#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRON LISTY.
#3
alto_textblock
#3
27. července 1904. Císlo 206.
#4
alto_textblock
#4
zišti sudslavickém na Šumavě a v moravských
jeskyních.
K doplnění stručného přehledu diluvialních
hlodavců českých dlužno ještě uvěsti plchy.
Jest to plch obecný (Myoxus glis L.), plch za-
hradní (Myoxus quercinus Bl.) a plch lískový
(Myoxus avellanarius L.). Oba první druhy
známy jsou z diluvialních usazenin různých
nalezišť Čech a Moravy, kdežto druh poslední
vyskyll se toliko jen v některých nalezištích mo-
ravských.
Jedním ze vzácných hlodaveů českéh
diluvia jest bobr obecný (Castor Fiber L).
Zvíře toto žilo ještě v první polovině 18. sto-
letí v Čechách na Lužnici a Nežárce. Polom
chováni byli bobři v uzavřených ohradách u
Třeboně a u Krumlova, než i zde ne-
udrželi se dlouho; poslední kus zahynul r. 1882.
Bobr byl druhdy rozšířen ve střední, jižnía
severní Evropě, Asii, Americe, mezi 330—68
s. š. Dle historických zpráv byl hojný ve Špa-
nělsku, v Italii se vyskytoval ještě r. 1541, ve
Francii roku 1846, ve Švýcarsku roku 1820
V Anglii prý byl již v 9. stol. vyhuben, ve
Skotsku v stol. 12. a v Hollandsku v stol, 18
Fossilní zbytky bobra vyskytují se u nás velmi
poskrovnu, což lze tím vysvětliti, že hlodavec
tento zakládal sobě svá bydliště pobliže řek.
následkem čehož zbytky jeho daleko byly vo-
dami zaneseny anebo zničeny.
V českém museu nachází se toliko jediný
pozůstatek, čásť spodní čelisti, která nalezent
byla v náplavu Labe u Lysé. Z náplavů mlad-
ších čili alluvialních znám jest bobr z několik
nalezišť moravských a některé jeskyně
vykazují též zbytky z doby diluvialní pocháze-
jící. V Balearově Skále nalezeny ku př. kost
náležející asi čtyřem jedincům.
Konečně zhusta nalezány bývají v diluvial-
ních usazeninách našich zbytky myší a zvláště
myši lesní, rolní, domácí a j., hrabošů rudého
sněžného, vodního, sibířského, severního, pol-
ního, zemního atd.
Zbývá zmíniti se ještě o fossiliích ptáků
pro diluviální dobu nejdůležitějších a nejvýznam-
nějších. Dle dosud nalezených zbytků ptactv
lze souditi, že byli v diluviu zastoupeni dravci,
jako orel skalní, jestřáb, krahujec, výr, poštolka
a jiní.
Pro naše nálezy pozoruhodným je výskye
sovy sněžní (Nyctea nivea Gray). Pták
tento obývá krajiny nejsevernější Evropy, Asie
a Ameriky a při krutých zimách i do jižnějších
krajin zalétá; též i v našich končinách bývá
někdy hostem. Pro svoji výživu spotřebuje
množství myší, jakož i na zajíce mívá spadeno.
V našich nalezištích setkáváme se často se
zbytky hlodavců obyčejně v nápadném množ-
ství, místy v chuchvaleích pohromadě ulože-
ných. Dle všeho zdají se býti ony zbytky vy-
dáveny nejspíše sovou sněžní, která kořisť svoji
v místa bezpečná zanášela a zde požírala, vy-
dávivši při tom částky nestravitelně. Tím dá s
také vysvětliti onen často značně veliký počet
čelistí a kůstek hlodavčích, na jednom místě
uložených, jak již u některých nálezů uvedeno.
Fossilní zbytky sovy sněžní známy jsou ze Sud-
slavic a z několika nalezišť moravských.
Z ptáků kurovitých význačné jsou pro
naše diluvium dva druhy a to kur rousný
čili sněhule (Lagopus albus Visill.) a ku
alpský (Lagopus alpinus Nilss.). První druh
žije dnes v nejsevernějších končinách evrop-
ských a asijských, ve Švědsku, Sibiři aj.
Zbytky sněhule jsou v diluviálních nánosech
velice hojně.
Woldřich uvádí ze Sudslavic pozůstatky
náležející asi 17 jedincům. Za to Morava vy-
niká nad ostatní evropská naleziště zbytků knra
sněžného, neboť v Balcarově skále nalezeno bylo
pozůstatků asi ze 1200 individní, v celku na
4000 kusů kostí. Pták tento zjištěn byl i v ně-
kolika jiných moravských nalezištích.
Poněkud příbuzný kuru rousnému jest kur
alpský, obývající dnes kraje věčného sněhu
ledu v nejzazším severu Evropy, Asie a Ame-
riky. Mimo to zdržuje se též blízko ledoveů
Alp a Skandinavie.
Woldřich uvádí zbytky jeho ze Sudslavic
asi 40 jedincům náležející. Z Moravy znám
jest kur alpský z několika nalezišť, zejmen
zase z Balearovy skály, kdež nalezeno z něho
asi 1500 kusů kostí.
V době diluvialní žil u nás rovněž hojně
i tetřev, tetřívek, jeřábek, koroptev, drop, čírka.
kachna divoká, chřástal, slípka, datel, kvíčala,
drozd, kavka, krkavec a j., vedle několika druhů
obojživelníků, z nichž v diluvialních usa-
zeninách pozůstatky taktéž konstatovány byly
Jest to skokan, ropucha a snad i rosnička, žáby.
které zajisté vodním ptákům byly nezbytnou
potravou.
#5
alto_textblock
#5
Dramatické umění.
#6
alto_textblock
#6
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze—VII. Dnes
jest beneliční večer pana Františka Čekanského. Ta-
lentovaný a pilný tento umělec, těšící se přízni
obecenstva, zvolil si výbornou, v Praze velmi málo
známou veselohru „Doktůrek v očistci“, jejíž děj
vtipem a komickými situacemi hojně oplývá. Hru na-
psal Alfred Hennequin. Přeložil K. Veselý. Režiser V.
Spurný. Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová, Bitr-
manová, Baláková, Jiříkovská, Vejvodová, Světlá a
po. Jiříkovský. Čekanský, Kovář, Čenský, Pražský.
Obliba páně beneficiantova zaručuje dnes dům vypro-
dený a večer nad jiné animovaný. Začátek o 7. hod.
večer. Ceny míst obyčejné. Po představení dostatečný
počet vozů elektr. dráhy. Zejtra hraje se Wolzogenova
veselohra „Čistý lístek“, jejiž dvě prvá provedení obe-
censtvem přijata byla neobyčejně příznivě.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jes
první reprisa Schäflerovy výpravné satyrické hry
„Komedie člověka“, k níž komponoval hudbu R. Pí-
skáček a kterou scénicky vypravil režisér Josef Kubík.
Hra měla velký úspěch, který se prodlením večera
stále stupňoval. Lahodně melodická hudba mladi-
stvého skladatele velmi se líbila a výkony solistů
docházely zaslouženého uznání. Po zdařilé premieře
lze očekávati řadu repris. Nejbližší operetní novinkou
bude „Bum, bum)
Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny cenou poctěná činohra „Magdalena“ od dra. Po-
lykarpa Starého. Zejtra ve prospěch pana Frant. Pa-
clta „Vrátný z Karlína“
+ Cyklus fražky v areně smíchovské. Dnes dává
se výpravná sotyrická hra Schöfferova „Komedie
člověka“. Hudba Piskáčkova, jež novinku tuto provází,
zamlouvá se melodií a souhlasností s dějem.
+ František Šipek, populární dramatický umělec
a ředitel, který je znám nejen jako herec, ale i jako
spisovatel, dokončil právě druhý díl svých zajíma-
vých zápisků, jichž prvý díl vyšel pod názvem „Sa-
rapatky“ nákladem E. Weinfurtra v Praze. Z pe-
strého obsahu vyjímáme: „Eskortou“, vzpomínka
z let 1871: „Nad naši sílu“ (r. 1875); „Sylvestrovská
historie z let 1872, „Confiteor“ z let 1874, „Ve stínu
vavřínů“ s let 1874; „Dvě reniniscence z r. 1872
#7
alto_textblock
#7
smolou“ z roku 1874
a 1901; „Od šmíry se
„Za oceán“ z roku 1893; „Úzký frak a zelene
rukavice z roku 1883; „V triumvirátu“ vzpomínk
z let 1904. Šípkovy zápisky budou, jak lze očekávati.
nejen zábavnou četbou, ale i platným doplňkem k hi-
storii našeho divadelnictví, v němž nehrál autor úlohu
#8
alto_textblock
#8
poslední.
#9
alto_textblock
#9
Ze soudní síně.
#10
alto_textblock
#10
Ze soudu sborového.
Dvě improvisace páně Popprovy. Aby snad ne-
vznikla nedorozumění o totožnosti titulního reka —
Popprů je totiž v Praze slušná hrstka — uvedeme
plné jeho nacionále: Emil Popper, 27letý, rodilý z Je-
senice a příslušný do Dublovic, israelita, obchodní
jednatel, bytem v Praze, v Pinkasově ulici č. 9 —
ač není-li právě nucen cestovati za obchodními zá-
ležitostmi mimo rayon svého sídla. Panu Popprovi
přihodilo se už asi třikráte, že nebyl delší dobu doma.
Jednou trvalo to plných osm měsíců, než se vrátil
a než-li si zase mohl uspořádati svoje domácí poměry
Ale mladý muž ví, co se sluší a že nepatří se na př
vytrubovati po ulicích obchodní tajemství tak deli
kátního a intimního rázu, jakým je, řekněme, zá-
bava v zamříženém chambru novoměstské věznice
Ostatně připustíte sami, že by praktického významu
pro professionála druhu Popprova ani sdílnost v tomto
směru neměla. Koupili byste od něho i jen malou
partii onoho neberného zboží, které „vylás!“ včera?
No, tak tedy.
Ze tentokráte poskytl erár panu Popprovi — na-
vzdor jeho odmítavé skromnosti — opětného poho-
stinství ve známém pensionátě „pod věží“, stalo s
pro dvě improvisace, jimiž výtečnický jednatel před
nedávnem nově osvědčil svoji zručnost v dlouhoprstém
řemesle.
V prvém případě kradl Popper v toze poctivce, jenž
na majetek ubohého bližního nedá dopustiti. Dne4.
června odpoledne zastihl ho zástupce firmy Reich-
mannovy, Isidor Hirsch, v průjezdě domu č. 500
Havelské ulici v okamžiku, kdy Popper pln starosti
obskakoval bednu s bavlnou. Popper byl pěkně oděn,
chování jeho nezavdalo Hirschovi tím měně příčin
k podezřelým důminkám. Proto také uznal záhodným
ze sdílnosti pozeptati se ztrápeného souvěrce po dů-
vodu jeho starostlivosli.
„áah, denken Sie sich!“ — stěžoval si ustaraný
pan Popper, který, mimochodem řečeno, české řeči ob-
covací holduje jen před soudem — „co se mně právě
nepřihodilo. Uf, uf — sotva že dýchám pro samý
vztek. Tak se jen podívají: jdu naproti po chodniku
a mrknu náhodou tady do průjezdu. A co by řekli, že
jsem tady viděl ?. .
„A co to bylo, prosím jich?“ plal se těšitel. H-
sterie zdála se mu opravdu začínat napínavě. „Snad
ne zloděje? Divný by to nebylo.
„Daleko od pravdy nebudou. Já se vyznám v li-
dech, vědí, mne neomráčí okurkou. Cc jsem viděl!
Stál tu nějaký mladík a trhal z tyhle bedny prkno.
Tak si povídám: je-li to poctivý člověk, podívá se na
mne a řekne „Guten Tag!“ — není-li poctivej, bude
koukat, kde je ve dveřích díra.
„A byl to zloděj, že?
„A jakej teprv, mein Gutester. Jen jsem se na něj
kouk“, už byl v prachu. To vědí, že se vyznám v li-
dech. Ještě že nic neukrad'. Prosím jich, nevědí, komu
ta bedna patří? Čekám u ní už půl hodiny a pořád
nikdo nejde.
Pan Hirsch neskrblil po tomto vysvětlení slovy
uznání šlechetnému strážci cizího majetku. Poděkoval
mu pěkně zdvořile, sdělil mu, že bedna s bavlnou
patří jeho známému Reichmannoví, ujistiv obětavého
elegána, že ho hned sluha přijde vystřídat, horem
pádem běžel do prvního patra pro služebného ducha.
„Jenom okamžik kdyby ráčili ještě u bedny posečkat.
Jen momentek! Hned jsem lady!
Ale ještě zajímavější, než líčení páně Popprovo.
bylo rozuzlení episody. Zatím co pan Hirsch spěchal
pro sluhu, vjela poctivému hlídači zaječí nátura do
nehou, a než se Hirsch vrátil, byl fuč a s ním několik
baliků bavlny, která byla před chvilkou ještě ležela
na víku-
Ještě dnes pan Hirsch tuto historku vypráví na
doklad, že jsou — chytří lidé pořád na světě.
Ale na chytrého Poppra došlo za několik dní
Byl dopaden v okamžiku, kdy vybíral bez dovolení
různě „vzorky“ z výkladní skříně soustružníka na
Linhartském náměstí, p. Zikmunda Geitlera. Do skříně
dostal se patrně paklíčem. Nastala ovšem za pa-
chatelem honba, za níž Popper strážníka Mareše, jenz
mu byl v patách, hleděl „odzbrojiti“ tím, že mu metal
do obličeje kradené hole, dýmky a špičky kus po kuse.
A když ani to mu nepomohlo, nastavil Marešovi nohu.
Ale zadrželi ho konečně melaři, kteří se mu postavili
s košťaty do cesty. A pan Popper chtě nechtě byl
nucen putovati tam, kam nerad cestuje,
„Jste vinen“ — tázal se výtečníka při včerejším
výslechu předseda trestního senátu p. Nagy.
„Jsem, vašnosti“ — příznal se zkroušený „jed-
natel“. „Ale já za to nemohu. Jak se napiju kořalky,
vjede mně to do hlavy a — je to. To vědí, když
člověk pije rum. A já ho vypil celou flašku tenkrát.
S tou bednou to bylo, prosím, z „lauter“ nouze, vě-
řejí mi to. Já to taky panu Hirschovi povídal —
decela poctivě, jak to bylo. Já měl — hlad.“
Na neštěstí pro Poppra a na štěstí pro lidský
majetek znají úřady „vlohy“ vytečníkovy velice dobře
a konec konců byl, že po výslechu řady svědků prů-
vodních diktován originálnímu jednateli šesti-
nedělní těžký žatář, čímž vyhověno bylo intencím
Popprovým aspoň po té stránce, jež dotýká se jeho
žaludku. Ja zaopatřen na obstojnou dobu. Jenom diety
mu odpadnou.
Žalobu vedl nám. stát. zástupce p. dr. šl. Pohnert,
ok hájcen. byl ex offo p. s. taj. Scheidler.
#11
alto_textblock
#11
Ze soudů cizích.
Právo číšníka. Zajímavý rozsudek prohlásil před-
včírem okresní soud ve vídeňském Leopoldově v trest-
ní affře číšníka Leopolda Bariče, obžalovaného
pro přestupek krádeže z té příčiny, že domněle ne-
právem vzal sobě z kuchyně kus pečeně kachny a
perci salátu. Věcí zabýval se původně živnostenský
soud, jehož intervence domáhal se číšník, byv svým
zeměstnavatelem ze zmíněného důvodu propuštěn.
Živnostenský soud odročil projednání tohoto sporu až
vyřízen bude dozvuk afféry soudně a tak došlo k líčení
u soudu okresního napřed. Protože svědky bylo zji-
štěno, že obžalovaný měl nárok na stravu a byt u
svého zaměstnavatele, prohlásil soudce výrok spro-
šťující, doloživ, že číšník mohl právem
se domnívati, že smí sobě bráti jídlo
bez zvláštního dovolení svého zaměst-
navatele.
#12
alto_textblock
#12
U okresního soudu pro přestupky.
Hazardní hra a šikovnost. V přírodě výletník
často se shledá s hloučkem hráčů, kteři prázdně po-
užívají ke hře k čáře o krejcárky, čili nyní o dvou-
haléře. Tato hra patří do odrudy hry do důlku a za-
jímá stejně drobotinu jako odrostlé. Kdož by neznal
ten způsob hry : hráč z určité vzdálenosti hodí minci
k čáře. Ten, kdo má minci nejblíže u čáry, sebere
ostatní hozené dvouhaléře, v hrsti je promísí, pak je
vysoko do vzduchu vyhodí a zvolá buď „hlava“ nebo
„orel“. Kolik dvouhaléřů obráti se na zemi buď na
„hlavu“ nebo „orla“, tolik jich hráč vyhrál. A se
zbylými mincemi provádí tuto proceduru následu-
jící hráč. Onehdy se hrou k čáře bavilo několik kočí
nedaleko všeobecné nemocnice a když byli v nejlep-
ším, překvapila je hlídka. Bůh ví, podle jakého usta-
nevení pokládali strážcové bezpečnosti hru za ha-
zardní a zákonem zapovězenou. Přerušili kočím zá-
bavu a učinili na ně trestní oznámení pro přestupek
dle § 522. tr. zák. Při líčení u okresního soudu na
Ovocném trhu doznali obžalovaní, že hráli o peníze
házením k čáře a obávali se jen, aby se za tuto
zábavu nedostali na Pankrác do chládku. Ale dobře
to skončilo. Soudce, tajemník p. Neuhauser osvobodil
je od žaloby, uznav právem, že není to žádná ha-
zardní hra, poněvadž je k házení k čáře zapotřehí
jisté šikovnosti a nijakého úskoku, jímž by někdo mohl
býti poškozen.
#13
alto_textblock
#13
Věstník živnostenský a dělnický.
* Reklamační lhůla pro volby do c. k. živnosten-
ského soudu končí v Praze dne 28. července v 6 hod.
večer. Reklamace přijímají se do této lhůty v městské
volební kanceláři v Platnéřské ulici č. 23.
Bezplatné zprostředkování práce. »Bursa práce
v Praze, ústřední dobročinný a podpůrný spolek pro
#14
alto_textblock
#14
bezplatné zaopatřování práce a služby, vykazuje za
měsíc červen hlášených zaměstnavatelů 704, z nichž
vyřízeno bylo 604, na příští měsíc zbylo 100. O práci
neb službu hlásilo se 967 mužů, 279 žen, 59 učňů
a učednie, úhrnem 1305. Do práce poukázáno bylo
355 mužů, 128 žen, 37 učňů a učednic, úhrnem 520.
Spolku věnovala Česká spořitelna 400 K. Obsadí se
více míst k hospodářství bezplatně.
#15
alto_textblock
#15
Stávky.
* Z Boryslavi, 26. července. (C.-B.) Říšský po
slanec Daszynski měl zde ve schůzi, navštíven
2000 dělníků, řeč, ve které nabádal je v setrvání v
stávce. Požár šachty firmy »Perutz a Mikucky« byo
včera v noci uhašen.
* w. Z Londýna, 26. července. Opětné propuk
nutí stávky řezníků v Chicagu nabylo velice vážného
rázu. Řeznická čvrt vypadá jako za obležení. Vysta-
věny barikády a příchody k velkým závodům oble
ženy jsou jako pevnosti. Čvrť tato střežena jest nej-
silnějším počtem policie, jaký v Chicagu vůbec kdly
byl dosud soustředěn na jedno místo.
* w. Z Londýna, 26. července. Ke stávkujícím
jichž je mnoho vystěhovalců, vydáno bylo provolání
vybízející je ke klidu, v pěti řečích. Velké zástupy
obecenstva kupí se u východů z velkých jatečních zá-
vodů a stávkující bouřlivě vítají. Katoličii kněží pro-
cházejí davy a napomínají je ke klidu. Stávka dělníků
pomocných živností rozšířila se na dělníky vyrábějící
plechové krabice a mechaniky všech možných oborů.
Tisíce hovězího a vepřového dobytka
jsou bez píce a bez vody. Není vyloučeno.
že masový trust stane se obětí stávky, proto že ně-
které firmy povolují a snaží se dociliti dohody se
stávkujícími
#16
alto_textblock
#16
Školská hlídka.
Z Ledče, 24. července. Ve školním roce 1903
stala se měšťanská škola v Ledči otevřením třell
třídy dívěí úplnou. Aby se pp. rodiče a přátelé
školství přesvědčili o prospěchu žactva a ocenili dů-
ležitý význam školy měšťanské pro poměry našeho
venkova, uspořádá místní školní rada se sbory uči-
telskými v neděli dne 31. července 1904 výstavku
prací žactva z jazyka vyučovacího, z počtů
kreslení, rýsování, krasopisu a ze ženských ručních
prací. Také vystaveny budou pomůcky učebné. Vy
stavka zabájena bude dne 31. července t. r. o 1/210.
hodině dopolední v kreslírně měšťanské školy při-
měřenou slavností a zůstane otevřena do 12. hod
polední a od 2. 4. hod. odpolední.
#17
alto_textblock
#17
Sportovní věstník.
Šachy-
** V šestém utkání šachového turnaje v Ko-
burce vyhráli: Sviderski se Schlechtrem, C. v. Barde-
leben s prof. Bergrem; remisovali Marco s Carem,
Mieses s Wolfem, Süchting s Bernsteinem, dr. von
Goltschal s Fleischmannem. Stav po šestém utkání
Bardeleben (1) 31/2, Marco 31/2, Bernstein (1) 3, prok
Berger 3, Schlechter 21/2, Mieses 3. Wolf B1/2, Süch-
ting 21/2, John 2, dr. v. Gottscbal 11/2, Caro 1. —
V amatérském turnaji vyhráli: Vidmar se Schnei-
drem, Spielman s Gregorym a Moerigem, Langes
v. Ballem a Rauschem, Niemzovitsch s Hilsema
Neuman s Durasem. Tato partie byla nejzajímavější
z dosud hraných. Duras volil španělskou hru. Ná-
sledkem indisposíce přišel však brzy do kritické si-
tuace a aby z této vyvázl obětoval figuru za tři
pěšce. Oběť tato ihned vše změnila. Neuman ocit
se v zoufalém postavení, z něbož jen následkem ča-
sové tísně svého odpůrce se vymanil. Duras pře-
hlédl totiž při tahu, jejž musil a tempo učiniti ztrátu
pěšce a tím i partie. — Z turnaje vystoupili tř
hráči: Bauer, Schenkci a Best. Náslekkem toho
jest nutno počitati stav dle prohraných partií. Pro-
hráli pp.: Lange 1/, Vidmar 1, Neuman, Spielman
11/2, Duras, Niemzovitsch, Post 2, v. Balla, Degel3
atd. Neděle věnována návštěvě zámku Bansu u
Lichtenfelsu. Rozkošné panorama, jež s terasy vy-
soko položeného zámku bylo možno přehlédnouti,
vzbudilo nelíčený obdiv u všech účastníků výletu.
** V sedmém utkání vyhráli: Wolf s Johnema
Sviderski s Fleischmanem. Remisoval Caro s prof.
Bergrem, Mieses s Marcem. Oslatní partie nedokon-
čeny. — V amatérském turnaji vyhrál Vidmar se
Schneidrem, Duras s Langem, Spřelmann s Kneg-
beinem a Langem, Neuman s Johnerem, Nyholm
s Rauschem, Cohn s Hilsem, v. Balla s Knegbeinem
a Nyholmem a Gregory s Johnerem. Z tohoto turnaje
vystoupil ještě Degel. Také partie jím hrané byiv
annullovány. Stav dle proher: Vidmar 1. Spielmann.
Neumann 11/2, Duras, Post, Niemzovitsch 2, v. Balla
3, Cohn 31/2, Gregory 4, Hilse, Moevig 41/2, Rausch
51h2, Knegbein 6 a Nybolm se Schneidrem 7.-
K výletu na zámek Bans dlužno podotknouti, že
přítomni byli kromě účastníků turnaje a četných
dam také známí šachoví mecenáši: Baron Parisha
millionář prof. Rice z Ameriky.
#18
alto_textblock
#18
Menšinový věstník.
Národní jednota pošumavská. Místní odbor Ná-
rodní jednoty pošumavské pro Nové město pražské
má dnes ve středu výroční valnou hromadu v Schö-
blově restauraci su Pokorných« v Ječné ulici.
#19
alto_textblock
#19
Věstník spolkový.
#20
alto_textblock
#20
Slavnosti.
Místní odbor Ústřední Matice škol-
ské v Libušíně pořádá příští neděli odpoledne
národní slavnost matiční »Na zastávce«s
bohatým programem. O půl druhé seřadí se průvod
na náměstí a za účastenství místních i zvaných
spolků ubírati se bude s allegorickými skupinami
obcí. Potom promluví slavnostní řeč pan JUDr. Fran-
tišek Roček, zemský poslanec z Prahy a závěreč
ným číslem programu bude zábava v zahradních
místnostech »Na zastávce«. Při zábavě spoluúčinko
vati bude pan Josef Wanderer, salonní komikz
Prahy, jakož i kapela p. Em. Tůmy z Kladna. Město
bude ve slavnostní den vyzdobeno prapory.
Hasičský věstník.
Župní hasičská jednota okresu kou-
řimského pořádá dne 14. srpna v Plaňanech
XIII. župní sjezd na oslavu 40letého trvání místního
sboru s výroční valnou hromadou a veřejným cvi-
čením místního sboru. O 10. hodině jest župní vý
roční valná hromada ve dvoraně Sokolovny a o 2.
hodině průvod od Sokolovny k radnici, pak cvičení
místního sboru v cukrovaru.
Schůze
Dne 27. července: Dělnická beseda
v Karlíně koná důležitou schůzi výboru o 8. ho-
dině v místnosti besední »U města Petrohradu«v
Karlíně.
#21
alto_textblock
#21
Výlety.
Zábavní sdružení »Elita« na Král
Vinohradech koná dnes výlet do Hodkoviček
Schůze všech účastníků o 2. hod. u přístaviště par-
níků. Odjezd zvláštním parníkem o půl 3. hodině.
V Hodkovičkách poutavý program spojený s taneční
zábavou. Společný návrat zvláštním parníkem přesně
o 11. hod. noční.
#22
alto_textblock
#22
Válka rusko-japonská.
#23
alto_textblock
#23
Vyklizení Dašična.
#24
alto_textblock
#24
Depeše válečných zpravodajů ruských novin
sdělovaly v posledních dnech, že Okuova armáda
mezi Kajpinem a Dašičaem silně se opevňuje
a že se chystá k útoku na ruské posice u Daší-
čaa. Nemirovič Dančenko sděloval z Dašičaa ještě
dne 20. července, že zejmena všechna návrší
před Hajěžou (Kajpinem) mezi Sangoši a Malingo
po obou stranách železniční trati jsou silně opev
něna. Japonská děla umístěna prý na návrších
tak, že v údolích není možný žádný pohyb voj-
ska. Při tom dodává, že po celou dobu příprav
Japonci se úzkostlivě vyhýbali každé srážce
s Rusy a ještě úzkostlivěji tajili postavení svých
baterií. Konečně v sobotu 23. července ukončili
patrně všechny přípravy a zahájili dělostřeleckou
#25
alto_textblock
#25
palbu proti ruským posicím, ležícím na jih o
Dašičaa. V neděli rozpoutal se silný, po výtee
dělostřelecký boj, který potrval celý den. Ruské
baterie střílely, dle zprávy, došlé přes Berlín,
výtečně; japonské dělostřelectvo střílelo chaběji,
přes to však ruská pěchota na levém křídle mu-
sila kolem poledne vykliditi pole. Na východě
ruská pěchota podnikla odpoledne úspěšný útok
bodákem. K večeru Rusové držel
všecky své posice. Ztráty japonské mu-
sely býti velmi značné; některé japonské baterie
byly umlčeny. V noci však ruské vojs ko
obdrželo náhle rozkaz, aby ustou-
pilo, načež proveden ústup v úplném pořádku.
V pondělí ráno vyklizena železniční stanice Daši
čao, pohyblivý inventár odvezen, zásoby spáleny
jinak nic nezbořeno. Tak Rusové vydali dobro-
volně Dašično Japoncům a odtáhli dále na sever
k Hajčenu, k středisku hlavní síly ruské armády.
Proč vydán z hlavního stanu rozkaz k ústupu
od Dašičaa, ukáže nepochybně blízká budoucnost
#26
alto_textblock
#26
Důležitost Port Arturu pro
Japonce.
Od 9. července není spolehlivých zprávo
tom, co se děje u Port Arturu. Když se obje-
vily zprávy, že čásť armády Okuovy zmizela o
Kajpinu, soudilo se, že byla odeslána na jih
k Port Arturu, na nějž se hotoví rozhodný
útok. Odtáhla-li čásť armády Okuovy k Port
Arturu po souši, nebo tam byla dopravena po
lodích, není dosud zjištěno. Ale sami Rusové
(depeše Kirillova z Ljaojanu ze dne 22. čer-
vence do »Rusi«) soudí, že pro Japonce jev
se nezbytným vzíti Port Artur, poněvadž jest to
pro ně otázka života nebo smrti. Nyní — praví
zpravodaj — Japonci určují vojenskou akci,
my se bráníme, brzo bude naopak. Japonei
předvídají tento obrat a vědí, že bez pevn
opory na moři zahynou. Jedinou takovou opo-
rou může pro ně býti Port Artur jako jediný
klíč ke všem vojenským podnikům.
#27
alto_textblock
#27
Ze sbora hr. Kellera.
Raněný poručík Oltarževský sdělil zpravo-
daji »Nov. Vrem,« následující podrobnostio
bitvě v průsmycích dne 17. t. m.: Bitva zapo-
čala v noci. Oddil mysliveů, přešed údoli řeky
Lanche, zaujal témě vrchu. Japonské dělo-
střelectvo bylo v noci nečinně; ráno poručík
Oltarževský spatřil pod vrchem oddělení vojska
v ruském stejnokroji. »Jste myslivei ?« ozval
se odtud hlas. »Nestřílejte, to jsou naši,« Ale
jedva se myslivei spustili s vrchu, ti z dol
dali do nich hromadný výstřel. Ukázalo se, že
to byli Japonci, oblečení v ruský stejnokroj.
Rusové vrátili se na vrch a stříleli odtud po
Japoneích. Ráno celý sbor gen. Kellera zahájil
útok. Hr. Keller byl po celý den v ohni a Ja-
ponci byli již z rána vytlačeni z posic. Jedna
japonská batterie byla rázem rozbita a Rusové
hnali se na Japonce bodákem. Poručík Jako-
vlev zabil šavlí japonského důstojníká, odňal
mu šavli a čapku. Na čapce byl ruský nápis
Nikola Jakovlevič. Bitva trvala do šesti hodin
večer, kdy se Rusové vrátili na své staré posice-
Japonci utrpěli tak hrozné ztráty, že při ustu-
pování Rusů nedali po nich ani jediného vý-
střelu. Všechna okolní návrší byla poseta mrtvo-
lami Japonců.
#28
alto_textblock
#28
Kamimurova mlha.
»N. V.« sděluje se z Vladivostoku ze dne
21. července, že teprve toho dne došla do
Vladivostoku Kamimurova úřadní zpráva o čin-
nosti ruského loďstva v Korejském průlivu dne
15. června. Tato »úřadní« zpráva jest plna
nepravdy a nesprávností. Kamimura oznamuje
v ní, že v deset hodin ráno vyjel s válečnými
loďmi, maje před sebou minonosce, do průlivu
mezi ostrovy Cusima a Ikisima. Strašná bouře
však mu nedovolila, aby tam doplul a mimo t
ruské loďstvo prý odjelo z průlivu a nacházelo
se již u ostrova Okisuma. Kamimura vydal se
tedy za nimi, ale mlha a bouře zabránily mu
dohoniti Rusy. Ve skutečnosti ruské loďstvo zů-
stávalo v průlivě u ostrova Ikisima do jedné
hodiny s poledne, ale až do té doby neukázal
se ani jediný japonský minonosec. Počasí bylo
až do té doby úplně tiché; později se zdvihl
vítr, ale bouře vůbec nebylo. K ostrovu Oki-
sima ruské loďstvo přibylo teprve druhého dne
ráno za počasí úplně tichého a ukořistilo tam
anglickou loď »Allanton«. Ani jedna japonská
loď se opět neukázala. Korejský průplav byl
patrně v tu dobu japonským loďstvem úplně
opuštěn a zpráva Kamimurova o bouřích a ml-
hách vydána patrně proto, aby se uchlácholil
veřejné mínění v Japonsku.
Klep o velkoknížeti Borisovi.
Nedávno prošel všemi novinami, z Berlína
do oběhu daný klep, že velkokníže Boris Vla-
dimirovič pro hýřivý způsob života v Charbině
byl na žádost gen. Kuropatkina odvolán z bo-
jiště a vypovězen do Archangelska. Dne 22. čer-
vence jeho otec, velkokníže Vladimír Alex-
androvič obdržel z Jandzelina následující depeši
hr. Kellera:
„Jsem šťasten, že mohu Vaší vysosti podat
zprávu o bitevním křtu velkoknížete Borisa Vla-
dimiroviče. Dnes za demonstrativného útoku,
provedeného na rozkaz hlavního velitele vojska.
poslal jsem velkoknížete s rozkazem ke koloně
plukovníka Bema, jenž postupoval pod vrchním
velením generála Romanova. S vojskem této ko-
lony velkokníže dostal se do silného japonského
ohně. Velkokníže projevil úplnou chladnokrev-
nost. Nedaleko něho bylo raněno několik mužů.
Pobili jsme v tom zápase mnoho Japonců, sami
jsme ztratili asi 40 mužů mrtvých a raněných
Náčelník 6. vých. sibiřské střelecké divise vy
slovil se s pochvalou o hrdinském chování velko
knížete.“
Východní armáda hr. Kellera neleží, jak
známo, v Charbině a od průsmyku motienského
do Archangelska je příliš daleko.
#30
alto_textblock
#30
Z Mandžurska.
#31
alto_textblock
#31
Z Mukdenu, 25. července. (Rus. Tel. Ag.
Jak se proslýchá, táhnou malá japonská oddě-
leni do Pensíkou (60 verst na východ od sta-
nice Jantaje) a do Siucintinu. Jeli tato zpráva
pravdiva, je tím prozrazen úmysl Japonců obejíti
Ljaojan směrem k Mukdenu.
Dnes jel tudy zdravotnický vlak carevnin
vypravený na sever, se 314 raněnými v boj
u Dašičaa. 24. t. m. při odjezdu vlaku bo
ještě trval a zuřil toho dne od 6 hodin rán
#32
alto_textblock
#32
do 11. hodin v noci. Rusové uhájili své posice
10 verst jižně od Takišaa. Boj byl převážně
dělostřelecký. Možná, že byl jen předehrou
k boji dnešnímu. Výsledek není posud znám
ztráty nejsou zjištěny.
Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Dl
dnešní Lloydovy depeše z Njučvanu přitrhl
tam 50 mužů japonské jízdy. N
ruských budovách vztýčena francouzská
vlajka. Japonský předvoj přibyl dnes ráno.
V městě jest úplný klid.
#33
alto_textblock
#33
Zabavené ledi.
Z Washingfonu, 25. července. (Reuter)
Zjištěno určitě (kým ?), že parník »Knight
Commander« nevezl žádný vojenský kon-
traband.
Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Dle zprávy
došlé »Lloydu« obdržela rejda parníku »Kalchase
v Liverpoolu telegram z Honkonu, že parník byl
ruským loďstvem zabaven. »Kalchas« plul
z Puget Souny v Severní Americe do Japonsk
a Honkonu.
Ze Suezu, 2. července. (Č.-B.) Rusov
zabavili v Červeném moři parník »For-
mosa«, náležející společnosti »Peninsular and
Oriental Line« a dopravili jej sem s ruskou
vlajkou a s ruským mužstvem.
#34
alto_textblock
#34
Japonci v učvanu.
Z Tjencinu, 26. července. (C.-B.) Japone
obsadili včera odpoledne o 5. hodině Nučvan.
Z Tokia, 26. července. (C.-B.) Anglický
vyslanec Macdonald zahájil zevrubné vyše-
třování o potopení lodi »Knight Commander«.
Následky nesmírných veder
v Mandžurii.
Z Paříže, 26. července. Hrozné zprávy o
útrapách ruského vojska v Mandžursku sděluje
zpravodaj »Eeho de Paris«. Na mandžurském
bojišti panují nesmírná vedra, jež způsobuji
v řadách jak ruského tak japonského vojska
hrozné spousty. Vojínové ruští klesají úžehem
a četní z nich propadají šílenství. K vedrům
přistupují obtížné pochody a nedostatek výživy.
Jak strašlivě zakouší vojíni stižení šílenstvím,
to osvětluje zpráva došlá z Moskvy. Před třemi
dny přibyl do Moskvy zvláštní vlak, v němž
přivezeni šílenstvím stižení vojínové. Pohled na
ně byl zdrcující. Četné ruské listy, pokud jim
to censura dovolí, odsuzují válku, jež toto zlo
přivodila. Není divu, že vojíni slabší télesné
konstituce zešílí! A v takovém politování hod-
ném stavu jsou dopravováni do ústavů léčebných
na vzdálenosti 8000 km., protože v celé Sibiři
není jediného ústavu.
#35
alto_textblock
#35
Japouské sny o panství nad
Handžurskem.
Z Kolína n. Rýnem, 26. července. »K č!.
nische Zeitung« sděluje z Tokia:
Úřadní list »Ka-ku-min«, vycházejíel
v Tokiu, zabývá se již otázkou, jak naloží Ja-
ponsko s Mandžurií. List ujišťuje, že mikado
otevře brány mandžurské a že se poděli s ostat-
ními velmocemi o ovoce, které vzejde z tohoto
činu. Čině bude vrácena suverenita nad Man-
džurií. Japonsko bude s to, aby pro-
vedlo tento svůj mandžurský pro-
gram; za to ručí opora, kterou má Japonsko
v Anglii a Americe. Spolu s těmito obéma
státy bude lze Japonsku válku příznivě dokon-
čiti, mír opět obnoviti a zvěčniti.
K bitvě u Dašičaa a k vyklizení
jeho Rusy.
Z Berlína, 26. července. „Lokalanzeigeru
sděluje zvláštní zpravodaj z Ljaojanu: Japonei
zahájili neočekávaně v sobotu útok dělostřele-
ctvem na ruské posice jižně od Dašičaa. V ne-
děli došlo k urputnému boji dělo-
střelectva. Potrval plných čtrnáct hodin.
Ruské batterie uhájily své výborné postavení,
naproti tomu dělostřelba japonská byla slabou.
Vzdor tomu pěchota ruská na levém křídle byla
denucena opustiti pro palbu své stanovisko. Na
západním křídle ruská pěchota zahájila později
úspěšný útok bodákem. K večeru
Rusové obsadili všechny japonské
posice. Ztráty japonské dle všeho jsou ne-
smírně. Jednotlivé batterie byly během boje
úplně umlčeny. V noci však neočeká-
vaně přišel od Kuropatkina roz-
kaz, aby všechny dobyté posice
byly opuštěny a ustoupeno. Z ja-
kých důvodů se tak stalo, není dokonce jasno,
soudí se však, že běží tu o dodržení původního
plánu Kuropatkinova. Ústup stal se v úplném po-
řádku. V pondělí dopoledne nařídil
Kuropatkin, aby Dašičao úplně
bylo vyklizeno. Stalo se tak, když
před tím všechno potřebné nářadi
odvezeno a zásoby spáleny. Zjištěný
počet ruských zraněných činí 200 mužů; jest
však jisto, že je jich mnohem více. Spojení
s Inkou jest úplně překaženo.
Z Petrohradu, 26. července. Kuropat-
kin oznamuje, že po dvoudenním tuhém boji
dal rozkaz k vyklizení Dašičaa. Město bylo oka-
mžitě Japonci obsazeno, když se byly obě ar-
mády gen. Oku a Nodzu před tím spojily. Ztráty
Rusů činí asi 400 mrtvých a raněných; ztráty
Japonců odhadují se na 3000 mužů.
Japonci postupují dále na Inkou.
Z Petrohradu, 26. července. Ruská telegr.
kancelář oznamuje z Mukdenu z dnešního dne:
Dle došlých zpráv zúčastnilo se dne 24. t. m.
boje u Dašičaa na ruské straně asi 100 děl.
Jejich palba byla účinnou a způsobila
Japoncům značné ztráty. Četná jejich
děla a vozy se střelivem byly zničeny. Ve
středu své fronty pokusili se Japonci o útok
byli však odraženi.
Dne 25. t. m. obdrželo naše vojsko rozkaz,
by ustoupilo a obsadilo výšiny 7 verst severně
od Dašičaa, což se také v úplném pořádku
provedlo. Naše ztráty dne 24. t. m. nepřevyšuji
50 osob.
#36
alto_textblock
#36
Japonské posily.
Z Pebrohradu, 26. července. (C.-B.) Rusk
telegrafní kancelář oznamuje z Mukdenu
dnešního dne: Před Inkou křižuje japonské
lodstvo s dopravou vojska na 20
lodích.
Poslední zprávy.
Z Pelrohradu, 26. července. (Pův. telege.
»Nár. Listů«.) Ruská censura zaká-
zala časopisům psáti o případech
v Ruděm moři, o zabavení »Ma
laky« a neshodách anglickoru-
ských