#1
alto_textblock
#1
Strana6.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
30. června 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 179.
#5
alto_textblock
#5
opposiční Poláci, ba i Vlachové.
Česká věc byla v Rakousku opuštěna kde
kým. Přece však zvítězila. Proto se nevzdá-
váme naděje, že spravedlivé a skromné poža-
davky našeho lidu českého zjednají si platnost
i v jom případě, kdyby podařilo se dr. Körbrovi
při šampaňském nakloniti si kolo polské ještě
blíže a ještě více, než mu toto dosud přálo,
hlasujíc pro všechny vládní předlohy šmahem
stejně jako naše historická šlechta, která
dovede srovnati se svým svědomím a se svou
minulosti klást votum nejen pro státní rozpočet.
nejen pro výrovnací předlohy, nýbrž také pro
disposiční fond vlády a systém, kferý jest
německým, který jest protičeským
který potírán jest do krajnosti celým če-
ským národem.
Opakujeme: Přejeme Polškům, aby jim
cesta dr. Körbra do Haliče přinesla hojně
hmotného zisku, který jim slibuje vládní
»Fremdenblat!«. Opakujeme však zároveň, že
zůstáváme vůči podniku dr. Körbra, nechť má
motivy jakékoliv, úplně klidni a lho
stejni a že tolo naše tvrzení není žádnou
přetvářkou, nýbrž čirou a čisto
pravdou.
#6
alto_textblock
#6
Kosovský památník.
Sp. Z Bělehradu, 29. června. Včera král
Petr odhalil kosovský pomník uprostřed města
Kruševce. Když předseda vlády generál Grujič
v řeči plné hlubokého vlasteneckého citu na-
kreslil, co znamená pomník, zbudovaný celým
srbakým národem a prosil vnuka mstitele kosov-
ského, Karadjordje, krále Petra, aby odhalil po
mník, král promluvil, že jmenem srbského ná
roda odhaluje velkolepý pomník, zbudovaný
vděčnými potomky kosovským junákům a ode
vzdávaje ho, doporouči občanům, aby s pomní-
kem ochraňovali i myšlenku kosovskou.
O poledni král navštivil pluk cara Lazara, připí
důstojníkům a vojínům, připomenuv, co zna-
mená kosovský pomník a co má dělati srbské
vojsko jako mstitel křivd, spácha-
ných na srbském národu.
Po poledni navštívil velkou státní továrnu
na prach, u řeky Rasiny, kde zahájil výrobu
bezdýmného prachu Večer král promluvil zna
menilé slovo k národu.
Dnes podniki výlet do Lázní Vrajce, zejtra
vrátí se do Bělehradu
#7
alto_textblock
#7
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 29. června. (C.-B.) Haličsk
místodržitel hr. Potocki odjel do Karlových
Varů, generál jízdy prine Schaumburg
Lippe do České Skalice.
Vojenská loď »Císařovna Alžbětae
připlula včera do Jokohamy. Posádka je zdráva.
Z Pešti, 29. června. (C. B.) Úřadní noviny
uveřejňují císařský list m. p. hr. Tiszovi, jímž
kvota na čas od 1. července 1904 do 30.
června 1905 stanoví se v dosavadní výši.
Kabinetní tajemník, odb. chef Karel König
de Aradvar povýšen do slavu svobodných pánů
#8
alto_textblock
#8
Španělská sněmovna.
Z Madridu, 29. června. (C. B.) Ve včerejš
sněmovní schůzi srazili se prudce republi kánský
poslanec Soriano a ministerský předseda Maura,
pročež předseda nařídil schůzi důvěrnou.
V jejím průběhu posl. Salmeron z
stával se Soriana. Min. předseda Maura vy
čítal vůdcům opposice, že urážejí vládu a dodal
že ministerstvo nemohlo by choditi do sněmovny,
kdyby parlament nehájil jeho hodnost. Žádal.
by vůdcové menšiny prohlásili, že litují cho
vání se Sorianova, avšak opposice to odřekla
Min. předseda Maura navrhoval potom tolo
prohlášení: Sněmovna lituje velice osobnl pří
hody, způsobené nezávaznými slovy.
V následující veřejné schůzi předseda mini-
sterstva opakoval toto prohlášení. Republikánšt
poslanci protestovali proti němu.
Předseda vyslovil naději, že posl. Soriano
ve čtvrteční schůzi odvolá svá urážlivá slovs
o předsedovi ministerstva.
#9
alto_textblock
#9
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Posl. Sem-
bat navrhl v rozpočtovém výboru, aby předseda
ministerstva a ministr vnitra vyslovili se zejtra
ve výboru o úvěrech pro franco u-
ské vyslanectvo ve Vatikáně.
Úplatková afféra karluziánská.
Z Paříže, 29. června. (C. B.) Státní zá-
stupce Cottignier oznámil vyšetřující komisi,
že vyšetřování proti Chabertovi pro pokus
úplatku je zasta veno.
S nacionalistické strany tvrdí, že v přípise
Cotlignierově praví se: Z písemností zabavených
u Cnaberta je patrno, že mezi ním, Lagravem
a Millerandem byly velice úzké styky pro
velkoobchodní záležitosti, jimiž obíral se Mille
rand jako advokát i jako ministr.
Opposiční členové vyjádřili se, že Gottignien
napsal dopis ten na příkaz ministra spravedlno-
sti a předsedy ministerstva.
Vyšetřující komise žádala ostatně hned.
aby se předložily ony písemnosti, v nichž prý
je zmínka o řádech.
Včera večer dostal předseda komise dopi
od Mileranda, který, odvolávaje se na Coli
gnierův list, žádá, by ho komise vyslechla po
kud možná též o této záležitosti. Neobáváse
prý žádného utrhačství, žádaje pouze, aby se
věc precisovala.
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Vyšetřujíe
komise vyslýchala dnes další svědky. Vyšetřu
jíci soudce Beer, odvolávaje se na úřadní ta
jeniství, odepřel vypovídati. Millerand vy
slýchán ohledně řádu pro dva průmyslníky
uvedl, proč měli být vyznamenání a protestovai
rozhorleně proti různým důmínkám. Odešel prý
z ministerstva chudší než byl, vstupuje tam
Nezbude po něm žádného jmění, ale jeho jméno
bude bez úhony.
Někteří členové komise protestovali prot
způsobu, jakým někteří soudci vybledávají
zprávy.
Komise usnesla se uveřejnit bez meškán
Millerandovy výpovědi.
#10
alto_textblock
#10
Zatčení důstojníci..
Z Paříže, 29. června. (»Havas«.) Dopoledne
tyli prý zatčeni tři důstojníci a dopraveni do
vězení Cherche-Midi. Jsou prý zapleteni do
afféry správního důstojníka d'Au-
triche, jenž je ve vyšetřovací vazbě, protože
v pokladních kuihách z r. 1898 vymazoval zá-
pisky, týkající se vyzvědačské služby. Důstojníe
#11
alto_textblock
#11
ti jsou: podplukovník Rollin a setníci Fran
cois a Maréchal. Příčina, proč byli z
tčeni, tají se.
Z Paříže, 29. června. (»Havas«.) Podplu
kovník Rollin a selníci Francois a Marechal byl
skutečně zatčeni. Dopoledne vyslýchal je setník
jenž vyšetřuje afféru d'Autriche, jako svědky
po výslechu vzati do vazby.
#12
alto_textblock
#12
Kielská schůze.
Z Kielu, 29. června. Na hoslině, uspo
řádané včera večer princem Jindřichem ku
poctě krále Eduarda, ujal se slova císa
Vilém a pravil, že přítomní vidí v králi Eduar
dovi nejvyššího velitele anglického loďstva.
Císař vzpomněl svých návštěv v mládí v Ports
mouthu a Plymoulhu, kde poznal anglické pan-
céřové kolosy, jež na jeho mladou mysl půso
bily nesmazatelným dojmem. Co tehdy v Anglii
viděl, snažil se pak jako vládce dle poměrů
země uskulečniti. Když znalecké oko krale
lodi německého válečnéholoďstva i při jejich
malém počtu a jejich mužstvo s uznáním po
soudilo, vyslovuje mu za to císař svůj nejvroue-
nější dík. Císař připil králi Eduardu VII., při
tomnému námořnictvu anglickému, anglickým
vojínům, s nimiž Němci byli v Pekině, a všem
jichž pohostinství císař na tak četných místech
země požíval. Král Ednard odvětil v německ
řeči, že zná zájem císaře Viléma od mládí na
anglickém válečném loďstvu a že jest přesvěd
čen, že německé námořnictvo zájmem a vědo
mostmi eísaře stále bude síliti a vynikati. Král
jest přesvědčen a jest to jeho přáním, že obě
lodstva vždy setrvají v přátelských poměrech
vždy se ráda spatří a pozdraví, ať jest to
kterékoli zemi. Král Eduard děkoval znovu za
pohostinství a jeho pobyt v Kielu navždy utkv
mu v nejlepší paměti, neboť vraci se z něho
s nejpřijemnějšími dojmy. Ke konci připil král
císaři, s nímž pojí jej vroucí přátelství od doby
co se znají.
Z Kielu, 29. června. (C-B.) Německý eisai
odebral se dopoledne na loď »Vietoria Albert-
a plul s králem Eduardem naproti jachtám, zá
vodícím o cenu krále Eduarda: zlatý pohár
mezi Eekernfördem a Kielem. Císaře doprová
zeli kanelér hr. Bülow a hr. Eulenburg.
K haitské afféře.
Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Dělová lod
»Panter« — nyní v New Portu — dostala
telegraficky rozkaz, aby odplula bez meškání do
Portu au Prince.
#13
alto_textblock
#13
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 29. června. (C. B.) Ve vče-
rajší večerní schůzi dolní sněmovny Beeket
(konservativec) navrhl odročení sněmovny, aby
se obrátila pozornost vlády na znepo ko-
jivou nedostatečnost střídníh
oddilu pro vojsko indické a jiho
africké a na zmatek v ministerštvu vo
jenství a ve vojsku samotném, způsobené tim
že vládá odkládá s prohlášením o konečných
plánech vojenské organisace.
Ministr vojenství Arnold Forster pro
hlásil, že branců neubylo. Vážný stav vznik
proto, že mnoho vojáků neslouží dále. Nesnáz
ta není dosud naléhava, avšak je třeba změnit
nynější systém. Ve příčině vojenské organisace
poukazovul ministr na spletitost télo otázky
Připustil její důležitost a nutnost brzkého vyři
zení. Učiní záhy návrhy, ale prosí, aby nan
sněmovna nenaléhala.
Premier Balfour pravil, že v kabineti
není neshod o osnovách vojenské organisace
ani o jiných hlavních věcech vládní politiky
Troufá, že ministr vojenství bude s to učinil
záhy prohlášení o vojenské organisaci.
Další debata odročena konečně na neurčitou
#14
alto_textblock
#14
dobu.
#15
alto_textblock
#15
Tibetská výprava.
Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Oznamuje
se nová srážka tibetské výpravy anglické s Ti
betany, již utrpěli velké ztráty. S anglické strany
padl jeden důstojník a dva důstojníci a 5m
byli raněni,
#16
alto_textblock
#16
Národní hospodář.
#17
alto_textblock
#17
Telegrafické zprávy hospodářské.
Sváteční bursa.
Z Vídně, 29. června. Obchod nebyl žádný
Rohrhašská raffinárna cukerní.
Z Vídně, 29. června. (»Neue Fr. Presse«
Ve včerejší schůzi správní rady rohrbašské cu
kerní raffinárny jmenován byl Josef Perutz
dosavadní zástupce centrální prodejny, komer
ním ředitelem a prokuristou.
#18
alto_textblock
#18
Účinky nynější politické siluace na úrokovou
míru v Němacku.
G. Z Berlína, 29. června. (»Neue Freie
Presse«.) V dnešní schůzi ústředního výboru
Německé banky prohlásil president dr. K och
že následkem politické situace na změnu úro-
kové míry nyní nelze pomýšleti.
Železniční společnost africká.
Z Berlína, 29. června. (C.- B.) Pod firmou
železniční společnost africká zřídila se zde
osadní společnost pro stavbu a zužitkování
dráhy z Dares Salamu do Mgorys
sídlem v Berlině. Akc. kapitál činí 21 millionů
mk, zúročí se 5 a splatí 120%. Německo ga-
rantuje zúročení a výplatu.
Švýcarsko-italské obchodní smlouvy.
Z Vídně, 29. června. »N. Fr. Presse
oznamuje, že švýcarsko-italské smlouvy obchodní
budou ještě s neděle rozhodnuty-
Janovská lodní společnost se zvětšuje.
Z Vídně, 29. června. »N. F r. Pressee
oznamuje, že Janovská lodní společnost, jejíž
akcie jsou v rukách hambursko-americké paro-
plavební společnosti a která za nynějších dok
konkuruje v přístavech středomořských s uher-
skou společností »Adria«, zvýší svůj akciový
kapitál o 5—8 mill. lir za účelem rozmnožen
loďstva a zpravidelnění plavby na tratích Janov
Brasilie, La Plata—Terst a Marseille.
#19
alto_textblock
#19
Z Paříže, 29. června. (Telegraf. závěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.90
3 proc. renta —.—, italská renta 104.60, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—.
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.20, rakou
ská zlatá renta 100.87, uherská zlatá renta 102.—
otomanská banka 585.—, tabáková režie 377 —, tu
recké losy 122.75. Smýšlení mdlé.
Z Liverpoolu, 29. června. (Zavěrek.) (4 ho
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý
#20
alto_textblock
#20
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dedásky
na červen 5.91, 0.—, na červen-červenec 5.81, 0.—
na červenecšrpen 5.75, 0.—, na srpen-září 5.61
0.—, na záříříjen 5.34. 0.—, na říjen-listopad 5.21
0.—, na listopadprosinec 5.16, 0.—, na prosinec leden
5.13, na leden-únor 5.12, na únor-březen 5. 12, 0.—.
Smýšlení ustálené.
Z Nového Yorku, 29. června. (Zvlášín
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse pevné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 89/s, na září 851/s.
kukuřice na červenec 53/s, eukr (Fair
Muscovados) 3/16, bavlna 10.85. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
#21
alto_textblock
#21
stálě.
#22
alto_textblock
#22
Obchod německo-rakouský.
#23
alto_textblock
#23
Iv
#24
alto_textblock
#24
B. V době platné obchodní smlouvy zapustil tedt
německý průmysl na našich trzích pevné kořeny
Nejen že německý kapitál z říše u nás v průmy.
slových a obchodních podnicích investovaný stoupnul
nýbrž i vývoz z Německa vzroštl netušenou měrou
Současně ale dovedl německý průmysl hojn
těžiti ze surovinného bohatsťví Ra
kouska, v čemž ho německá politika obchodn
ochotně podporovala bezcelným nebo nepatrně za
tíženým dovozem jich. Tovary z těchto surovin za-
plavovalo pak Německo naše trhy, ubírajíc nám takto
možnosti průmyslového rozvoje v tom kterém směru
(na př. dřovařství.
O tom, jak vítězně pronikal německý průmysl
na našich trzích, budiž uvedeno několik dat. Dovo
látek barvících z Německa vyvíjel se v roce
1895—1904 následujícím způsobem: 4.38, 4.99, 4.34.
4.53, 5.55, 7.18, 7.83, 10.51, 13.93 mill. K, čili do-
voz jich se během devíti let ztrojná-
sobill Dovoz chemických tovarů vykazuje
v tomže období tento vývoj: 15.05, 15.15, 16.73.
16.68, 16.42, 17.51, 19.46, 21.54, 23.95 mill. K; che-
mických látek pomocných pak 5.54, 6.15, 6.73, 7.07
8.30, 7.71, 9.61, 9.05, 10.09 mill. K. Touto soutěž
trpěl náš domácí chemický průmysl neobyčejně. Plau
to v prvé řadě o chemických produktech nových. Snad
na žádném poli výrobním nedochází k tak častým
změnám výrobním jako zde. Každý den přináší no-
vinky a průmysl rád je hledá. Na doklad toho sluš
na př. uvěsti, jak rychle a ochotně přešel textiln
průmysl k barvení umělým indigem. Jeho do-
voz dostoupil lonským rokem 11.03 mill. K (r. 1895
2.3 mill. K) a náš průmysl teprve nyní odhodlává
se k soutěží a to ještě s vyhlídkou v dlouhý zápas
Smetánku monopolu prvé doby německý průmyslji
sebral. Takováto ustavičná změna potřeby má ješt
jiný zjev v zápětí: celní tarif jest povahou svou
uslanovením nepružným. Smluven na řadu let, ne-
předvídá změny budoucna, tak že se stává záhy ne
dostatečným. Aby alespoň jakési zdání pružnosti byle
zachováno, utekl se speciálně co do chemického prů-
myslu ke skupině „zvláště nepojmenovaných chemi-
kálir“, kterými měly býti celně vystiženy novinky
průmyslu tohoto. Dovoz skupiny této roste stále, čil
jinými slovy: svými novinkami zaplavovalo nás Ně
mecko vytrvale. Ovšem, nový celní tarif provádí zde
zvýšení sazební, budou ale jednatelé rakouští mít
dosti pochopení pro rozvoj domácího průmyslu, aby
zvýšení toto plně uhájili?
I textilní průmysl, kde jsme poměrn
samostatnějšími a dosti chráněni, tipěl německým
vlivem. Dovoz surové bavlny přes Německo roste
rek za rokem. Roku 1898 dovezeno j bylo k nám
z Německa za 16.37, r. 1900 již za 22.65 a r. 1893
za 27.3 mill. K. V obnosech těchto zahrnuty obrovské
zisky německých importěrů, zatím co vlády této říše
nedovedly pochopiti, že rozumná sazební politik
může snadno soustřeďovati dovoz bavlny
přes Terst. Terst dnes pro bavlnářský průmysl
této říše významu nemá. Jeho přístavištěm jsou
Brémy... Také dovoz přízebavlněné se v uve-
deném období zdvojnásobil (r. 1898: 2.02, r. 190
41 mill. K), poučení ostatně našim kruhům textilním.
že v přádelnictví jest pro podnikání stále ještě hojně
příležitosti. Dovoz vlny z Německa (resp. přes Ně-
mecko) sloupl ze 45.9 r. 1898 na 58.71 mill. K r. 1903
dovoz hedvábí a hedvábného zboží pak z 15.7 r. 189
na 21.63 mill. K r. 1903, dovoz klobouků z 1.01 na
1.96 mill. K, oděvů z 62 na 806 mill. K a p. —
důkaz, jak i v odvětvích, v nichž cílíme se pevněj-
šími, německá soutěž ostře proli nám postupuje. Jsou
však obory, kde soulěž tatc se stává přímo nebez-
pečnou. Dovoz papíru, který činil r. 1895 úhrnem
3.48 mill. K, dostoupil 1. 1903: 7.48 mill. K, dovo
papírového zboží, který vykázán za r. 1895
celkem 7.73 mill. K, dostoupil r 1903: 18.59 mill.
V prvém případu se tedy dovoz více než zdvojnásobil
v druhém téměř ztrojnásobil! Tento vývoj v oboru
kde jsme měli starší průmysl, jest přímo pro nás
porážkou! Rovněž nepříznivě — byť ne tak příkře —
vyvíjí se pro nás siluace v průmyslu kožním. Co
do obdělaných koží Německo nás již dávno obchodně
předčilo. Vývoz a dovoz jeví se — a jsou to vysoce
zajímavá a výmluvná data — takto: Koží vydělaných
dovezeno k nám resp. vyvezeno od nás do Němocka
vývoz
dovoz
millionů koru
19. 52
. . . . . . . . 3.98
1896 . . . . . . . . . 202 20.33
1897 . . . . . . . . . 2.09 25.42
1898 . . . . . . . . . 2.01 22 27
23.23
1899 . . . . . . . . . 2.31
1900 . . . . . . . . . 2.27 20 94
1901 . . . . . . . . . 209 23 83
1902 . . . . . . . . . 2.39 24. 75
1903 . . . . . . . . . 2.95 24 04
Témito čísly jest úpadek rakouského koželužst
dán jasně. Dovoz z Německa týká se zvláště jem-
nějších druhů koží, tedy cennějších. Na tomto slave
nemění praničeho vzrůst vývozu obuvnického a ruka
vičkářského do Německa; zvláště ve druhém případu
dovedlo nás Německo úsilně vytlačovati z amerických
a anglických lrhů, tak že malý vývozní přírost d
Německa (r. 1898: 10.07; r. 1903: 11.0 mill. korun
jest na druhé straně značnějšími ztrálami vyvážen
Také dovoz kožešnický k nám z Německa ne
obyčejně vzrostl. R. 1898 činil jen 5.14 mill. K, ab
vzrostl r. 1903 na 10.81 mill. K čihi aby se z dvoj
násobil. Hlavním předmětem dovozním jsou n
konfekcionované kožešiny. Z valné části nám zde Ne
mecko prodává ruské kožešiny, zatím c
my si jichz Ruska loni zakoupili přímo
z a — 200.000 K; tak obrovskou jest obchodní zá
vislost télo říše na Německu a lak hluboký vliv měla
po stránce obchodně politické nešťastná politika za-
hraniční této říše. Co do průmyslu dřevařského
dovedlo si Německo zajistiti naše trhy zvláště pro
svůj průmysl jemnějších tovarů dřevěných — ale
moment tento jest celkem nepatrným proti jiným
zjevům v tomto oboru. Při celkovém vývozu dřív
do Německa, surového a obráběného, činil tamní náš
vývoz řezaného dřiví (v mill. Kr:
#25
alto_textblock
#25
1895
#26
alto_textblock
#26
vý v oz
řezaného
dříví vůbec pražeů
dříví
54.57 1.51
9e4 548
1896 . . 66.00 2.62 13.70 7.13
1897 . .
85.63 3.56 20.80 6.33
1898 . . 107.98 347 27.85 5.52
1899. . 126.31 5.80 33.35 4.47
1900 . . 145.05 703 40 20 4 93
1901 . . 112.55 4.10 28 78 3 61
1902 . . 90.99 202 2702 3.10
1903 . . 119.31 2.82 36 36 2. 82.
Neponěr surovinhěho vývozu a vývozu polo
tovarů (řezaného díiví) jest patrným na prvý pohle
Německo dovedlo ho svou politikou plně udržovati
V posledních desetiletích vzbuzen mocným vzmachen
průmyslovým v Německu silný stavebňí ruch a dre
vařský průmysl. Potřebných surovin Německo v míř
dostatečné remá; hlavními dodavateli jsou Rusko
Švédsk« a Rakousko. Náš vývoz dříví do Německa
týká se — jak z hořejšího aeslavení palrno — v pr
řadě dříví kulalého (suroviny), které od nás německ
továrny v míře stále větší kupují. A sice za pomoc
dvou faktorů: celně sazebních ústanovení a dopravnt
sazby našich drah. Zatím, co vstup kulatého dřívído
Německa stížen minimální sazbou celní, poskytly
mu naše dráhy pchotně slevy dopravní, čili: zahrno-
vali jsme Německo levnou surovinou a nebrali si na-
učení z fakta, že Německo řezané dřívi celně znač-
něji zatěžuje, nechápali jsme, že vývoz suro-
viny pro ciziprůmysl na úkor průmy-
slu vlastního jest nehospodárným
jednáním. Dřevařský průmysl a zvláště pily
nalézaly se u nás ve slibněm vývoji; vlivem uve-
dených momentů oclly se a permanentní krisi. Měl
jsme radost, že nám Němci kácejí naše lesy a za-
pomínali jsme, jak lehkomyslně obětujeme jím dre-
vařský průmysl. A přece měli jsme pěkný vzor roz-
umné politiky dřevaiské na Švědsku. Rozpjetí sazel
na surové a řezané dříví výrovnali ve Švédsku pří-
padnou politikou dopmavních sazeb a výsledkem toh
jest, že Německo dováží ze Švědska 52.000 vagonů
dříví řezaného a jen asi 5000 vagonů kulatého až
tedy pracovní mzda za polotovar a vý-
nos pracovní zůstávají v zemi. Tenic
výnos my lehkomyslně obělujeme Německu ... No-
vým celním tarifem Německo na dráze této politiky
setrvává, pochopitelně, protože mu přinesla řadu vý-
hod; že by však u nás se ukazovaly známky obratu
že by se konečně uvažovalo o povznesení průmyslu
pilařského atd. na Pošumaví a jinde, o tom není
ani známky ani poluchy. Tak i v tomto směru dovedlo
Německo z nás jen těžili a budovali svě úspěchy na
naší nešikovnosti. O tom, jak v plném slova smyslu
se vyhazovalo současně hnědé uhlí české do
Německa, široce rozepisovali se netřeba. R. 1895 vy-
vezli jsme ho tam 70.72 mill. q. r. 1899 již 86.3 mill
q. A jen méně příznivá konjunktura průmyslová stla-
čila vývoz tento — udržovaný neobyčejnými ústupk
cenovými za současného krajního využívání domácih
trhu — na 79.6 mill. q r. 1903. Vývoz kamenného
uhlí do Německa vzrostl z 5.17 mill. q r. 1895 na 6.31
mill. q. zatím co vývoz koksu do Německa od r.
1899 soustavně klesá (ze 424.437 na 306..363 q r
1903). Naše obchodní politika skýtala tedy všim
úsilím a za každou cenu (třeba na škodu vlastní
domácí potřeby) Německu hlavní suroviny pro vý-
robu průmyslovou a zároveň: otvírala této výrob
dvéře do Rakouska. Bezhlayější politiky bylo by s
lze stěží představiti, kdyby snahy o hospodářské
bližšI spojení Rakouska a Nemecka nebyly výcho-
diskem vůdčích kruhů stejně nad Sprévou jake nad
Dunajem. Ale tím talo trapná revue ještě z dalek
ukončena není.
#27
alto_textblock
#27
Ro
#28
alto_textblock
#28
dužin
#29
alto_textblock
#29
1895 ..
#30
alto_textblock
#30
Výsledky správy státních dráh v r. 1903. Mini
sterstvo železnic rozesílá právě obsáhlou a bobatý
material obsahující zprávu o výjledcích správy c.
státních dráh, z níž vyjímáme: Zalezniční síť správou
c. k. slátních dráh spravovaná, juž obnášela koncem
r. 1902 okrouhle 11 834 km., rozšřena byla v r. 190
o 336 km. čili o 285% a obnáštla koncem r. 1903
okrouhie 12.170 km. Na síti této bylo vypraveno
v r. 1903 1,490.410 vlaků, jež urazly 68,601 .057 km.
což jest proti r. 1902 více o 8154 vlaky čili o 0.55
a o 2,363.300 km. čili 3.579%. Dle ednotlivých kale-
gorií vypraveno bylo v r. 1903 33.147 vlaků expres-
ních a rychlíků, jež urazily 6,620.410 km., 864.707
vlaků osobních, s vozy motorovýni a smíšených
s 36,233.301 km. a 592.556 vlakť nákladních“a
režijních s 25,747.346 km. Příjmy obtášely v r. 1903
279.836.000 K (na 1 km. 33.512 K) t.) o 6,975.000
(na 1 km. o 835 K) čili o 2.56% více než v r. 1902
Z toho činily příjmy čistě dopravní piůměrně 29.26a
K proti 28.647 K v r. 1902 na 1 km., což odpovídá
stoupnutí o 616 K čili o 2 159%. Doprava osobní
v r. 1903 následkem nepříznivého pičasí v době
sezóny cestovní a vlivem zavedení datě z jízdných
lístků (jež na tratich síti státních dráh vjnesla správě
finanční v roce tom 7,704.550 K) klesla Byloť do-
praveno 47.733.606 osob (— 1,812.136 = 3 669%
vykonáno 2202 millionů osobních km. (— 130 mill.
= 5.61%) Z příjmů za dopravu osobní připadá
64.46% na cestující III. třídy ve vlacích osobních.
12.129% na cestující II. třídy v rychiících, 6.54% n
cestujíci II třídy v osobních vlacích, 8 90)/oc na ce-
stující III. tiídy v rychlících, 4 64% na cestující
třídy v rychlicích, 0 81% na cestující I. třídy v osob-
ních vlacích a 2.539% na cestující s vcjenským
lístky. Průměrný příjem za osobu a cesu - čini
v r. 1903 K 1.32 proti K 1 28 v r. 1902. Úbrnná
váha dopravených závazadel obnášela v r. 190
82.281 tun t. j. o 6911 tun čili o 9 17% vce ne
v r. 1902. Příslušné příjmy vykazují plus 8l.401 k
= 2.75%. Rychlozboží dopraveno bylo 3. 9550 tun
t. j. o 10.6č6 tun = 3 57% více a příjmy za do-
pravu tu činily o 337.989 K čili o 4 04% víte ne
v r 1902. Celková váha dopravy nákladní olnášela
v r 1903 32,203.546 tun, tudíž o 387.173 t. = 1.229%
více než v roce loňském. Příjmy za doprávu tu
stouply o 4,861040 K = 2.25% Stoupuuti dopravy
vykazují v roce tom zejmena: kámen, dříví stavebni
řemeslné a užitkové, minerální svítiva, různé výrobky
polní, zahradní a lesní (vyjimaje obil!) a c
ment. Klesnutí dopravy naproti tomu hnědé uhli,
rudy, mineralie, obilí a železo. Řádné výdaje obná
šely v r. 1903 okrouhle 200.963.000 K (na 1i km.
24.066 K) t. j. o 1,820.000 K (na 1 km o 218 k
tudíž o 0.91% více než v r. 1902. Přebytek příjmo
nad vydáními obnáší tudíž v r. 1103 78,873.000
proti 73,718.000 K v r. 1902, t. j. na 1 km. 9445
proti 8830 K (+ 6.96%) v r. 1902. Dopravní koefl-
cient statních dráh v r. 1903 jest 63.65% prou
64.26% v r. 1902. Srovnáme-li finanční výsledky
správy státních dráh v r. 1903 se státním r oz
počtem, jeví se v ordinariu o 1,582.175 K vý
sledek nepříznivější, ježto byl výsledek příjmo
o 1,564.141 K a vydání o 18.034 K nepříznivější
Naproti tomu bylo extraordinarium o 71.624 K pří-
znivější, takže čistý zisk jest proti rozpočtu státnímu
o 1,510.551 K nepřiznivější. Ze všech zde uvedenýci
dat jest patrno, že účetní závěrka státních dráh z
rok 1903 jest u porovnání s účetní závěrkou za rok
1902 nikoliv nepodstatně příznivější, byť by i nebyly
příjmy dopravní následkem depresse dopravní dosu
nepřekonané a i jiných okolností v roce tom stouply
tou měrou, jak bylo v rozpočtu státním očekáváno
Snížení koeflicientu dopravního docílené v roce tomte
dává naději, že i přes nepříznivé okolnosti, jež na-
mnoze dosud odklizeny nejsou, perioda nepoměru
stoupání vydání vůči příjmům už minula. Úrokove
procento státních dráh opět poněkud stouplo.
Petrolejový průmysl rumunský učinil v r. 190
značný krok ku předu a to zvláště přispěním Ně-
mecké banky a berlinské Diskontní společ nosti, j
#31
alto_textblock
#31
jsou značnou měrou zúčastněny na dvou petrolejo-
vých podnicích rumunských. Německů banka ujala
se sanace největší a nejstarší společnosti rumunské
»Steana Romana« a Diskontní společnost jest zá-
častněna na společnosti »Telega Oil Company«. Spo-
lečnost tato, původně anglická, jest méně významná
než »Steana Romana«. Výroba její nerovná se ani
čtvrtině oné a schází jí úplně organisace vývozn
Kromě těchto společností sluší uvésti ještě holand-
skými penězi založenou »Internacionale«, jež dodává
svou výrobu »Auroře«, která má velkou raffiner
v Baicomu. »Aurora« má uzavřenou smlouvu na
delší řadu let se »Shell Company« v Londýně na
dodávání benzinu a petroleje. Výroba v r ce 1903
činila okrouhle 390.000 tun. Oficiální statistická data
vykazují za prvních 10 měsíců výrobu 30.000 vsgonů.
Výroba v roce 1903 převyšuje výrobu za rok 1902
činící asi 310000 tun o 26% kdežto plus roku 192
oproti roku 1901 činilo pouze 15%. Výroba v roce
1903 je nejvyšší, jaké vůbec kdy v Rumunsku docí-
leno bylo. Jak utěšeně stoupá vývoz rumunského
petroleje, vychází z těchto dat: V roce 1895 bylo
vyvezeno tun 16.015, v r. 1896 19.371, v r. 1897
24 270, v r. 1898 34.511, v r. 1899 68.635, v r. 1900
87.962, v r. 1901 60.554, v r. 1902 79.631 a v r. 1903
vyvezeno bylo tun 126.264.
Vyhlídky na žně. V Uhrách žně už počaly
vyhlídky na sklizeň se v posledním týdnu rozhodně
zlepšily. Za příznívého počasí v době žní lze vzhle-
dem k tomu, že se zejmena jakosť zlepšila, očeká-
vati přece uspokojivější výsledky, než se myslilo.
Také v naší polovině říše možno při příznivém po-
časí počítati aspoň s prostřední sklizní. Očekávání
tumu odpovídá také klidný vývoj cen na pozdejší
lhůty. Stavu osení v Rumunsku prospělo velice
počasí v minulém týdnu. Výsledek sklizně tamější
bude valně příznivější, než jak se za to mělo ještě
před 14 dny. Také v Srbsku se vyhlídky pod-
statně zlepšily. Zejmena příznivé jsou však zprávy
z Francie, kdež očekávají přímo skvělé žně pše-
nice Méně uspokojívé jsou zprávy z Pruska, kdež
zvláště na východě způsobilo sucho veliké škody,
V odporu s oficiálními zprávami zní soukromé
zprávy o stavu osení v Rusku příznivě. Stav
zimního osení je prý celkem horší, než prostřední.
Letní osení, zejmena letní pšenice, je prý lepší než
prostřední. Přes to však ne ze nazvati vyhlídky na
letošní sklizeň nikterak příznivými. Ve Spojených
státech se stav pšenice zimní i letní všeobecně
zlepšil. Zvláště příznivé jsou výsledky žní vý-
chodo ndických, které převyšují ještě velice
příznivé výsledky loňské o 1,600.000 q. Dovoz ze
Spojených států zůstal v posledním týdnu daleko za
očekáváním. Také argentínský dovoz téměř o 300.000
klesl, Stejně dovoz australský zmenšil se asi
o 150.000 q Jenom dovozy ruské vykazují poměrně
nepatrně klesnutí a vykazují stále ještě asi 800.000
q. Nikde nejeví se však značnější nadbytek pohoto-
vého zboží, jež znamená všude výše, než nové
lhůty.
Výnos bursovní daně v r. 1903. Dle výkazu mi-
nisterstva financí jest výnos bursovní daně za rok
1903 ještě menší než v r. 1902 a jest vůbec nej-
skrovnější od r. 1898, kde byla daň ta, jak známo,
zvýšena na pateronásobný obnos. Celkem vynesla
bursovní daň v roce 1903 K 1,134.240 proti
K 1,284.475 v roce 1902. Bursovní obchod byl
v posledních třech měsících roku loňského sice
poněkud čilejší, ale měsíce ty nebyly už s to odči-
niti nepříznivý výsledek prvních tří čtvrtletí.
Jednota průmyslová koná dnes ve čtvrtek o 1/e6.
hodině odpolední ve své sborovně (bývalý havelský
klášter v Ryliřské ulici čís. 31 nové, v II. patře)
svou 71. výroční valnou hromadu, na jejíž programu
kromě pravidelných předmětů jednacích a návrhu na
volbu jednoho čestného člena jest i časová a ob-
sažná přednáška pana JUDra. Rudolfa Pilbauera,
náměstka sekretáře obchodní a živnostenské komory
pražské, »O invalidním (nemocenském a starobním)
pojišťování živnostnictva«.
Zemědělský a okrašlovací spolek pro Černuca
okolí pořádá v soliotu dne 2. července výlet za úče-
lem prohlídky kanalisačních staveb vítavskýcha
velkostatku v Klecanech.
Zástupce pro Saskou Kamenici a okolí. Na za-
stoupení firem prvého řádu reflaktuje stará zavedená
firma v Saské Kamenici, jež dle došlých informací
jest solidní a důvěry hodná, dobře vedená a vládne
též nějakými prostředky. Na adresu této firmy lze se
dotázati ve vývozní kanceláři pražské obchodnía
živnostenské komory.
Trhy. Příští výroční trh na koně
hovězi dobytek v Nymburce konati se bude
ve středu dne 6. července.
Insolvence. Firma J. Wahl, válcový mlýn v
Vrajtu u Trutnova (dluby asi 380.000 K). Firma na-
bízí 25% vyrovnání.
#32
alto_textblock
#32
Trhy poněžní.
Z Berlina, 29. června. (C.-B.) Kreditky 200.60.
státní dráha 136.—, jižní dráha 16.90, diskonto 187 20.
německá banka 219.50, obchodní b. 152.—, dráž
danská b. 150.50, darmštadlská banka 136.60, ná-
rodní banka 119.80, dráha Henri —.—-, Transvaa
.— Kanada 123.—, Gotthard 190.50, Lloyd 100 8
Packet 105.80. — Za hotové: Lauřina huť 248 70
dortmundské 82.50, bochumské 189.—, gelsenlir
chenské 217.—, Hibernia 206.10, harpenské 203.10
Consolidace —.—. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 29. června. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 201.40, akcie společnosti státní dráhy
136.30, lombardy 17.—, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.—, zlatá renta 100.60, uherská zlatá
renta 99 65, uh. korunova renta 97.5), 4% rak
korun. renta 99.95. Smýšlení pevné.
Z Franklurtu, 29. června. (Dodal. bursa.) Uvěrn
akcie 201 20, státní dráha 136 30, lombardy 17.—.
#33
alto_textblock
#33
Trhy na zboží.
#34
alto_textblock
#34
Obili.
#35
alto_textblock
#35
Z Berlína, 29. června. (Telegr.) Pšenice chabá.
na červenec 169.50, na září 168.25, na říjen 168.50.
žito stálé, na červenec 137.75, na září 140.75, na
říjen 141 25, oves pevný, na červenec 135.—, na
září 137.75, kukuřice stálá, na červenec 110 —, na
září 110.—. Počasí krásné.
Z Hamburku, 29. června. (Tel.) Pšenice chahá
holštýnská 175.—, 181.—, žito meklenburské chabé,
142.—, 147.—, žito ruské chabě, 101.—, 107 —.
Počasí zamračené.
Z Pařiže, 29. června. (Telegram.) Žito klidné.
na červen 14.50, na červenec 13.90, na červenec-srpen
13.75, na září-prosinec 14.05, pšenice klidná, na čer-
ven 21.40, na červenec 20.—, na červenec-srpen
19.90, na září-prosinec 20.10, mouka pevná, na čer-
ven 27.70, na červenec 27.75, na červenec srpen
27.75, na září prosinec 27.40. Počasí zamračené.
Z Pařiže, 29. června. 3 hod. 15 m. (C.-T.-B.) Oves.
smýšlení klidné, na červen 13.—, na červenec 13.40.
na červenec srpen 13.35, na září-prosinec 13.95, žito
smýšlení klidné, na červen 14.50, na červenec 13.90,
na červenecsrpen 13.75, na září prosinec 14.—
pšenice, smýšlení klidné, na červen 21.40, na čer-
venec 20.—, na červenec-srpen 19.90, na září-prosi-
nec 20.10, mouka, smýšlení pevné, na červen 27.70
na červenec 27.75, na červenec srpen 27.75, na září-
prosinec 27.40. Počasí: zamračeně.
#36
alto_textblock
#36
Cukr.
#37
alto_textblock
#37
První člslice peníze a druhá zbožl.
Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 45 min. (Com.
T.B.) Smýšlení klidné, na červen 18 70, 18.90, na
červenec 18.75, 18.85, na srpen 18..95, 19.—, na září
19.—, 19 10, na říjen 19 15, 19.25, na listopad 19.—.
19.10, na prosinec 19 10, 19..20, na leden 19.25, 19.30,
na únor 1935, 19.45, na březen 19.50, 19.55, na du-
ben 19.60, 19.70, na květen 19.70, 19.80. Počasí:
zamračeno.
Z Paříže, 29. června. 3 hod. 15 min. (Com. - T.-B.)
Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Smýšlení stálé, na
červen 273/s, na červenec 275/a, na červenec-srpen
273/4, na říjen leden 29.—. Surovina klidná, 24.—.
24 20. Rafináda 60.50, 61.—, Počasí: zamračeno
Z Londýna, 29. června. 3 hod. 30 min. (Com.-
T. B.) Smýšlení stálé, na červen 9.34/4, 9.41/2, na
srpen 9.54/4, 9.51/2, na říjen prosinec 9.6, 9.61/4, na
leden-březen 9.8, 981/4. Obrat 3000 pytlů.
Káva.
Z Hamburku, 29. června. (Původní telegram
Sanlos good average, na červenec 33.—, na zář