#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
2. cervna 1908.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 152.
#5
alto_textblock
#5
mementem. Praví všem českým poslancům bez
rozdilu, že, co jest možno u Němců, nejen
může, nýbrž musí býli možno též u Čechů.
Na půdě vídeňského parlamentu jest nutnaa
nezbytna jednota postupu všech po-
slanců českých. Tolikéž nutna a ne-
zbytna je svornost a jednota všech
poslanců slovanských proti sjed-
nocenému boji německému, na
jehož levém křídle jsou dr. Pergelt a soudruzi,
na jehož pravém křídle jsou dr. Lueger a prine
Alois Liechtenstein; proti tomuto tá
boru musí býti postavena jed-
notná armáda slovanská, ve které
místo míti budou všechny slo-
vanské strany a národy bez roz
dílu.
Prine Alois Liechtenstein sliboval něme
ekým liberálům, pokrokovcům a svobodomysl
nikům »věrné milování, které potrvá do sko
nání«. Neodporovali křesťanští sociálové a ně
mečtí klerikálové spolku s liberály, neodporoval
liberálové spolku s křesťanskými sociály. Mlčen
dlužno v tomto případě považovati za souhlas
Osvědčení, učiněné princem Aloisem Liechten
steinem, jest událostí dne. Bude zajisté před
mětem úvah také ve dnech nejbližších.
Před 25 lety prine Alois Liechtenstein
jeho nebožtik bratr Alfred pokusili se nabýt
převahy v majoritě pravice a získati a strhnout
ji ku politice klerikální. Nepodařilo se jim to
Po čivrtstoletí pokouší se prine Alois Liechten-
stein získati členy levice poslanecké sněmovny
a strhnouti je ku politice klerikální. Ne-
pochybujeme, že se mu to podaří. Ně
mecké strany obětovaly Wahrmunda
obětovaly by Wahrmundů několik, aby zachovaly
si nadvládu nad Čechy a Slovany. Řítí se do
klerikalismu a do reakc., majíce na očích zá
klopky, které jim brání viděti a rozpoznávati
kam spějí.
#6
alto_textblock
#6
Z Vídně, 1. června. (K. k.)
Předseda dr. Welskirchner zahájil schůzi
ve 3.10 hod. a sdělil, že posl. dři. Straucher a Mahiler
popřeli své podpisy na Gabelův dotaz po zabavení
časopisu „Maria“. Také prý nikoho ku podpisu ne-
zmocnili. Obsah dotazu neschvalují. Proto požádá
ministra spravedlnosti, aby dotaz vrátil a přiloží jej
ke sněmovním spisům na věčnou památku, jak se
v této sněmovně jedná neloyálně.
Sněmovna rokovala dále povšechně
#7
alto_textblock
#7
o rozpočlu.
Posl. Němec (hlavní řečník proti) nemůže povo-
liti rozpočet Beckově vládč, protože její jednání vy
zývá k nejostřejší obraně a k nejprudčímu boji. Mi-
nistr financí zmobilisoval panskou sněmovnu prol
poslanecké. Nesluší se, aby stavěl se proti předloze
která byla sněmovnou schválena. Také jednání pan
ské sněmovny musí vésti k požadavku: Pryč s ní
(Hlučný souhlas mezi soc. demokraty.)
Rečník brojí rozhodně proti demonstracímí v
Karlových Varech. Nesluší se mstíli spáchané bez
práví na těch, kdo je utrpěli. Jediným sporným bo-
dem v ohledu kulturním mezi Němci a Čechy jest
otázka národnostní, avšak ve věcech víry a svo-
body svědomí máme toho tolik na práci, že bychom
neměli míli pokdy k národním štvanicím. Postup
vlády v haličských záležitostech také nebudí žádné
důvěry. Čeští sociální demokraté považují jazyko-
vou otázku za část sociální otázky. Chtějí na zá-
kladě spravedlivého národního vyrovnání i národní
Borozumění, aby uvolnili dráhu pokrokovému vý-
voji všech národů. Čeští dělníci nesmějí býti vydáni
německým fabrikantům na milost a nemilost.
Soc. demokraté protestují, aby jazyková otázka
byla tříštěna na jednotlivé části. Požadují rozřešení
její zákonem pro celou rši. Jako sociální refermy
požadují reformu volebního práva zemského a obec-
ního a starobní a invalidní pojišťování. Budou hlaso-
vati proti rozpočtu. Nedůvěřují vládě, ohlašují jí nej-
ostřejší boj na všech stranách. (Hlučná pochvala a
pollesk mezi seciálními demokraty.)
Posl. Glabiňski (hlavní řečník proj prohlašuje, že
mnohem nepříznivější než státní finance jsou politi-
cké a zvláště parlamentní poměry. Zde třeba přimě-
řená oprava jednacího řáda. Polský klub trvá na po-
žadavku zabezpečení a rozšíření zemských sněmů
v ohledu finančním, politickém, kulturním a hospo-
dářském, jsa pevně přesvědčen, že prospívá tím
celému parlamentnímu a ústavnímu životu. K jeho
poměru ke státu nenastala žádná změna vzdor změ-
nám, udavším se uvnitř polského klubu. Jsme ochotni
povznésti základní podmínky síly a zdaru státního
účinně podporovati všechny snahy vlády a slran.
o nápravu parlamentu a ku provedení rovnoprávnosti
národů a j. Zvláště trvá pevně na ústavní zásad
svobody a víry a svobody svědomí. Jest ocholen vy-
hověti všem národům tohoto státu a jeho postavení
ke stranám bude se líditi tím, jaké stanovisko ony
zaujmou ku polskému zlubu a polskému národu.
Konečné žádal řečník za provedení zákona o vod-
ních cestách, zdůrazňuje nutnost berních reforem
#8
alto_textblock
#8
Dramatické umění.
#9
alto_textblock
#9
+ V pařížském »Odéonu« byla provozováno tyto
dny veršovaná tragedie »Velledu« od Maurice
Magrea, která měla hlučný úspěch. Ale pollesk
platil básníkovi, nikoliv dramatickému autorovi. Kri-
tika uznává básnické předností díla, ale vylýká velké
slabosti a nehotovosti tragedie, jež nemá pevné
komposice a je spíše řadou dialogů, jež poněkud
uměle jsou spojeny.
V divadle »Alhěnee« byla provozována pěkná
veselobra »Labutí píseň« od Georges Duv alaa
X. Rouxa. Veselohra má zajímavý, ač ne právě
nový děj a rozkošnou sváděcí scénu. Hrdinou kusu
je starý záletník markýz de Sambré, jehož »labutí
píseň« je jeho poslední dobrodružství. Markýz chce
vyprostiti svého zetě z osidel půvabné dámy, aby
ho vrátil do náručí své dcery Starý elegán pošle
zetě domů a svede svůdnici. Hugaenet byl zname-
nilý v hlavní roli.
#10
alto_textblock
#10
Hudba.
#11
alto_textblock
#11
+ Bílá paní či Bílá dáma? Důvody, jimiž pan
Ot. Smrčka hájí svůj nesprávný překlad názvu
Boieldienova díla, kriticky neobstojí. Pokud nemůže
uvésti jediného případu, že by český lid, pokud po-
věst zná, užíval výrazu »dáma« místo »paní«, bude
každému česky správně mluvícímu, píšícímu a citícímu
člověku vodítkem usus, pro nějž rozhodl se lid. A lid
ono zjevení ve svých pověstech, které z báje vše-
obecné o »země máti«, bohyni »bábě«, zúžily se na
pověst místní a rodinnou, nazval »bílou paní«, někde
též »bílou ženou«, jinde (kde mají dvě i tři) »bilými
pannami«, »smrtonoškou«, »pannou Lídou«, »divo-
tvornou pannou«, jenom nikde »dámou«. (Srovne
Dvorského populární studii o »Perchtě z Rožm berka«.
Pokud tedy lid nezmění k vůli panu Smrčkovi své
názvy, bude nám »bílá paní« zjevením (tak překládaji
také slovníkáři francouzské »dame blanche«, viz
Herzrův »Slovník francouzsko český«), kdežto »bílá
dáma« bude nám vždy jen ženou z lepší společnosti.
nazývanou tak proto, že nosí buď bílé šaty, nebo má
význačně bílou pleť, opravňující ono epitheton. Do-
volávati se požadavků hudebních, rovněž neobstojí.
V. J. Novotný, který právě v překládání libret je u nás
nejosvědčenější a nejzkušenější silou a který úroveř
textů zpěvoherních povznesl jazykově, formálně
i vzhledem k deklamací budební, užil ve svém pře-
kladu, v němž hraje se »Bílá paní« na Národním
divadle, správného názvu a slovo »paní« nečinilo mu
hudebně žádných obtíží a také od r. 1887, kdy pře-
kladu jeho poprvé užito, do dnes nikdo nepozoroval,
že by se slovem »paní« bylo třeba zacházeti ve zpěvu
násilně. Záleží tu vše na obratnosti překladatelově.
Do toho, že Němci říkají opeře Boieldienově
»Weisse Dame«, ničeho nám není. Ať píší, jak roz-
umějí, každý dle svého. Výklad je ovšem i tu na
snadě. Výraz »weisse Frau«, jak by se p. Ot. Smrčka
#12
alto_textblock
#12
z vyslovuje se proti zvýšení daně z líhu. Polský klul
bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala.)
Ref. dr. Steinwender v doslovu vytkl nulnost
reformy jednacího řádu. V olázce cukerní daně vláda
povolila veliké straně, která byla podporovánaji-
ným nerozvážným živlem. Zákon o cukerní dani ne-
bude již schválen, až se vrátí do poslanecké sně-
movny. Položky pro vodní dráhy sotva bude použilo
poněvadž třeba postarati se o dříve o úhradu celéh
nákladu. Zpravodaj poukázal konečně na nutnes
nápravy zemských financí, podporu zemědělství, za-
vedení dvouleté služby vojenské a obecného starob-
ního a invalidního pojištění.
Přechod k zevrubnému rokování přijímá se
125 proti 74 hlasůmi
Předseda předkládá ku projednání kap. I.—XVI
Posl. bar. Hock přimlouval se zvláště za zru-
šení zákonného ustanovení, kterým vyjmuty jsou pol
trestní věci z dohledu správního soudu. Zemské fi-
nance mohly by se upraviti tak, by samosprávným
instancím odňaly se agendy, jež svojí povahou nálež
státu. Usiluje o vydání služební pragmatiky pro úřad-
níky a přimlouvá se za jednotný status pro správní
úřadníky. Naše vlády ode dávna pracovaly, aby zni-
čily svobodomyslné strany měšťanské. Manželsré
právo je v nejpříkřejším odporu se stát. základními
zákony. Stát zanedbává svou povinnost, pokud jde
o zřizování ústavů pro vzdělání učitelů, kdežto du-
chovní kongregace takovéto ústavy zakládají.
Rečník uvádí mnoho příkladů, že správa je pod
vlivem velmi silné náboženské strany. Německé obyo
vatelstvo je proniklé myšlenkou svehodomyslnosti
proto bude žádat od svých poslanců, aby zrušili spo-
lek s křesťanskými sociály. Rečník bude hlasovati
proti rozpočlu, poněvadž vláda není ani svobodomy
slná, ani demokralická
Posl. princ Liechtonsteiní soudi. Že parl-
mentními poměry lze zachovat jen koalici; avšal
koalované strany musí míti seboházeň a rozvahu
musí se stříci zevnějších intrik. Německé souručen-
ství je nulným parlamentním orgánem. Německé sku-
piny bez křesťarských sociálů nejsou ničím. Kre-
sťanští sociálové nejloválnějším způsobem nabízej
ruku k obnovení německého souručenství. Národn
jednota rozbíjí se působením židovstva, poněvadi
se příčí jeho výlučným zájmům. Věda je svobodna
nikdo ji nechce obmezovati.
Pokud jde o Wahrmunďa, chybí mu originalita
vlastní myšlení. Kdyby byl nedráždil své posluchaě
stvo rušením náboženství, nebyl by si bezpochyby
nikio všiml jeho brožury a jeho agitační přednášky
Ilavním důvodem, proč německé strany nemohou
provozovati národní politiku jak by chtěly, je nede-
statek tisku skutečně německého. Nabáá je proto
aby založily vlastní, čistě německý tisk. Řečník opě-
tuje, že křesťanští sociálové budou vždy upřímně
usilovat o pěstění německého souručenství ve spolsu
s německými stranami sněmovny. (Hlučná pochvala
řečníku se blahopřeje.)
Posl. Reumann pohřešuje prohlášení ministra
vnitra o černichovských událostech a žádá reformu
správy v moderním smyslu. Sociální demokraté bu-
dou pro sebe požadovati svobodu shromažďovacího
prává.
Posl. Erb prohlašuje, že o scelení německých
naeionálů s křesťanskými sociály nelze vůbec mlu
vit. Vítá povděčně ubezpečení Liechtensteinovo o ně-
meckém souručenství. Přednáší různá obecná i hor
norakouská přání a vytýká ministerstvu vyučování
že málo se stará o učitelská pedagogia a národn
školství.
Posl. Oležnický žádal, By zákonem stanoveny
Byly zásady veřejnosti, ú.ního líčemní a Bezprostřed
nosti soudního řízení, dále opravu policejního trest-
ního práva. Vytýká nevýhody dvojitě správy, státní
totiž a samosprávy a navrhuje příslušné resoluce.
(Hlučný souhlas.)
Posl. Kopyciňski žádal jménem polského klubu
zavedení samosprávy království a zemí nápravou
zenských financí a p. Ku podpoře mravní a nábo-
ženské výchovy mládeže třeba opravy školy ve smy-
slu křesťanském. Vinu na zavržení hodných pomě-
rech ve škole má společnost sama, jejíž bohaté
chudé třídy musí se smířiti. Společnost lidská ne-
může existovati bez boha a církve. (Souhlas mezi
#13
alto_textblock
#13
Poláky.)
Jednání bylo potom přerušeno
Příští schůze bude zejtra
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domácí.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 1. června. (Petrohradské
porady a polské listy.) Haličský tisk
polský zaznamenává pouze zprávy, docházejíeí
z Petrohradu o poradách rakouských slovan-
ských delegátů se zástupci ruského a polského
národa, zdržuje se zatím jakýchkoli úvah
o významu těchto porad. Výjimkou jest » Nov.
Reforma«, kterou překvapuje zpráva, že ruští
Poláci zahajují v důvěrných poradách jakýs
»nový kurs«. Zejmena jest překvapena slovy,
která jeden z konservativných listů petrohrad-
ských vkládá v ústa předsedy polského kola
Dmowakého, že prý »Poláci se nacházejí v ta-
kové sítuaci, že nemohou sami činiti nijakých
podmínek a proto půjdou na slovanský sjezd
bezpodminečně«. Z tohoto a některých jinýeh
citátů, otištěných z ruských listů, »Nov. Ref.-
zavírá, že předseda Dmowski a jeho přátelé
#16
alto_textblock
#16
mohl přesvědčiti u německých lexikografů, není vše-
obecný, nýbrž jest pouze jižním provincialismem
zřídka užívaným. Není tedy divu, že německý pře-
kladatel, snad dokonce Soveroněmec, ponecha
slovo cizí.
Nejméně však obstejí tvrzení, že proto, poněvadž
Scribovo libreto není lokalisováno, můžeme si před
staviti skolské lidi, mluvící o bílě dámě. Před-
staviti si můžeme sice všechno, i ten největší ne-
smysl, komu se líbí, ale nám jde tu o správnost
Nuže, Skotové v »Bílé paní« na vinohradském jevišt
a v překladu p. Smrčkově mluví přece česky? An
anglicky, ani skotským dialeklem, ani ersky, slarou
keltskou řečí skotských horalů, nazývanou též gačl-
štinou. A tím méně francouzsky. Mlaví českya
proto maji mluvit správně česky. Ale i kdybychom
chtěli přistoupiti na domnělé lokální zabarvení
p. Smrčkovo, o bílé dámě Skotové by nám ne-
mluvili. Skotská pověst má v dialektu pro pojem
výraz »the white maide, bílá děva. S tím názvem
hraje se také Boieldieuovo dílo na jevištích anglických.
již od r. 1827, kdy uvedeno bylo v Covent Garden.
Anglicky říká se také »white lady«, speciálne
o avenelské, »the white lady of Avenal«, ale nikoli
»dame«, dokonce pak ne »dam«, jehož užívá se jen
s příhanou na př. ve rčení »the devil'a dam«, čertova
máma. A to snad přece p. Smrčka nechce, aby
jeho Skotové zpívali o nějaké »bílé mámě«z
Nejsem z těch kriliků, kteří svůj úkol spatřuj
pouze ve výtkách. Raději chváll a a povzbuzuji
drobnosti přehlížím. Uznal jsem také na překladu
p. Smrčkově, co zasluhuje: jeho zpěvnost. Ale co
vylknu, pro to mám také vždy důvody.
—.
#17
alto_textblock
#17
Různé zprávy.
#18
alto_textblock
#18
= Pomník vojínů „Velké armády“. Z Pětiko
stelí, 1. června, (K. k. uh.) Dnes odhalen byl po-
mnik vojínů „Velké armády“, kteří r. 1806 u Pěti-
kostelí zemřeli epidemií a jejichž mrtvoly byly po-
hrbeny ve společných hrobech. Slavnosti zúčastnil
se zástupci francouzské vlády, hl. konsul pešťský
Vicomte de Fontenay, záslupce ministra vojenstv
zmocněnec major Girodon, záslupce uherské vlády
depulace poslanecké sněmovny, obecního zastupitel-
stva, společné armády a honvédů a francouzskéh
= Vlak se vyšinul. Ze Stolného Bělehra-
du, 1. června. (K. k.) Osobní vlak čís. 205 vyšinu
se z neznámé posud příčiny včera odpoledne o 1/40
hod. před stanicí Szemesem. Tendr, 2 nákladní va-
gony 1 poštovní a osobní vagen byly porouchány
Průvodčí vlaku byl zraněn na noze. Někteří ce
stující byli jen nepatrně zraněni. V M48
hod. večer vyšinulo se u stanice Szabad-Battyan 6 va-
gonů nákladního vlaku, naložených uhlím. Nikdo ne-
byl zraněn. Doprava umožněna byla přestupovánín
a trat byla dnes ráno opět uvolněna,
#19
alto_textblock
#19
tisku.
#20
alto_textblock
#20
vyjádřili v důvěrné poradě jakési mínění, jež
ruský tisk vyhlašuje za »historické prohlášení«
znamenající rozhodný obrat v rozvoji rusko-
polských styků. Stalo-li se tak opravdu — píše
dále krakovský list — pak má polská veřejnos
právo žádati, aby prohlášení polských poslaneů
bylo uveřejnéno v autentickém znění, poněvadž
novou epochu nelze zahajovati v tichu soukro-
mého obydlí p. Kovalevského.
»Nov. Ref.« prostě nevěří, že by posl.
Dmowski byl užil slov výše citovaných. A má
pravdu. Posl. Dmowski takových slov neužil
sám v »Nov. Vremeni« je dementuje. Dle
»Slowa Polsk.«, blizkého p. Dmowskému, pro-
hlásil toliko, že politická konstelace nutí Poláky
aby se přimknuli ke slovanské vzájemnosti
»Sl. Pol.« slibuje, že řeč posl. Dmowskéh
otiskne doslovně.
V Praze, 1. června. (Dr. Jos. Tschan j.
Z Inšpruku se sděluje, že tam po operaci zemře
ve věku 64 let býv. říšský poslansc dr. Jos
Tschan. Zesnulý byl Tyrolák, ale věnoval se
advokátské praxi v Čechách a posledně by
advokátem v Bilině. Zde byl r. 1901 zvolen
do říšské rady jsko kandjdát strany všeněmecké
Skandální aféra jeho zetě prof. Seidla s posl
K. H Wolfem přiměla ho, že vystoupil z klube
všeněmeckého a brzy na to opustil také Bilinu.
aby se vrátil do své vlasti, kdež prožil posledn
leta, vzdálen politického živola
V Praze, 30. května. (Nová roztržka
ve straně neodvíslosti.) Čásť uherské
strany neodvislosti jest odhodlána hlasovati prot
zvýšení platů honvedských důstojníků a četni-
ctva. Běží prý asi o 25 poslanců. Poněvadž se
tato skupina svým záporným hlasováním octne
v rozporu s klubem, chce nejdříve objasniti svů
poměr ke klubu a proto žádá, aby se svolala
nová klubovní konference, v níž by se rozhodlo
bude-li hlasování pro vládní předlohu o honved
ských platech prohlášeno za otázku streny. Kdy
by se hlasování prollěsilo za povinné pro vše
chny členy, pak by tato skupina byla nucena
z Košutova klubu vystoupiti.
Ze Záhřeba, 28. května. (Bar. Rauch
— Z university.) Tyto dni kolovala zde
pověst, že bar. Rauch jest už na odchodu
že jeho nástupcem bude opět dr. Fuče k-Ra-
kodezay. Rakodezay prý se pokusí o roz-
řešení chorvatské krise tím způsobem, že smí
přívržence bývalé národní strany, tvořící sku-
pínu býv. minictra Tomašiče, s chorvatskými
pokrokovci, skupinou Kulmerovou a samostatný
mi Srby, utvoří z nich novou vládní stranu
s její pomocí provede volební opravu. Zpráva
teto byla úřadně popřena a právem. Chorvatsko-
srbská koalice jest tak pevně spojena, že není
ani pomyšlení, aby se roztrhla a tři výše vy-
jmenované skupiny se odloučily od chorvatské
strany práva, která je v koalici nejčetnějším klu-
bem. Vládní strana, sestávající z části koalice
a býv. strany národní jest na ten čas nemožna
Jinak má se to s odchodem Rauchovým. Jeho
posice po fiasku, jež utržil svou neobratností na
universitě, jest neudržitelna a jeho odchod jest
jen otázkou času. Rauch dlouho již bánem ne-
bude, ale Rakodezay nehude jeho nástupcem
— Do letního semestru na universitě dali se
zapsati celkem tři posluchači, jeden Němec, je-
den radikální Srb a jeden Chorvat frankovoc.
Akademický senát obdržel již od vlády odpověd
na svůj pamětný spis. Vláda zamítá žádost, aby
dr. Šurmin byl opět povolán na universitua
vybízí profesorský sbor, aby v brzku učinil ná-
vrh, jak se má uprázdněná stolice obsaditi.
O dru. Manojloviči není ve vládní „dpo-
vědi ani zmínky, ačkoli akademický senát ve
svém memorandu trvá pevně na svém právu, že
jen jemu náleží disciplinárně vyšetřovati profe-
#21
alto_textblock
#21
sora.
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy zahraničně
V Praze, 1. června.
#23
alto_textblock
#23
Slovanský týden v Petrohradě.
Píše Jan Vaclík.
#24
alto_textblock
#24
II.
#25
alto_textblock
#25
Z Petrohradu, 25. (12.) května. (Pův. dop
„N. L.“) Dnes ráno konečně přijeli varšavským
vlakem slovanští hosté dr. Kramář, Hribar a
Glěbovický. Na nádraží sešlo se mnoho Slo-
vanů a přívrženců slovanské myšlenky. Český
výpomocný spolek vyslal k uvítání patnáct čle-
nů. Byli přítomni také Malorusové, členové
„Ruskohaličského spolku“ a někteří Poláei
Z jižních Slovanů nedostavil se nikdo, což je
znamením s jejich strany, že chtějí vyčkávati.
s jakými idenmi zápndoslovanští poslové přijedou
Také členové „Slovanského dobročinného spcl
ku“ scházeli. Tím bylo zůstaveno volné pole
členům příštího nového ruského spolku slovan
ského, jenž chce se nazývati „Komitétem slo
vanské vzájemnosti“ a vytkl si za účel obezna
movati široké kruhy ruské společnosti s polože
ním a životem západních i jižních Slovanů př
úplném šetření práv každého slovanského ná-
roda. Úmysl je dobrý, uvidíme, jak bude plněn
Z Rusů, kteří se dostavili k uvítání na ná-
draží, sluší jmenovati: člena měslské dumy gen
Volodimirova s několika radními, pana dra. Ver
guna, slovanského rodaktora „Nového Vre
mene“, pana Svatkovského, tlovanského reaak
tora „Rusi“. Bylo přítomno ještě několik čler.
„Klubu veřejných pracovníků, v němž jsou seu
středěni „Novoslované“. Hosté byli pozdraven
hromovým „Na zdar“, kterýžto sokolský po
zdrav zdomácňuje v Rusku tak jako v jinýeh
zemích slovanských, a ruským „Urá!“ Pana Hri
bara a Glěbovického uvítali Malorusové s panen
Dragemireckým v čele zvlášt.
Uvítání slovanských dolegátů bylo hlučné
i upřímné. Po uvítání hosté odvezeni v kočárech
do „hotelu jevropejského“, jenž slyne v Petro
hradě nejelegantnějším.
Na nádraží shromáždilo se mnoho obecen
stva, jež slovanské hosty hlučně pozdravovalo
o
#26
alto_textblock
#26
Po cestě Falllěrově.
»The Daily Telegraph« přináší zprávy
svých korrespondentů na pevnině o dojmu, jaky
učinila cesta presidenta francouzské republiky
do Londýna. Pařížský dopisovatel zaznamenává
prohlášení ministra zahraničních věci Pichon
o velkém úspěchu presidentovy návštěvy v An-
glii, což je zárukou, že budou uskutečněny
všechny snahy, jež vedly k uzavření dohody
francouzsko-anglické.
Zpravodaj »Daily Telegraphu« polemisuje
s článkem »Petite Republique«, která prohlásila
že není možna nijaká alliance franko-anglická,
#27
alto_textblock
#27
dokud Anglie nerozmnoží svou ozbrojenou moe.
Ráz dohody anglo francouzské je mírumilovný
a oba státy se spojily jen, aby pracovaly pr
dílo míru.
Petrohradský dopisovatel londýnského žu
nálu eituje články ruských listě, jež většinou
s největší sympatií sledují vývoj přátelství franko
anglického.
Vídeňský korrespondent »Daily Telegraphu-
píše o rozmluvě, kterou měl londýnský zpravo
daj »N. W. T.« s jistým vyslancem v Londýné
Diplomat upozornil na souvislost návštěvy Fal-
lirovy v Londýně a nastávající návštěvy krále
anglického v Petrohradě, v kteréž souvislosti
vězí politická podstata obou událostí. Vyslanee
nevěří v pověsti, že mezi Francií a Anglií byla
uzavřena smlouva na výboj a odboj a nevěri
ani, že o podobném projektu bylo mluveno př
páteční konferenci ministra Pichona s ministrem
sirem Eduardem Greyem. Podobná alliance
byla by největším nebezpečím pro Francii, jež
by mnohem více riskovala, nežli Anglie.
#28
alto_textblock
#28
Švédský král v Berlíně.
Král švédský, jemuž po odtržení Norska
zůstal pouze trůn vlastní země švédské, navštivi
Viléma II. v jeho residenci berlínské. Snad jes
to odpověď předem na návštěvu anglického lod-
stva v přístavech norských. Zatím co Norove
i s dvorem svým přiklonili se úplně k Anglii,
král švédský i korunní prine, snad částečne
i vlivem německých choti svých, Inou věrně
k Berlínu.
Před večerní hostinou v zámku berlínském
přijal král švédský říšského kaneléře knížet
Bülowa, vrehního dvorního maršálka hr. Eulen-
burga a státního tajemníka zahraničného úřadu
šl. Sehoena. Prohlásil, že jest velmi potěšen
krásným uvítáním a velikou vlídností berlinského
obyvatelstva. Dojmy, jež zažil, byl velice po
hnut. Král propůjčil říšskému kaneléři a vrch-
nímu dvornímu maršálkovi serafínský řád
státnímu tajemníkovi zabraničního úřadu řetěn
k velkokříži řádu severní hvězdy. Císař Vilém
propůjčil vyslanci hraběti Taubovi řád červeného
orla první třídy. Nechť jsou ale sebe větší poli
tické výsledky této schůzky, jimž i udělené řady
zdají se nasvědčovati, opora Švédska osamoce-
ného nepřidá Německu k jeho výbojům sily
#29
alto_textblock
#29
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
#30
alto_textblock
#30
Výstava má již svůj pevný kmen návštěv
níků. Také výstavní den již nabyl svojí ustá
lené formy, výstavní život běží ve svých pravi
delných kolejích. Každou hodinu mění se jeho
tvářnost. Většina pražských návštěvníků, a právě
těch nejvěrnějších, kteří si už zvykli svoji od-
polední siestu tráviti buď v některé kavárněči
cukrárně výstavní raději než v zaprášenýcha
dusných kavárnách městských, nebo pohodlném
fauteilu před ústředním palácem při odpoledním
koncertu, anebo posléze ti, kteří aspoň k večer
si sem zajedou, aby užili nádherné pohody jar
ního večera ve svěži, po odpoledním parnu od
dychující přírodě, ani netušl, že výslava žije
už od časného rána a žije dlouho již tenkrát.
kddy oni ještě sladce vyspávají včerejší výbornou
náladu výstavní.
O 6. hodině ranní otvírají se již její brány
četná armáda uklizeček, sluhů a zahradnických
pomocníků dělá pořádek, zametá, utírá prach.
upravuje cesty a trávníky, uklízí a čistI. K 7
hodině ranní zase jiná armáda se dostavuje
několikerými vraty dovážejí a donášejí se n
výstaviště zásoby. Tehdy již musí býť na no
hách personál všech restaurací, kaváren, ochut-
náváren, aby přehlížel, revidoval a doplnil, čeho
třeba v kuchyních, ve sklepech, ve skladištíeh
a obchodních výkladech.
O 8. hodině pak otevírají se všecky vý-
stavní vchody, dozorci zaujímají svoje místa
turníkety začinají propouštěti první hosty, sku-
tečné, řádné hosty výstavní. Nejrannějšími ná-
vštěvníky jsou ovšem ti, kdož přicházejí
upřímně, z gruntu výstavu prohlédnouti. T
jsou ti pilní, nejvděčnější navštěvovatelé výstavy.
kteří se hned u vchodu opatří průvodcem i plá
nem, a začínají se vší svědomitostí svoji ob
chůzku hezky po pořádku. Převládají mezi nim
ovšem venkované, kteří svoji ranností nás Pra
žany vždycky zahanbují. Volnými vehody zatím
kolem deváté hodiny trousí se stálý sbor vý
stavních obyvatel, těch pravých denních oby-
vatel, kteří tvoří jaksi živý fundus instruktue
výstavy. To jsou výstavní sklepníci, sklepnice
zřízenci a úřadníci jednotlivých závodů, personá
kancelářský, výstavní prodavači a prodavačky
drobní podnikatelé.
V dalších hodinách dopoledních příliv po
malu roste, v pavilonech a kolem zajímavýc
exposicí kupí se hloučky stále hustší a hojnější
Brzy po polednách návštěva stoupá rychleji,
a odpoledne je už živo všude. Turnikety klapou
stále veseleji a i volná, ba nejvolnější prostran
ství výstavní se černají návštěvníky. Ti, kdož
tu od rána byli pilnými prohlížeči, mají právo na
chvíli oddechu a občerstvení, a ti, kteří teprve
přijíždějí, zažili už v přeplněných tramwayích
svoji tlačenici, málo příjemnou na příklad v t
kovém africkém vedru, jako bylo včera, takže
jim nezazlite, když ze všeho nejdřív — sháněj
také svůj oddech a svoje občerstvení, jakoby
ho byli bůhví jak zasloužili . .
A tak bylo také včera živo na výstavišti
jako bude nyní už pravidelně, a bohdá stáleži
věji. Ostatně — jaký jsme to nespokojený, ka-
priciósní pronárod, my pravidelní „výstavníei““
Minulý týden jsme si stěžovali na stálý dešt
mezi dnem a večer na cifelné chladno, kter
prý zahánělo tu pravou „náladu“. A včera jsme
už zase vdpoledne nechtěli být spokojeni, naří-
kajíce na sálavé vedro, které do páté, šesté ho-
diny bylo skutečně úmorné. Ale za to ten nád-
herný večer! Po takovém vedru by výstavní
večer měl trvati nejmíň do jedné s půlnočit
Když už jsme vzpomněli na to uplakané
počasí minulého týdne: zdá se, že už brzo se
vysmějeme každému dešti na výstavě. V dolej-
ším městě zřizují se již plnou parou slíbené kryte
ochozy mezi jednotlivými pavilony, takže si pak
může pršet třeba celé dny — kdo bude chtit
mermomocí ve výstavě zmoknout, bude musie
úmyslně si na déšt stoupnout.
o dba
#31
alto_textblock
#31
Velmi potěšitelný je veliký a všestranny,
stále stoupající zájem, jaký budí letošní jubilej-
ní výstava pražská v cizí žurnalistice, a najmě
v žurnalistice slovanské. Těměř
denně přijíždějí slovanští žurnalisté na delší
pobyt do Prahy, vysíláni jsouce svými redakce-
mi zvlášť k vůli přímému a podrobnému refe-
rování o výstavě. Již v minulých dnech jsme
měli příležitost zaznamenati obsáhlé referáty ně-
kterých denníků ruských — „Rěči“, „Slo-
va“ (petrohradského) a j., kromě toho velké
denníky moskevské a varšavské hodlají sem vy-
slati příští měsíc svoje speciální referenty.
V těchto dnech právě dlí v Praze polská
spisovatelka Ant. Smisz kowa, známá pod
pseudonymem Antoszka, která vedle četných
statí časopiseckých uveřejnila již dvě samostatné
brožurky o českém národě, a nyní zasílá kore-
spondence o výstavě do několika časopisů pol-
ských. Dále dlí nyní v Praze za účelem referátů
výstavních do ruských listů redaktor „Vilen-
ského Věstniku“ B. Iměnitov, a bulharský
žurnalista Ivan Kolarov, redaktor sofijského
denníku „Večerna Pošta“.
Redaktor Kolarov přinesl zároveň vý-
konnému výboru výstavnímu radostnou zprávu,
že koncem měsíce června dorazí do Prahy první
zvláštní vlak z Bulharskr s návštěvou několika
set Bulharů. Uspořádání tohoto výletu z Bulhar-
ska jest zásluhou sekretáře obchodní komory
v Sofii dra. J. Zlatarov a, který nedávno dlel
v Praze, aby se o výstavě informoval a přípravy
pro několik návštěv bulharských zahájil.
Bulharský denník „Trgovinski glasnik“ při-
náší z péra dra. M. Nedeljkoviče serii
článků o výstavě a hospodářském stavu našeho
národa. Články jeho psány jsou neobyčejně vře-
lým tónem a klade se v nich důraz na veliký
hospodářský pokrok český, jenž sloužiti může
Srbům za zářivý příklad. Za účelem seznání
jeho doporučuje autor Srbům pokud možno nej-
hojnější návštěvu pražské výstavy.
Takovéto slovanské styky, prakticky pě-
stované na půdě nejrežlnější — na půdě hospo-
dářské práce, můžeme považovati za nejkrás-
nější aktiva letošní pražské výstavy. Je viděti.
že z období banketův a parádních toastů spějeme
k období té pravé vzájemnosti slovanské, kde
přední roli hrají přímé styky, důkladné poznání
a poctivé informace.
#32
alto_textblock
#32
Šachový turnaj.
#33
alto_textblock
#33
Včerejšího dne byl postup obou vedoucích
zaražen; Vidmar prohrál a Schlechte r jen
s přispěním svého soupeře ušel stejnému osudu.
Tím se celé pole zase sbližilo, neboť Leonha rd
a Důras jsou jim v patách a z ostatních Ma-
róczy pěknou svou výhrou posunul se značné
v před. Z českých hráčů dr. Kvíčala krásnou
hrou proti Miesesoví mile překvapi! čstné své přátel
a ukazuje se býti vážným kandidátem na jednu
z předních cen.
Včera vylosováno III. utkání: Maróczy 1 Víd-
mar U, Teichmann 1/2 Süchting 1/2, Alapin 0 Rubin-
stein 1, Spielmann 0 Marschall 1, Prokeš 0 Důras 1.
dr. Kvíčala 1 Meses U, Salve 1 Treybal O. Lson-
těv 1/2 Bardeleben 1/2, Dus Chotimirskij Leouhardt
Schlechter Janowski.
Dnes utkali se staří soupeři Prokeš—Důras
a Důras opůt zvítězil. Prokeš otevřel španěl ky a
dlouho stála hra stejně až konečně větší zkušenost
černého zvítězila. Bilý ztratil pěšce a brzy vzdal
Dr. Kvíčala slavil dnes zase pěkné vítězství.
Mieses hrál proti němu jako černý pěščem dámy
proti královu a dostal se brzy do tísnivé posice,
kterou bílý využil s velikým mistrovstvím; dobyl
kvality, pěkným útokem rozbil úplně posici černého
a hezkou oběti věže a jezdce dobyl dámy a Mieues
konečně vzdal, nemoha zabrániti ztrátu věžo. Jest
zajímavo, že tak posiční hráč, jako dr. Kvičala, vy-
hrává s útočnými hráči útokem
Spielmann připojil k řadě svých neúspěchů
nový, neboť prohrál včera španělskou hru s M ar-
shallem. Černý po dobrém vývinu pěknon hro
dobyl pěšce a získal lepší hru, ale bílý ulebčil mu
výbru hrubou chybou. Spielmannovi, jak se zdá,
pražský vzduch nesvědčí.
Leontěv remisoval po nezajímavé hře v gam-
bitu dámy s Bardelebenem v 31. tazich.
Alapin hrál bílými králův gambit, jejž ovšem
opatrný Rubinštein odmíti a dosáhl také po-
siční výhody, ovládnuv věžemi volnou linii d. Bilý
však bránil se velice obezřele, takže Rubinšlemn te-
prve v 40. tahu dobyl pěšce a hra bílého se brzy
shroutila.
Vidmar otrpěl těžkou porážku od M a ro
czyho. Vidmar bránil se jako černý ve španělské
hře thcoreticky méně cennou variantou; bilý pře-
krásnou posiční hrou sevřel černého, dobyl pěšcea
odraziv úločný pokus černého, vyhrál snadno v kon-
čící hře. Maróczy vylvořil opětně partii trvalé ceny.
Teichmann-Süchting (hra 4 jezdců) dána
byla po fádním průběhu v 33. tahu za remis. Oba
hráči nesnažili se valně hráti na výhru a dali partii
za remis skoro při plném počtu figur, takže Teich-
mann má v tomto turnaji již 8 a Süchting 9 remis.
Jak nepoměrně výše dlužno ceniti hru Důrasovu,
který jen v Hdkých případech odhodlává se dáti
partii za remis a to jen tehdy, kdy už naprosto není
možno partii vyhráti.
V otevření pěšcem dámy vyhrál Salve nad
Treybalem. Černý po korektně provedeném vý-
vinu přešel k útoku na královské křídlo, ale způsobil
si oslabení vlastní posice, jež bylo zřelelně znatelne,
když bílý útok odrazil. Bilý využíval stále slabých
bodů černého až k vítězství v 6l. tahu, kdy Treybal
po dlouhé, ale bezvýsledné obraně složil zbraně.
Salve ukázal zase v télo partii svojí vysokou znalost
končicích her.
DusChotimirskij otevřel gambitem dámy.
ale jeho soupeř Leonhardt docilil lepší posice.
již si uchoval do konečné hry. Pěknou oběti pěšce
uvolnil si cestu svému pěšci ku postupu a bílý při-
nucen zaň dáti jezdce, černý, maje o fiugru více,
snadno vyhrál.
N-jdéle trvala partie SchlechterJanowski
(hra 4 jezdců), černý docílil následkem slabší hry bí-
ého v otevření lepší posice, ba dobyl i pěšce, ale
v konečné hře proti mistrovské obraně bílého ne-
docílil ničeho. Dal pěšce zpět, aby mohl druhým
volným pěšcem postupovati, ale i to dovedl bllý za-
brániti a pattie jest přerušena v úplně remisové
posici
Stav po XI. utkání: Schlechter 8 (!), Vidmar 3
Leonhardt 712 (I). Důras 71/2, Salve 7, Rubinštein
61/2 (1), Maróczy 61/, Janowski 51/2 (2). Süchting 5l,
Teichmanu 5 (1), Marshall 5, dr. Kvičala 412 (l),
Mieses 41%, Dus Chotimirskij a Spieimann 4, v. Barde-
leben 4 (1). Alapin 31/2 (1), Prokeš 31/2, Leoutev 211
(1), Treybal 2 12.
#34
alto_textblock
#34
— Mieses
e7— 66
17. Ddl xkcce2
18. Val—bl Da5 — d5
SI8 —d6
19. VíI—cl
Kd8—dv
20. De2— e2
Kd7—e
21. Dc2— a4-
Se8—d7
22. Da4xka?
Sd6—f4
23. Vb1xb7
Dd5—h5
24. Ja8 —b6
Ke7— 16.
25. Vb7 xKd7-
Dh5xfz
26. Vd7xf7-
e6x«d5
27. Jb6 — d5—
Dí7—6
28. Ve1— e6-
KIGxKee
29. Ve6xxce6-
Vh8 —c8
30. Da7x e
vzdal.
31. De7 - st-
1.49
1kl
#35
alto_textblock
#35
Dr. Kvíčala
1. e2e4 d7—d5
2. e4xd5 DdBkd5
Ddň—-ah
3. Jbl — cs
Jg8— f6
4. d2—d4
Jb8—c6
5. Sí1—c4
Da5—b4
6. Sel — de
Db4— d6
7. b2—b
Dd6 — d7
8. Je3—b5
Dd7—f5
9. Sd2—f4
Ke8 — d8
10. Jb5xc7-
Jř6 —h5
11. Jg1 — e2
Dí5 —- a5-
12. Sc4 — du
Je6xchá
13. b3 bá
Jh5xkcfk.
14. 0—0
Jb4 X K ds
15. Je7xas
Jí4xe2+
e2xddm
[16.