#1
alto_textblock
#1
30 června 1904.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 179.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
šek a sice pro všechny předměty, ne pouze pro práva.
Ve výnosu Hartlově shledávají buršáci velký zdara
pokrok Slovanstva a domnívají se, že německý jazyk
jejich jest v nebezpečí. Že Chorvati nebudou umět
německy a přece dostanou státní služby! Němci tedy
mají velký strach a proto brojí proti výnosu. Proti
tomuto přirozenému rozvoji však těžko brojiti! Řtečník
končí: Čeho nám vláda poskytla nejnovějším naří-
zením jest jen malý výkon její povinnosti a našeho
práva. Od toho nesmí za žádnou cenu upustit, nýbrž
co nejdříve musí nám povolit úplnou reciprocitu, ne-li
jinak tedy zřízením kathedry professorské v Záhřebě
pro ony předměty, které jsou nejnutnější. Od tohote
svého práva neustoupíme nikdy! (Hlučný souhlas.)
Slovinec p. Bernot ve stejném smyslu promlu-
vil o oprávněných požadavcích jihoslovanského stu-
dentstva a zminil se o invasi klerikální, kterou vláda
podporuje úsilovněji než zřízení slovanské university
v Lublani. Diví se, proč Němci chtějí své krajany ex-
portovat do jihoslovanských zemi. Nechť raději
„právníci“ úsilovněji studují práva a spravedlnost
ponaučují své stoupence, kteří v divokosti a šíleném
nepřátelství nenechávají už ani mrtvé na pokojia
strhávají jim české nápisy s hrobů! O takové právní
názory a spravedlnost na jihu nikdo nestojí! (Hlučný
souhlas.)
Právník p. Rundo promluvil za Srby a horoval
pro jednomyslnost slovanských národů. Všichni slo-
vanšti národově musí bojovati proti společnému svěmu
nepříteli Němci! Musí bojovali, aby jazyk německý
z úřadů slovanských zemí vůbec se vymítil a ve ško-
lách slovanských zemí aby vyučováno bylo jedině
rodným jazykům slovanským. Boj proti Němci musí
býti promyšlený a jednotný. Kdyby pouze jeden náro
bojoval, nezvítězil by, ale když se všichni národové
slovanští spojí, v boji vítězství jich nemine! Zvláště
Jihoslované, Chorvaté, Srbové a Slovinci mají co nej-
více usilovali o to, aby byli spojeni a aby měli spo-
lečnou kulturu. Potom mohou počítat na lepši budouc-
nost. Navažme styky mezi sebou, poznejme se a pak
Slovanstvo zvítězí. Pak zadržíme rozvoj Němců na
východ! Řečník podporuje snahu po zřízení české
university v Brně, slovinské university v Lublania
uznání reciprocity university v Záhřebě. (Souhlas.)
Pan Langer urgoval projev se strany profes-
Rektor p. prof. dr. Strouhal odpověděl, že již
delegátům, svolávajícím tuto schůzi, doporučil sečkati
s pořádáním schůze, poněvadž se mu zdálo, že věc
dosud není zralá. Bylo by lépe vyčkat, jak se zachová
vídeňská universita; ta dosud nepromluvila. Co se
řeklo, byla jen výměna názorů o výnosu ministra
vyučování. Na vídeňské universitě děkan navrhl, aby
se výnos přijal na vědomí, jiní byli proti tomu. Jed-
nalo se o to, jaké stanovisko má fakulla zaujati a z
lím účelem zvolena byla komise, aby návrhy vypra-
covala. Je to tedy v rozvoji a věc není dosud skončena.
Vzhledem k tomu neočekávejte, že professorstvo naší
university mohlo by se odhodlati k nějakému projevu
dříve, dokud neví, jak se fakulta vídeňská rozhodne.
Není pochybnosti, že případ je velmi zajímavý. Když
se fakulta vídeňská postaví na stanovisko výnosu
Hartlova, bude tím desavouovati studentstvo a když
bude souhlasit se stanoviskem studentů, postaví se
opět proti vládě. Nicměně průběh této dnešní schůze
byl tak pěkný a řeči pronesené tak věcné, že jsem
úplně usmířen s tím, že se schůze konala. (Hlučný
souhlas.)
Právník p. Soukup po stručném odůvodnění
Soporučil k přijetí tuto resoluci:
„České a jihoslovanské studentstvo v Praze,
vyslechnuvši ve schůzi dne 29. června českého
chorvatského, slovinského a srbského řečníka, vy-
slovuje se pro úplnou reciprocitu chorvatské uni-
versity v Záhřebě s universitami v této polovině
mocnářství. Okolnost, že právníci z Dalmacie
Istrie, složivše judiciální nebo státovědeckou, nebo
obě tyto státní zkoušky na universitě v Záhřebě,
mají dle výnosu c. k. ministerstva vyučování z 10.
října 1902 a ze 24. dubna 1904 právo, konati n
universitě ve Vídni doplňovací zkoušku z positiv-
ního práva rakouského jazykem chorvatským, aby
tak dosáhli kvalifikace pro konceptní službu při
státních úřadech v této polovině říše, jeví se nám
jako minimální důsledek národnostní rovnopráv-
nosti, jejíž provedení žádáme slejně v odstranění
obligatornosti němčiny při právnických státních
zkouškách na české universitě v Praze. Konečné
provedení jazykové rovnoprávnosti, zaručené zá-
kladními zákony státními, v otázkách vysokoškol-
ských pro Čechy a Slovince nutně spatřujeme v za-
ložení druhé české university v Brně a slovinsk
university v Lublani. České a jihoslovanské student-
stvo v Praze protestuje zároveň co nejrozhodněj
proti počínání některých professorů a studentstva
vídeňské university, jichž opělné vystoupení n
ochranu německosti vysokého učení ve hlavním
městě říše vrcholí v provokativním a urážlivém po-
žadavku státní němčiny.
Po poznámkách pp. rektora prof. dra. Strouhala
Stránského a Hodače byla resoluce jednomyslně schvá-
lena a schůze ukončena vyslovením díků rektorovi
čěkanovi.
#6
alto_textblock
#6
sorů.
#7
alto_textblock
#7
Valná hromada
Zemské jednoty řemeslnických
a živnostenských společenstev
konána byla včera dopoledne za přítomnosti pos
pp. Kratochvíla a Jirouska a tří set témě
delegátů společenstevních ve velké dvoraně Měšťansk
kesedy v Praze. Rokování bylo — jako vždy — živo
a předměty jednacího pořadu i návrhy předložené
podrobeny důkladnému přetřesu.
Valnou hromadu zahájil po 10. hodině dopoledn
pledseda jednoty p. posl. Jirousek, jenž uvílav
shromážděné jménem ústředního výboru, s povděken
konstatoval hojnou účasť delegátů, jež dokazuje nej-
lépe živý zájem členstva na snahách a cílech jednoly
Řečník prohlašuje, že úkoly sobě svěřené vykonává
úslřední výbor svědomitě a ve prospěch českého ř
meslnictva a živnostnictva. Snahy jednoty, bohudík
deznávají přece již žádoucího ocenění v kruzích úřad-
ních a lze si jenom přáti, by v její organisaci semkla
se veškerá společenstva v jediný, mohutný celek, je-
muž zajisté podaří se dílo vytčené a směřující k ob-
rodě, zvelebení a povznesení řemeslného stavu
Glllučná pochvala a potlesk)
Předseda sděluje potom, že jako zástupce živno-
slenského úřadu dostavil se mag. komisař p. V l k
že přitomen je též živnostenský instruktor p. d
Polák, načež přikročuje k jednacímu pořadu.
Nežli však k tomu došlo, vyžádal si slovop
Lanč z Král. Vinohradů, jenž jménem společenstva
různých živností na Král. Vinohradech žádá předsed-
rietvo, by výroční zprávy rozesílány byly v čas, ježtc
jinak nezbývá společenstvům času k úradám o vol-
ných návrzích, jež dle stanov předložiti dlužno na
lýden před valnou hromadou. Tlumočí volný návrh
zmíněného společenstva, by příslušné úřady zame-
zily učňům přístup do veřejných schůzí a vměšován
se do veřejných demonstrací. (Souhlas)
Piedseda p. Jirousek připomíná, že doručen
výročních zpráv opozdilo se následkem vážné ne
moci tajemníkovy, upozorňuje však, že valná hro
nada byla svolána a pozvání rozeslána v čas přede-
psaný stanovami. O zákaz předřečníkem navrhovaný
jednola zasadila se již jak u policejního ředitelství
tak u místodržitelství a deputantům slíbeno, že poky
ve směru naznačeném, aby totiž pokud možná schůze
toho druhu omezovalo, dán bude policejnímu ředitel-
sivi, při tom však dáno členům deputace na sroz-
uměnou, že dle výkladu zákona, každý občan po
čosažení 14. roku, tedy i učeň, má na právo shro-
mažďovací nárok. Pokyn zmíněný byl také již vydán
naprostého zákazu však nelze docíliti. Učednické be-
sldry, intendované jednotou byly by projevenému po-
žadavku na prospěch, dotyčný podnět nebyl však
úlady neště vyřízen.
#8
alto_textblock
#8
Po poznámkách pp. Šetingra z Č. Budějovic
Habětína z Berouna a místopředsedy p. Vaní-
čka, schválen zápis o minulé valné hromadě a při-
kročeno k projednání zprávy výroční, jež účast-
níkům rozdána byla tiskem a která způsobem obšír-
ným vyličuje činnost jednoty v devátém roce jejího
trvání.
Činnost tato byla také tentokráte plodnou a vše-
strannou. Jak se ve výroční zprávě uvádí, spočívala
zejmena v podávání žádostí, stížností, dobrých zdání
a petic v záležitostech nejen společenstevních, nýbrž
vůbec ve věcech řemeslnictva a živnostnictva českého,
v udílení rad a pokynů v různých společenstevních
záležitostech, k zakládání společenstevních nemocen-
ských pokladen pomocnických, společenstevních ne-
mocenských a podpůrných pokladen mistrovských,
společenstevních záložen maloživnostenských, spolků
podpůrných a pod., v pořádání přednášek a schůzía
ve vydávání věstníku „Český Řemeslník“, jenž všude,
kde jeví se snaha po zdokonalení, kde je zájem o stav
řemeslný a živnostenský a kde jest snahou, pracovati
pro povznesení stavu toho a života společenstevního
jest dobrou a hledanou pomůckou.
Z kroků za účelem povznesení stavu podniknu-
tých uvádí výroční zpráva především intervenci jen-
noty na předsednictvo klubu národní strany svobodo-
myslné ve prospěch zřízení želané živnostenské rady
intervenci na sněmu král. českého v zájmu rozšířen
působnosti živnostenské komise dle vzoru haličského
vypočítává podrobnosti agendy jednoty v oboru info
mačním, poradním, přednáškovém, peličním i orga-
nisačním a konstatuje, že celkem sdruženo bylo v
jednotě koncem roku 1903 neměně než 482 živno-
stenských společenstev. Župních odbor
měla jednota r. 1903 v král. českém 16 a kancelál
její vyřídila za uplynulý rok celkem 4061 různých
podání, tody bezmála trojnásobný počet proti roku
předešlému — jasný to důkaz stoupající prácev
zemské jednotě vůbec.
Zpráva tato vzata jednomyslně na vědomí a po
debatě, jíž zúčastnili se pp. Voršilák z Karlína,
Šálek z Ml. Boleslavi, Lanč, Vaníček, Stivín
Stáčovský z Kutné Hory, Formánek z Ko-
stelce, Macháček z Prahy, Vojtěch z Lysě,
Netík z Pardubic, Habětín z Berouna a Kar eš
z Prahy, schváleny také účetní závěrka za r. 1903
a rozpočet na r. 1904 Usneseno zároveň, domáhati
se zvýšených subvencí jak od státu, tak od země
obchodních komor a pochvalně uvítán podnět p. Ma-
cháčka, dle něhož „Český Řemeslník“ finančně
byl by plně zajištěn, kdyby jeden každý člen jednoly
věnoval na insert pouze zlatku ročně. Do rozpočtu
příštího bude po návrhu p. Kareše pro příští rok
vřaděna subvence 100 K ve prospěch zájmového
družstva krejčovského v Praze.
Srdečný ohlas vzbudily vřelé přípisy, došlé o
zájmového odboru ve Volyni a od společenstva č.7
v Protivíně, z nichž v prvém projevena naprostá dů-
věra jak posl. Kratochvílovi, tak snahám jednoty a
protestováno proti útokům česko-budějovického „Živ-
nostenského Obzoru“
Po návrhu p. Macháčka z Prahy vykonány
doplňovací volby akklamací a zvoleni do výboru pp.
Bohumil Fišer, člen společenstva knihařů v Praze
Jindřich Formánek, člen společenstva smíš. řemese
v Kostelci n. O.; Alois Hradecký, člen společenstva
sdružených živností v Jilemnici; Antonín Koubek
člen společenstva malířů v Praže; František Krato-
chvíl, člen společenstva živností stavebních v Žižkově
Jcsef Malina, člen společenstva čalouníků v Praze
Norbert Třeska, člen společenstva řemeslnicko živno-
stenského „Oldřich“ na Poruci; Jan Holeček, zámeč-
ník na Král. Vinohradech; náhradníky pp.: Albín
Mužík, člen společenstva klempířů v Praze, Václav
Podval, starosta společenstva obuvníků v Praze; Ště-
pán Rybák, člen společenstva kožešníků v Praze
Antonín Syřiště, člen společenstva sládků v Praze.
přehlížiteli účtů pp.: Antonín Kubeš, předseda spole-
čenstva tesařů v Praze a Antonín Lühne, člen spo-
lečenstva brašnářů v Praze.
Následoval rozhovor o návrzích výboru
jež přednesl a odůvodnil místopředseda p. Vaní-
ček, který appelloval vřele na zvýšenou součinnost
jednotlivých společenstev ve společném díle organi-
sačním a doporučil potom k přijetí návrh prvý, če-
lící k nápravě řemeslného úvěrnictví na základě své-
pomocném. Návrh onen, jenž hlučnou pochvalou byl
uvítán, zní: „Ústřední výbor se zmocňuje, by pra-
coval k tomu, by zřízena byla maloživ no-
stenská banka při Z. J. S., úslav to založený
na zřízení společenstevním s podíly až 100 K, jehož
členy byla by pro prvou dobu jenom společenstva,
při čemž by ručení bylo pouze jednoduché.“ (Hlučná
prchvala a potlesk.)
Živnostenský instruktor p. dr. Polák vzdav chválu
snahám jednoty, jež dnes jest největší organisací toho
ruhu nejen v Rakousku, nýbrž v celé střední Evropě.
vítá návrh tlumočený p. Vaníčkem jako projekt, jímž
jednota zajisté nejdůstojněji zakončí a oslaví deseli-
leté své trvání, jehož výročí nadejde již v roce příštím
Zdaří-li se tento podnik, bude to nejen živnostnictvu
českému ke cti, nýbrž celému národu. (Pochvala.
Pro svoji osobu podává řečník některé pokyny věcné
Schvaluje, že banka maloživnostenská má býti z-
ložena na organisaci společenstev, protože talo svým
složením dávají záruku, že úvěr bude poskytován
jenom svědomitým a řádným příslušníkům stavu a že
aké banka se udrží. Malé ústavy společenslevní mohly
by zdárně spolupůsobiti vedle banky základní, jež
založena by byla podíly po 200 K a na základě dvoj-
násobného ručení. Členy banky byla by pouze spole-
čenstva, pouze úvěrová družstva, jednolliví členov
společenstev a rovněž autonomní korporace a jiné
organisace, s výhradou však, že počet osob z jiných
stavů činiti smí nejvýše 100. S obchodováním ne-
budiž však započato, pokud upsaný kapitál nedo-
sáhne výše aspoň 1 mill. K, jenž budiž na záruku
ezpečnosti uložen v Zemské bance král. českého
Výbor co do zastoupení svého budiž složen ze stejného
počtu zástupců pražských i venkovských, dle ana-
legie složení výboru zemské jednoty, jež stane se p
součinnosti společenstev střediskem nejen organisač-
ním, nýbrž i hospodářským pro veškeré české živ-
nostnictvo. Řečník dává výboru k disposici návrh
stanov, jejž byl ve směru tomto vypracoval a přeje
si, by projekt založení maloživnostenské banky po-
ložen byl na program již nejblíže příští mimořádné
valné hromady. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Po živé debatě návrh uvedený přijat jednomyslně
a souhlasného přijetí dostalo se též ostatním dvěma
návrhům výboru, jimiž tomuto dává se zmocněn
k intervenci, by členové berních komisí z řad řeme-
slnictva obdrželi od státu za ztrátu času náhradu.
jakož aby v jednotlivých župách byli ustanoveni živ-
nostenští poradci, kteří byli by ve styku se správnín
výborem.
Když byla na to vyřízena ještě řada volných
návrhů, podaných jednotlivými společenstvy, ukonči
předsedající p. Jirousek valnou hromadu přáním
všeho zdaru dalšímu působení jednoty
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Politické a soudní okresy v král. če-
ském mohou býti rozhraničeny pouhým vlád-
ním nařízením. Tento nesmysl, jemuž útrpně
se usměje každé politické dítě, hlásá zcela vážně
orgán německých nacionálů teplických. Stát prý
trpí jedině dosavadním trváním smíšených okresů.
Jakmile tyto zmizí, bude hned zahájeno úspěšné
řešení otázky národnostní. Všechny reformní ná-
vrhy, počítaje k nim i vládou vypracované smi-
řovací elaboráty, kotví v této podmínce, v roz
hraničení politických i soudních okresů dle ná-
rodností. Jakmile to bude provedeno, utvoří se
uzavřené území německé a ohraničené území
české a jazyková otázka hravě se rozřeší, Pouhý
pohled na mapu prý nás poučí, že jazykově
ucelené obvody, mimo nepatrné výběžky nacio-
nální, utvořily se přirozeně tak, že ze stano-
viska organisačního nebude při tom žádných po-
tíží. Jde jedině o provedení, jemuž vzpírají se
pouze Češi, namítajíce, že nedopustí, aby země
byla roztrhána. To bylo nepřekonatelnou pře-
kážkou jen když se jednalo o zákono-
dárné provedení návrhu. Pro odpor Čechů
nebylo totiž dosud možno takový zákon vydati,
takže zůstala národnostní otázka nerozřešenou.
Zákonem nelze politické a soudní okresy roz-
hraniti, ani § 14., avšak jsou jiné recepty, jichž
užitím dospějeme k názoru, že legislativné sou-
činnosti povolaných sborů není ani třeba. Te-
plický politik, patrně dr. Schücker, vyzrál i na
tuto otázku: Vláda nechť ohranič
okresy pouhým nařízením. Za ně-
kolik měsíců se tomu zvykne a kdyby objevil
se odpor, odrazí se o pevný a rozhodný krok
vlády a blahodárné důsledky tohoto opatření. —
Naznačili jsme jen z hruba myšlenkový postup
teplického trhana, který podle všeho soudí, že
Čechové jsou už vydáni Němcům na milost
nemilost a že vláda může se odhodlati k nej-
křiklavějšímu porušení práva a zákona, třeba
hrubým násilím. Nesmyslnost takového návrhu
je příliš zřejmá, než abychom musili vykládati
naprostou nemožnost jeho provedení. Překvapuje
jen troufalost a lehkovážnost, s jakou němečti
pohlaváři a jejich tisk zahrávají si s otázkami
tak dalekosáhlého významu. V král. českém není
snad jediného okresu, o němž by se říci mohlo.
že je ryze německý, výsledky sčítání lidu ne-
mohou býti podsladem vážného jednání o vě-
cech národnostních, poněvadž jsou zbudovány
na terrorismu, šalbě a podvodu. Zástupci če-
ského národa při tolika příležitostech určitě
jasně vytkli své stanovisko vůči trhacím snahám
poslanců německých, nieméně touha germanisa-
torů po ujařmení českých minorit objevujese
každé chvíle v nové a nové formě. Tentokráte
spoléhají na vládu a nabádají ji k nezákonností
a násilí. Spekulují na její spojenectví, osvědčo-
vané již očišťováním zněmčeného území od če-
ského úřadnictva, živnostnictva i dělnictva.
Avšak v jednom jsou na omylu: Český národ,
třeba nyní vnitřními spory oslabený a v boji
proti společnému nepřiteli nejednotný, semkne
se ve chvíli hrozicího nebezpečí v pevný šik
obranců jednotné a nedilné vlasti a dokáže
svým nepřátelům, že slly jeho neochably, že
dostačují na odražení pohromy zákeřně proti
němu nastrojené A chvíle tak vážná nadehází.
potřeba společného postůpu stala se nezbytnou
— O výnosu zemské školní rady pr
král. české, kterým se ukládá učitelstvu zvýšená
péče při pěstování církevního zpěvu, dostaly se
na veřejnost zprávy postrádající spolehlivé in-
formace. Tím vysvětluje se také, že některé
časopisy projevily mylné názory o způsobu vy-
dání tohoto výnosu i povinnostech, jež prý při
této příležitosti zanedbali autonomní členové
zemské školní rady. Aby tyto mylné zprávy
na dále šířeny nebyly a aby věc správn
mohla býti posuzována, připomínáme stručně;
Klerikální výnos vydán byl presidiálně 29 dubna
t. r. Na jeho obsah a formu neměli členové
c. k. zemské školní rady, autonomní ani vládou
jmenovaní, pražádného vlivu. Téhož dne schůze
vůbec se nekonala. Členové zemské školní rady
mohli posouditi obsah výnosu teprve po jeho uve
řejnění ve vládním věstníku. Hned v plenár-
ním sezení zemské školní rady dne 15. května
t. r. učiněn byl dotaz, proč tento výnos bez vě
domí gremia presidiálně byl vydán a proč ani
dodatečně nebyl předložen plenárnímu sezení
ke schválení, jak zákon výslovně nařizuje.
Odpověď zněla, že plenární schůze není
kompetentní obírati se touto záležitostí, která
náleží do sezení odborových, protožeo
pěstování církevního zpěvu vydány byly výnosy
dva: zvláštní pro české a jiný pro německé
učitelstvo. Teprve v odborovém sezení zemské
školní rady dne 14. června t. r. byl výnos
přečten a také schválen. Kdo zná složení
zemské školní rady, nebude právě vylíčeným vy-
řízením této záležitosti překvapen. Členové zem-
ské školní rady i autonomní vázáni slibem důvěr
nosti, nemohou o průběhu jednání v tomto školním
úřadě veřejně referovati, ale mohou alespoň žá-
dati, aby jejich působení posuzováno bylo tiskem
pravdivě, na základě zjištěných fakt, nikoliv
domněnek. — Při této příležitosti budiž dovo-
leno připomenouti, že naprosto bezdůvodná je
výtka »Mladočechům«, kteří prý zvolili pana
prof. dra. Prazáka do zemské školní rady.
K jejímu vyvrácení dostačí snad, řeknemeli
krátce, že autonomní členové zemské školní
rady voleni jsou zemským výborem, který mimo
nejvyššího maršálka má osm přísedicích. Mezi
těmito osmi členy zemského výboru jsou pouze
tři Mladočeši (K. Adámek, dr. Herold a dr.
Škarda), tedy menšina, která sama nikoho zvo
liti nemůže.
— Zbylkové pobaltických Slovanů. V li-
stech a archivech, pěstujících slovanský jazyko-
zpyt, rozproudila se v těchto dobách čilá vě-
decká disputace o řeči „Kašubů“, maléh
slevanského zbytku z poněmčených Slovanů po-
baltických. Slavista J. Baudoin de Courtenay do-
kazuje v posledním čísle „Archiv für slavischo
Philologie“ proti tvrzením, že kašubský jazyk
jest dialektem jazyka polského a to velkopol-
ského, nebo mazurského, po důkladných roz-
borech etymologických, že kašubský jazyk jest
samostatnou částí „lešského jazyka“, jenž dělil
se na 1. polský, 2. pomořanský (kašubský) a
3. polabský. Počet Kašubů udává se nestejně.
Dle úřadního sčítání bylo v celém království pru-
ském dne 1. prosince 1900 54.433 obyv. kašub-
ského jazyka. Dle několikaletého sčítání sou-
kromého jest Kašubů dosud v záp. Prusích
#11
alto_textblock
#11
155.360, v Pomořanech 21.000, v jednotlivých
krajích pak ještě roztroušeně as 18.000. Tot
zbytky starého pomořanského slovar ského ná-
roda, jež udržují se jen proti gern anisaci, že
jsou na nejzažším východě Německa, protože
posilováni jsou sousedy Poláky, k nimž je oby-
čejně počítají. Politicky uvědomělí Kašubové
hlásí se také ve věcech veřejných k zájmům pol-
ským.
— Germanisátoři ve Slezsku. Denně lzese
dočísti v časopisech, zajímajících se o národ-
nostní poměry ve Slezsku, že tam nebo onde
postoupiti bylo nerovný zápas slovanské většiny
proti vším možným hýčkané a podporované ná-
rodnosti německé. Známe též, že Němci zde pod-
porováni jsou velkokapitálem rakouským i pru-
ským, v českých průmyslových podnicích inve-
stovaným, jakož i pruským kardinálem Koppem
jenž nad značnou částí Slezska, přináležející ke
vratislavské diécesi, vládne a národní činnost
slovanských kněží dusí. Nejvíce však germani-
suje ve Slezsku vláda svými úřady, které, až
na výjimky, obsazeny jsou kutými Němci, kteří
myslí, že zde nejsou pro lid, nýbrž lid pro ně
a dle toho vystupují a se stranami jednají. Ani
v Čechách ani na Moravě nemohou němečtí
úřadníci uplatniti tak svůj vliv jako ve Slezsku,
kde, jak známo, pouhým odvoláním se na ne-
znalost (svoji vlastní nebo zapisovatele) jazyka
strany nabývají „privileje“ úřadovati jen ryze
německy. Pro ně neplatí zákon, že jen na zá-
kladě prokázané znalosti zemských jazyků mohli
se státi úřadníky té které země. Kdo by chtě!
věděti, jak úřadovalo by se v Rakousku, kdyby
němčina prohlášena byla za jazyk státní, mohl
by se jen podívati na úřadování ve Slezsku a
nabude ihned pravý toho obraz. Některá města
a zejmena na Těšínsku Frýdek, Bohumín, Frý-
štat a částečně i Těšín ovládána jsou Němci jen
pomocí státního úřadnictva, které zvláště při
volbách a ve veřejném životě zde rozhoduje.
Vizme, jak va Slezsku jsou obsazeny soudy,
které pro stálý styk s lidem jsou asi nejdůle-
žitější. Chystané uzavřené německé území v Če-
chách není jistě lépe Němci dotováno, než
ubohé, většinou slovanské Slezsko (Těšínsko má
ve skutečnosti jen asi 10% Němců). Ze všech
soudců ve Slezsku jest celkem národnosti české
a sice, jak ve východním tak i vzápadním Slez-
sku 18; naproti tomu jest soudců německých
102 a mezi těmi Židů 32. U zemského soudu
v Opavě z 20 soudců jsou jen dva Češi a u kraj-
ského v Těšíně z 21 soudeů jeden! Čech. Pre-
sidenti i vicepresidenti oba jsou kutí Němci a
jací, známo dosti z uveřejněných již jejich
kousků. Ohledně presidenta Jarosche (rodáka
z českých Kateřinek) byla podána před krátkou
dobou na říšské radě interpellace, že se vyjádřil
o soudních adjunktech, kteří s českými stranami
česky protokolují: „Böhmische Pagaž“. Rovněž
místa všech přednostů okresních soudů, až na
dvě či tři výjimky, obsazena jsou německými
chefy. Při obsazení jednotlivých míst neroz-
hoduje snad potřebná jazyková kvalifikace kom-
petentů, nýbrž téměř výhradně národnost; mů-
žeme říci směle, že místa ta nezadává vrchn
soud s ministerstvem, nýbrž němečtí poslanci.
Tak na př. místo vicepresidenta krajského soudu
v Těšíně, ačkoliv byli na řadě právě dva češti
radové tohoto soudu (z nichž jeden žalem pro
praeterování raněn byv mrtvici, zemřel), kteři
jedině ze všech kompetentů úplně znali tři zem-
ské jazyky a měli výtečnou kvalifikaci, přece
zadáno bylo místo to mnohem mladšímu jejich
kollegovi Harbichovi, ovšem Němci. Chef ju-
stice Körber po interpellaci odůvodnil svůj sku-
tek tím, že prý mladší, méně kvalifikovaný kom-
petent jest dobře obeznalý s administrací, jakoby
soudci byli administrativními úřadníky. Rovněž
místa radů, sekretářů i adjunktů při těchto dvou
soudech obsazena byla v posledních létech vý-
hradně Němci, kteří ani česky neznají a z nichž
posledně dva jmenovaní soudní adjunkti pro
Těšín dr. Bukowsky a dr. Dressler mimo to jsou
syny tamějších advokátů, nač zvláště jako na
překážku měl býti vzat zřetel. Jak za takových
poměrů ve Slezsku se úřaduje, povíme příště.
— Politická schůze. V neděli dne 10.
července konati se bude v Hoře Kutné schůze
podvysockého spolku politického, v níž posl.
dr. Bedřich Pacák zahájí debatu o politických
poměrech vůbec. Této přiležitosti použije řečník
k vytknutí stanoviska vůči projevům, jež v po-
slední době na rozmanitých sehůzích proneseny
byly o událostech v minulém období rady říšské.
— Schůzi voličů IV. kurie svolávají na
den 3. července o 3. hod. odpol. do místnost
městské radnice ve Strážově říšský poslane
dr. Em. Dyk a zemský poslanec Jos. Kovářík.
Na programu jest pojednání o minulém zase
dání říšské rady a říšského sněmu,
— Rodinné zprávy. Pan Antonín Liška
dlouholetý dílovedoucí firmy dr. Houdek Hervert
s chotí svou Františkou, roz. Čechovou, slaví v so
botu dne 2. července v kruhu rodinném svou stří-
brnou svatbu.
— Úmrtí. Včera zemřel v Praze ve věku 71 roků
pan Václav Černý, vrchní účetní Prvního če-
ského priv. úslavu ke vzájemnému pojišťování proti
škodám z ohně a krupobiti v. v. Mrtvola jeho pře-
vezena bude v pátek o 10. hod. dopol. z farního
chrámu ve Spálené ulici do Příbrami a tam pohřbena.
— Intronisace brněnského biskupa. Z Brna 29.
června. Dnes konala se zde intronisace nového bi-
skupa dra. Pavla hr. Huyna. Průvod bral se z farního
městského kostela přes velké náměstí ke katedrále
kde očekávali jej místodržitel, zemský hejtman, pre-
sident vrchního zemského soudu, generalita, zástupei
města, šlechty, kapitola a ostatní duchovenstvo. Nový
biskup oslovil přítomné v obou řečích. V poledne byla
v biskupském paláci hostina, na které místodržitel
hr. Žerotín pronesl v obou řečích přípitek biskupu,
který na něj odpověděl. Zejtra jest hostina u místo-
držitele.
— Oslava památky Mistra Jana Husa, Slavnostní
představení na oslavu památky Jana Husa koná se
v městském divadle v Plzni 5. července. Hráti se
bude dramatická báseň »Jan Hus« od Jos. Kajetána
Tyla. Ve hře zaměstnán je celý činoherní personál
městského divadla. — V Týnci n. Lab. pořádají
spolky: jednota »Havilček«, živnost. společenstva čís.
I. a II. a sbor hasičů 3. července o 4 hod. odpol
v zasedací síni měst. radnice oslavu Mistra J. Husa.
O životě oslavencově promluví p. L. Červinka, učitel
měšťanské školy v Kolíně. Příležitostné sbory zapěje
mistní pěvecký kroužek. — Vzdělavací odbor Českého
odborného sdružení rukavičkářů v Praze po
řádá dne 2. července o 9. hod. večer přednášku o vý
znamu Mistra Jana Husa v místnostech spolkových
»u Bonů«. — K uctění rodáka Mistra Jana Husa po-
řádá místní odbor Nár. jednoty pošumavské společně
s tě ocv. jednotou »Sokol« v Husinci za protekto-
rátu městské rady dne 3. července o 2. hod. odpol.
na náměstí v Husinci tábor lidu. »Náš Hus v minu-
losti i přítomnosti«, promluví JUDr. Antonín Kloud
z Prahy.
— Klub za starou Prahu konal včera valnou
hromadu, v níž do předsednictva byli zvoleni pp.
prof. Koula, prof. dr. J. Goll a dr. L. Jeřábek, do
domácí rady pp. L. Klusáček, J. Emler, L. Čupr,F
J. Kocan, dr. Prachenský, kons. Herain, Růžek, arch
#12
alto_textblock
#12
Engel, Kučera, dr. Matějka, dr. Jiřík a princ Lob-
kovic; za náhradníky sl. Tesařova a pp. Stretti.
Pelci, Gregor, Janák a Vondráček Ve výroční zprávě
obšírně se vyličuje, co spolek v minulém roce vy-
konal a jak v mnohém směru snažení jeho bylo
bezvýsledné.
— Divadelní slavnosti. Předevčírem přestěhovali
se umělci z Národního divadla do Rudolfina, aby tu
Akademií, pořádanou ve velikém stylu, zahájili
své divadelní slavnosti. Úplný zdar korunoval jejich
snahy. Docíleno effektu jak uměleckého, tak mrav-
ního i finančního. Za režie páně Š mahovy zahájen
večer přednesem p. Jindřicha Mošny, který s ve-
škerým svým pathosem zadeklamoval si výborné
uvítání Vrchlického. Mistr Frant. Ondříček
s veškerou svou virtuositou zahrál za nadšeného
applausu Dvořákovu »Romanci« a své »Nocturno«a
»Skočnou«. Vavříny večera odnesl p. Jak. Seifert
velkolepým přednesem N-rudových básní »Láska«a
»Moje barva červená a bílá«. Čien opery Nár. divadla
p. Viktorin triumfoval lahodností svého hlasu
v písních Procházkových, Novotného a Weisových.
Dámy činohry pí. Hübnerová a sl. Dostálo va
úchvatně zadeklamovaly vybrané ukázky české poesie
i prosy; dámy opory pl. Maturová, Kláno vá,
Fabiánová, Hájková, Bobková, Felde-
nová a Horvatová vyznamenaly se delikátním
podáním písní Kličkových a Piskáčkových
»Švandových dud«. Nadějný virtuos na klavír p.
Faměra, jenž doprovázel Ondříčka, zahrál k závéru
zdařilé Akademie bravurně Schumannův »Karneval«.
— Neméně zdařilou, počasím i účastenstvím, byla
lidová slavnost na výstavišti, uspořádaná včerejšího
dne. Pod modrou oblohou a při slunečnu, jež po-
trvalo celé odpůldne, dařilo se jí znamenitě, nemluvě
ani o tom, i kdyby příznivé podmínky povětrnosti
nebyly, že by úspěch byl týž, jsa vyťukán zvláště
bohatostí repertoiru. Hudby bylo na všech stranách;
o tu postaraly se dokonale kapely Konopáska,
Šustra a Kolátora, podobně i zpěvu. »Ky-
tara« zapěla, za velice vděčnéh o posluchačstva, své
krásné písně, pražský »Hlahol« a sbory Národ-
ního divadla strhly zpěvu milovné obecenstvo k bou-
řím pochvaly a k opakování svými sbory. Podařený
šestilístek komiků: Švába, Vanderera, Cy-
ránka, Půlpána, Míška a Kazdy také nikoho
nezarmoutil, stejně jako pp. Šípek a Zö 1l ner.
Krom toho pořízeno v průmyslovém paláci a po
celém výstavíšti nesčetných attrakcí všeho druhu a
chuti. Zatím co v levém křídle produkovalo se di-
vadlo rozmanitostí, v pravém provedeny baletní scény
za režie Viscusia při veliké návštěvě obecenstva.
Vystřídány byly zápasy athletického klubu
»Žižka« velmíčem, produkcemi akrobatické družiny
Friedlovy, kouzelníky bratřími Fernandoa
Kratinou, výstředními umělci a jongleury atd. atd.
Rozumí se, že v podvečer došlo v paláci k tanci, jak
se už stalo zvykem při každé zde pořádané slavnosti.
Mimo palác také nemálo zajímal pavillon Bukov-
ského, který tajil umělecký kabaret se spou-
stou čísel humoristických, scén a kupletů, pak aero-
nautické hry kapitána Hůlky, tamburašské produkce
akademiků, Šlapferův tajný kabit a pod. Zábavní
odbor, v čele s p. Rud. Kafkou, může býti nad
úspěchem divadelních slavností plně spokojen. Rada
čelných osobností navštívila jak akademii, tak vče-
rejší lidovou slavnost.
— Všestudentská slavnost. Schůze funkcionářů
jednotlivých odborů a všech činovníků koná se dne
30. června o 6. hod. večerní ve Veleslavinově ulici
(Praha—I.), v síni roman. semináře. Dostavte se
všichni, kteří jste jakýmkoli způsobem při slavnosti
byli činni. Na pořadu jsou důležité věci, jež nutno
ještě před prázdninami vyříditi.
— Pokladně Ústřední Matice školské odvedeno
bylo damským odborem Ústř. Matice školské na Král.
Vinohradech 2280 K a mužským odborem Ústřední
Matice školské na Král. Vinohradech 3000 K.
— Česká feriální ozady. Letem blíží se den ote-
vření první spolkové budovy v Luži u Vys. Mýta.
Přátelům spolku naskytuje se příležitost ke krásnému
a lacinému výletu, při němž shlédnou humanitní vý-
sledky prace výboru a mohou si prohlédnouti sana-
torium MUDra. Fr. Hamzy. Dne 9. července odjede
se o 3. hodině odpol. do Chrasti přes Pardubice.
V Chrasti budou účastníky očekávati povozy, jichž
každý, kdo zúčastní se jízdy a společného oběde
(4 K), může použiti zdarma. Rozkošná krajina, jíž
vévodí staroslavný hrad Košumberk a přátelský ve-
čírek dne 9. července jsou zajisté lákavou vybídkou
k výletu. Záznamy do 7. července (záloha 5 K) přijímá
jednatel spolku p. R. Purghart (Král. Vinohrady. Bran-
dlova ulice 29) a ředitel kanceláře, říd. učitel Jarosl.
Švestka ve škole vedle radnice na Král. Vinohradech
Spolku přispěli pe K 10.— pp.: Václav Romováček,
stavitel a městský rada, Spolek paní a dívek v Písku,
Spolek krejčí novoměstských, Václ. Schmid a syn,
Jindř. Klazar, továrník, Václav Jirásek, velkostatkář,
Dr. Fragner K., lékárník, Ant. Svoboda, obchodník
s dřívím, P. Paulfranc, pokl. m. domu, Václav Čejka,
velkostat., Okres. hospod. zál. v Ml. Boleslavi, A
Skřivan, maj obch. školy, J. Wildwald, ředitel měst
prům. školy, Boh. Patočka, obec. starší města Prahy;
po K 6.— pp.: Fr. Bambas, maj. realit, pí. Marie Ze-
drichová; po K 5.— pp.: MUDr. K. Vachsmann, univ.
prof., Dr. Jos. Hubený, řed. měst. spořitelny, Ed.
Bazika, cís. rada, MUDr. E. Havel, tovární tékař, Rob.
Davíd, kupec, Ant. Kubeš, mistr tesařský, A. Klimeš,
továrník, MUDr. Jos. Skrbek, maj. sanatoria, Ant.
Regenerml, statkář, Leop. Urban, řed. cukrovaru, Jos.
Šupich, inženýr. Výbor prosí staré členy, aby nyní.
kdy zůčtování stavby a výprava osad značných vý-
loh vyžadovati budou, dobrotivě příspěvky odvedlia
aby též dokončily se sbírky školní.
— Živelní pohromy. Z Velkých Petrovie
u Nechanic se nám píše: Dne 21. června o 61/2 hod.
večer snesla se nad osadou naší velká bouře, prová-
zená děsným krupobitím, kterým za několik minut
zničena byla krásná úroda na pozemeích zdejších.
Krupobití bylo tak silné, že zůstaly kroupy na ně-
kterých místech ležeti až 38 hodin. Ačkoli celé okolí
bylo krutě postiženo, přec naše obec utrpěla nejvíce.
Veškero obili jest zpřeráženo a do země zamláceno,
okopaniny otlučeny, stromy oklestěny neb vyvráceny,
střechy rozbity, okna vytlučena. Krajina činí dojem
podzimku. Obyvatelstvo s úzkostí pohlíží do budouc-
nosti, neboť jen několik rolníků bylo pojištěno. Pomoc
všestranná jest nutna.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechv
Praze. Ve 26. týdnu t. r. od 19. do 25. června bylc
městskému fysikátu oznámeno 48 případů nakažli-
vých nemocí a sice tyfu střevního 3 případy (po1
na hoř. Novém městě, v Holešovicích a v Libni),
planých neštovic 3, spalniček 18 (9 na Hradčanech).
spály 5, kašle dusivého 3, záškrtu 4, tuberkulosy
plic 9, trachomu 1 a zánětu příušnic 1 případ.
— Uzavřená ulice. Za příčinou stavby stoky bude
ode dneška asi na dva měsíce pro jízdu povozů uza-
vřena ulice Thunovská mezi ulicemi Tomášskoua
Sněmovní
Drobné místní zprávy. K trestnímu soudu
do vazby byl dopraven 38letý obchodní sluha Arn.
Bartuška ze Svinařova, poněvadž byl přistižen, když
do obchodu firmy Rangheri a spol. na Perštýně se
vloupal. Poněvadž v minulém týdnu v tomtéž ob-
chodě byly provedeny dvě krádeže, jest Bartuška
v podezření, že i tyto krádeže spáchal. — Na novo-
stavbě pp. Josefa Vajshajtla a Aloisa Zimy na Běl-
ského třídě vedle domu č. p. 567— VII. předevčírem
sřítila se klenba sklepa v délce 5 metrů. Zraněn
nebyl nikdo. Magistrátní komise zjistila, že klenba
nebyla náležitě podepřena a tím zaviněno bylo její
sřícení. — Pro podezření z nesprávných peněžních
manipulací zatčený Josef Prskavec, obuvnický po-
mocník a nikoli stavitel, byl propuštěn od trestního
soudu na svobodu.
— Když vlak na lokální dráze jede zvolna, spíše
může zoufalce životu navrátit, než kdyby jel rychle.
Až se někdo opět bude posmívati pozvolnému »letu-