#1
alto_textblock
#1
27. července 1904. Číslo 206.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Ztráty ruské u Dašičaa dle sdě-
kní důstojníků hlavního štábu jsou ne-
patrné, ale japonské ohromně.
#5
alto_textblock
#5
Balkán.
#6
alto_textblock
#6
Telegramy.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Včer
tpravili vyslanci rakousko-uherský a ruský Portu
o nezbytném rozmnožení cizích du-
stojníků a poddůstojníků u če
nictva. Rakousko-uherský rayon bude sesílen
6. ruský 5 důstojníky. Ostatní velmoci poče
důstojníků posud neustanovily.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Sou-
klasné zprávy konsulátu dementují pověst o
boji čet u Auret-Hissaru v kraji solun-
ském, nedávno vyhlášenou a oznamují, že v-
jenská hlídka střílela omylem na 10 neozbroje-
ných bulharských sedláků, kteří se vraceli s
soumary z trhu, podezřívajíc je, že vezou jedné
četě proviant. 4 sedláci byli usmrceni. Sulejman
paša byl tam poslán, věc vyšetřiti.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Dle
zprávy ze Skopije došlo 24. t. m. u Kokosino-
toku — jak se pravdě spíš podobá všaku
Gosince v kraji kumanovském — ke s rážee
mezi četou o 35 m. a tureckým vojskem, při
čemž bylo 11 povstalců zabito. Z vojáků byl
usmrcen 1 muž a 7 raněno. Dosud není zji-
štěno, jedná-li se o četu bulharskou či srbskou.
Z Cařihradu, 25. července. (C. B.) Dl
udání Porty bylo nejnověji již u druhé čety
zjištěno, že přišla nedávno z Bulharska.
Při jedné četě, která měla sebou mnoho dyna-
mitu, byl v usmrceném náčelníku poznán bul-
harský ženijní důstojník.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Diplo
matická poselstva budou těchto dnů protestovati
zvláštní notou proti způsobu, jak se nového
zákona o kolcích užívá a navrhnou ně
které jeho změny.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#8
alto_textblock
#8
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Vídně, 26. července. Dnes dopoledne
o 10. hodině přijal ministerský předseda
dr. Körber říšské poslance radu vrch. zem-
ského soudu Věncesl. Hrubého a dra. Mi-
chejdu jako deputaci slovanských poslanců
ze Slezska.
Poslanec Hrubý v řeči, pronesené k mi
nisterskému předsedovi, pravil, že slovanským
poslancům ani nenapadá, aby pokládali slovanské
parallelky na ústavu učitelském v Opavě a Te
šíně za záležitost politickou; považují je
výhradně za čistě osvětovou zále ži
tost. Protože však s německé strany byly
umělo vyvolány agitace a poněvadž němečtí
poslanci ve své audienci u ministerského před-
sedy uznali za dobré přednésti stížnosti, pova-
žují též slovanští poslanci za svou povinnost,
vyložiti na obranu chefu kabinetu své stanovisko.
»V. E. — pravil posl. Hrubý — v pro-
blášení, podaném německým poslancům, uznala
zřízení samostatných ústavů slovan-
ských ve Slezsku za dobré práv
Slovanů slezských, a prohlásila, že
zřízení zamýšlených parallelních tříd je toliko
na prospěch a upokojení neodkladných
potřeb. V tom smyslu shoduje se naše sta-
novisko úplně a bylo nám našimi kollegy ulo-
ženo V. Ex. za to a za zřízení těchto paralle-
lek vysloviti díky. Zároveň musíme však v pří-
čině prohlášení V. Ex. o provedení tříd paral-
lelních poukázati na velké z nepokoje n
obyvatelstva slovanského ve Slez
sku, protože tyto ústavy nemohou býti zřízeny
dle svých osvětových účelů, nýbrž dle hledisk
politických; tím by byly ve svém rozvoji
poškozeny.«
V rozmluvě, která nastala o této záleži
tosti, reagovali poslanci Hrubý a dr. M-
chejda na poznámky deputace německých
poslanců.
Ministerský předseda dr. Körber pro
hlásil ve svě odpovědi, že nemůže pova-
žovati a nepovažuje zřízení těchito pa-
rallelek za politiekou záležitost, nýbrž tolik
za věc kultury. Ostatně že se odvolává
na své prohlášení, podané německým poslan-
cům, z něhož nic neodvolává. Zřejmě podotkl,
že v otázce té, jako vůbec vždycky, byla mu
rozhodující jen spravedlnost. Co se tkne pro-
vedení, že jest věcí ministerstva vyučování, aby
vyhovělo potřebám ústavů těch a pečovalo
o další jich vybudování a rozkvět.
Posl. Hrubý a dr. Michejda byli pak
v téže záležitosti u ministra vyučování.
#9
alto_textblock
#9
Poslanec Chiazi o situaci.
Z Vídně, 26. července. »Deutschnatio-
nale Correspondenz« uveřejňuje roz-
mluvu s poslancem Chiariem o posledních
zjevech ve vniterní politice: »Uvažu-
jeme-li o činnosti vlády dra. Körbra v poslední
době — pravil dr. Chiari — musíme dospět
k úsudku, že nastala změna kursu. Měl-
dr. Körber svého času úmysl vášně prostou vy-
trvalostí obstrukci poraziti a přísnou objektiv-
ností svou zabrániti, aby národní protivy nebyly
ještě více přiostřeny, a chtěl-li vzbuditi víru, ž
hodlá moderní správou a podporováním produk-
tivní práce odstraniti stagnaci hospodářskou, aby
časem zjednal spořádané poměry v parlamentě.
zdá se, že poslední dobou dospěl k jinému
přesvědčení. Pan předseda ministerstva je
politikem příliš dobrým, než aby nemohl po-
souditi dosah výnosu o platnosti zkoušek na
záhřebské universitě pro Cislajtanii, dosah ob-
sazení olomouckého biskupství, rozhodnutí o in-
šprucké universitě a o českých a polských
parallelkách ve Slezsku. Zdá se, že mál
již si váží shody s německý mi
stranami. Fiskálním absolutismem v otázce
rady průmyslové a povolností v otázce vojen
ských dodávek vůči Uhrám zavdal podnět též
k obavám v kruzích průmyslových. Že
za takových okolností v brzku nastanou spořá
dané poměry, lze stěží očekávat, když důvěra
v nesírannost vlády jest podkopána, a úmysl
vlády, zjednati skutečně spořádané poměry, stává
se stále pochybnějším.«
Waldeck-Rousseau.
r. Z Pařiže, 26. července. Zdravotní stav
Waldec kRoussea u a zavdává opět podně
#10
alto_textblock
#10
k vážným obavám. Nemocný velice sešel a jsou
obavy před osudným zakončením jeho nemoci.
Francouzské řehole do Německa.
n. Z Berlína, 26. července. »Voss. Ztg.
oznamuje, že francouzské řehole vyjednávají
s předními členy v okolí Münsteru o získání
rytířského statku, na němž chtějí se usídliti.
Francouzští jesuité usilují o získání půdy v okol
#11
alto_textblock
#11
Berlína.
#12
alto_textblock
#12
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 26. července. (C.-B.) Cís a
odjel v poledne z Išlu s bavorským princem
Leopoldem do Eisenersu na dvorní hony.
Oprava řádu obecního a voleb-
ního řádu obecního pro dolní Rakousy
mimo města s vlastním statutem, usnesená
tamějším zemským sněmem, byla císařem po-
tvrzena.
IV. zemská konference vorarl
berského učitelstva byla zahájena
dnes v Bregenci za hojného účastenství a po-
trvá tři dni.
S kompetentní strany oznamuje se, že z-
stanou v platnosti povinné průvodní
listy do Srbska, jichž zrušení bylo ne-
dávno se srbské strany navrhováno z příčin
reciprocity. Cestující ze Srbska musí míti jako
dosud řádné cestovní listiny.
#13
alto_textblock
#13
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 26. července. (C.-B.) Posl
necká sněmovna rokovala dál o rozpočtu
ministerstva vnitr a.
Posl. Buzath uvažoval o nemocnictví
ochraně opuštěných dět.
Posl. Rakovszky zmínil se o affen
býv. redaktora Fenyö, dovozuje — dle novino-
vých zpráv — že hleděl se (Fenyč) vymknouti
nepříjemné policejní dohlídce. Této je třeba v
zájmu veřejné bezpečnosti a proto žádá ministra-
presidenta jako ministra vnitra, aby ji zachoval.
třeba Fenyö v nastávajícím procesu byl z ob-
žaloby propuštěn.
M.p. hr. Tisza reagoval na dosavadní
řeči, načež rozpočet ministerstva vnitra byl
přijat a rokovalo se o rozpočtu minister-
stva o bch o du.
Posl. dr. Krasnay (košutovec) posu
zoval vládní politiku, v níž shledává rozhodný
úpadek. Pojednav o vyrovnání s Rakouskem,
uvažoval o smlouvách obchodních. Vyčítal vládě.
že porušila zákon, neboť měla dosti času, aby
se zmocňovací předloha v parlamentu vyřídila.
Bylo pouhou vytáčkou, že tak neučinila, protože
očekávala dlouhou debatu. Vyrovnání nelze pro-
vésti § 14. proto, že skoro všechny jeho od-
stavce obsahují sliby a podmínky, jejichž splnění
§ 14. bylo by absurdní. Řečník činí návrh,
jímž vládě ukládá se, aby bez meškání zastavila
smluvní vyjednávání s Italií a Německem
předložila sněmovně nový antonomní celní farií.
Po řeči posl. Ernszta (lid. str.) bylo
rokování přerušeno a odročeno na zejtřek.
Konec schůze ve 3 hod. 15 min. odpol.
Biskup Skrozsmayer uzdraven.
Z Oseku, 26. července. Z Rohiče došei
telegram, že biskup Strossmayer se ze
své nemoci úplně již zotavil a že
podnikl včera delší proch á z ku. Biskup
Strossmayer hodlá se dne 30. července
vrátiti do Djakova.
Volby do zněmu v Bukovině.
Z Černovců, 26. července. (C.-B) P
dnešní doplňovací volbě zemského poslance za
města a obchodní komoru zvoleni byli v Čer-
novcích svobodomyslný kandidát advokát dr.
Benno Straucher 1842 hlasy a německý
svobodomyslný kandidát magistrátní ředite
Wiedmann 1777 hlasy.
V obchodní komoře president Bedřich
La ngenhan 15 a bankovní ředitel Vilém
Tittinger 13 hlasy z 15. Zvolení poslanei
náležejí k německé straně svobodomyslné.
V Serethu zvolen byl prof. Arthur S kedl
všemi 245 odevzdanými hlasy. V Sučavě koná
se zejtra druhá volba a snad i volba užší
Z Sradovce zpráva o výsledku volby ještě ne-
Bulharský kníže.
Z Koburgu, 26. července. (C.- B.) Knize
Ferdinand bulharský přibyl sem z Bayreuthu
za příčinou výročí smrti svého otce.
#14
alto_textblock
#14
došla.
#15
alto_textblock
#15
Dardanely.
Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Rozkaz,
vydaný veliteli Dardanel, aby nepropustil parník
»Malaka«, byl způsoben zakročením anglického
vyslanectví.
Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Na za-
kročení Anglie u Porty pro průjezd ruských loní
dobrovolného loďstva Dardanelami ministr za-
hraničných věcí navštívil vyslance anglického
ruského a požádal je, aby oba kabinety (lon-
dýnský a petrohradský) dohodly se mezi sebou
o této záležitosti. Ve dvorních i vládních kruzích
přejí si patrně, aby konflikt byl srovnán a ne-
roznítila se otázka o průlivech a mořskýeh
#16
alto_textblock
#16
úžinách.
#17
alto_textblock
#17
Vatikán a Francie.
Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Úřadně pro-
hlašuje se, že nelze mluviti o vyjednávání pro
konflikt s Vatikánem. Legační tajemník Courcel
od podání noty a žádosti za brzkou odpově
neučinil dalších kroků. Odpověď lze očekávati
teprv koncem tohoto týdne. Konečné rozhodnutí
stane se v ministerské radě 2. srpna.
#18
alto_textblock
#18
Anglická sněmovna.
#19
alto_textblock
#19
Z Londýna, 26. července. (C. B.) V dolní
sněmovně dotazoval se Dilke, je-li pravda,
že Rusové potopili střelbou vojenskou lod
»Knight-Commanders.
Prémfer Balfour odpověděl, že vláda
doslechla se těchto pověstí, ale doposud že ne-
bylo možná zvěděti pravdu, ač pátráno na
všech stranách. Než se zví, co na věci je,
třeba se o ní více nezmiňovati.
Gibson Bowles ptal se, co podnikla
vláda od noty ze dne 1. ledna 1903 stran prů-
jezdu ruských minonosek Dardanelami u
Porty, aby odvrátila porušení smluv z let 1856
a 1871.
Premier Balfour odpověděl, že až do
průjezdu »Petrohradu« a »Smolenska« vláda
zmíněně noty nepodnikla ničeho, protože v dobe
té neslyšela ničeho o porušení smluv.
#20
alto_textblock
#20
Gibson Bowles ptal se dále, víli vláda,
že v roce 1901 uzavřena smlouva mez
Ruskem a Tureckem, jež obsahuje
zvláštní ustanovení o průjezdu některých ru-
ských lodí.
Premier Balfour odpověděl, že vlád
o takové smlouvě neví ničeho.
V dalším průběhu jednání tázal se Gibson
Bowles, ví-li premier, že dle čl. 1. pařížské
deklarace z roku 1856 dobrovolné mořské za-
jímačství je zrušeno a dle čl. 2. neutralní vlajka
chrání nepřátelské zboží, mimo válečný kontra-
Dále ptá se, prohlásil-li lord Clarendon
svého času jménem anglické vlády, že může
vysloviti s čl. 2. souhlas pouze za podmínkou,
že zajímačství bude odstraněno a prohlásil-
kn. Orlov, že je zmocněn podepsati deklaraci,
dodal však, že Rusko nemůže zavázati se v zá-
sadě, že setrvá při zrušení zajímačství. Řečníl
táže se teda, zda za takové výhrady se strany
Ruska a vzhledem k posledním událostem vlád
prohlásí, že není víc vázána deklarací a osobuje
si zase právo zmocňovati se nepřitelova majetk
pod neutrální vlajkou.
Premier Balfour odpověděl, že není n
místě diskutovat o těchto věcech vzájemnými
otázkami a odpovědmi. Také nemůže připově-
děti, že vláda učiní rozklad o posledních udá-
lostech jiným mocnostem.
Na další dotaz odpověděl Balfour, že jest
ochoten předložiti listiny. Rozumí se samo sebou,
že sněmovna v důležitých otázkách může prá-
vem žádati, aby byla zevrubně zpravena o všech
událostech, ale v nynější chvíli nelze slíbiti, ž
předloží spisy o posledních příhodách.
#21
alto_textblock
#21
bant.
#22
alto_textblock
#22
K vraždění křesťanů v Číně.
Z Tjencina, 26. července. (»Temps«.) Fran
couzská vláda, jež má protektorát nad čínskými
katolíky, nařídila pečínskému vyslanci, aby žá-
dal úplnou s atisfakci za zavraždění belgi
ckých misionárů.
#23
alto_textblock
#23
Národní hospodář.
Na podporu ruského loďařství.
Z Pebrohradu, 26. července. (C.-B.) Pr
hlavní správě mořské obchodní plavby a pří-
stavů zřídí se — dle úřadní zprávy — zvláštní
fond pro půjčky na koupě nových nebo roze-
stavených dřevěných nebo kovových mořských
lodí obchodních z ruského materiálu. Půjčky
mají se úrokovat 3.8% a splatiti nejdéle v 20
létech. Na letošek vykázala státní pokladna
k tomu účelu 100.000 rublů.
#24
alto_textblock
#24
Baňská společnost »Hibernia«.
Z Berlína, 26. července. (C.-B.) V dnešní
schůzi dozorčí rady »Hibernie« usnešeno svo-
lati mimořádnou valnou hromadu ke dni
27. srpna za usnešením o zaopatření závod-
ních prostředkův a rozmnožením kapitálu o 6.5
mill. mk. Na podzim očekává se oživenía
zlepšení obchodu. Bezpodstatny jsou pověsti
připojení závodu »Ewald«.
#25
alto_textblock
#25
Panamská společnost.
Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Francouz-
ský fiskus žádá na nové panamské společnosti,
jež — jak známo — dostala za průplav
200 mill. fr., za zápis koncesse, přenechané
starou společností, 13.6 mill. fr. kolkového
poplatku. Nová společnost protestovala prot
této dani.
.
„
#26
alto_textblock
#26
st. Z Pešti, 26. července. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice nová tisská
82 kg K 10 524, 81.6 kg K 10.35, 79 5 k
K 10.—, vašarhelská 80 kg K 10.35 na záři.
peštská 81.5 kg K 10.30 žlutá, 78 kg K 10 20,
76.5 kg K 9.90, novo-sadská 77.2 kg K 10 10,
rumunská 82 kg K 10.40, srbská 79.5 ke
K 10.10, stará tisská 80 kg K 10.35, bač-
ská 79 kg K 10.25, sv.-tomášská 78.2 k
K 10.30, skladní 76. kg K 9.75; žito nové
K 7.60 sž 7.70, oves K 6.70, ječme
K 6.62, kukuřice (— 5 halérů) K 6.30
až 6.45, řepka K 10.40.
Termínový obchod byl mdlý po
pevném počátku na nabízenou cizí pšenicí
pochmurnost.
K večeru znamenala: pšenice na řijen
K 9 78, na duben K 10.12, žito na říjen
K 7 57, na duben K 7.85, oves na říjen
K 6.70, na duben K 7.—, kukuřice na srpen
K 6 27, na září K 6.36, na květen 1905 K 6. 48,
řepka na srpen K 10.75.
Plodinový trh byl bez odbytu
a změny.
Počas í horké.
Z Nového Yorku, 26. července. (Zvl-
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: ustálené. Znamenala: pše-
nice na červenec 102.50, na září 93 1/e
kukuřice na září 54/s, cukr (Fair
Muscovados.) 3 50, bavlna 10.70. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
lenivé.
Z Liverpoclu, 26. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 600 žoků. Z toho na spekulace
vývoz —.— ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky
na červenec 5.79, 0.—, na červenec srpen 5.75, 0.—
na srpen-září 5.62, U.—, na září-říjen 5.36, 0.—
na říjen-listopad 5.24, 0.—, na listopad prosinec 5.21.
0.—, na prosinec leden 5.18, na leden-únor 5.17, na
únor-březen 5.17, 0.—. na březen duben 5.18, 0.—
Smýšlení na konec ustálené..
—-
#27
alto_textblock
#27
Z moderního bankovnietví
německého.
#28
alto_textblock
#28
Iv
#29
alto_textblock
#29
Schaaffhausenský spolek a Dre
ždanská banka.
B. Připadá li v činnosti Německé banky
značná role bursovním obchodům, jest Seha afí
hausenský bankovní spolek ústa-
vem peněžním v plném slova smyslu průmy-
slovým, kterému byla podpora obchodu
průmyslu 1) racionálním úvěrnictvím vždy cíle
hlavním. Moený průmyslový a obchodní ruch
rýnsko-westfálského obvodu dal vznik tomuto
ústavu, klerý r. 1891 zřizuje filiálku v Berlině,
kam záhy přenáší se těžisko podniku. Zřízení
berlínské filiálky bylo prvým prolomením cen-
tralisační zásady ve vedení banky této. Toto
—
1) Sr. »Poruchy« atd. str. 186 sl.,
resp. 464.
praménů používám stejně jako minule.
#30
alto_textblock
#30
odklonění se od původního směru, který nikte-
rak nebyl na překážku rozvoji kontokorrentních
obchodů, vynuceno rostoucími posicemi ostat-
ních bank v západním průmyslovém ústředi
Německa. Po berlinské filiálce následuje záhy
filiálka v Kolíně nad R. Do r. 1896 byla však
decentralisace obmezena; kommanditně zúčast-
něna banka v jediněm průmyslovém podniku
(válcovně L. Mannstnedt a spol.), který se mění
r. 1897 v akciovou spalečnost, jejíž podíly
banka si ponechává. Akciový kapitál, který
činil r. 1880 36 mill. mk. a r. 1894 celkem
48 mill. mk. (reservy 3.6 mill. mk.) vzrůstá
r. 1895 na 60 mill. mk. (reservy 6.03 mill.
mk.) a r. 1897 na 75 mill. mk. (reservy 11.3
mill. mk.).
Vliv doby ale nezůstal bez důsledků. Čím
více sílí typ průmyslových bank s přímou účastí
v těch kterých podnicích v mladé říši a čím
více roste jeho význam v hospodářské činnosti
národa, tim více zabočuje banka v nové dráhy,
dané potřebou doby. Roku 1898 vstupuje Schaaff-
hausenský bankovní spolek kommanditně v ban-
kovní firmu Ph. Elimeyer v Drážďanech (1 mil.
mk.) a r. 1900 ve firmu Hamburger a spol.
v Katovicích (s 600.000 mk). Toto zúčastnění
vyneslo r. 1901 bance značné ztráty, protože
uvedený podnik byl silně angažován v konkurs-
ním rejdařství spojených lodníků. Zatím co
banka zvyšuje r. 1899 svůj akciový kapitál na
120 mil. mk. (reservy 20 mil. mk.), přejímá
r. 1900 bankovní závody firem S. Katzenstein
a synové v Bielefeldu, Bratři Sieckmannů v Her-
fordu a Salomona a Oppenheimera v Detmoldu,
jež sdružuje ve Vestřálsko Lipskou spolkovou
banku s akc. kapitálem 5 mil. mk. (ústředí
v Detmoldu, v Herfordu a Lemgu filiálky). Jak
z tohoto vývoje patrno, roste obvod banky
přenáší se nejen na sever ale i do středu Ně-
mecka. Jedna událost měla ale zvláště vliv n
vývoj další.
Roku 1900 vystoupil z banky dosavadní
ředitel K. Klönne. Maje úzké styky s rýnsko-
vestfálským průmyslem báňským, byl nositelem
příslušných obchodních vztahů, jež zárovet
s přestupkem do Německé banky z části pře-
náší v nové své působiště. Banka cítí se touto
okolností, která nepůsobila příznivě na styky
ústavů uvedených, ohrožena ve své silné dosa-
vadní posici a zřizuje následkem toho nové
filiálky v rýnském obvodu průmyslovém (roku
1901 v Essenách a 1902 v Düsseldorfu). Vý-
bojný postup Německé banky svádí zároveň po-
zornost ústavu na jih Německa (sjednáno zá-
jmové společenství s Falekou bankou) a na
střed Rýna (banka přejímá za 3 mil. mk. akcií
středorýnské banky v Koblenci a vstupuje v bližší
styky s Mülheimskou bankou). I zde šíří se tedy
působiště zvolna na celé Německo — vliv soustře-
dovacích tendencí na Berlín, o nichž jsme již
dříve mluvili. Organisace na domácí půdě není
ovšem dosud skončena a spojení s Drážďanskou
bankou, o kterém jsme se zmínili, vede k no-
vým a novým doplňováním (hlavně v Saskua
Slezsku).
Zahraničným vztahům věnuje banka pozor
nost poměrně malou.
Do jaké míry stojí banka ve službách prů-
myslu své vlasti? Bilance její podávají odpověd
dostatečnou, byť někdy i negativně t. j. tím, co
v nich uvedeno není. Do r. 1899 nepodává
totiž banka naprosto žádných údajů o úhradních
poměrech věřitelů — až rok 1900 přináší bližší
vysvětlení. Od té doby udávají bilance, pokud
jsou dlužníky větší akc. společnosti a těžařstva
a pokud hrazeny požadavky ostatní. Roku 190
stoupli dlužníci ze 146 mill. mk. koncem 1899
na 161.7 mill. mk., aby r. 1901 klesli na 136
a 1902 na 132 mill. mk., důsledek to soudobé
poruchy hospodářského ruchu Německa. Z těcht
pohledávek připadalo na akciové společnostir.
1900: 51.7, 1901: 50.9 a 1902: 46.1 mill.
mk. Z ostatních pohledávek bylo nekryto roku
1900: 32, 1901: 24.2 a 1902: 22.4 mill.
mk. Posouditi detnilně objem a způsob obchodů
banky nelze, protože obchodní zprávy podkladů
k tomu nepodávají. Teprve od r. 1901 a 1902
stávají ae zprávy podrobnějšími (svou přesnou
bilancí jest Německá banka příkladna) a patrno
z nich, že koncem r. 1903 držela banka akcií
bank za 1.018, dopravních podniků za 5.993,
průmyslových podniků za 8.114, průmyslových
společností za 2.374 mill. mk. Trvale angažo-
vána banka v jiných bankovních podnicíeh
6,080.658 mk. (viz uvedené shora podniky).
V dřívějších létech měla banka význačnou
roli v elektrotechnickém průmy slu,
hlavně následkem úzkých vztahů k Schuckertově
společnosti. R. 1898 ruší tyto styky (banka vstu-
puje v Löwovu společnost), žádajíc od Schucker-
tových závodů totéž, jak nyní jasno, správně,
proto že vedení Schuckertových závodů neod-
povídalo zásadám řádného hospodářství. Hlavním
působištěm banky byl však průmysl báňský.
Několik dokladů: R. 1896 zakládá hutní společ-
nost dříve Karel von Born v Dortmundu (kapitál
1.8 mill. mk.), jež prodána r. 1891 hörderskému
spolku, r. 1897 mění v akciovou společnost kom-
manditu váleovny L. Mannslädta, r. 1897 za-
kládá porýnskou hutní společnost »Vilémovy hutě«
(akciový kapitál 2 mill. mk.), r. 1899 zřizuje
syndikátní kontor schaaffhausenského bankovního
spolku v Kolíně nad Rýnem (kapitál 1 mill. mk.),
r. 1900 mění v akciovou společnost selbecký
horní spolek, r. 1901 zakládá lotrinský hutni
spolek »Anmetz Friede« atd. Z oboru textil-
niho nutno uvésti: Zřízení důlkenské přádelny
bavlny, jihoněmecké společnosti pro průmysl
jutový v Mannheimu (4 mill. mk.), přádelny
a tkalcovny bavlny v Eitorfu (21% mill. mk.)
Z ostatních oborů zasluhuje zmínky založení ně-
mecko atlantické telegrafní společnosti v Kolině
nad Rýnem (20 mill. mk. r. 1899). Hrubé zisky
banky činí r. 1894: 4.995, r. 1898: 8 725,
r. 1900: 10.275, r. 1902: 8.407 mill. mk.
dividendy r. 1894: 648. r. 1895: 799, r. 189
až 1899: 8, r. 1900: 749, r. 1901: 5, r. 1902
5 procent. Reservy roku 1902 20.1 mill. mk.
akciový kapitál 100 mill. ml.
Přese svou centralisaci byla banka vždy
v dobrých stycích s některými jinými závody
svého druhu a velikosti a nezřídka účastnila se
i na jich zakladatelské činnosti. Zvláště s drá-
ždanskou bankou) byla vždy v intimním
spojení. Uzříme, že ne bez příčiny.
Drážďanská banka jest opětným a mocným
dokladem, jak blahodárně působilo sjednocení
#31
alto_textblock
#31
1) »Poruchy« etc. str. 153 sl. resp. 455 sl.
#32
alto_textblock
#32
Německa na hospodářský rozvoj národa. Roku
1873 jest malou bankou s 9.6 mill. marek 5).
Kotvíc plně v Sasku zkvétá s ruchem své užší
vlasti, aby zvolna přenesla své působiště na
celé Německo a aby — vedena z Berlína —
vládla r. 1902 akciovým kapitálem 130 mill.
marek a reservami 34 mill. m. Jaký to úžasný
vzmach během třiceti let, požehnaných prací a
úsilím národa! Do r. 1895, odkud začíná náš
vývojový přehled, pracuje banka s kapitálem
akc. 70 mill. m. V tomto roce, který byl tak
významným pro její budoucno, zvyšuje kapitál
na 75 mill. m. Snaha po zvýšení zahra-
ničních obchodů vede ji k tomuto kroku:
zřizuje filiálku v Londýně a přejímá Bré m-
skou banku (založenou r. 1856) s kapitá-
lem 20 mill. m. a s fondem 1.608 mill. m.
Převzetí toto provedeno tím způsobem, že pře-
jala Drážďanská banka Brémskou se všemi ak-
tivy a passivy a dává dosavadním akcionářům
za 15 mill. m. svých nových akcií; jeví s
tedy knihový získ 6.6 mill. marek. Soudilo-li
se, že banka míní nadále býti nositelem zahra-
ničního obchodu a vztahů svého národa, byl
úsudek tento nesprávným. R. 1896 počíná banka
tím úsilněji posilovati své posice domácí. Za-
kládá depositní pokladny v Berlíně a přejímajíe
obchody firmy J. E. Weriheimber zakotvaje
pevně ve středu bavorského průmyslu, Norim-
berce a Fürthu. R. 1898 zakládá filiálku v
Hannoveru (převzetím firmy A. Simona) a od
r. 1900 obrací jmění na obvod rýnsko- vestfál-
ský, zaslibenou zemi německých bank. Vhodnou
příležitost k tomu dává jí zvýšení akciového
kapitálu Düsseldorfského bankovního spolku,
jehož čásť akcií kupuje pro trvalou držbu. Po-
ruchy r. 1901 zdržují ovšem tento vývoj, ale
jen na krátko. R. 1902 sjednává banka zájmové
společenství se západoněmeckou bankou a ko-
linskou směnárenskou a komissionářskou bankou,
zatím co byla postupně svůj akciový kapitál
zvýšila na 110 (1897) a 130 mill. marek (1899).
Obchodům na jihu Německa slouží nadále nová
filiálka ve Frankfurtu n. Mí.
Postupová taktika Drážďanské banky, jejíž
ústředí de faeto tkví dnes v Berlíně (Berlinská
filiálka založena 1881), liší se od taktiky ně-
mecké banky dosti podstatně. Jak jsme zřeli,
ponechává Německá banka převzatým ústavům
i nadále samostatnost, vyhražujíc si pouze pod-
statné slovo ve správě při současné pevné držbě
části akcií; Drážďanská banka přejímá naopak
celý kapitál závodů, jež chce ovládnouti, a mění
je ve své filiálky. Teprve 1903 přináší částečné
odklonění od dosavadní politiky: kolínské smě-
nářské banky, západoněmecké banky a porýnské
banky přejímá již jen čásť akcií se současným
postoupením ve správní radě. Úspěchy Německé
banky působí nepopíratelně tento převrat ná-
zorový.
Zakladatelská činnost Drážďanské banky
jest značná a různá. Jakási touha novosti jest
v jejím postupu. Jedna z prvých seznává vý-
znam elektrotechnického průmyslua
do dnes — člen známého syudikátu Löwova —
má značný podil na něm (v elekt. spol. Union,
ve Společnosti pro elektr. podniky v Berlíně,
Mexican Electric Works Ltd., L. Löwe a spol.,
Dynamit Trust Co. a p.). K němu druží se
značná účasť v t. zv. terrainových spo-
lečnostech. V tomto směru sluší uvésti založení
Berlínské pozemkové spol. a pozemkové spol.
Kurfürstendamm. Neméně vážnou posici zaujímá
v strojnictví.
Strojírna Hartmannova v Saské. K amenici,
Ruská strojírenská společnost v Lugarsku na
Rusi, Společnost pro polní a malé dráhy dříve
Orenstein a Hoppel (změněna v akc. r. 1897),
strojírna Bratří Böhlerů v Berlíně, která nabyla
pevné půdy i v průmyslu této říše — toť jen
některé ze závodů jí založených a dosud z části
vedených. Za účelem stavby místních dráh za-
ložila banka Kontinentální společnost pro stavbu
a provozování dráh, jejíž vývoj až dosud ovšem
málo uspokojuje. Ve společnosti s Německou
bankou zúčastněna na Anatolských dráhách, ale
jen přechodně. Jak patrno, tkví zakladatelská
činnost i této banky v Německu, jak dáno to
posláním jejím i pojímáním úkolů její. Účasť její
v báňském průmyslu, s nímž hledala styky
již od r. 1870, vzrostla zvláště založením Har-
penské báňské, k níž ji víží intimní vztahy.
Pro charakteristiku banky jest význačné převe-
dení Moselské báňské společnosti z francouz-
ských do německých rukou — tak banky snaží
se doplňovati a upevňovati výboje 1870—1871.
O účasti banky v průmyslu podává jasný doklad
bilance (r. 1902, dle které (konsorciální účet)
angažována banka na elektro-technickém prů-
myslu 6.7, báňském 3.5, jiných 8.1 mill. mk.
Vlastních papírů průmyslových měla koncem
r. 1902 v držení za 86 mill. mk. Při tom dlužno
míti na mysli, že jest stále vůdčím faktorem
ve finančních obchodech státu saského. Intimní
styky víží ji i k Mexiku.
Po stránce obchodní vyznačovala se banka
tím, že se snažila získati co možná nejvíce pe-
něz cizích. Úsili toto se dařilo a do roku 1901
rostou její deposita značně (1904: 20.7, 1897:
37.4, 1900: 94 6, 1901: 77.6, 1902: 93.2
mill. m.); potom nastává však — zvláště vli-
vem kríse a vytýkáním tohoto momentu — obrat.
Stejný vývoj možno konstatovat co do dlužníků,
kteří dostupují roku 1900 194 2 (krytí) a 946
mill. marek (nekrytí), aby klesli roku 1902 na
154.9 resp. 78 6 mill. m. Vedle tohoto znač-
ného úvěru průmyslového zasluhuje pozornosti
u banky této silný úvěr pro spekulaci s cennými
papíry, čímž vyložiti značné odpisy na účtu
běžných účtů za dob bursovní deprese (roku
1900: 401.000, roku 1901: 352.000 marek
a pod.). Klientelu Drážďanské banky tvoři více
menší kapitalisté, což patrno z toho, že prů-
měrný obnos docházejících a vycházejících smě-
nek jest menší než u Německé banky a že také
průměrný obnos dlužnický jest menším než
u německé banky (průměrný obnos směnečný
roku 1896: 4426, 1902: 3601 m.; v kontu
běžných účtů činí průměr roku 1896: 48.4,
1902: 30.7 tisíců m.). Porucha r. 1901—1902
působila také na banku pronikavěji. Dividendy
činily r. 1894—1896: 8, 1897—1899 : 9,
1900: 8, 1901: 4, 1902: 6 proc. Zálohy
dostupují koncem roku 1902: 34 mill. m.
Společně interessy v Porýní a na jihu Ně-
mecka, rostoucí úkoly a do jisté maíry i rivalita.
#33
alto_textblock
#33
) Sombart l. c. 207 str.