ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 35fa3f30-712a-11dc-8fcc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Strana6.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
30. června 1904
#4 alto_textblock #4
Číslo 179.
#5 alto_textblock #5
opposiční Poláci, ba i Vlachové. Česká věc byla v Rakousku opuštěna kde kým. Přece však zvítězila. Proto se nevzdá- váme naděje, že spravedlivé a skromné poža- davky našeho lidu českého zjednají si platnost i v jom případě, kdyby podařilo se dr. Körbrovi při šampaňském nakloniti si kolo polské ještě blíže a ještě více, než mu toto dosud přálo, hlasujíc pro všechny vládní předlohy šmahem stejně jako naše historická šlechta, která dovede srovnati se svým svědomím a se svou minulosti klást votum nejen pro státní rozpočet. nejen pro výrovnací předlohy, nýbrž také pro disposiční fond vlády a systém, kferý jest německým, který jest protičeským který potírán jest do krajnosti celým če- ským národem. Opakujeme: Přejeme Polškům, aby jim cesta dr. Körbra do Haliče přinesla hojně hmotného zisku, který jim slibuje vládní »Fremdenblat!«. Opakujeme však zároveň, že zůstáváme vůči podniku dr. Körbra, nechť má motivy jakékoliv, úplně klidni a lho stejni a že tolo naše tvrzení není žádnou přetvářkou, nýbrž čirou a čisto pravdou.
#6 alto_textblock #6
Kosovský památník. Sp. Z Bělehradu, 29. června. Včera král Petr odhalil kosovský pomník uprostřed města Kruševce. Když předseda vlády generál Grujič v řeči plné hlubokého vlasteneckého citu na- kreslil, co znamená pomník, zbudovaný celým srbakým národem a prosil vnuka mstitele kosov- ského, Karadjordje, krále Petra, aby odhalil po mník, král promluvil, že jmenem srbského ná roda odhaluje velkolepý pomník, zbudovaný vděčnými potomky kosovským junákům a ode vzdávaje ho, doporouči občanům, aby s pomní- kem ochraňovali i myšlenku kosovskou. O poledni král navštivil pluk cara Lazara, připí důstojníkům a vojínům, připomenuv, co zna- mená kosovský pomník a co má dělati srbské vojsko jako mstitel křivd, spácha- ných na srbském národu. Po poledni navštívil velkou státní továrnu na prach, u řeky Rasiny, kde zahájil výrobu bezdýmného prachu Večer král promluvil zna menilé slovo k národu. Dnes podniki výlet do Lázní Vrajce, zejtra vrátí se do Bělehradu
#7 alto_textblock #7
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 29. června. (C.-B.) Haličsk místodržitel hr. Potocki odjel do Karlových Varů, generál jízdy prine Schaumburg Lippe do České Skalice. Vojenská loď »Císařovna Alžbětae připlula včera do Jokohamy. Posádka je zdráva. Z Pešti, 29. června. (C. B.) Úřadní noviny uveřejňují císařský list m. p. hr. Tiszovi, jímž kvota na čas od 1. července 1904 do 30. června 1905 stanoví se v dosavadní výši. Kabinetní tajemník, odb. chef Karel König de Aradvar povýšen do slavu svobodných pánů
#8 alto_textblock #8
Španělská sněmovna. Z Madridu, 29. června. (C. B.) Ve včerejš sněmovní schůzi srazili se prudce republi kánský poslanec Soriano a ministerský předseda Maura, pročež předseda nařídil schůzi důvěrnou. V jejím průběhu posl. Salmeron z stával se Soriana. Min. předseda Maura vy čítal vůdcům opposice, že urážejí vládu a dodal že ministerstvo nemohlo by choditi do sněmovny, kdyby parlament nehájil jeho hodnost. Žádal. by vůdcové menšiny prohlásili, že litují cho vání se Sorianova, avšak opposice to odřekla Min. předseda Maura navrhoval potom tolo prohlášení: Sněmovna lituje velice osobnl pří hody, způsobené nezávaznými slovy. V následující veřejné schůzi předseda mini- sterstva opakoval toto prohlášení. Republikánšt poslanci protestovali proti němu. Předseda vyslovil naději, že posl. Soriano ve čtvrteční schůzi odvolá svá urážlivá slovs o předsedovi ministerstva.
#9 alto_textblock #9
Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Posl. Sem- bat navrhl v rozpočtovém výboru, aby předseda ministerstva a ministr vnitra vyslovili se zejtra ve výboru o úvěrech pro franco u- ské vyslanectvo ve Vatikáně. Úplatková afféra karluziánská. Z Paříže, 29. června. (C. B.) Státní zá- stupce Cottignier oznámil vyšetřující komisi, že vyšetřování proti Chabertovi pro pokus úplatku je zasta veno. S nacionalistické strany tvrdí, že v přípise Cotlignierově praví se: Z písemností zabavených u Cnaberta je patrno, že mezi ním, Lagravem a Millerandem byly velice úzké styky pro velkoobchodní záležitosti, jimiž obíral se Mille rand jako advokát i jako ministr. Opposiční členové vyjádřili se, že Gottignien napsal dopis ten na příkaz ministra spravedlno- sti a předsedy ministerstva. Vyšetřující komise žádala ostatně hned. aby se předložily ony písemnosti, v nichž prý je zmínka o řádech. Včera večer dostal předseda komise dopi od Mileranda, který, odvolávaje se na Coli gnierův list, žádá, by ho komise vyslechla po kud možná též o této záležitosti. Neobáváse prý žádného utrhačství, žádaje pouze, aby se věc precisovala. Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Vyšetřujíe komise vyslýchala dnes další svědky. Vyšetřu jíci soudce Beer, odvolávaje se na úřadní ta jeniství, odepřel vypovídati. Millerand vy slýchán ohledně řádu pro dva průmyslníky uvedl, proč měli být vyznamenání a protestovai rozhorleně proti různým důmínkám. Odešel prý z ministerstva chudší než byl, vstupuje tam Nezbude po něm žádného jmění, ale jeho jméno bude bez úhony. Někteří členové komise protestovali prot způsobu, jakým někteří soudci vybledávají zprávy. Komise usnesla se uveřejnit bez meškán Millerandovy výpovědi.
#10 alto_textblock #10
Zatčení důstojníci.. Z Paříže, 29. června. (»Havas«.) Dopoledne tyli prý zatčeni tři důstojníci a dopraveni do vězení Cherche-Midi. Jsou prý zapleteni do afféry správního důstojníka d'Au- triche, jenž je ve vyšetřovací vazbě, protože v pokladních kuihách z r. 1898 vymazoval zá- pisky, týkající se vyzvědačské služby. Důstojníe
#11 alto_textblock #11
ti jsou: podplukovník Rollin a setníci Fran cois a Maréchal. Příčina, proč byli z tčeni, tají se. Z Paříže, 29. června. (»Havas«.) Podplu kovník Rollin a selníci Francois a Marechal byl skutečně zatčeni. Dopoledne vyslýchal je setník jenž vyšetřuje afféru d'Autriche, jako svědky po výslechu vzati do vazby.
#12 alto_textblock #12
Kielská schůze. Z Kielu, 29. června. Na hoslině, uspo řádané včera večer princem Jindřichem ku poctě krále Eduarda, ujal se slova císa Vilém a pravil, že přítomní vidí v králi Eduar dovi nejvyššího velitele anglického loďstva. Císař vzpomněl svých návštěv v mládí v Ports mouthu a Plymoulhu, kde poznal anglické pan- céřové kolosy, jež na jeho mladou mysl půso bily nesmazatelným dojmem. Co tehdy v Anglii viděl, snažil se pak jako vládce dle poměrů země uskulečniti. Když znalecké oko krale lodi německého válečnéholoďstva i při jejich malém počtu a jejich mužstvo s uznáním po soudilo, vyslovuje mu za to císař svůj nejvroue- nější dík. Císař připil králi Eduardu VII., při tomnému námořnictvu anglickému, anglickým vojínům, s nimiž Němci byli v Pekině, a všem jichž pohostinství císař na tak četných místech země požíval. Král Ednard odvětil v německ řeči, že zná zájem císaře Viléma od mládí na anglickém válečném loďstvu a že jest přesvěd čen, že německé námořnictvo zájmem a vědo mostmi eísaře stále bude síliti a vynikati. Král jest přesvědčen a jest to jeho přáním, že obě lodstva vždy setrvají v přátelských poměrech vždy se ráda spatří a pozdraví, ať jest to kterékoli zemi. Král Eduard děkoval znovu za pohostinství a jeho pobyt v Kielu navždy utkv mu v nejlepší paměti, neboť vraci se z něho s nejpřijemnějšími dojmy. Ke konci připil král císaři, s nímž pojí jej vroucí přátelství od doby co se znají. Z Kielu, 29. června. (C-B.) Německý eisai odebral se dopoledne na loď »Vietoria Albert- a plul s králem Eduardem naproti jachtám, zá vodícím o cenu krále Eduarda: zlatý pohár mezi Eekernfördem a Kielem. Císaře doprová zeli kanelér hr. Bülow a hr. Eulenburg. K haitské afféře. Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Dělová lod »Panter« — nyní v New Portu — dostala telegraficky rozkaz, aby odplula bez meškání do Portu au Prince.
#13 alto_textblock #13
Anglická sněmovna. Z Londýna, 29. června. (C. B.) Ve vče- rajší večerní schůzi dolní sněmovny Beeket (konservativec) navrhl odročení sněmovny, aby se obrátila pozornost vlády na znepo ko- jivou nedostatečnost střídníh oddilu pro vojsko indické a jiho africké a na zmatek v ministerštvu vo jenství a ve vojsku samotném, způsobené tim že vládá odkládá s prohlášením o konečných plánech vojenské organisace. Ministr vojenství Arnold Forster pro hlásil, že branců neubylo. Vážný stav vznik proto, že mnoho vojáků neslouží dále. Nesnáz ta není dosud naléhava, avšak je třeba změnit nynější systém. Ve příčině vojenské organisace poukazovul ministr na spletitost télo otázky Připustil její důležitost a nutnost brzkého vyři zení. Učiní záhy návrhy, ale prosí, aby nan sněmovna nenaléhala. Premier Balfour pravil, že v kabineti není neshod o osnovách vojenské organisace ani o jiných hlavních věcech vládní politiky Troufá, že ministr vojenství bude s to učinil záhy prohlášení o vojenské organisaci. Další debata odročena konečně na neurčitou
#14 alto_textblock #14
dobu.
#15 alto_textblock #15
Tibetská výprava. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Oznamuje se nová srážka tibetské výpravy anglické s Ti betany, již utrpěli velké ztráty. S anglické strany padl jeden důstojník a dva důstojníci a 5m byli raněni,
#16 alto_textblock #16
Národní hospodář.
#17 alto_textblock #17
Telegrafické zprávy hospodářské. Sváteční bursa. Z Vídně, 29. června. Obchod nebyl žádný Rohrhašská raffinárna cukerní. Z Vídně, 29. června. (»Neue Fr. Presse« Ve včerejší schůzi správní rady rohrbašské cu kerní raffinárny jmenován byl Josef Perutz dosavadní zástupce centrální prodejny, komer ním ředitelem a prokuristou.
#18 alto_textblock #18
Účinky nynější politické siluace na úrokovou míru v Němacku. G. Z Berlína, 29. června. (»Neue Freie Presse«.) V dnešní schůzi ústředního výboru Německé banky prohlásil president dr. K och že následkem politické situace na změnu úro- kové míry nyní nelze pomýšleti. Železniční společnost africká. Z Berlína, 29. června. (C.- B.) Pod firmou železniční společnost africká zřídila se zde osadní společnost pro stavbu a zužitkování dráhy z Dares Salamu do Mgorys sídlem v Berlině. Akc. kapitál činí 21 millionů mk, zúročí se 5 a splatí 120%. Německo ga- rantuje zúročení a výplatu. Švýcarsko-italské obchodní smlouvy. Z Vídně, 29. června. »N. Fr. Presse oznamuje, že švýcarsko-italské smlouvy obchodní budou ještě s neděle rozhodnuty- Janovská lodní společnost se zvětšuje. Z Vídně, 29. června. »N. F r. Pressee oznamuje, že Janovská lodní společnost, jejíž akcie jsou v rukách hambursko-americké paro- plavební společnosti a která za nynějších dok konkuruje v přístavech středomořských s uher- skou společností »Adria«, zvýší svůj akciový kapitál o 5—8 mill. lir za účelem rozmnožen loďstva a zpravidelnění plavby na tratích Janov Brasilie, La Plata—Terst a Marseille.
#19 alto_textblock #19
Z Paříže, 29. června. (Telegraf. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.90 3 proc. renta —.—, italská renta 104.60, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—. lombardy —.—, směnky na Londýn 25.20, rakou ská zlatá renta 100.87, uherská zlatá renta 102.— otomanská banka 585.—, tabáková režie 377 —, tu recké losy 122.75. Smýšlení mdlé. Z Liverpoolu, 29. června. (Zavěrek.) (4 ho 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý
#20 alto_textblock #20
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dedásky na červen 5.91, 0.—, na červen-červenec 5.81, 0.— na červenecšrpen 5.75, 0.—, na srpen-září 5.61 0.—, na záříříjen 5.34. 0.—, na říjen-listopad 5.21 0.—, na listopadprosinec 5.16, 0.—, na prosinec leden 5.13, na leden-únor 5.12, na únor-březen 5. 12, 0.—. Smýšlení ustálené. Z Nového Yorku, 29. června. (Zvlášín telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse pevné. — Znamenala: pše- nice na červenec 89/s, na září 851/s. kukuřice na červenec 53/s, eukr (Fair Muscovados) 3/16, bavlna 10.85. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
#21 alto_textblock #21
stálě.
#22 alto_textblock #22
Obchod německo-rakouský.
#23 alto_textblock #23
Iv
#24 alto_textblock #24
B. V době platné obchodní smlouvy zapustil tedt německý průmysl na našich trzích pevné kořeny Nejen že německý kapitál z říše u nás v průmy. slových a obchodních podnicích investovaný stoupnul nýbrž i vývoz z Německa vzroštl netušenou měrou Současně ale dovedl německý průmysl hojn těžiti ze surovinného bohatsťví Ra kouska, v čemž ho německá politika obchodn ochotně podporovala bezcelným nebo nepatrně za tíženým dovozem jich. Tovary z těchto surovin za- plavovalo pak Německo naše trhy, ubírajíc nám takto možnosti průmyslového rozvoje v tom kterém směru (na př. dřovařství. O tom, jak vítězně pronikal německý průmysl na našich trzích, budiž uvedeno několik dat. Dovo látek barvících z Německa vyvíjel se v roce 1895—1904 následujícím způsobem: 4.38, 4.99, 4.34. 4.53, 5.55, 7.18, 7.83, 10.51, 13.93 mill. K, čili do- voz jich se během devíti let ztrojná- sobill Dovoz chemických tovarů vykazuje v tomže období tento vývoj: 15.05, 15.15, 16.73. 16.68, 16.42, 17.51, 19.46, 21.54, 23.95 mill. K; che- mických látek pomocných pak 5.54, 6.15, 6.73, 7.07 8.30, 7.71, 9.61, 9.05, 10.09 mill. K. Touto soutěž trpěl náš domácí chemický průmysl neobyčejně. Plau to v prvé řadě o chemických produktech nových. Snad na žádném poli výrobním nedochází k tak častým změnám výrobním jako zde. Každý den přináší no- vinky a průmysl rád je hledá. Na doklad toho sluš na př. uvěsti, jak rychle a ochotně přešel textiln průmysl k barvení umělým indigem. Jeho do- voz dostoupil lonským rokem 11.03 mill. K (r. 1895 2.3 mill. K) a náš průmysl teprve nyní odhodlává se k soutěží a to ještě s vyhlídkou v dlouhý zápas Smetánku monopolu prvé doby německý průmyslji sebral. Takováto ustavičná změna potřeby má ješt jiný zjev v zápětí: celní tarif jest povahou svou uslanovením nepružným. Smluven na řadu let, ne- předvídá změny budoucna, tak že se stává záhy ne dostatečným. Aby alespoň jakési zdání pružnosti byle zachováno, utekl se speciálně co do chemického prů- myslu ke skupině „zvláště nepojmenovaných chemi- kálir“, kterými měly býti celně vystiženy novinky průmyslu tohoto. Dovoz skupiny této roste stále, čil jinými slovy: svými novinkami zaplavovalo nás Ně mecko vytrvale. Ovšem, nový celní tarif provádí zde zvýšení sazební, budou ale jednatelé rakouští mít dosti pochopení pro rozvoj domácího průmyslu, aby zvýšení toto plně uhájili? I textilní průmysl, kde jsme poměrn samostatnějšími a dosti chráněni, tipěl německým vlivem. Dovoz surové bavlny přes Německo roste rek za rokem. Roku 1898 dovezeno j bylo k nám z Německa za 16.37, r. 1900 již za 22.65 a r. 1893 za 27.3 mill. K. V obnosech těchto zahrnuty obrovské zisky německých importěrů, zatím co vlády této říše nedovedly pochopiti, že rozumná sazební politik může snadno soustřeďovati dovoz bavlny přes Terst. Terst dnes pro bavlnářský průmysl této říše významu nemá. Jeho přístavištěm jsou Brémy... Také dovoz přízebavlněné se v uve- deném období zdvojnásobil (r. 1898: 2.02, r. 190 41 mill. K), poučení ostatně našim kruhům textilním. že v přádelnictví jest pro podnikání stále ještě hojně příležitosti. Dovoz vlny z Německa (resp. přes Ně- mecko) sloupl ze 45.9 r. 1898 na 58.71 mill. K r. 1903 dovoz hedvábí a hedvábného zboží pak z 15.7 r. 189 na 21.63 mill. K r. 1903, dovoz klobouků z 1.01 na 1.96 mill. K, oděvů z 62 na 806 mill. K a p. — důkaz, jak i v odvětvích, v nichž cílíme se pevněj- šími, německá soutěž ostře proli nám postupuje. Jsou však obory, kde soulěž tatc se stává přímo nebez- pečnou. Dovoz papíru, který činil r. 1895 úhrnem 3.48 mill. K, dostoupil 1. 1903: 7.48 mill. K, dovo papírového zboží, který vykázán za r. 1895 celkem 7.73 mill. K, dostoupil r 1903: 18.59 mill. V prvém případu se tedy dovoz více než zdvojnásobil v druhém téměř ztrojnásobil! Tento vývoj v oboru kde jsme měli starší průmysl, jest přímo pro nás porážkou! Rovněž nepříznivě — byť ne tak příkře — vyvíjí se pro nás siluace v průmyslu kožním. Co do obdělaných koží Německo nás již dávno obchodně předčilo. Vývoz a dovoz jeví se — a jsou to vysoce zajímavá a výmluvná data — takto: Koží vydělaných dovezeno k nám resp. vyvezeno od nás do Němocka vývoz dovoz millionů koru 19. 52 . . . . . . . . 3.98 1896 . . . . . . . . . 202 20.33 1897 . . . . . . . . . 2.09 25.42 1898 . . . . . . . . . 2.01 22 27 23.23 1899 . . . . . . . . . 2.31 1900 . . . . . . . . . 2.27 20 94 1901 . . . . . . . . . 209 23 83 1902 . . . . . . . . . 2.39 24. 75 1903 . . . . . . . . . 2.95 24 04 Témito čísly jest úpadek rakouského koželužst dán jasně. Dovoz z Německa týká se zvláště jem- nějších druhů koží, tedy cennějších. Na tomto slave nemění praničeho vzrůst vývozu obuvnického a ruka vičkářského do Německa; zvláště ve druhém případu dovedlo nás Německo úsilně vytlačovati z amerických a anglických lrhů, tak že malý vývozní přírost d Německa (r. 1898: 10.07; r. 1903: 11.0 mill. korun jest na druhé straně značnějšími ztrálami vyvážen Také dovoz kožešnický k nám z Německa ne obyčejně vzrostl. R. 1898 činil jen 5.14 mill. K, ab vzrostl r. 1903 na 10.81 mill. K čihi aby se z dvoj násobil. Hlavním předmětem dovozním jsou n konfekcionované kožešiny. Z valné části nám zde Ne mecko prodává ruské kožešiny, zatím c my si jichz Ruska loni zakoupili přímo z a — 200.000 K; tak obrovskou jest obchodní zá vislost télo říše na Německu a lak hluboký vliv měla po stránce obchodně politické nešťastná politika za- hraniční této říše. Co do průmyslu dřevařského dovedlo si Německo zajistiti naše trhy zvláště pro svůj průmysl jemnějších tovarů dřevěných — ale moment tento jest celkem nepatrným proti jiným zjevům v tomto oboru. Při celkovém vývozu dřív do Německa, surového a obráběného, činil tamní náš vývoz řezaného dřiví (v mill. Kr:
#25 alto_textblock #25
1895
#26 alto_textblock #26
vý v oz řezaného dříví vůbec pražeů dříví 54.57 1.51 9e4 548 1896 . . 66.00 2.62 13.70 7.13 1897 . . 85.63 3.56 20.80 6.33 1898 . . 107.98 347 27.85 5.52 1899. . 126.31 5.80 33.35 4.47 1900 . . 145.05 703 40 20 4 93 1901 . . 112.55 4.10 28 78 3 61 1902 . . 90.99 202 2702 3.10 1903 . . 119.31 2.82 36 36 2. 82. Neponěr surovinhěho vývozu a vývozu polo tovarů (řezaného díiví) jest patrným na prvý pohle Německo dovedlo ho svou politikou plně udržovati V posledních desetiletích vzbuzen mocným vzmachen průmyslovým v Německu silný stavebňí ruch a dre vařský průmysl. Potřebných surovin Německo v míř dostatečné remá; hlavními dodavateli jsou Rusko Švédsk« a Rakousko. Náš vývoz dříví do Německa týká se — jak z hořejšího aeslavení palrno — v pr řadě dříví kulalého (suroviny), které od nás německ továrny v míře stále větší kupují. A sice za pomoc dvou faktorů: celně sazebních ústanovení a dopravnt sazby našich drah. Zatím, co vstup kulatého dřívído Německa stížen minimální sazbou celní, poskytly mu naše dráhy pchotně slevy dopravní, čili: zahrno- vali jsme Německo levnou surovinou a nebrali si na- učení z fakta, že Německo řezané dřívi celně znač- něji zatěžuje, nechápali jsme, že vývoz suro- viny pro ciziprůmysl na úkor průmy- slu vlastního jest nehospodárným jednáním. Dřevařský průmysl a zvláště pily nalézaly se u nás ve slibněm vývoji; vlivem uve- dených momentů oclly se a permanentní krisi. Měl jsme radost, že nám Němci kácejí naše lesy a za- pomínali jsme, jak lehkomyslně obětujeme jím dre- vařský průmysl. A přece měli jsme pěkný vzor roz- umné politiky dřevaiské na Švědsku. Rozpjetí sazel na surové a řezané dříví výrovnali ve Švédsku pří- padnou politikou dopmavních sazeb a výsledkem toh jest, že Německo dováží ze Švědska 52.000 vagonů dříví řezaného a jen asi 5000 vagonů kulatého až tedy pracovní mzda za polotovar a vý- nos pracovní zůstávají v zemi. Tenic výnos my lehkomyslně obělujeme Německu ... No- vým celním tarifem Německo na dráze této politiky setrvává, pochopitelně, protože mu přinesla řadu vý- hod; že by však u nás se ukazovaly známky obratu že by se konečně uvažovalo o povznesení průmyslu pilařského atd. na Pošumaví a jinde, o tom není ani známky ani poluchy. Tak i v tomto směru dovedlo Německo z nás jen těžili a budovali svě úspěchy na naší nešikovnosti. O tom, jak v plném slova smyslu se vyhazovalo současně hnědé uhlí české do Německa, široce rozepisovali se netřeba. R. 1895 vy- vezli jsme ho tam 70.72 mill. q. r. 1899 již 86.3 mill q. A jen méně příznivá konjunktura průmyslová stla- čila vývoz tento — udržovaný neobyčejnými ústupk cenovými za současného krajního využívání domácih trhu — na 79.6 mill. q r. 1903. Vývoz kamenného uhlí do Německa vzrostl z 5.17 mill. q r. 1895 na 6.31 mill. q. zatím co vývoz koksu do Německa od r. 1899 soustavně klesá (ze 424.437 na 306..363 q r 1903). Naše obchodní politika skýtala tedy všim úsilím a za každou cenu (třeba na škodu vlastní domácí potřeby) Německu hlavní suroviny pro vý- robu průmyslovou a zároveň: otvírala této výrob dvéře do Rakouska. Bezhlayější politiky bylo by s lze stěží představiti, kdyby snahy o hospodářské bližšI spojení Rakouska a Nemecka nebyly výcho- diskem vůdčích kruhů stejně nad Sprévou jake nad Dunajem. Ale tím talo trapná revue ještě z dalek ukončena není.
#27 alto_textblock #27
Ro
#28 alto_textblock #28
dužin
#29 alto_textblock #29
1895 ..
#30 alto_textblock #30
Výsledky správy státních dráh v r. 1903. Mini sterstvo železnic rozesílá právě obsáhlou a bobatý material obsahující zprávu o výjledcích správy c. státních dráh, z níž vyjímáme: Zalezniční síť správou c. k. slátních dráh spravovaná, juž obnášela koncem r. 1902 okrouhle 11 834 km., rozšřena byla v r. 190 o 336 km. čili o 285% a obnáštla koncem r. 1903 okrouhie 12.170 km. Na síti této bylo vypraveno v r. 1903 1,490.410 vlaků, jež urazly 68,601 .057 km. což jest proti r. 1902 více o 8154 vlaky čili o 0.55 a o 2,363.300 km. čili 3.579%. Dle ednotlivých kale- gorií vypraveno bylo v r. 1903 33.147 vlaků expres- ních a rychlíků, jež urazily 6,620.410 km., 864.707 vlaků osobních, s vozy motorovýni a smíšených s 36,233.301 km. a 592.556 vlakť nákladních“a režijních s 25,747.346 km. Příjmy obtášely v r. 1903 279.836.000 K (na 1 km. 33.512 K) t.) o 6,975.000 (na 1 km. o 835 K) čili o 2.56% více než v r. 1902 Z toho činily příjmy čistě dopravní piůměrně 29.26a K proti 28.647 K v r. 1902 na 1 km., což odpovídá stoupnutí o 616 K čili o 2 159%. Doprava osobní v r. 1903 následkem nepříznivého pičasí v době sezóny cestovní a vlivem zavedení datě z jízdných lístků (jež na tratich síti státních dráh vjnesla správě finanční v roce tom 7,704.550 K) klesla Byloť do- praveno 47.733.606 osob (— 1,812.136 = 3 669% vykonáno 2202 millionů osobních km. (— 130 mill. = 5.61%) Z příjmů za dopravu osobní připadá 64.46% na cestující III. třídy ve vlacích osobních. 12.129% na cestující II. třídy v rychiících, 6.54% n cestujíci II třídy v osobních vlacích, 8 90)/oc na ce- stující III. tiídy v rychlících, 4 64% na cestující třídy v rychlicích, 0 81% na cestující I. třídy v osob- ních vlacích a 2.539% na cestující s vcjenským lístky. Průměrný příjem za osobu a cesu - čini v r. 1903 K 1.32 proti K 1 28 v r. 1902. Úbrnná váha dopravených závazadel obnášela v r. 190 82.281 tun t. j. o 6911 tun čili o 9 17% vce ne v r. 1902. Příslušné příjmy vykazují plus 8l.401 k = 2.75%. Rychlozboží dopraveno bylo 3. 9550 tun t. j. o 10.6č6 tun = 3 57% více a příjmy za do- pravu tu činily o 337.989 K čili o 4 04% víte ne v r 1902. Celková váha dopravy nákladní olnášela v r 1903 32,203.546 tun, tudíž o 387.173 t. = 1.229% více než v roce loňském. Příjmy za doprávu tu stouply o 4,861040 K = 2.25% Stoupuuti dopravy vykazují v roce tom zejmena: kámen, dříví stavebni řemeslné a užitkové, minerální svítiva, různé výrobky polní, zahradní a lesní (vyjimaje obil!) a c ment. Klesnutí dopravy naproti tomu hnědé uhli, rudy, mineralie, obilí a železo. Řádné výdaje obná šely v r. 1903 okrouhle 200.963.000 K (na 1i km. 24.066 K) t. j. o 1,820.000 K (na 1 km o 218 k tudíž o 0.91% více než v r. 1902. Přebytek příjmo nad vydáními obnáší tudíž v r. 1103 78,873.000 proti 73,718.000 K v r. 1902, t. j. na 1 km. 9445 proti 8830 K (+ 6.96%) v r. 1902. Dopravní koefl- cient statních dráh v r. 1903 jest 63.65% prou 64.26% v r. 1902. Srovnáme-li finanční výsledky správy státních dráh v r. 1903 se státním r oz počtem, jeví se v ordinariu o 1,582.175 K vý sledek nepříznivější, ježto byl výsledek příjmo o 1,564.141 K a vydání o 18.034 K nepříznivější Naproti tomu bylo extraordinarium o 71.624 K pří- znivější, takže čistý zisk jest proti rozpočtu státnímu o 1,510.551 K nepřiznivější. Ze všech zde uvedenýci dat jest patrno, že účetní závěrka státních dráh z rok 1903 jest u porovnání s účetní závěrkou za rok 1902 nikoliv nepodstatně příznivější, byť by i nebyly příjmy dopravní následkem depresse dopravní dosu nepřekonané a i jiných okolností v roce tom stouply tou měrou, jak bylo v rozpočtu státním očekáváno Snížení koeflicientu dopravního docílené v roce tomte dává naději, že i přes nepříznivé okolnosti, jež na- mnoze dosud odklizeny nejsou, perioda nepoměru stoupání vydání vůči příjmům už minula. Úrokove procento státních dráh opět poněkud stouplo. Petrolejový průmysl rumunský učinil v r. 190 značný krok ku předu a to zvláště přispěním Ně- mecké banky a berlinské Diskontní společ nosti, j
#31 alto_textblock #31
jsou značnou měrou zúčastněny na dvou petrolejo- vých podnicích rumunských. Německů banka ujala se sanace největší a nejstarší společnosti rumunské »Steana Romana« a Diskontní společnost jest zá- častněna na společnosti »Telega Oil Company«. Spo- lečnost tato, původně anglická, jest méně významná než »Steana Romana«. Výroba její nerovná se ani čtvrtině oné a schází jí úplně organisace vývozn Kromě těchto společností sluší uvésti ještě holand- skými penězi založenou »Internacionale«, jež dodává svou výrobu »Auroře«, která má velkou raffiner v Baicomu. »Aurora« má uzavřenou smlouvu na delší řadu let se »Shell Company« v Londýně na dodávání benzinu a petroleje. Výroba v r ce 1903 činila okrouhle 390.000 tun. Oficiální statistická data vykazují za prvních 10 měsíců výrobu 30.000 vsgonů. Výroba v roce 1903 převyšuje výrobu za rok 1902 činící asi 310000 tun o 26% kdežto plus roku 192 oproti roku 1901 činilo pouze 15%. Výroba v roce 1903 je nejvyšší, jaké vůbec kdy v Rumunsku docí- leno bylo. Jak utěšeně stoupá vývoz rumunského petroleje, vychází z těchto dat: V roce 1895 bylo vyvezeno tun 16.015, v r. 1896 19.371, v r. 1897 24 270, v r. 1898 34.511, v r. 1899 68.635, v r. 1900 87.962, v r. 1901 60.554, v r. 1902 79.631 a v r. 1903 vyvezeno bylo tun 126.264. Vyhlídky na žně. V Uhrách žně už počaly vyhlídky na sklizeň se v posledním týdnu rozhodně zlepšily. Za příznívého počasí v době žní lze vzhle- dem k tomu, že se zejmena jakosť zlepšila, očeká- vati přece uspokojivější výsledky, než se myslilo. Také v naší polovině říše možno při příznivém po- časí počítati aspoň s prostřední sklizní. Očekávání tumu odpovídá také klidný vývoj cen na pozdejší lhůty. Stavu osení v Rumunsku prospělo velice počasí v minulém týdnu. Výsledek sklizně tamější bude valně příznivější, než jak se za to mělo ještě před 14 dny. Také v Srbsku se vyhlídky pod- statně zlepšily. Zejmena příznivé jsou však zprávy z Francie, kdež očekávají přímo skvělé žně pše- nice Méně uspokojívé jsou zprávy z Pruska, kdež zvláště na východě způsobilo sucho veliké škody, V odporu s oficiálními zprávami zní soukromé zprávy o stavu osení v Rusku příznivě. Stav zimního osení je prý celkem horší, než prostřední. Letní osení, zejmena letní pšenice, je prý lepší než prostřední. Přes to však ne ze nazvati vyhlídky na letošní sklizeň nikterak příznivými. Ve Spojených státech se stav pšenice zimní i letní všeobecně zlepšil. Zvláště příznivé jsou výsledky žní vý- chodo ndických, které převyšují ještě velice příznivé výsledky loňské o 1,600.000 q. Dovoz ze Spojených států zůstal v posledním týdnu daleko za očekáváním. Také argentínský dovoz téměř o 300.000 klesl, Stejně dovoz australský zmenšil se asi o 150.000 q Jenom dovozy ruské vykazují poměrně nepatrně klesnutí a vykazují stále ještě asi 800.000 q. Nikde nejeví se však značnější nadbytek pohoto- vého zboží, jež znamená všude výše, než nové lhůty. Výnos bursovní daně v r. 1903. Dle výkazu mi- nisterstva financí jest výnos bursovní daně za rok 1903 ještě menší než v r. 1902 a jest vůbec nej- skrovnější od r. 1898, kde byla daň ta, jak známo, zvýšena na pateronásobný obnos. Celkem vynesla bursovní daň v roce 1903 K 1,134.240 proti K 1,284.475 v roce 1902. Bursovní obchod byl v posledních třech měsících roku loňského sice poněkud čilejší, ale měsíce ty nebyly už s to odči- niti nepříznivý výsledek prvních tří čtvrtletí. Jednota průmyslová koná dnes ve čtvrtek o 1/e6. hodině odpolední ve své sborovně (bývalý havelský klášter v Ryliřské ulici čís. 31 nové, v II. patře) svou 71. výroční valnou hromadu, na jejíž programu kromě pravidelných předmětů jednacích a návrhu na volbu jednoho čestného člena jest i časová a ob- sažná přednáška pana JUDra. Rudolfa Pilbauera, náměstka sekretáře obchodní a živnostenské komory pražské, »O invalidním (nemocenském a starobním) pojišťování živnostnictva«. Zemědělský a okrašlovací spolek pro Černuca okolí pořádá v soliotu dne 2. července výlet za úče- lem prohlídky kanalisačních staveb vítavskýcha velkostatku v Klecanech. Zástupce pro Saskou Kamenici a okolí. Na za- stoupení firem prvého řádu reflaktuje stará zavedená firma v Saské Kamenici, jež dle došlých informací jest solidní a důvěry hodná, dobře vedená a vládne též nějakými prostředky. Na adresu této firmy lze se dotázati ve vývozní kanceláři pražské obchodnía živnostenské komory. Trhy. Příští výroční trh na koně hovězi dobytek v Nymburce konati se bude ve středu dne 6. července. Insolvence. Firma J. Wahl, válcový mlýn v Vrajtu u Trutnova (dluby asi 380.000 K). Firma na- bízí 25% vyrovnání.
#32 alto_textblock #32
Trhy poněžní. Z Berlina, 29. června. (C.-B.) Kreditky 200.60. státní dráha 136.—, jižní dráha 16.90, diskonto 187 20. německá banka 219.50, obchodní b. 152.—, dráž danská b. 150.50, darmštadlská banka 136.60, ná- rodní banka 119.80, dráha Henri —.—-, Transvaa .— Kanada 123.—, Gotthard 190.50, Lloyd 100 8 Packet 105.80. — Za hotové: Lauřina huť 248 70 dortmundské 82.50, bochumské 189.—, gelsenlir chenské 217.—, Hibernia 206.10, harpenské 203.10 Consolidace —.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 29. června. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 201.40, akcie společnosti státní dráhy 136.30, lombardy 17.—, papírová renta —.—, stří- brná renta 100.—, zlatá renta 100.60, uherská zlatá renta 99 65, uh. korunova renta 97.5), 4% rak korun. renta 99.95. Smýšlení pevné. Z Franklurtu, 29. června. (Dodal. bursa.) Uvěrn akcie 201 20, státní dráha 136 30, lombardy 17.—.
#33 alto_textblock #33
Trhy na zboží.
#34 alto_textblock #34
Obili.
#35 alto_textblock #35
Z Berlína, 29. června. (Telegr.) Pšenice chabá. na červenec 169.50, na září 168.25, na říjen 168.50. žito stálé, na červenec 137.75, na září 140.75, na říjen 141 25, oves pevný, na červenec 135.—, na září 137.75, kukuřice stálá, na červenec 110 —, na září 110.—. Počasí krásné. Z Hamburku, 29. června. (Tel.) Pšenice chahá holštýnská 175.—, 181.—, žito meklenburské chabé, 142.—, 147.—, žito ruské chabě, 101.—, 107 —. Počasí zamračené. Z Pařiže, 29. června. (Telegram.) Žito klidné. na červen 14.50, na červenec 13.90, na červenec-srpen 13.75, na září-prosinec 14.05, pšenice klidná, na čer- ven 21.40, na červenec 20.—, na červenec-srpen 19.90, na září-prosinec 20.10, mouka pevná, na čer- ven 27.70, na červenec 27.75, na červenec srpen 27.75, na září prosinec 27.40. Počasí zamračené. Z Pařiže, 29. června. 3 hod. 15 m. (C.-T.-B.) Oves. smýšlení klidné, na červen 13.—, na červenec 13.40. na červenec srpen 13.35, na září-prosinec 13.95, žito smýšlení klidné, na červen 14.50, na červenec 13.90, na červenecsrpen 13.75, na září prosinec 14.— pšenice, smýšlení klidné, na červen 21.40, na čer- venec 20.—, na červenec-srpen 19.90, na září-prosi- nec 20.10, mouka, smýšlení pevné, na červen 27.70 na červenec 27.75, na červenec srpen 27.75, na září- prosinec 27.40. Počasí: zamračeně.
#36 alto_textblock #36
Cukr.
#37 alto_textblock #37
První člslice peníze a druhá zbožl. Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 45 min. (Com. T.B.) Smýšlení klidné, na červen 18 70, 18.90, na červenec 18.75, 18.85, na srpen 18..95, 19.—, na září 19.—, 19 10, na říjen 19 15, 19.25, na listopad 19.—. 19.10, na prosinec 19 10, 19..20, na leden 19.25, 19.30, na únor 1935, 19.45, na březen 19.50, 19.55, na du- ben 19.60, 19.70, na květen 19.70, 19.80. Počasí: zamračeno. Z Paříže, 29. června. 3 hod. 15 min. (Com. - T.-B.) Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Smýšlení stálé, na červen 273/s, na červenec 275/a, na červenec-srpen 273/4, na říjen leden 29.—. Surovina klidná, 24.—. 24 20. Rafináda 60.50, 61.—, Počasí: zamračeno Z Londýna, 29. června. 3 hod. 30 min. (Com.- T. B.) Smýšlení stálé, na červen 9.34/4, 9.41/2, na srpen 9.54/4, 9.51/2, na říjen prosinec 9.6, 9.61/4, na leden-březen 9.8, 981/4. Obrat 3000 pytlů. Káva. Z Hamburku, 29. června. (Původní telegram Sanlos good average, na červenec 33.—, na zář