ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 32ec8bc0-7906-11dc-aa01-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 1. prosince 1905.
#3 alto_textblock #3
Číslo 331.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí see v Praze v administraei ns čtvrt leta. . . . 6 K — s drojí čenáškoe pa mněsí ... . 7K0 na čtvrt leta ve úlialkách na měsíe . . . . . . 2 K 30 n Poštou: a měsíe n čtvrt lels . . . . 9 R eo s dvojí zlsilkou a měsí na čtvrt tota . . . . 11 K soh
#5 alto_textblock #5
p
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za 8b odpsladní . . . . . . . za 2 Ve filialkách na venkově ranní čáslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 8 b Inserátr platí se hotově zapřel Předplscení a inserty přijími zdmini- strace v Marisnské alici č.a Tam nachisejí se těl rodakee tlslárna a expučice , Národnich Listi“ Lukoplsy se novracnji.
#7 alto_textblock #7
Daešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
#8 alto_textblock #8
Volební geometrie
#9 alto_textblock #9
Hned po prvním přečtení úterní řeč Gautschovy bylo nám zejmena z její vět o bu doucím nestejném rozdělení voleb ních okresův v jednotlivých královstvíeh a zemích, jasno, kolik opět v Rakousku pro nás uhodilo! Že ani tentokrát při zavádění vše- obecného práva hlasovacího ne- bude nám Slovanům a Němcům as měřeno poctivě stejným, nýbrž opět jen tlm pověstným dvojím loktem, že hro z nám nové, možno-li — ještě rafinova- nější vydání staré schmerlingov ské křivdy, jen další pokračován v posavadním privilegování živlu německého na úkor náš všemi umě- lými prostředky tendenční volební po- litiky a volebni geometrie. Obavy naše potvrdila v týž den, kdy jsme je vyslovily — úvaha vídeňského zpravodaje „Bohemie“, který ve své kritice Gautschov reformy upozorňoval německou veřejnost na to, kterak hlavní věcí při celé novotě bude nové rozdělení volebních okre- sův, tu že jest vlastní bojoviště, na němž Slo- vané a Němci budou spolu zápolit o kořist ví- tězův: nuž a tu že právě bar. Gautseh slibuje Němcům veškeru pomoc a z- štitu vládni. „I dnes ještě,“ liboval si kritik německý — „trvá vláda na jednom obmezení vše- obecného, rovného práva, na obmezení, ktere naznačil baron Gautsch již ve své první re- formní řeči a která u sociálních demo- kratův nebudí žádného odporu. Okmozením tím jest zásada národní rozluky a utvo- ření malých volebních okresův, malých sice lidnatostí, ale značných svou poplatní silou, jakož i významných svou vzdělanosti, kterým by se udělilo rovné volební právo, jako okresům mnohem větším a lidnatějším, které však v ohledu hospodářském a kulturním jsou po- zadu. Tato zásada zamlouvá se již dnes sku- pině strany německo-nacionální jako most, po němž lze dojiti k rozsáhlé volební re- formě za heslem: „Rovné volební prá- vo v nerovných volebních okre- sech“ „Nepochybně chtěl tím předseda mini sterstva Němeům ukázat vyhlídku, jak hodlá tímto způsobem vyhověti velkému vý- znamu německého národa v Rakou- sku a jak chce Němcům vyhradit větší počet mandátů, než by jim dle počtu hlav příslušel... Pro Němce nyní na tom vše sejde, aby vykonávali na pro- vádění této vládní reformy volebni směro- datný vliv. V tom ohledu nechť se Něme drží jednoho slova z dnešní řeči předsedy mini- sterského a nalehaji na to, aby slovo to stalo se skutkem: míníme tím ono místo, kde mluvil baron Gautsch o ochraně národních menšin proti přesile počtu hlav. Češi a Slovinci mručeli při těchto slovec poněvadž dobře postihli, že byla promluvena pro Němce.“ — Tak sobě orgán zdejšího německého ka- sina celkem „v hlavní věci“ pochvalo- val reformu Gautschovu jako pro Němce dosti nadějnou a vlastně jen to ho mrzelo, že chce Gautsch také současně zostřit jednaci řád sně- mevny poslanecké, aby v ní pro budoucnost zamezil všechnu (tedy i německou) obstrukci. Avšak ani tím nebyla mysl „Bohemie“ valně popuzena, ani na to neodpověděla, že by pak současně musila také padnouti hlava — para- grafu čtrnáctého. A proto jsme přijímali všechny následující zprávy vídeňské o velikém nakvašení mezi Němci proti Gautsehovi, ba dokonce o nebezpečném komplotu německo- polsko-šlochtickém proti životu vlády jeho s po chybností nevěřícího Tomáše, znajícího Gaut sehe i jeho — „Pappenheimské“. Nuže a co se objevuje v proudu zahájené velké debaty ve sněmovně vídeňské? Ke slovu dostala se již řada německých řečníkův: dr. Sylvester, prof. Skedl, dr. Adlen a Glöckner. Myslíte, pak že se jeden po dru- hém zuřivě vrhali na Gautsche a jehe zásady jeho volební reformy? Že dštili naň oheň svěho hněvu a síru své zášti vášnivé, hřmíce prot němu své „Abzůg?1
#10 alto_textblock #10
Ani pomyšlení. Naopak, všichni si vedli nadmíru krotce, ba smiřovali se s nezbytím a uznávali Gautschovy zásady poměrně za roz- umné a správné. Nejzajímavější však byla řeč libereckého poslance a dra. Adlera. Tento hlavně českými dělníky zvolený pohlavář ra- kouské sociální demokracie je s Gautschovým problášením naprosto spokojen: shledává je: rázným a rozumným, ba neváhá vyslovit. že prý zásady ministerského před- sody „zeela dobře soublasily s tím, co se touž dobou událo před vraly parlamentu a ve všech něstech Rakouskal!“ — „My, sociální demokraté“ — pravil do- slova. „trváme sice na zásadě docela stejných volebních okresův podle počtu obyvatelstva. Protože však víme, že jest vylou- čeno, abychom se toho domohli (1!) pravíme: co jest rozumno, tomu se podrobímel A máme také důvod pro roz- lišování počtu voličův jednotli- vých volebních okresův... Přijí- máme utvoření větších (t. j. lidna- tějších) volebních okresův na Vý- chodě (Rakouska), nežli v zemích ně- meckých a českých, poněvadž tím eskom- ptujeme — velmi blízkou budouc- nost! Kdybychom dnes na př. řekli: Vídeň, Brno, Kladno, Plzeň, Liherce volí stejně jako rolnické okresy na východě, na 61.000 obyvatel jednoho poslance, tož by snad již za pět, ale jistě za 10 let objevil se rozdí v poměrech populačních na újmu městského cbyvatelstva“ — jelikož prý se z venkova mnoho dělného lidu stěhuje do měst. Tak v hlavní věci: v nakrájen nostejně velkých volebních okre- sův „od oka“, t. j. podle libovolný ch vládních a německých měřítek, ohledův a protekeí, dr. Adler ve jménu rakouské sociální demokracie dává Gautschovi předem souhlas i absoluci za všechny křivdy, nerovnosti a nespravedlnosti. co jich může býti a bude napácháno na rovném právu lidu slovanského. Tážeme se: mani- festoval pro to český lid pospolitě s českým sociálními demokraty dne 28. listopadu na ná- městí Staroměstském? Představoval si kdo ze všech tisícův a tisícův, nadšených pro myšlen- ku rovného práva takto jeho uskutečnění, aby vláda „za rozhodujícího vlivu Němcův“, za souhlasu pana Adlera sice udělila všem do- spělým, 25letým mužům rovný hlas , avšak libovolně ustanovila: v tomto okresu německém má právo na jednoho poslance již 20.000 lidí, v onom, slovanském, však teprv 61.000 lidr? Teto německé fubriční město v severních Če- chách obdrží poslance již na svých 15.000 oby- vatel, ono české krajské město však na svých 35.000 obyvatel, také jen jednoho, poněvadž má méně fabričních komínů než ono. Tomu budou sociální demokraté říkati: lidská rov- nost ?! Spravedlivý cit všech řádných lidí musil by se bouřiti proti podobnému volebnímu řádu, který by neznamenal žádný poctivý pokrok, alébrž setrvání ve starých zlořádech, v bahně starého schmerlingovsko- lasserovského bezpráví jen no vou nespravedlivost, nový politický podvod na škodu většiny slovanského lidu télo říše. V jednom okresu byli by občané vyšší sorty, ve druhém, třeba hned sousedním, však občané druhé třídy. Tam by mělo 10.000 lidí právo na volbu 1 poslance, zde teprv 50.000) Oni by byli nadáni tudiž pateronásob- ným, plurálním hlasem proti těm- to — ale vojenské povinnosti by mu- sili dostáti všichni stejně! Ať nám pan Adler nepřichází se svým eskomplováním budoucnosti: v té se dá vo- lební řád vždy dle potřeby opravit — ale at novraždí rovné právo lidu v přítomnosti. Kde pak to stojí psáno, že jest „vylou- čeno“, aby se národové rakouští do- mohli jedině spravedlivé výměry slejných volebních okresův dle počtu lidu, jakož tomu přirozeně všude, ve všech říších a státech, kdekoliv jest zave- deno všeobecné, rovné hlasovací právo: od Francie, Spojených států amerických až po Ně- mecko a Švýcarsko? Divně by se tam podívali na takového demokrata, který by uči a hlásal, že dlužno dělati rozdíly v právu občanů v dle toho, kde s ídlí, zdaliv
#11 alto_textblock #11
okresu průmyslovém nebo převahou rolnickém, bohatém neb chudším, městském neb venkov- ském. Všude tam plati: Co muž, to hlas stejnému počtu mužův stejný počet zástupcův v radě národní. Rozhodně nikdo neoprávnil p Adlera, aby v majestátním plurálu za veškeré organisované dělnictvo národův této říše prohlásil: „Protože jest vylo uče no, abychom se domohli uskutečnění zásady; stejnému počtu lidu po jednom po- slanci, podrobíme se tomu, co jest roz- umno a rozumným jest, co chee vláda, stejné volební právo alev nestejně velkých volebních okre- sech, i akceptujeme větší volebn! okre- sy pro východní (slovanské) země nežli pro západní německé.“ Takové demokracii, takové svobodomyslnosti a spravedlivosti náš český cit nerozumí. Buď poctivá rovnost pr všechny, anebo jsme opět ve stare kaluži nadpráví, privilegil, vý sad mezi občany a národy, kde j s m byli a války nebude koncel
#12 alto_textblock #12
Říšská rada.
#13 alto_textblock #13
Poslanecká sněmovna 357. schůze. Z Vídně, 30. listopadu. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«. ) Rozprava o prohlášení bar. Gautsch eje vlastně rokováním o změně volebního řádu pro sněmovnu poslaneckou. Ve smyslu rovného práva blasovacího býla povznesena dnes na výši řečmí poslanců dra. Adlera a dra. Kramá ře. Jen mimochodem podotýkáme a konstatujeme že také všichni ostatní mluvčí dnešniho dne: ně- mecký lidovec dr. Sylvester, professor čer- novické university dr. Skedl a »divoký« po slanec Glöckner, vyslovili se pro rovné právo hlasovací, jakkoliv každý měl své bolesti. Zástupee pálé kurie liberecké jest řečníkem ve věcech sociálně demokratických osvědčeným, ale pro neakustičnost parlamentu měl hlas tuze slabý a kromě toho chraptěl. Upoutal však přece pozornest zajímavými výklady svými nejen pouze jako »homo novus«, nýbrž jako novinář, jenž dovede něco provésti a jenž má smysl pro aklušl- nost. Četl Němcům Rakouska, četl Němcům v parlamentu důrazné levity a to v příčině tak zvané státní němčiny. Podáváme tyto jeho výroky v referátu. Mistopředlseda klubu poslanců českých v smál se právem »koalici tajných radů« hr. Stürgkhovi, dru. Bärnreitherovi, hr Sylva Taronecovi ahr. Piniňskému proli volebnímu právu rovnému a připomenul jim, že jsou generály bez armády, kterých ne bojí se pranikdo. Mohl jen dáti jim na sroz- uměnou, že se velice klamou, domnívají-li se, že podaří se jim, co se jim podařilo proti vo- lební opravě hr. Taaffa, také tentokráte. Ne podaří se, prostě proto, že mezi jindy a nyní jest veliký rozdil — totiž dole. Tím nemyslím pouze ulici, tím myslíme lid vůbec, lid však, jak se presentoval předevčírem v metropoli krá- lovství českého zvláště. Co nejrozhodněji protestoval poslanec za Tábor proti pokusu bar. Gautsche stlačiti sněmy zemské na pouhé sbory samosprávné Rádi věříme, že by ve Vídni rádi viděli, kdyby z těchto sněmů byla politika vyloučena vůbec a kdyby sníženy byly na korporace, ve kterýeh jedná se jen o záležitosti na př.: péče o ple- menné býky. Ale dr. Kramář poucil před- sedu ministerstva nejdůrazněji, že dle platnýeh zákonů jsou zastupitelstva zemská říšské radě nejen přiřaděna, nýbrž nadřaděna, že jsou par lamenty zákonodárnými a že se bar. Gaut seh se špatnou potázal, když v debatě. ve které se zavádí pro vídeňský parlament rovné právo hlaso v ací, vážnost a váhu zastupitelste zemských na soudě nejširším kali a klame. Se stejnou rozhodnosti opřel se dr. Kra- mář nance, že při reformě volebního řádu má býti petrifikován dosavadní stav vůbec a zacho- vána zvláštní německá država 205 mandátů mezi 425 pro 9 millionů se 25 milliony oby- vatel cislajtanských a prohlásil, že ta- kový experiment, kdyby podporo ván byl vládou, způsobil by bour
#14 alto_textblock #14
nevole, která by smetla jak kabine tak všechny, kdož by se této šíle- nosti zúčastnili. Pevnou naději chová tento český politik, že ve sněmovně, vyslé z rovného práva hlasovacího, bude smysl pro kulturní potřeby všech národů a pro de- centralis a ci. Následky a důsledky volebního práva tako- vého vyložil bez optimismu a bez veškeré ani- mosity vůči Němcům v ten rozum, že restaurace rovného práva národů neněmeckých neznamená žádné bezpráví Němcům a že bude míti také výhody sociální a hospodářské. Liče tuto bu- doucnost dr. Kramář stal se hlasatelem osvěty, vzdělanosti, rovnosti, svobody a sociál- ního míru i vznesl vroucí výzvu k majetným vrstvám, aby konaly povinnost ke třídám méně zámožným a nezapominaly, že jejich odpor jest marný proti snahám, kterých nedomáhají se toliko a pouze sociální demokratě, nýbrž cell a velicí národové, v první řadě národ český. Celá řeč dra. Kramáře provanuta byla duchem v pravdě demokratickým a lidovým. Byla prosta veškerého nepřátelství proti komu koliv, vyjímaje odpůrce národní stejnocennosti společenské spravedlnosti a moderního pokroku Poslouchána byla celou sněmovnou, ministry v to počitaje a hlučným odměnčna byla potleskem poslanců českých. Národní strana svobodomyslná ujala se v otázce rovného práva hlasovacího, v otázce největšího dosahu pro veškeré útvary budoucí vedení kampaně podzimní a ona tolo vedení m také v kampani zimní.
#15 alto_textblock #15
*
#16 alto_textblock #16
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11. hod 10 min, a sděluje, že poslanec Pernerstorfer a soudr odvolali svůj pilný návrh, podaný 26. září o vystou- pení předsedy ministerstva proti všeobecnému právu hlasovacímu v Uhršch. V nouzové záležitosti podali posl. Hola nský a soudruzi pilný návrh. Interpellace podali: Posl. Březnovský a soudr. v příčině rychlejšího vyřizování podáni spo- lečenstevních nemocenských pokladen v Praze ok hejtmanstvími: posl. Ryšánek a soudr. v příčině nedostatku železničních vozů na státních a soukro- mých drahách; posl. Hybeš a soudr. v příčině krvavých událostí, způsobených praž- skou policil dne 4., 5. a 6. listopadu. Inter- pallánti táží se, učiní-li ministr potřebná opatření, aby postup pražské policie a ostatních úřadních or- gánů ve dnech 4. až 6. listopadu byl důkladně vy- šetřen, a to osobami, které nebyly přímo při tom zúčastněny, jako pražský místodržitel, policejní ře- ditel a náčelník státního zastupitelstva, aby takovým způsobem byly předloženy vládě správné a nestranné informace, dále, je-li vláda ochotna zjednati dle vý- sledku vyšetřování bezohledně zákonu platnosta všechny vinníky bez ohledu na jejich hodnost po zá- konu potrostati? Posl. Hybeš a soudr. interpellují ministra zem- ské obrany pro události ve Slavkově dne 28. t. m. Poukazují k tomu, že již se podařilo zjednati pokoj mezi demonstranty, demonstrace chýlila se již k konci a dělníci chtěli právě odtáhnouti, když náhle objevilo se četnictvo, vedené strážmistrem Schmie- dem a aniž se orientovalo, je-li ho třeba neb není, volalo za odcházejícími dělníky: Zpálky! Strážmistr Schmied dráždil ještě lidi, nabízeje jim dvouhaléř za nadávku. Dav házel na to na čelníky blátema kamením. Ředitel cukrovaru sám žádal prý četníky, aby ustoupili. Ti však tak neučinili a brzy na to zahřměla salva, po níž rychle následovala druháa kopec lidí, jeden mrtvý a 20 raněných i mnoho prcha- jicích válelo se v krvi a v silničním blátě. Dcera ji- ptého dělníka, která nesla otci oběd, byla postřelena. Dle prohlášení lékařů většina raněných měla roztří- štěné kosti a někteří z nich podlehnou svým ranám. Četníci stříleli prý zůmyslně do tvrdé půdy, aby oce- lově pláště na koulích nárazem se roztříštily a pů- sobily pak veliké rány. Tento neslýchaný případ, jenž jest tím horší, poněvadž strážmistr Schmied jest znám městskému zastupitelstvu slavkovskému jakožto člověl nehodnověrný, přiměl interpellanty k dotanu. hodlá-li ministr zavésti hned přísné vyšetřování o těchto opatřeních a potrestati spravedlivě vinníky a co hodlá učiniti, aby nespolehliví lidé při četnictvu neměli více velení. Posl. Grössl a soudr. interpellují ve příčině zavedení dvouleté vojenské služby; posl. König a soudr. ve věci zřízení zeměděl- ského oddělení na české technice v Pra- z e od zimního semestru 1906-7; posl. Choc a soudr o nepovolení účasti dělníkům želez. dílen státních drah při volební demon- straci 28. listopadu; posl. Holanský a soudr za poskytnutí podpory nouzové pro politický okres českobudějovický; posl. dr. Sylvester za splnění požadavku poštovního úřadnictva a služebnictva; posl. Hoímann za vpočítání aktivních přídavků státních úřadníků do pense a snížení služební doby na 35 let: posl. Hauck, Schönerer a soudr stran poskytnuti snížení ízdného pro účastníky k katol. sjezdu. Sněmovna pokračuje pak v debatě o prohlášeni ministerského předsedy. Posl. dr. Sylvesler lituje, že smutné poměry ve sněmovně činí nemožným dospěti k nějakému usne- sení vůči Uhrám. V příčině volební opravy řečník ne- chce předstihovati officiální prohlášení svě strany
#17 alto_textblock #17
Vývody předsedy ministerstva o jednotě armády na- bádají k pozornosti. Neshodují se nikterak se skuteč- nými poměry. Předseda ministerstva trvá sice při pospolitosti vojska a řeči služební i velici, ale po- jednává o plukovní řeči způsobem, jak nemluvil o ní ani ministr války ještě nikdy v delegacích. Plukovní řeč, kterou požadují Uhři, jest podstatně povahy státoprávní. O společné armádě nemůž býti nyní vůbec řeči. Pospolitost skutečně přestala. Ale, půjde-li se v ústupcích stále dále, a bu- de-li utvořeno samostatné uherské vojsko, pak mu- síme požadovati, aby Uhry samy vydržovaly své samoslatné vojsko. Také v příčině všech ostatních pragmatických ustanovení jeví se stálé kolísání a ustupování se strany rakouské vlády, tak na př. v při- čině názvu císařova, císařské koruny, rázu říše, říš- ské vlajky a říšského znaku Řečník poukazu'e na různé pojímání povahy pa- novnických práv a postrádá příslušného prohlášení vlády. Pokud se týče delegací, řečník myslí, že před- seda ministerstva oddává se dobře vypočtěné illusi, dává-li si zdání, že delegace v tomto roce snad přece ještě budou zvoleny. Proto nechce předložiti zmoc- ňovací zákon, nýbrž učiniti tak teprve v roce příštím. Pro letošek společné výdaje nemají býti schváleny nýbrž opatřeny zálohou. Proti tomu musíme podati protest a prohlásiti, že platy nesmí sáhati dále, než činí spotřeba cislajtanského vojska. Pokud se týče výdajů ministerstva zahraničního, laké pro ně má platiti kvola 507%, poněvadž ani na venek není více rakousko-uherského mocnářství, ný- brž ministr zahraničních záležitostí jest ministrem pro Rakousko a Uhry. Pro ostatní společná zřízení může platiti nová kvota dle míry poměrů. Společné ministerstvo financí může zcela klidně býti zrušeno. Jest velmi smutno, že parlament nemá jednotné vůle v příčině státního celku. Řečník však doufá, že snad přece v poslední chvíli výbor, dosazený pro poměr k Uhrám, se vzmůže a dospěje k nějakému odhodlání. Zejmena po posledním prohlášení předsedy mini- sterstva. Řečník liluje, že minislerský předseda nezmínil se o námořní demonstraci, která nás bude státi 20—30 millionů; když nezasedají delegace, měl podati vysvětlení, nesedla-li říše přec jen na vějičku An. gličanům a je-li vůbec naděje, že tam možno po- řádek zavěsti. Rtečník končí prohlášením: Vynasna- žíme se, aby volební otázka neuvízla, ale nesmíme zapomenouti za včas se zaříditi vůči Uhrám Posl. prof. Skedl mluví jměnem strany pokrokově a přimlouvá se za všeobecné, rovné a přimě volební právo při šelžení národních a kulturních zájmů. Vítá projev Gautschův o rozdělení na malé, národně uza- vřené volební okresy a možnost voleh dle národního katastru: zároveň žádá oddělení měst od venkovských obci a vílá reformu panské sněmovny. Prohlášení mi- nistrovo o poměru k Uhrám pokládá za optimistické. Posl. dr. Adlsr obírá se vývody předsedy mini- sterstva a praví: Není v tom nic nového, že potřeby státní vydávají se za potřeby lidu. Ale co žádají so- ciální demokraté, jest, aby potřeby lidu byly také po- třebami státními. Prohlášení předsedy ministerstva o volební opravě jest rázné a rozumné a v základních rysech dobře hodilo se k tomu, co událo se téže chvíle před branami parlamentu a ve všech městech rakou- ských. Nejlepší a politicky nejjasnější čásť všech národů rakouských prohlašuje, že nehodlá snášeti, aby ná- rodové rakouští zůslali bez zastoupení. Co se týče poměrů k Uhrám, vývody posl. Syl- vestra byly věrným výrazem stavu této sněmovny. Ale nebyli jsme ještě lak ubozí, abychom od vlády neslyšeli ani slova o takových věcech, jakou jest ná- mořní demonstrace proti Turecku. V mlčení vlády jest důvod odstraniti tuto bezmocnou sněmovnu. Řečník srovnává uherský parlament s naším, jenž jest zcela zbytočný, poněvadž není k ničemu schopný, kdežto uherský má dosti síly, i když chce něco nepravého. Nlečník appelluje na poslance, aby se nestavěli proti volební opravě. Bitva jest rozhodnuta a stavěti se proti vítězné myšlénce, jest zbytečným plýtváním sil. Veškery námitky slouží jen k tomu, aby otrávily boj. Jest potěšitelné a zcela nutné, že koruna dala souhlas k volební opravě a to souhlasí se stanoviskem, které zaujmouti musila k Uhrám. Demonstrace ze dne 28. listopadu musila v každém, i nejzapřísá hlejším odpůrci dělnictva vzbuditi úctu před energií a sebe- zapřením zástupů. My nevyhrožujeme, ale musíme poukázati na skutečnosti. V dělnictvu a daleko za so- ciálně-demokraticky organisovaným dělnictvem jes rozechvění a to vědomí, že nebude-li provedena vo- lební oprava, třeba přiněsti každou oběť k dosažení jejímu. (Souhlas u sociálních demokratů.) Každé slovo, které padne od nepřátel volební opravy, pojímá se za zrádu na lidu a jest způsobilým zvětšiti rozechvění. Sněmovna musí míti vědomí, že všeobecné a rovné volební právo musí býti zavedeno a tudíž musí pokud možná zmenšiti oběti, jež ukládá sobě a lidu. Řečník poukazuje ke krvavým srážkám ve Vídni. v Praze a na Moravě v jednotlivých místech dne 28. listopadu, jež dlužno jen brutální hlouposti jednotli- vých továrníků připsati.. Za krveprolévání 2. listo- padu ve Vídni jsou všichni zodpovědni až k ministru a sice z té příčiny, že nechali zločiny policie také při dřívějších příležitostech bez trestu. Z těchto příklado může se viděti, jakého rozruchu by nabýti musilo hnutí, kdyby se volební opravě kladly větší překážky. Řečník doporučuje proto sněmovně, aby prohlášení ministerského předsedy brala velice vážně a zby- tečně věc neoddalovala. Můžete si, pánové, představiti horší sněmovnu, nežli je nynější? — pokračuje řečník. Zkaziti něco na rakouském parlamentu nelze, k čemu tedy takový strach o parlament? Ale Němci prohlašují, že mají strach o německou národnost. Tento strach vyjímá se velmi podivně. Němci v tomto domě nemohu přece tvrditi, že jakožto privilegovaní poslanci představují německý národa následkem toho vypadá jejich strach o německý národ jako strach před německým národem! (Pochvalau sociálních demokratů.)
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
V Praze, 30. listopadu 1905. H. (Odměna a chvála cnosti.) »Co je krásnějšího, nežli krása?« »Zména!« odvěti duchaplný myslitel. A co pravi básník? »Nic není nesnesitelnějšího, nežli řada krá sných dnů, jdoucích za sebou.« Který myslitel a který básník lak moudře hovořil, bude čtenáří asi lhostejno. Ne-li, ne- mohu mu pomoci, poněvadž to sám nevím. Jisto je, že změny a kontrasty usmiřují se životem i nejpessimističtější škaredohlidce. Stálý pohyb, převrat, proměna nás jedině bavl a musíme mlli střídání světla a stínů, noci a dnů. Neko- nečnost polárního dne i polární noci umrtvuji. A jako v přirodě a v životě máme rád změnu, tak zejmena ji oceňujeme v lásce .. Ne... o tomhle thematě mluvit nebudu .. Za jedno: nedovedl bych býti nestranným a spra vedlivým. Ano, uznáváme, libujeme si změnu my, muži. Ale jakmile nás některá krasavice pře- svědči, že sdíli a prakticky provádí podobné zá- sady, hned spustíme jinou. »O ženy, ženy, tvorové slabí a zrádní . . .«. deklamujeme s hrdinou »Figarovy svatby«.
#20 alto_textblock #20
»O ženo, vrikavost je tvé jméno«, vzpo mínáme si na Shakespeara. »Donna e möbile«, zpíváme po Verdim. A za druhé: umínil jsem si, že dnes — k vůli změně — budu mluvit o cnosti, a tudíž přirozeně musím mlčet o lásce. Je to těžké a choulostivé hovořiti o cnost. Mně se to aspoň špatně vyplatilo, když jsem nedávno vyslovil uznání enostnému a bohumi lému životu jednoho z našich básníků. Posta na mne vylit' a jakživ mi nikdo tolik nevynadal jako něžný a rodinný básník za to, že jsem vysekl poklonu jeho cnosti.
#21 alto_textblock #21
* O enosti pěti a řečniti je věc obtížná. Hřich je daleko zajímavější. Literatura až skun- dálně protežuje neřesť. Napsal někdo o panenské divce tak dojemné drama jako o »Dámě s ka- meliemi«, nadehla věrná a spořádaná panička romanopisce tak jako Paní Bovaryová a Anna Karenina ?. A což teprve noviny! Každý den najdete v nich celou kroniku všech špatných skutků, spáchaných v posledních 24hodinách. Lokálkář svědomitě zaznamenává, co kdo ukradl, zpronevěřil, kde byla jaká rvačka, rozepisuje se s homerovskou šiřkou na několika sloupeícho sensační vraždě. Přinášejí se lokálky o dobrých skutefch Vénuje se cnostným a pořádným lidem tk
#22 alto_textblock #22
lichotivá pozornost jako zlodějům, vrahům, de- fraudaniům? »A přece je jeden den v roce, kdy enos je odměněna,« pravil Renan. Ovšem, je to v Paříži. V té frivolní, zne mravnělé Pařiži, nad niž krčí rameny naš mravokární spisovatelé kalendářoví. Jednou do roka uspořádá si ten spusllý Babylon nad Seinou švandu a rozděluje »cený cnosti.« Ve sboru nesmrtelných, v Akademii pronášejí se vážné, dojemné i vzletné řeči o dobru mravnosti a enosti. Na tribunu pod kupoli býva lého paláce Mazarinova na nábřeží Conti vstu- pují elegantní a duchaplní řečníci, kteří o těchto věcech mluví jinak nežli kazatelové kapucinšt Ale jejich slova jdou často hřejivě k srdci, je pronáší nevěrec Renan, nebo salonní filoso a dramatik Pailleron anebo jako letos výmluvný a uhlazený politik Paul Deschanel. A tu v slavném shromáždění sboru, kter representuje duševní noblessu Francie, v Akade- mii, vzdává se čest skutkům dobrých ildí, hrdin ství skromných srdcí. Stará ošetřovatelka nemocných, jež obět vala svůj život ulehčování bolestí svých bližních švadlena, jež při denní mzdě 4 franků živí čigr své nedospělé neteře, vesnická učitelka, která po čtyřicet let je matkou a dobroditelkou det chudých, rvbář, který již nesčetněkráte za bouře se
#23 alto_textblock #23
vydal se svou loďkou do rozlíceného moře, aby přispěl tonoucím, a jenž zachránil množství lid- ských životů — tak defilují ti skromní, beze- jmenní, obskurní hrdinové: dělníci, rybáři, ošetřo vatelky, učitelky, jeptišky, ve skvělém shromá- ždění výkvětu intelligence. Jeden ten den, věnovaný odměně a chvále enosti, je krásným svátkem duší. Přibližuje rafinovaný svět k nejnižší prostotě, neboť chu- dina je bohatá dobrými skutky a velkých činů srdee a citu jsou schopni zejmena malí lidé. A povznáší mysli k nejjasnějším představám o snech a ellech lidskosti, jež jsou výronem lásky. soucitu a bratrství. Paul Deschanel pronesl při letošním rozdí- lení ceny cnosti dne 25. listopadu jednu ze svých nejkrásnějších řečí. Vzrušeně a vroueně vyznačoval bývalý president sněmovny úkoly cile dobra a vzájemné lásky. Dojemně vylíči život prostých dobrých lidiček, jimž z odkazu Montyonova Akademie udělila ceny za skutky dobré a život enostný. Též vzpomněl podniků a skutků dobročin- ných, vykonaných citem vzájemnosti ve společ- nosti. Zejmena mluvil o spolku »Mateřské vzájemnosti«. Sněm ustanovil, že matka smí do práce až za čtyři neděle po porodu. Ale jak má chudá dělnice zaříditi svůj rozpočet pro tak dlouhou dobu nečinnosti? Ponövadž státs
#24 alto_textblock #24
neměl k činu, uchopil se věcí lidumil Feli Poussineau a roku 1891 založil spolek »Mateř- ské vzájemnosti«, nejdříve pro švadleny. Dělnice odevzdá spolku 3 franky ročně. Když ulehne, dostane po porodu 12 frank týdně a když sama kojí dítě ještě obdrží při- davek 10 franků. Tak je pojištěno zdraví mladé matky, jež nemusí ještě chorá, sesláblá, potáce- jící se do práce, může se zotaviti v klidu tak je též částečně postaráno o budouenost proletářského dítěte. Deschanel vytkl povinnosti vzdělané spo- lečnosti k sociálním potřebám společnostia znamenitě naznačil poslání Akademie. Dotyčný odstavec stojí za citování: »Akademie francouzská, jsouc nejsilnějšt literární institucí, kterou kdy který národ měl, má též povahu sociální a mravní. V každé době plnila vysoké a prospěšné poslání. V 17. stolel přispěla k udržení a vypěstování ušlechtilého jazyka, jenž je nejlepší disciplinou myšlenky francouzské; v 18. století byla střediskem filo- sofie a svobodné úvahy; v 19. století byla ohniskem neodvislosti politické a morální. Nyní připojuje se Akademie k tomu velkému hnutí, o němž Michelet již pravil: »Francie je zosob- něné bratrstvi.« A touto souvislostí s živolem a lidskost žije vše, myšlenka, literatura i uméní.