#1
alto_textblock
#1
Strana z
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
16. listopadu 1913. Číslo 315.
#4
alto_textblock
#4
či německá kancelář? Na rozdíl ode
všech českých advokátů, kteří označují če-
skými nápisy svoje kanceláře, má dr. Bouček
tabulku v pražském volapüku těch, kteří ne-
chtějí přiznati národnostní barvu.
Ale nadpis „Adv. Dr. Bouček“ má ještě
jiný význam: „Vezmu všecko, račte dál!“
je jinotajný jeho smysl. Ten „Adv.“ spílal ve
svém časopise („Právnické Rozhledy“) na vý-
sost Svatováclavské záložně i jejímu výboru,
spílal advokátům, kteří převzali zastupování,
obacel jim kapsy i svědomí, vyčítal jim kle-
rikalismus, a náhle — se objevil sám jako
právní zástupce Svatováclavské záložny, a za-
vázal se vymoci výboru zastavení trestního
řízení císařskou milostí (abolicí), témuž vý-
boru, jehož hrozné hospodářství, ožebračení
dlouhé řady vkladatelů a členů s mravním roz-
hořčením, patheticky vytýkal!
Cítil, že páše něco, co by lidé mohli na-
zvati bezcharakterností, a proto chtěl
se schovati za advokátní komoru: obrátil se
na ni s dotazem, není-li to proti ctia
vážnosti stavu, přijme-li zastoupení
Svatováclavské záložny. Advokátní komora
odepřela dělati gentlemanovi zeď, a odpo-
věděla, že tuto otázku si musí zod-
pověděti sám. A dr. Bouček si ji zod-
pověděl! Přijal za měsíční paušál K 4000.—
zastoupení záložny, pomáhal statečně členům
od členství, složili-li k sanaci nějaký obnos,
a staral se o to, aby ani pro zaviněný úpadek
nebyli odsouzeni členové výboru, ano aby
celá historie této klerikální záložny nebyla
ani přetřásána před soudním sborem, aby ne-
utrpěli újmy klerikální vůdcové, angažovaní
v této záložně.
A celé toto jednání o abolici provádě
pomocí
#5
alto_textblock
#5
tajuplných osob,
#6
alto_textblock
#6
pomocí různých a rozmanitých
#7
alto_textblock
#7
pomocných sil,
s nimiž nemohl na světlo boží, poněvadž je-
jich služby byly velmi delikátního rázu.
Právě v době, kdy michelská aféra se
odehrávala, projednáván byl u c. k. okresního
soudu pro Staré město a Josefov spor dra
Boučka proti Pavlu Kreiplovi o zaplacení pal-
mární odměny K 1000.—, kde sám o sobě
uvedl dr. Bouček tyto zajímavé věci, jež citu-
jeme z rozsudku, otištěného v „Národních Li-
stech“ ze 4. prosince r. 1910:
„Žalobce dr. V. Bouček přednesl, že mu
dal žalovaný plnou moc, aby jej s ostatními spo-
lužalovanými v záležitosti aboliční zastupoval,a
tím se zavázal zaplatit solidárně veškeré s tím
spojené výlohy a odměnu za to příslušící. Proto
konal za účelem docílení abolice trestního řízení
pro přečin culposní kridy proti žalovanému
jeho společníkům zahájeného, jednak hotová vy-
dání, konal různé cesty a právnické práce. Ze-
jména účtoval: 23. července 1904 konferoval
drem. Reissem a drem. Zavadilem o převzetí
zastupování, 10 K. 26. července konferences
drem. Vondruškou, Košnářem, Spronglem, Nová-
kem a drem. Reissem, 30 K, 27. července studo-
val obžalovací spis, 100 K, 27. července [téhož
dne) jel ráno v záležitosti uboliční do Vídně, in-
tervenoval v kabinetní kanceláři u dvorního kon-
cipisty dra. Zelenky, v ministeriu spravedlnosti
u dvor. rady Regnera a dvor. rady Hommy. Pak
konal návštěvy u jiných osob, které však
neměly úřadně s abolicí co činitia
jichž jména odpírá uvésti. Za to čítá
800 K, za dráhu 81 K, noclehy po 3 dny 36 K.
za povozy 10 K, stravné 36 K, zpropitné atd.
10 K. Dne 4. září 1904 jel dr. Bouček do Rosicu
Brna k jednomu členu panské sně-
movny: cestu konal ve velikém parnu, pak jel
do Brna a Vídně, kde u některých vliv u-
plných osobnosti jednal, nemůže však
uvésti, u koho byl. Čítá za to 800 K. dráhu
83 K. stravné a noclehy 72 K, povozy atd. 40 K-
Za dopis na určitou osobu [tajného radu) 10 K
35 h. — Dne 16. srpna 1904 jel ke dvěma tn-
tervenientům, jichž jména neudá —
50 K, flakr 4 K 60 h. Jel na Moravu ke členu
panské sněmovny Zdržel se tam tři dny.
poněvadž ho nezastihl. Odměna 800 K. noclehy
36 K, stravně 36 K, fiakr z Brna na jeho zámel
23 K. povozy 10 K. — Dne 24. srpna 1904 jel do
Vídně, ale bez výsledku, neboť nezastih
#8
alto_textblock
#8
dotyčné osoby. Odměna 400 K. dráha 71 K, strav-
né 24 K. — Za sepsání žádosti o odložení trest-
ního řízení minist. předsedovi Körbrovi 200
žalobce žádost sám předložil. — Za konferenci
ve Vídni 6. září 1904 400 K, dráha 8 K, stravné
24 K atd. — Dne 9. září 1904 dopsal ji s té
dámě, jež byla příbuznou jistého
sekčního chefa v jistém ministeriu,
aby umožnila rozmluvu s nim. Na lut
přímluvu onen sekční chef ochotně vyhověl a
cenné služby konal. — Dne 16. září 1904-
žádost aboliční 1000 K, opis 22 archů 22 K. —
Dne 16. září 1904 jízda do Vídně s drem. Von-
druškou, P. Kyselkou a Totzerem k audienci u
J. V. Doprovodil deputaci až do předsí-
ně audienění. Za své 4denní jednání čítá
1300 K, dráha 81 K, stravné 48 K atd. — Z
dlouhé jednání na stát. zastupitelství s drem.
Bergrem o zdržení hlavního líčení 30 K. — Dne
22. října 1904 jízda do Vídně, jednáni s ji-
stým členem panské sněmovny, s ji-
stým lajným radou atd.: odměna 800 K.
dráha 81 K atd. — Dne 23. října jízda do Prahy
a konference se dvěma členy panské
sněmovny 50 K 14 h, 23. října jízda do Vídně
400 K, dráha 81 K, stravné 24 K atd. — Dne 18.
listopadu 1904 jel do Vídně, kam byl povolán
telegraficky, neví však, ke komu; čítá od-
měnu 400 K, dráha 81 K atd. atd.-
Z toho vidíte jasně, jakými postranními
cestičkami hleděl dosíci tento oposiční advokát
v kabinetní kanceláři Jeho Veličenstva milosti
pro své klienty. Nemohl věřiti, že by ve své
tisícikorunové žádosti za milost byl u-
vedl tak přesvědčivé důvody o tom, že jsou
členové výboru hodni císařské milo-
sti, takže nějaká příbuzná nějakého sekčního
šéfa musila mu pomáhati a sekční šéí cenné
služby konati... V hrozném parnu chudák je-
zdíl ke členům panské sněmovny... Všeck
pro klerikály, on, antiklerikáll
Žaloba dra. Boučka byla z amítnuta,
v důvodech rozsudku se praví doslova toto:
„Žaloba a ústní přednesení mají obsahovati
nejen petit, ale i vylíčení jednotlivých okolností
z níchž žalobce nárok žalobní vyvozuje. Vylíčení
tohoto děje musí být úplné a pravdiv é. P
žalobě ex mandato dlužno žalobci uvéstiv a dle
potřeby dokázati, že obdržel od žalovaného man-
dát, že mandát ten provedl a sice dle příkazu
žalovaného, že náklad byl nutný a že odměna
jest přiměřená. V daném případě bylo věcí ža-
lobcovou, aby vyložil soudu jednotlivé kroky, jež
předsevzal v zájmu svých klientů v tom směru.
aby mohl soud posoudit, zda jednotlivé ty kroky
byly nezbytnými, nutnými, potřebný-
mi. Občanské právo stanoví, nastanou-li v určitém
případě ty a ty skutečnosti, tu platí po právu to
neb ono. Chce-li strana tuto právní normu pro
sebe použít, musí uvést skutkové okolnosti, jichž
dle zákona k tomu je zapotřebí. Této povinnosti
žalobce dr. Bouček nevyhověl. Tak uvádí, že ko-
nal ve Vídni návštěvy u jistých osob, které
však úřadně neměly s abolicí co činiti, jich jmé-
na uvésti odpírá, délku rozmluvy a obsah udati
nemůže. Dále cestoval k jednomu členu pan-
ské sněmovny, byl u některých vlivuplných
osobností, neví však, u koho byl, s kým jednal
a jak dlouho. Posílal dopisy a telegramy, neudá
však, komu. Z těchto nedostatečných údajů ne
mohl soud nabýti přesvědčení, že ú-
kony ty byly prospěšné a účelné k dosažení
abolice. Proto nemohly být žalobci přisouzeny
odměny a výlohy, pokud se týkají
#9
alto_textblock
#9
tajuplných osob“.
#10
alto_textblock
#10
Soud charakterisoval tedy jednání dra
Boučka a označil osoby, jichž používal, jako
tajuplné.
#11
alto_textblock
#11
Z důvodů rozsudku jest zřejmo, že sou
nevěřil, že by byl dr. Bouček jednal s ně-
kterými lidmi, poněvadž nevěděl, s kým
jednal, nevěděl, co jednal, nevěděl, jak
dlouho jednal.
A tento angloman, který není gentleman.
v bombastickém článku s anglickým citátem
v čele vrhl se na starostu pražského dra
Groše, a vyhrožoval mu trestním udáním
To udělal angloman, o kterém důvody rozsud-
#12
alto_textblock
#12
ku průhledně napovídají, že účtuje na sta ko-
run za jednání, nepovídaje, s kým jednal,
čem jednal a jak dlouho jednal, lstivě
předstíral práce, aby docílil jejich zaplacení na
škodu svého klienta. Tomu se říká podvod
V póse mstitele veřejné mravnosti stojí
zde člověk, který žaloval na základě plné mo-
ci, v níž byl prý všeobecně zmocněn k so-
lidárnímu placení všech prací právních s ostat-
ními zmocniteli. A rozsudek mu praví:
„Také solidarita závazku není prokázána
Žalovaný podepsal plnou moc, v níž se zmocňuje
také k jiným mimosoudním záležitostem, a č
tomřečvůbecnebyla. A věta: „Tato plná
moc platí jen pro řízení aboliční“, byla přičiněn
žalobcem na plné moci teprve během to-
hoto sporu u soudu! Z toho plyne, že žalo-
vaný není povinen platit úkony, jinými žalova-
nými vyžádané.
Z toho plyne však ještě, že dr. Bouček
svůj žalobní nárok opíral o nesprávnou
plnou moc.
#13
alto_textblock
#13
Ale nelitujte dra. Boučka, že za své cesty
ve velkém parnu, za třídenní marný pobyt na
Moravě, za těžké jednání s neznámými osoba-
mi nedostal zaplaceno. Dostal! Žaloval na
10.089.— K a dostal 6901.83 K. Nikoli od těch
pro něž se potil v parnu, aby dostali milost
nýbrž od zkrachované záložny. Tato
záložna vyplácela ubohým vdovám 25 proc. za
vklady, celá řada vkladatelů přišla o celé jmě-
ní, byli lidé, kteří skončili sebevraždou, a když
likvidace byla skončena, objevil se přebytek
6901 K 83 hal.
Tento přebytek nebyl rozdělen mezi
nejchudší z chudých na zmírnění bídy
členů, kteří těžce spláceli kvoty na nich vy-
tlučené, nýbrž tento přebytek přijal bez uza-
rdění mravně rozhořčený dr. Bouček na svů
palmár. To rovněž konstatuje rozsudek.
Drželi jsme se prozatím tohoto soudně vy-
řízeného případu mravního šarlatánství. Ne-
chceme prozatím mluviti o řadě afér se znalci
kteří nebyli poslušni dra. Boučka, o aféře
„Právnických Rozhledů“, o případu Versba-
chově, Herbenově a podobných, které bvěd-
čily ještě o jiném šarlatánství.
Jen pracovníka s „tajuplnými osobami
jsme chtěli ukázati veřejnosti, aby viděla, že
rozhořčení jeho, v posledních týdnech strojené
není nic víc, než odporná pósa.
#14
alto_textblock
#14
K aféře michelských pozemků.
#15
alto_textblock
#15
(Zpráva oficiální.)
#16
alto_textblock
#16
V čísle 313. časopisu „Čas“ uvádí dr. Bouček
že „za poslup domů čp. 8. a 10. s přilehlými za-
hradami č. kat. 105 a 94/1 v Michli bylo žádáno
tepeve po 21. prosinci 1910, kdy u
koupě Rennerových pozemků ve sbo-
ru byla odhlasována“ a dále, že „slovo
později jest slovem taškářským, které zakrývá
pravý stav věci
K tomu třeba sděliti s veřejností následujíeí
Nabídka V. Rennera vztahovala se na pozem-
ky michelské, uvedené v protokolu odhadním ze
dne 21. července 1910, tedy pouze na pozem-
ky bez budov, jak ostatně bylo také již dle
pravdy ve zprávě ze dne 9. listopadu t. r. doká-
záno. Aby umožněno bylo účelné hospodářské uži-
tí pozemků těr ysloven byl se stra n
obce pražskě požadavek, aby V. Ren-
než s pozemky nabízenýmí odprodal obci též bu-
dovy čp. 8 a 10 v Michli, a to dle výměry pozemku
čtvereční sáh za 7 K, tedy bez jakékoliv stavební
náhrady za stavební objekty. Požadavku to-
muto V. Renner vyhověl a byla pak
jeho nabídka, takto doplněná, jedi-
ným předmětem schůze rady měst-
ské, svolané na den 21. prosince 1910
Schůze tato odbývána byla před schůzí sboru obec-
ních starších a zúčastnilo se jí kromě předsedaji-
cího starosty dra. K. Groše a obou náměstků sta-
rostových pp. stavitele J. Seiferta a Mg. Ph. V
Kasalického 17 členů. Referent sdělil pak ve schů-
zi této, že V. Renner jest ochoten prodati obci
pražské mimo pozemky v cit. odhadu soudním uve-
dené, a mimo t. zv. enklavy ještě hospodářské
budovy čp. 8 a 10 v Michli. Po delší debatě.
které zúčastnili se z členů městské rady pp. dr
Souček, cís. rada Cízler, cís. rada inž. Schiller.
cís. rada Červený. O. Slavík, dr. Černý. J. Fiala
A. Náhlovský. F. Broft a prof. dr. J. Devl, usne-
seno doporučiti sboru obecních starších, aby od V
Rennera zakoupeny byly pozemky v cit. odhadu
uvedené, dále t. zv. enklávy a konečně dvě
budovy čp. 8 a 10 za cenu 7 K za 1 čtve-
reční sáh pozemků. Zpráva o této schůzi
#17
alto_textblock
#17
rady městské uveřejněna byla ve „Věstniku Obec-
ním“. čís. 24 z roku 1910 (str. 437), kterou doslovně
citujeme: „Usneseno, aby sboru obec-
ních starších byl předložen návrh na zakou-
pení pozemků v Michli ve výměře asi 350.000
čtver. sáhů s budovami č. p. 8 a 10 od Vojtěch
Rennera za cenu 7 K za 1 čtvereč. sáh pro stavbu
nové plynárny a pro jiné obecní účely.
Na to přednesen byl návrh na koupi tuto ve
sboru obecních starších a průběh jednání byl jiz
v dřívějších zprávách vyličen a také časopis
„Čas“ v č. 352 z r. 1910 přinesl o těto
schůzi sboru delší zprávu. Pan dr. Bou-
ček dovolí, že touto zprávou časopisu jemu bliz-
kého poněkud se zdržíme. Podle zprávy této pro-
jednáván byl nejprve ve schůzi sboru rozpočet
elektrických podniků, který — jak ostatně samo-
zřejmo — zavdal podnět k debatě. Teprve druhou
částí programu byl, jak výslovně „Čas cituje, dů-
ležitý návrh, aby k účelům stavby nové plynár-
ny a k jiným účelům obecním zakoupen
byly pozemky ve výměře asi 350.000 čtver.
sáhů v Michli od Vojtěcha Rennera za cenu 7 K
za 1 čtver. sáh. Po přednesení referentské zprávy
rozpředla se obširná debata pro i contra schvá-
lení koupě.
Pan obecní starší V. Štěpánek (citujeme
„Čas“) podal pak návrh, aby se rozhodování o kou-
pí pozemků odročilo do 28. prosince. Dne 27. pro-
since ve schůzi michelského obecního zastupitel-
stva nechť rozhodne se, zda obec michelská chce
navždy sprostit Prahu v případě koupí všech par-
celačních poplatků. Bude-li rozhodnut
obce michelské, jež má jistě záje
největší na tom. by nové, velké stav-
by plynárny vznikly v obvodu jejím
příznivý, nechť sbor rozhodne příz-
nivě ve schůzi 28. prosince.
Zajímavým jest dále, že dle téže zprávy „Ča-
su“ 4 „odvážliví“ oposičníci při hlasování se „ztra-
tili“ a že „Čas“ sám má za to, že „oposice
mohla znemožníti přijetí návrhu na koupi od-
chodem tří členů, čímž by se schů z
stala neschopnou k usnášení“. P
něvadž okolnost tato byla zajisté známa i těm čle-
nům sboru, které „Čas“ označuje jako „oposičníky“
jest skutečně s podivem, že dotyčn
členové tak neučinili, nebo tím b
byli nejsnáze projednání těto koupě
zmařili.
Druhá výtka dra. Boučka týká se odstavce,
ve kterém se praví, že komise, která o koupi po-
zemků na plynárnu častěji jednala, dospěla k to-
mu, že výhodnější by bylo pro obec pražskou, kdy-
by získala větší komplex pozemků od V. Rennera.
Z té příčiny požádán byl V. Renner při jednání ze
dne 14. července 1910, aby předložil obci pražské
také nabídku na prodej všech svých pozemků v
Michli. V odstavci tomto shledává dr. Bouček
jakousi nepočestnost, poněvadž prý „větší kom-
plex“ vymyšlen byl až 9. listopadu t. r. Každý po-
zorný čtenář (není třeba přece právníka, a bychom
mluvili podle dra. Boučka) sezná z kontextu obou
těchto vět, že hlavní váha leží v usne-
sení komise, dle něhož opatřen
býti měla nabídka V. Rennera
na prodej všech pozemků v Michl
a že obrat „větší komplex pozemků“ jest pouze
motivací usnesení komise, která jednala
tehdy současně o nabídkách V. Rennera a Občan-
ské záložny ve Vršovicích na prodej staveništ
pouze pro novou plynárnu.
Dr. Bouček uvádí dále, že předmětem jednání
o koupi majetku Rennerova byly nejen pozemky
uvedené v odhadním protokole ze dne 21. červen-
ce 1910, nýbrž také pozemky, zastavené budovami.
Jako doklad pro toto své tvrzení odvolává se na
kalkulací, dle níž, zakoupí-li obec pražská celý
velkostatek V. Rennera, čtvereč. sáh za 7 K i s ci-
zími pozemky (enklavy), přijde mimo komplex pro
plynárny obci pražské sáh pozemků na K 4.75.
Stavební úřad obce pražské v téže době po-
dal radě městské zprávu, že pozemky uvedené v
odhadním protokole ze dne 21. července 1910
tak zv. enklavy měři dle katastru 347.256 čtver.
sáhů.
Pozemky plynárenské měří 53.332 čtver. sáhů
a čítá-li se za 1 čtver. sáh těchto pozemků cena
20 K, činila by cena za blok plynárenský 1,066.640
korun. Zbytek pozemků ve výměře 293.924 čtver.
sáhů (když by obec veškeré pozemky zakoupila p
7 K čtver. sáh), přišel by obci na 1.364.152 K. čili
1 čtver. sáh na 4 K 65 h. Srovnáním obou těchto
kalkulů vychází beze sporu na jevo, že pod slovem
„velkostatek michelský“ rozuměti třeba
pozemky, uveden é v odhadu ze dne 21.
července 1910 a doplněné tak zv. en-
klavami, které V. Renner od osob tře-
tích získati ještě musil. Ostatně na okol-
nost, že pozemky od V. Rennera koupené, jsou
totožné s tak zv. velkostatkem mi-
chelským, bylo již ve zprávě praesi-
dia upozorněno.
Konečně uvádi dr. Bouček, že z praesidia r-
dy městské zaslán byl V. Rennerovi dopis „v pří-
čině prodeje celého velkostatku“. Skutečně bylo
V. Rennerovi v tom smyslu dopsáno, a rad
městská byla by opravdu uvítala
kdyby V. Renner byl projevil ochotu
odprodati obei pražské vedle pozem-
ků uvedených v soudním odhadu
vedle tak zv. enklav také ostatní svů
majetek v Michli se nalézající z a cenu 7K
#18
alto_textblock
#18
za 1 čtver. sáh pozemků. V. Renner odmít! však
ihned jednání na podkladě této ceny, prohlásil
však, že jest ocholen o prodeji zastavených pozem-
ků s obcí pražskou jednati (ovšem nezávisle
a zcela odděleně od jednání na koupi
ploch pozemkových) a odůvodnil toto své
prohlášení tím, že celková výměra pozemků vy-
loučených (zastavených) obnáší dle soudního pro-
tokolu odhadního asi 15.000 čtver. m. v ceně
334.834 K 91 h. kdežto podle nabídky rady městské
(7 K za čtver. sáh) by obdržel za pozemky zasta-
vené pouze asi 28.000 K.
Kromě toho uvádí se, že sbor obecních star-
ších schválil zakoupení pozemků ve výměře 350.000
čtver. sáhů, smlouva trhová však že zní na výměru
357.210 čtver. sáhů a poněvadž ujednána byla cena
7 K za 1 čtver. sáh, že úhrnná suma kupní ceny
činí 2,500.470 K. K tomu třeba uvésti, že výměra v
smlouvě uvedena byla dle katastrální výměry po-
zemků, které obec pražská zakoupila od V. Ren-
nera, jednak na základě odhadního elaborátu ze
dne 21. července 1910, jednak na základě ujedná-
ní o tak zv. enklavách a získání stavebních ob-
jektů čís. 8 a 10 v Michli. Aby však obec pražská
ani po této stránce ke škodě nepříšla, vyhradi-
la si v trhové smlouvě definitivní za-
měření veškerých zakoupených po-
zemků, dle něhož skutečná cena měl
býti vypočítána a také zaplacena.
Podle definitivního zaměření tohoto, které ukon-
čeno bylo počátkem roku 1913, zjištěna byla vý-
měra všech pozemků, od V. Rennera zakoupených,
na 350.436-13 čtver. sáhů a poněvadž ujednána cena
7 K za 1 čtver. sáh, činí úhrnná trhová cena
2,453.052 K 91 h. Na základě této ceny bylo pak
také konečné vyúčtování s V. Rennerem prove-
#19
alto_textblock
#19
deno.
#20
alto_textblock
#20
Výborné je také pojmenování pana
stavítele Frice z Nuslí, „odhadcemmě-
sta Prahy“; ze spisů je vidno, že p. Fric prová-
děl k žádosti V. Rennera dobrovolný soudní odhad
pozemků páně Rennerových v Michli jako sou-
dníznalec c. k. okresního soudu v Nuslích — to
ale nepřekáží „právníku“ dru. Boučkovi, aby jej
nazval odhadcem města Prahy.
Co se konečně dotýče nabídky pozem-
ků záběhltekých od p. V. Černého, byla tato
učiněna v dubnu 1908 a prohlídku pozemků těch
vykonal býv. ředitel plynárny Krost spolu s tech-
nickými úřadníky plynáren, při čemž, jak jsmeji
uvedli, shledány pozemky ty pro plynárnu nevhod-
nými: r. 1910 nabízeny sice pozemky od velkostat-
ku záběhlického opět, ale ne pro účely plynáren-
ské, nýbrž pré novou zásobní zahradu.
„
#22
alto_textblock
#22
(Záležitost koupě „Rustonky“) pro
městské elekárické podniky, o níž psal včerejší
večerník „Práva Lidu“, že Rustonka bezprostřed-
ně před tím, než ji obec koupila, byla nabízena
ředitelství severozápadní dráhy za 1.300.000 K a
že obec dala za ni 1.580.000 K. Dle spisů snadno
lze zjistiti, že městský stavební úřad, který odha-
doval továrnu řečenou za účelem nabídky Praž-
ské akciové strojírny železničnímu eráru pro zří-
zení dílen státních drah, odhadl tuto realitu na
1,875.000 K, kdežto znalci městských elektrických
podniků odhadli ji na 1,644.000 K. Správní rada
městských elektrických podniků vyjednávala ve
příčině ceny s plnomocníkem majitelky, který u-
dal nejnižší konečnou cenu za pozemky, budovy,
jeřáby a parní stroj na 1,800.000 K a po delším
vyjednávání snížil cenu tu na 1,580.000 K, za kte-
roužto cenu pak byla koupě tato sborem obecních
starších v říjnu 1910 schválena a to 55 hlasy proti
10. Do tchoto usnesení sboru podali pp. členové
sboru V. Novotný, Wildmann, Neumann, Pešek,
Louda, Kráčmer. Vaňha a Baštecký spolu se spol-
kem majitelů domů v Praze VII. stížnost k zem-
skému výboru, jež byla však výnosem zemského
výboru král. Českého ze dne 4. ledna 1912 za-
mítnuta z těchto důvodů: „Nutnost zřízení no-
vých ústředních dílen uznal zemský výbor za ne-
sporně prokázanou a dále uznal, že zřízení dílen
na obecním pozemku na Maninách není možným
jednak pro výši nákladu a jednak pro nepřijatel-
nost podmínek nabízených. Zemský výbor dále
rozhodl, že koupi Rustonky sluší dl
zjištěných poměrů pokládati za vý-
hodnou pro obec, poněvadž možno bezod-
kladně použíti budov továrních a že je zabezpe-
čeno rozšíření jich. Cena kupní 1,580.000 K jest
uznána za nižší ceny odhadní a nelze v usne-
sené koupi reality na účet elektri-
ckých podniků spatřovati nijaké po-
škození zájmů poplatnictva nebo
obce, ani přílišné zatížení finane
obecních při prokázané finančni
síle obce.“ — Tak tedy vypadá záležitost
koupě Rustonky ve světle pravdy; je vidno, že
„Právo Lidu“ používá všech těchto nekalých a ne-
doložených osočování jen k tomu, aby před vol-
bami užšími co nejvíce zhanobilo kandidáty nár.
strany svobodomyslné k užším volbám v Holešo-
vicích. Doufejme, že voličstvo naše dá jim ráznou
#23
alto_textblock
#23
odpovědl
#24
alto_textblock
#24
Na stupňované utiskování českého živlu
v Dolních Rakousích odpoví český náro
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v
Vídni, který pečuje o české školy pro české
dětí dolnorakouské.
#25
alto_textblock
#25
hož menším křídle jest výstava pořádána, bude da-
leko hojněji vyhledáván nežli tomu bylo jindy. Ale
nejen tato přihodnější doba zvýší zájem o Podzim-
ní salon a jeho návštěvu. Stane se tak zajisté iz
toho důvodu, že tato veliká umělecká žeň obdob
poskytuje více než kdy jindy velmi bohatou pře-
hlídku výtvarného snažení poslední doby a že může
podati přerozmanitý sice a nejednotný, ale velmi
správný obraz, k jakým cílům směřují dnešní vý-
tvarní umělci. Sotva kdy jindy se projevila větš
účast obeslati výstavu než letos, a i když jury byla
dostatečné přísnosti, ač zde v Paříži osobní styky.
přátelství a ochota poklon a dobrých slov ulámou
velmi mnoho brotů této přísnosti, přece z oněcl
osmi tisíe zaslaných děl. zůstal neobvyklý počel
ljako obsah lelošní výstavy.
Zatím co na všech stranách se dnem i no
pracuje, co hluk kladív se ozývá pod rozsáhlým
klenbami, lze sbírati první dojmy a z dohadů
pozorování si tvořiti obraz výstavy. Jest výhodou
salonu, že rok co rok se mu dostává nových ob-
měn, že neutkvívá v stejně se vracející formě. Def-
nitivně už byly vyškrtnuty z programu cizí soubo-
vy jako byla před léty výstava Rusů nebo Fln
Rovněž retrospektivní návraty do minulosti, jak
Vla úhrnná vystavení děl Ganguinových, Cézanno-
vých, Manetových a jiných, jsou udrženy nyní jen
v menších rozměrech. Letos je to pouze soubon
prací malíře a kresliře let šedesátých Bonhommé
více kulturní než umělecké zajímavosti. Za to v po-
slední době značné místo jest reservováno archl-
tektuře interieurové a počet místnosti, vybudova-
ných pokrokovou skupinou francouzských archi-
tektů, dosahuje tentokráte počíu dvaceti, což jest
nemalá cifra na poměr místa, jímž salon disponuje.
Dnes ovšem neni možno mluviti o této části vý-
stavy, neboť bude trvati ještě několik dní, nežl
budeme moci shlédnouti, čím Francouzové se snaží
uspíšiti, aby uhájili dobré posice v současném vý-
voji architektury a dekorativního umění. Prozatím
možno se spokojiti v tomto oddíle výstavy oním
převelikým potěšením, jakým jest pro nás spatřiti
zde soubor prací profesora J. Kotěry, jenž tvoř
střed architektonického oddělení, umístěného v
poschodí kupole. Sotva kde možno šťastněji si od-
hadnouti nežli zdo, kde se stýkají všechny význač-
#26
alto_textblock
#26
né směry současného umění, čím jest pro nás tento
veliký umělec a tento bohatý tvořivý duch, a jaké
významné a pevné místo zaujal svým dílem v novo-
dobém vývoji architektury. Přijetí, jakého se do-
stalo jeho pracem mezi členstvem salonu a zájem,
jský se o ně jeví hned v těchto chvílích příprav
svědčí, že jedná se tentokráte o pozoruhodný ú-
spěch českého umění. A nutno dodati, že profesoru
Kotěrovi nemůžěme býti než svrchovaně vděčni
stává-li se iniciátorem oněch jediných rozumných
a významných styků výtvarnických, jichž jsme s
odtud tolikráž dožadovali.
Není-li možno zdržovati se pro tentokráte při
jednotlivcích, možno aspoň celkově si odhadnouti
ráz salonu. Všechny směry a všechny skupiny po-
sledních desítiletí se tu střídají a od diletantismu
až do velkého umění vše najdete zastoupeno. Vra-
címe se k jménům, jež jsme vyslovovali s úctoua
oddaností, a třeba nové lásky nás udělaly do jisté
míry zrádnými, přece nelze nepokloniti se úspěchu
oněch oddaných a poctivých umělců, kteří ve své
dílo dali všechnu svou víru a všechno své upřímné
umělecké přesvědčení. Jako udávali dříve ráz sa-
lonu zprvu umělci skupiny Bonnardovy, později
Matissovy a Marquetovy, tak nyní jest jeho výboj-
nost, jeho levé křídlo ve skupině kubistů. Nepochy-
bujeme, že i letos pobouří jejich díla, ale to jest
ctí salonu, že se nikdy neuzavíral žádnému umě-
leckému směru vážně a opravdově pojímanému
v tom právě jevila se vždy šťastná záruka jeho
dobré budoucnosti. Ale bude nutno jindy se vrátiti
ka podrobné prohlidce salonu, prozatím možno jen
zmíniti se o větším souboru děl Hodlerových,o
skupině prací Naudinových a nutno dodati, že ni-
kdy nebyla účast česká tak značná jako letos, ne-
boť vedle českých členů salonu, Kupky, Šimona,
Stretti-Zamponiho a slč. Stammerové, vystavuje
opět Boettinger a nově paní Milada Šindlerová.
Karel Myslbek a sochař Králiček, a doufejme, že
objevíme ještě jiné krajany při podrobné prohlídee
a při revisi katalogu. Ovšem vynechal jsem jméno
sochaře Kaíky, abych se zvláště zmínil o skupině
jeho prací, jimiž se po létech vrátil do Podzimního
salonu. Jeho díla, mezi nimiž jest i výrazné a pevné
poprsí pana dra. Kramáře, zaujímají jedno z nej-
krásnějších a nejpříhodnějších míst salonu, a jsou
#27
alto_textblock
#27
největším a nejvýznačnějším souborem sochařským
vedle posmrtné výstavy děl sochaře Rodo-Nieder
Rudolí Kepl.
#28
alto_textblock
#28
hauserna.
#29
alto_textblock
#29
Modní hlídka.
#30
alto_textblock
#30
Dekoletáže na všech stranách. —
Sebevědomí krasavic. — Dva směry
v modě.
Loňského roku pozastavovaly se dámy
jemného vkusu nad odvážnými dekoletážemi
jež směle odhalovaly ramena a napovídaly
krásu skrytých linií. Ale co loni výstřihy jen
napovídaly, letos prostě odhalily. Dosud se
snad nikdy nepotřebovalo na večerní toilettu
tak málo látky, jako letos. Uzoučké sukně
sahají ze předu jen ke kotníkům a má-li oblek
úzkou jazykovou vlečku, má za to vpředu.
nebo po straně náležitý výstřih. O živůtkách
se letos vůbec nemůže mluvit. Nemožno přece
nazvat živůtkem úzký pruh látky nad pasem,
kus krajkoviny, jíž prosvitá pleť a několik
řad skleněných perel, které nahražují rukávy.
Kdosi napsal, že stud ženy je jenom strach
že by se nelíbila. Nynější moderní žena jesi
však patrně tolik vědoma své krásy a takji
dovede ocenit, že klidně odložila stud. V jed-
né z posledních uměleckých pařížských vý
stav vzbuzoval pozornost krásný ženský akt.
který zvláště v nynější době různých ismů,
které z lidského těla dělají mumie nebo po-
hádkové nestvůry, vzbudil zaslouženou po-
zornost. Všecko chodilo se dívat na krásnou
Evu, jež oslňovala ladností tvarů a skvělostí
pleti. Obraz byl stále obléhán. Kdo přišel ně-
kolikrát, mohl si všimnouti krásné dámy, kte-
rá, jsouc ve společnosti pána, patrně manžela.
zdržovala se blízko obrazu a na první pohle
byla jeho originálem. Bylo vidět, že jí záleži
na tom, aby každý poznal, že obraz je malo-
ván podle ní. Jednu chvíli se dokonce na-
hnula ke svému druhu a tak, aby každý dobře
slyšel, pravila: „Levý bok mi udělai o hodně
většíl“
Poslední zprávy, docházející z Paříže.
ohlašují modní výstřednosti takového druhu,
že už opravdu soudná žena musí pochybovat
o zdravém rozumu těch, v jichž hlavách po-
#31
alto_textblock
#31
dobné nápady zrají. Tak jako přehlídka jarn
a letní mody je při dostihách, tak revue pod-
zimních a zimních modelů je na promenádách
v Londgchamps, vždy o pěkných nedělích. Le-
tošního podzimku se vydařilo několik opravdu
krásných nedělí, jichž použily krásné Pařížan-
ky, aby ukázaly čím obohatily na zimu svou
šatnu a pařížští krejčí opět poslali své mane-
kýny v posledních výtvorech svých dílen.
A stály opravdu za to, tyto výtvory. Učiněné
bláznovství. Několik podnětů zřejmě bylo
vzato z říše ptačí. Tak na příklad měla jedna
manekýna krátký kabátek s dvěma šůsky
mezi nimi na sukni byl upevněn kus taftu.
z něhož byl utvořen jakýsi výdutek, poskytu-
jící pohled náramně komický; prý to vypa-
dalo, jako když se slepice chystá snést vejce.
Neméně směšný byl model, při němž byly vza-
du na sukni hned pod pasem upevněny v šířce
asi 40 cm dva nabrané kusy taftu, trčící šikm
vzhůru jako krocanní ocas. Látka se při kaž-
dém pohybu nositelky pohybovala, čímž byl
jen dojem zaslouženého ocasu dovršen. To
byly manekýny, které dostaly zaplaceno za to,
že se lidé posmívaly jejich komickému ze-
vnějšku. Ale byly v Longchamps také dámy
ze společnosti, jejichž toalety nebyly o mnoho
méně výstřední a které je oblékly dobrovolně.
s radostným vědomím, že vzbudí sensací
„závist“ svých družek.
Ovšem, dáma dobrého vkusu se vždy vý-
středností vystříhá a najde mnoho pěkných
toilett, rovněž moderních a přece rozumných.
Ke komposicím se stále ještě s oblibou berou
tyly, pošívané perličkami a skleněnými ko-
rály, ale užívá se jich z pravidla jen na živů-
tek a na krátké tuníky. Toiletty odpolední.
návštěvní, jsou oproti toilettám večerním ve-
lice decentní. Mají sice také výstřihy, ale jen
celkem skromné a obyčejně jen vpředu, kdežto
vzadu vybíhá bluza ve stále ještě oblíbený
límeček medicejský. Volné řasnaté bluzy, zdo-
bené jen uzoučkým proužkem kožešiny a kou-
skem krajky, činí velice mladistvý dojem, kte-
rý nekazí ani dlouhé rukavičkové rukávy,
ramene volné a ke kotníku úzké, těsné. Baja-
dérské pasy ze širokých pestrých stuh, nebo
pruhu hedvábí, doplňují úbor.
#32
alto_textblock
#32
Mezi oblíbené květiny, jimiž se — ojedi-
nělými květy — budou zdobit šaty, budou pa-
třit letos na prvním místě kamelie. Svou stu-
denou krásou bez vůně budou se pěkně odrá-
žeti od měkkosti záhybů večerních toilett.
Dnešní ceny kožešin přiměly nyní i ele-
gantní, rozumné dámy, které uznaly, že je ší-
lenstvím závoditi v drahocennosti toilett s tč-
mi, jimž to peněženka dovolí, že dávají si
shotovovat rukávniky a štoly z plyše, imito-
vaného astrachanu a persianu. Drahocenné
volavčí aigrety se nahražují pomalu vkusnými
ozdobami ze stuh. Zkrátka možno dosti jasně
pozorovati dva proudy v modě. Jeden velice
přepychový, rozmařilý, který se vylíhl pod
tužkami a štětci modních malířů v krejčov-
ských atelierech, a druhý skromný, rozumný,
Heda.
vyvolaný praktickým životem.
#33
alto_textblock
#33
Různé zprávy.
#34
alto_textblock
#34
— Jubileum Pasteurova ústavu. Z Paříže,
15. listopadu. President Poincaré súčastnil se od-
poledne oslavy 25letého jubilea Pasteurova ústavu.
V proslovu velebil nadšeně činnost Pasteurovu.
— Požár parníku. Z Nového Yorku, 15.
listopadu. Dle depeše z Kapr Race na Novém
Founlandu parník Čunardské linie „Pannonia“ byl
bezdrátovou telegrafií požádán za přispění španěl-
skému parníku, na němž vznikl požár, a ihned
vydal se na cestu. Podrobnosti katastrofy známy
nejsou. — Z Nového Yorku, 15. listopadu.
Zprávou zdejší kanceláře Cunardské paroplavební
společnosti z Bermud, potvrzuje se telegram, došlý
z parníku „Pannonia“. „Pannonia“ provází španěl-
ský parnik „Balmes“ do Bermud. Cestující z hořící
lodi (Balmesu), celkem 103 osoby, jsou úplně zdrá-
vi na „Pannonil“
Zvláštní odkaz. V Palermu zemřelav
těchto dnech ve věku 90 let jistá paní, která v zá-
věti odkázala svému lékaři „za jeho pečlivé dlou-
holeté služby“ obsah velké skříně se zásuv kou
Když byla skříň otevřena, byly v ní nalezeny ve-
škeré léky, které lékař za 25 let staré paní pře-
depsal, které ona nechala přípravit, ale nikdy jich
neužívala.
= Padělané cheky. V Krakově, 15. listopadu.
V posledních měsících poškozeny byly dvě novo-
yorské banky o velké sumy peněz falšovanými
cheky. Banky pověřily detektiva, aby pátral pe
padělateli cheků. Stopa vedla až do Lvova, kde
nyní zatčeni byli obchodníci Aron Gajer a jeho
syn Leon, kteříž cheky dali do oběhu.