ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 32ef23d0-7906-11dc-b5ef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
1. prosince 1905. Císlo 331.
#4 alto_textblock #4
Němci nabojí se o zájmy německého národa, nýbrž bojí se vůle tohote národa. (Opětný souhlasu sociálních demokralů.) Kolik pak jest volebních okresů, ve kterých bojuil Němci s Čechy? Němci se nebojí, že některý okres bude vydán samé majoritě jiného národa, nýbrž bojl se, že zastoupení jejich národa přejde na zástupce to- hoto skutečného lidu. Ale Němci nedělají ani roz- umnou třídní politiku. Pochopili bychom to úplně. kdyby každží třída zastávala se svých zájmů, kdyby německé a české měšťáctvo bojovalo za politické za- stoupení jejich třídy. Německé měšťáctvo má však příčinu, aby se stydělo před českým. České měšťáctv jest rozumno, německé jest nerozumno. Proč maji Němci celému světu ukazovati, že političtí zástupcové jejich měšťácíví, kteři k tomu stáli vždycky pod pro- tekcí vysoké šlechty, jich nchodné, brání se zuby nehty proti jakémukoli politickému pokroku? Jest pravdou, že všechno, co se stalo v Rakousku pro roz- šiřená politického práva, stalo se proti německému měštáclví (Pochvala.) a jest zločinem na vás samet- ných, jest největší politickou chybou, kterou učinit můžete. Proč chcete chybu opakovati? Nemůžete př tom ničeho získati, nýbrž jenom sebe zničiti. Ovšem jsou také přátelé všeobecného práva hlasovacího, že by člověl utekl. Jestliže pan dr. Lueger praví, že jest přívržencem všeobecného hlasovacího práva spo jeného s pětiletou usedlostí, jestliže němečtí nacioná levé prohlašují, že budou hlasovati pro všeobecné rovné právo hlasovací, jen bude-li zavedena státn němčina a provedena rozluka Uher od Rakouska jakož i odloučena Halič od Rakouska, pak jsou tito přátelé všeohecného práva hlasovacího pro ně jenom velmi malým prospěchem. Tito „přátelé“ vše ohecného volebního práva stojí na tomže stanovisku jako hr Dizieduszycki, který pravil, že jest tako pro všeobeené právo hlasovací, ale jenom když do- stane Halič 125 mandátů. My však stojíme zásadně na stanovisku docela stejných volebních okresů, podle počtu lidu, protože však víme, že jest vyloučeno, abycho se toho domohli, pravíme: co jest roz- umno, tomu se podrobíme, a máme take důvod pro rozlišování v počtu voličů jednotlivých volebních okresů, důvoů, který jest ovšem jiný, nežli pověstná poplatnost. Po- platností rozumí poctiví přátelé volebního práva je- nom měřítko, ale nikoliv právní příčinu, ze které vyplývá právo volební. A jest to měřitko nesprávné a musí býti korrigováno počtem obyvatelstva. Jestliže akceptujeme větší volební okresy na východě, nežli v německých nebo českých městských a průmyslových okresech, činíme tak s do- brým svědomím, protože tím eskomptujeme velmi blízkou budoucnost. Postavíte-li dnos Vídeň, Brno, Kladno, Plzeň, Liberec na roveň čistě agrárnímu okresu na východě anebo na jihu, a stanovíte-li tu i tam za základ pro jeden mandát počet 61.000 obyvatei. pak již snad při přístích volbách, dozajista však při druhých volbách budete míti největší nespravedli- vost v neprospěch průmyslového dělniciva a měst- ského obyvatelstva. (Souhlas.) My ovšem máme za to že hájení zájmů národa jenom velm nepatrnou měrou souvisí s počtem hlav, které národ má ve sněmovně. Kdy byly Němci zde skutečně silnými, byli to nikoliv svou většinou, nýbrž svou menšinou. Nikdo, kdo chce rovné právo, nebude chli potlačovati násilně některý národ, na- opak chce, aby tento národ dostal se ke slovu a myslite, pánové, že německý dělník považuje něme- ckého velkostatkáře za zástupce svých zájmů? Jestliže se však domníváte, že německý dělník nemá rovněž tak národní zájmy jako vy, pak se klamete. Německý dělník i český dělník mají svoje národní zájmy, mají svoje plně národní vědomí a pro rozvoj národního vědomí a nynější národní kuliury v masách obyvatelstva vykonala mezinárodní sociální demokracie více, nežli vy všichni dohromady. (Hlu- ný souhlas u sociálních demokratů.) Byly doby, kde německá država musila býti chráněna také policil, kdy se myslilo, že okresní hejt- man, který držel mezinárodní čeládku v kázni a po- řádku, jest vlasině oporou německého národa, kdy každé opposiční noviny byly rdouseny. Čeho jste tím dosáhli? Ničeho, nežli blamáže a zasloužené nená- visti obyvatelstva. Jednali jste velmi proti zájmům německého národa, jestliže jste německé jméno uváděli vždycky ve spojení se všemi protilidovými institucemi, protilidovými zákony a násilnostmi. My Němci jsme ovšem obklopeni nepřáteli, ale to nejsou ne přátelé německé řeči a německého národa: Německá řeč měla v Rakousku vždy dvojitou funkci. Německá řeč jest mateřštinou německého lidu. Jako takovou milujeme ji a jako lakové nechce ji také žádný ci- zinec ubližovati. Němucká žeč jest však také řeči státní, řečí úřadní, onoho černožlulého Rakonska, které bylo nepřitelem všech národů a také něme- ckého národa. Toubo německou řečí byly znásilněni Madaři a dnes vidime toho ovece. V této německé řeči byli znásilněni Italové, Češi a Poláci. Ne- bylo žádné politické šibenice, která by nebývala byla černo žlutá a nebyle žádného krvavéh rozsudku, který by nebyl býval sepsán v německé Ječi. (Hlučný souhlas u sociálních Čemokrutů) Tato potupa byla učiněna německé řeči a jestliže vy, pánové, jste Němci a chcete míti cit pro to, musíte vstáti a říci: Nikeliv! Vším může býti německá řeč, ale nikoliv státní, úřadnía potlačovací řečí tohoto starého Ra- kouskal (Potlesk u sociálních demokratů.) Tuto potupu musíte konečně odvrátiti. Máte příležitost se očistiti, se obnoviti a jest zločínem na váz samotných, jestliže se této přiležitosti nechopíte- Posl. Glöcknaz dovozuje, že je vinou zdejšího i uherské parlamentu, že volební oprava dostala se do popředí. Německé měšťanstvo nebude vzpírali se požadavku obávaného volebního práva, pro něž také on sám bude hlasovati s největší rozhodností. Protestuje proti urážkám německého měštanstva posl. dr. Adlerem. Brojí proti opravě jednacího řádu tont sněmovnou a přimlouvá se za povinné volení, čímž odstraní se strach před terrorismem sociálních demo- kralů. Posl. dr. Krämář« Ministerský předseda zabýval tedy nejen volební opravou, nýbrž také jinými dů- ležitostmi. Nebudu však o těchto dnes mluviti. Na- skylne se ještě příležilost, vyložiti vládě své sta- novisko s celou určitostí při rozpočtovém provisoriu, ovšem dojde-li k němu vůbec. Neboť po sněmovně jsou roa3fřeny zcela zvláštní pověsti. Tvrdí se, že chystá se opět tajná obstrukce. Podivným způsobem při této obstrukci naše strana není! (Veselost.) Jest lo malá obstrukce stran, kterým se říká strany stát zachovávající. (Veselost.) Byla by věru podívaná, kdy- by také v této polovině říše zahájena byla obstrukce tajnými rady, ovšem s tím rozdílem, že v Uhrách za tajnými rady stojí celý národ, kdežto v tétu polovině říše nestojí za nimi nikdo. Tvrdí se dále, že poslanec za venkovské obce hrabě Sternberg bude v bu- doucím koaličním ministerstvu volební reformy mi- nistrem mluvěím. (Veselost.) Nelze říci, že minist. předseda bar. Gautseh postavil se v čelo hnutí pro volební rovnost s touže velikou rozhodností a se svěží odvahou. Měl tak učiniti a mohl tak učiniti, neboť veliká věc nejen sehou nese, nýbrž žádá bezohlednost. Bar. Gautseh tůze se namáhal kenejšiti všechny strany a bojím se, že tím všude neupokojil. Jest nepochybno, že panská sněmovna nezbylně potřebuje reformu. Bar. Gautsch však měl říci. že jedině správným rozřešením otázky té bylo by do- plniti panskou sněmovnu volbami ze sněmů jedno- tlivých království a zemí. Rozhodně protestovati musíme proti tomu, že bar. Gautsch nazval tady zemské sněmy sbory samosprávnými, které prý mají zcela jiné postavení, nežli říšská rada. Podle základních státních zákonů jsou zemské sněmy sbory zákonodárnými, a to nejen podřadnými, nýbrž nadřadnými vůči říšské radě, ne- boť zákonodárné právo sněmů zemských est primárni a zákonodárné právo říšské rady jest sekundární. Jsme povinni hájiti autority zemských sněmů, necht bar. Gaulsch soudí o této věci, jak chce. Tomu nezabrání, aby zemské sněmy postaveny byly na moderní podklady a právě ti, kdož se o to zasazují. musí nyní, bude-li říšská rada zvelena ze všeobec- ného a rovného práva, na to naléhati, aby zemské sněmy na soudu massy lidové neměly menší me- rální váhy z té příčiny, protože jscu vybudcvány na volelním právu privilegovaném Pokud týká se rozdělení mandátů, opakuje řeč- ník, co pravil za své první řeči a protestuje pře- devším proti důmince, že by jí býval chtěl si naklo- niti pouze Němce Měl na zřeteli pouze dějinné po- stavení českého národa v této tíši a království če- ské. Němce z Čech vyeskamotovati nelze. V českém národě nenažel a nenajde se nikdo, kdo by chlo
#5 alto_textblock #5
prosadili vlastní prospěch na vrub jiného nebo zjednati si ho nespravedlnosti. Vedlo by to k nej- větší nespravedlnosti, kdyby se obyvatelstvo jedně země postavilo do mathematického poměru k poplat- nosti. Rovněž nent možné sestavovati volební práva pro království a země na základě znalosti čtenía psaní. Jediným prostředkem k spravedlivému rozdě- lení mandátů je slušný kompromis mezi ze- měmi. Avšak v nich trvají Čechové při obecném. stejném a přímém volebním právu. Rozřeší-li se otázka tímto způsobem, uvidí se záhy, že skek do tmy, pokud vede k spravedlnosti, pozhude váí své hrůzy. Avšak se vší rozhodností jeho strana bude vzpl- rali se, aby na základě tohoto kompromisu nebo rozdělení mandálů jednotlivým zemím pelrifikovalo se dosavadní bezpráví. Co Němci vzhledem k rozdě- lení mandátů nazývají v Čechách »državou«, je křiklavým bezprávím, pro jahož zachování neshledá se v této sněmovně žádná vělšina. Prati vládě, jel by se opovážila zastupovati další trvání tohoto stavu. strhl aby se bonře, jež by se jaktěžíva neztišila. Co z Shmerlinga hovělo begemonským chontkám jednoho národa a centralistické vídeňské vlády ve Vídni, ne- může se více srovnávati s názory valné většiny ra- kouských národů. Souhlasí s Adlerovými vývody o státní němčině. Politická váha Němců nezmenší se volební opravou. Faktum, že budoucně musí počitali se s převážnou slovanskou většinou, není tak slibné, jak by si přál, lakže positivný, arci velký zisk, jejž obecné volebal právo přinese, nebude škoditi Němcům, ani obecným kulturním potřebám celého státu, neboť budoucně nebuda možná nakládali s celými slovanskými ná- rody jako s vyděděnci a odpírati jim nejnalehavější kulturní potřeby umělou parlamentní většinou. Arci také v nové sněmovně budou ještě dlouho dodržovati politické vášné, avšak pro nemožnou vět- šinu proti slovanským národům a jejich kuliurním potřebám, bude se zajisté také podporovati klid zdárný vývoj státu. Potom také říšská rada nebude více ochranným valem nespravedlivých národních požadavků německých a tak přeleží se takové otázky do zemských sněmů, kde lze je snáz a spravedlivěji řešiti než na říšské radě. V Čechách opanovala myšlénka obecného stej- ného a přímého práva nejen interessované třídy, ale i všechny vrstvy národa, ale klamem by bylo domnívati se, že Čechové pracujice pr obecné volební právo říšské, zřeknou se svého státoprávníhe postavení. Če- chové jsou přesvědřeni, že řířská rada zbudovaná na základě spravedlivého volebního práva, bude dobrou půdou zdravého vývoje decentralisace Nechtěje prejudikovati postavení svého klubu. poznamenává řečník, že dle jeho náhledu nebylo takticky správným, sdružovati otázku volebního práva s opravou jednacího řádu. Osobně je pro nej- ostřejší jednací řád proti surovostem a také proli technické obstrukci, ale nikdy nebude zastávati s omezení slova nebointerpellační svobody, nebo mož nosti podávati pilné návrhy, spíše bude pro jich roz šíření. Arci pilné návrhy nesmějí podávali se k úče lům obstrukčním, nýbrž pouze v záležitostech sku lečně pilných. Parlament má státi se skutečně zá- pasištěm duchů, kde rozhodují důvody, nikoli však arenou pro pěslní b j a nadávkové koncerty. Přecházeje na ruské poměry, dovozuje z nich. že tamější velké hnutí vzniklo ze zcela jiných příčin než u nás. Tam směřuje boj proti byrokracii, jež ne- vědoma své zodpovědnosti, chránila všeliký zločina všeliké násilí. Náš úřadnický sbor je zcela jinskýa proto můžeme pohlížeti do budoucnosti s vělším kli- dem než v Rusku. Čím větší bude v státě svoboda. tím větší a pevnější musí býti pořádek, neboť svo- boda může prospivat jen ve státě pevně spořádaném. Avšak síly musí se používati velmi prozřetelně a nebylo by nebezpečnějším, než kdyby stát a správa řídila se hlasy, jež žádají, by se užilo moci proti tomuto třídnímu hnutí. Ne moc, ale vzděla nosta svoboda jsou nejbezpečnější zárukou zdárné budoue- nosti. Zaleží pouze na spravedlivém vyrovrání zájmů v pokojné zákonodárské práci. Přiklad Ruska s vel- kými spoustami a škodami, jež tam byly způsobeny. dokazuje také, že pokojnů zákonodárná práce je nejpraktičtější cestou k cíli a proto — dle jeho ná- hledu — smysl solidarity všech národností pro platný pořádek je to, co samojediné vésti může k úspěchu. Zdá se mi pochopitelno, že ti, kdož maji nyní privileje, nemohou se odhodlati tak snadno se těchto vzdáti. Nikdo nebude tak nespravedlivý, aby žádal, aby tuto resignaci konali s rozkoší. Bylo by však velikým klamem, kdyby někdo domníval se, že dnes možno zase opakovati, co se stalo proti volební re- formě Taafově. (Souhlas v pravo.) Tenkráte podařilo se pochovati politikou potajnou za jediný den celou volební opravu, churavého ministerského předsedu překvapiti a nastoliti vládu novou. To podařilo se tenkrále jedině proto, že celá otázka volební ho práva nevnikla hluboko do mass lidových, poněvadž tenkráte ještě nebyla doba pro parlamentní diplomacii. Ten čas již minul. Jest prav da, ž e strany kterým relorma volebního práva je s nepříjemnou, mohou se státi vládě ne- příjemnými, bažemohou vládu dokonce poraziti. Ale všeobecné právo hlaso- vací a rovné nesprovodí se světa nej- méně pak politika kuloárnl. Neboť aby otázka rovného práva volebního ne byla sprovoděna se světa, nad Uím bdí dnes celi ná- rodové, kteří se nalézají v rezechvění. Nejsou to jednotlivé vrstvy lidové, nikoliv — bohudíky, jsou te celí národové, kteří nad tím hdí, abychom jim ne- eskamotovali spravedlivý požadavek jesich. Velikou zedpovědnost na sebe by uvalili ti, kdož by zavinili, kdyby hnutí, které jest dnes ještě klidné a kteté jest imposantní, bylo zatlačeno na cestu ná- silnickou. Nebeť násilí jest věcí velmi nebezpečnou nejen pro chvili nynější, ale ještě více pro budouc nost. límto hnutím velikých mas lidových bude vše obecné rovné a přímé právo hlasovací zcela jistě vy bojováno. Proti tomu jsou všeliké odpory marny Vláda, nechť jest to kterákoliv, jež přijde po vlád Gautschově, musila by totéž učiniti, co činí vláda Gautschova, Massy jsou dnes odhodlány. vybojovati si dobré své právo také jinými prostředay nežli klidnými, imposaniními dem nstracemi. Dnes massy ty mohou se zasazovati ještě pro spravedlivý požadavek svůj, který jest uznáván nejen dělníky nýbrž také pokrokovými a svobod myslnými muži všech národů. Avšak úspěch násilí jest nakažlivý. Cu by se stalo, kdyby massy se odhodialy vybojo- vati sobě nejen objektivní právo, nýbrž také právo subjektivní, práva, jež uznávají jenom tyto massy a která jsou namířena proti veškerým řá- dům společenským. To jest velké nebezpečí, které musl dnes uvá- žiti všichni, kdož povoláni jsou, aby položili svůj hlas v otázce volebního práva Jsem přesvědčen, že debré smýšlení naposledy zvítězí. Jsem také pře- svědčen, že ti, kteří v první chvíli překvapení jsouce ještě kolísají, naposledy jistě uváží, jaké strašné ne- bezpečí by způsobili, kdyby nyní volební reformu zmařili. Špoléhám na tento cit zodpovědnosti do budoucna. Projevuji bezpečnou naději, že tento parla- ment v takovou nevážnost uvedený, naposledy svět ještě překvapí a dokoná dobrý a spravedlivý velební řád. (Hlučný, dlouho trvající potlesk a bouřlivá po- chvala na levici. Řečníku se vřele gratuluje.) Rokování přerušuje se. Posl. Ofner v dotazu k místopředsedovi tiskového výhoru naléhá na svolání výborové schůze. Konec schůze o 4.20 hod. odp., příští bude zejtra Posl. Kgnig. Vychodil, V. Dvolák a sp. učinili dnes dotaz po zřízení zemědělského oddělení při če- ské vysoké škole technické v Praze. Při české vysoké škole technické v Praze jest obmýšleno zřízení zemědělského oddělení, jež připo- jeno by bylo k nynějšímu již kulturně technickému od- dělení. Prvý rečník tohoto nového oddělení má býti ote- vřen zimním semestrem 1906—7. Má-li dojíti k uskutečnění tohoto úmyslu, jes nutno, aby včasně byla učiněna opatření, kterými by předpoklady osobni, věcné a finanční uspokojivě roz- řešeny byly. Nebyla-li by tato opatření brzy učiněna nemohla by též lhůta stanovená pro otevření nazna- čeného oddělení býti dodržána Že jest potřebí rychlého započetí příprav, vysvit již z teho, že dle finančního programu, vládou původně obmýšleného, se počítá na příspěvek se strany země. za kterýmž účelem vyjednávání s orgány zemi zastu- pujicími — kdyby totiž tento finanční plán dosud by platný — potřeb né by se jevilo.
#6 alto_textblock #6
Podepsaní kladou tedy s ohledem na uvedeně n c. k. vládu následující dolaz: Má c. k. vláda úmysl. zemědělské oddělení při české vysoké škole technické v Praze určitě zimním semestrem 1906—7 otevřílir Učinila c. k. vláda přípravná opatření, aby tato lhůt také mohla býti dodržána? a
#7 alto_textblock #7
Dolaz poslance Boh. Ryšánka a soudruhů n J. E. pány správce ministerstva obchodu a železnic ve příčině pohromy trvalým a naprostým nedostat- kem železničních nákladních vagonů kruhům obchod ním, průmyslovým a živnostenským působené. Pravidelný nedostatek železničních vagonů pro dopravu zboží a průmyslných výrobků byl vždy po hromou obchodu, průmyslu a živností v této polo- vině říše a najmě v království českém existujících beztoho i jinak dost tisněných. Všechny dosavadní slesky zůstaly oslyšány hlasy po nápravě volajíci zůstaly hlasem volajícím na poušti. Ještě nevzpamatoval se náš obchod, průmysl živnosti z ran passivní železniční resistencí jim za- sazených a již se všech stran jsou opět slyšány stižnosti na opětnou pohromu naprostým nedostat- kem náklaďních vagonů a s tim úzce spojenou značně prodlouženou lhůtou dodaci způsobenou. Jest známo, že v době passivní resistence vázla doprava uhelná lakořka zúpina, protuže nebylo vozů a že musilo býti zboží dopravováno — třeba se značným risikem — ve vozech otevřených, ano i ve vozech osobní dopravě sloužfcích, Dnes však ani takováto výpomocná vozbas neprovozuje. Zrovna dnes — uprestřed živé saisony podzimní — jeví se všeobecně citelný nedostatek vozů nákladních a jest na denním pořádku, že čekají strany na jich přistavění 10 ano i 14 dnů. Důsledky z toho plynoucí jsou ovšem několika násobné, všechny ale nesou se lěžce. Nejen že se tím stěžuje obrat mezi producenten a konsumentem, kalamitou touto povstává přirozeno obmezení výroby, jehož výsledkem jest pak nedo- statek a také i evení. zdražování tovarů a jiné. Zbolí v železničních skladištích mezitím uložen podlehá tam eventuální zkáze a manku, které dl dosavadních smutných zkušeností na drahách našich nabytých nebývá malé, za to ale z veliké části pra- videlné a které nese se tím tíže, poněvadž dráhy dle dosavadní nespravedlivé prakse ztráty takové jen z malé části hradí. Zasílatel ztrácí však nejenom zboží, on ztráe také úrok z kapitálu ve zboží zbytečně uloženém přichází ztrátami výše vzpomenutými, jakož i výlo- hami, které mu dráha ještě jako na posměch z zboží v železn. skladišti uložené započítá, o svo nepatrný a těžce vydobylý zisk, ztrácí také velm často nevčasnou dopravou své odbytiště a méně silná ruka přichází takovouto nemístně prodlužovanou do- pravou se svým obmezeným kapilálem do rozpakůa do peněžních nesnází, které pak z pravidla mívají za následek ztrálu úvěrnosti. V poslední době prohlásila vláda několikráte, ž leži jí rozvoj průmyslu a obchodu velíce na srdci — nuže, zde skýtá se ji nejlepší a nejvítanější příle- žitost, aby mohla slova svá také uplatniti a podporo- vati rozmach obchodu a průmyslu. Zrovna tam, kde toho nutně jest zapotřebí a kde mimo to investovaný kapilál dobře se zúročí. Poněvadž poměry v dotazu tomto vylíčené jsou nadále naprosto neudržitelnými a okamžitá i radi- kální oprava nanejvýše nutnou, dovolují si pedepsaní tázati se J. E. pánů správců ministeria obchodu i železnic: 1. Jsou oběma pánům správcům ministerstev tyto nesnesitelné, zájmy veškerého obchodu, prů- myslu i živností těžce poškozující a na dále neudeži- telné poměry na c. k. státních a také soukromých drahách rakouských známy? 2. Hodlá J. E. pan správce ministeria železnie vše potřebné okamžitě zaříditi, aby pohromě tétc přitrž učiněna byla a v důsledku toho park vozový na e. k. státních drahách podstatně rozmnožen by a o rozmnožení jeho na drahách soukromých celým vlivem svým se zasaditi? 3 Jest J. E. pan správce ministeria železni ochoten, vše potřebné jlined zařiditi, aby kruhiům kalamitou touto postiženým na drahách železničních žádné škody z uložení zboží ve skladištích želea ničních v jakémkoliv způsobu nevzešly?
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy domácl. V Praze, 30. lislopadu. (D ojem Gautschova volebního programu u Poláků.) Dalo se očekávati, že baron Gautsch nepředstoupí před sněmovnu ihned a po drobně propracovaným plánem volební reformy. ježto plán takový vyžaduje jednak mnoho času, zvláště pak proto, že ministerský předseda ehce — jak dává o sobě hlásati — svůj plán po- pracovati v dorozumění s politickými stranami Ale Gautschovu řeč nelze nazvali ani rámcem volební předlohy, poněvadž tu a tam zaběhl do podrobnosti, jinde však se rozplynula mlhavé nejasnosti. Této nejasnosti uchopil s orgán polského kola, aby jí odávodnil svůj od- por proli navržené relormě. Zejmena pak se mu příčí rovné hlasování, z něhož nemají býti vy- loučení ani bezgramolní, ani osoby hospodářsky nesamostatně, při čemž je dále na pováženou, že se neví dosud nie jistého o době usedlost o rozdělení volebních okresů a mandátů. »Re- forma, spočivajíel na takověm právu hlasování jak je nasiínil ministerský předseda — pokra- čuje »Czas« — chová pro Poláky předně ne- bezpečí národní. Poznámka Gautschova o oehraně národností ve spojení s další poznámkou o za chování držav znamená opělné poškození Ha- liče, neboť naráží na zachování Schmerlingovy volební geometrie, kterou byla Halič velice zkrá- cena. Za druhé provedení plánu Gautsehova mělo by za následek territoriální rozdělení ha- ličských Rusů od Poláků a v dalším důsledku autonomii národni místo antonomie zemské.« Taková reforma — končí »Czas« — vydala by v nebezpeči národní zájmy polskéa eelou věkovou osvětovou práci v Haliči, čímž se odůvodňují polské obavy před zamýšleným zavedením všeobecného a rovného volebníh práva. Konkrelnějí o těchže věcech vyslovuje s »Slowo polskie«. Odpor proli všeobecnému volebnímu právu odůvodňuje se tím, že Poláků je v Haliči 55 proc., Rusinů jen 42 proc., ale okresů velikou převahou polských jest pouze 32, kdežto okresů převahou ruských (ve východní Haliči) jest 47, takže, kdyby se volby konaly spravedlivě, Rusové by mohli získati až 60 proe. mandátů a Poláci jen 40 proc., ježto polské (zvlástě židovské) obyvatelstvo vých o dohaličských měst bylo by přehlasováno tamním venkovským obyvatelstvem ruským. V Praze, 30. listopadu. (Z program slovinských kleríkálů.) Ve schůzi konaně v Lublani dne 27. t. m., v níž kleriká lové slovinšti přijali název „strany lidové“ schválena též resoluce, ve které se v šeobee- né volebni právo prohlašuje za přední nezbytnost státní i zemskou, tak že všechny ostatní politické otázky maji na tak dlouho ustoupiti do pozadi, dokud nebude uspokojivě provedena volební reforma. Vzhledem ku po- měru rakousko-uherskému žádá se revise vyrovnání z roku 1867, která však musí dojíti také souhlasu trojjediného království chorvatsko-slavensko-dalmatského. Rěcká reso- luce se klerikálům nelibí, poněvadž prý b
#9 alto_textblock #9
mohla míti za následek odloučení Slovineů od Chorvatů. V Praze, 30. listopadu. (Jazykov otázka v Dalmacii.) Splitské „Naše Je- dinstvo“ dovídá se od debře prý zpraveného dalmatského poslance, že otázka jazyková pro Dalmacii jest rozřešena na následujících zása- dách: Jazyk srbsko-chorvatský stane se úřad- ním. Jím bude se úřadovati vně i uvnitř; vlaš- ská podání zodpovědí se však vlašsky. Pouze ve věcech vojenských má býti úřadováno i n dále německy. Nápisy na státních úřadech mají býti všude srbsko-chorvatské, v Zadru i v ob- cích, v nichž žije aspoň 3075 Vlachů, též vlaš- ské. O tom, jak si mají dalmatské úřady dopi- savati s ústřední vládou, není zmínky. Z Pešli, 30. listop. (Uherská krise.) Správce pešťské stolice, hr. Laszberg, po- dal žalobu pro urážku na cti na člena stolič- ního výberu Forstera a požádal státní zastupi- telstvo, aby stíhalo pro veřejné násilí bývalého vrehního tajemníka Fazekaše, protože prý na rezkaz Tahyův nesvolal stoliční výbor. Take sirotčí soudce Dalmady byl vyslýchán za příčinou zatarasení dveří, vedoucích z úřa- dovny vrchního župana do zasedací síně. IIr. Vigyaze, jenž byl opposičním vý- berem zvolen za zatímného podžupana pešťské stolice, chtěl se dnes představiti úřadnictvu. Pelicejní inspektor však ho vyzval, aby opusti stoliční budovu, poněvadž vláda jeho zvolen prohlásila za nozákonné. Hr. Vigyaza odešel prohlásiv, že ustupuje násilí. Zastupitelstvo města Pečuchu (Pěti- kostolí) navrhlo koaličnímu výboru, aby svolal zástupce všech uherských stolic, a ti aby po dali panovníku adresu, v niž se má žádati ma ďarské velení a uherské odznaky v uherské části s polečné armády. Adresa, taková má vyvésti panevníka z klamného domnění, že po- žadavek maďarského velení není všeobecný a že jest to jen přání zlomku národa.
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. listopadu.
#11 alto_textblock #11
Debala o dělnických bursách ve francouzské sněmovně poskytovala mnohé zajímavé momenty. Střetly se zásadní názory o internacionalismu a vlaste- nectví a nejpřednější řečníci obou stran se utkali ve skvělém turnaji řečnickém. Veřejnost trancouzská byla pobouřena protivlasteneckou protimilitaristiekou agitaci burs práce. Její ad vokáti ve sněmovně vystoupili s velkou rozhod- ností, socialista Vaillant, jenž svou inte pellaei vyvolal rozpravu, hrozivě mluvil »o bo jovných tendencích třídy.« Vaillant promluvil ne ostychavě a hlásal revoluci. Postavil se na sta novisko Hervéovo, jenž agituje pro vzpouru stávku vojska a nejúsilovněji se snaži vypudí pojem vlasti z myslí dělníků. Vaillantovi odpověděli někteří řečníci z pra- vice, zejmena Maurice Binder a nacionalista Georgian. Avšak vrchol debaty dostoupil za skvělé řeči Paul Deschanela, jenž získal pochvalu i nejpokrokovějších stran, osvědčil se opětně jako zasťance nejsvobodomyslnějsleh my- šlenek. Jeho přátelé mu vytýkali, že zaše příliš daleko vstříc socialistům. Ale u Descha nela tento směr nemůže překvapiti, byl vždý nakloněn pokroku sociálnímu a názorům nej modernějším. Snažil se ve své řeči, aby byl odstraněno nedorozumění o idei vlastenectvi aby mezi Francouzi v této otázce nevznikla ne- překlenutelná propast. »Patrie« se posmívá Deschanelovi, že se chtěl zalibit levici, že Jaurěs i Clemenceau mu tleskali. »Temps« uznává přednosti řeči Dezehane- lovy, jenž mluvil pro budoucnost. Zejmena chváli »Temps« místo řeči Deschanelovy, kde bývalý předseda sněmovny vytkl internacionali stům nejaznost snah a představ. Pouze my šlenka vlasti je jasná a plodná. Připravuje se budoucnost mezinárodní spravedlnosti a smí národů, když se vší silou staráme o to, aby naše vlast byla silnější mravně i hmotně. O těchto zásadách se bude ještě mnobo debatovati ve sněmovně i mezi francouzskými socialisty. U nás otázka byla již rozhodnuta stanoviskem naší sociální demokracie, od níž lze očekávati, že nezapře nikdy, že je též stra- nou českou.
#12 alto_textblock #12
Krise kabínefu Balfourova, Zejtra zasedá ministerská rada, v jejíž vý- sledku záleží dalšl průběh krise kabinetu. Zatln nastalo utišení. Premier ministr Balfour konal tyto dny četné porady s přivrženci ochra- nářských cel ve své straně, aby byl ujednán další postup aspoň pro první týdny příštiho zasedání parlamentu. Nasťane-li dohod- nuti, bude parlament rozpuštěn až na jaře. V přl padě opačném navrhne nejspíše předseda kabi- netu králi, jenž přibude do Londýna ku konci tohoto neb na počátku příšuího týdne, a by parlament byl rozpuštěn již v lednu, Též vůdei liberálni opposice budou mít poradu, v níž se má ujednali sjednoc enost názorů na ořázku irské autonomie.
#13 alto_textblock #13
*
#14 alto_textblock #14
Z říšského sněmu německého. V říšském sněmu německém projednávána včera interpelace sociálních demokratů o drahotě a nedostatku masa. St. taj. Posadows k projevil ochotu ihned odpovědéti. Posl. S eh n ei- demann (soeiální demokrat) děl při odůvod- ňování dotazu, že nynější nedostatek má trojí důvod. Především německý chov dobytka nebyo dosud s to krýti potřebu jatečného dobytka. Druhý důvod jest v zápovědi dovozu, třeti v tom zmenšení dozoru masa, jež jest následkem zá- kona o dovozu na maso. Způsob, jak se ministn orby k otázce té chová, vyvolává v celém ně- meckém lidu největši rozhořčení. V zemi sku- tečně ústavní, kdež parlament má více právu a pevnější nálěr, nebyl by Podbielski ani 24 ho- din ministrem. (Hluk v pravo). Státní tajemník hr. Posadowski před- čítá prohlášení říšského kaneléře, dle něhož otázka, jak odstraniti zdražení masa, byla jed notlivými vládami spolkovými podrobena vážné zkonšce. Ale i bavorská i saská vláda nepoklá- daly se zeela oprávněny přistoupiti na daleko lejší otevření hranic. Jinak poukazuje kanelét na pamětní spis pruského ministra orby. Minist orby Podbielski odmítá útoky, jež v po- slední době byly proti jeho osobě proneseny.
#15 alto_textblock #15
jest přesvědčen, že nynější stav jest pouze pře- chodní. Z vývoje cen plyne toto: nejprv stou- pají mzdy, potom ceny proďuktů průmyslových a živnostenských a teprvé mnohem později na- stává vyrovnání mezi cenami produktů zeměděl- ských a mzdou, V otázce veterinářské poukazuje ministr na to, že v Prusku není dnes slintavky ni kul- havky ani plicní nákazy. Scheidemann při svých vývodech pro otevření hranic zapomněl Ruska a jeho nákazou stiženého dobytka. Jakmile bude tam jen poněkud klidněji, bude on ochoten, navrhnouti kaneléři zvýšení dovozného kontin- gentu. Co se týče možnosti průvozu Rakouskem, vyslovila se rakouská vláda ještě 22. t. m., že nákazy dobytčí v Rusku vykazují stav ještě neobyčejně nepříznivý. Jest tu počitati s veli- kou řadou chorob dobytčích a jest proto žá- douci největší opatrnost ve příčině otevření hornoslezské hranice. Ministr Podbielski vytý- kal dále Seheidemannovi, že ze sebe učinil »hlásnou troubu« žvastů o něm, o ministru,v Prusku šířených. Předseda sněmovny hr. Bal- lestrem kárá ministra pro výrok tento, jenž neodpovídá řádu sněmovnímu. Posl. Singer (sociální dem.) navzhl, aby o odpovědi ministrově zavedeno bylo rokování. Další průběh sehůze shledá čtenář v telegra- mech. Jak vidno, nebylo rokování bez některých karakleristiekých hrotů a zjevů politiekýeh.
#16 alto_textblock #16
a
#17 alto_textblock #17
Král — k pohledání. Štulgartský dopisovatel »Berl. Tagblattu« sděluje tuto zaručenou prý zajímavou episodku z virtemberského dvora: Vilém II., král virtem- berský, když mu bylo navrženo tylo dny, aby 100letou památku povýšení Virtemberska na království oslavil založením nového řádu, od- větil: »Raději bych zrušil veškeré řády, nežii nový založil.« Král i ministří odmitli vůbee oslaviti zmíněné jubileum na letošek připadající. Jak asi přijal výrok tento, zvěděv jistě o něm, berlínský jeho jmenovec, jenž vozí všude z sebou celý vagon oněch pruských titěrek, se
#18 alto_textblock #18
nepraví.
#19 alto_textblock #19
Boj o všeobecné právo hlasovací.
#20 alto_textblock #20
Pohřeh oběli slavkovských demonstrací.
#21 alto_textblock #21
Ze Slavkova, 30. listopadu. (Zvláštní tel. »Nár. Listů«) Dnes ráno konal se zde za ne- obyčejné účasti pohřeb zastřeleného při úlerních demonstraefch J. Marka. Zde bylo plno vojska a čet- níků. Byli sem povoláni vojíni pěšího pluku čís. 49, téhož pluku, jehož vojíni probodli před Besedním domem v Brně dělníka Pavlíka. Ž byli přijali zde nelibě, jest pochopitelno. Uby- tování bylo jim odepřeno, takže byli nuceni ubytovati se v cukrovaru a ve starých kasárnách. V cukrovaru se včera pracovalo, večer byla práce zastavena a dnes se nepraeuje. Mezi dělnietvem vzniklo v poslední době také mzdové hnutr. Ranění při slavkovské demonstraci. Z Brna, 30. listopadu. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Z těžce raněných, kteří dopraveni byli do zdejší všeobecné nemocnice, přitížilo se dvěma: Hoškovi, kterému bylo ustřeleno lýtke Žilkovi, jenž střelen byl do slehna. Ostatním vede se lépe, tedy také Střeštíkovi, o němž se pravilo, že zranění svému podlebl.
#22 alto_textblock #22
*
#23 alto_textblock #23
Z Vsmb zka. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Den 28. listopadu byl městu našemu sválkem. Práce byla ve všech továrnách i dílnách zastavena, všecky obchody a hostince byly uzavřeny. O 11. hodině pořádán byl na náměstí před radnicí za protektorátu městské rady za účasti téměř 4000 lidí ze všech vrstev ob- čanstva vambereckého a z nejbližšího okoli tábor lidu, na němž pronesl s balkonu radnice bílo červe- ným praporem ozdobené nadšenou řeč pan učitel Macháček z Rychnova n. Kn. Uprostřed řeči plipojil se k účastníkům táboru obrovský průvod dělnictva a občanstva všech vratev z Kostelce n. Orl. a Dou- dleh s městskou radou kosteleckou v čele. Po uken- čení řeči, kteráž byla bouřlivou pochvalou odmě- něna, navržena byla panem učitelem Hoškem tato rasoluce, »My občané všech vrstev města Vamberka a obcí okolních, shreomáždění na táboře lidu, uspo- řádaném dne 28. listopadu na vambereckém náměstí za protektoráru městské rady, usnesli jsme se jedno- myslně na resoluci tohoto znění: 1. Žádáme vše- obecně, rovné, přímé a tajné právo hlasovací. — 2. Očekáváme, že tento požadavek — pro nějž po- zvedá hlas všechen český lid tohoto království — bude splněn v době nejkratší, nebo hlavní pilíře, na nichž se moderní státy budují, nejsou bodáky, prach a otovo, ale spokojenost národů. 3. Ke všem od- půrcům rovného práva hlasovacího voláme: »Fráce vaše je marná! Spíše vyzvednete z može skály, nežli ze srdce lidu cit práva.« 4. Deputace, sestavená svolavateli táboru, třumočiž naše přání slavnému c. k. okresnímu hejímanství, by o elementirním hnutí lidu byla na příslušných místech zpráva po- dána.« Resoluce tatu byla jednomyslně příjala. Na to hnul se celý manifestační průvod do Rychnova n. Kn., kde byl již nepřehledným zástupem mani- festantů rychnovských očekáván. Sloučené zástupy tyto odebraly se ve vzorném pořádku na náměstí před hudo u c. k. okresního hejtmanství, kdež byl uspořádán tábor lidu. Po vyslechnuti řečníků ode- vzdány byly vícečleanou deputací panu okresnfmu hejtmanovi resoluce z obou táborů. Potom zakon- čena byla důstojná manifestace imposantním průvo- dem účastníků táboru, kteří se starosty měst a obcí okolních v čele prošli v největším pořádku městem a klidně odebrali se domů. Manifestace vyzněla da- stojně, důkaz to, že obrovské zástupy lidu jsou si plně vědomy svého spravedlivého požadavku. Den 28. listopadu v Prašlicích. (Pův. zpráva »ř. L 4) Po příkladu jiných měst svolala strana národně- sociální velkou manifestaci pro všeobecné, rovné, přlmé právo hlasovací a pro samostatnost zemi ko- runy české. Den ten byl dnem pravého svátku na Přešticku. Veškeré závody, řemesla odpočívaly, ho- stince, obchody byly zavřeny, na okolních velko- statcích se nikde nepracovalo. Rázem 10. hod. za- hájil tábor jmenem strany nár. soc. p. Fr. Jand za účastenství nevídaného na Přešticku 5000 lidí. Pak promluvili pp Trégl z Plzně za soc. dem. a Fr. Janda za nár. socialisty. Rečí obou vyzněly mohutně ve prospěch všeobecného, rovného práva hlasovacího a řečník nár. sociální kladl důraz na zřízení českého demokratického státu. Pak předseda ukončil tábor lidu, vyzvav všechny, aby sestavili se do průvodu, který půjde městem před radnici, před c. k. okresní hejtmanství, kamž vyslána deputace v příčině tlumo- čení projevu dnešního láboru. Z Králové Dvoza zad Labem. Den 28. listopadu byl i zde klidem práce. Obchody a hostince byly na základě vyhlášky městské rady uzavřeny. V ranních hodinách panovalo hrobové licho po celém městě. Teprve k 9. hodině počal se lid jednotlivě neb v prá- vodech s prapory shromažďuvati, tak že v krátké době sešlo se na osm tisíc osob. Přesně o 10. hodině pro- mluveno bylo k lidu z domu pana dra. Jeřábka refe- renty z Prahy, Ed. Rakem a Klikon. Do debaty za- sábli: sl. Rajova, Leder a Holman. Odpoledne konal se průvod měslem, jehož se zúčastnila zdejší intelli- gence. Byl to imposantní průvod, kterého město ne- vidělo a snad viděli nebude. Po průvodu nastafo se- řaďování na náměstí a čten telegram od deputace, která byla vyslaná měsťskou radou do Vídně ohiedně vládniho projeva. Počasí byio překrásné.