, panny a mučenice alesijské v Bur- gundsku, jejíž část hlavy se chová ve velechrámě sv. Víta. Do popisu její života asi omylem byly přibrány některé události ze života sv. Markéty, panny a mu- čenice, jejíž životu se první v některých věcech po- dobá. Kromě toho se koná památka sv. Jana muče- níka nikomedského, sv. Anastasia, mučeníka salon- ského v Dalmacii, narozeného z Akvileje, sv. Evorcia a jiných. Marianský spolek křesť. dcer v Praze bude v neděli dne 9. září o slavnosti Jména Panny Marie v 6 hodin večer na Skalce konati spolkovou pobožnost. V týž den dopoledne súčastní se spolek s praporem a odznaky členskými svěcení praporu damského jednoty Svatojosefské v Praze na Letné. Dne 24. září t. r. sloužena bude výroční mši sv. za zakledatele spolku kan. dr. Ant. Rosta v 6 hod. ráno v kostele u sv. Jana na Skalce. Diecésní sjezd v Chrudimi. Na oslavu Spasitele do Chrudimi na den 9. září t. r. položený sjezd bude dle učiněných přihlášek skvělou manife- stací katolického hnutí lidového. Nejenom spolky, ale i věřící lid súčastní se této pouti. Z Rovně vypraven bude vlak se 300 účastníky. V kostele řečniti bude ndp biskup Ed. Brynych a odpoledne na schůzi dp. dr. Horský. Jednoty musí účasť ohlásiti též na pade- sátikrejcarovém kolku okr. hejtmanství chrudim skému Zdař Bůh!

Čtvrtý eucharistický sjezd arcidiecése pražské konal se za velikého účastenství kněží-adoratorů v Praze ve dnech 5. a 6. září. Ve velikém refektáři kníž. arcib. semináře před sochou Božského Srdce Páně, stojící pod skvostným baldachýnem a v háji svěží zeleni, zasedlo o 3. hod. odpol. ve středu přes 100 kněží. Z blízka i z dáli zavítali, aby společně uctili Krista v nejsv. Svátosti. Sjezd zahájil předseda arcidiecésní vdp. rektor Farský krátkou promluvou, vzpomínaje velikých změn, jež od posledního sjezdu eucharistického (r. 1898) se udály, tím že odešel ze středu adoratorů J. Em. ndp. kardinál Schönborn a místo jeho zaujal ndp.