#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemaědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Prmysl
#5
alto_textblock
#5
Finaněnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číšlu 150. ze dne 31. května 1908.
#7
alto_textblock
#7
ského.
#8
alto_textblock
#8
vznáší.
#9
alto_textblock
#9
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 30. května.
V intimní zátiší svála náhoda několik mužů
v průmyslu a obchodu činných. Když vyčer-
pány otázky obchodu, které nemohly býti od-
sunuty v tomto kroužku a které zabraly hojně
času, přesunul se hovor na otázky dne. Ne
v onom běžném slova smyslu, jak jsme v po-
slední době v Čechách si navykli, mluviti o po-
litických a kulturních otázkách, kde snaha být
hodně krajním jest motivem vůdčím (často boz
ohledu na vlastní lepší cítění a nazírání), ale více
jen s hlediska všeobecného. S hlediska oceňo
vání dnešního našeho žití a styku společen-
„Zabředli jsme u nás do politisování až po
uši. Politická kritika, a ještě více podezírání vy-
plňuje náš život společenský. Připravíme to tak
daleko, že pomalu nebude vlastně mužů, kteří
by dle donních frásí neměli sklonu ku pravdéa
zaprodání národa. Dovedome si býti odpůre
osobními, ale nikoli politickými. Odpůrci, kteří
uznají, že i za míněním jiným může státi ryzost
a hloubka přesvědčení. Hloubka lásky k národu.
A jak chceme, aby z tohoto rozvratu cenění spo-
lečenského vyrůstala silná odhodlanost podnika
telská a hospodářská?“
„Zaráží, jak všechny naše energie se vy
bíjojí na domácí zápasy. A co ještě více pře
kvapuje, že toto malé začasté škorpení stran do-
vede i upoutati naši mládež, náš dorost. Svět
jest pla kvasu, nová seskupení v politice svě-
tové se připravují, obchod a průmysl nastoupil
dráhy světové politiky hospodářské, staré ideje
teorší národohospodářských se tříští, hledání za
sociálním mírem počiná se obraceti na nové
cesty — to vše, jakoby pro nás neexistovalo.
Vyžíváme se ve svých malých poměrech, ve
iet
svých domácích bojich.
„A což by se nenalezl prostředek, jak svěsti
zájem alespoň našeho dorostu jinam, než na
domácí půtky, které nevychovávají k ničemu
než ku přesvědčení, že odpůrce politický děla
vše špatně, aniž se rodilo cos nového v našem
vzduchu „ztříbení idejí“, jak oufemistně nazý
váme naše domácí půtky?
„A nelze odkloněním od politiky buditi naši
mládež k politice skutečně větších linií, k poli
tice, která se směje malému papeženství stra
a jde za velikými cily ideovými?
„Idea není novou. V Německu vyslovil j
Sombart a doplnil velmi případně a ne zrovn
nevhodně Hellpach. Ukázal, jak právě t. zv.
politikové politiky dělají eo nejméně a jak mají
vliv začasté velmi nepatrný na děje udalostí.
Speciálně politikové parlamentní. Jsou spíše
často sprostředkovateli pro své voliče — steje
vůbec za to, aby v těchhle ellech stápěla mládež
svoji energii?
Odkloněním od politiky dne k politice
vyšší... Ještě lépe: životem k politické práci.
Jdea zůstala předmětem rozhovoru.
Naše společnost, pokud možno tak u nás
mluviti, jakoby ztratila zájem o otázky jiné, než
politiku dne. Rozhovor o otázkách obchodu a
průmyslu, o literatuře a umění, o kulturních po-
třebách zmizel z pořadu, na těchto polích ja-
koby zmlkla touha jarého a silného závodění —
poljtická žurnalistika dne stanula vílězně v po-
předí. Jest bezesporně správno, když lid stará
se pokud možno nejvíce o záležitosti polifické
— ale konec konců politická práce tím vyčer
pána není. Býti polilicky činným znamená vést
národ k uplatňování sil po všech směrech, bu
diti mobilisaci sil ve všech oborech, abychom
před světem stáli jako silný činitel, uplatňujíeí
se ve všech odvětvích lidské práce. Úspěch poli-
tický podmíněn respektem a silou. Tyto Iaktory
z velikých úst nevyrůstají. O tom mohli jsme
se i u nás přesvědčiti tisíckráte. Pravý pokrok
děje se prací ve všech směrech, radikalism práce
jest radikalismem nejlepším a nejspolehlivějším
poněvadž nejvýnosnějším. Ovšem: práce pokro-
kové, bořící nemilosrdně přežitky, ze kterých
stíny padají do idejí a názorů lidstva . ..
Jsme v plném zápasu o práva svého ja-
zyka. Ten zápas nebude vybojován, i kdyby
došlo k několika jazykovým osnovám. Upraví
přechodně modus vivendi, aby boj při nejbližší
přiležitosti propuknul znovu. Proto prostě, poně-
vadž každý zákon jest výrazem určjtých mocen-
ských poměrů, které působily v době vydání
vypracování jeho. Změnou poměrů probouzí se
potřeba reformy — timto vývojem neustálým,
kde příčina a následek tak logicky za sebou
jdou, ubírá se lidstvo do předu. Pořádek v našich
poměrech jazykových, který by byl spravedlivým
k oběma stranám a byl oběma uznán, bude
přivoděn teprve tehdy, až Němcům dokážeme,
že jsme činitelem mocenským, který jimi po-
ražen býti nemůže, který však může ohroziti
je. Budeme vítězi, až budeme tak mocenskými.
jak toho pro vítězství nutno. Zatím na tomto
bodu ještě nejsme. A proto budeme bojovati
boj dále. Ale jeho zbraní není pouze novinářský
článek, parlamentní řeč (jak pozbyly kouzla
u nás !), interpelace, zápasy na půdě zákonné
— jeho hlavní zbraní jest silný a mocný rozvoj
našeho národa.
Býti mužem na svém místě — jak přispívá
tu k vítězství každý z nás! Ve velikém světě
národ neposuzuje se dle svých přání u tužeb,
ale dle toho, jak dovedl svou prací a vahou
uplatniti se vlivně na děje rozvoje lidstva. Kdy-
bychom dnes byli národem v plném slova smyslu
kulturním, národem, jehož širé vrstvy byly by
probuzeny sluncem poznání a vzdělání, národem
se silným průmyslem a obchodem, národem se
vzorným zemědělstvím, se školstvím vyhovujícím
všestranně, národem samostatných a sebevědo-
mých, protože hospodářsky neodvislých mužů,
byla by také váha naše v tomlo státě jinoua
hlubší, protože by světu imponovaly naše činy
a skutky. A pak také jinak by vypadalo
plnění našich úkolů ve Slovanstvu.
Jako bychom věru nedovedli pochopiťi, že
nejlépe svoji politiku ten národ obstarává, který
sám na sobě, doma nejvíce pracuje a se po
#10
alto_textblock
#10
Nechť se u nás proli tomu uvádí cokoli: výchova
k čelné hospodářské práci jest zároveň výchovou
k mužné samostatnosti. Práce hospodářská není
tvořením jmění soukromých, ale rozšiřováním výdě-
ltěné čínnosti ve vlasti. Vznik našeho silného prů-
myslu v území, odkud lid nám odplývá do uzavře-
ného území, obmezí rovnoměrně možnost expanse
německého průmyslu severu Čech, poněvadž uepe
jiný zdroj energie: lidskou práci. Heslo „Svůj k své
mu!“ není ještě heslem, kde kupovali — heslo me
smysl hlubší a pronikávější. Směřuje k tomu, aby-
chom síly své doma sami si uživili a nedávali je
k disposici a do vedení našim národním odpůrcům
Německý průmysl severu Čech jest bez českého děl
níka nemyslitelným: čím cennější bude tento dělník
tím více bude respektován on i jeho národnost,z
kterou i dnes tak hrdinsky se bije. Kam by zapadla
na př. sláva trutnovských podnikatelů, kdyby český
dělník jim se odstěhoval. Bušiti do bubnu vlastenecké
reklary, kde mám koupiti zboží německého původu
od českého obchodhíka, jest těžkým hříchem a přece
se ho často dopouštíme: na uvedený právě hilubší
smysl hesla jako by se u nás nemyslilo. A přece by
byl tento prostředek účinnějším, než jakýkoli jiný
Tedy: výchova k hospodářskému snažení a my-
šlení. Výchova k touze po silné práci hospodářské
Býti hospodářsky činným jest tolik, jako býti prova-
nut touhou po neodvislosti. To předpokládá ale záro-
veň výchovu k samoslalnosti povahové. A zde nulno
především zasaditi páku.
A vedle toho: jest konečně nutno, abychom s
v Čechách probudili k jinému sociálnímu cenění. T
jest starý pro nás na tomto místě motiv, ale nutn
ho stále opakovati Snad nalezne pak hojně vyzna-
vačů. Pro nás přeše všechna krásná hesla o hospo-
dařské neodvislosti jest obchodník nebo podnikatel
průmyslový společensky přece jen osobou méně vý-
znamnou a ceněnou. Dovedeme prokazovali úclu a
komickou zpěvákům, máme uznání pro různě pokusy
literární, máme obdiv pro okresní politiky a raduje-
me se, klyž ve spoustě frází také pronesou rozumné
slovo, jen abychom mohli podati důkaz, že „přece
jen něco ví“ — muž, který prací svého života dovedl
stvořiti podník, který dává výdělečnou možnost slům
spoluobřanů, úety sociální má v nás přece jen málo
Začasto méně než jeho syn, který rozhazuje. co ole
nastřádal. U nás pořád ještě sociální cenění není za-
oženo na výsledku práce A přece v tom zračí se zá-
kladna kulturního národa, že sociální úcty poživá
jen ten, kdo něčeho dokázal, kdo se ukázal statnýme
čienem společnosti.
Kdyby zde podařilo se zjednati nápravu, probu
se i na tomto poli cližádost mládeže. A jak bylo b
slunno a krásně v těch našich Čechách, kdyby do-
rost naplněn byl louhou silné samostatnosti životné,
kdyby se netopil v agitaci dne, ale toužil položiii
základy lepšího budoucna národa na jeho zpevnění
kullurním a hospodárském! Nebyla by to lepší poli-
tika, než dnešmí politické hašteření a podezřívání?
A nerostli by nám na tomto podkladě polilikové silní,
poněvadž životem vychovaní a zká znění?
V minulém týdnu naše bursa poskytovala
obraz oživenější. Postupující uvolnění na trhu
peněz obrací opětně větší zájem k hodnotám
ukládacím, které v posledních měslcích byly
úplně zanedbávány. Došlo opětně k několika
uzávěrkám naších domácích dlužních úpisů a
uzavřena i ruská půjčka za kurs 96 40. Ale
i na trhu hodnot dividendových rozvinul se čilý
obchod a jednány byly akcie Zajišťuvací banky
za 155 —, 153 50 a 154.50, akcie Živnostenské
banky za 238 50, Podolské cemenlárny 202. —
České banky Unlon 245 50 a strojirny dř. Dan-
kovy 456 50 a 433.— (bez práva upisovaciho)
Jinak podáváno za akcie: České průmyslové
banky 415.—, Hospodářské úvěrní banky 388 25.
Pražské úvěrní banky 524 —. »Merkuru«, akc.
směnár. spol. 598.—, První pražské zastavárny
455.—, První české akc. pojišťovny na život
273.—, První české továrny orient, cukrovinek
255.—, Kolínské továrny kávových náhražků
670.—, pivovaru v Čes. Budějovicích 840.—
České spol. pro průmysl cukerní 170.—, to-
várny na umělá hnojiva v Kolíně 395. —, Prvn
česko-moravské strojírny 850.—, Úvěrního ústavu
v Hradci Králové 446.—, Pražské paroplavební
spulečnosti 600.—, První české rafinerie v Mo-
dřanech. 360.—, aniž by tu bylo došlo k zá
věrkám.
#11
alto_textblock
#11
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů .)
#12
alto_textblock
#12
Na vídeňské burse přenesla se z minulého týdne
do tohoto nálada dosti pevná. Ač obchody byly ne-
značné, přec zvláště hodnoty želézářské udržovaly
si povné kursy Teprve trvale nepříznivé zprávy
z cizích trhů železářských a zvláště prohlášení ryi
Taussiga na valné hromadě společnosli státní dráhy
způsobily na burse oslabení.
Dojem vývodů ryt. Taussiga byl na bursu znač-
ný. Od počálku lohoto roku trousily se zprávy, že
vyjednávání mezi vládou a státní drahou bude brz
skončeno vzájemnou dohodou a v této situaci spatřo-
vala bursa po celou dobu podnět ke zpevnění na
trhu hodnot dopravních. Ryt. Taussig prohlásil nyní
že o skutečném jednání nelze vlastně ani mluviti
a z jeho vývodů bylo lze vyčísti, že státní drábe
nebude příliš ochotna sleviti mnoho se svých poža-
davků. Bursa vystřízlivěla a ztrácí na delší dobu
jeden z podnětů, který ji mnoho zaměstnával.
Proto byl trh hodnot dopravních v celku ochablý.
Ztráty kursové nebyly ovšem značné, avšak jisté
vystřízlivění nedulo se zakrýti. Pevny byly pouze
akcie Dunajské paroplavební společnosti.
Akcie bankovní byly docela zanedbávány. Obra-
ty zde byly nepatrné a kursové změny skorem žádně
Všeobecnou ochablostí utrpěly ovšem akcie Úvěrního
úslavu.
Zelezářské hodnoty byly z počátku týdne velmi
pevny. Alpinky kupovány ve velkých položkácha
kurs jich mohl značně zpevniti. Později vzestup byl
zaražen, avšak železářské papíry uchovaly si pevné
smýšlení, které udržováno bylo zvláště příznivěj-
šími zprávami z amerického trhu železářského. z
ostatních hodnot hledány akcie leykam-josefodolské
papírny, karpalské petrolejové společnosti a spojené
elektrářské společnesti.
Trh rent a hodnot ukládacích byl klidný a pevný
při postupujícím zlevňování peněz.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
1- 30). května 23. května
Rak, korunová renta . . . 97 40 97.40
Rak. zlatá renta . . . . . 116.40 116.65
Uherská zlatá renta . . . .
111 60 111.70
#13
alto_textblock
#13
93.35
Uherská korunová renta
93 40
187 80
Turecké losy . . . . . .
188 50
Rak, kreditky . . . .
630. 75.
631 75
412.
Banka pro země rakouské
440. 90
747 75
Uherské kraditky . . . . .
751..50
Bankovní jednota . . . .
522.—
521.90
Pozemkový úvěrní ústav . .
1038.—
1061.-
Živnostenská banka . . . .
237.50
237 50
686 50
Společnost státní dráhy . .
694 75
131 75.
134 —
Jižní dráha . . . . . . .
443.—
442 50
Polabská dráha . . . . .
1117. —
1122 -
Buštěhradská dráha lit. B. .
1015.—
1018.—
Dunajská paroplavební spol. .
5í5. —
519 —
Rakouská továrna na zbroj .
663 40
653 50
Alpinky . . . . . .
561 . —
561 75
Rým.-muráňská společnosť .
Pražská železářská společnost 2371. — 2641. —
Mostecká uhlářská ostspolečn 712 — 710 —
Schodnica . . . . . . . 477 — 474-
Loninská devisa . . . . 23. 97 241 15
Říšské marky . . . .. . 11760 117 67
Z trhů peněžních (30. května). Snížením lom
bardního úroku se 4 na 31/2 proc. vrací se fran-
couzská banka ke starému zvyku, dle něhož roz
pjetí mezi timlo úrokem a diskontní sazbou činilu
1/2 proc. Zvýšení lombardního úroku na 4 proc. stal
se loni proto, aby zabráněno bylo spekulaci s ame
rickými hodnolami a jich invasi- do- Francie. Dle p-
sledního výkazu sesilila franconzská banka znovu
svůj zlatý poklad o 66.3 mil. fr. na 3043 mil. f-.
což jestí cilra nebývala. Současně vzrosti portefeulile
o 108 mil. na 968 mil. a oběh bankovek pouz
o 3.2 mil. na 4751 5 mil. fr.
Praha. Dnešní nás trh minul zcela bez ob
chodu a podáváno pouze za akcie: První české tov
orientálských cukrovinek (bez kuponu) K 255.—,
»Merkuru«, směn. akc. spol. K 598.—, První pražské
zastavárny K 455.—, První české akc. pojišťovny na
život K 273.—, kolínské továrny kávových nabražk
K 670.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 840.—
Živnostenské banky K 238.50, české banky Union
K 245 50, České spoječnosti pro průmysl cukerní
K 170.-, strojírny Daňkovy (bez práva upisovaciho)
K 432.—, Pražské úvěrní banky K 524.—. Hospod.
úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky
(bez práva upisovacího) K 415.—, Podolské cementárny
K 202.—, Zajišťovací banky K 154.—, akc. továrny
na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 395.—, Prve
českomoravské strojisny K 850.—, Králohradeckého
úvěrnlho úslavu K 446.—, Pražské paroplavební
společnosti po Vitavě a Labí K 600.—, První české
rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Vídeň. Prodeje akcjí společnosli slátní dráby
a usnesení ústředního výboru německé říšské banky
nesnižovati zatím úrokovou míru, působily na na-
čáteční burse výslovně nepříznivou náladu. Také
lombardy jsou prodávány. Uherská korunová renta
byla vyšší. Na polední burse přes lepší zprávy
z Berlína potivala všeobecná nechuť. Prodeje
v akctích společnosti slální dráhy potrvaly. Žele-
zářské papíry neměly zájmu, obchod v žádněm
oboru nebyl živější a bursa končila chabým a sla
bým smýšlením. Na bankovním trhu akcie banky
pro zemé rakouské, Uhionbanky a Anglobanky byly
dobře upevněny, akcie společnosti státní dráhy kon-
čily nižším kursem, lombardy kolisaly a protož
ještě nebyl znám průběli jednání dnešní valné hro
mady, se kursy neústáldly. Alpinky a pražské žele
zářské zůstaly dobře upevněny, petrolejářské byly
slabší, severozápadní dráhy a severní dráhy měly
poptavku. T.h k ukládaní nezméněn; na eskomptní
trhu peníze lehičí, 35/2 00
Berlin. Průbet dnešní bursy byl od samého
začaíku pavný, ovšem obchody omězily se na míru
nejmenší. Dobrým dojmem působily zpětné koupě.
jež uskutečňovány v akciíchy společnosti Phön r.
které zpevnily skorem o plné procento. Se zřejmým
zájmem sledováno zlepšení kutsu akcil podníků
uhelnodolných, z nichž harpenské nejvíce na kursu
získaly. Prodeji vídeňské spekulace sliženy opěln
akcie statní dráhy, zatím co kředitky a lombardy
v kursu jen málo se změnily. Pro hodnoty americk
neobjevil vělší zájem, přes to, že z Nov. Yorku
hlášeny kursy dosti pevné. Z titrů ruských hledány
akcie pstrohradské diskoniní banky. Pevně zúroči-
telné hodnoty ruské byly více méně zanedbavány a
spíše slabsí. Soukromý diskont setrval na 35/2%.
Rozmnožení základního fondu závodního Zemské
banky. Zemská banka král, českého přistupuje k se-
sílení vlastních prostředků vydáním nových svých
4proe základních úpisů. Používá k tomu doby uleh-
čaní trhu peněz a úspěch její emisse bude jistě
úplný. Pdvodně činil základní fond Zemské banky
4 mil. korun, v r. 1894 byl zvýšen na 6 mil. korun,
r. 1897 na 1) mil. a nyní zvyšován jest na 15 mil.
korun. Pro Zemskou banku má zvýšení to i význam
ten, že může nadále přijímati vklady na knižky
pokl. poukázky až do 45 mil. kor. (dosud jen do 30
mil. K) O emissi vydána byla tato zpráva: Zemský
výbor království českého rozhodl se za souhlasu
c. k. vlády k návrhu ředitelstva Zemské banky, aby
základní fond závodní Zemské banky království če-
ského zvýšen byl z dosavadních 10 milionů korun
na 20 milionů korun, vydáním 4% základních úpisů.
Ředitelství Zemské banky usneslo se ve schůzi, ko-
nané dne 23. t. m. na tom, aby bylo těchto 4proc.
základních úpisů vydáno prozatím za 5 milionů kor.
v kusech po K 10.000.—, 5000.—, 1000.— a 100.—.
Základní úpisy Zemské banky království českého
požívají sirolčího bezpečí, za jejich zúročení a spla-
cení ručí království české. Nepodléhají žádnému slo-
sování a jsou proto se zálibou vyhledávány k uklá
dání jmění veřejných fondů a nadací, peněz sirot-
čích, kaucí služebních a obchodních i vojenských
záruk svatebních. Vzhledem k obmezenému obéhu a
zvláštní povaze jejich uložení nejsou vydány citel-
ným změnám na kursu. Pololetní kupony vyplácejí
se bez všeliké srážky. S vydáváním nových 4proe.
základních úpisů Zemské banky započato bude dnem
15. června t. r. Přihlášky na odebraní těchto úpisu
přijímají se však již zejtřejším dnem počinaje u po
kladen Zemské banky. Slanovami obmezena jest
Zemská banka přijímati vklady na knížky a poklad-
niční poukázky pouze do trojnásobné výše základ-
ního fondu závodního, tou dobou tedy do sumy 30
milionů korun, která byla již dosažena. Vydáním
nových 4% zakladních úpisů za 5 milionů kurun
rozšíří se tato mez na 45 milionů korun a nebude
Zemské bance více třeba obmezovati vklady na
knížky neb na pokladniční poukázky. Zejména vklady
na knížky budou Zemskou bankou nadále přijímány.
První vklad nesmí však býli menší K 1000.—. Po-
zději může býti ukládáno po částkách libovolných.
Zakladalelský ruch v Ilakousku v prvém čtvrtlet
1908. Jak se dovídáme ze slatistiky, sestavené časo-
pisem „Handelsmuseum“, býlo v I. čtvrtleti 1908 no-
vě založeno, resp. v obch. rejstříku zapsáno jen
5 akciových společností, v tom akc. spol
Roth s 12 mil. kapilálu; loni bylo založeno celkem
87 akc. společností se 173 mil. K, takže na čtvriletí
připadlo průměrem 17 společností s 43 mil. K. Ka-
pitál akciový zvýšilo celkem 11 průmyslových spo-
lečností s 15.85 mil. K, l. j o něco více, nežli při-
padlo loni průměrem na jedno čtvriletí. Společno-
stl s ruč. obmez. založeno bylo letos 78 s kme-
novým kapilálem 19.85 mil. K, kdežto loni případlo
na kvartál 49 společností s 13 mil. K; v tomto oboru
zdkladatelské činnosti vykazuje tedy lebošní rok
stupňování o 50 jak co do počtu společností s r. o.
tak co do kmenového kapitálu. Největší společnosli
s r. o. letos založené jsou Ostravsko-karvinská báň-
ská společnost (dříve akc. spol.) s 3 mil. K a Úvěrním
ústavem založená Společnost s r. o. pro obchod se
surovým petrolejem s 2 mil. K; vůbec hrála forma
společnosti s r. o. v tomto čtvrtletí při organisačních
pokusech petrolejářského průmyslu důle-
žitou úlohu. Od soukromých firem bylo dle
téže statistiky založeno 87 nových podníků a 7 trva-
jících závodů značně rozšířeno, kdežto loni na čtvrt
roku připadlo 136 nových podniků a 11 rozšíření
#14
alto_textblock
#14
trvajících závadů. Prvé místo v soukromém zakla-
dalelském ruchu zaujimná vždy ještě průmysl tex-
tilní, i když nelze zneuznati, že jak u toholo, tak
i u jiných odvětví průmyslových uplatňuje se pokles
konjunktury také ve statistice zakladatelského ruchu.
Průběh valné hromady rak. severozápadní dráhy,
konané dne 29. kvělna, patři z největší části — dík
iniciativě německé — do rubriky čislě polilické.
Mespoň referáty, které německé listy o jednání valně
hromady té přinášejí, nepovídají ničeho o jakýchkol
momentech věcných nebo hospodářských. Jak již
svého času bylo ohlášeno, pokládají německé spo-
řilelny za nulné, aby peníze sobě svěřené uložily
i v akciich oněch zelezničních společností, při nichž
eventuálním sestátněním „ohrožena“ by býti mohla
pověsíná država německá. A tak k lelošní valné hro-
malě dopanovily německé spořilelny, které se již
tak vzácné osvěily při chránění državy německé
v Rakoused uherské bance, dle „Boh.“ 20..000 akcií
a jejich záslupci zúčaslnili se „větším počtem“ (všech
akcionářů bylo 54) valné hromady. Mluvčí jich, řed.
Jos. Herzer z Ústí n. L., dotazoval se, zda a poku
vede se jednání s vládou v příčině sestátnění sev-
záp. dráhy a dovozoval nutnost, aby event. sestát-
nění její stalo se jen současně se sestátněním jiho-
severoněm. dráhy spojovací. President, všemocnýp
ryt. Taussíz, na to prohlásil, že s jiho-severoněm.
drahou spojovací pkási jednání byla vedena, jm
všnk v posledních měsících „nenásledovalo již žádně
jině, naproti tomu s drahou severozápadní vůbec
žídné jednání o seslálnění nebylo ani zahájeno. Pan
Tausviz ovšem pokládal by „za slav poněkud n
příjemný“, kdyby zatím sestálněna byla jen právně
úplně samostatná dráha jiho severoněmecká spoja
vací, ale nezbývá prý než vyčkati. — Bylo by si jen
přáti, aby státní spcáva při postupu sestátňovacím
řídila se v prvé řadě hledisky věcnými a planému
pokřiku německých spořitelen neobětovala vážné zá-
jmy hospodářské a finanění.
Revisní činnost „Securilas“, peněžní společnost
s ručením obmezeným v Praze, rozšířená právě vedle
přehlídek závodů průmyslových, obchodních a ústavo
peněžních, zvláště na hospodářslví komunální
svědčí o vyspělosti českých obcí, jež se snaží uvést
obecní účetnictví v soulad s pokrokem v tomto oboru
dosaženém a předkládati poplatnictvu účty obecn
v jasnosti a přehlednosti co největší. Mimo to působ
„Securitas“, přezkoumávajíc přiznání daňová a pla
tební rozkavy daňové a udílejíc rady, jak možno užíl
všech výhod. zákonem poplalnictvu poskytovaných
Také kapilalisté, kteří chtějí se zúčastniti různých
podniků, s prospěchem vyhledávají služeb „Secu-
rilas“, aby dříve odbornou přehlídkou přezkoumala
stav závodu a zjistila, pokud možno, vyhlídky de
budoucna.
Akce na zvýšení odbytu olaje v Dalmacii. Dne
27. t. m. konána byla v ministerstvu orby porada
záslupců ministerslva a dalmatských poslanců
olázce podpory dalmatské výroby oleje a jeho ob-
chodního zužitkování. Za poslední kampaně poučo-
vání malí producenti o racionálním zacházení s oli-
vami, vyrobený olej byl ukládán v ústředním skla-
dišti ve Splilu a s velkoobchodem navázány výhodné
slyky. Úslředním skladištěm v tu- i cizozemsku na-
bízené dalmaiské jemné oleje budily u prvních firem
živý zájem a daly podnět ke značným objednávkám,
tak že nyní zamýšlí se celou akci rozšířili, zříditi
řadu společenstev producentů oleje a přičleniti je
ke svazu ve Splitu, který je ve spojení s ústředním
skladištěm, jež bylo zlízeno ministersvem orby.
Simmeringská továrna na vagony. Bilance Sim-
meringské továrny na vagony bude v krátké době
doholovena. Společnost byla více zaměstnána než
v roce laňském, použije věak část zvýšení zisku na
odpisy. Dividenda r. 1905/6 činila 3 proc. a za r.
1906)7 bude rozdělena dividenda nejvýše 5 proc.
Snížení cany oukru. Výbor spojených rafinerií
cukrn uvotnil včera na červen 4proc. kontingenta.
Na květen bylo uvolněno 7 proc. Od počátku kam-
paně uvolněno celkem již 59 proc. — Ceny byly
stanoveny nově na 75 K z lovárny, 75 50 z Prahya
76.— z Vídně, čili byly sníženy o K 1.25.
Mladoboleslavský lihovar. V bilanční schůzi
správní rady bylo usneseno, navrhnouti valné hro-
madě vyplácení dividendy 20 K (loni O) na akcii.
Porala o patrolejních larifech. V ministerstvu
železnic konána byla porada inferesentů průmyslu
paírolejářského o otázce tarifní, která vznikla lím.
že na tratích severní dráhy trvají vyšší tarify, než
na tratích státních drah. Proli tomu slaví se české
rafinerie kleré tím vidí se býti zkráceny, kdežto
haličské, moravské a slezské vafinerie zastávají se
správy severní dráhy, klerá stavěla se dosud proli
snížení lokálních tarifů. Porada prozalim neměla vý-
sledku: záslupci vlády vzali na vědomí pouze přání
obou skupin.
Trhy. Svatovitský výroční trh na dobylek a zbo-
ží v Nověm Kníně, který připadá na pondělí 15
června, bude v pätek 12. června. — Trh n
siemenský skot koná se v Do mažlicích 16.
června
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 1. června 1908 přihlášeno jest 295
kusů hovězího dobytka původu domácího, 180 kusů
původu haličského a — kusů původu uherského.
#15
alto_textblock
#15
Banky, záložny a spořitelny.
Ústřední banka českých spořitelen v Praze.
Stav vkladů k 31. květnu 1908 K 80,337.713 89
Úvěrní ústav v království českém v Praze
Účet vkladů za měsíc květen 1908. Vloženo
K 238 370.10, vybráno: K 193 344 32.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové
Stav vkladů koncem měsíce kvělna 1908
K 18,225 963.07, o K 185.880.23 více oprot
konci dubna 1908.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky
vkladní knížky činil koncem měsíce května 1908
K 87,084 249.13.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
činily koncem měsíce května K 35,891.119.23.
vedle splacených na IV. emisi akcif K 1,032.691.94
Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4'spro-
centních bankovních dlužních úpisů v obnosu
K 15,669.700.—
Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky
pokladniční poukázky a na běžný účet činily
koncem května 1908 celkem K 35,783.155.—
oproti minulému měsíci o K 81.281. — více
#16
alto_textblock
#16
Frny peněžní
#17
alto_textblock
#17
Vídoňská burna
#18
alto_textblock
#18
Závěrečné kursy
Renty
30. května 29. května
áprocentní papírová květnová . . 97.20 97.20
4 2procentní » únorová . . 99.10 99.15
šprocentní stříbrná lednová . . . 97.15 97.15
4.2procentní . dubnová . . 99.10 99.15
116.40 116.45
4procentní zlatá rakouská . ..
97.40
97 40
4procentní korunová rakouská ..
87 15
87 30
31/zprocentní korunová (invest.) .
111.60 111.55
4proceniní zlatá uherská . . ..
93.35
93.30
4procentní korunová uherská . .
83.—
82. 9
31/aprocentní kor. (invest.) uher.
96.20
ruská půjčka . . . . . . . .
#19
alto_textblock
#19
96 30
#20
alto_textblock
#20
pětiny
#21
alto_textblock
#21
Zástavní listy české hyp. banky 59%
4 0
„
. . .
31n
„
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ . . . » (v K) 40
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4%
. . » . (v K) 4
490
Žel. . » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
4
zemské banky
Dlužní úpřšy Č-ské prům. banky 41/2
Dlůžní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 49%
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
» » . . 4%
„
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4v0
Želez. úpisy » . » 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/29
4 %
» . „
» hal. zem. banky 4 1/ 2
„
49%
„
„ . .
Kom. dl. úpisy . . „ 49%
Železnič. . . . . 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2
» 410
„ » Rak.-uherské banky 4 %
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4°0
„ .
» » 31/2 0
Kom. dl. úp. . . » 4 %
. „ . „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Ruská státní půjčka z r. 1906 59%
Únorová společná renta (v pap.) 4 200
Dubnová . , (ve stř.) 4.2 .
Květnová . . (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . . 490
„ korunová renta. . . 49 %.
„ investiční . . . . 3 1/2 0
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . .»
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .,
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . . ,
.
První česká akc. pojišť. na život
»
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
.
Živnostenská banka . . . .
„
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakouskouherská banka . . .
„
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojirna . . . . .
„
Rustonova strojírna . . . .
.
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích,
Kolínská továrna chemická . .»
Podolská cementárna . . . .»
Poldina hut
. . . . .
Pražská železářská společnost . »
První česká raff. v Modřanech »
»
» tov. orient. cukrov.
#22
alto_textblock
#22
x. Z Vídně, 30. května. (Telfgram
Devisy. (První číslo značí peníze,
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol.
198.45, Bukurešť na krátké lhůty
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr.
#23
alto_textblock
#23
Zástavní lislv:
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31aproc. Hypot. banky kr. českého
4/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořilelen 4 9 %.
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . . . .
státní z r 1864 . . . . . . .
rakonské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . ..
lisské . . . . . . . . . . .
urecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . . . . . . .
Hospodarská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . ..
moravska eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . ..
anglo rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
lolnorakouslá eskontní . . . .
Merknr«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
oherska všeobecná úvěrní . ..
šeob rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
videňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A . ..
. . B . . .
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.).
Pražsko duchcovska dralia kmen..
Pražsko duche. dráha prioritni
Ústecko leplická dráha
. . .
Ferdinandova severní dráhá ..
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha
. . . . ..
ližní dráha
.
Štyrsko-hradecko köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . ..
Skodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhtářská společnost . . .
Severočeská uhlářská společnost
Zapadočeská
»
.
Poldina huť . . . . . . . .
Pražska železářská společnosť ..
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
..
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . .. . .
Devisy a valuty:
95.40
95.40
Curych . . . . . . . . ..
95.52
95.5
Paříž . . . . . . . . . .
230 97
240.—
Londýn . . . . . . . . ..
117.61 117.63
Německá místa . . . . . ..
Říšské marky v papírech . . . 117..61 117 63
Dvacelifrank . . . . . . . . 19.11. 19.11
Rubl papir . . . . . . . . 251.75 251.50
95.52
Lira . . . . . . . . . . . 95.52
Soukromé (sazby eskontní) . 35/2 41/2/s 311/1e 41/2 1/4
Klidné, kursy ponejvíce váznoucí, akcie statní
dráhy slabé, báňské hodnoty uhájené.
Pražská bursa.
V Praze, 30. května. Oliciální záznamy zněji:
#25
alto_textblock
#25
97 95
97 95
98 50
97.60
99.75
10 1
98.60
#26
alto_textblock
#26
97.95
98 50
900. 6
99.75
101 .—
98. 60
#27
alto_textblock
#27
97 95.
#28
alto_textblock
#28
1500 60
216 50
261 90
461.—
437 —
145.25
187 90
#29
alto_textblock
#29
150 60
216 50
261 50
459 —
417.—
145 25
187 5
415.—
416.—
—.
—.—
388.25
388.25
—.—
—.—
—.—
—.—
1737.—
1736.—
296.50
296 —
44! —
441.50
553.—
583 —
—.—
593.—
630 75
631.—
747.75
750-25
1058.— 1057. —
522.—
522 50
540.50
540.50
455.—
457.—
#30
alto_textblock
#30
1117.— 1120.—
402.—
402.—
441.—
444.—
442.50
441. —
434.—
401 —
— —
—.—
2150.—
5290. —
686 30
134 .75
506 50
1018 —
419.—
—.—
—.—
281 5
431.—
—.—
951.—
712.—
—.—
413.—
—.—
2674 —
661 40
561.—
945 —
545.—
—.—
570.—
468.—
#31
alto_textblock
#31
286.50
5280.—
688.—
134.90
501.—
1015 —
419 —
#32
alto_textblock
#32
171.—
2250 —
281.—
431.—
—. —
93f.—
711.—
—.—
411.—
4133 —
2670.—
663.25
551 5
985.—
545 —
930.—
575.—
477—
#33
alto_textblock
#33
Pentze Zboží
#34
alto_textblock
#34
102.—
#35
alto_textblock
#35
103.—
93 85
92. —
100.50
98 95
98.95
98.95
98.95
#36
alto_textblock
#36
93.85
#37
alto_textblock
#37
91.—
#38
alto_textblock
#38
99.50
#39
alto_textblock
#39
97.95
97.95
97.95
97 95
97.95
#40
alto_textblock
#40
98 95
#41
alto_textblock
#41
94.—
#42
alto_textblock
#42
93 —
#43
alto_textblock
#43
99.75
#44
alto_textblock
#44
100-75
#45
alto_textblock
#45
100.—
100.30
—
104.25
97 80
98.75
96.25
97.25
96.20
97.20
100.50 101.50
98 50
97 5
100. — 100.90
94.75
93.75
95.—
91.50
94.75
95.75
99.60
100.60
94.10
93.10
98.40
99.35
98.25
99.25
89.—
98.10
99.10
90.—
89. —
97.25
98.25
73.40
78.40
—.—
—.—
#46
alto_textblock
#46
99.10
99.30
99.10 99.30
97.20 97.40
97.11 97.35
116.40 116.60
97.40 97 60
87.15 87.35
—.— —
245.50 246.50
415.— 418.—
154.— 156.—
388.25 390.25
#47
alto_textblock
#47
524.— 528.—
273.— —.—
447.— 460.—
238.50 240.50
570.— 574 —
—.— —.—
850. 900.—
432.— 433.—
—.—
—.-
172.—
170.—
840.—/ 900.—
—.—
397.—
202.— 203.—
452.— 456.—
2684
2674
380.—
360.—
248.— 268.—
#48
alto_textblock
#48
»Nár. Listů«.)
druhé zboží.)
zl. K 198.20,
.—, —.—
—.—,
—.—