ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 3604ced0-71e0-11dc-9c80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
27. července 1904. Číslo 206.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Ztráty ruské u Dašičaa dle sdě- kní důstojníků hlavního štábu jsou ne- patrné, ale japonské ohromně.
#5 alto_textblock #5
Balkán.
#6 alto_textblock #6
Telegramy. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Včer tpravili vyslanci rakousko-uherský a ruský Portu o nezbytném rozmnožení cizích du- stojníků a poddůstojníků u če nictva. Rakousko-uherský rayon bude sesílen 6. ruský 5 důstojníky. Ostatní velmoci poče důstojníků posud neustanovily. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Sou- klasné zprávy konsulátu dementují pověst o boji čet u Auret-Hissaru v kraji solun- ském, nedávno vyhlášenou a oznamují, že v- jenská hlídka střílela omylem na 10 neozbroje- ných bulharských sedláků, kteří se vraceli s soumary z trhu, podezřívajíc je, že vezou jedné četě proviant. 4 sedláci byli usmrceni. Sulejman paša byl tam poslán, věc vyšetřiti. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Dle zprávy ze Skopije došlo 24. t. m. u Kokosino- toku — jak se pravdě spíš podobá všaku Gosince v kraji kumanovském — ke s rážee mezi četou o 35 m. a tureckým vojskem, při čemž bylo 11 povstalců zabito. Z vojáků byl usmrcen 1 muž a 7 raněno. Dosud není zji- štěno, jedná-li se o četu bulharskou či srbskou. Z Cařihradu, 25. července. (C. B.) Dl udání Porty bylo nejnověji již u druhé čety zjištěno, že přišla nedávno z Bulharska. Při jedné četě, která měla sebou mnoho dyna- mitu, byl v usmrceném náčelníku poznán bul- harský ženijní důstojník. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Diplo matická poselstva budou těchto dnů protestovati zvláštní notou proti způsobu, jak se nového zákona o kolcích užívá a navrhnou ně které jeho změny.
#7 alto_textblock #7
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#8 alto_textblock #8
Slovanské parallelky ve Slezsku. Z Vídně, 26. července. Dnes dopoledne o 10. hodině přijal ministerský předseda dr. Körber říšské poslance radu vrch. zem- ského soudu Věncesl. Hrubého a dra. Mi- chejdu jako deputaci slovanských poslanců ze Slezska. Poslanec Hrubý v řeči, pronesené k mi nisterskému předsedovi, pravil, že slovanským poslancům ani nenapadá, aby pokládali slovanské parallelky na ústavu učitelském v Opavě a Te šíně za záležitost politickou; považují je výhradně za čistě osvětovou zále ži tost. Protože však s německé strany byly umělo vyvolány agitace a poněvadž němečtí poslanci ve své audienci u ministerského před- sedy uznali za dobré přednésti stížnosti, pova- žují též slovanští poslanci za svou povinnost, vyložiti na obranu chefu kabinetu své stanovisko. »V. E. — pravil posl. Hrubý — v pro- blášení, podaném německým poslancům, uznala zřízení samostatných ústavů slovan- ských ve Slezsku za dobré práv Slovanů slezských, a prohlásila, že zřízení zamýšlených parallelních tříd je toliko na prospěch a upokojení neodkladných potřeb. V tom smyslu shoduje se naše sta- novisko úplně a bylo nám našimi kollegy ulo- ženo V. Ex. za to a za zřízení těchto paralle- lek vysloviti díky. Zároveň musíme však v pří- čině prohlášení V. Ex. o provedení tříd paral- lelních poukázati na velké z nepokoje n obyvatelstva slovanského ve Slez sku, protože tyto ústavy nemohou býti zřízeny dle svých osvětových účelů, nýbrž dle hledisk politických; tím by byly ve svém rozvoji poškozeny.« V rozmluvě, která nastala o této záleži tosti, reagovali poslanci Hrubý a dr. M- chejda na poznámky deputace německých poslanců. Ministerský předseda dr. Körber pro hlásil ve svě odpovědi, že nemůže pova- žovati a nepovažuje zřízení těchito pa- rallelek za politiekou záležitost, nýbrž tolik za věc kultury. Ostatně že se odvolává na své prohlášení, podané německým poslan- cům, z něhož nic neodvolává. Zřejmě podotkl, že v otázce té, jako vůbec vždycky, byla mu rozhodující jen spravedlnost. Co se tkne pro- vedení, že jest věcí ministerstva vyučování, aby vyhovělo potřebám ústavů těch a pečovalo o další jich vybudování a rozkvět. Posl. Hrubý a dr. Michejda byli pak v téže záležitosti u ministra vyučování.
#9 alto_textblock #9
Poslanec Chiazi o situaci. Z Vídně, 26. července. »Deutschnatio- nale Correspondenz« uveřejňuje roz- mluvu s poslancem Chiariem o posledních zjevech ve vniterní politice: »Uvažu- jeme-li o činnosti vlády dra. Körbra v poslední době — pravil dr. Chiari — musíme dospět k úsudku, že nastala změna kursu. Měl- dr. Körber svého času úmysl vášně prostou vy- trvalostí obstrukci poraziti a přísnou objektiv- ností svou zabrániti, aby národní protivy nebyly ještě více přiostřeny, a chtěl-li vzbuditi víru, ž hodlá moderní správou a podporováním produk- tivní práce odstraniti stagnaci hospodářskou, aby časem zjednal spořádané poměry v parlamentě. zdá se, že poslední dobou dospěl k jinému přesvědčení. Pan předseda ministerstva je politikem příliš dobrým, než aby nemohl po- souditi dosah výnosu o platnosti zkoušek na záhřebské universitě pro Cislajtanii, dosah ob- sazení olomouckého biskupství, rozhodnutí o in- šprucké universitě a o českých a polských parallelkách ve Slezsku. Zdá se, že mál již si váží shody s německý mi stranami. Fiskálním absolutismem v otázce rady průmyslové a povolností v otázce vojen ských dodávek vůči Uhrám zavdal podnět též k obavám v kruzích průmyslových. Že za takových okolností v brzku nastanou spořá dané poměry, lze stěží očekávat, když důvěra v nesírannost vlády jest podkopána, a úmysl vlády, zjednati skutečně spořádané poměry, stává se stále pochybnějším.« Waldeck-Rousseau. r. Z Pařiže, 26. července. Zdravotní stav Waldec kRoussea u a zavdává opět podně
#10 alto_textblock #10
k vážným obavám. Nemocný velice sešel a jsou obavy před osudným zakončením jeho nemoci. Francouzské řehole do Německa. n. Z Berlína, 26. července. »Voss. Ztg. oznamuje, že francouzské řehole vyjednávají s předními členy v okolí Münsteru o získání rytířského statku, na němž chtějí se usídliti. Francouzští jesuité usilují o získání půdy v okol
#11 alto_textblock #11
Berlína.
#12 alto_textblock #12
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 26. července. (C.-B.) Cís a odjel v poledne z Išlu s bavorským princem Leopoldem do Eisenersu na dvorní hony. Oprava řádu obecního a voleb- ního řádu obecního pro dolní Rakousy mimo města s vlastním statutem, usnesená tamějším zemským sněmem, byla císařem po- tvrzena. IV. zemská konference vorarl berského učitelstva byla zahájena dnes v Bregenci za hojného účastenství a po- trvá tři dni. S kompetentní strany oznamuje se, že z- stanou v platnosti povinné průvodní listy do Srbska, jichž zrušení bylo ne- dávno se srbské strany navrhováno z příčin reciprocity. Cestující ze Srbska musí míti jako dosud řádné cestovní listiny.
#13 alto_textblock #13
Uherská sněmovna. Z Pešti, 26. července. (C.-B.) Posl necká sněmovna rokovala dál o rozpočtu ministerstva vnitr a. Posl. Buzath uvažoval o nemocnictví ochraně opuštěných dět. Posl. Rakovszky zmínil se o affen býv. redaktora Fenyö, dovozuje — dle novino- vých zpráv — že hleděl se (Fenyč) vymknouti nepříjemné policejní dohlídce. Této je třeba v zájmu veřejné bezpečnosti a proto žádá ministra- presidenta jako ministra vnitra, aby ji zachoval. třeba Fenyö v nastávajícím procesu byl z ob- žaloby propuštěn. M.p. hr. Tisza reagoval na dosavadní řeči, načež rozpočet ministerstva vnitra byl přijat a rokovalo se o rozpočtu minister- stva o bch o du. Posl. dr. Krasnay (košutovec) posu zoval vládní politiku, v níž shledává rozhodný úpadek. Pojednav o vyrovnání s Rakouskem, uvažoval o smlouvách obchodních. Vyčítal vládě. že porušila zákon, neboť měla dosti času, aby se zmocňovací předloha v parlamentu vyřídila. Bylo pouhou vytáčkou, že tak neučinila, protože očekávala dlouhou debatu. Vyrovnání nelze pro- vésti § 14. proto, že skoro všechny jeho od- stavce obsahují sliby a podmínky, jejichž splnění § 14. bylo by absurdní. Řečník činí návrh, jímž vládě ukládá se, aby bez meškání zastavila smluvní vyjednávání s Italií a Německem předložila sněmovně nový antonomní celní farií. Po řeči posl. Ernszta (lid. str.) bylo rokování přerušeno a odročeno na zejtřek. Konec schůze ve 3 hod. 15 min. odpol. Biskup Skrozsmayer uzdraven. Z Oseku, 26. července. Z Rohiče došei telegram, že biskup Strossmayer se ze své nemoci úplně již zotavil a že podnikl včera delší proch á z ku. Biskup Strossmayer hodlá se dne 30. července vrátiti do Djakova. Volby do zněmu v Bukovině. Z Černovců, 26. července. (C.-B) P dnešní doplňovací volbě zemského poslance za města a obchodní komoru zvoleni byli v Čer- novcích svobodomyslný kandidát advokát dr. Benno Straucher 1842 hlasy a německý svobodomyslný kandidát magistrátní ředite Wiedmann 1777 hlasy. V obchodní komoře president Bedřich La ngenhan 15 a bankovní ředitel Vilém Tittinger 13 hlasy z 15. Zvolení poslanei náležejí k německé straně svobodomyslné. V Serethu zvolen byl prof. Arthur S kedl všemi 245 odevzdanými hlasy. V Sučavě koná se zejtra druhá volba a snad i volba užší Z Sradovce zpráva o výsledku volby ještě ne- Bulharský kníže. Z Koburgu, 26. července. (C.- B.) Knize Ferdinand bulharský přibyl sem z Bayreuthu za příčinou výročí smrti svého otce.
#14 alto_textblock #14
došla.
#15 alto_textblock #15
Dardanely. Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Rozkaz, vydaný veliteli Dardanel, aby nepropustil parník »Malaka«, byl způsoben zakročením anglického vyslanectví. Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Na za- kročení Anglie u Porty pro průjezd ruských loní dobrovolného loďstva Dardanelami ministr za- hraničných věcí navštívil vyslance anglického ruského a požádal je, aby oba kabinety (lon- dýnský a petrohradský) dohodly se mezi sebou o této záležitosti. Ve dvorních i vládních kruzích přejí si patrně, aby konflikt byl srovnán a ne- roznítila se otázka o průlivech a mořskýeh
#16 alto_textblock #16
úžinách.
#17 alto_textblock #17
Vatikán a Francie. Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Úřadně pro- hlašuje se, že nelze mluviti o vyjednávání pro konflikt s Vatikánem. Legační tajemník Courcel od podání noty a žádosti za brzkou odpově neučinil dalších kroků. Odpověď lze očekávati teprv koncem tohoto týdne. Konečné rozhodnutí stane se v ministerské radě 2. srpna.
#18 alto_textblock #18
Anglická sněmovna.
#19 alto_textblock #19
Z Londýna, 26. července. (C. B.) V dolní sněmovně dotazoval se Dilke, je-li pravda, že Rusové potopili střelbou vojenskou lod »Knight-Commanders. Prémfer Balfour odpověděl, že vláda doslechla se těchto pověstí, ale doposud že ne- bylo možná zvěděti pravdu, ač pátráno na všech stranách. Než se zví, co na věci je, třeba se o ní více nezmiňovati. Gibson Bowles ptal se, co podnikla vláda od noty ze dne 1. ledna 1903 stran prů- jezdu ruských minonosek Dardanelami u Porty, aby odvrátila porušení smluv z let 1856 a 1871. Premier Balfour odpověděl, že až do průjezdu »Petrohradu« a »Smolenska« vláda zmíněně noty nepodnikla ničeho, protože v dobe té neslyšela ničeho o porušení smluv.
#20 alto_textblock #20
Gibson Bowles ptal se dále, víli vláda, že v roce 1901 uzavřena smlouva mez Ruskem a Tureckem, jež obsahuje zvláštní ustanovení o průjezdu některých ru- ských lodí. Premier Balfour odpověděl, že vlád o takové smlouvě neví ničeho. V dalším průběhu jednání tázal se Gibson Bowles, ví-li premier, že dle čl. 1. pařížské deklarace z roku 1856 dobrovolné mořské za- jímačství je zrušeno a dle čl. 2. neutralní vlajka chrání nepřátelské zboží, mimo válečný kontra- Dále ptá se, prohlásil-li lord Clarendon svého času jménem anglické vlády, že může vysloviti s čl. 2. souhlas pouze za podmínkou, že zajímačství bude odstraněno a prohlásil- kn. Orlov, že je zmocněn podepsati deklaraci, dodal však, že Rusko nemůže zavázati se v zá- sadě, že setrvá při zrušení zajímačství. Řečníl táže se teda, zda za takové výhrady se strany Ruska a vzhledem k posledním událostem vlád prohlásí, že není víc vázána deklarací a osobuje si zase právo zmocňovati se nepřitelova majetk pod neutrální vlajkou. Premier Balfour odpověděl, že není n místě diskutovat o těchto věcech vzájemnými otázkami a odpovědmi. Také nemůže připově- děti, že vláda učiní rozklad o posledních udá- lostech jiným mocnostem. Na další dotaz odpověděl Balfour, že jest ochoten předložiti listiny. Rozumí se samo sebou, že sněmovna v důležitých otázkách může prá- vem žádati, aby byla zevrubně zpravena o všech událostech, ale v nynější chvíli nelze slíbiti, ž předloží spisy o posledních příhodách.
#21 alto_textblock #21
bant.
#22 alto_textblock #22
K vraždění křesťanů v Číně. Z Tjencina, 26. července. (»Temps«.) Fran couzská vláda, jež má protektorát nad čínskými katolíky, nařídila pečínskému vyslanci, aby žá- dal úplnou s atisfakci za zavraždění belgi ckých misionárů.
#23 alto_textblock #23
Národní hospodář. Na podporu ruského loďařství. Z Pebrohradu, 26. července. (C.-B.) Pr hlavní správě mořské obchodní plavby a pří- stavů zřídí se — dle úřadní zprávy — zvláštní fond pro půjčky na koupě nových nebo roze- stavených dřevěných nebo kovových mořských lodí obchodních z ruského materiálu. Půjčky mají se úrokovat 3.8% a splatiti nejdéle v 20 létech. Na letošek vykázala státní pokladna k tomu účelu 100.000 rublů.
#24 alto_textblock #24
Baňská společnost »Hibernia«. Z Berlína, 26. července. (C.-B.) V dnešní schůzi dozorčí rady »Hibernie« usnešeno svo- lati mimořádnou valnou hromadu ke dni 27. srpna za usnešením o zaopatření závod- ních prostředkův a rozmnožením kapitálu o 6.5 mill. mk. Na podzim očekává se oživenía zlepšení obchodu. Bezpodstatny jsou pověsti připojení závodu »Ewald«.
#25 alto_textblock #25
Panamská společnost. Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Francouz- ský fiskus žádá na nové panamské společnosti, jež — jak známo — dostala za průplav 200 mill. fr., za zápis koncesse, přenechané starou společností, 13.6 mill. fr. kolkového poplatku. Nová společnost protestovala prot této dani. . „
#26 alto_textblock #26
st. Z Pešti, 26. července. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů beze změny. Platila: pšenice nová tisská 82 kg K 10 524, 81.6 kg K 10.35, 79 5 k K 10.—, vašarhelská 80 kg K 10.35 na záři. peštská 81.5 kg K 10.30 žlutá, 78 kg K 10 20, 76.5 kg K 9.90, novo-sadská 77.2 kg K 10 10, rumunská 82 kg K 10.40, srbská 79.5 ke K 10.10, stará tisská 80 kg K 10.35, bač- ská 79 kg K 10.25, sv.-tomášská 78.2 k K 10.30, skladní 76. kg K 9.75; žito nové K 7.60 sž 7.70, oves K 6.70, ječme K 6.62, kukuřice (— 5 halérů) K 6.30 až 6.45, řepka K 10.40. Termínový obchod byl mdlý po pevném počátku na nabízenou cizí pšenicí pochmurnost. K večeru znamenala: pšenice na řijen K 9 78, na duben K 10.12, žito na říjen K 7 57, na duben K 7.85, oves na říjen K 6.70, na duben K 7.—, kukuřice na srpen K 6 27, na září K 6.36, na květen 1905 K 6. 48, řepka na srpen K 10.75. Plodinový trh byl bez odbytu a změny. Počas í horké. Z Nového Yorku, 26. července. (Zvl- telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse: ustálené. Znamenala: pše- nice na červenec 102.50, na září 93 1/e kukuřice na září 54/s, cukr (Fair Muscovados.) 3 50, bavlna 10.70. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu lenivé. Z Liverpoclu, 26. července. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 600 žoků. Z toho na spekulace vývoz —.— ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky na červenec 5.79, 0.—, na červenec srpen 5.75, 0.— na srpen-září 5.62, U.—, na září-říjen 5.36, 0.— na říjen-listopad 5.24, 0.—, na listopad prosinec 5.21. 0.—, na prosinec leden 5.18, na leden-únor 5.17, na únor-březen 5.17, 0.—. na březen duben 5.18, 0.— Smýšlení na konec ustálené.. —-
#27 alto_textblock #27
Z moderního bankovnietví německého.
#28 alto_textblock #28
Iv
#29 alto_textblock #29
Schaaffhausenský spolek a Dre ždanská banka. B. Připadá li v činnosti Německé banky značná role bursovním obchodům, jest Seha afí hausenský bankovní spolek ústa- vem peněžním v plném slova smyslu průmy- slovým, kterému byla podpora obchodu průmyslu 1) racionálním úvěrnictvím vždy cíle hlavním. Moený průmyslový a obchodní ruch rýnsko-westfálského obvodu dal vznik tomuto ústavu, klerý r. 1891 zřizuje filiálku v Berlině, kam záhy přenáší se těžisko podniku. Zřízení berlínské filiálky bylo prvým prolomením cen- tralisační zásady ve vedení banky této. Toto — 1) Sr. »Poruchy« atd. str. 186 sl., resp. 464. praménů používám stejně jako minule.
#30 alto_textblock #30
odklonění se od původního směru, který nikte- rak nebyl na překážku rozvoji kontokorrentních obchodů, vynuceno rostoucími posicemi ostat- ních bank v západním průmyslovém ústředi Německa. Po berlinské filiálce následuje záhy filiálka v Kolíně nad R. Do r. 1896 byla však decentralisace obmezena; kommanditně zúčast- něna banka v jediněm průmyslovém podniku (válcovně L. Mannstnedt a spol.), který se mění r. 1897 v akciovou spalečnost, jejíž podíly banka si ponechává. Akciový kapitál, který činil r. 1880 36 mill. mk. a r. 1894 celkem 48 mill. mk. (reservy 3.6 mill. mk.) vzrůstá r. 1895 na 60 mill. mk. (reservy 6.03 mill. mk.) a r. 1897 na 75 mill. mk. (reservy 11.3 mill. mk.). Vliv doby ale nezůstal bez důsledků. Čím více sílí typ průmyslových bank s přímou účastí v těch kterých podnicích v mladé říši a čím více roste jeho význam v hospodářské činnosti národa, tim více zabočuje banka v nové dráhy, dané potřebou doby. Roku 1898 vstupuje Schaaff- hausenský bankovní spolek kommanditně v ban- kovní firmu Ph. Elimeyer v Drážďanech (1 mil. mk.) a r. 1900 ve firmu Hamburger a spol. v Katovicích (s 600.000 mk). Toto zúčastnění vyneslo r. 1901 bance značné ztráty, protože uvedený podnik byl silně angažován v konkurs- ním rejdařství spojených lodníků. Zatím co banka zvyšuje r. 1899 svůj akciový kapitál na 120 mil. mk. (reservy 20 mil. mk.), přejímá r. 1900 bankovní závody firem S. Katzenstein a synové v Bielefeldu, Bratři Sieckmannů v Her- fordu a Salomona a Oppenheimera v Detmoldu, jež sdružuje ve Vestřálsko Lipskou spolkovou banku s akc. kapitálem 5 mil. mk. (ústředí v Detmoldu, v Herfordu a Lemgu filiálky). Jak z tohoto vývoje patrno, roste obvod banky přenáší se nejen na sever ale i do středu Ně- mecka. Jedna událost měla ale zvláště vliv n vývoj další. Roku 1900 vystoupil z banky dosavadní ředitel K. Klönne. Maje úzké styky s rýnsko- vestfálským průmyslem báňským, byl nositelem příslušných obchodních vztahů, jež zárovet s přestupkem do Německé banky z části pře- náší v nové své působiště. Banka cítí se touto okolností, která nepůsobila příznivě na styky ústavů uvedených, ohrožena ve své silné dosa- vadní posici a zřizuje následkem toho nové filiálky v rýnském obvodu průmyslovém (roku 1901 v Essenách a 1902 v Düsseldorfu). Vý- bojný postup Německé banky svádí zároveň po- zornost ústavu na jih Německa (sjednáno zá- jmové společenství s Falekou bankou) a na střed Rýna (banka přejímá za 3 mil. mk. akcií středorýnské banky v Koblenci a vstupuje v bližší styky s Mülheimskou bankou). I zde šíří se tedy působiště zvolna na celé Německo — vliv soustře- dovacích tendencí na Berlín, o nichž jsme již dříve mluvili. Organisace na domácí půdě není ovšem dosud skončena a spojení s Drážďanskou bankou, o kterém jsme se zmínili, vede k no- vým a novým doplňováním (hlavně v Saskua Slezsku). Zahraničným vztahům věnuje banka pozor nost poměrně malou. Do jaké míry stojí banka ve službách prů- myslu své vlasti? Bilance její podávají odpověd dostatečnou, byť někdy i negativně t. j. tím, co v nich uvedeno není. Do r. 1899 nepodává totiž banka naprosto žádných údajů o úhradních poměrech věřitelů — až rok 1900 přináší bližší vysvětlení. Od té doby udávají bilance, pokud jsou dlužníky větší akc. společnosti a těžařstva a pokud hrazeny požadavky ostatní. Roku 190 stoupli dlužníci ze 146 mill. mk. koncem 1899 na 161.7 mill. mk., aby r. 1901 klesli na 136 a 1902 na 132 mill. mk., důsledek to soudobé poruchy hospodářského ruchu Německa. Z těcht pohledávek připadalo na akciové společnostir. 1900: 51.7, 1901: 50.9 a 1902: 46.1 mill. mk. Z ostatních pohledávek bylo nekryto roku 1900: 32, 1901: 24.2 a 1902: 22.4 mill. mk. Posouditi detnilně objem a způsob obchodů banky nelze, protože obchodní zprávy podkladů k tomu nepodávají. Teprve od r. 1901 a 1902 stávají ae zprávy podrobnějšími (svou přesnou bilancí jest Německá banka příkladna) a patrno z nich, že koncem r. 1903 držela banka akcií bank za 1.018, dopravních podniků za 5.993, průmyslových podniků za 8.114, průmyslových společností za 2.374 mill. mk. Trvale angažo- vána banka v jiných bankovních podnicíeh 6,080.658 mk. (viz uvedené shora podniky). V dřívějších létech měla banka význačnou roli v elektrotechnickém průmy slu, hlavně následkem úzkých vztahů k Schuckertově společnosti. R. 1898 ruší tyto styky (banka vstu- puje v Löwovu společnost), žádajíc od Schucker- tových závodů totéž, jak nyní jasno, správně, proto že vedení Schuckertových závodů neod- povídalo zásadám řádného hospodářství. Hlavním působištěm banky byl však průmysl báňský. Několik dokladů: R. 1896 zakládá hutní společ- nost dříve Karel von Born v Dortmundu (kapitál 1.8 mill. mk.), jež prodána r. 1891 hörderskému spolku, r. 1897 mění v akciovou společnost kom- manditu váleovny L. Mannslädta, r. 1897 za- kládá porýnskou hutní společnost »Vilémovy hutě« (akciový kapitál 2 mill. mk.), r. 1899 zřizuje syndikátní kontor schaaffhausenského bankovního spolku v Kolíně nad Rýnem (kapitál 1 mill. mk.), r. 1900 mění v akciovou společnost selbecký horní spolek, r. 1901 zakládá lotrinský hutni spolek »Anmetz Friede« atd. Z oboru textil- niho nutno uvésti: Zřízení důlkenské přádelny bavlny, jihoněmecké společnosti pro průmysl jutový v Mannheimu (4 mill. mk.), přádelny a tkalcovny bavlny v Eitorfu (21% mill. mk.) Z ostatních oborů zasluhuje zmínky založení ně- mecko atlantické telegrafní společnosti v Kolině nad Rýnem (20 mill. mk. r. 1899). Hrubé zisky banky činí r. 1894: 4.995, r. 1898: 8 725, r. 1900: 10.275, r. 1902: 8.407 mill. mk. dividendy r. 1894: 648. r. 1895: 799, r. 189 až 1899: 8, r. 1900: 749, r. 1901: 5, r. 1902 5 procent. Reservy roku 1902 20.1 mill. mk. akciový kapitál 100 mill. ml. Přese svou centralisaci byla banka vždy v dobrých stycích s některými jinými závody svého druhu a velikosti a nezřídka účastnila se i na jich zakladatelské činnosti. Zvláště s drá- ždanskou bankou) byla vždy v intimním spojení. Uzříme, že ne bez příčiny. Drážďanská banka jest opětným a mocným dokladem, jak blahodárně působilo sjednocení
#31 alto_textblock #31
1) »Poruchy« etc. str. 153 sl. resp. 455 sl.
#32 alto_textblock #32
Německa na hospodářský rozvoj národa. Roku 1873 jest malou bankou s 9.6 mill. marek 5). Kotvíc plně v Sasku zkvétá s ruchem své užší vlasti, aby zvolna přenesla své působiště na celé Německo a aby — vedena z Berlína — vládla r. 1902 akciovým kapitálem 130 mill. marek a reservami 34 mill. m. Jaký to úžasný vzmach během třiceti let, požehnaných prací a úsilím národa! Do r. 1895, odkud začíná náš vývojový přehled, pracuje banka s kapitálem akc. 70 mill. m. V tomto roce, který byl tak významným pro její budoucno, zvyšuje kapitál na 75 mill. m. Snaha po zvýšení zahra- ničních obchodů vede ji k tomuto kroku: zřizuje filiálku v Londýně a přejímá Bré m- skou banku (založenou r. 1856) s kapitá- lem 20 mill. m. a s fondem 1.608 mill. m. Převzetí toto provedeno tím způsobem, že pře- jala Drážďanská banka Brémskou se všemi ak- tivy a passivy a dává dosavadním akcionářům za 15 mill. m. svých nových akcií; jeví s tedy knihový získ 6.6 mill. marek. Soudilo-li se, že banka míní nadále býti nositelem zahra- ničního obchodu a vztahů svého národa, byl úsudek tento nesprávným. R. 1896 počíná banka tím úsilněji posilovati své posice domácí. Za- kládá depositní pokladny v Berlíně a přejímajíe obchody firmy J. E. Weriheimber zakotvaje pevně ve středu bavorského průmyslu, Norim- berce a Fürthu. R. 1898 zakládá filiálku v Hannoveru (převzetím firmy A. Simona) a od r. 1900 obrací jmění na obvod rýnsko- vestfál- ský, zaslibenou zemi německých bank. Vhodnou příležitost k tomu dává jí zvýšení akciového kapitálu Düsseldorfského bankovního spolku, jehož čásť akcií kupuje pro trvalou držbu. Po- ruchy r. 1901 zdržují ovšem tento vývoj, ale jen na krátko. R. 1902 sjednává banka zájmové společenství se západoněmeckou bankou a ko- linskou směnárenskou a komissionářskou bankou, zatím co byla postupně svůj akciový kapitál zvýšila na 110 (1897) a 130 mill. marek (1899). Obchodům na jihu Německa slouží nadále nová filiálka ve Frankfurtu n. Mí. Postupová taktika Drážďanské banky, jejíž ústředí de faeto tkví dnes v Berlíně (Berlinská filiálka založena 1881), liší se od taktiky ně- mecké banky dosti podstatně. Jak jsme zřeli, ponechává Německá banka převzatým ústavům i nadále samostatnost, vyhražujíc si pouze pod- statné slovo ve správě při současné pevné držbě části akcií; Drážďanská banka přejímá naopak celý kapitál závodů, jež chce ovládnouti, a mění je ve své filiálky. Teprve 1903 přináší částečné odklonění od dosavadní politiky: kolínské smě- nářské banky, západoněmecké banky a porýnské banky přejímá již jen čásť akcií se současným postoupením ve správní radě. Úspěchy Německé banky působí nepopíratelně tento převrat ná- zorový. Zakladatelská činnost Drážďanské banky jest značná a různá. Jakási touha novosti jest v jejím postupu. Jedna z prvých seznává vý- znam elektrotechnického průmyslua do dnes — člen známého syudikátu Löwova — má značný podil na něm (v elekt. spol. Union, ve Společnosti pro elektr. podniky v Berlíně, Mexican Electric Works Ltd., L. Löwe a spol., Dynamit Trust Co. a p.). K němu druží se značná účasť v t. zv. terrainových spo- lečnostech. V tomto směru sluší uvésti založení Berlínské pozemkové spol. a pozemkové spol. Kurfürstendamm. Neméně vážnou posici zaujímá v strojnictví. Strojírna Hartmannova v Saské. K amenici, Ruská strojírenská společnost v Lugarsku na Rusi, Společnost pro polní a malé dráhy dříve Orenstein a Hoppel (změněna v akc. r. 1897), strojírna Bratří Böhlerů v Berlíně, která nabyla pevné půdy i v průmyslu této říše — toť jen některé ze závodů jí založených a dosud z části vedených. Za účelem stavby místních dráh za- ložila banka Kontinentální společnost pro stavbu a provozování dráh, jejíž vývoj až dosud ovšem málo uspokojuje. Ve společnosti s Německou bankou zúčastněna na Anatolských dráhách, ale jen přechodně. Jak patrno, tkví zakladatelská činnost i této banky v Německu, jak dáno to posláním jejím i pojímáním úkolů její. Účasť její v báňském průmyslu, s nímž hledala styky již od r. 1870, vzrostla zvláště založením Har- penské báňské, k níž ji víží intimní vztahy. Pro charakteristiku banky jest význačné převe- dení Moselské báňské společnosti z francouz- ských do německých rukou — tak banky snaží se doplňovati a upevňovati výboje 1870—1871. O účasti banky v průmyslu podává jasný doklad bilance (r. 1902, dle které (konsorciální účet) angažována banka na elektro-technickém prů- myslu 6.7, báňském 3.5, jiných 8.1 mill. mk. Vlastních papírů průmyslových měla koncem r. 1902 v držení za 86 mill. mk. Při tom dlužno míti na mysli, že jest stále vůdčím faktorem ve finančních obchodech státu saského. Intimní styky víží ji i k Mexiku. Po stránce obchodní vyznačovala se banka tím, že se snažila získati co možná nejvíce pe- něz cizích. Úsili toto se dařilo a do roku 1901 rostou její deposita značně (1904: 20.7, 1897: 37.4, 1900: 94 6, 1901: 77.6, 1902: 93.2 mill. m.); potom nastává však — zvláště vli- vem kríse a vytýkáním tohoto momentu — obrat. Stejný vývoj možno konstatovat co do dlužníků, kteří dostupují roku 1900 194 2 (krytí) a 946 mill. marek (nekrytí), aby klesli roku 1902 na 154.9 resp. 78 6 mill. m. Vedle tohoto znač- ného úvěru průmyslového zasluhuje pozornosti u banky této silný úvěr pro spekulaci s cennými papíry, čímž vyložiti značné odpisy na účtu běžných účtů za dob bursovní deprese (roku 1900: 401.000, roku 1901: 352.000 marek a pod.). Klientelu Drážďanské banky tvoři více menší kapitalisté, což patrno z toho, že prů- měrný obnos docházejících a vycházejících smě- nek jest menší než u Německé banky a že také průměrný obnos dlužnický jest menším než u německé banky (průměrný obnos směnečný roku 1896: 4426, 1902: 3601 m.; v kontu běžných účtů činí průměr roku 1896: 48.4, 1902: 30.7 tisíců m.). Porucha r. 1901—1902 působila také na banku pronikavěji. Dividendy činily r. 1894—1896: 8, 1897—1899 : 9, 1900: 8, 1901: 4, 1902: 6 proc. Zálohy dostupují koncem roku 1902: 34 mill. m. Společně interessy v Porýní a na jihu Ně- mecka, rostoucí úkoly a do jisté maíry i rivalita.
#33 alto_textblock #33
) Sombart l. c. 207 str.