#1
alto_textblock
#1
Strana 10,
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
31. května 1908. Císlo 150.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
„Manes. “
#6
alto_textblock
#6
Výstava, jako je tato, je přece jen dílo
a snubor náhody, třeba že je vybraná se vší
pečlivostí, ano i přísností, jež se, aspoň posti-
ženým, zdá být krutou, poněvadž výběr se
může dít jen z toho, co bylo nazvíce dobro-
volně zasláno a toto je právě to, co té chvíle
je v atelierech hofové a volné. Na výstavě vy-
věšeny a umistěny jsou věci v sousedství, na
které nikdo z malujících a modelujících při práei
nemyslil, třeba že uspořádání děje se s jistým
taktem rythmickým a zvláště koloristním. Jinak
jdou práce ponejvíce za sebou a vedle sebe bez
ohledu na původ a předmět a začasté i jakost.
Obecenstvo prochází stěnu za stěnou, číslo po
čísle, jak právě visí, nebo se dává už z dálky
zlákat tím neb oním, bez zvláštní souvislosti
Vybírá si svoje hrozinky z výslavní bábovky.
Jenom kritika a referenti beřou si za úkol pro-
jednávati výslavy podle nějakého řádu, podle
umělců, nebo jich skupin, podle kategorií před-
mětových, podle příbuzností směrových a bůh v
dle čeho ještě. Snaží se uvěsti nějaký pořádek
v náhodu; chce se ukázat systematickou a vě
deckou prostřed sbírky, v níž není systému.
Musí tak být? A proč? Snad chce tím ukázat
vyšší moudrost a větší rozhlednost; možná, že
takové seskupování, řadění a sdružování po zá-
konu podobnosti a přibuznosti usnadňuje styli-
saci zpravodajskou a ulehčuje ozdobné obraty a
hladké přechody slohové. Zamyslíte-li se nad tím
vším, shledáte snad přece, že to vše je umělé
a pořádek zbytečný a že je vskutku možno
projít i kritieky výstavu podle číslového pořadu,
podle abecedního pořádku nebo od jednoho
obrazu k druhému, jak právě na stěně vedle
sebe visí, a tento způsob odpovídá nejenom
cestě, jak se tyto obrazy sem dostaly, nýbrži
respektuje individuálnost a jedinečnost každého
uměleckého díla. Takovým totiž má být, aneb
se aspoň býti tváří.
Chci proto tentokráte projíti sál za sálem
kolem stěn. Jenomže sotva že se chystám glo-
sovat hned u vehodu do hlavní síně pavilonu,
už zase nechávám zamýšlenou nesystematičnost
systému být a mířím hned do obou malých
kapliček na konci. Jedna patři M. Švabinskému,
druhá Ant. Slavíčkovi, každá cele a úplněa
už proto tvoří dva svítivé vrcholky celé sbírky
výstavní. Oběma očividně záleželo tenkráte uká-
zati se ve vší mnohosti a hlavně intimnosti.
Švabinský rozvěsil kolem perokresby, olejo-
malby, pastely, lepty, fantasie, krajiny, portréty.
historie, náčrty i úplnosti; Slavíček celou serii
studií a skiz kolem obrazových hotovosti, ra-
pidní črinuti vedle technických zevrubností
zaokrouhlenosti nasbíraných venku v krají a
uvnití města. Každý má ve své výstavce zvláštní
centrum. Švabinský »Modrou rajku«; Slavíček
»Alej«. Dvě perly celé výstavy. »Rajka«, že
jest umělou vymyšleností? Že opakuje staré
lhema? Vezme-li se to čistě hmotně a banálně
látkově, ano. Nahá žena, akt. I tak, jak zde
leží, v silné zkratce, má své předchůdkyně u
Švabinského, kterého zřejmě už po leta zabírá
lhema krásné nahé ženy, ale jako světlý.
hebký, živý ton posazený v polychromní har-
monické okoli, jež jednou zni letně jásavé,
podruhé v plavé tichosti, po třeti sli-
bující rozkoše nebesového lůžka a tentokráte
zde v těžké nasycenosti dumného odpočinku.
Květy planou a voní, nebe svití a komnaty
se čeří, atlasy se blyskotají a šelestí, koberce
dusí, motýli a rajky v zářivých barvách pole-
tují kolem plnotvaré nahosti světlesametového
těla ženy. Ano, jsou to variace na totéž théma,
každé však své zvlášťní hodnoty. Porovnejte
malou pastelovou skizzu, na níž se štíhlá žena
blíží zlatému loži s »Modrou rajkou«. Tam
všechno v něžném jasu smyslného Irojzvuku
žluté modře a běli; zde v modrozelené do krás-
ných odstínů rozehrané základně měkce zapa-
dají nebo z ní se vynořují tony doplňující: bo-
hatá řada přidusené harmonie sytosti a vnitřní
vyrovnanosti, aksamitové hloubky vyrojila se
z citu a rozohnělosti umělcovy tak omamují-
cím půvabem, že předstihuje všechny své před-
chůdkyně. M. Švabinského obrazy těchto kolori-
stických fantasií a představivých snů přinášejí
neobyčejnou dokonalost a kvalitativnou vyváže-
nost formy a barvy, kresby a štětce, objemové
plastiky a jemných dvihů a klesů koloristiky, a
jsou vtělenou vyrovnaností snu a konkretního
vidění, že hřeší každý na sobě, kdo se jejich
kouzlu odevzdaně nepodává. Na témže základě
je ušlechtile vytvořena podobizna paní R. Tyr-
šové ve své šedavé harmonii, kdežto v por-
tretu baronesy J. W. zachtělo se umělci od-
vážně si pohráti s červení, zelení a modři, za-
lomených a odstíněných tak, že tvoři smělou
souladnost kolem bílého květovaného šatu. Por-
tret M. Aleše, plný karakteru a bodrosti, F. X.
Šaldy, obraz přemýšlivé nervosnosti, Suchardův
krásné otevřenosti s ostatními rozmnožují dlou-
hou už galerii našich osobností v zreadlovýeh
obrazech citlivě bádavého oka M. Švabinského.
Šalda, A. Sova jsou lepty a dvě »skizzy« též
V těchto útočí umělec na théma nasycené tra-
gikou lidského utrpení a soucitu, uhdeovsky
sic po stránce hmotné, ale s patosem osvětlení
a vervou črtané linie, jež pochodí přímo od
Rembrandta.
Slavičkova »Alej« vedle bočí se k Švabin-
ského tvarově barevným rovnováhám zcela
rovnocenně a také se svým kouzlem měkce oba-
jujícího světla, se svými v pestrosti zharmoniso-
vanými tony a přece zde- oko i ruka náleží ji-
nému organismu. Robustnějšímu, netlumeněji
vytryskujícímu cítu. Švabinský se mi nezdá
být jinakým dnes, nežli byl při svém vystou-
pení. Toto totiž slibovalo vše, co nyní krok
za krokem splňuje. Všechno bylo v něm zá-
rodkově obsaženo a rozvíjí se do jednoho kvělu
po druhém. Postup a vzrůst je prohlubovací
zjemňovací přímo do plnosti »formy«. I v mla-
distvém Slavičkovi objevilo se krásné umění
velké budouenosti, ale z něžné teploty bralo se
k horkosti a žárnosti, z jemné souměrnosti
k energiím radostnosti, k vyzvedávání barev-
ných dojmů jednou se sklonem k elegii a po
druhé k hlasitému a zdravému přitakání přirodní
sytosti. Bsrva, jejl šťavnatost, hmotový půvab,
skladnost jejích základních hodnot, výmluvnost
její kořenné přirozenosti, stoupá potom v po-
předí. Tu onde nabývá vrchu nad plastickým
zřením, nad kostrou tvarů.
#7
alto_textblock
#7
Projděte četné »Skizzy olejem« ve výstavě.
nasbírané dojmy eminentního krajináře, který je
obdivuhodným malířem, nikdy všedním a vždycky
banality obvyklé malebnosti se hrozicím, krajináře
na potulkách městy a městysy, na obvodu veli-
kého města a širým krajem, a poznáte, s jakou
žíznivou chtivostí ssaje do sebe jejich koloristické
propovědi. Jako krásný, ušlechtilý dravécse
vrhá na ně, na tyto drobné motivy, se stejnou
prudkostl a jistotou jako s vášnivou závratí na
obraz Prahy, po dvakráte v pavilonu Prahy na
Jubilejní výstavě, o nichž vám podám zprávu,
Cosi panteistního dříme a probouzí se na dně
Slavíčkovy duše vůči živé i mrtvé příroděs
jeho stoupající impresionismus zdá se mi zcel
logickým důsledkem této rostoucí vášně malířské
malebnosti.
Otakar Nejedlý, jak už víte, vyrazil hned
v před s podobnou tvářnosti. Talent zvýšené
barvitosti, který pak rychle zakořenil se v prudké
koloristice. Ne všechno vychází mu ještě z ruky
vyzrálé ve vnitřní harmonii. Leckdy jeho vervní
štětec více boři nežli staví; ačkoliv šťavnatě
barevný impresionista, přece utkvívá pozornost
svého oka jenom na některých, pro něho hlav
ních částech a dílech přírodního zjevu, tedy nesou-
měrně na jeho celistvosti. »Citronový sad na Si-
cilii«, vroucího varu koloristického v popředí,
projevuje v hořejšku pozadí dosti zřejmé
tento rozpor. Jeho »Slavnost« však je krevnatý.
umělecky vzrušený a vysoko naladěný dojem
onoho unášivého a rozčilujícího obrazu pohybu
hmot, množství, světla a hlavně barev, jaký ro
zechvívá všechny malířské smysly za podobnýcl
slavností při pohledu na Václavské náměstí
To je skutečně viděno travers du tempera-
ment a město Praha by tuto »Slavnost« mělc
si uložit pro věčné časy do svého uměleckého
památníku. Obraz měl by už míti poznámku
»Majetek města Prahy«.
»Boulevard St. Denis za deště« a v noč-
ním už večeru od Fr. Šimona je také, motiv
z velkoměstského ruchu uměleovou rukou vy-
zvednutý z kaleidoskopu zjevů. Mám jej z
nejdokonalejší ze všech podobných themat Š-
monem dosud zpracovaných. Na předehozích na-
leznete třeba kusy něžnější, části půvabnější, ale
žádný z nich nemá té souměrné uzrálostia
jistotné vyrovnanosti, jako toto protkávání vlhké,
pleštivé tmy, mátožné temných hmot, florem
deště duseného záření zbarvených svétel a iluse
živé hybnosti silhuet lidí jako tento. I »Slunná
plage« opakuje motivy Šimonovi milé, aniž by
však obohacovala rysy jeho umělecké fysiogno-
mie. »Boulevard« svojí prohloubeností tak činí.
Barvité, uzavřeným vzduchem zamžené fantomy
lidí v »Palais de Glace« a v »Café concerte
Karla Špillara jsou také pařížské motivy a
dojmy, úhledné, koloristické delikátnosti,
podstatě však ne nové ani pro Špillara ani
pro výstavního habitué. Za to Miloš Jiránek ten-
tokráte překvapil každého. Místo neklidných
hledavých experimentů pojednou zavěšuje před
nás »Čtenářku«, sedící na podlaze pod okny
bllé denní světlo propouštějícími. Sukně čiroce
rozložená je sice neprokreslená, ale co nad nía
kolem ní je pěkný, jásný a zdravý obraz vlld-
ného a přesného maliřského vidění, chápánía
Karel B. Mádl.
vyjadřování se.
#8
alto_textblock
#8
Lékařská hlídka.
#9
alto_textblock
#9
Hluchota.
#10
alto_textblock
#10
Hluchota není choroba, nýbrž jest to jen
výsledný stav rozličných a dosti čelných chorob.
Jménem tím označuje se ztráta sluchu. Obsah
lidového pojmu hluchoty nekryje se zcela s ob-
sahem vědeckého pojmu, poněvadž nepřihliž
se u obou ke stejnému stupni úbytku sluchu.
Lid nazve hluchým toho, kdo poněkud silněji
nedoslýchá, tim spíše pak toho, kdo slyší nepa-
trně jen a velice nedokonale. Takových lidí jest
hojnost. Ve vědeckém smyslu hluchotou zove
se takový stav, když neslyší se ani slova, pro-
nášená hlasitě a těsně u ucha. Takovou definieí
ztenčí se ovšem počet hluchých, leč přes to po-
čet ten zůstává dosti značným. Ely odhaduje
jej 8.5 na 1000 obyvatel.
Hluchota se dostavuje, kdykoliv zničen
vnitřní ústroj sluchový, nery sluchový neb
v mozku střed pro sluch; nejčastěji vyskytá s
po neléčených středoušních zánětech, po zánětu
mozkových blan a zvláště po zanedbaném a ne
léčeném tatarů středoušním. Chorob, které způ-
sobují hluchotu, jest veliká řada. Z těch buďte
uvedeny zejména tuberkulosa, syfilis, otravy
některé nervové choruby, jako hysterie, duševn
poruchy, výlevy krve v mozku, záněty mozko
vých blan. K tomu připočisti ješté mocně nárazy
na hlavu, otřesení mozku, výbuch třaskavin
úder blesku, čimž vším poškoditi se může ner
vevá část sluchového ústroje.
Hluchota jest těžký stav, jest neobyčejně
strastný osud, jenž stává se pramenem neko-
nočných trýzní a útrap, které vzbuzuje vědom
naprostého osamocení. Neslyšící jest odkázár
jen na sebe sama, do společnosti nemůže se od-
vážiti, poněvadž se nemůže dorozuměti s mlu-
vícími; pro společnost zanikl, přestal pro ni exi-
stovati. Pro toho, kdo nebyl náhodu před tín
samotářem, jest to tím hroznější; jest zůstaven
subě samému a svému bolu.
Kdo správně slyší, těžko se vžije aspoň po
někud do duševního stavu člověka hluchého.
Naděje na vrácení sluchu nebo aspoň n
částečné zlepšení?
Není vždy stejná. Záleží volice na druhu
nemoci, na rozsahu a stupni změn, přivoděných
chorobou a na době, po kterou trvá porucha
sluchová. Ony chorohné stavy, jež ničí sluchový
střed v mozku, nebo slucbový nerv, petřebí jest
zařaditi mezi vážné a sluchu nebezpečné, nebot
při nich úspěchy léčebné jsou nepatrné nebo
žádné; totéž platí, když úrazem rozdrceny byly
nervové části sluchového ústroje. V ostatních
případech není tak velké obavy, jakmile léčení
započato bylo v pravý čas. Tím však není ře-
čeno, že by zbývající nemoci byly málo nebez-
pečné. Ba právě zasluhují zvlášť pečlivé bedli-
vosti, aby první příznaky jejich, první úbytky
sluchové, pobádaly ku poradě s odborným léka-
řem a okamžité léčbě.
Hluchota není vždy získaná, často bývá
také vrozená; děti rodí se hluché. Příčiny
tkví potom do jisté míry a s jistou pravděpodob-
nosti v rodičích. Takovými příčinami jmenují
se: pokrevní příbuzenství obou rodičů, duševní
choroby u nich, alkoholismus, syfilis, tuberku-
losa; byli-li rodiče od narození hluši, může se
hluchota přenésti i na děti jejich.
#11
alto_textblock
#11
Vrozená hluchota má za následek další po-
ruchu zdatnosti životní. Dítě od narození hluché
zůstane němé, zvuk řeči nezazní z jeho úst.
K řeči jest naprostou podmínkou zdravý, nepo-
rušený sluch. Vedle toho zůstano dítě hlucho-
němým též tenkrát, kdykoliv začátek hluchoty
buďsi po zánětu mozkových blan nebo po hnisa-
vých zánčtech středoušních z infekčních ne-
mocí spadá v dobu, kdy nezačalo ještě dítě mlu-
viti nebo kdy řeč teprve nedávno načená ne
byla dosti pevně zakořeněna. Doba ta se odha
duje na 6. rok. Když vzdělání dítěte pokročilo
tak daleko, že naučilo se psáti a čisti, potom
není toho nebezpečí, že vyvinutá řeč bude ztra-
cona, poněvadž i po ohluchnutí zbývá dítěti
v četbě sťálý prostředek, aby vybavovány byly
předslavy slov.
Počet hluchoněmých jest dosti veliký; nen
všude stejný, kolísá poněkud dle různých
národů a států, odehylky však nejsou podstirtné
Přichází obyčojně jeden hluchon.ěmý asi ne
1250 obyvatel. Muži častěji jsou hluchoněmí
než ženy. Castex počítá na 215 případů vro
zené hluchoněmoty 203 případy získané. Nej
častěji získává se do třštího roku a to násled
kem epidemického zánětu moskových blan,i
fekčních nemocí (spály, spalniček, difterie.
tyfu), následkem vrozené syfilis a hnisavých zá-
nětů středoučních. Ader ofdní vegetace přispívaj
silně ke ztrátě sluchu; bývají také 3 1/2křát ča-
stěji u hluchoněmých, než u slyšících dětt.
Děti hluchoněmě nemívají naprostou ztrátu
sluchu. Tak vyskytnou se u nich zbytky sluchu
pro znění zvonu, písbot píátaly, znění tónů ně-
kterýclí, neb pro některé hlásky silně u ucha
pronášené; byvají to dle Jakobsona samo-
hlásky častěji než souhlásky. Při některých
zkeumáních a vyšetřováních nalezony byly až
i u 70% hluchoněmých nějaké zbytky sluchu.
To jest velice důležito v tom směru, zda jest
naděje, dá-li se lékařským léčením sluch napra-
viti. Kdykoliv totiž dokáže lékař, že dítě slyš
zvuk silějšího zvonku nebo docela slyší-li
znění ladičky vyšěího tóru, smí hnod předem
říci, že sluch do jisté míry dá se upraviti. Kro-
mě toho u vrozené hluchoty možna jest přízni-
vější předpověď, nož u získané; vrozená hlu-
cheta víc bývá přístupna léčhě. Mnohý hluchý
od narození slyší pak po léčení řeč i na několik
motrů, což jest nesmírným úspěchem. Důležito
jest také, jestliže lékcř, odstraniv adenoidní ve-
gotace nebo zvětšené mandle, seznává zlepšení
slichu po své další léčbě, ve ktcré radno dlouho
pokračovati, důležito též, zda trpí dítě ketarem
či hnisavým zánětem střodověním, ježto dají se
tylc nemoci odstraniti nebu při nejmonším
silně zlepšiti; sluch pak jost také lepší. Až 1/e
hluchoněmých dětí dá se zachrániti (Jakob-
sen). Dítě, nabyvši sluchu, noučí se znenáhla
mluviti a tín dosažen úšel snahy lékařovy.
Když marno jest včechno úsilí, když přes
všechno léčení sluch se nelepší, nezbývá nic ji
ného, než dáti dítě do ústavu hluchoněmých
by tam dostalo se jemu patřičné výchovy.
Dr. Jan Lang.
#12
alto_textblock
#12
Zaříďte v Praže mléčnou kuchyni pro ko jenicel
Skoro pravidelným zjevem je, že v Praze kojenec
při odstavování v letních měsících stížen bývá ka-
tarrhom střovním, jímž buď zmírá anebo zůstává
značně ve vývoji svém pozadu. Zvláště peškozeni
jsou chudí, neboť příjmy rodiny a úmrtnost kojenců
stojí v obráceném poměru. Příčinou bývá v první
řadě špatná kvalila kravského mléka. Požadavek
Behringův, aby mléko bylo i nesvařené požívatelno.
nedá se posud splniti a musí se teprve čelnými pra-
cemi spolehlivě prokázali, zda nějakým' způsobemn dal
by se mléko zbavili škodlivých zárodků. Spolehlivě daj
se zárodky zničiti svařením, čímž sice dle Bohring
kvalita mléka poněkud se mění, ale přece neslane se
mléko k živení kojence nezpůsobilým, ač-li bylo
před svařením čerstvé a působením bakterií neroz-
ložené. Ale i čerstvé a dobré mléko kravské zaviní
kalarrhy střevní kojeneů, je-li nesprávně podáváno
Jest tedy úkolem kuchyně nejen dobré mléko do-
dávati, nýbrž má tato také vychovávati obecenstve
ve správných zásadách výživy kojenců a nesmí jed
nati šahlonovitě, nýbrž musí přísně individualisovati
t. j. doporučiti vhodný způsob výživy v daném prá-
vě případě. Z těchto důvodů a pak zvláště proto
že kuchyně má opatřovati i diaetetiku kojenců n-
mocných, je nutno, aby v čele ústavu stáli lékali
s předběžným odborným paediatrickým vzděláním.
Kuchyně nemá míti ráz ústavu dobročinného, chu
dinskéhe, nýbrž spíše býti má úslavem vychovy ná-
rodní, má býti spíše projevem sociálního blahobylu
národa; má tedy sloužiti všem vrsívám národním,
i bohalým, ač ovšem chudým poskytovala by odborne
porady i živin pro kojence pokud možno zdarma
Rozumi se, že v první řadě bylo by kuchyni a oše
třovně kojenců úkolem pokud možná rozsáhlá pro
pagana kojení, jež nedá se nijakou umělou výživou
nahraditi.
Křosťemský nociál Bielohlawek, jenž učinil pa
mátný výrok o hraběti Tolslém, jest chefem zem-
ského zdravotniciví v Dolních Rakousích. Uboh
zdravotnictví v ubohých rukou! Zase nevý dokla
pro požadavek, aby zdravotnicví dostalo se do rukou
lékařům!
Alkohol je drahým požilkem! Zajímavých resul-
tátů dojde se, srovnají-li se výlohy za alkohol s vý-
lohami za požitky ušlechtilejšího rázu a s daněmi
na něž se naříká jako na značné břemeno; kdežic
výlohy posledně jmenované celkem se kryjí s obno-
sem daní, jsou výlohy za alkohol nepoměrně většl-
tak udává se poměr daní k výlohám za akohol na př
pro Karlsruhe 12.3:0.9%, pro Berlín 7: 1.65%% a pot
Krátkozrakost v mladém věku doznává značného
zlepšení dle prakt. lékaře Bergera delším pobytem
na moři; v Bergerově případě zlopšil se zrak u 14le-
tého krátkozrakého hocha po Gnedělním pobytu na
moři velmi patrně.
#13
alto_textblock
#13
„Časopis lékařů českých“. Dnešní 22. číslo při
náší tento obsaho
I. Práce původní: 1. Dr. Ladislav Černický: Vro
zený defekt prsních svalů a žeber. Práce z chirurgi
ckého odlělení primáře dra. V. Michala ve vinohrad-
sko-žižkovské nemocnici na Král. Vinohradech. —2
Dr. Šindelář v Chudenicích: Několik zajímavých při
paklů z praxe lékařské. 3. Dr. Václav Pexa, dělský
lékeř v Praze: Nová bádání v pathogenese tetanie
dělské. (Dokončení.) — II. Rozhledy: Vnitřní lékal
ství. — Choroby krční. — Choroby venerické. — Far-
makologie a thempic. — Z nejnovější literalury. —
III. Z lékařských spolků a sjezdů: III. schůze ně-
mecké společnosti pro soudní lékařslví v Drážďanecl
od 16.—18. září 1907. —IV. IV. sjezd čes. přírodu-
zpytcův a lékařů v Pruaze. — V. Spolek českých lé-
kařů. — VI. Zprávy. Podle posledních zpráv „Časo-
pisu“ nebude správa pražské všeobecné nemocnice
ušetřena hanby hromadné výpovědi veškerých sub
alterních lékařů! Bude podána dne 1. června. Poza-
davky našich mladších lékařů jsou opravdu až směš-
ně skromné. Možná, kdyby byly přiměřeně velké, že
by se snáze vyhovělo! Prý je nemocniční fond vy-
čerpán! A co stál? Ve fondové nemocnici mí
umístěno 15 klinik (patnáct klinik!!). Jaké pol
platí nájemně? To přece dovede hravě rozřešit po-
slední pražský pan domácí: Požadavky subalternil
lékařů representují 20.000 K. Přiražte na vělší kvar-
týr (kliniku) 2000, na menší 1000 K a máte sumu
doma! Nechce-li si stát kliniky postavit sám, a
aspoň platí pořádný nájem!
K tomuto číslu přiložena jest „Sbírka zdravel
ních zákonů, jakož i důležitých úřadních rozhodnutí
Redimuie dr. Jan Semerád.
#14
alto_textblock
#14
Školská hlídka
#15
alto_textblock
#15
Český sněm a zákon o školách po-
kračovacích.
V posledním zasedání sněmu království českéh
po projednání přislušné zprávy o školství pokračova-
cím, o němž prosloveny pozoruhodné a důležitost
tohoto odvětví školskélío dobře objasňující řeči po-
slanců dvor. rady dr. Jar. Čelakovského a přísedícíh
zem. výboru Adámka a j., oznámil chéť vlády zem
ské, že vláda má již návrh zemského zákona pr
království české zcela připravený a že tedy na pod-
kladě této uchyslané předlohy má se konečně školslv
pokračovací uzákoniti.
Vítali bychom upřímně tuto zprávu, dle níž k -
nečně má se splniti dávné přání všech činitelů, po-
kračovacími školamí se obírajících, ale celů dosa-
vadní vládní školská politika a jisté, velice opatre
přítmí, v němž dosud ona slibovaná předloha se ula-
juje, činí z nás nedůvěřivé Tomáše, kteří neuvěří
dokud prst nevloží. Předloha o pokračovacím školstv
obetkávána je právě takovým tajemnůstkářským z
tajováním, jako pověstná přodloha jazyková a n
divno tudíž, vzbuzuje-li u nás předloha o pokraě
školách pro své ukrývání před jasem veřejnošti po-
dobné smísené pocity, podobnou skepsi a nedůvěru
jako předloha jazyková.
Je arci pravda, že „na všechno časem dojde“a
že možno nedočkavé zájemníky o zákon škol pokra-
čovacích odkázati až na dobu sněmování, ale nícmén
lu se jedná o záležitost, pro níž má zájem takové
množství různých, často protichůdných činitelů, ž
by samé věcí jen bylo na prospěch, kdyby aspoň čá-
stečně poodhalen byl závoj s tajemného saidského
obrazu vládní předlohy.
Zatím předlohu má — pan místodržitel, je-
muž byl návrh předložen patrně za lím účelem, aby
o něm podal dobré zdání in politicis, čimž se v naší
organisaci školské vždy rozumí, zdali předlohaje
tak vypracována, aby probůh nezavdala ani vzdále-
ného podnětu k nespokojenosti na straně — německé.
Nuže, tato předloha i s dobrozdáním místodržitel-
ským byla již před měsícem vrácena ministeriu
do Vidně a rozumí se, že zůstává dosud utajeno, jaká
dobrozdání a jaké poznatky jsou přičiněny.
A tak jednoho krásněho dne ocitne se ela bor ll
vládní jako fait accompli na stolcích sněmovního „pa-
láce“ na Pětikostelním náměstí a poslancům bude
tak dáno hotové aut, aut: buď zavřít oči a spolknout
všechno, co se ve Vídni uzavřelo, anebo nechati zase
na dlouhou dobu tak. Zdá se nám, že aspoň princi-
piální části měly by býti nějakým způsobem vhodným
zavčas ozřejměny ne-li veřejně, tedy aspoň kruhům
interesovaným, aby tak důležitá věc mohla býti dříve
náležitě prozkoumána a uvážena, aby mohly v čas
opatřiti se případné změny a vyrovnati eventuáln
nesrovnalosti.
Pravda, v českém poselstvu sněmovním jsou
nám posl. dr. Čelakovský a Adámek povnou zárukou,
že při své zapracovanosti do otázky a při své poli-
tické zkušenosti dovedou rázem rozpoznati, co je
v předloze nepřijatelné a jak věc hotovou napraviti,
budo-li potřebí, ale při veškeré veliké úcíě k oběm
mužům o školství tak vysoce zasloužilým nemůžeme
nevysloviti zajisté odůvodněné přání, aby také těm
kteří z vlastní zkušenosti a vlastního praktického pů-
sobení na školách pokračovacích mohou nejbezpeč-
něji poznati vnitřní život skol 4čch a všechno, co s
školami těmito souvisí, aby také jim vmožněno bylo
osnovu zákona připravovaného prosludovatí a odů-
vodněná přání školských praktíků přednésti, takže by
zajištěno bylo bezpečné posouzení nejen po stránce
politické, národní a sociální, k jakému jsou nad jiné
způsobilí svrchu řečení zkušení znalci organisace po-
kračovacího školství, ale i po stránce školské praxe
a zájmů učitelských.
K tomuto odbornickému posouzení měli by arei
býti povoláni v první řadě učitelé-poslanci. Avšak
naší tři poslanci-učitelé, již všichni patří straně
agrární, tuším nepůsobili na školách pokračovacích
a z učitelů městských nikdo u nás zvolen nebyl. Ji-
nak na straně německé, kde je sedm učitelů poslanci.
z nichž někteří jsou současně i učiteli na školách po-
kračovacích.
A přoco spolupráce praktických učitelů je právě
v daném případě veležádoucí, neboť bude-li návr
zákona jakousi kopií dolnorakouského zákona, bude
nutno důkladným přešitím tento cizí kabát přizpů-
sobiti našim poměrům. Při té příležitosti dlužno při-
půmenouti, že dolnorak. zákon koncipován byl, jal
známo, s průhlednou tendencí proti české menšině
vídeňské, pro jejíž příslušníky uzákonil pouze —
přípravky.
Uznávajíce oprávněnost i jiných činitelů, nic-
méně zdůrazňujeme nutnou potřebu přizvati zavča
k jednání o předloze učitele pokrač. škol, kterým tai
má dána býti příležitost, aby z praxe posoudíli vše,
co se týká ochrany zájmů učitelstva i učňů, jakož
i školy samé. Učitelstvo, jehož zásluha o rozvoj
pokrok pokračovacích škol je nepopíratelná, nemůže
zůstati při celém jednání stranou a to zvláště proto
ženení neoprávněná obava, aby za všechno své při-
činění neuvízla právní úprava jich postavení a jieh
odměny někde ve vzduchu.
Doufáme, že není třeba míti obav, že by v čas
učitelstvo k úpravě přizváno nebylo a oddáváme se
zajisté oprávněné naději, že najdou již naši zákono-
dárci příslušnou formu i vhodné forum ke společné
doradě o záležitosti, která dolýká se tak mocně zá-
jmů učitelstva. Nejvhodnějším způsobem zdá se nám
býti zavčasné svolání společné ankety
k níž by přizváni byli jmenovitě i zástupci jednoty
učit. pokrač. škol vedle organ. jiných a která by pře-
dem pojednala o všech požadavcích, které by bylo
třeba přivésti ku platnosti tak, aby pak nenastalo
nemilé nějaké — překvapení
Doporučujeme tedy v zájmu dobré věci, a by
co nejdříve k žádoucí společně doradě
kruhů zákonodárných s povlola ný mi
zástupci praktického učitelstva ško
pokračovacích došlo.
#16
alto_textblock
#16
Mezinárodní svaz učilelských federací bude ko-
nati výroční schůzi o Letnicích v Londýně. Vedle
správních záležitostí bule jednáno zvláště o vý-
služném učitelů, vdov a sirotků, o mezinárodní vý-
chově ve škole a o programu učitelského kongresu
v Paříži r. 1910. Kromě toho podají zástupci učitel-
stva bulharského zprávu o své situaci. Zemský ústř
spolek jednot učilelských bude na schůzi v Londýně
zastupovati F. V. Momvec, učitel v Praze, jemuž je
uloženo, aby působil k tomu, by r. 1915 konán byl
mezinárodní učitelský kongres v Praze a aby na
jednací pořad kongresu dány byly tyto olázky: mo-
rální výchova školská, výchova před dobou školní
i po době školní povinnosti, byt učitelů, snížení doby
služební na 35 let a zodbornění školské admini-
strativy.
Výstava Ebertovy kreslířské školy. Žáci a žá-
kyně této školy představují se každoročně širšímu
obecenstvu svými aspiracemi, kterým duch čilého
ředitele dodává záhy uměleckého posvěcení. Lelošn
#17
alto_textblock
#17
výstava byla vkusným výběrem kreslířských a n
liřských prací, počinajících nejelementárnějšími tahy
šestiletě ruky až k temperovým i olejovým uměle-
ckým zátiším a uhlovým kresbám, podivuhodné vir-
tuosity. Oddělení učitelské, jež má v atelieru
Ebertově stále místo, vykazovalo nejen hojně pěk-
ných kreseb různých předmětů, ale jako novinku
též předměly v prírodě, náladou dne různě barvené
a osvětlované. Vůbec bylo lze pozorovati, že v
škole jeví se zcela rozumný zájem nejen pro vystih-
nutí správné formy, ale i životnosti všeho, co
se kreslí. Po této stránce nutno uznati, že škola do-
byla úspěchů v poměrně krátké době svého trvání.
Vzdělavací kurs pro indushriální učitelky pořádá
Jednota učitelek moravských ve dnech 20. až 27. čer-
vence t. r. v Kroměříži na Morvě. V kursu bude
přednášeti pí. Renata Tyršová, inspdkkterk
divčích škol průmyslových i jiní odborníci. Kur
upraven bude tak, aby umožněno bylo učitelkám
zúčastniti se také učitelských kursů vysokoškolských,
které právě v řečené době budou v Kroměříži pořá-
dány. Poněvadž tak vedle výborného poučení z obo-
ru vychovatelského a sociálního, jakéhož poskylne
kurs vysokoškolský, budou na zvláštním kursu pro
učitelky projednávány předměty, jež úzce souvisí
s ručními pracemi a drobným průmyslem, lze jen
učitelkám co nejvřeleji doporučiti, aby se kursů
v hojném počtu zúčastnily a brzy podobný kursi
v Čechách uspořádaly.
#18
alto_textblock
#18
191/.98,
#19
alto_textblock
#19
Číslo 238.
#20
alto_textblock
#20
Šachy.
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovskí,
Uh. Ostroh, Morava
#21
alto_textblock
#21
Úloha čís. 397. (Originál.)
K. A. L. Kub ble l, Petrohra
#22
alto_textblock
#22
Mat ve 3 tazích.
#23
alto_textblock
#23
Partie č. 329.
Hrána v mistrovském turnaji v Praze 23. května 1908.
Španělská hra.
Černý: H. Süchting-
Dd8—c
1 11. Sb5—e2
Jhö—fc
12. g2—gi
d6xe5e)
13. d4xe5
Sg7xc h6
14. Dd2— g5.
De7 —de
15. Dg5xhs
b7—b5
16. Se2—dad)
Dd6—d5
17. 000
Se8—e6e)
18. Vdt—gtl
19. h3—hal
Se6xgif)
20. Jf3—g5l
Kg8—h8g
#24
alto_textblock
#24
Bílý: O. Důras.
1. e2—04
2. Jgl—f
3. 8f1—b5
4. d2—d3
5. h2—hs
6. Sc1—e3
7. Ddl—dz
8. Se3—h6
9. Jb1—es
10. d3—d4lb)
#25
alto_textblock
#25
07—05
Jb8—e6
Jg8 — fe
d7—d6
g7—g6
Si8—g7
0—0
Jf6—h5a
Je6—ez
c7— ce
#28
alto_textblock
#28
Jf6—d5
21. Jg5xch7i
Je7—gsh
31. Kc1—bi
22. Vf5xf7-+l
Kg7xf7
22. Dh6— g5-
Khsx«h7
33. Dh4—h7-
Kf7—esn)
23. h4—hon
Sg4xh5
Jd5xc3-
34. 65—e6l
V18—d8
24. Sd3—e2
Vds—d4
35. b2xc3
25. Se2xc h5
Jf6xch5
36. Dh7—f7+
Ke8 —dg
26. VhtXh5+ Kh7—g7
37. e6—e7++ Kd8— cr
27. Dg5—h4 Jg8—f
38. e7—e8D+- Kc7—be
28. Vh5—f5 Dc5—d6
39. Des)ka8 a černý se
29. f2—f4l e5xkfa
vzdal.
30. e4—e5 Dd6—d24.
a) Černý zamýšlel asi hráti v příštím tahu f7, f5, což
by však bylo slabé, neboť po 10. e4Xf5 musil by
bráti pěšcem a vystavil by nekrytého krále moc-
nému útoku bílých figur
b) Hrozí dobýti pěšce Sxg7 a d4xe5 atd.
c) Nevýhodnost voleného otevření dokazuje jasně stís-
něná posice černého. Bílý zmocní se nyní prud-
kého útoku.
Úmožňuje 0.0 o
e) Pěšce f2 nelze ovšem bráti pro 19. Vgt—fI Dfe—c5
(Df2—g2, 20. Vhl—gl a dobude diimy), 20. Jf3—g5
s hrozbou Vflf5 a mat v příštím tahu
Jestli 19.JXg4 tu 20. VglXg! Se6xg4, 21. Jí3—
g5 a mat v příštím tahu
Na 20Sg4—e6 pokračoval by bílý 21. h4 —h5
na 20.8g4—h5, 21. Sd3—e2.
I po 21..Ji6xh7, 22. VglXg4 Je7—g8, 23. Dh6—
d2 Jh7—f6, 24. Vg4—g5 s hrozbou h4—h5 podržel
by bílý silný útok. Nyní následuje řada skvělých
tahů, které zajišťují partii trvalou cenu
Na 33. Kf7—e6 dal by bílý mat v několika tazích:
34. VgtXg6+- Ke6e5, 35. Dh7—g7++- Keö —fs.
36. Vg6—g5+ Kf5—e6, 37. Vg5—e5— Ke6—d6,
38. Jc3—e4-- mat.
#29
alto_textblock
#29
h)
#30
alto_textblock
#30
Partie č. 330.
Hrána v hlavním turnaji v Praze 23. května 1908.
Vídeňská hra.
Černý: L. Taussig
Jc6—e7
[11. f2—f3
12. d3—d4 Je7—g6
13. Ddl—d2 h5—h4
o—o
14. h2—h3
15. Dd2—e3 b7—b
16. Sc4—d5 Va8—b8
Jg6 fe
17. Je2—ci?
Kg8—h7
18. Sd5—ck
19. Kg1—h2
Ví8—gs
20. Se4 — ds
. .
#31
alto_textblock
#31
Bílý: J. Engler.
e7—e5
1. e2—e4
2. Jb1—c3 Jg8 —fe
Jb8—ce
3. SfI—c4
Sf8—b4
4. d2—d3
h7—he
5. Sc1— g5.
Sb4XKes-
6. Sg5xkk t
7. b2x2 cs
Ddsxfs
d7— de
8. Jg1—e
9. 0—0
g7— g5l
h6—hs
10. Val—bí
#33
alto_textblock
#33
2-
26. Dh2x«g2
27. Kh1—h2 Vg8.—gst
g2—gtD-
28. Vfl—el
Vg3—hs-
29. Velxíg
#34
alto_textblock
#34
Scsxhsí
Df6—e6
De6xha-
g5—g4
4xKfs-
Dl3—g2-
#35
alto_textblock
#35
20.
#36
alto_textblock
#36
21. g2xch3
22. Des—fe
23. Kf2—
24. Dí2—h2
25. Kg1—hi
#37
alto_textblock
#37
Hlasy z obecenstva.
Zejtra v ponděli dne 1. června opět příchod novýeh
modelů damských klobouků, Ferdinandova třída č. 19.
9901
#38
alto_textblock
#38
M. U. DRA. FRANT. HAMZY
Sanatorium pro dítky skrofulosní =
V LUžl.
#39
alto_textblock
#39
8060