#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
1. prosince 1905. Císlo 331.
#4
alto_textblock
#4
Němci nabojí se o zájmy německého národa,
nýbrž bojí se vůle tohote národa. (Opětný souhlasu
sociálních demokralů.)
Kolik pak jest volebních okresů, ve kterých bojuil
Němci s Čechy? Němci se nebojí, že některý okres
bude vydán samé majoritě jiného národa, nýbrž bojl
se, že zastoupení jejich národa přejde na zástupce to-
hoto skutečného lidu. Ale Němci nedělají ani roz-
umnou třídní politiku. Pochopili bychom to úplně.
kdyby každží třída zastávala se svých zájmů, kdyby
německé a české měšťáctvo bojovalo za politické za-
stoupení jejich třídy. Německé měšťáctvo má však
příčinu, aby se stydělo před českým. České měšťáctv
jest rozumno, německé jest nerozumno. Proč maji
Němci celému světu ukazovati, že političtí zástupcové
jejich měšťácíví, kteři k tomu stáli vždycky pod pro-
tekcí vysoké šlechty, jich nchodné, brání se zuby
nehty proti jakémukoli politickému pokroku? Jest
pravdou, že všechno, co se stalo v Rakousku pro roz-
šiřená politického práva, stalo se proti německému
měštáclví (Pochvala.) a jest zločinem na vás samet-
ných, jest největší politickou chybou, kterou učinit
můžete. Proč chcete chybu opakovati? Nemůžete př
tom ničeho získati, nýbrž jenom sebe zničiti. Ovšem
jsou také přátelé všeobecného práva hlasovacího, že
by člověl utekl. Jestliže pan dr. Lueger praví, že
jest přívržencem všeobecného hlasovacího práva spo
jeného s pětiletou usedlostí, jestliže němečtí nacioná
levé prohlašují, že budou hlasovati pro všeobecné
rovné právo hlasovací, jen bude-li zavedena státn
němčina a provedena rozluka Uher od Rakouska
jakož i odloučena Halič od Rakouska, pak jsou
tito přátelé všeohecného práva hlasovacího pro ně
jenom velmi malým prospěchem. Tito „přátelé“ vše
ohecného volebního práva stojí na tomže stanovisku
jako hr Dizieduszycki, který pravil, že jest tako
pro všeobeené právo hlasovací, ale jenom když do-
stane Halič 125 mandátů.
My však stojíme zásadně na stanovisku docela
stejných volebních okresů, podle počtu lidu, protože
však víme, že jest vyloučeno, abycho
se toho domohli, pravíme: co jest roz-
umno, tomu se podrobíme, a máme take
důvod pro rozlišování v počtu voličů
jednotlivých volebních okresů, důvoů,
který jest ovšem jiný, nežli pověstná poplatnost. Po-
platností rozumí poctiví přátelé volebního práva je-
nom měřítko, ale nikoliv právní příčinu, ze které
vyplývá právo volební. A jest to měřitko nesprávné
a musí býti korrigováno počtem obyvatelstva. Jestliže
akceptujeme větší volební okresy na
východě, nežli v německých nebo českých
městských a průmyslových okresech, činíme tak s do-
brým svědomím, protože tím eskomptujeme velmi
blízkou budoucnost.
Postavíte-li dnos Vídeň, Brno, Kladno,
Plzeň, Liberec na roveň čistě agrárnímu okresu
na východě anebo na jihu, a stanovíte-li tu i tam
za základ pro jeden mandát počet 61.000 obyvatei.
pak již snad při přístích volbách, dozajista však při
druhých volbách budete míti největší nespravedli-
vost v neprospěch průmyslového dělniciva a měst-
ského obyvatelstva. (Souhlas.) My ovšem máme za to
že hájení zájmů národa jenom velm
nepatrnou měrou souvisí s počtem
hlav, které národ má ve sněmovně. Kdy byly Němci
zde skutečně silnými, byli to nikoliv svou většinou,
nýbrž svou menšinou. Nikdo, kdo chce rovné právo,
nebude chli potlačovati násilně některý národ, na-
opak chce, aby tento národ dostal se ke slovu a
myslite, pánové, že německý dělník považuje něme-
ckého velkostatkáře za zástupce svých zájmů? Jestliže
se však domníváte, že německý dělník nemá
rovněž tak národní zájmy jako vy, pak
se klamete. Německý dělník i český dělník mají svoje
národní zájmy, mají svoje plně národní vědomí a pro
rozvoj národního vědomí a nynější národní kuliury
v masách obyvatelstva vykonala mezinárodní sociální
demokracie více, nežli vy všichni dohromady. (Hlu-
ný souhlas u sociálních demokratů.)
Byly doby, kde německá država musila býti
chráněna také policil, kdy se myslilo, že okresní hejt-
man, který držel mezinárodní čeládku v kázni a po-
řádku, jest vlasině oporou německého národa, kdy
každé opposiční noviny byly rdouseny. Čeho jste tím
dosáhli? Ničeho, nežli blamáže a zasloužené nená-
visti obyvatelstva. Jednali jste velmi proti zájmům
německého národa, jestliže jste německé jméno uváděli
vždycky ve spojení se všemi protilidovými institucemi,
protilidovými zákony a násilnostmi. My Němci jsme
ovšem obklopeni nepřáteli, ale to nejsou ne
přátelé německé řeči a německého národa: Německá
řeč měla v Rakousku vždy dvojitou funkci. Německá
řeč jest mateřštinou německého lidu. Jako takovou
milujeme ji a jako lakové nechce ji také žádný ci-
zinec ubližovati. Němucká žeč jest však také řeči
státní, řečí úřadní, onoho černožlulého Rakonska,
které bylo nepřitelem všech národů a také něme-
ckého národa. Toubo německou řečí byly znásilněni
Madaři a dnes vidime toho ovece. V této německé
řeči byli znásilněni Italové, Češi a Poláci. Ne-
bylo žádné politické šibenice, která by nebývala byla
černo žlutá a nebyle žádného krvavéh
rozsudku, který by nebyl býval sepsán
v německé Ječi. (Hlučný souhlas u sociálních
Čemokrutů) Tato potupa byla učiněna německé řeči
a jestliže vy, pánové, jste Němci a chcete míti cit
pro to, musíte vstáti a říci: Nikeliv! Vším může býti
německá řeč, ale nikoliv státní, úřadnía
potlačovací řečí tohoto starého Ra-
kouskal (Potlesk u sociálních demokratů.) Tuto
potupu musíte konečně odvrátiti. Máte příležitost se
očistiti, se obnoviti a jest zločínem na váz samotných,
jestliže se této přiležitosti nechopíte-
Posl. Glöcknaz dovozuje, že je vinou zdejšího
i uherské parlamentu, že volební oprava dostala
se do popředí. Německé měšťanstvo nebude vzpírali
se požadavku obávaného volebního práva, pro něž
také on sám bude hlasovati s největší rozhodností.
Protestuje proti urážkám německého měštanstva posl.
dr. Adlerem. Brojí proti opravě jednacího řádu tont
sněmovnou a přimlouvá se za povinné volení, čímž
odstraní se strach před terrorismem sociálních demo-
kralů.
Posl. dr. Krämář« Ministerský předseda zabýval
tedy nejen volební opravou, nýbrž také jinými dů-
ležitostmi. Nebudu však o těchto dnes mluviti. Na-
skylne se ještě příležilost, vyložiti vládě své sta-
novisko s celou určitostí při rozpočtovém provisoriu,
ovšem dojde-li k němu vůbec. Neboť po sněmovně
jsou roa3fřeny zcela zvláštní pověsti. Tvrdí se, že
chystá se opět tajná obstrukce. Podivným způsobem
při této obstrukci naše strana není! (Veselost.) Jest
lo malá obstrukce stran, kterým se říká strany stát
zachovávající. (Veselost.) Byla by věru podívaná, kdy-
by také v této polovině říše zahájena byla obstrukce
tajnými rady, ovšem s tím rozdílem, že v Uhrách za
tajnými rady stojí celý národ, kdežto v tétu polovině
říše nestojí za nimi nikdo. Tvrdí se dále, že poslanec
za venkovské obce hrabě Sternberg bude v bu-
doucím koaličním ministerstvu volební reformy mi-
nistrem mluvěím. (Veselost.)
Nelze říci, že minist. předseda bar. Gautseh
postavil se v čelo hnutí pro volební rovnost s touže
velikou rozhodností a se svěží odvahou. Měl tak
učiniti a mohl tak učiniti, neboť veliká věc nejen
sehou nese, nýbrž žádá bezohlednost. Bar. Gautseh
tůze se namáhal kenejšiti všechny strany a bojím
se, že tím všude neupokojil.
Jest nepochybno, že panská sněmovna nezbylně
potřebuje reformu. Bar. Gautsch však měl říci.
že jedině správným rozřešením otázky té bylo by do-
plniti panskou sněmovnu volbami ze sněmů jedno-
tlivých království a zemí.
Rozhodně protestovati musíme proti tomu, že
bar. Gautsch nazval tady zemské sněmy sbory
samosprávnými, které prý mají zcela jiné postavení,
nežli říšská rada. Podle základních státních zákonů
jsou zemské sněmy sbory zákonodárnými, a to nejen
podřadnými, nýbrž nadřadnými vůči říšské radě, ne-
boť zákonodárné právo sněmů zemských est primárni
a zákonodárné právo říšské rady jest sekundární.
Jsme povinni hájiti autority zemských sněmů, necht
bar. Gaulsch soudí o této věci, jak chce. Tomu
nezabrání, aby zemské sněmy postaveny byly na
moderní podklady a právě ti, kdož se o to zasazují.
musí nyní, bude-li říšská rada zvelena ze všeobec-
ného a rovného práva, na to naléhati, aby zemské
sněmy na soudu massy lidové neměly menší me-
rální váhy z té příčiny, protože jscu vybudcvány na
volelním právu privilegovaném
Pokud týká se rozdělení mandátů, opakuje řeč-
ník, co pravil za své první řeči a protestuje pře-
devším proti důmince, že by jí býval chtěl si naklo-
niti pouze Němce Měl na zřeteli pouze dějinné po-
stavení českého národa v této tíši a království če-
ské. Němce z Čech vyeskamotovati nelze. V českém
národě nenažel a nenajde se nikdo, kdo by chlo
#5
alto_textblock
#5
prosadili vlastní prospěch na vrub jiného nebo
zjednati si ho nespravedlnosti. Vedlo by to k nej-
větší nespravedlnosti, kdyby se obyvatelstvo jedně
země postavilo do mathematického poměru k poplat-
nosti.
Rovněž nent možné sestavovati volební práva
pro království a země na základě znalosti čtenía
psaní. Jediným prostředkem k spravedlivému rozdě-
lení mandátů je slušný kompromis mezi ze-
měmi. Avšak v nich trvají Čechové při obecném.
stejném a přímém volebním právu. Rozřeší-li se
otázka tímto způsobem, uvidí se záhy, že skek do
tmy, pokud vede k spravedlnosti, pozhude váí své
hrůzy.
Avšak se vší rozhodností jeho strana bude vzpl-
rali se, aby na základě tohoto kompromisu nebo
rozdělení mandálů jednotlivým zemím pelrifikovalo
se dosavadní bezpráví. Co Němci vzhledem k rozdě-
lení mandátů nazývají v Čechách »državou«, je
křiklavým bezprávím, pro jahož zachování neshledá
se v této sněmovně žádná vělšina. Prati vládě, jel
by se opovážila zastupovati další trvání tohoto stavu.
strhl aby se bonře, jež by se jaktěžíva neztišila. Co z
Shmerlinga hovělo begemonským chontkám jednoho
národa a centralistické vídeňské vlády ve Vídni, ne-
může se více srovnávati s názory valné většiny ra-
kouských národů.
Souhlasí s Adlerovými vývody o státní němčině.
Politická váha Němců nezmenší se volební opravou.
Faktum, že budoucně musí počitali se s převážnou
slovanskou většinou, není tak slibné, jak by si přál,
lakže positivný, arci velký zisk, jejž obecné volebal
právo přinese, nebude škoditi Němcům, ani obecným
kulturním potřebám celého státu, neboť budoucně
nebuda možná nakládali s celými slovanskými ná-
rody jako s vyděděnci a odpírati jim nejnalehavější
kulturní potřeby umělou parlamentní většinou.
Arci také v nové sněmovně budou ještě dlouho
dodržovati politické vášné, avšak pro nemožnou vět-
šinu proti slovanským národům a jejich kuliurním
potřebám, bude se zajisté také podporovati klid
zdárný vývoj státu. Potom také říšská rada nebude
více ochranným valem nespravedlivých národních
požadavků německých a tak přeleží se takové otázky
do zemských sněmů, kde lze je snáz a spravedlivěji
řešiti než na říšské radě.
V Čechách opanovala myšlénka obecného stej-
ného a přímého práva nejen interessované třídy, ale
i všechny vrstvy národa, ale klamem by bylo
domnívati se, že Čechové pracujice pr
obecné volební právo říšské, zřeknou
se svého státoprávníhe postavení. Če-
chové jsou přesvědřeni, že řířská rada zbudovaná
na základě spravedlivého volebního práva, bude
dobrou půdou zdravého vývoje decentralisace
Nechtěje prejudikovati postavení svého klubu.
poznamenává řečník, že dle jeho náhledu nebylo
takticky správným, sdružovati otázku volebního práva
s opravou jednacího řádu. Osobně je pro nej-
ostřejší jednací řád proti surovostem a také proli
technické obstrukci, ale nikdy nebude zastávati s
omezení slova nebointerpellační svobody, nebo mož
nosti podávati pilné návrhy, spíše bude pro jich roz
šíření. Arci pilné návrhy nesmějí podávali se k úče
lům obstrukčním, nýbrž pouze v záležitostech sku
lečně pilných. Parlament má státi se skutečně zá-
pasištěm duchů, kde rozhodují důvody, nikoli však
arenou pro pěslní b j a nadávkové koncerty.
Přecházeje na ruské poměry, dovozuje z nich.
že tamější velké hnutí vzniklo ze zcela jiných příčin
než u nás. Tam směřuje boj proti byrokracii, jež ne-
vědoma své zodpovědnosti, chránila všeliký zločina
všeliké násilí. Náš úřadnický sbor je zcela jinskýa
proto můžeme pohlížeti do budoucnosti s vělším kli-
dem než v Rusku. Čím větší bude v státě svoboda.
tím větší a pevnější musí býti pořádek, neboť svo-
boda může prospivat jen ve státě pevně spořádaném.
Avšak síly musí se používati velmi prozřetelně a
nebylo by nebezpečnějším, než kdyby stát a správa
řídila se hlasy, jež žádají, by se užilo moci proti
tomuto třídnímu hnutí. Ne moc, ale vzděla nosta
svoboda jsou nejbezpečnější zárukou zdárné budoue-
nosti. Zaleží pouze na spravedlivém vyrovrání zájmů
v pokojné zákonodárské práci. Přiklad Ruska s vel-
kými spoustami a škodami, jež tam byly způsobeny.
dokazuje také, že pokojnů zákonodárná práce je
nejpraktičtější cestou k cíli a proto — dle jeho ná-
hledu — smysl solidarity všech národností pro platný
pořádek je to, co samojediné vésti může k úspěchu.
Zdá se mi pochopitelno, že ti, kdož maji nyní
privileje, nemohou se odhodlati tak snadno se těchto
vzdáti. Nikdo nebude tak nespravedlivý, aby žádal,
aby tuto resignaci konali s rozkoší. Bylo by však
velikým klamem, kdyby někdo domníval se, že dnes
možno zase opakovati, co se stalo proti volební re-
formě Taafově. (Souhlas v pravo.) Tenkráte podařilo
se pochovati politikou potajnou za jediný den celou
volební opravu, churavého ministerského předsedu
překvapiti a nastoliti vládu novou. To podařilo se
tenkrále jedině proto, že celá otázka volební ho
práva nevnikla hluboko do mass lidových, poněvadž
tenkráte ještě nebyla doba pro parlamentní diplomacii.
Ten čas již minul. Jest prav da, ž e strany
kterým relorma volebního práva je s
nepříjemnou, mohou se státi vládě ne-
příjemnými, bažemohou vládu dokonce
poraziti. Ale všeobecné právo hlaso-
vací a rovné nesprovodí se světa nej-
méně pak politika kuloárnl.
Neboť aby otázka rovného práva volebního ne
byla sprovoděna se světa, nad Uím bdí dnes celi ná-
rodové, kteří se nalézají v rezechvění. Nejsou to
jednotlivé vrstvy lidové, nikoliv — bohudíky, jsou te
celí národové, kteří nad tím hdí, abychom jim ne-
eskamotovali spravedlivý požadavek jesich.
Velikou zedpovědnost na sebe by uvalili ti, kdož
by zavinili, kdyby hnutí, které jest dnes ještě klidné
a kteté jest imposantní, bylo zatlačeno na cestu ná-
silnickou. Nebeť násilí jest věcí velmi nebezpečnou
nejen pro chvili nynější, ale ještě více pro budouc
nost. límto hnutím velikých mas lidových bude vše
obecné rovné a přímé právo hlasovací zcela jistě vy
bojováno. Proti tomu jsou všeliké odpory marny
Vláda, nechť jest to kterákoliv, jež přijde po vlád
Gautschově, musila by totéž učiniti, co činí
vláda Gautschova, Massy jsou dnes odhodlány.
vybojovati si dobré své právo také jinými prostředay
nežli klidnými, imposaniními dem nstracemi. Dnes
massy ty mohou se zasazovati ještě pro spravedlivý
požadavek svůj, který jest uznáván nejen dělníky
nýbrž také pokrokovými a svobod myslnými muži
všech národů. Avšak úspěch násilí jest nakažlivý.
Cu by se stalo, kdyby massy se odhodialy vybojo-
vati sobě nejen objektivní právo, nýbrž také právo
subjektivní, práva, jež uznávají jenom tyto
massy a která jsou namířena proti veškerým řá-
dům společenským.
To jest velké nebezpečí, které musl dnes uvá-
žiti všichni, kdož povoláni jsou, aby položili svůj
hlas v otázce volebního práva Jsem přesvědčen, že
debré smýšlení naposledy zvítězí. Jsem také pře-
svědčen, že ti, kteří v první chvíli překvapení jsouce
ještě kolísají, naposledy jistě uváží, jaké strašné ne-
bezpečí by způsobili, kdyby nyní volební reformu
zmařili. Špoléhám na tento cit zodpovědnosti do
budoucna. Projevuji bezpečnou naději, že tento parla-
ment v takovou nevážnost uvedený, naposledy svět
ještě překvapí a dokoná dobrý a spravedlivý velební
řád. (Hlučný, dlouho trvající potlesk a bouřlivá po-
chvala na levici. Řečníku se vřele gratuluje.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Ofner v dotazu k místopředsedovi tiskového
výhoru naléhá na svolání výborové schůze.
Konec schůze o 4.20 hod. odp., příští bude zejtra
Posl. Kgnig. Vychodil, V. Dvolák a sp. učinili
dnes dotaz po zřízení zemědělského oddělení při če-
ské vysoké škole technické v Praze.
Při české vysoké škole technické v Praze jest
obmýšleno zřízení zemědělského oddělení, jež připo-
jeno by bylo k nynějšímu již kulturně technickému od-
dělení. Prvý rečník tohoto nového oddělení má býti ote-
vřen zimním semestrem 1906—7.
Má-li dojíti k uskutečnění tohoto úmyslu, jes
nutno, aby včasně byla učiněna opatření, kterými by
předpoklady osobni, věcné a finanční uspokojivě roz-
řešeny byly. Nebyla-li by tato opatření brzy učiněna
nemohla by též lhůta stanovená pro otevření nazna-
čeného oddělení býti dodržána
Že jest potřebí rychlého započetí příprav, vysvit
již z teho, že dle finančního programu, vládou původně
obmýšleného, se počítá na příspěvek se strany země.
za kterýmž účelem vyjednávání s orgány zemi zastu-
pujicími — kdyby totiž tento finanční plán dosud by
platný — potřeb né by se jevilo.
#6
alto_textblock
#6
Podepsaní kladou tedy s ohledem na uvedeně n
c. k. vládu následující dolaz: Má c. k. vláda úmysl.
zemědělské oddělení při české vysoké škole technické
v Praze určitě zimním semestrem 1906—7 otevřílir
Učinila c. k. vláda přípravná opatření, aby tato lhůt
také mohla býti dodržána?
a
#7
alto_textblock
#7
Dolaz poslance Boh. Ryšánka a soudruhů n
J. E. pány správce ministerstva obchodu a železnic
ve příčině pohromy trvalým a naprostým nedostat-
kem železničních nákladních vagonů kruhům obchod
ním, průmyslovým a živnostenským působené.
Pravidelný nedostatek železničních vagonů pro
dopravu zboží a průmyslných výrobků byl vždy po
hromou obchodu, průmyslu a živností v této polo-
vině říše a najmě v království českém existujících
beztoho i jinak dost tisněných.
Všechny dosavadní slesky zůstaly oslyšány
hlasy po nápravě volajíci zůstaly hlasem volajícím
na poušti.
Ještě nevzpamatoval se náš obchod, průmysl
živnosti z ran passivní železniční resistencí jim za-
sazených a již se všech stran jsou opět slyšány
stižnosti na opětnou pohromu naprostým nedostat-
kem náklaďních vagonů a s tim úzce spojenou
značně prodlouženou lhůtou dodaci způsobenou.
Jest známo, že v době passivní resistence vázla
doprava uhelná lakořka zúpina, protuže nebylo vozů
a že musilo býti zboží dopravováno — třeba se
značným risikem — ve vozech otevřených, ano i ve
vozech osobní dopravě sloužfcích,
Dnes však ani takováto výpomocná vozbas
neprovozuje. Zrovna dnes — uprestřed živé saisony
podzimní — jeví se všeobecně citelný nedostatek
vozů nákladních a jest na denním pořádku, že čekají
strany na jich přistavění 10 ano i 14 dnů.
Důsledky z toho plynoucí jsou ovšem několika
násobné, všechny ale nesou se lěžce.
Nejen že se tím stěžuje obrat mezi producenten
a konsumentem, kalamitou touto povstává přirozeno
obmezení výroby, jehož výsledkem jest pak nedo-
statek a také i evení. zdražování tovarů a jiné.
Zbolí v železničních skladištích mezitím uložen
podlehá tam eventuální zkáze a manku, které dl
dosavadních smutných zkušeností na drahách našich
nabytých nebývá malé, za to ale z veliké části pra-
videlné a které nese se tím tíže, poněvadž dráhy
dle dosavadní nespravedlivé prakse ztráty takové
jen z malé části hradí.
Zasílatel ztrácí však nejenom zboží, on ztráe
také úrok z kapitálu ve zboží zbytečně uloženém
přichází ztrátami výše vzpomenutými, jakož i výlo-
hami, které mu dráha ještě jako na posměch z
zboží v železn. skladišti uložené započítá, o svo
nepatrný a těžce vydobylý zisk, ztrácí také velm
často nevčasnou dopravou své odbytiště a méně silná
ruka přichází takovouto nemístně prodlužovanou do-
pravou se svým obmezeným kapilálem do rozpakůa
do peněžních nesnází, které pak z pravidla mívají
za následek ztrálu úvěrnosti.
V poslední době prohlásila vláda několikráte, ž
leži jí rozvoj průmyslu a obchodu velíce na srdci —
nuže, zde skýtá se ji nejlepší a nejvítanější příle-
žitost, aby mohla slova svá také uplatniti a podporo-
vati rozmach obchodu a průmyslu. Zrovna tam, kde
toho nutně jest zapotřebí a kde mimo to investovaný
kapilál dobře se zúročí.
Poněvadž poměry v dotazu tomto vylíčené jsou
nadále naprosto neudržitelnými a okamžitá i radi-
kální oprava nanejvýše nutnou, dovolují si pedepsaní
tázati se J. E. pánů správců ministeria obchodu
i železnic:
1. Jsou oběma pánům správcům ministerstev
tyto nesnesitelné, zájmy veškerého obchodu, prů-
myslu i živností těžce poškozující a na dále neudeži-
telné poměry na c. k. státních a také soukromých
drahách rakouských známy?
2. Hodlá J. E. pan správce ministeria železnie
vše potřebné okamžitě zaříditi, aby pohromě tétc
přitrž učiněna byla a v důsledku toho park vozový
na e. k. státních drahách podstatně rozmnožen by
a o rozmnožení jeho na drahách soukromých celým
vlivem svým se zasaditi?
3 Jest J. E. pan správce ministeria železni
ochoten, vše potřebné jlined zařiditi, aby kruhiům
kalamitou touto postiženým na drahách železničních
žádné škody z uložení zboží ve skladištích želea
ničních v jakémkoliv způsobu nevzešly?
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy domácl.
V Praze, 30. lislopadu. (D ojem
Gautschova volebního programu
u Poláků.) Dalo se očekávati, že baron
Gautsch nepředstoupí před sněmovnu ihned a po
drobně propracovaným plánem volební reformy.
ježto plán takový vyžaduje jednak mnoho času,
zvláště pak proto, že ministerský předseda ehce
— jak dává o sobě hlásati — svůj plán po-
pracovati v dorozumění s politickými stranami
Ale Gautschovu řeč nelze nazvali ani rámcem
volební předlohy, poněvadž tu a tam zaběhl
do podrobnosti, jinde však se rozplynula
mlhavé nejasnosti. Této nejasnosti uchopil s
orgán polského kola, aby jí odávodnil svůj od-
por proli navržené relormě. Zejmena pak se mu
příčí rovné hlasování, z něhož nemají býti vy-
loučení ani bezgramolní, ani osoby hospodářsky
nesamostatně, při čemž je dále na pováženou,
že se neví dosud nie jistého o době usedlost
o rozdělení volebních okresů a mandátů. »Re-
forma, spočivajíel na takověm právu hlasování
jak je nasiínil ministerský předseda — pokra-
čuje »Czas« — chová pro Poláky předně ne-
bezpečí národní. Poznámka Gautschova o oehraně
národností ve spojení s další poznámkou o za
chování držav znamená opělné poškození Ha-
liče, neboť naráží na zachování Schmerlingovy
volební geometrie, kterou byla Halič velice zkrá-
cena. Za druhé provedení plánu Gautsehova
mělo by za následek territoriální rozdělení ha-
ličských Rusů od Poláků a v dalším důsledku
autonomii národni místo antonomie
zemské.« Taková reforma — končí »Czas« —
vydala by v nebezpeči národní zájmy polskéa
eelou věkovou osvětovou práci v Haliči, čímž
se odůvodňují polské obavy před zamýšleným
zavedením všeobecného a rovného volebníh
práva.
Konkrelnějí o těchže věcech vyslovuje s
»Slowo polskie«. Odpor proli všeobecnému
volebnímu právu odůvodňuje se tím, že Poláků
je v Haliči 55 proc., Rusinů jen 42 proc., ale
okresů velikou převahou polských jest pouze 32,
kdežto okresů převahou ruských (ve východní
Haliči) jest 47, takže, kdyby se volby konaly
spravedlivě, Rusové by mohli získati až 60 proe.
mandátů a Poláci jen 40 proc., ježto polské
(zvlástě židovské) obyvatelstvo vých o dohaličských
měst bylo by přehlasováno tamním venkovským
obyvatelstvem ruským.
V Praze, 30. listopadu. (Z program
slovinských kleríkálů.) Ve schůzi
konaně v Lublani dne 27. t. m., v níž kleriká
lové slovinšti přijali název „strany lidové“
schválena též resoluce, ve které se v šeobee-
né volebni právo prohlašuje za přední
nezbytnost státní i zemskou, tak že všechny
ostatní politické otázky maji na tak dlouho
ustoupiti do pozadi, dokud nebude uspokojivě
provedena volební reforma. Vzhledem ku po-
měru rakousko-uherskému žádá se
revise vyrovnání z roku 1867, která však musí
dojíti také souhlasu trojjediného království
chorvatsko-slavensko-dalmatského. Rěcká reso-
luce se klerikálům nelibí, poněvadž prý b
#9
alto_textblock
#9
mohla míti za následek odloučení Slovineů od
Chorvatů.
V Praze, 30. listopadu. (Jazykov
otázka v Dalmacii.) Splitské „Naše Je-
dinstvo“ dovídá se od debře prý zpraveného
dalmatského poslance, že otázka jazyková pro
Dalmacii jest rozřešena na následujících zása-
dách: Jazyk srbsko-chorvatský stane se úřad-
ním. Jím bude se úřadovati vně i uvnitř; vlaš-
ská podání zodpovědí se však vlašsky. Pouze
ve věcech vojenských má býti úřadováno i n
dále německy. Nápisy na státních úřadech mají
býti všude srbsko-chorvatské, v Zadru i v ob-
cích, v nichž žije aspoň 3075 Vlachů, též vlaš-
ské. O tom, jak si mají dalmatské úřady dopi-
savati s ústřední vládou, není zmínky.
Z Pešli, 30. listop. (Uherská krise.)
Správce pešťské stolice, hr. Laszberg, po-
dal žalobu pro urážku na cti na člena stolič-
ního výberu Forstera a požádal státní zastupi-
telstvo, aby stíhalo pro veřejné násilí bývalého
vrehního tajemníka Fazekaše, protože prý
na rezkaz Tahyův nesvolal stoliční výbor. Take
sirotčí soudce Dalmady byl vyslýchán za
příčinou zatarasení dveří, vedoucích z úřa-
dovny vrchního župana do zasedací síně.
IIr. Vigyaze, jenž byl opposičním vý-
berem zvolen za zatímného podžupana pešťské
stolice, chtěl se dnes představiti úřadnictvu.
Pelicejní inspektor však ho vyzval, aby opusti
stoliční budovu, poněvadž vláda jeho zvolen
prohlásila za nozákonné. Hr. Vigyaza odešel
prohlásiv, že ustupuje násilí.
Zastupitelstvo města Pečuchu (Pěti-
kostolí) navrhlo koaličnímu výboru, aby svolal
zástupce všech uherských stolic, a ti aby po
dali panovníku adresu, v niž se má žádati ma
ďarské velení a uherské odznaky v uherské
části s polečné armády. Adresa, taková má
vyvésti panevníka z klamného domnění, že po-
žadavek maďarského velení není všeobecný a
že jest to jen přání zlomku národa.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. listopadu.
#11
alto_textblock
#11
Debala o dělnických bursách ve francouzské
sněmovně
poskytovala mnohé zajímavé momenty. Střetly
se zásadní názory o internacionalismu a vlaste-
nectví a nejpřednější řečníci obou stran se
utkali ve skvělém turnaji řečnickém. Veřejnost
trancouzská byla pobouřena protivlasteneckou
protimilitaristiekou agitaci burs práce. Její ad
vokáti ve sněmovně vystoupili s velkou rozhod-
ností, socialista Vaillant, jenž svou inte
pellaei vyvolal rozpravu, hrozivě mluvil »o bo
jovných tendencích třídy.« Vaillant promluvil ne
ostychavě a hlásal revoluci. Postavil se na sta
novisko Hervéovo, jenž agituje pro vzpouru
stávku vojska a nejúsilovněji se snaži vypudí
pojem vlasti z myslí dělníků.
Vaillantovi odpověděli někteří řečníci z pra-
vice, zejmena Maurice Binder a nacionalista
Georgian. Avšak vrchol debaty dostoupil za
skvělé řeči Paul Deschanela, jenž získal
pochvalu i nejpokrokovějších stran, osvědčil se
opětně jako zasťance nejsvobodomyslnějsleh my-
šlenek. Jeho přátelé mu vytýkali, že zaše
příliš daleko vstříc socialistům. Ale u Descha
nela tento směr nemůže překvapiti, byl vždý
nakloněn pokroku sociálnímu a názorům nej
modernějším. Snažil se ve své řeči, aby byl
odstraněno nedorozumění o idei vlastenectvi
aby mezi Francouzi v této otázce nevznikla ne-
překlenutelná propast.
»Patrie« se posmívá Deschanelovi, že se
chtěl zalibit levici, že Jaurěs i Clemenceau mu
tleskali.
»Temps« uznává přednosti řeči Dezehane-
lovy, jenž mluvil pro budoucnost. Zejmena
chváli »Temps« místo řeči Deschanelovy, kde
bývalý předseda sněmovny vytkl internacionali
stům nejaznost snah a představ. Pouze my
šlenka vlasti je jasná a plodná. Připravuje se
budoucnost mezinárodní spravedlnosti a smí
národů, když se vší silou staráme o to, aby
naše vlast byla silnější mravně i hmotně.
O těchto zásadách se bude ještě mnobo
debatovati ve sněmovně i mezi francouzskými
socialisty. U nás otázka byla již rozhodnuta
stanoviskem naší sociální demokracie, od níž
lze očekávati, že nezapře nikdy, že je též stra-
nou českou.
#12
alto_textblock
#12
Krise kabínefu Balfourova,
Zejtra zasedá ministerská rada, v jejíž vý-
sledku záleží dalšl průběh krise kabinetu. Zatln
nastalo utišení. Premier ministr Balfour konal
tyto dny četné porady s přivrženci ochra-
nářských cel ve své straně, aby byl
ujednán další postup aspoň pro první týdny
příštiho zasedání parlamentu. Nasťane-li dohod-
nuti, bude parlament rozpuštěn až na jaře. V přl
padě opačném navrhne nejspíše předseda kabi-
netu králi, jenž přibude do Londýna ku konci
tohoto neb na počátku příšuího týdne, a by
parlament byl rozpuštěn již v lednu,
Též vůdei liberálni opposice budou
mít poradu, v níž se má ujednali sjednoc enost
názorů na ořázku irské autonomie.
#14
alto_textblock
#14
Z říšského sněmu německého.
V říšském sněmu německém projednávána
včera interpelace sociálních demokratů o drahotě
a nedostatku masa. St. taj. Posadows k
projevil ochotu ihned odpovědéti. Posl. S eh n ei-
demann (soeiální demokrat) děl při odůvod-
ňování dotazu, že nynější nedostatek má trojí
důvod. Především německý chov dobytka nebyo
dosud s to krýti potřebu jatečného dobytka.
Druhý důvod jest v zápovědi dovozu, třeti v tom
zmenšení dozoru masa, jež jest následkem zá-
kona o dovozu na maso. Způsob, jak se ministn
orby k otázce té chová, vyvolává v celém ně-
meckém lidu největši rozhořčení. V zemi sku-
tečně ústavní, kdež parlament má více právu
a pevnější nálěr, nebyl by Podbielski ani 24 ho-
din ministrem. (Hluk v pravo).
Státní tajemník hr. Posadowski před-
čítá prohlášení říšského kaneléře, dle něhož
otázka, jak odstraniti zdražení masa, byla jed
notlivými vládami spolkovými podrobena vážné
zkonšce. Ale i bavorská i saská vláda nepoklá-
daly se zeela oprávněny přistoupiti na daleko
lejší otevření hranic. Jinak poukazuje kanelét
na pamětní spis pruského ministra orby. Minist
orby Podbielski odmítá útoky, jež v po-
slední době byly proti jeho osobě proneseny.
#15
alto_textblock
#15
jest přesvědčen, že nynější stav jest pouze pře-
chodní. Z vývoje cen plyne toto: nejprv stou-
pají mzdy, potom ceny proďuktů průmyslových
a živnostenských a teprvé mnohem později na-
stává vyrovnání mezi cenami produktů zeměděl-
ských a mzdou,
V otázce veterinářské poukazuje ministr na
to, že v Prusku není dnes slintavky ni kul-
havky ani plicní nákazy. Scheidemann při svých
vývodech pro otevření hranic zapomněl Ruska
a jeho nákazou stiženého dobytka. Jakmile bude
tam jen poněkud klidněji, bude on ochoten,
navrhnouti kaneléři zvýšení dovozného kontin-
gentu. Co se týče možnosti průvozu Rakouskem,
vyslovila se rakouská vláda ještě 22. t. m., že
nákazy dobytčí v Rusku vykazují stav ještě
neobyčejně nepříznivý. Jest tu počitati s veli-
kou řadou chorob dobytčích a jest proto žá-
douci největší opatrnost ve příčině otevření
hornoslezské hranice. Ministr Podbielski vytý-
kal dále Seheidemannovi, že ze sebe učinil
»hlásnou troubu« žvastů o něm, o ministru,v
Prusku šířených. Předseda sněmovny hr. Bal-
lestrem kárá ministra pro výrok tento, jenž
neodpovídá řádu sněmovnímu.
Posl. Singer (sociální dem.) navzhl, aby
o odpovědi ministrově zavedeno bylo rokování.
Další průběh sehůze shledá čtenář v telegra-
mech. Jak vidno, nebylo rokování bez některých
karakleristiekých hrotů a zjevů politiekýeh.
#17
alto_textblock
#17
Král — k pohledání.
Štulgartský dopisovatel »Berl. Tagblattu«
sděluje tuto zaručenou prý zajímavou episodku
z virtemberského dvora: Vilém II., král virtem-
berský, když mu bylo navrženo tylo dny, aby
100letou památku povýšení Virtemberska na
království oslavil založením nového řádu, od-
větil: »Raději bych zrušil veškeré řády, nežii
nový založil.« Král i ministří odmitli vůbee
oslaviti zmíněné jubileum na letošek připadající.
Jak asi přijal výrok tento, zvěděv jistě o něm,
berlínský jeho jmenovec, jenž vozí všude z
sebou celý vagon oněch pruských titěrek, se
#18
alto_textblock
#18
nepraví.
#19
alto_textblock
#19
Boj o všeobecné právo hlasovací.
#20
alto_textblock
#20
Pohřeh oběli slavkovských demonstrací.
#21
alto_textblock
#21
Ze Slavkova, 30. listopadu. (Zvláštní tel.
»Nár. Listů«) Dnes ráno konal se zde za ne-
obyčejné účasti pohřeb zastřeleného při úlerních
demonstraefch J. Marka. Zde bylo plno vojska a čet-
níků. Byli sem povoláni vojíni pěšího pluku
čís. 49, téhož pluku, jehož vojíni probodli před
Besedním domem v Brně dělníka Pavlíka. Ž
byli přijali zde nelibě, jest pochopitelno. Uby-
tování bylo jim odepřeno, takže byli
nuceni ubytovati se v cukrovaru a ve starých
kasárnách. V cukrovaru se včera pracovalo,
večer byla práce zastavena a dnes se nepraeuje.
Mezi dělnietvem vzniklo v poslední době také
mzdové hnutr.
Ranění při slavkovské demonstraci.
Z Brna, 30. listopadu. (Zvl. tel. »Nár. L.«)
Z těžce raněných, kteří dopraveni byli do zdejší
všeobecné nemocnice, přitížilo se dvěma:
Hoškovi, kterému bylo ustřeleno lýtke
Žilkovi, jenž střelen byl do slehna. Ostatním
vede se lépe, tedy také Střeštíkovi, o němž
se pravilo, že zranění svému podlebl.
#23
alto_textblock
#23
Z Vsmb zka. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Den 28.
listopadu byl městu našemu sválkem. Práce byla ve
všech továrnách i dílnách zastavena, všecky obchody
a hostince byly uzavřeny. O 11. hodině pořádán byl
na náměstí před radnicí za protektorátu městské
rady za účasti téměř 4000 lidí ze všech vrstev ob-
čanstva vambereckého a z nejbližšího okoli tábor
lidu, na němž pronesl s balkonu radnice bílo červe-
ným praporem ozdobené nadšenou řeč pan učitel
Macháček z Rychnova n. Kn. Uprostřed řeči plipojil
se k účastníkům táboru obrovský průvod dělnictva
a občanstva všech vratev z Kostelce n. Orl. a Dou-
dleh s městskou radou kosteleckou v čele. Po uken-
čení řeči, kteráž byla bouřlivou pochvalou odmě-
něna, navržena byla panem učitelem Hoškem tato
rasoluce, »My občané všech vrstev města Vamberka
a obcí okolních, shreomáždění na táboře lidu, uspo-
řádaném dne 28. listopadu na vambereckém náměstí
za protektoráru městské rady, usnesli jsme se jedno-
myslně na resoluci tohoto znění: 1. Žádáme vše-
obecně, rovné, přímé a tajné právo hlasovací. —
2. Očekáváme, že tento požadavek — pro nějž po-
zvedá hlas všechen český lid tohoto království —
bude splněn v době nejkratší, nebo hlavní pilíře, na
nichž se moderní státy budují, nejsou bodáky, prach
a otovo, ale spokojenost národů. 3. Ke všem od-
půrcům rovného práva hlasovacího voláme: »Fráce
vaše je marná! Spíše vyzvednete z može skály,
nežli ze srdce lidu cit práva.« 4. Deputace, sestavená
svolavateli táboru, třumočiž naše přání slavnému
c. k. okresnímu hejímanství, by o elementirním
hnutí lidu byla na příslušných místech zpráva po-
dána.« Resoluce tatu byla jednomyslně příjala. Na
to hnul se celý manifestační průvod do Rychnova
n. Kn., kde byl již nepřehledným zástupem mani-
festantů rychnovských očekáván. Sloučené zástupy
tyto odebraly se ve vzorném pořádku na náměstí
před hudo u c. k. okresního hejtmanství, kdež byl
uspořádán tábor lidu. Po vyslechnuti řečníků ode-
vzdány byly vícečleanou deputací panu okresnfmu
hejtmanovi resoluce z obou táborů. Potom zakon-
čena byla důstojná manifestace imposantním průvo-
dem účastníků táboru, kteří se starosty měst a obcí
okolních v čele prošli v největším pořádku městem
a klidně odebrali se domů. Manifestace vyzněla da-
stojně, důkaz to, že obrovské zástupy lidu jsou si
plně vědomy svého spravedlivého požadavku.
Den 28. listopadu v Prašlicích. (Pův. zpráva »ř.
L 4) Po příkladu jiných měst svolala strana národně-
sociální velkou manifestaci pro všeobecné, rovné,
přlmé právo hlasovací a pro samostatnost zemi ko-
runy české. Den ten byl dnem pravého svátku na
Přešticku. Veškeré závody, řemesla odpočívaly, ho-
stince, obchody byly zavřeny, na okolních velko-
statcích se nikde nepracovalo. Rázem 10. hod. za-
hájil tábor jmenem strany nár. soc. p. Fr. Jand
za účastenství nevídaného na Přešticku 5000 lidí.
Pak promluvili pp Trégl z Plzně za soc. dem. a Fr.
Janda za nár. socialisty. Rečí obou vyzněly mohutně
ve prospěch všeobecného, rovného práva hlasovacího
a řečník nár. sociální kladl důraz na zřízení českého
demokratického státu. Pak předseda ukončil tábor
lidu, vyzvav všechny, aby sestavili se do průvodu,
který půjde městem před radnici, před c. k. okresní
hejtmanství, kamž vyslána deputace v příčině tlumo-
čení projevu dnešního láboru.
Z Králové Dvoza zad Labem. Den 28. listopadu
byl i zde klidem práce. Obchody a hostince byly na
základě vyhlášky městské rady uzavřeny. V ranních
hodinách panovalo hrobové licho po celém městě.
Teprve k 9. hodině počal se lid jednotlivě neb v prá-
vodech s prapory shromažďuvati, tak že v krátké době
sešlo se na osm tisíc osob. Přesně o 10. hodině pro-
mluveno bylo k lidu z domu pana dra. Jeřábka refe-
renty z Prahy, Ed. Rakem a Klikon. Do debaty za-
sábli: sl. Rajova, Leder a Holman. Odpoledne konal
se průvod měslem, jehož se zúčastnila zdejší intelli-
gence. Byl to imposantní průvod, kterého město ne-
vidělo a snad viděli nebude. Po průvodu nastafo se-
řaďování na náměstí a čten telegram od deputace,
která byla vyslaná měsťskou radou do Vídně ohiedně
vládniho projeva. Počasí byio překrásné.