Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIŠT. (Příloha k čís. 45.

Str. 621.

zovači páry, ke každému parnímu kotli i ku dokonalejším pařákům. Oba sterilisatory možno obdržeti u firmy J. Nermuť v Chrudimi.

Ochromlivá horečka omladnie. Podává Dobroslav Horák, zvěrolékař v H. Městci. chromlivou horečkou omladnic na- zýváme náhlé (akutní) onemocněn centrálního systému nervového, kte- roužto nemocí stiženy bývají doj- nice v prvních dnech po porodu. Zmíněná nemoc vyskytuje se nejčastěji u krav, které se vyznačují velkou dojností. tedy po 3. neb 4. teleti, a vybírá si z pra- vidla kusy těžké, dobře vykrmené, které porod lehce přestály. Nejčastěji onemocní kráva 12—48 hodin po porodu, řídčeji třetí den, málo kdy před porodem neb při něm. Krávy, které šťastně tuto nemoe přestály, stávají se k ní náchylnými, neb máme případy, že některá kráva třebas třikrát byla stižena touto nemocí. O původu této horečky panují posud různé náhledy. Někteří badatelé mají za to, že původ této nemoci náleží patrně k jistému řádu bakterií, které obzvláště na poraněných místech ústrojů porodních se hromadějí; vniknou tudy do oběhu krevního, kdež se jim dobře daří, množí se tu a vylučují zároveň otravné látky (toxiny), které mají za následek tuto ho- rečku. Dle jiného náhledu vnikají tyto nákažlivé zárodky do oběhu krevního ka- nálem střevním. Všeobecná zmalátnělost krávy v posledních dnech porodu, jakož i ochablost požívacích orgánů velice umož- ňuje tuto infekci a podporuje vstřebání zárodků střevní sliznicí do krve. Ale pra- vdě nejpodobnější jest náhled Thomasse- nův (Cleveland), který se domnívá, že pů- vod této nemoci jest z mléka. Dle jeho názoru povstávají v mlezivu nebezpečné zárodky, které vylučují z bílkoviny v mléku množství otravných látek (toxiny). Tyto nákažlivé zárodky jsou v jistém poměru ku množství mléka a bílkovin. Čím větší produkce mleziva a tedy i bílkovin, tím četnější jsou i nákažlivé zárodky, které vznikajíce ve vemeni, mléčnými kanály lehce do krve se dostanou a způsobují ne- bezpečnou horečku. Tím se také vysvě- tluje, že právě nejlepší dojnice podléhají nejspíše zmíněné nemoci, a to v čase po 3. teleti, kdy produkce mléka jest největší. Počátek nemoci ujde často pozornosti hospodářově. Kráva se lehce otelí, vyčistí a zdánlivě jest při nejlepším zdraví. Však 2.—3. dne jeví již menší chuť ke žrádlu, přestane přežvykovati, lejno počne ná- padně tuhnout a posléze dostaví se zácpa. Kráva na zadku povážlivě slábne, často přešlapuje, polehuje a namáhavě vstává; ochrnutí zadku však stále roste a se zvětšuje, tak že konečně kráva padnea nemůže se vůbec postaviti. Vemeno jest na začátku této nemoci naběhlé, tvrdé vřelé, vyměšování mléka jest porušeno. Tyto příznaky postupují obyčejně rychle, tak že hospodář nejčastěji shledá dobytče ve stáji bez vlády ležeti. Onemocnělá kráva leží ospale, apathicky, buď na stranu neb na kolenou, krk má stranou zahnutý, hlavu obyčejně položenou na straně prsni

a smutně heká. Všechny pokusy dobytče zvednouti bývají bez výsledku. Celé tělo jest zachváceno všeobecným ochrnutím: oči jsou přimhouřeny, rohovka zakalena, jazyk visí malátně z huby, ze které vy- téká provázkovitě velké množství slin, neb polýkání jest následkem ochrnutí hltanu a jícnu nemožno. Dobytče leží bez citu a nereaguje vůbec na žádné vnější drá- ždidlo, k. př. šlehání bičem; dýchání je namáhavé, s chroptěním. Vnéjší teplota jest nestejnoměrně rozdělena: špičky uší a nohy bývají ledově studeny. Měříme-li vnitřní teplotu, shledáme, že na začátku nemoci panuje mírná horečka (39.50—40° C), která v postupu nemoci při vzrůstajícím ochrnutí klesá. Následkem zastavení činnosti žaludku a střev pozoru- jeme lehké nadmutí a silnou zácpu. Zá- roveň se dostaví též ochrnutí močového měchýře a má v zápětí zastavení moče. Průběh ochromlivé horečky omladnic bývá z pravidla krátký; obyčejně rozho- duje doba 12—48 hodin, kdy se rozluští zápas mezi smrtí a životem. U žádné jiné nemoci nenastane tak rychlý obrat ve změně průběhu jako u této; jsou známy případy, kdy dobytče již považováno za ztracené a již řezník s nožem vyčkával posledního

—

—

Obr. 184. Jednoduché napájedlo selat okamžiku, když náhle nastal obrat k lep- šímu. Za své praxe měl jsem 2 případy, kde majitel, vida beznadějný stav krávy. zavoial řezníka, dobytče smluvil a jen na mé domlouvání nechal učiniti léčebné opa- tření, do kterého bezpochyby nekladl mnoho naděje, považuje krávu za ztracenou. Však k podivu všech: za několik hodin po lé- čení se dostavila příznivá změna: kráva proti očekávání rychle ozdravěla a vstala. Tato náhlá změna jest jen důkazem, jak rychle mohou býti škodlivé látky, které na nervy otravně působí a činnost jejich poru- šují, z těla vyloučeny a neškodnými učiněny. První neklamnou známkou obratu k lep- šímu jest zotavení ochrnutých orgánů. Při- mhouřená oční víčka se pootevřou a pra- videlné dýchání se dostaví. Zmalátnělé dobytče počne jeviti opět veselejší příznaky a probouzí se zase k životu; podáme-li mu vody, napije se, lejno a moč hojně vy- cházejí, nepravidelná teplota zmizí, přeru- šené vyměšování mléka se zlepší — zvíře pocítí chuť k žrádlu a konečně vstane. Ve 2—3 dnech dostaví se úplné zotavení a zachráněné dobytče projevuje známky úplného zdraví. Jen někdy zanechá tato nemoc stopy po sobě a její následky jeví se v ochrnutí zadku neb jednotlivých kon- četin. Naproti tomuto příznivému obratu pokračuje-li ochrnutí, zasáhne konečně ochrnutí i sval srdeční a mozek, a zvíře skončí po 1—2denní nemoci smrtí. Prů- měrná úmrtnost čítá se na 50—65 9. Za ochranné (prophylaktické) opatřen doporučuje se hlavně dieta, intensivní, málo

objemné krmivo, v den před otelením pro- jímací prostředek (třebas Glauberova sůl) a dle Thomassena tučné a dobré dojnice před otelením častěji vydojiti. Spozoruje-li však hospodář, že vzdor těmto opatřením dobytče jeví svrchu popsané příznaky ochromlivé horečky, nechť nemešká a obrátí se o rychlou pomoc zvěrolékařskou. Pře- devším musí se pečovati, aby kráva ležela s podloženýma nohama pod břicho, při kteréž poloze za chvíli zmizí zmíněné nadmutí. Abychom krávu v této poloze udrželi, musí se z obou stran pevnými slaměnými snopky podložiti a podepříti. Za skutečně výtečný prostředek máme děkovati obzvláště J. Schmidtovi, dánskému zvěrolékaři, který v r. 1898 — nabyv přesvědčení, že zmíněná horečka způsobena jest jen otravou krve nákažlivými zárodky vzniklými v mlezivu — jal se v tom směru pracovati. Aby vymě- šování mléka a tudíž i vznikání zárodků omezil a potlačil, hleděl dosáhnouti toho umělým vstřikováním vodnatého roztoku jodidu draselnatého do vemena, což se potkalo se žádoucím výsledkem. Vemeno se dříve vlažnou mydlinovou vodou a pak antiseptickým roztokem umyje, pak se zvláštním aparátem vpraví strukem do každé čtvrti vemena 40—50 gr řečeného roztoku, načež se vemeno chvíli mírně mačká (massiruje). Dle této nové methody vyléčilo se v Dánsku, jak udává Jensen, r. 1899 ze 1744 případů čisté horečky 1464, tedy 83%. Dle statistiky zvěrolékařů švý- carských z r. 1899 vyléčilo se touto methodou ze 197 případů 154 kusů. t. j. 78.17%. Schmidtovou methodou klesla tedy úmrtnost s 60% na 20 9, což jest zajisté pěkným důkazem pokroku úspěšného zkoumání. Kromě této methody musí se ovšem nejdůležitějším příznakům odpomáhati. Moč se musí z měchýře cív- kou odebrati, střeva rukou vyprázdnitia užitím klystéru k činnosti vzpružiti; ve- meno se má každé 2 až 3 hodiny vydojiti. Též vnějších dráždidel se může užiti. Doporučuje se postříkání hřbetu a kříže nějakým dráždivým linimentem (k. př. směsí líhu salmiakového, kafrového a ter- pentinu), a pak důkladné tření slaměnými víšky též i na nohou, aby se tím činnost kožní trochu povzbudila. Obyčejně se užívá též Priesnicových obkladů takto: Celé tělo pokryje se namočeným a dobře vy- ždímaným plátnem a na to se přikryje teplou vlněnou dekou. Tyto obklady se každou hodinu obnovují. Konečně se od- poručuje užití podkožních injekčních pro- středků (alkohol, coffein, strychnin atd.). Podávání vnitřních léků musíme se va- rovati, ježto při obtížném a přerušeném polýkání mohl by se lehce dostati medi- kament do průdušnice a plic, což by mělo za následek neodvratnou smrt. Že hospodář musí po celý čas nemoci dobytče pilně pozorovati, by v pádu po- třeby na nutnou porážku byl připraven, netřeba snad připomínati.

Jednoduché napájedlo selat elikož se často přihodí, že má mladá sviňka špatné mléko, neb že násled- kem horečky po porodu zajde, nutno