ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 2fa93570-7736-11dc-b48b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Strana 10,
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
31. května 1908. Císlo 150.
#4 alto_textblock #4
Výtvarné umění.
#5 alto_textblock #5
„Manes. “
#6 alto_textblock #6
Výstava, jako je tato, je přece jen dílo a snubor náhody, třeba že je vybraná se vší pečlivostí, ano i přísností, jež se, aspoň posti- ženým, zdá být krutou, poněvadž výběr se může dít jen z toho, co bylo nazvíce dobro- volně zasláno a toto je právě to, co té chvíle je v atelierech hofové a volné. Na výstavě vy- věšeny a umistěny jsou věci v sousedství, na které nikdo z malujících a modelujících při práei nemyslil, třeba že uspořádání děje se s jistým taktem rythmickým a zvláště koloristním. Jinak jdou práce ponejvíce za sebou a vedle sebe bez ohledu na původ a předmět a začasté i jakost. Obecenstvo prochází stěnu za stěnou, číslo po čísle, jak právě visí, nebo se dává už z dálky zlákat tím neb oním, bez zvláštní souvislosti Vybírá si svoje hrozinky z výslavní bábovky. Jenom kritika a referenti beřou si za úkol pro- jednávati výslavy podle nějakého řádu, podle umělců, nebo jich skupin, podle kategorií před- mětových, podle příbuzností směrových a bůh v dle čeho ještě. Snaží se uvěsti nějaký pořádek v náhodu; chce se ukázat systematickou a vě deckou prostřed sbírky, v níž není systému. Musí tak být? A proč? Snad chce tím ukázat vyšší moudrost a větší rozhlednost; možná, že takové seskupování, řadění a sdružování po zá- konu podobnosti a přibuznosti usnadňuje styli- saci zpravodajskou a ulehčuje ozdobné obraty a hladké přechody slohové. Zamyslíte-li se nad tím vším, shledáte snad přece, že to vše je umělé a pořádek zbytečný a že je vskutku možno projít i kritieky výstavu podle číslového pořadu, podle abecedního pořádku nebo od jednoho obrazu k druhému, jak právě na stěně vedle sebe visí, a tento způsob odpovídá nejenom cestě, jak se tyto obrazy sem dostaly, nýbrži respektuje individuálnost a jedinečnost každého uměleckého díla. Takovým totiž má být, aneb se aspoň býti tváří. Chci proto tentokráte projíti sál za sálem kolem stěn. Jenomže sotva že se chystám glo- sovat hned u vehodu do hlavní síně pavilonu, už zase nechávám zamýšlenou nesystematičnost systému být a mířím hned do obou malých kapliček na konci. Jedna patři M. Švabinskému, druhá Ant. Slavíčkovi, každá cele a úplněa už proto tvoří dva svítivé vrcholky celé sbírky výstavní. Oběma očividně záleželo tenkráte uká- zati se ve vší mnohosti a hlavně intimnosti. Švabinský rozvěsil kolem perokresby, olejo- malby, pastely, lepty, fantasie, krajiny, portréty. historie, náčrty i úplnosti; Slavíček celou serii studií a skiz kolem obrazových hotovosti, ra- pidní črinuti vedle technických zevrubností zaokrouhlenosti nasbíraných venku v krají a uvnití města. Každý má ve své výstavce zvláštní centrum. Švabinský »Modrou rajku«; Slavíček »Alej«. Dvě perly celé výstavy. »Rajka«, že jest umělou vymyšleností? Že opakuje staré lhema? Vezme-li se to čistě hmotně a banálně látkově, ano. Nahá žena, akt. I tak, jak zde leží, v silné zkratce, má své předchůdkyně u Švabinského, kterého zřejmě už po leta zabírá lhema krásné nahé ženy, ale jako světlý. hebký, živý ton posazený v polychromní har- monické okoli, jež jednou zni letně jásavé, podruhé v plavé tichosti, po třeti sli- bující rozkoše nebesového lůžka a tentokráte zde v těžké nasycenosti dumného odpočinku. Květy planou a voní, nebe svití a komnaty se čeří, atlasy se blyskotají a šelestí, koberce dusí, motýli a rajky v zářivých barvách pole- tují kolem plnotvaré nahosti světlesametového těla ženy. Ano, jsou to variace na totéž théma, každé však své zvlášťní hodnoty. Porovnejte malou pastelovou skizzu, na níž se štíhlá žena blíží zlatému loži s »Modrou rajkou«. Tam všechno v něžném jasu smyslného Irojzvuku žluté modře a běli; zde v modrozelené do krás- ných odstínů rozehrané základně měkce zapa- dají nebo z ní se vynořují tony doplňující: bo- hatá řada přidusené harmonie sytosti a vnitřní vyrovnanosti, aksamitové hloubky vyrojila se z citu a rozohnělosti umělcovy tak omamují- cím půvabem, že předstihuje všechny své před- chůdkyně. M. Švabinského obrazy těchto kolori- stických fantasií a představivých snů přinášejí neobyčejnou dokonalost a kvalitativnou vyváže- nost formy a barvy, kresby a štětce, objemové plastiky a jemných dvihů a klesů koloristiky, a jsou vtělenou vyrovnaností snu a konkretního vidění, že hřeší každý na sobě, kdo se jejich kouzlu odevzdaně nepodává. Na témže základě je ušlechtile vytvořena podobizna paní R. Tyr- šové ve své šedavé harmonii, kdežto v por- tretu baronesy J. W. zachtělo se umělci od- vážně si pohráti s červení, zelení a modři, za- lomených a odstíněných tak, že tvoři smělou souladnost kolem bílého květovaného šatu. Por- tret M. Aleše, plný karakteru a bodrosti, F. X. Šaldy, obraz přemýšlivé nervosnosti, Suchardův krásné otevřenosti s ostatními rozmnožují dlou- hou už galerii našich osobností v zreadlovýeh obrazech citlivě bádavého oka M. Švabinského. Šalda, A. Sova jsou lepty a dvě »skizzy« též V těchto útočí umělec na théma nasycené tra- gikou lidského utrpení a soucitu, uhdeovsky sic po stránce hmotné, ale s patosem osvětlení a vervou črtané linie, jež pochodí přímo od Rembrandta. Slavičkova »Alej« vedle bočí se k Švabin- ského tvarově barevným rovnováhám zcela rovnocenně a také se svým kouzlem měkce oba- jujícího světla, se svými v pestrosti zharmoniso- vanými tony a přece zde- oko i ruka náleží ji- nému organismu. Robustnějšímu, netlumeněji vytryskujícímu cítu. Švabinský se mi nezdá být jinakým dnes, nežli byl při svém vystou- pení. Toto totiž slibovalo vše, co nyní krok za krokem splňuje. Všechno bylo v něm zá- rodkově obsaženo a rozvíjí se do jednoho kvělu po druhém. Postup a vzrůst je prohlubovací zjemňovací přímo do plnosti »formy«. I v mla- distvém Slavičkovi objevilo se krásné umění velké budouenosti, ale z něžné teploty bralo se k horkosti a žárnosti, z jemné souměrnosti k energiím radostnosti, k vyzvedávání barev- ných dojmů jednou se sklonem k elegii a po druhé k hlasitému a zdravému přitakání přirodní sytosti. Bsrva, jejl šťavnatost, hmotový půvab, skladnost jejích základních hodnot, výmluvnost její kořenné přirozenosti, stoupá potom v po- předí. Tu onde nabývá vrchu nad plastickým zřením, nad kostrou tvarů.
#7 alto_textblock #7
Projděte četné »Skizzy olejem« ve výstavě. nasbírané dojmy eminentního krajináře, který je obdivuhodným malířem, nikdy všedním a vždycky banality obvyklé malebnosti se hrozicím, krajináře na potulkách městy a městysy, na obvodu veli- kého města a širým krajem, a poznáte, s jakou žíznivou chtivostí ssaje do sebe jejich koloristické propovědi. Jako krásný, ušlechtilý dravécse vrhá na ně, na tyto drobné motivy, se stejnou prudkostl a jistotou jako s vášnivou závratí na obraz Prahy, po dvakráte v pavilonu Prahy na Jubilejní výstavě, o nichž vám podám zprávu, Cosi panteistního dříme a probouzí se na dně Slavíčkovy duše vůči živé i mrtvé příroděs jeho stoupající impresionismus zdá se mi zcel logickým důsledkem této rostoucí vášně malířské malebnosti. Otakar Nejedlý, jak už víte, vyrazil hned v před s podobnou tvářnosti. Talent zvýšené barvitosti, který pak rychle zakořenil se v prudké koloristice. Ne všechno vychází mu ještě z ruky vyzrálé ve vnitřní harmonii. Leckdy jeho vervní štětec více boři nežli staví; ačkoliv šťavnatě barevný impresionista, přece utkvívá pozornost svého oka jenom na některých, pro něho hlav ních částech a dílech přírodního zjevu, tedy nesou- měrně na jeho celistvosti. »Citronový sad na Si- cilii«, vroucího varu koloristického v popředí, projevuje v hořejšku pozadí dosti zřejmé tento rozpor. Jeho »Slavnost« však je krevnatý. umělecky vzrušený a vysoko naladěný dojem onoho unášivého a rozčilujícího obrazu pohybu hmot, množství, světla a hlavně barev, jaký ro zechvívá všechny malířské smysly za podobnýcl slavností při pohledu na Václavské náměstí To je skutečně viděno travers du tempera- ment a město Praha by tuto »Slavnost« mělc si uložit pro věčné časy do svého uměleckého památníku. Obraz měl by už míti poznámku »Majetek města Prahy«. »Boulevard St. Denis za deště« a v noč- ním už večeru od Fr. Šimona je také, motiv z velkoměstského ruchu uměleovou rukou vy- zvednutý z kaleidoskopu zjevů. Mám jej z nejdokonalejší ze všech podobných themat Š- monem dosud zpracovaných. Na předehozích na- leznete třeba kusy něžnější, části půvabnější, ale žádný z nich nemá té souměrné uzrálostia jistotné vyrovnanosti, jako toto protkávání vlhké, pleštivé tmy, mátožné temných hmot, florem deště duseného záření zbarvených svétel a iluse živé hybnosti silhuet lidí jako tento. I »Slunná plage« opakuje motivy Šimonovi milé, aniž by však obohacovala rysy jeho umělecké fysiogno- mie. »Boulevard« svojí prohloubeností tak činí. Barvité, uzavřeným vzduchem zamžené fantomy lidí v »Palais de Glace« a v »Café concerte Karla Špillara jsou také pařížské motivy a dojmy, úhledné, koloristické delikátnosti, podstatě však ne nové ani pro Špillara ani pro výstavního habitué. Za to Miloš Jiránek ten- tokráte překvapil každého. Místo neklidných hledavých experimentů pojednou zavěšuje před nás »Čtenářku«, sedící na podlaze pod okny bllé denní světlo propouštějícími. Sukně čiroce rozložená je sice neprokreslená, ale co nad nía kolem ní je pěkný, jásný a zdravý obraz vlld- ného a přesného maliřského vidění, chápánía Karel B. Mádl. vyjadřování se.
#8 alto_textblock #8
Lékařská hlídka.
#9 alto_textblock #9
Hluchota.
#10 alto_textblock #10
Hluchota není choroba, nýbrž jest to jen výsledný stav rozličných a dosti čelných chorob. Jménem tím označuje se ztráta sluchu. Obsah lidového pojmu hluchoty nekryje se zcela s ob- sahem vědeckého pojmu, poněvadž nepřihliž se u obou ke stejnému stupni úbytku sluchu. Lid nazve hluchým toho, kdo poněkud silněji nedoslýchá, tim spíše pak toho, kdo slyší nepa- trně jen a velice nedokonale. Takových lidí jest hojnost. Ve vědeckém smyslu hluchotou zove se takový stav, když neslyší se ani slova, pro- nášená hlasitě a těsně u ucha. Takovou definieí ztenčí se ovšem počet hluchých, leč přes to po- čet ten zůstává dosti značným. Ely odhaduje jej 8.5 na 1000 obyvatel. Hluchota se dostavuje, kdykoliv zničen vnitřní ústroj sluchový, nery sluchový neb v mozku střed pro sluch; nejčastěji vyskytá s po neléčených středoušních zánětech, po zánětu mozkových blan a zvláště po zanedbaném a ne léčeném tatarů středoušním. Chorob, které způ- sobují hluchotu, jest veliká řada. Z těch buďte uvedeny zejména tuberkulosa, syfilis, otravy některé nervové choruby, jako hysterie, duševn poruchy, výlevy krve v mozku, záněty mozko vých blan. K tomu připočisti ješté mocně nárazy na hlavu, otřesení mozku, výbuch třaskavin úder blesku, čimž vším poškoditi se může ner vevá část sluchového ústroje. Hluchota jest těžký stav, jest neobyčejně strastný osud, jenž stává se pramenem neko- nočných trýzní a útrap, které vzbuzuje vědom naprostého osamocení. Neslyšící jest odkázár jen na sebe sama, do společnosti nemůže se od- vážiti, poněvadž se nemůže dorozuměti s mlu- vícími; pro společnost zanikl, přestal pro ni exi- stovati. Pro toho, kdo nebyl náhodu před tín samotářem, jest to tím hroznější; jest zůstaven subě samému a svému bolu. Kdo správně slyší, těžko se vžije aspoň po někud do duševního stavu člověka hluchého. Naděje na vrácení sluchu nebo aspoň n částečné zlepšení? Není vždy stejná. Záleží volice na druhu nemoci, na rozsahu a stupni změn, přivoděných chorobou a na době, po kterou trvá porucha sluchová. Ony chorohné stavy, jež ničí sluchový střed v mozku, nebo slucbový nerv, petřebí jest zařaditi mezi vážné a sluchu nebezpečné, nebot při nich úspěchy léčebné jsou nepatrné nebo žádné; totéž platí, když úrazem rozdrceny byly nervové části sluchového ústroje. V ostatních případech není tak velké obavy, jakmile léčení započato bylo v pravý čas. Tím však není ře- čeno, že by zbývající nemoci byly málo nebez- pečné. Ba právě zasluhují zvlášť pečlivé bedli- vosti, aby první příznaky jejich, první úbytky sluchové, pobádaly ku poradě s odborným léka- řem a okamžité léčbě. Hluchota není vždy získaná, často bývá také vrozená; děti rodí se hluché. Příčiny tkví potom do jisté míry a s jistou pravděpodob- nosti v rodičích. Takovými příčinami jmenují se: pokrevní příbuzenství obou rodičů, duševní choroby u nich, alkoholismus, syfilis, tuberku- losa; byli-li rodiče od narození hluši, může se hluchota přenésti i na děti jejich.
#11 alto_textblock #11
Vrozená hluchota má za následek další po- ruchu zdatnosti životní. Dítě od narození hluché zůstane němé, zvuk řeči nezazní z jeho úst. K řeči jest naprostou podmínkou zdravý, nepo- rušený sluch. Vedle toho zůstano dítě hlucho- němým též tenkrát, kdykoliv začátek hluchoty buďsi po zánětu mozkových blan nebo po hnisa- vých zánčtech středoušních z infekčních ne- mocí spadá v dobu, kdy nezačalo ještě dítě mlu- viti nebo kdy řeč teprve nedávno načená ne byla dosti pevně zakořeněna. Doba ta se odha duje na 6. rok. Když vzdělání dítěte pokročilo tak daleko, že naučilo se psáti a čisti, potom není toho nebezpečí, že vyvinutá řeč bude ztra- cona, poněvadž i po ohluchnutí zbývá dítěti v četbě sťálý prostředek, aby vybavovány byly předslavy slov. Počet hluchoněmých jest dosti veliký; nen všude stejný, kolísá poněkud dle různých národů a států, odehylky však nejsou podstirtné Přichází obyčojně jeden hluchon.ěmý asi ne 1250 obyvatel. Muži častěji jsou hluchoněmí než ženy. Castex počítá na 215 případů vro zené hluchoněmoty 203 případy získané. Nej častěji získává se do třštího roku a to násled kem epidemického zánětu moskových blan,i fekčních nemocí (spály, spalniček, difterie. tyfu), následkem vrozené syfilis a hnisavých zá- nětů středoučních. Ader ofdní vegetace přispívaj silně ke ztrátě sluchu; bývají také 3 1/2křát ča- stěji u hluchoněmých, než u slyšících dětt. Děti hluchoněmě nemívají naprostou ztrátu sluchu. Tak vyskytnou se u nich zbytky sluchu pro znění zvonu, písbot píátaly, znění tónů ně- kterýclí, neb pro některé hlásky silně u ucha pronášené; byvají to dle Jakobsona samo- hlásky častěji než souhlásky. Při některých zkeumáních a vyšetřováních nalezony byly až i u 70% hluchoněmých nějaké zbytky sluchu. To jest velice důležito v tom směru, zda jest naděje, dá-li se lékařským léčením sluch napra- viti. Kdykoliv totiž dokáže lékař, že dítě slyš zvuk silějšího zvonku nebo docela slyší-li znění ladičky vyšěího tóru, smí hnod předem říci, že sluch do jisté míry dá se upraviti. Kro- mě toho u vrozené hluchoty možna jest přízni- vější předpověď, nož u získané; vrozená hlu- cheta víc bývá přístupna léčhě. Mnohý hluchý od narození slyší pak po léčení řeč i na několik motrů, což jest nesmírným úspěchem. Důležito jest také, jestliže lékcř, odstraniv adenoidní ve- gotace nebo zvětšené mandle, seznává zlepšení slichu po své další léčbě, ve ktcré radno dlouho pokračovati, důležito též, zda trpí dítě ketarem či hnisavým zánětem střodověním, ježto dají se tylc nemoci odstraniti nebu při nejmonším silně zlepšiti; sluch pak jost také lepší. Až 1/e hluchoněmých dětí dá se zachrániti (Jakob- sen). Dítě, nabyvši sluchu, noučí se znenáhla mluviti a tín dosažen úšel snahy lékařovy. Když marno jest včechno úsilí, když přes všechno léčení sluch se nelepší, nezbývá nic ji ného, než dáti dítě do ústavu hluchoněmých by tam dostalo se jemu patřičné výchovy. Dr. Jan Lang.
#12 alto_textblock #12
Zaříďte v Praže mléčnou kuchyni pro ko jenicel Skoro pravidelným zjevem je, že v Praze kojenec při odstavování v letních měsících stížen bývá ka- tarrhom střovním, jímž buď zmírá anebo zůstává značně ve vývoji svém pozadu. Zvláště peškozeni jsou chudí, neboť příjmy rodiny a úmrtnost kojenců stojí v obráceném poměru. Příčinou bývá v první řadě špatná kvalila kravského mléka. Požadavek Behringův, aby mléko bylo i nesvařené požívatelno. nedá se posud splniti a musí se teprve čelnými pra- cemi spolehlivě prokázali, zda nějakým' způsobemn dal by se mléko zbavili škodlivých zárodků. Spolehlivě daj se zárodky zničiti svařením, čímž sice dle Bohring kvalita mléka poněkud se mění, ale přece neslane se mléko k živení kojence nezpůsobilým, ač-li bylo před svařením čerstvé a působením bakterií neroz- ložené. Ale i čerstvé a dobré mléko kravské zaviní kalarrhy střevní kojeneů, je-li nesprávně podáváno Jest tedy úkolem kuchyně nejen dobré mléko do- dávati, nýbrž má tato také vychovávati obecenstve ve správných zásadách výživy kojenců a nesmí jed nati šahlonovitě, nýbrž musí přísně individualisovati t. j. doporučiti vhodný způsob výživy v daném prá- vě případě. Z těchto důvodů a pak zvláště proto že kuchyně má opatřovati i diaetetiku kojenců n- mocných, je nutno, aby v čele ústavu stáli lékali s předběžným odborným paediatrickým vzděláním. Kuchyně nemá míti ráz ústavu dobročinného, chu dinskéhe, nýbrž spíše býti má úslavem vychovy ná- rodní, má býti spíše projevem sociálního blahobylu národa; má tedy sloužiti všem vrsívám národním, i bohalým, ač ovšem chudým poskytovala by odborne porady i živin pro kojence pokud možno zdarma Rozumi se, že v první řadě bylo by kuchyni a oše třovně kojenců úkolem pokud možná rozsáhlá pro pagana kojení, jež nedá se nijakou umělou výživou nahraditi. Křosťemský nociál Bielohlawek, jenž učinil pa mátný výrok o hraběti Tolslém, jest chefem zem- ského zdravotniciví v Dolních Rakousích. Uboh zdravotnictví v ubohých rukou! Zase nevý dokla pro požadavek, aby zdravotnicví dostalo se do rukou lékařům! Alkohol je drahým požilkem! Zajímavých resul- tátů dojde se, srovnají-li se výlohy za alkohol s vý- lohami za požitky ušlechtilejšího rázu a s daněmi na něž se naříká jako na značné břemeno; kdežic výlohy posledně jmenované celkem se kryjí s obno- sem daní, jsou výlohy za alkohol nepoměrně většl- tak udává se poměr daní k výlohám za akohol na př pro Karlsruhe 12.3:0.9%, pro Berlín 7: 1.65%% a pot Krátkozrakost v mladém věku doznává značného zlepšení dle prakt. lékaře Bergera delším pobytem na moři; v Bergerově případě zlopšil se zrak u 14le- tého krátkozrakého hocha po Gnedělním pobytu na moři velmi patrně.
#13 alto_textblock #13
„Časopis lékařů českých“. Dnešní 22. číslo při náší tento obsaho I. Práce původní: 1. Dr. Ladislav Černický: Vro zený defekt prsních svalů a žeber. Práce z chirurgi ckého odlělení primáře dra. V. Michala ve vinohrad- sko-žižkovské nemocnici na Král. Vinohradech. —2 Dr. Šindelář v Chudenicích: Několik zajímavých při paklů z praxe lékařské. 3. Dr. Václav Pexa, dělský lékeř v Praze: Nová bádání v pathogenese tetanie dělské. (Dokončení.) — II. Rozhledy: Vnitřní lékal ství. — Choroby krční. — Choroby venerické. — Far- makologie a thempic. — Z nejnovější literalury. — III. Z lékařských spolků a sjezdů: III. schůze ně- mecké společnosti pro soudní lékařslví v Drážďanecl od 16.—18. září 1907. —IV. IV. sjezd čes. přírodu- zpytcův a lékařů v Pruaze. — V. Spolek českých lé- kařů. — VI. Zprávy. Podle posledních zpráv „Časo- pisu“ nebude správa pražské všeobecné nemocnice ušetřena hanby hromadné výpovědi veškerých sub alterních lékařů! Bude podána dne 1. června. Poza- davky našich mladších lékařů jsou opravdu až směš- ně skromné. Možná, kdyby byly přiměřeně velké, že by se snáze vyhovělo! Prý je nemocniční fond vy- čerpán! A co stál? Ve fondové nemocnici mí umístěno 15 klinik (patnáct klinik!!). Jaké pol platí nájemně? To přece dovede hravě rozřešit po- slední pražský pan domácí: Požadavky subalternil lékařů representují 20.000 K. Přiražte na vělší kvar- týr (kliniku) 2000, na menší 1000 K a máte sumu doma! Nechce-li si stát kliniky postavit sám, a aspoň platí pořádný nájem! K tomuto číslu přiložena jest „Sbírka zdravel ních zákonů, jakož i důležitých úřadních rozhodnutí Redimuie dr. Jan Semerád.
#14 alto_textblock #14
Školská hlídka
#15 alto_textblock #15
Český sněm a zákon o školách po- kračovacích. V posledním zasedání sněmu království českéh po projednání přislušné zprávy o školství pokračova- cím, o němž prosloveny pozoruhodné a důležitost tohoto odvětví školskélío dobře objasňující řeči po- slanců dvor. rady dr. Jar. Čelakovského a přísedícíh zem. výboru Adámka a j., oznámil chéť vlády zem ské, že vláda má již návrh zemského zákona pr království české zcela připravený a že tedy na pod- kladě této uchyslané předlohy má se konečně školslv pokračovací uzákoniti. Vítali bychom upřímně tuto zprávu, dle níž k - nečně má se splniti dávné přání všech činitelů, po- kračovacími školamí se obírajících, ale celů dosa- vadní vládní školská politika a jisté, velice opatre přítmí, v němž dosud ona slibovaná předloha se ula- juje, činí z nás nedůvěřivé Tomáše, kteří neuvěří dokud prst nevloží. Předloha o pokračovacím školstv obetkávána je právě takovým tajemnůstkářským z tajováním, jako pověstná přodloha jazyková a n divno tudíž, vzbuzuje-li u nás předloha o pokraě školách pro své ukrývání před jasem veřejnošti po- dobné smísené pocity, podobnou skepsi a nedůvěru jako předloha jazyková. Je arci pravda, že „na všechno časem dojde“a že možno nedočkavé zájemníky o zákon škol pokra- čovacích odkázati až na dobu sněmování, ale nícmén lu se jedná o záležitost, pro níž má zájem takové množství různých, často protichůdných činitelů, ž by samé věcí jen bylo na prospěch, kdyby aspoň čá- stečně poodhalen byl závoj s tajemného saidského obrazu vládní předlohy. Zatím předlohu má — pan místodržitel, je- muž byl návrh předložen patrně za lím účelem, aby o něm podal dobré zdání in politicis, čimž se v naší organisaci školské vždy rozumí, zdali předlohaje tak vypracována, aby probůh nezavdala ani vzdále- ného podnětu k nespokojenosti na straně — německé. Nuže, tato předloha i s dobrozdáním místodržitel- ským byla již před měsícem vrácena ministeriu do Vidně a rozumí se, že zůstává dosud utajeno, jaká dobrozdání a jaké poznatky jsou přičiněny. A tak jednoho krásněho dne ocitne se ela bor ll vládní jako fait accompli na stolcích sněmovního „pa- láce“ na Pětikostelním náměstí a poslancům bude tak dáno hotové aut, aut: buď zavřít oči a spolknout všechno, co se ve Vídni uzavřelo, anebo nechati zase na dlouhou dobu tak. Zdá se nám, že aspoň princi- piální části měly by býti nějakým způsobem vhodným zavčas ozřejměny ne-li veřejně, tedy aspoň kruhům interesovaným, aby tak důležitá věc mohla býti dříve náležitě prozkoumána a uvážena, aby mohly v čas opatřiti se případné změny a vyrovnati eventuáln nesrovnalosti. Pravda, v českém poselstvu sněmovním jsou nám posl. dr. Čelakovský a Adámek povnou zárukou, že při své zapracovanosti do otázky a při své poli- tické zkušenosti dovedou rázem rozpoznati, co je v předloze nepřijatelné a jak věc hotovou napraviti, budo-li potřebí, ale při veškeré veliké úcíě k oběm mužům o školství tak vysoce zasloužilým nemůžeme nevysloviti zajisté odůvodněné přání, aby také těm kteří z vlastní zkušenosti a vlastního praktického pů- sobení na školách pokračovacích mohou nejbezpeč- něji poznati vnitřní život skol 4čch a všechno, co s školami těmito souvisí, aby také jim vmožněno bylo osnovu zákona připravovaného prosludovatí a odů- vodněná přání školských praktíků přednésti, takže by zajištěno bylo bezpečné posouzení nejen po stránce politické, národní a sociální, k jakému jsou nad jiné způsobilí svrchu řečení zkušení znalci organisace po- kračovacího školství, ale i po stránce školské praxe a zájmů učitelských. K tomuto odbornickému posouzení měli by arei býti povoláni v první řadě učitelé-poslanci. Avšak naší tři poslanci-učitelé, již všichni patří straně agrární, tuším nepůsobili na školách pokračovacích a z učitelů městských nikdo u nás zvolen nebyl. Ji- nak na straně německé, kde je sedm učitelů poslanci. z nichž někteří jsou současně i učiteli na školách po- kračovacích. A přoco spolupráce praktických učitelů je právě v daném případě veležádoucí, neboť bude-li návr zákona jakousi kopií dolnorakouského zákona, bude nutno důkladným přešitím tento cizí kabát přizpů- sobiti našim poměrům. Při té příležitosti dlužno při- půmenouti, že dolnorak. zákon koncipován byl, jal známo, s průhlednou tendencí proti české menšině vídeňské, pro jejíž příslušníky uzákonil pouze — přípravky. Uznávajíce oprávněnost i jiných činitelů, nic- méně zdůrazňujeme nutnou potřebu přizvati zavča k jednání o předloze učitele pokrač. škol, kterým tai má dána býti příležitost, aby z praxe posoudíli vše, co se týká ochrany zájmů učitelstva i učňů, jakož i školy samé. Učitelstvo, jehož zásluha o rozvoj pokrok pokračovacích škol je nepopíratelná, nemůže zůstati při celém jednání stranou a to zvláště proto ženení neoprávněná obava, aby za všechno své při- činění neuvízla právní úprava jich postavení a jieh odměny někde ve vzduchu. Doufáme, že není třeba míti obav, že by v čas učitelstvo k úpravě přizváno nebylo a oddáváme se zajisté oprávněné naději, že najdou již naši zákono- dárci příslušnou formu i vhodné forum ke společné doradě o záležitosti, která dolýká se tak mocně zá- jmů učitelstva. Nejvhodnějším způsobem zdá se nám býti zavčasné svolání společné ankety k níž by přizváni byli jmenovitě i zástupci jednoty učit. pokrač. škol vedle organ. jiných a která by pře- dem pojednala o všech požadavcích, které by bylo třeba přivésti ku platnosti tak, aby pak nenastalo nemilé nějaké — překvapení Doporučujeme tedy v zájmu dobré věci, a by co nejdříve k žádoucí společně doradě kruhů zákonodárných s povlola ný mi zástupci praktického učitelstva ško pokračovacích došlo.
#16 alto_textblock #16
Mezinárodní svaz učilelských federací bude ko- nati výroční schůzi o Letnicích v Londýně. Vedle správních záležitostí bule jednáno zvláště o vý- služném učitelů, vdov a sirotků, o mezinárodní vý- chově ve škole a o programu učitelského kongresu v Paříži r. 1910. Kromě toho podají zástupci učitel- stva bulharského zprávu o své situaci. Zemský ústř spolek jednot učilelských bude na schůzi v Londýně zastupovati F. V. Momvec, učitel v Praze, jemuž je uloženo, aby působil k tomu, by r. 1915 konán byl mezinárodní učitelský kongres v Praze a aby na jednací pořad kongresu dány byly tyto olázky: mo- rální výchova školská, výchova před dobou školní i po době školní povinnosti, byt učitelů, snížení doby služební na 35 let a zodbornění školské admini- strativy. Výstava Ebertovy kreslířské školy. Žáci a žá- kyně této školy představují se každoročně širšímu obecenstvu svými aspiracemi, kterým duch čilého ředitele dodává záhy uměleckého posvěcení. Lelošn
#17 alto_textblock #17
výstava byla vkusným výběrem kreslířských a n liřských prací, počinajících nejelementárnějšími tahy šestiletě ruky až k temperovým i olejovým uměle- ckým zátiším a uhlovým kresbám, podivuhodné vir- tuosity. Oddělení učitelské, jež má v atelieru Ebertově stále místo, vykazovalo nejen hojně pěk- ných kreseb různých předmětů, ale jako novinku též předměly v prírodě, náladou dne různě barvené a osvětlované. Vůbec bylo lze pozorovati, že v škole jeví se zcela rozumný zájem nejen pro vystih- nutí správné formy, ale i životnosti všeho, co se kreslí. Po této stránce nutno uznati, že škola do- byla úspěchů v poměrně krátké době svého trvání. Vzdělavací kurs pro indushriální učitelky pořádá Jednota učitelek moravských ve dnech 20. až 27. čer- vence t. r. v Kroměříži na Morvě. V kursu bude přednášeti pí. Renata Tyršová, inspdkkterk divčích škol průmyslových i jiní odborníci. Kur upraven bude tak, aby umožněno bylo učitelkám zúčastniti se také učitelských kursů vysokoškolských, které právě v řečené době budou v Kroměříži pořá- dány. Poněvadž tak vedle výborného poučení z obo- ru vychovatelského a sociálního, jakéhož poskylne kurs vysokoškolský, budou na zvláštním kursu pro učitelky projednávány předměty, jež úzce souvisí s ručními pracemi a drobným průmyslem, lze jen učitelkám co nejvřeleji doporučiti, aby se kursů v hojném počtu zúčastnily a brzy podobný kursi v Čechách uspořádaly.
#18 alto_textblock #18
191/.98,
#19 alto_textblock #19
Číslo 238.
#20 alto_textblock #20
Šachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovskí, Uh. Ostroh, Morava
#21 alto_textblock #21
Úloha čís. 397. (Originál.) K. A. L. Kub ble l, Petrohra
#22 alto_textblock #22
Mat ve 3 tazích.
#23 alto_textblock #23
Partie č. 329. Hrána v mistrovském turnaji v Praze 23. května 1908. Španělská hra. Černý: H. Süchting- Dd8—c 1 11. Sb5—e2 Jhö—fc 12. g2—gi d6xe5e) 13. d4xe5 Sg7xc h6 14. Dd2— g5. De7 —de 15. Dg5xhs b7—b5 16. Se2—dad) Dd6—d5 17. 000 Se8—e6e) 18. Vdt—gtl 19. h3—hal Se6xgif) 20. Jf3—g5l Kg8—h8g
#24 alto_textblock #24
Bílý: O. Důras. 1. e2—04 2. Jgl—f 3. 8f1—b5 4. d2—d3 5. h2—hs 6. Sc1—e3 7. Ddl—dz 8. Se3—h6 9. Jb1—es 10. d3—d4lb)
#25 alto_textblock #25
07—05 Jb8—e6 Jg8 — fe d7—d6 g7—g6 Si8—g7 0—0 Jf6—h5a Je6—ez c7— ce
#26 alto_textblock #26
1
#27 alto_textblock #27
m
#28 alto_textblock #28
Jf6—d5 21. Jg5xch7i Je7—gsh 31. Kc1—bi 22. Vf5xf7-+l Kg7xf7 22. Dh6— g5- Khsx«h7 33. Dh4—h7- Kf7—esn) 23. h4—hon Sg4xh5 Jd5xc3- 34. 65—e6l V18—d8 24. Sd3—e2 Vds—d4 35. b2xc3 25. Se2xc h5 Jf6xch5 36. Dh7—f7+ Ke8 —dg 26. VhtXh5+ Kh7—g7 37. e6—e7++ Kd8— cr 27. Dg5—h4 Jg8—f 38. e7—e8D+- Kc7—be 28. Vh5—f5 Dc5—d6 39. Des)ka8 a černý se 29. f2—f4l e5xkfa vzdal. 30. e4—e5 Dd6—d24. a) Černý zamýšlel asi hráti v příštím tahu f7, f5, což by však bylo slabé, neboť po 10. e4Xf5 musil by bráti pěšcem a vystavil by nekrytého krále moc- nému útoku bílých figur b) Hrozí dobýti pěšce Sxg7 a d4xe5 atd. c) Nevýhodnost voleného otevření dokazuje jasně stís- něná posice černého. Bílý zmocní se nyní prud- kého útoku. Úmožňuje 0.0 o e) Pěšce f2 nelze ovšem bráti pro 19. Vgt—fI Dfe—c5 (Df2—g2, 20. Vhl—gl a dobude diimy), 20. Jf3—g5 s hrozbou Vflf5 a mat v příštím tahu Jestli 19.JXg4 tu 20. VglXg! Se6xg4, 21. Jí3— g5 a mat v příštím tahu Na 20Sg4—e6 pokračoval by bílý 21. h4 —h5 na 20.8g4—h5, 21. Sd3—e2. I po 21..Ji6xh7, 22. VglXg4 Je7—g8, 23. Dh6— d2 Jh7—f6, 24. Vg4—g5 s hrozbou h4—h5 podržel by bílý silný útok. Nyní následuje řada skvělých tahů, které zajišťují partii trvalou cenu Na 33. Kf7—e6 dal by bílý mat v několika tazích: 34. VgtXg6+- Ke6e5, 35. Dh7—g7++- Keö —fs. 36. Vg6—g5+ Kf5—e6, 37. Vg5—e5— Ke6—d6, 38. Jc3—e4-- mat.
#29 alto_textblock #29
h)
#30 alto_textblock #30
Partie č. 330. Hrána v hlavním turnaji v Praze 23. května 1908. Vídeňská hra. Černý: L. Taussig Jc6—e7 [11. f2—f3 12. d3—d4 Je7—g6 13. Ddl—d2 h5—h4 o—o 14. h2—h3 15. Dd2—e3 b7—b 16. Sc4—d5 Va8—b8 Jg6 fe 17. Je2—ci? Kg8—h7 18. Sd5—ck 19. Kg1—h2 Ví8—gs 20. Se4 — ds . .
#31 alto_textblock #31
Bílý: J. Engler. e7—e5 1. e2—e4 2. Jb1—c3 Jg8 —fe Jb8—ce 3. SfI—c4 Sf8—b4 4. d2—d3 h7—he 5. Sc1— g5. Sb4XKes- 6. Sg5xkk t 7. b2x2 cs Ddsxfs d7— de 8. Jg1—e 9. 0—0 g7— g5l h6—hs 10. Val—bí
#32 alto_textblock #32
i
#33 alto_textblock #33
2- 26. Dh2x«g2 27. Kh1—h2 Vg8.—gst g2—gtD- 28. Vfl—el Vg3—hs- 29. Velxíg
#34 alto_textblock #34
Scsxhsí Df6—e6 De6xha- g5—g4 4xKfs- Dl3—g2-
#35 alto_textblock #35
20.
#36 alto_textblock #36
21. g2xch3 22. Des—fe 23. Kf2— 24. Dí2—h2 25. Kg1—hi
#37 alto_textblock #37
Hlasy z obecenstva. Zejtra v ponděli dne 1. června opět příchod novýeh modelů damských klobouků, Ferdinandova třída č. 19. 9901
#38 alto_textblock #38
M. U. DRA. FRANT. HAMZY Sanatorium pro dítky skrofulosní = V LUžl.
#39 alto_textblock #39
8060