V Brně 12. září.

LIDOVÉ NOVINY.

Strana 5.

ložen byl dosud v hlubokém bezvědomí a do- vezen do okresní nemocnice v Pelhřimově. Rozmačkaná noha byla Šindelkovi odňata. Zá- pasí se smrtí. Pokus vraždy ve Vídni. Z Vídně, 1!. září. (Tel.) Včera večer spáchán byl ve Vídni v V. okresu pokus vraždy, jehož motivem byla ne- šťastná láska. Inženýr Theodor Langen- becker z Liberce, ženatý, ale od své ženy odloučeně žijící, ubytoval se před nějakou do- bou ve Vídni, dostal zde stálé zaměstnánía během času udělal si známost s 18letým děv- čctem, komptoiristkou Annou Fialovou. Děvčeti neřekl, že je ženat a když se Pialováv těchto dnech náhodou o všem dověděla, chtěla svůj milostný poměr přerušiti. Inženýr prosil. vyhrožoval, leč děvče stálo na svém. Včera večer přišel Langenbecker za divkou ke kan- celáři, v niž byla zaměstnána a chtěl ji dopro- voditi domů. Čestou znovu naléhal, aby přeru- šený milostný poměr opět obnovila, když pak děvče znovu řeklo se vší rozhodností, že je konec, vytáhl revolver a vystřelil. Fialová byla těžee zranéna a klesla k zemí, milene její dal se na útěk, byl ale dopaden a zatčen. Při výslechu tvrdil, že děvčeti nechtěl ublížiti, nýbrž, že sám chtěl spáchati sebevrazdu. Pia- lová jej však usvědčila, že na ni revolverem mířil. Langenbecker byl dodán do vazby, Fia- lová nalézá se v nemocnici. Povodně v Uhrách. Ze Segesvaru, 11. září. (Tel.) Násiedkem deštů vystoupily reky ze břehů a zaplavily všecky níže položené části města. Škoda je obrovská. Vylhané zprávy z haliče. Ze Lvova, 11. zaří. (Tel.) Zpráva rozšířená odtud vídeňskými korespondencemi o dámě, která byla ve vlaku mezi Krakovem a Lvovem zavražděna, a o vrahu, který uprchl, je úpině bezpodstat- ná. Jedná se toliko o to, že oknem byl hozen kámen, kterým jistá dáma byla zranena. ('o- slední dobou množí se takové drzé smyšlenky z Haliče, které jsou posílány do Vídně. Nedáv- no to byla sensační a úplně vymyšlená zpráva o utopení několika vojáků při přechodu přes most. Pozn. red.) Defraudace v zemském výhoru bokovin- ském. Z Černovic, 11. září. (Tel.) V zemském výboru bukovinském byla objevena hová defraudace. Spáchal ji sekretář zemského výboru Klement Pischer, jenž věera se svou ženou z Černovic prchl. Byl naň vydán zaty- kač. Výše defraudovaného obnosu se odhaduje na 100.000 korun. Fischer většinu deiraudova- ných peněz prohrál a prohýřil. Zeppelia. Z Berlina, 11. září. (Tel.) Vojen- ská vzducholoď Z. III. dnes ráno se vzneslaa plula směrem k místu císařských manévrů. V poledne se vrátila a hladce přistála. Dosáhla výše 1300 metrů. Zemětřesení. Z Karisruhe, 11. září. (Tel.) V četných dědinách Černého lesa byli obyva- telé postrašeni zemětřesením, jež se ohlásilo podzemním duněním. V noci opakovaly se o- třesy země. Parník se potopil. Z Hamburku. 11. září. (Tel.) Africký parník »Kamerun« se potopil v Grand Bassamu, přístavu to v Liberii. Loď i s nákladem je ztracena. Mužstvo a všichni cestu- jící byli zachráněni parníkem »Anna Wör- mann« Přeložení loďstva ve Francii. Z Pařížc, 11. září. (Tel.) Kupci severních měst francouzských utvořili syndikát, aby protestovali proti pře- ložení třetího válečného loďstva z Brestu do Toulonu. Přeložení setkává se všude s odpo- rem u oby vatelstva. Záhadná událost. Z Paříže, 11. září. (Tel.) Na letním bytě v Bray Dunes nalezena byla žena belgického architekta Demanyho, se- dící na posteli nad mrtvolou svého muže, který byl zastřelen. Na podlaze ležel revolver. Celý týden již mrtvola ležela na podlaze. Žena mlu- vila nesouvislé věty. Shledalo se, že rovněž je těžce postřelena. Ždá se, že architekt, který byl svrchovaně nervosní a žárlivý, chtěl svou ženu zastřelit a pak zastřelil sebe. Úřady na- řídily přísné vyšetřování. V Paříži padal sníh. Z Paříže. 11. září. (Tel.) Včera v noci padal asi 10 minut hustě sníh. Nezůstal ovšem ležet, ale proměnil se pod nohama chodců hned v hnědou kaši. Hned. jak ustal padat sníh, snesl se nad Paříží prudký liják. Elegantní svět oděl se již kožešinami a zimním šatem. Aviatieké neštěstí. Z Athen, 11. září. (Tel.) Aviatik Karamanlaki sřítil se u Korinthu do moře a utonul. Neštěstí po borodinských slavnostech.z Petrohradu, 11. září. (Tel.) Včera v noci přejel vlak na trati Borodino—Moskva vojenský au- tomobii, v němž seděl gardový důstojník se dvěma staršími obce. Všichni tři byli vlakem zabiti. Úpadek rodiny Slavianských. Z Moskvy se oznamuje, že známý statek rodiny Slavjan- ských v Massandře bude prodán v dražbě. Ro- dina Slavianských, která kdysi vydělávala o- hromné peníze velkými vokálními koncerty po celé Evropě, ocitla se na mizině. Úpadek zavi- nila svého času výstava v Nižním Novgorodě, na niž byl dirigent Slavianský odvolán vládou z Portugalska. Výstava skončila krachem, kte- rý nyní stihl i celou rodinu geniálního Slavjan- ského. Vláda, která vlastně úpadek způsobila. nepřispěla v nouzi rodině ani kopějkou. Hrabě vynátezcem. Z Nov. Yorku se ozna- muje, že hraběti Lad. Szechenyimu, známému manželi Glady Vanderbildtové, podařilo se vy- nalézti přístroj pro telegrafování bez drátu pod vodou. Pokusy na torpédovce měly přímo epochální výsledek. Neštěsti v přístavě. Z Londýna, 11. září. (Tel.) Z Yokohamy se oznamuje, že v tamějším válečném přístavě srazila se bárka křižáku »Katori« s torpédovkou. Utonulo 27 mužů. Jak se obchoduje našlmi Werndlovkami. Z Londýna, 11. září. (Tel.) Při poslední kárné výpravě do Sudanu přišlo se na stopu roz- sáhlého pašování zbraní pro domorodce. Zbra- ně dodávala domorodcům francouzská firma, která je kupovala prostřednictvím jistého Ame- ričana od rakouské vlády. Vláda prodávala mu staré Werndlovky kus po 1 koruně, Američan posílal je do Lutychu k opravě a prodával je

za 1 kor. 80 hal do Francie. Tak vydělal skoro obratem ruky 200.000 kor. Opravené Wern- dlovky pašovaly se do Džibuti a odtud do vni- tra Afrlky. Fracouzská firma vydělávala na nich velká procenta, přijímajíc za zbraně vel- ké množství slonoviny Uhtí na Špleberkách. Z Archangelska, 11. září. (Tel.) Zoolog Svjatoš, který uspořá- dal výpravu na Špicberky, vrátil se do Arch- angelska a přivez! sedm beden různých sbírek, určených pro Akademil věd. Svjatoš objevil na Špicberkách bohatá ložiska uhlí Nový úspěch Vedrineův. Z Chicaga. 11. záři. (Tel.) Francouzský aviatik Védrines vy- hrál cenu Gordon-Bennettovu, proletěv za špat- ného počasí, za něhož ostatní letci nechtěli startovat, 200 km. za 1 hod. 10 min. 50 vteřin, tedy rychlostí 170 km. za hodínu! Američané vzdali se startu. Francouzové Prevost a Frey absolvovali celý let, ale s horším časem.

Oběti avlatiky. V poslední době opět množí se zprávy o obětech aviatiky. Zprávy o neštěstích při le- tech nejsou už sice tolik napínavé a sensační jako dříve, přes to však jsou stále stejně hroz- né pro každého, kdo v aviatice viděl velký pokrok lidského ducha. Aviatika stále přes nej- novější vynálezy je nebezpečna, počet o- bětí poroste dále. Včera zaznamenali jsme smrtelný pád anglických aviatiků Hotchkis- se a Bettingtona a už se oznamuje zase smrt anelického aviatika Goddena. Odbor- né časopisy sestavují statistiku obětí — je strašná. Až do 30. června t. r. událo se celkem 167 aviatických neštěstí, 97 biplanů a 70 monopianů pohřbilo pod sebou mrtvoly. Ve Francii z 819 avintiků zahynulo 53 (2 ženy), v Anglii ze 196 12 (2 ženy), v Německu ze 135 aviatiků 33,v Belgii z 48 aviatiků 5, v Rusku z 97 12 (1 žena), v Italii ze 106 13, ve Španělsku ze 14 4, v Ra- kousku z 48 3, ve Spojených státech ze 43 26 (1 žena), v Holandsku z 19 1. ve Švýcarsku z 21 3 atd. Z důstojníků aviatíků zahynulo ve Francii 25. v Německu 8. v Rusku 3, v Italii 4. ve Španělsku 1. v Americe 4. Tak platí lidstvo draze svou odvahu za ovládnutí vzduchu. A co inteligence se tu ztra- tí předčasně! Rolls, Cirra. Delagrange, Chavez. Verrept, Ferber, Grace. Kimmerling. Moisant. oběti smutných náhod co mohly vykonat pro

lidstvo!

Tel. - Z Finsterwalde, 11. září. Jeden z důstojníků vzduchoplavby Sie- bert, který zde byl posádkou, sřítil se s výše asi 50 metrů a těžce se zranil na prsou a krku. O jeho uzdravení se pochybuje. Tel. - Z Johanisthalu. 11. září. Odpoledne sřítil se vzduchoplavec Sticí- vater s výše 30 metrů a těžce se zranil.

Moderní hrdina. Prancouzský aviatik Garros, který znám je svými bravurními lety, překonal, jak jsme již oznámili, minulé soboty výškový světový rekord, vzlétnuv do výše 5000 metrů, výše te- dy, než ční vrchol nejvyšších Alp. Ke svému letu se horlivě připravoval a jeho úsilí bylo korunováno krásným výsledkem, který ovšem odvážného aviatika mohl státi život. Garros poslal pařížskému „Matinu« popis svých do- jmů. Je v nich celý moderní hrdina. Referát je prostý, ale příznačný i pro duši dnešního člo- věka. Po celý týden — vypravuje Garros — připravoval jsem se ke svému pokusu o nový světový výškový rekord. Vyzkoušel jsem si pečlivě Bleriotův aparát, ale nebe bylo stále zataženo černými mraky. V sobotu konečně objevilo se několik modrých koutů v nich. Čas nebyl zrovna příhodný, bylo zima, vítr bouřil i nad oblaky. Ale přes to dal jsem se do vzle- tu. Vzletěl jsem se zásobami benzinu na dvě hodiny, s přístrojem ke vdechování kyslíku a v kostymu, hodném polárního badatele. Mraky pluly ve výši tisíc a několik set metrů. Dostihl jsem jich za čtyři minuty. Všechno bý valo by bylo v pořádku, kdyby mně mračna chvílemi přece jen nezakrývala rozhiled. .Vystupuji velmi rychle. Dle diagramu na dvou barometrech vidím, že jsem ve výši 2000 metrů. Neuplynulo ani deset minut, co jsem vzletěl. 3000! Stroj letí rychlostí 115 km. za ho- dinu! 4000! Není pochyby — jsem obklíčen vě- trem, který mne unáší snad větší rychlostí než 115 km. Otvory v mracích a na křídlech pří- stroje vidím chvílemi kus pobřeží. Motor pra- cuje slaběji. Přidávám benzinu, abych dodržel rychlost a začínám se vdechováním kyslíku. Počet výbuchů motorů se nemění. Vzestup stá- vá se trapným. Je velmi zima .. 4600! Dosáhl jsem svého rekordu, to je hlavní. Aparát počíná poletovat vzduchem, kte- rý už dobře nenese. Zápas s motorem, aby ne- vynechával, stává se urputnější a urputnější. Doufám však pevně, že vzlétnu ještě výše o 500—600 metrů. S lítostí pozoruji, že mi zá- soba kysliku asi nestačí. 4800! Výška Mont Blancu. Mám ještě sot- va doušek kyslíku a motor vynechává. Vidím dokonce dle diagramů výškovéhou měřidla, že klesám, ale jsem jako hypnotisován číslicí 5000, která je nakreslena sotva dva milimetry nad registrujícím pérem. Nepolevím, leda by mne stihla nehoda, cíle musím dosáhnout. Hledám příhodný vír vzduchu, nemohu pořádně vydech- nout, ale stoupám. 5000 metrů! Dostihl jsem jich! V tom náhlý nepříjemný náraz s velkým hřmotem... Prud- kým pohybem zastavují motor a snáším se sklouzavým letem. Každý pohyb vrtule způ- sobuje ohromný hluk, něco se stalo. Zdá se mi. že se asi zlomila některá páka, klesám proto dále zvolna, aby ušetřil křídel. Kolem mne syčí a hvízdá vzduch, dle toho, jak prudce padám. 4500 metrů dělí mne od země, ale mé nitro blaží vědomí, že jsem unikl nebezpečí. Prole- tuji mraky ve výši 1500 metrů a vidím s ra-

dostí pod sebou překrásné louky. Hledámsi mezi nimi s rozkoší nejkrásnější — kdyby je- nom nebylo strašného hučení v uších, které mne znepokojuje již po pět minut. Konečně se blíží země! Několik sekund... a již hladce při- stávám... Byl jsem zahnán dvacet kilometri daleko, ale stvořil jsem svůj rekord!

Alkohol ve Franell. Z Paříže sdělují se zajímavá data o spo- třebě alkoholu ve Francii za rok 1911. Absti- nentismus nemá ve Francii ustláno na růžích, propagandě proti přilišnému pití nevede se rovněž skvěle. Za rok 1911 pili Francouzi zase více než roku 1910. Roku 1910 vyrobili si al- koholu 2,391.000 hektolitrů a vypili ho 1,399. 134 hektolitrů, loni vyrobili si ho 2,415.000 hekto- litrů a vypili už 1.574.018 hektolitrů, o 174.000 hektolitrů tedy více. Roku 1910 vypil Francouz jenom 3.59 litru, roku 1911 už 4.06 litru a to už přece něco znamená. Národní hospodáři nemají z toho mnoho radosti. Zajímavá data udává tato statistika o tom. kde se nejvíce alkoholu ve Francii spotřebuje. Fakt je, že potomci bývalých Germánů a Nor- manů na severu pijí nejvíce. V Hávru připadá na jednoho občana průměrně 12.85 litru! Kelto- vé v Bretagni jsou druzí v počtu francouz- ských pijáků, ačkoliv jsou přece střídmější, u nich připadá na jednoho občana 5—6 litrů. Již- ní Francie, kde se rodí nejlepší víno a dělají nejlepší kořalky světa, pije nejméně... V Cha- rentě vypiie jeden občan průměrně 11/4 litru, v Lot 1 litr a v Auvergni jsou lidé, kteří piií ještě méně. Je to také nejzdravější kraj Fran- cie, kraj nejsvéráznějších lidí. Francouzské ča- sopisy plny vlastenecké pýchy dodávají ovšem také: jediný kout, kde se zachovali praví Gal- lové, potomci hrdinného Vercingetoriga, pra- otce pravých, nefalšovaných Francouzů. Roz- hodně zajímavá statistika.

au AU Blemeno

miláčky vznešeného světa! Nejvyšší dekonalast. Hejvětší spolehlivost. Vkus a elegance. Tichý choů.

LRI NIEME 7432 ake. spol. Mladá Eolaslav. SKLAD: BRNO, DORETV DVĚR.

Rýsovaa,

Svěntého j reslicí podložku, pravítka, trojáhel- níky, barvy, gumu SVE. pouzora, kapesní ka- zo lamáře, nože a veškeré školní potřeby

F. Svčntý, velkoobched papírem, Brne, Rudolfova ul. 13. Telef. 786.

Prádlo úle míry zhielevuje V. Dresler, Brno, Kabližná 24- 2e. Závod pánským nednim zbožím

Sport a hry. Aviatika. Aeroplány na francouzských manévrech. Při letošních francouzských manévrech použito bude celkem 48 aeroplánů, jež rozděleny budou po 6 na 8 oddělení. Kaž- dému oddělení přiděleny budou tři velké vozy s materiálem pro případné opravy strojů; kro- mě toho bude míti každé oddělení k disposici automobil a motorky, takže se očekává letos daleko větší prospěšnost aeroplánů při ma- névrech než loni.

Tennis.

Meziměstské utkání Brno—Tře- bíč odbývati se bude za příznivého počasí v neděli dne 15. t. m. na hříštích Mor. Slaviev Brně. — Klubovní turnaj započne 21. t. m.a bude přístupný, jak obvykle, všem členům klu- bu. Přihlášky se přijímají na hříšti.

Šachy.

Sjezd šachistů na výstavěv Mladé Boleslavi. Mimořádný sjezd Ú. J. Č. Š., který uspořádaly spojené šachové spolky mladoboleslavské, přivábil hojně našich hráčů, takže bylo možno je rozděliti do šesti skupin. Větší účastí může se chlubiti pouze druhý sjezd v Praze r. 1909. — V neděli odpoledne hrál mistr O. Důras simultánku proti 46 hráčům. Během 4 hodin vyhrál 34 partií, 7 prohrál a 5 remisoval. Vyhráli: Čihák, Kobis, Vošmyk (všichni Mladá Boleslav), Král, Pleskot (oba Nymburk), Hašek (Vršovice) a Syrový (Jeni- chov). Remisovali: Mauda (Ml. Boleslav), Ve- tešník (Osyky na Moravě), dr. Košek (Praha). Kostlán a Novák (Zásada). Stav turnajů po3. utkání: I. skupina: Klos 3. Dobláš 21/2. Havlík2, Čihák 114, dr. Košek a Kraus O. II. skupina: Mílka, Schubert 3. Lehovec 11/2, Janatka 1. Sy- rový 1. Knížek O. III. skupina: Kantský 21, Procházka 2, Riegert 11/2, Pick 1. Král a Pour 14. IV. skupina: K. Ráz 3, Htašek. Procházka 2,

Petrnoušek 1, Kostlán a Libich 14. V. skupina: Richter 3. Karpaš, Novák 2. Meisner, Ptačník 1. Pleskot U. VI. skupina: Pokorný (Brno) 3, Fíla, Konečný. Mitrovský 11/4, Jiroušek 1. Fiedler 14. marinované, ruské sardinky, uděné ryby vevelkém vý- béru levně nabízí

V

JAN SOUČEK, BRNO, Kobližná ul. 22. Tejel. 3s-vIII. obchod lahůdkami.

Telel. 2298-VIII.

odborný hodlnář, RICH. HRUHDH, Brno, Hová ul. č .s o obrovském výběru. lina prvého řádu na správku a výrobu. Přesvědčte se Ceny mírné. 717s

Ze soudní síně. Po hodech svatebuíck. (Zločin veřejného násilí. — Před. senátem zemského soudu v Brně.) Věrní druhové a nerozluční přátelé Ště- pán Kovařík a Ferdinand Karmazín z Juliánova účastnili se dne 15. července, tedy na neštěstí zrovna v pondělí, hodů svatebních. Takhle před neděli ve všední den by se to jistě jakž takž sneslo, ale když se uváží: so- bota, neděle, pondělí! Celé tři dny věnovati se hodům a svodům, jidlu a piti; všeho moc ško- dí, dí stará moudrost, i když je to jen a jen dobrota. Kovařík a Karmazin nebyli na oněch hodech svatebních pouze hosty, nýbrž měli na nich funkci stejně čestnou jako důležitou, hudli to- tiž drůžičkám, nevěstě, pannám i paním k li- bezným tancům, jeden na harmoniku tahací a druhý na klarinet. Činil se statně pištěc i hudec na harmoniku, tak že se jim připijelo zhusta a z plného. I bylo piva, likérů, vína hojnost pře- hojná, jidla kořenéná a znamenitá, počínaje kolínkem vepřovým až do eveka obvčejného sušila žaloudek a joukáním, taháním a prozpě- vováním vysýchala hrdla převelice, že těžko bylo ovládati se a odolávat pokušenní. Je známo, že o hodech svatebních není věcí nejhlavnější pití a jídlo jako při nějakých zabijačkách, nesedělo se tudiž do rána u ta- bule. Když půlnoc odbila, složili oba hudci ná- stroje své, klarinet a harmoniku tahací, načež vydali se domů pěšky, aby se osvěžili. Nešli sami, hosté svatební je doprovázeli. Noc byla tmavá a cesta namáhavá, ježto všecky hospody nebyly zavřeny. Bylo jižk úsvitu, když zaměrili tentokrát doopravdy k domovu. Bohužel pro překážku odjinud v to přišlou dostali se oba hudci poliostinně v mí- sta nehostinná. Bůhví, zatoužil-li jeden z nich přilis po lůžku nebo zdali se mu hlava zatočila, kles! náhle, nikoli však na zemi, nýbrž na plot sou- seda Jana Macka. Plot arci zasténal pod těžkým břemenem, zachvěl se a několik tvči v sousedství klarinetu prasklo. Poklestí hudee buď v zlesti či v nevědomosti spolel! se ještě více na plot a vyvalil ho dva metry zdélí. Jeho kamarád, snad i ostatní svatebčané. pohněvali se na plot, který se jim takto ne- vhodně postavil v cestu, padlý chodec byl tím úsilovněji zvedán, čím více byl plot zase ká- cen. Hřmot byl při tom ovšem veliký, až Ma- cek vyšel ze stavení a v přísvitu růžového dne červencového uzřel zpustočení plotn. Za- křikl na ničitele svého majetku, a kdvž to mnoho neúčinkovalo, doved! na ně strážníka Jana Soukupa. Tento arci jal se konati svou úřední po- vinnost. Avšak, kterak lze zádati po člověku jdoucím v ponděli, po neděli a soboté, z hodů svatebních, aby rozlišoval osobu úřední od neúřední, povinnost od deliktu, plot lesa. Hudci svorně opověděli strážci pořádku ve- řejného své nepřátelství: ten, jenž padl do- plotu, byl spuštěn zase do přízemní polohy a strážníkovi ponecháno na vůli, aby ho po- vznesl či nechal ho ležeti. Strážník rozhodl, že- ho odvede do solavy, což mu i jménem zá- kona řekl, načež kamarád stojící prohlásil jmé- nem přítele ležícího, že půjdou do lesa. Nešli do lesa, neboť strážník si nedal úkon úřední, totiž odvedeni do šatlavy, zma- řit, pozvedl padlého svatebčana, stojícího pak důrazně pozval sebou, ač dostal sám několik žduchanců a pozbyl několik knoflíků ze slu- žebního šatu. Činnost tato — trhání knoflíků, žduchání atd. — je označena zákonem jakožto zločin veřejného násilí. Kovařík a Karmazín byli sku- tečně pro tento delikt žalováni a zodpovídali se před senátem zemského soudu. Vyprávěli, jak jedli, pili, hodovali, hráli, ale dál už potom ničeho nevěděli, ježto jim zabránila opilost v chápání všech jevů tohoto světa. U plotu Mackova ztratila se jim hranice vědomní a rozun, co následovalo, to prý jasně neví ni- kdo z nich. Strážník Soukup popsal tudiž sám, co se dělo, aby oživil paměť jejich. Dle něho ležel tedy Karmazín v plotě, kousek dál stál Kova- řík a opět dále jejich přítel Nohel. Dva tloukli do plotu a už ho hezký kousek zničili. Byvše zatčeni, zprotivili se, Kovařík si lehl na zem, Karmazín prohlásil, že vezme přítele do lesa. a když svědek prvního postavil, vzal si ho Karmazín a chtěl odejít. Předseda senátu, chtěje míti všecko na jisto postaveno, otázal se svědka“ »Mákl vás na tělo?« »Ano. »Kdybyste nebyl pevný na nohách, byl byste spad!?« »Ano. Až přišel kolega, tak jsme je od- nesli.« »Přítel Jindřich Nohel byl svědkem vý- vodním a snažil se kamarádům pomoci, říkal proto, že Kovařík a Karmazín na plot pouze klepali. Karmazín klepal jenom zlomenou tyč- kou, ale tu tyčku našel. Kovařík prý byl na- pilý. Karmazín věděl snad co dělá, mluvil ro- zumně, povídal, když strážmistr zatkl Kovaří-