ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2fcac730-7736-11dc-98bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
2. cervna 1908.
#4 alto_textblock #4
Císlo 152.
#5 alto_textblock #5
mementem. Praví všem českým poslancům bez rozdilu, že, co jest možno u Němců, nejen může, nýbrž musí býli možno též u Čechů. Na půdě vídeňského parlamentu jest nutnaa nezbytna jednota postupu všech po- slanců českých. Tolikéž nutna a ne- zbytna je svornost a jednota všech poslanců slovanských proti sjed- nocenému boji německému, na jehož levém křídle jsou dr. Pergelt a soudruzi, na jehož pravém křídle jsou dr. Lueger a prine Alois Liechtenstein; proti tomuto tá boru musí býti postavena jed- notná armáda slovanská, ve které místo míti budou všechny slo- vanské strany a národy bez roz dílu. Prine Alois Liechtenstein sliboval něme ekým liberálům, pokrokovcům a svobodomysl nikům »věrné milování, které potrvá do sko nání«. Neodporovali křesťanští sociálové a ně mečtí klerikálové spolku s liberály, neodporoval liberálové spolku s křesťanskými sociály. Mlčen dlužno v tomto případě považovati za souhlas Osvědčení, učiněné princem Aloisem Liechten steinem, jest událostí dne. Bude zajisté před mětem úvah také ve dnech nejbližších. Před 25 lety prine Alois Liechtenstein jeho nebožtik bratr Alfred pokusili se nabýt převahy v majoritě pravice a získati a strhnout ji ku politice klerikální. Nepodařilo se jim to Po čivrtstoletí pokouší se prine Alois Liechten- stein získati členy levice poslanecké sněmovny a strhnouti je ku politice klerikální. Ne- pochybujeme, že se mu to podaří. Ně mecké strany obětovaly Wahrmunda obětovaly by Wahrmundů několik, aby zachovaly si nadvládu nad Čechy a Slovany. Řítí se do klerikalismu a do reakc., majíce na očích zá klopky, které jim brání viděti a rozpoznávati kam spějí.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 1. června. (K. k.) Předseda dr. Welskirchner zahájil schůzi ve 3.10 hod. a sdělil, že posl. dři. Straucher a Mahiler popřeli své podpisy na Gabelův dotaz po zabavení časopisu „Maria“. Také prý nikoho ku podpisu ne- zmocnili. Obsah dotazu neschvalují. Proto požádá ministra spravedlnosti, aby dotaz vrátil a přiloží jej ke sněmovním spisům na věčnou památku, jak se v této sněmovně jedná neloyálně. Sněmovna rokovala dále povšechně
#7 alto_textblock #7
o rozpočlu. Posl. Němec (hlavní řečník proti) nemůže povo- liti rozpočet Beckově vládč, protože její jednání vy zývá k nejostřejší obraně a k nejprudčímu boji. Mi- nistr financí zmobilisoval panskou sněmovnu prol poslanecké. Nesluší se, aby stavěl se proti předloze která byla sněmovnou schválena. Také jednání pan ské sněmovny musí vésti k požadavku: Pryč s ní (Hlučný souhlas mezi soc. demokraty.) Rečník brojí rozhodně proti demonstracímí v Karlových Varech. Nesluší se mstíli spáchané bez práví na těch, kdo je utrpěli. Jediným sporným bo- dem v ohledu kulturním mezi Němci a Čechy jest otázka národnostní, avšak ve věcech víry a svo- body svědomí máme toho tolik na práci, že bychom neměli míli pokdy k národním štvanicím. Postup vlády v haličských záležitostech také nebudí žádné důvěry. Čeští sociální demokraté považují jazyko- vou otázku za část sociální otázky. Chtějí na zá- kladě spravedlivého národního vyrovnání i národní Borozumění, aby uvolnili dráhu pokrokovému vý- voji všech národů. Čeští dělníci nesmějí býti vydáni německým fabrikantům na milost a nemilost. Soc. demokraté protestují, aby jazyková otázka byla tříštěna na jednotlivé části. Požadují rozřešení její zákonem pro celou rši. Jako sociální refermy požadují reformu volebního práva zemského a obec- ního a starobní a invalidní pojišťování. Budou hlaso- vati proti rozpočtu. Nedůvěřují vládě, ohlašují jí nej- ostřejší boj na všech stranách. (Hlučná pochvala a pollesk mezi seciálními demokraty.) Posl. Glabiňski (hlavní řečník proj prohlašuje, že mnohem nepříznivější než státní finance jsou politi- cké a zvláště parlamentní poměry. Zde třeba přimě- řená oprava jednacího řáda. Polský klub trvá na po- žadavku zabezpečení a rozšíření zemských sněmů v ohledu finančním, politickém, kulturním a hospo- dářském, jsa pevně přesvědčen, že prospívá tím celému parlamentnímu a ústavnímu životu. K jeho poměru ke státu nenastala žádná změna vzdor změ- nám, udavším se uvnitř polského klubu. Jsme ochotni povznésti základní podmínky síly a zdaru státního účinně podporovati všechny snahy vlády a slran. o nápravu parlamentu a ku provedení rovnoprávnosti národů a j. Zvláště trvá pevně na ústavní zásad svobody a víry a svobody svědomí. Jest ocholen vy- hověti všem národům tohoto státu a jeho postavení ke stranám bude se líditi tím, jaké stanovisko ony zaujmou ku polskému zlubu a polskému národu. Konečné žádal řečník za provedení zákona o vod- ních cestách, zdůrazňuje nutnost berních reforem
#8 alto_textblock #8
Dramatické umění.
#9 alto_textblock #9
+ V pařížském »Odéonu« byla provozováno tyto dny veršovaná tragedie »Velledu« od Maurice Magrea, která měla hlučný úspěch. Ale pollesk platil básníkovi, nikoliv dramatickému autorovi. Kri- tika uznává básnické předností díla, ale vylýká velké slabosti a nehotovosti tragedie, jež nemá pevné komposice a je spíše řadou dialogů, jež poněkud uměle jsou spojeny. V divadle »Alhěnee« byla provozována pěkná veselobra »Labutí píseň« od Georges Duv alaa X. Rouxa. Veselohra má zajímavý, ač ne právě nový děj a rozkošnou sváděcí scénu. Hrdinou kusu je starý záletník markýz de Sambré, jehož »labutí píseň« je jeho poslední dobrodružství. Markýz chce vyprostiti svého zetě z osidel půvabné dámy, aby ho vrátil do náručí své dcery Starý elegán pošle zetě domů a svede svůdnici. Hugaenet byl zname- nilý v hlavní roli.
#10 alto_textblock #10
Hudba.
#11 alto_textblock #11
+ Bílá paní či Bílá dáma? Důvody, jimiž pan Ot. Smrčka hájí svůj nesprávný překlad názvu Boieldienova díla, kriticky neobstojí. Pokud nemůže uvésti jediného případu, že by český lid, pokud po- věst zná, užíval výrazu »dáma« místo »paní«, bude každému česky správně mluvícímu, píšícímu a citícímu člověku vodítkem usus, pro nějž rozhodl se lid. A lid ono zjevení ve svých pověstech, které z báje vše- obecné o »země máti«, bohyni »bábě«, zúžily se na pověst místní a rodinnou, nazval »bílou paní«, někde též »bílou ženou«, jinde (kde mají dvě i tři) »bilými pannami«, »smrtonoškou«, »pannou Lídou«, »divo- tvornou pannou«, jenom nikde »dámou«. (Srovne Dvorského populární studii o »Perchtě z Rožm berka«. Pokud tedy lid nezmění k vůli panu Smrčkovi své názvy, bude nám »bílá paní« zjevením (tak překládaji také slovníkáři francouzské »dame blanche«, viz Herzrův »Slovník francouzsko český«), kdežto »bílá dáma« bude nám vždy jen ženou z lepší společnosti. nazývanou tak proto, že nosí buď bílé šaty, nebo má význačně bílou pleť, opravňující ono epitheton. Do- volávati se požadavků hudebních, rovněž neobstojí. V. J. Novotný, který právě v překládání libret je u nás nejosvědčenější a nejzkušenější silou a který úroveř textů zpěvoherních povznesl jazykově, formálně i vzhledem k deklamací budební, užil ve svém pře- kladu, v němž hraje se »Bílá paní« na Národním divadle, správného názvu a slovo »paní« nečinilo mu hudebně žádných obtíží a také od r. 1887, kdy pře- kladu jeho poprvé užito, do dnes nikdo nepozoroval, že by se slovem »paní« bylo třeba zacházeti ve zpěvu násilně. Záleží tu vše na obratnosti překladatelově. Do toho, že Němci říkají opeře Boieldienově »Weisse Dame«, ničeho nám není. Ať píší, jak roz- umějí, každý dle svého. Výklad je ovšem i tu na snadě. Výraz »weisse Frau«, jak by se p. Ot. Smrčka
#12 alto_textblock #12
z vyslovuje se proti zvýšení daně z líhu. Polský klul bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala.) Ref. dr. Steinwender v doslovu vytkl nulnost reformy jednacího řádu. V olázce cukerní daně vláda povolila veliké straně, která byla podporovánaji- ným nerozvážným živlem. Zákon o cukerní dani ne- bude již schválen, až se vrátí do poslanecké sně- movny. Položky pro vodní dráhy sotva bude použilo poněvadž třeba postarati se o dříve o úhradu celéh nákladu. Zpravodaj poukázal konečně na nutnes nápravy zemských financí, podporu zemědělství, za- vedení dvouleté služby vojenské a obecného starob- ního a invalidního pojištění. Přechod k zevrubnému rokování přijímá se 125 proti 74 hlasůmi Předseda předkládá ku projednání kap. I.—XVI Posl. bar. Hock přimlouval se zvláště za zru- šení zákonného ustanovení, kterým vyjmuty jsou pol trestní věci z dohledu správního soudu. Zemské fi- nance mohly by se upraviti tak, by samosprávným instancím odňaly se agendy, jež svojí povahou nálež státu. Usiluje o vydání služební pragmatiky pro úřad- níky a přimlouvá se za jednotný status pro správní úřadníky. Naše vlády ode dávna pracovaly, aby zni- čily svobodomyslné strany měšťanské. Manželsré právo je v nejpříkřejším odporu se stát. základními zákony. Stát zanedbává svou povinnost, pokud jde o zřizování ústavů pro vzdělání učitelů, kdežto du- chovní kongregace takovéto ústavy zakládají. Rečník uvádí mnoho příkladů, že správa je pod vlivem velmi silné náboženské strany. Německé obyo vatelstvo je proniklé myšlenkou svehodomyslnosti proto bude žádat od svých poslanců, aby zrušili spo- lek s křesťanskými sociály. Rečník bude hlasovati proti rozpočlu, poněvadž vláda není ani svobodomy slná, ani demokralická Posl. princ Liechtonsteiní soudi. Že parl- mentními poměry lze zachovat jen koalici; avšal koalované strany musí míti seboházeň a rozvahu musí se stříci zevnějších intrik. Německé souručen- ství je nulným parlamentním orgánem. Německé sku- piny bez křesťarských sociálů nejsou ničím. Kre- sťanští sociálové nejloválnějším způsobem nabízej ruku k obnovení německého souručenství. Národn jednota rozbíjí se působením židovstva, poněvadi se příčí jeho výlučným zájmům. Věda je svobodna nikdo ji nechce obmezovati. Pokud jde o Wahrmunďa, chybí mu originalita vlastní myšlení. Kdyby byl nedráždil své posluchaě stvo rušením náboženství, nebyl by si bezpochyby nikio všiml jeho brožury a jeho agitační přednášky Ilavním důvodem, proč německé strany nemohou provozovati národní politiku jak by chtěly, je nede- statek tisku skutečně německého. Nabáá je proto aby založily vlastní, čistě německý tisk. Řečník opě- tuje, že křesťanští sociálové budou vždy upřímně usilovat o pěstění německého souručenství ve spolsu s německými stranami sněmovny. (Hlučná pochvala řečníku se blahopřeje.) Posl. Reumann pohřešuje prohlášení ministra vnitra o černichovských událostech a žádá reformu správy v moderním smyslu. Sociální demokraté bu- dou pro sebe požadovati svobodu shromažďovacího prává. Posl. Erb prohlašuje, že o scelení německých naeionálů s křesťanskými sociály nelze vůbec mlu vit. Vítá povděčně ubezpečení Liechtensteinovo o ně- meckém souručenství. Přednáší různá obecná i hor norakouská přání a vytýká ministerstvu vyučování že málo se stará o učitelská pedagogia a národn školství. Posl. Oležnický žádal, By zákonem stanoveny Byly zásady veřejnosti, ú.ního líčemní a Bezprostřed nosti soudního řízení, dále opravu policejního trest- ního práva. Vytýká nevýhody dvojitě správy, státní totiž a samosprávy a navrhuje příslušné resoluce. (Hlučný souhlas.) Posl. Kopyciňski žádal jménem polského klubu zavedení samosprávy království a zemí nápravou zenských financí a p. Ku podpoře mravní a nábo- ženské výchovy mládeže třeba opravy školy ve smy- slu křesťanském. Vinu na zavržení hodných pomě- rech ve škole má společnost sama, jejíž bohaté chudé třídy musí se smířiti. Společnost lidská ne- může existovati bez boha a církve. (Souhlas mezi
#13 alto_textblock #13
Poláky.) Jednání bylo potom přerušeno Příští schůze bude zejtra
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí.
#15 alto_textblock #15
V Praze, 1. června. (Petrohradské porady a polské listy.) Haličský tisk polský zaznamenává pouze zprávy, docházejíeí z Petrohradu o poradách rakouských slovan- ských delegátů se zástupci ruského a polského národa, zdržuje se zatím jakýchkoli úvah o významu těchto porad. Výjimkou jest » Nov. Reforma«, kterou překvapuje zpráva, že ruští Poláci zahajují v důvěrných poradách jakýs »nový kurs«. Zejmena jest překvapena slovy, která jeden z konservativných listů petrohrad- ských vkládá v ústa předsedy polského kola Dmowakého, že prý »Poláci se nacházejí v ta- kové sítuaci, že nemohou sami činiti nijakých podmínek a proto půjdou na slovanský sjezd bezpodminečně«. Z tohoto a některých jinýeh citátů, otištěných z ruských listů, »Nov. Ref.- zavírá, že předseda Dmowski a jeho přátelé
#16 alto_textblock #16
mohl přesvědčiti u německých lexikografů, není vše- obecný, nýbrž jest pouze jižním provincialismem zřídka užívaným. Není tedy divu, že německý pře- kladatel, snad dokonce Soveroněmec, ponecha slovo cizí. Nejméně však obstejí tvrzení, že proto, poněvadž Scribovo libreto není lokalisováno, můžeme si před staviti skolské lidi, mluvící o bílě dámě. Před- staviti si můžeme sice všechno, i ten největší ne- smysl, komu se líbí, ale nám jde tu o správnost Nuže, Skotové v »Bílé paní« na vinohradském jevišt a v překladu p. Smrčkově mluví přece česky? An anglicky, ani skotským dialeklem, ani ersky, slarou keltskou řečí skotských horalů, nazývanou též gačl- štinou. A tím méně francouzsky. Mlaví českya proto maji mluvit správně česky. Ale i kdybychom chtěli přistoupiti na domnělé lokální zabarvení p. Smrčkovo, o bílé dámě Skotové by nám ne- mluvili. Skotská pověst má v dialektu pro pojem výraz »the white maide, bílá děva. S tím názvem hraje se také Boieldieuovo dílo na jevištích anglických. již od r. 1827, kdy uvedeno bylo v Covent Garden. Anglicky říká se také »white lady«, speciálne o avenelské, »the white lady of Avenal«, ale nikoli »dame«, dokonce pak ne »dam«, jehož užívá se jen s příhanou na př. ve rčení »the devil'a dam«, čertova máma. A to snad přece p. Smrčka nechce, aby jeho Skotové zpívali o nějaké »bílé mámě«z Nejsem z těch kriliků, kteří svůj úkol spatřuj pouze ve výtkách. Raději chváll a a povzbuzuji drobnosti přehlížím. Uznal jsem také na překladu p. Smrčkově, co zasluhuje: jeho zpěvnost. Ale co vylknu, pro to mám také vždy důvody. —.
#17 alto_textblock #17
Různé zprávy.
#18 alto_textblock #18
= Pomník vojínů „Velké armády“. Z Pětiko stelí, 1. června, (K. k. uh.) Dnes odhalen byl po- mnik vojínů „Velké armády“, kteří r. 1806 u Pěti- kostelí zemřeli epidemií a jejichž mrtvoly byly po- hrbeny ve společných hrobech. Slavnosti zúčastnil se zástupci francouzské vlády, hl. konsul pešťský Vicomte de Fontenay, záslupce ministra vojenstv zmocněnec major Girodon, záslupce uherské vlády depulace poslanecké sněmovny, obecního zastupitel- stva, společné armády a honvédů a francouzskéh = Vlak se vyšinul. Ze Stolného Bělehra- du, 1. června. (K. k.) Osobní vlak čís. 205 vyšinu se z neznámé posud příčiny včera odpoledne o 1/40 hod. před stanicí Szemesem. Tendr, 2 nákladní va- gony 1 poštovní a osobní vagen byly porouchány Průvodčí vlaku byl zraněn na noze. Někteří ce stující byli jen nepatrně zraněni. V M48 hod. večer vyšinulo se u stanice Szabad-Battyan 6 va- gonů nákladního vlaku, naložených uhlím. Nikdo ne- byl zraněn. Doprava umožněna byla přestupovánín a trat byla dnes ráno opět uvolněna,
#19 alto_textblock #19
tisku.
#20 alto_textblock #20
vyjádřili v důvěrné poradě jakési mínění, jež ruský tisk vyhlašuje za »historické prohlášení« znamenající rozhodný obrat v rozvoji rusko- polských styků. Stalo-li se tak opravdu — píše dále krakovský list — pak má polská veřejnos právo žádati, aby prohlášení polských poslaneů bylo uveřejnéno v autentickém znění, poněvadž novou epochu nelze zahajovati v tichu soukro- mého obydlí p. Kovalevského. »Nov. Ref.« prostě nevěří, že by posl. Dmowski byl užil slov výše citovaných. A má pravdu. Posl. Dmowski takových slov neužil sám v »Nov. Vremeni« je dementuje. Dle »Slowa Polsk.«, blizkého p. Dmowskému, pro- hlásil toliko, že politická konstelace nutí Poláky aby se přimknuli ke slovanské vzájemnosti »Sl. Pol.« slibuje, že řeč posl. Dmowskéh otiskne doslovně. V Praze, 1. června. (Dr. Jos. Tschan j. Z Inšpruku se sděluje, že tam po operaci zemře ve věku 64 let býv. říšský poslansc dr. Jos Tschan. Zesnulý byl Tyrolák, ale věnoval se advokátské praxi v Čechách a posledně by advokátem v Bilině. Zde byl r. 1901 zvolen do říšské rady jsko kandjdát strany všeněmecké Skandální aféra jeho zetě prof. Seidla s posl K. H Wolfem přiměla ho, že vystoupil z klube všeněmeckého a brzy na to opustil také Bilinu. aby se vrátil do své vlasti, kdež prožil posledn leta, vzdálen politického živola V Praze, 30. května. (Nová roztržka ve straně neodvíslosti.) Čásť uherské strany neodvislosti jest odhodlána hlasovati prot zvýšení platů honvedských důstojníků a četni- ctva. Běží prý asi o 25 poslanců. Poněvadž se tato skupina svým záporným hlasováním octne v rozporu s klubem, chce nejdříve objasniti svů poměr ke klubu a proto žádá, aby se svolala nová klubovní konference, v níž by se rozhodlo bude-li hlasování pro vládní předlohu o honved ských platech prohlášeno za otázku streny. Kdy by se hlasování prollěsilo za povinné pro vše chny členy, pak by tato skupina byla nucena z Košutova klubu vystoupiti. Ze Záhřeba, 28. května. (Bar. Rauch — Z university.) Tyto dni kolovala zde pověst, že bar. Rauch jest už na odchodu že jeho nástupcem bude opět dr. Fuče k-Ra- kodezay. Rakodezay prý se pokusí o roz- řešení chorvatské krise tím způsobem, že smí přívržence bývalé národní strany, tvořící sku- pínu býv. minictra Tomašiče, s chorvatskými pokrokovci, skupinou Kulmerovou a samostatný mi Srby, utvoří z nich novou vládní stranu s její pomocí provede volební opravu. Zpráva teto byla úřadně popřena a právem. Chorvatsko- srbská koalice jest tak pevně spojena, že není ani pomyšlení, aby se roztrhla a tři výše vy- jmenované skupiny se odloučily od chorvatské strany práva, která je v koalici nejčetnějším klu- bem. Vládní strana, sestávající z části koalice a býv. strany národní jest na ten čas nemožna Jinak má se to s odchodem Rauchovým. Jeho posice po fiasku, jež utržil svou neobratností na universitě, jest neudržitelna a jeho odchod jest jen otázkou času. Rauch dlouho již bánem ne- bude, ale Rakodezay nehude jeho nástupcem — Do letního semestru na universitě dali se zapsati celkem tři posluchači, jeden Němec, je- den radikální Srb a jeden Chorvat frankovoc. Akademický senát obdržel již od vlády odpověd na svůj pamětný spis. Vláda zamítá žádost, aby dr. Šurmin byl opět povolán na universitua vybízí profesorský sbor, aby v brzku učinil ná- vrh, jak se má uprázdněná stolice obsaditi. O dru. Manojloviči není ve vládní „dpo- vědi ani zmínky, ačkoli akademický senát ve svém memorandu trvá pevně na svém právu, že jen jemu náleží disciplinárně vyšetřovati profe-
#21 alto_textblock #21
sora.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy zahraničně V Praze, 1. června.
#23 alto_textblock #23
Slovanský týden v Petrohradě. Píše Jan Vaclík.
#24 alto_textblock #24
II.
#25 alto_textblock #25
Z Petrohradu, 25. (12.) května. (Pův. dop „N. L.“) Dnes ráno konečně přijeli varšavským vlakem slovanští hosté dr. Kramář, Hribar a Glěbovický. Na nádraží sešlo se mnoho Slo- vanů a přívrženců slovanské myšlenky. Český výpomocný spolek vyslal k uvítání patnáct čle- nů. Byli přítomni také Malorusové, členové „Ruskohaličského spolku“ a někteří Poláei Z jižních Slovanů nedostavil se nikdo, což je znamením s jejich strany, že chtějí vyčkávati. s jakými idenmi zápndoslovanští poslové přijedou Také členové „Slovanského dobročinného spcl ku“ scházeli. Tím bylo zůstaveno volné pole členům příštího nového ruského spolku slovan ského, jenž chce se nazývati „Komitétem slo vanské vzájemnosti“ a vytkl si za účel obezna movati široké kruhy ruské společnosti s polože ním a životem západních i jižních Slovanů př úplném šetření práv každého slovanského ná- roda. Úmysl je dobrý, uvidíme, jak bude plněn Z Rusů, kteří se dostavili k uvítání na ná- draží, sluší jmenovati: člena měslské dumy gen Volodimirova s několika radními, pana dra. Ver guna, slovanského rodaktora „Nového Vre mene“, pana Svatkovského, tlovanského reaak tora „Rusi“. Bylo přítomno ještě několik čler. „Klubu veřejných pracovníků, v němž jsou seu středěni „Novoslované“. Hosté byli pozdraven hromovým „Na zdar“, kterýžto sokolský po zdrav zdomácňuje v Rusku tak jako v jinýeh zemích slovanských, a ruským „Urá!“ Pana Hri bara a Glěbovického uvítali Malorusové s panen Dragemireckým v čele zvlášt. Uvítání slovanských dolegátů bylo hlučné i upřímné. Po uvítání hosté odvezeni v kočárech do „hotelu jevropejského“, jenž slyne v Petro hradě nejelegantnějším. Na nádraží shromáždilo se mnoho obecen stva, jež slovanské hosty hlučně pozdravovalo o
#26 alto_textblock #26
Po cestě Falllěrově. »The Daily Telegraph« přináší zprávy svých korrespondentů na pevnině o dojmu, jaky učinila cesta presidenta francouzské republiky do Londýna. Pařížský dopisovatel zaznamenává prohlášení ministra zahraničních věci Pichon o velkém úspěchu presidentovy návštěvy v An- glii, což je zárukou, že budou uskutečněny všechny snahy, jež vedly k uzavření dohody francouzsko-anglické. Zpravodaj »Daily Telegraphu« polemisuje s článkem »Petite Republique«, která prohlásila že není možna nijaká alliance franko-anglická,
#27 alto_textblock #27
dokud Anglie nerozmnoží svou ozbrojenou moe. Ráz dohody anglo francouzské je mírumilovný a oba státy se spojily jen, aby pracovaly pr dílo míru. Petrohradský dopisovatel londýnského žu nálu eituje články ruských listě, jež většinou s největší sympatií sledují vývoj přátelství franko anglického. Vídeňský korrespondent »Daily Telegraphu- píše o rozmluvě, kterou měl londýnský zpravo daj »N. W. T.« s jistým vyslancem v Londýné Diplomat upozornil na souvislost návštěvy Fal- lirovy v Londýně a nastávající návštěvy krále anglického v Petrohradě, v kteréž souvislosti vězí politická podstata obou událostí. Vyslanee nevěří v pověsti, že mezi Francií a Anglií byla uzavřena smlouva na výboj a odboj a nevěri ani, že o podobném projektu bylo mluveno př páteční konferenci ministra Pichona s ministrem sirem Eduardem Greyem. Podobná alliance byla by největším nebezpečím pro Francii, jež by mnohem více riskovala, nežli Anglie.
#28 alto_textblock #28
Švédský král v Berlíně. Král švédský, jemuž po odtržení Norska zůstal pouze trůn vlastní země švédské, navštivi Viléma II. v jeho residenci berlínské. Snad jes to odpověď předem na návštěvu anglického lod- stva v přístavech norských. Zatím co Norove i s dvorem svým přiklonili se úplně k Anglii, král švédský i korunní prine, snad částečne i vlivem německých choti svých, Inou věrně k Berlínu. Před večerní hostinou v zámku berlínském přijal král švédský říšského kaneléře knížet Bülowa, vrehního dvorního maršálka hr. Eulen- burga a státního tajemníka zahraničného úřadu šl. Sehoena. Prohlásil, že jest velmi potěšen krásným uvítáním a velikou vlídností berlinského obyvatelstva. Dojmy, jež zažil, byl velice po hnut. Král propůjčil říšskému kaneléři a vrch- nímu dvornímu maršálkovi serafínský řád státnímu tajemníkovi zabraničního úřadu řetěn k velkokříži řádu severní hvězdy. Císař Vilém propůjčil vyslanci hraběti Taubovi řád červeného orla první třídy. Nechť jsou ale sebe větší poli tické výsledky této schůzky, jimž i udělené řady zdají se nasvědčovati, opora Švédska osamoce- ného nepřidá Německu k jeho výbojům sily
#29 alto_textblock #29
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory.
#30 alto_textblock #30
Výstava má již svůj pevný kmen návštěv níků. Také výstavní den již nabyl svojí ustá lené formy, výstavní život běží ve svých pravi delných kolejích. Každou hodinu mění se jeho tvářnost. Většina pražských návštěvníků, a právě těch nejvěrnějších, kteří si už zvykli svoji od- polední siestu tráviti buď v některé kavárněči cukrárně výstavní raději než v zaprášenýcha dusných kavárnách městských, nebo pohodlném fauteilu před ústředním palácem při odpoledním koncertu, anebo posléze ti, kteří aspoň k večer si sem zajedou, aby užili nádherné pohody jar ního večera ve svěži, po odpoledním parnu od dychující přírodě, ani netušl, že výslava žije už od časného rána a žije dlouho již tenkrát. kddy oni ještě sladce vyspávají včerejší výbornou náladu výstavní. O 6. hodině ranní otvírají se již její brány četná armáda uklizeček, sluhů a zahradnických pomocníků dělá pořádek, zametá, utírá prach. upravuje cesty a trávníky, uklízí a čistI. K 7 hodině ranní zase jiná armáda se dostavuje několikerými vraty dovážejí a donášejí se n výstaviště zásoby. Tehdy již musí býť na no hách personál všech restaurací, kaváren, ochut- náváren, aby přehlížel, revidoval a doplnil, čeho třeba v kuchyních, ve sklepech, ve skladištíeh a obchodních výkladech. O 8. hodině pak otevírají se všecky vý- stavní vchody, dozorci zaujímají svoje místa turníkety začinají propouštěti první hosty, sku- tečné, řádné hosty výstavní. Nejrannějšími ná- vštěvníky jsou ovšem ti, kdož přicházejí upřímně, z gruntu výstavu prohlédnouti. T jsou ti pilní, nejvděčnější navštěvovatelé výstavy. kteří se hned u vchodu opatří průvodcem i plá nem, a začínají se vší svědomitostí svoji ob chůzku hezky po pořádku. Převládají mezi nim ovšem venkované, kteří svoji ranností nás Pra žany vždycky zahanbují. Volnými vehody zatím kolem deváté hodiny trousí se stálý sbor vý stavních obyvatel, těch pravých denních oby- vatel, kteří tvoří jaksi živý fundus instruktue výstavy. To jsou výstavní sklepníci, sklepnice zřízenci a úřadníci jednotlivých závodů, personá kancelářský, výstavní prodavači a prodavačky drobní podnikatelé. V dalších hodinách dopoledních příliv po malu roste, v pavilonech a kolem zajímavýc exposicí kupí se hloučky stále hustší a hojnější Brzy po polednách návštěva stoupá rychleji, a odpoledne je už živo všude. Turnikety klapou stále veseleji a i volná, ba nejvolnější prostran ství výstavní se černají návštěvníky. Ti, kdož tu od rána byli pilnými prohlížeči, mají právo na chvíli oddechu a občerstvení, a ti, kteří teprve přijíždějí, zažili už v přeplněných tramwayích svoji tlačenici, málo příjemnou na příklad v t kovém africkém vedru, jako bylo včera, takže jim nezazlite, když ze všeho nejdřív — sháněj také svůj oddech a svoje občerstvení, jakoby ho byli bůhví jak zasloužili . . A tak bylo také včera živo na výstavišti jako bude nyní už pravidelně, a bohdá stáleži věji. Ostatně — jaký jsme to nespokojený, ka- priciósní pronárod, my pravidelní „výstavníei““ Minulý týden jsme si stěžovali na stálý dešt mezi dnem a večer na cifelné chladno, kter prý zahánělo tu pravou „náladu“. A včera jsme už zase vdpoledne nechtěli být spokojeni, naří- kajíce na sálavé vedro, které do páté, šesté ho- diny bylo skutečně úmorné. Ale za to ten nád- herný večer! Po takovém vedru by výstavní večer měl trvati nejmíň do jedné s půlnočit Když už jsme vzpomněli na to uplakané počasí minulého týdne: zdá se, že už brzo se vysmějeme každému dešti na výstavě. V dolej- ším městě zřizují se již plnou parou slíbené kryte ochozy mezi jednotlivými pavilony, takže si pak může pršet třeba celé dny — kdo bude chtit mermomocí ve výstavě zmoknout, bude musie úmyslně si na déšt stoupnout. o dba
#31 alto_textblock #31
Velmi potěšitelný je veliký a všestranny, stále stoupající zájem, jaký budí letošní jubilej- ní výstava pražská v cizí žurnalistice, a najmě v žurnalistice slovanské. Těměř denně přijíždějí slovanští žurnalisté na delší pobyt do Prahy, vysíláni jsouce svými redakce- mi zvlášť k vůli přímému a podrobnému refe- rování o výstavě. Již v minulých dnech jsme měli příležitost zaznamenati obsáhlé referáty ně- kterých denníků ruských — „Rěči“, „Slo- va“ (petrohradského) a j., kromě toho velké denníky moskevské a varšavské hodlají sem vy- slati příští měsíc svoje speciální referenty. V těchto dnech právě dlí v Praze polská spisovatelka Ant. Smisz kowa, známá pod pseudonymem Antoszka, která vedle četných statí časopiseckých uveřejnila již dvě samostatné brožurky o českém národě, a nyní zasílá kore- spondence o výstavě do několika časopisů pol- ských. Dále dlí nyní v Praze za účelem referátů výstavních do ruských listů redaktor „Vilen- ského Věstniku“ B. Iměnitov, a bulharský žurnalista Ivan Kolarov, redaktor sofijského denníku „Večerna Pošta“. Redaktor Kolarov přinesl zároveň vý- konnému výboru výstavnímu radostnou zprávu, že koncem měsíce června dorazí do Prahy první zvláštní vlak z Bulharskr s návštěvou několika set Bulharů. Uspořádání tohoto výletu z Bulhar- ska jest zásluhou sekretáře obchodní komory v Sofii dra. J. Zlatarov a, který nedávno dlel v Praze, aby se o výstavě informoval a přípravy pro několik návštěv bulharských zahájil. Bulharský denník „Trgovinski glasnik“ při- náší z péra dra. M. Nedeljkoviče serii článků o výstavě a hospodářském stavu našeho národa. Články jeho psány jsou neobyčejně vře- lým tónem a klade se v nich důraz na veliký hospodářský pokrok český, jenž sloužiti může Srbům za zářivý příklad. Za účelem seznání jeho doporučuje autor Srbům pokud možno nej- hojnější návštěvu pražské výstavy. Takovéto slovanské styky, prakticky pě- stované na půdě nejrežlnější — na půdě hospo- dářské práce, můžeme považovati za nejkrás- nější aktiva letošní pražské výstavy. Je viděti. že z období banketův a parádních toastů spějeme k období té pravé vzájemnosti slovanské, kde přední roli hrají přímé styky, důkladné poznání a poctivé informace.
#32 alto_textblock #32
Šachový turnaj.
#33 alto_textblock #33
Včerejšího dne byl postup obou vedoucích zaražen; Vidmar prohrál a Schlechte r jen s přispěním svého soupeře ušel stejnému osudu. Tím se celé pole zase sbližilo, neboť Leonha rd a Důras jsou jim v patách a z ostatních Ma- róczy pěknou svou výhrou posunul se značné v před. Z českých hráčů dr. Kvíčala krásnou hrou proti Miesesoví mile překvapi! čstné své přátel a ukazuje se býti vážným kandidátem na jednu z předních cen. Včera vylosováno III. utkání: Maróczy 1 Víd- mar U, Teichmann 1/2 Süchting 1/2, Alapin 0 Rubin- stein 1, Spielmann 0 Marschall 1, Prokeš 0 Důras 1. dr. Kvíčala 1 Meses U, Salve 1 Treybal O. Lson- těv 1/2 Bardeleben 1/2, Dus Chotimirskij Leouhardt Schlechter Janowski. Dnes utkali se staří soupeři Prokeš—Důras a Důras opůt zvítězil. Prokeš otevřel španěl ky a dlouho stála hra stejně až konečně větší zkušenost černého zvítězila. Bilý ztratil pěšce a brzy vzdal Dr. Kvíčala slavil dnes zase pěkné vítězství. Mieses hrál proti němu jako černý pěščem dámy proti královu a dostal se brzy do tísnivé posice, kterou bílý využil s velikým mistrovstvím; dobyl kvality, pěkným útokem rozbil úplně posici černého a hezkou oběti věže a jezdce dobyl dámy a Mieues konečně vzdal, nemoha zabrániti ztrátu věžo. Jest zajímavo, že tak posiční hráč, jako dr. Kvičala, vy- hrává s útočnými hráči útokem Spielmann připojil k řadě svých neúspěchů nový, neboť prohrál včera španělskou hru s M ar- shallem. Černý po dobrém vývinu pěknon hro dobyl pěšce a získal lepší hru, ale bílý ulebčil mu výbru hrubou chybou. Spielmannovi, jak se zdá, pražský vzduch nesvědčí. Leontěv remisoval po nezajímavé hře v gam- bitu dámy s Bardelebenem v 31. tazich. Alapin hrál bílými králův gambit, jejž ovšem opatrný Rubinštein odmíti a dosáhl také po- siční výhody, ovládnuv věžemi volnou linii d. Bilý však bránil se velice obezřele, takže Rubinšlemn te- prve v 40. tahu dobyl pěšce a hra bílého se brzy shroutila. Vidmar otrpěl těžkou porážku od M a ro czyho. Vidmar bránil se jako černý ve španělské hře thcoreticky méně cennou variantou; bilý pře- krásnou posiční hrou sevřel černého, dobyl pěšcea odraziv úločný pokus černého, vyhrál snadno v kon- čící hře. Maróczy vylvořil opětně partii trvalé ceny. Teichmann-Süchting (hra 4 jezdců) dána byla po fádním průběhu v 33. tahu za remis. Oba hráči nesnažili se valně hráti na výhru a dali partii za remis skoro při plném počtu figur, takže Teich- mann má v tomto turnaji již 8 a Süchting 9 remis. Jak nepoměrně výše dlužno ceniti hru Důrasovu, který jen v Hdkých případech odhodlává se dáti partii za remis a to jen tehdy, kdy už naprosto není možno partii vyhráti. V otevření pěšcem dámy vyhrál Salve nad Treybalem. Černý po korektně provedeném vý- vinu přešel k útoku na královské křídlo, ale způsobil si oslabení vlastní posice, jež bylo zřelelně znatelne, když bílý útok odrazil. Bilý využíval stále slabých bodů černého až k vítězství v 6l. tahu, kdy Treybal po dlouhé, ale bezvýsledné obraně složil zbraně. Salve ukázal zase v télo partii svojí vysokou znalost končicích her. DusChotimirskij otevřel gambitem dámy. ale jeho soupeř Leonhardt docilil lepší posice. již si uchoval do konečné hry. Pěknou oběti pěšce uvolnil si cestu svému pěšci ku postupu a bílý při- nucen zaň dáti jezdce, černý, maje o fiugru více, snadno vyhrál. N-jdéle trvala partie SchlechterJanowski (hra 4 jezdců), černý docílil následkem slabší hry bí- ého v otevření lepší posice, ba dobyl i pěšce, ale v konečné hře proti mistrovské obraně bílého ne- docílil ničeho. Dal pěšce zpět, aby mohl druhým volným pěšcem postupovati, ale i to dovedl bllý za- brániti a pattie jest přerušena v úplně remisové posici Stav po XI. utkání: Schlechter 8 (!), Vidmar 3 Leonhardt 712 (I). Důras 71/2, Salve 7, Rubinštein 61/2 (1), Maróczy 61/, Janowski 51/2 (2). Süchting 5l, Teichmanu 5 (1), Marshall 5, dr. Kvičala 412 (l), Mieses 41%, Dus Chotimirskij a Spieimann 4, v. Barde- leben 4 (1). Alapin 31/2 (1), Prokeš 31/2, Leoutev 211 (1), Treybal 2 12.
#34 alto_textblock #34
— Mieses e7— 66 17. Ddl xkcce2 18. Val—bl Da5 — d5 SI8 —d6 19. VíI—cl Kd8—dv 20. De2— e2 Kd7—e 21. Dc2— a4- Se8—d7 22. Da4xka? Sd6—f4 23. Vb1xb7 Dd5—h5 24. Ja8 —b6 Ke7— 16. 25. Vb7 xKd7- Dh5xfz 26. Vd7xf7- e6x«d5 27. Jb6 — d5— Dí7—6 28. Ve1— e6- KIGxKee 29. Ve6xxce6- Vh8 —c8 30. Da7x e vzdal. 31. De7 - st- 1.49 1kl
#35 alto_textblock #35
Dr. Kvíčala 1. e2e4 d7—d5 2. e4xd5 DdBkd5 Ddň—-ah 3. Jbl — cs Jg8— f6 4. d2—d4 Jb8—c6 5. Sí1—c4 Da5—b4 6. Sel — de Db4— d6 7. b2—b Dd6 — d7 8. Je3—b5 Dd7—f5 9. Sd2—f4 Ke8 — d8 10. Jb5xc7- Jř6 —h5 11. Jg1 — e2 Dí5 —- a5- 12. Sc4 — du Je6xchá 13. b3 bá Jh5xkcfk. 14. 0—0 Jb4 X K ds 15. Je7xas Jí4xe2+ e2xddm [16.