Strana 2. Číslo 49

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 20 února 1900.

rému byl při tom rozbit prst, odsouzen na 8 měsíců do pevnosti. Schilling byl zapleten v choulostivou věc se sestrou Grohovou. Zdanění bazarů v Prusku. Pruská vláda předložila sněmu časovou předlohu, jíž se ukláda daň bazarům; mají-li tyto obrat 500.000 marek, platí obcím náležející daň 7500 marek, od 550.000 až do 600.000 m. 8500 m. atd. až do 850.000 m za každých 5000 m. více 1000 m., do 900.000 m. 15.000 m, do 1 milionu 20.000 m. Bohoslovecká fakulta ve Štrassburce. Oposice proti zřízení této fakulty v katolickém tisku je slabší. Má býti upravena místo semináře Sv. Otec si toho přeje, rovněž i vláda. Kněžstvo však se postavilo na stanovisko, že účelům boho- sloveckým lépe vyhovuje seminář. Volba v Bavorsku. Při volbě za město Augšpurk byl zvolen na sněm komerční rada li- berál Vilém Reichel 75 hlasy ze 102 došlých vo- litelů. Kandidát středu Miller dostal 21 hlas, li- berál Langemayer 5. Osmihodinná pracovní doba pro hor- níky byla bavorským sněmem přijata ve formě, že »pracovní doba denní nesmí z pravidla překro- čiti 8 hodin«. Prodloužení šichty smí býti povo- leno pouze v 52 případech a to pouze o 2 hodiny. Návrh Jägrův na lhůtu přechodní 4 let pro menší doly byl zamítnut. Dělnictvo může býti katoli- ckému středu vděčno, poněvadž užil většiny ku prospěchu hornictva a návrhy liberálů dělnictvu nepřátelské zavrhl. Liberálové se dožijí při volbách málo radosti ze svého chování, poněvadž dělnictvo je poznalo jako své nepřátely. Řády do Badenska. V druhé komoře ba- denské se jedná o návrh katolického středu na znovuzavedení řádů, pro něž mluvil zvláště posl Wacker. Sám protestant svob. pán ze Stockhor- neru se přimlouval za připuštění. Řeč jeho nahoře ovšem nebyla dobře přijata. Katolický mezinárodní sjezd v Pa- řížl. Za předsednictví pařížského kardinála Ri- charda konati se bude v Paříži od 3. do 10. června mezinárodní sjezd katolíků. Sjezd bude rozdělen na sjezd mužů a žen. Na sjezdu mužů rokovati se bude: 1. o uctívání nejsvětější svá- tosti, 2. o uctívání božského Srdce Páně, 3. o svě- cení neděle a svátků, 4. o missiích, 5. o poutích, 6. o skutcích, prokázaných sv. Otci; dále jsou předměty: 7. řády a řehole, 8. missie ve vojsku, 9. třetí řády a marianský kult, 10. spolky kato? lické, 11. školství v celém rozsahu, 12. katolický tisk, 13. boj proti zednářstvu, 14. sociální otázka a církov, 15. zemědělská otázka, 16. o skutcích křesťanské lásky k bližnímu, 17. katolické spolky studentské, 18. jinošské spolky katolické, 19. há- jení katolické víry a církve. Sjezd katolických žen pojednávati bude současně o těchže otázkách se stanoviska křesťanské ženy a dívky. Sjezd zahájen bude slavnostními službami Božími v chrámu Notre Dame a ukončen bude slavnostním za- slíbením se božskému Srdci Páně v basilice na Montmartru. Židovská vláda ve Francii a katolické duchovenstvo. Arcibiskup Gouthe-Soulard v Aixu zaslal časopisu »Croix« list, který zní: »Rušitelem zákonů země jest Waldeck-Rousseau sám, poněvadž mi bere můj plat, který je vlastně dluhem posla neckou sněmovnou a smlouvou státní s Vatikánem uznaným, jest více než dluh, jest to vrácení toho, co církvi vzato; spočívá platnost jeho na státních zákonech.« Vztek žida Waldecka nad tímto do- pisem je bezměrný. Přes noc na rychlo vypraco- vala zednářské vláda proti kněžím předlohu, ve které se kněžím vyhrožuje vězením, pak-li kdo z nich se opováží posuzovati činnost vlády. Kněz ve Francii nesměl by dle vůle těchto poda- řených státníků požívati ani tolik občanských práv, jakých požívá každý veřejný posluha v Paříži. Biskupové a kněží ve Francii mají býti odsouzeni na vždy k mlčení, i kdyby byl drancován chrám Božského Srdce na Montmartru. Připomínáme k těmto hrozným událostem ve Francii jen tolik, že vina všeho, proč židovsko-zednářská vláda si tak troufá proti katolickému duchovenstvu, záleží vlastně v nesvornosti francouzských katolíků. Jedna strana kupí se kolem assumptionistů a jich orgánu »La Croix«, která nechce nie míti společného s republikou, a druhá strana oportunistická kupí se kolem »Universu«, která republiku podporuje. Rozpočet španělský, kterýž byl tak dlouho kamenem úrazu, bude přece jen schválen, protože mezi ministrem financí Villaverdem a menšinou po- slanecké sněmovny bude docíleno shody. K ochraně dělnictva. Na důvěrný dotaz švýcarské spolkové rady stran zřízení mezinárod- ního úřadu pro ochranu dělnictva, odpověděly evropské průmyslové státy odmítavě. Samojská smlouva bude co nejdříve schvá- lena. Ve Washingtoně byly příslušné noty mezi

státním sekretářem Hayem a vyslancem z Holle- benu vyměněny. Nepokoje v Kiočao? K ochraně želez- ničních inženýrů a majetku bylo do Tsintaufortu vysláno 180 mužů a dvě děla. Jest obava před útoky vzbouřenců kaumských. Perský šach Muzzafre-ed-Dln zavítá na své cestě na pařížskou výstavu ke dvorům do Ví- dně, Berlína, Petrohradu a Londýna.

Zprávy církevní.

Konference rakouských biskupů sejde se opětně dne 13. března. Konána bude v knížecím arcibiskupskám paláci ve Vídni a předsedati jí bude kardinal vídeňský dr. Gruseha. Katolické hnutí v Anglii. Anglický kato- lický spisovatel velké vážnosti, Mivart, prohlásil ve svých spisech velmi smělá tvrzení o naukách víry. Kardinál Vaughan ho vyzval proto, aby podepsal prohlášení, že své názory odvolává a podrobuje se rozsudku církve. Mivart toho však neučinil, proto mu kardinál zapověděl přisluhovati svátostmi, poně- vadž se ukázal neposlušným církevních představených. To způsobilo nemalé vzrušení v Anglii. Protestantské listy jsou na straně Mivartově. Kardinál jednal v do- hodě s Vatikánem. Tento případ Vatikán velice těžce nese, poněvadž se bojí, aby katolické hnutí mezi pro- testantskými ritualisty nebylo tím poškozeno.

Zprávy denní.

*Oodepření práva veřejnosti měšťanské dívčí škole v Chrasti ndp. biskupem králové- hradeckým založené a udržované, dostává se nám těchto spolehlivých zpráv: Na památku jubilea císaře a krále našeho byla v Chrasti zmíněným zakladate- lem zřízena měšťanská škola a v neděli po narozeni- nách císařových r. 1898 slavnostně zasvěcena a to s velikým účastenstvím a patrnou radostí všeho oby- vatelstva. (Kromě žida Heislera. Pozn. red.) R. 1899 byla otevřena třída druhá. Sám c. k. o kr'esní inspektor radil a povzbuzoval, aby se zadalo ihned o právo veřejnosti. Ten přece zákony zná. Zadáno tedy skutečně, avšak výnosem ministerským ze dne 7. listopadu 1899 byla prosba ta odmítnuta s výmluvou, že škola není ještě celá. Tím se stalo, že dílo jubilejní, vlagtenecké a dynastické v prodlou- ženém jubilejním roce 1899 žádoucího zakončení ne- došlo vinou, jak hned ukážeme, byrokratické libovůle. Nad to pak ještě další trvání školy té bylo ohroženo. Není to škola obecná, ale měšťanská, z které chtí některé dívky jíti ku př. do ústavů učitelských, k poště atd. Nebude-li obdařena právem veřejnosti, odrazí se mnohé. Tato obava přiměla udp. biskupa k prosbě samému J. V. císaři a králi přímo zaslané, aby dílo jubilejní svým nejvyšším rozhodnutím za- chránil. Ale i na tuto žádost přišla od ministerstva odpověď, že se právo to neuděluje. Po této neblahé odpovědi objevil se ve vídeňském »Vaterlandu« dopis, ve kterém se trpce na toto rozhodnutí naříká. Líčí se tam následky tohoto činu vládního a praví se, že se v Hradci považuje za »obzvláště nepřátelský akt vlády proti katolickým Čechům.« Rozhořčení a roz- čilení českého národa, v kterém žije od minulého podzimku, vysvětluje tento úsudek: »Tak tedy ani jubilejního daru od nás nechtí,« tak se nyní mluví. Tento článek »Vaterlandu« došel povšimnutí na vysokých místech ve Vídni i v Praze a »Vaterlandu« byla zaslána vládní výmluva. Zvláště pak velice rozhořčeně píší — pa- trně z vyšší inspirace — vládní »Pražské noviny« (bývalý »Pražský denník«). Výmluva záleží v tom, že prý se tak stalo a musilo státi na základě § 72. šk. zákona Dotčený odstavec však zní: Privátní ústavy mohou právo k vydávání státně platných zákonů ob- držeti, jestliže organisace a cíl vyučování organisaci veřejné školy, která má nahraditi soukromou školu, vyhovuje, což jest, tušíme, asi tolik, jestliže je pri- vátní škola taková, jako veřejná. Sám »Vaterland« praví, že v těchto slovech není obsaženo to, co mi- nistr (a zemská školní rada pražská, pravíme my) do nich vkládá. Není tu o úplnosti tříd ani dost malé zmínky, a není to také tak míněno. Vždyť jsou přece případy, že se zařizuje někde měšťanská škola veřejná, a začíná prvou třídou a doplňuje se postupně. Ale vysvědčení státně platná dávají se ihned, ač není plný počet tříd. Z toho patrno, že chrastecká škola měšťanská zrovna tak vypadá jako jiné veřejné ve svém počátku. Utíkání se tedy vládních novin a or- gánů k § 72. nás nijak nepřesvědčilo. Naopak! Jme utvrzeni v přesvědčení, že zákona výslovně při- kazujícího, čeho žádají páni v Praze a ve Vídni, není. Je to jen libovolný výklad, kterého by nebylo, kdyby bylo více blahovůle ku školám katolickým. »Pražské Noviny« mluví o uměle vyváděném znepokojení a štvaní. My zase naproti tomu povídáme, že se páni velmi neuměle hájí. Skutečnost jest tu a nedá se z

světa odkliditi, skutečnost totiž, že bez nutného zákonného předpisu podrývá se samou vládou trvání jubilejní školy. Skuteč- nost smutná jest tu, že vláda roztrpčila na novo če- ský katolický lid, a že roztrpčení její neochotou aneb nerozvážností způsobené, »Pražské Noviny « nazývají štvaním uvalujíce vinu cizí na nás. Ujišťujeme, že rozhořčení je veliké, že neblahé rozhodnutí vládní bolné vzdechy mužům vážným ze srdce vynutilo, ba až i slzy z očí vyvodilo. Vládní páni ovšem nic necítí, těch to nebolí. Ale když katolický biskup na důkaz loyality a na příklad lidu, aby i on loyálním byl, jubilejní dar učiní, c. k. ministr tento drahocenný projev se studenou byrokratickou lhostejností — nejsa zákonem nucen — odbývá, tu nás to bolí opravdu. — Ovšem musí se vládní noviny nyní namáhati, aby tento, dnes již po celé říši pověstný způsob pěstování loyality v srdcích Čechů vymluvily a zakřídovaly. A ani tomu se nedivíme, že »Pražské Noviny« vyhrožují, že vláda. bude i budoucně dle výkladu § 72. jednati. — Ale kdyby byla vláda — ne jak »Pražské Noviny« po- vídají výjimku od zákona, kterého neni, učinila — ale jen blahovůli k daru jubilejnímu ve jménu če ského lidu biskupem podanému prokázala, byla by zajisté moudře jednala. Nyní bude v dějinách ne šťastného Rakouska na věky zapsáno, že vlády ra- kouské nedovedly pěstovati tu útlou květinku, jakouž je loyalita. Na věky bude zapsáno v dějinách, že ve- smiřovací éře bylo takto jednáno proti českému lidu. * Národní výtečníci. Píše se nám: Již dávno nečetl jsem něco tak naivního, jako lokálku v č. 21. »Času« na str. 9. Mezi jiným vykládá autor-vědec, že pěvec »Slávy dcery« na křtu obdržel jméno — Kollár. Úžasem však naplniti musí každého, jak rea- listický časopis vysvětluje neblahou přeměnu Masa- říka v Masaryka. Nikoli tento, ale předseda senátu dovolil si dle zmíněného článku slováckého Masaryka přeměniti v českého »Masaříka«. Ví umravněný orgán realistů, čeho se vykrucováním svým dopouští? Křestní list je veřejná listina a při veřejném aktu musí ji veřejný funkcionář čísti resp. citovati tak, jak sku- tečně zní a vystříhati se všech libovolných dodatků a výkladů, neboť pak by nebylo třeba podobných listin v originálu, a stačil by výňatek z nějakého schematismu. Ostatně zlobiti se proto, že se někdo narodil z rodičů Jana Masaříka a Doroty Kropáčkové mohou se jenom lidé takového kalibru, kteří proti nenáviděnému odpůrci nemají jiného důvodu, nežli překrucování. * Kongres katolických dobročinných ústavů ve Vídni. Svob. pán Wittinghoff Schell nám zaslal provolání, jímž se svolává kongres kato- lických dobročinných ústavů království a území z ce- lého Rakouska do Vídně na 21. a 22. května. Bude se jednati o organisaci a jednotu všech podobných ústavů, které dosud pracují jednotlivě, aby snahy je- jich byly soustavnými a směřovaly k témuž cíli. J. Em. kardinál kníže arcibiskup vídeňský slíbil, že všemožně bude podporovati snahy kongressu. Proto pozvání se obrací ke všem spolkům křesťanského du- chovního i tělesného milosrdenství a dobročinnosti, na všecky spolky, které pečují o výchovu díteka mládeže a její vzdělání, o chudé a nemocné a o so- ciální nápravu v širším smyslu, aby poslaly tam svého zástupce a dodává, že každý bude mile vítán, nebot je to pole činnosti, na němž není nic odlučujícího pro katolíka, sť náleží kterékoli zemi a národnosti. * Literární sekce družstva Vlasť konala včera schůzi v XVI. správním roce za předsednictví říd. učitele, p. Jos. Flekáčka. — Sekce oslaví zvlášt- ním slavnostním večerem Jos. Hessouna z Ameriky dne 11. března a Nestora moravských spisovatelů kanovníka B. M. Kuldu dne 8. dubna. Jeho Milost ndp. Lev sv. pán Skrbenský, kníže-arcibiskup, při- slíbil, že se oslavy Kuldovy osobně súčastní. — Pa- mátku vynikajících mužů oslavovati bude sekce ve svých schůzích zvláštními projevy. — Sekce jednala povšechně o Literárním sjezdu družstva Vlasť a o výstavě katolického tisku a vejde budoucí pondělí v 5 hodin večer o témž předmětu ve specielní de- batu. Dp. prof. Václ. Müller bude referovati o Lit. sjezdu a dp. Tom. Škrdle o výstavě katol. tisku. Pp. Jos. Flekáček, Václ. Müller, Vl. Hálek, Tom. Jiroušek a Tom. Škrdle podávali své obvyklé refe- ráty o nových literárních zjevech, načež předsedající schůzi uzavřel. * Z katolického ruchu na Moravě. S potěchou sledujeme pokroky svých moravských bratří, kteří pracují za určitým cílem: Osvoboditi Moravu hospodářsky a povznésti pravou vzdělanost a náboženského ducha probuditi a utužiti mezi lidem. To se děje hlavně zakládáním katolických spolků schůzemi, přednáškami a zřizováním nových listů, záložen Raiffeisenových a jinými prostředky. V Uher- ském Hradišti se ustavilo tiskové »družstvo Slo- vácké«, jež učinilo smlouvu s vydavatelem a ma- jitelem »Slováckých Novin« v Uh. Hradišti, p. red. Kretzem, dle níž bude list přeměněn v orgán ná-