ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 2f7e7bf0-7736-11dc-a96c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Btrana 6.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
29 května 1908. Číslo 148.
#4 alto_textblock #4
Věci černohorské.
#5 alto_textblock #5
III.
#6 alto_textblock #6
Dříve, než povím, jak bylo nastrojeno čer- nohorské spiknuti, třeba věděti, jací lidé je na- strojili. Víte již, že někteří z těch studentů, kteř z Bělehradu psali pamílety-proklamace prot knížeti, šli na Cetyň postavit se před soud. Víte také, že soud jednohlasně osvobodil ty stu- denty. Že se to stalo po přání knižete, netřeba podotýkati. Pamatujete se, jaké ovace a mani- festace za to osvobození knížeti učinili. Kníže vyšel mezi ně, oslovil je otcovsky, řekl, že vl. co je mladosť a co jsou ideály mladosti, a dal jednomu z nich Marku Dakoviči, tisíc korun, aby se o ně se soudruhy rozdělil, že jim to dává jako cestovné. Obdarovaní byli překvapeni tou velkomyslností, i jali se provolávati »Živio gospodar!« libali mu ruce a dali mu čestné slovo, že si budou hleděti studií a přičiní se, aby věděním a poctivou prací své vlasti pro- spěli. Tito omladinci od knižete peníze vzali, ale když se vrátili do Srbska, nečinili, k čemu se zavázali čestným slovem, nýbrž pokračovali v agitaci proti knížeti a jeho dynastii, udržujíce spojení z Bělehradu s nespokojenci na Černé Hoře. Cesta, kterou toto spojení se dálo, dosnd není vypátrána, což je známka, že mezi Běle- hradem a Černou Horou působilo jakési me- dium, v takových agitacích a intrikách mistrovsky zběhlé. A jaká ta černohorská omladina, studujíeí v Bělehradě? Jaké jsou její idešly ? Postačí ukázati na to, co nahoře pověděno. Co je to za lidi, kteři od svého panovníka přijímají sli- pendia a dary, libají mu ruce a dávaji mu čestné slovo, a jedva jsou mu s očí, propůjčují se intrikám za vražedný nástroj proti němu, ha- nobí jej i svou vlasť, a při tom zase se mu chtějí zavděčit a donášejí mu na své druhy i na srbskou vládu a srbského krále. Jeden Černohorec, studující v Bělehradě na gymnasiu, Ramovič, byl odsouzen do káznice v okovech pro zavraždění dívky, které učinil násili. Jiný jménem Rožnatovič, právník 8. semestru, smr- telně ranil jistou kandidátku učitelství. To budiž uvedeno, aby se poznala mravní úroveň těch černohorských studentů v Bělehradě, kteří jsou vydáváni tiskem vídeňským a jiným za trpitele, strádající pod »despotismem« knižele Nikoly, za naději a spasitele Černé Hory. K omluvě jejich může býti zaznamenáno pouze to, že černohoršti jinoši, jakmile přijdou do Bělehradu, padají do tenat jistých lidi, kteří je svádějí ke všelikému zlému. V Bělehradě je to veřejné tajemství a na ty svůdce naivných černohorských mladíků každý vám prstem ukáze. Svůdcové dosáhli i toho, že svedení Černohorc otravovali své druhy, kteří se k nim přidati ne- chtěli, aby neměli proti sobě svědků a pojistil se proti výzradě. Donosy těchto zkažených Černohorců, po- silaně na Cetyň, kde byly přijímány za spole- hlivé informace, způsobily mezi Cetyní a Běle- hradem nedorozumění, jakoby za jejich agitac proti knížeti stála srbská vláda a dokonce král Petr, zeť knížete Nikoly. I k těmto donosům navedli je svůdcové jejich, sledující svými in- trikami ještě jině cíle. Jim šlo o to, aby Srbsko po zavraždění Alexandra a Dragy dosáhlo ve světě pověsti, že jest pelechem, kde se kuji spiknuti proti vlastním i cizím panovníkům, a v tomto připadě proti panovníku druhého srbského státu. Tato intrikánská politika, nepřá- telská jak Černé Hoře, tak Srbsku, chce dosíci, aby Srbové před světem dokázali, že občanských svobod zneuživají a tudíž nejsou pro ně zrali i že nemohou pokojně žíti pod panovníky ze své krve a tudíž potřebují, aby jim vládl cizinee že jsou nebezpeční svým sousedům, kleří jsou oprávněni ke každému opatření proti nim, aby se zabezpečili. A běda, našli se i mezi Srby v královsíví darebové a zvrhelci, kteři této ciz politice za peníze slouží na záhubu své vlasti Z pověděného vysvítá, že byly všecky pod- mínky, aby v Bělehradě bylo zosnováno černo- horské spiknutí proti knižeti Nikolovi. A ono zosnováno bylo. Tvrzení a podezirání vídeňského tisku, jakoby spiknutí na oko byl nastrojil dr. Tomanovič, aby upevnil svůj vliv na kní- žete, je vrcholem nestydatosti v tomto ničem- ném tajném boji! Spiknuti tedy bylo nastrojeno. Ze Srbska se vypravili na Černou Horu s pumami: stu- denti Todor Božovič, Vojvodič a Jovan Djonovič a typograf Rajkovič přes Kotor, a Vaso Djulafič přes Drobňáky. Marko Dakovič byl v té době na Cetyni. Maje zprávy z Bělehradu o výpravě, odešel z Cetyně do Kotoru a tam čekal n spiklence. Neprozřetelnost mladých ministrů Radoviče Ivanoviče a Ceroviče, kteří se přátelili s Dako- vičem a ještě několika jinými kompromitova- nými studenty ze Srbska, a ta okolnost, že Ra- dovič odešel z Černé Hory a meškal v Kotoru když tam stihli pumaři, vrhla podezření i n tohoto bývalého předsedu ministerstva, že jes účastníkem spiknutí. Myslím však, že jak Rado- vič, tak Ivanovič a Cerovič jsou spiknutí dalee a že nevina jejich bude přeličením zjíšlěna. Djulafič přenesl pumy na Černou Hor přes Novopazarsko, ale na branici černohorské byl chycen a pumy u něho nalezeny.
#7 alto_textblock #7
Němci v Teheraně.
#8 alto_textblock #8
Národové, kteří podle zemřelého ministra Peschky vedou s Němci boj na život a na smrt. musejí v zájmu své věci stále přehlížeti cel bojiště a každý pohyb svých protivníků, aby se ani na okamžik neoddávali planému pocitu líné bozpečnosti. Německý národ je v naší době v ta- kové expansi, v jaké ještě nikdy nebyl, aniza Karla Velikého. Za takového živelného hnutl je přirozená jejich dravost, hrabivost a bezohled- nost. Kdyby kterýkoli z jejich sousedů myslil že jde pouze o jeho specialný spor nebo nedo rozumění s Němci, o otázky mnohé, ale osobné a místné, ten by osvědčil takovou slepotu, že by se Němcům ani postaviti nemohl. Tu jde o celou řadu porůzných bojů a potyček, v nichž protivníci Němeů obstojí jen tenkráte, když bu- dou tvořiti nepřetržitý řetěz, když budou takti- cky spojeni. Boj svůj vedou Němci velmi chytře a promyšleně. Přicházejí-li po prvé do vzdálené země, kde jich ještě neznají, vedou si rozšafně jako skutečný kulturný národ, aby si získali dů- věry. Nekulturně jako v Čechách a v Rakousku zedou si teprve ve vyvinutém stadiu boje, kdy
#9 alto_textblock #9
myslí, že již mohou se nepřetvářet, protože by to bylo marno. V Persii pracují pro sebe teprve od ne- dávna. Před desíti lety Peršané ještě nemělio nich ponětí. V Teheraně byl málokterý, a poli- tický vliv Německa v stolíci šachů rovnal se nule. Nyní jest jinak. Každý Peršan ví o státě „Almanu“ — tak nazývají Německo — a um vyprávěti báchorky o jeho moci a bohatství. Ně- mecká kolonie v Teheranu jest jedna z nejčet- nějších a politický vliv Německa v Persii není nyní menší, než Ruska a Anglie, jež ještě v čs se o svůj vliv v Persii dohodly, neboť Něme- cko již již vytlačovalo jeden i druhý. Nyní jest posice Německa v Teheraně pevná a bude ještě pevnější. Základ všemu položil nadaný německý vyslanec hr. Rex, jenž musil vše budovati z ni- čeho. Hrabě Rex přibyl do Teheranu asi před de- síti lety a pobyl tam sedm let. Obral si za cíl popularisovati mezi Peršany jméno neznámého jim Německa. Nejlepšími prostředky k tomu byly humanita a kultura — nemocnice a škola. Němci dostali do svých rukou veřejnou nemoc- nici, jež byla ve velmi špatném stavu. Měla sice nemocné, ale nikoli lékařů a rozpočtu. Hrabě Rex nabídl perské vládě svého vyslaneckého lé- kaře k řízení nemocnice, a když byl přijat, vy- mohl i peníze na vydržování nemocnice. Penize dostává německý lékař na ruku, bez kontroly. a veřejná nemocnice teheranská platí za něme- ckou, ačkoli Němci na ni nedávají ani krejcaru. Nyní má nemoenice dva německé lékaře. Hledaje, jak by mohl na Peršany působit německou školou, hr. Rex verboval perské děti aby je posílal do Německa. Ale taková cesta byla příliš zdlouhavá a kromě toho mnozí Per- šané raději posílali své děti na školy do bližšího Ruska (dálo se to až do revoluce, jež i v tě příčině Rusku ublížila), nebo do Francie, jež vždy se téšila v očích Peršanů jménu vysoce kulturného státu. I ustancvili se Němci, že mladé Peršany nechají doma a německé školy jim zřídí ve vlasti — na jejich náklad. To se zdařilo pomoei sultána Muzaffar-eddina, jenž ještě před svou smrtí věnoval na německou školu v Teherané 7000 tumanů (přes 40.000 K). Zatím, co s Anglie a Rusko škorpily o svůj vliv na Persii, Německo se tvářilo nezištným přítelem Persie, starajícím se o její pokrok, a lím dobylo svému vlivu místa. Škola vystavena a otevřena. Učiteli jsou Němei z Německa. Všecky předměty přednášejí se německy. Škola má přes 200 žáků. Vláda perská dává německé škole ročního příspěvku 21.000 tumanů (asi 63.000 K). Nyní Němci zři- zují v Teberaně pro Peršany německý učitolský seminář, jehož vychovanci budou rozsazeni po celé zemi, aby perskou mládež učili německy. Plán je tak velkolepý a lákavý, že samo zahra ničné ministerstvo německé se rozhodlo penězi jej podporovati, což mnoho znamená, nebot Němci jsou zvyklí germanisovat jen na vlastn útraty germanisovaných.
#10 alto_textblock #10
Čtvrtý sjezd českých přírodozpytcí a lékařů v Praze,
#11 alto_textblock #11
Všecky body programu, věďecká činnost i zá bavní nabývá slále určitějších kontur. Některé strán- ky sjezdu jsou už připraveny do podrobností. Orga- nisační výbor, rozšířený redakcí Věstníka a výbory pořadatelským a ubytovacím scházejí se týdně k ně- kolikahodinné úradě. V poslední schůzi referoval za předsednictví prof. Maixnera generální sekretál prof. Heveroch o došlých spisech a vykonaných pra- cích. Na to pojednáno o sjezdovém Věstníku, jehož tisk svěřen firmě dr. Ed. Grégra. Za čestného před- sedu sjezdu zvolen dále dvorní rada prof. dr. K. Paw- lik. Za ladies patronesses zvoleny pí. Maixnerová pí. Hlavová, pí. Grošová, pí. Gollová a pí. Štychová Sjezdu zúčastniti se slíbil ministr krajan J. Prášek Ministerstvo vyučování poskytlo sjezdu subvenci. Pozvánek rozesláno 7908, přihlášeno dosud 575 čle- nů. Dr. Ozarkěvič, jenž se zúčastnil minulého sjezdu za Rusy, převzal na vyzvání organ. výboru organisaci ukrajinského komitétu a slibuje, že krajané jeho hoj- ným počtem sjezdu se zúčastní. Oznamuje se, že vůči hostům z ciziny vezme se ku přihláškám po- zdějším zřetel, ač se vybízejí kolegové slovanští, aby za účelem usnadnění prací ubytovacích děly se při hlášky sjezdové už nyní. Z Lublaně bude obeslán sjezd 5 lékaři. Na dolaz došlý z kruhů lékařstva, oznamuje organisační výbor že ke slavnostním zasedáním, raulu atd. je žádouc salonní úbor, ku pracím sekčním, vyjížďkám věde- ckým atd. je přípuslný i šal cestovní i jiný obyčejný úbor. Stanoven dále v hlavních rysech podrobný program sjezdu. 6. června o 11. bod dop. zahájí se sjezd slav nostní schůzí v Nár. divadle. Přednášku proslov prof. dr. Maroš. Odpoledne sezení sekční. Večer v hod. raut na Žofíně. 7. června (v neděli): Dopoledne schůze sekeí Odpoledne mohou členové užili ke svým účelům (ná- vštěvě výslavy atd.). Ježto v neděli večer uspořádá Sjezd slovanského sludenistva benátskou noc na Stře leckém ontrově, doporučí se členstvu návštěva Žo- fina na večer a organisační výbor učiní ve věci t u pořadatelstva příslušné kroky 8. června (v pondělí): Dopoledne schůze sekční Odpoledne společná schůze sekcí o tuberkulose. Večer je schůze na výstavišti. 9. června (v úterý): Dopoledne i odpoledne schů- ze sekční. Večer slavnostní předslavení v Nár. di vadle. 10. června dopoledne slavnostní schůze plenárn závěrečná v Pantheonu musea. Přednáší prof. dr Počta „O vzniku pevnin“ Sjezdová kancelář bude ve dnech sjezdových v budově české techniky v posluchárně prof. Sasky Z prací sekčních určitěji vyslupuje program sekce I Schůze se budou kenati v ústavu histologicko- embryologickém české lékařské fakulty v Praze II. v Kateřinské ulici č. 32 v I. posch. Přednášky se bu- dou konali dle možnosti dopoledne, demonstrace prae- parátů odpoledne. Schůze bude zahájena delší před- náškou (30 minul), načež následují jednollivé před- nášky, pro něž uslanovena doba 10 minut. Doba po diskusi po každé přednášce se neurčuje, žádá se však stručnost a předsedající může připomenouti nepro- dlužování diskuse Dosud přihlášeně přednášky jsou tyto: 1. Prof. dr. A Mrázek (Praha): K mechanic dělení bunečného (s demonstr. paeparátů): 2. týž: Karyokinesa u Gregarin (s demonstracem praeparátů); 3. týž: Demonstrace různých zajímavých prae parátů; 4. týž: Thema reservováno; 5. prof. dr. O. Srdinko (Praha): Příspěvky k phy logenii nadledviny 6. týž: Biologický význam číselně převahy chlapců při porodech 7. prof. dr. A. Brožek (Praha): O variabilitě rodu Panorpa; 8. prof. dr. V. Janda (Pardubice): Výsledky stuli o regeneraci arthropodů; 9. F. Bílek, kand. prof. (Praha): O struktuř buněk Asoaridů (s demonstr. praeparátů) 10. K. Schuster, kand. prof. (Praha): K vývoj Opalin; 11. prof. dr. Zavřel (Hodonín): Nově příspěvku k morfologii larev Dipter:
#12 alto_textblock #12
12. týž: Thema reservováno. 13. J. Niesner, kand. prof. Praha): Vývojový cyklus Opalinid 14. V. Maule, kand. prof. Praha): Sympatick soustava nervová Enchytreidu; 15. K. Švábeník, stud. fil. (Prahia): Vývoj Gordiů 16. prof. dr. Gorjanovič-Kramberger (Zábřeb) O některých anomaliích a pathologických zjevech na skeletu homo primigenius z Krapiny 17. dr. R. Schäferna, asist. zool. úslavu (Praha) O amphipodech balkánských Dále oznamuje sekce pro zubní lékařství; Z členů spolku zubních lékařů byla sjezdova komise, jež ve 14denních (od 9. května v týdenních schůzích koná horlivě přípravy, aby stoma tologická sekce byla representována na sjezdu co nejčetněji. Sjezdové přednášky budou konány na c. k. če ském zubním ambulatoriu. Mimo pražské kolegy zubní lékaře přihlásila se již ke sjezdu celá řada kolegů venkovských, takže účastenství bude pravděpodobně ještě větší, než na všech sjezdech předcházejících. Přednášky doposud přihlásili tiſo kolegové: pro- fesor Nessel, docent Jesenský, dr. Karel Wachsmann. dr. Chládek, dr. Tomášek, dr. Vostrčil, dr. Tereba dr. Lukeš, dr. Zbořil, dr. Žižka, dr. Keller, dr. Dvo- řák, dr. Faustus, dr. Koutník, dr. Šolín, dr. Al. Wachs- mann, dr. Havlín. Přednášek a demonslrací přihlášeno bylo kolem 30. Přednášky budou uspořádány tak, že první odpo- lední hodiny budou každodenně určovány předná- škám theoretickým, po nichž následovali budou prak- lické demonstrace. Sekretáři oslatních sekcí se prosť, aby program sekčních prací co nejdříve dle možnosti (dle dočas- ného slavu příprav) sestavili a organisačnímu výboru pro první sešit „Věstníku“ zaslali nejpozději v pon- dělí, dne 11 května. Oznámení později došlá budou moci býti pojata jen do týdenních přehledů v „Č. čes. lékařů“ a pak de 2. čísla „Věstníku“, jenž vyjde v pá- tek dne 5. června. Uzávěrka redakčních prací pro o— toto 2. číslo je v sobotu dne 30. května
#13 alto_textblock #13
Organisace českého lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slezsko konala dne 15. května o půl 3. hodině odpoledne v místnostech Malostranské besedy svoji, mimolád nou valnou hromadu. Tato schůze zahájena byla předsedou Mrem. Storchem z Kolína, který četně se dostavivší lékárníky z Čech i Moravy, dále delegáta říšské organisace lékárníků Mra. Sedleckého z Vídně. uvítal. Po uvítání přikročeno k 1. bodu programu Volba prvního místopředsedy. Na návrh Mra. Rosen- berga byl funkcí ton pověřen jednoblasně pan Mr. Richard Goller, lékárník z Prahy. Ke druhému a třetímu bodu pořadu, jednajících o změně stanov »Organisace« a o návrhu stanov pro moravsko-slezský odbor. udě leno slovo referentu Mru. Ciprovi, lékárníku z Brna, který po vylíčení důvodů vedoucích správní výbor k navrhovaným změnám, přečeti nástin obou stanov. kleré pak přítomnými byly jednohlasně schváleny. Při lé příležitosti učmněný dolaz delegátem říšské orga- nisace Mrem. Sedleckým, že postráda v návrhu stanov passus u vysllání delegála do říšské organisace, byl předsedou Mre. Storchem v ten smysl zodpovězen, že ustanovení podobné zúmyslně nebylo do stanov po- jato, poněvadž poměry v říšské organisací snadno by se mohly ulváliti tak, že příkazem národní cli a hrdosti českých lékárníků by bylo delegály vůbec nevysllati Do té doby, že díti se tak bude jen od případu k při- padu, pokud se valná hromada na tom usnese. K čtvrtému bodu pregramu »O pensijním ústavu a o po- jištění« ujal se slova referent vrební starosta hlavního gremia lékárníků pro král. české Mr. Nyklíček. O sáhlý referát svůl založil na studiu zákona o pojišťo- vání soukramých úřadníků a prováděcích nařízení k témuž, jakož i všelikých časových publikací k otázce této vztah majících. Po předneseném referálě zodpo- věděl týž jednotlivé dotazy přitomných, podávaje vše- liké, specialně na stav lékárnický se vztahující vy- světlivky. Referentem o dalším pátém bodě programu »O společném nákupu« byl jednatel -Mr. Rosenberg z Berouna. Referent v dhtyhech nastiňuje, jak by šobě společný nákup potřeb lěkánických představo- val. Návrh jeho byl shromážděním sympslicky přijat a po výměně delailů se týkajících názorů byl jehu návrh odkázán správnímu výboru k dalšímu projed- nání a případnému uskutečnění. K šeslému bodu po- řadu jednacího »O reformě lékárnictví« uděleno bylo předsedajícím slovo referentu vrchnímu starostovi Mru. Nykličkovi. Týž dotkl se svého, v odborných kruzíeh dobře známého návrhu o sestátnění, resp. vykoupení lékáren a v další řeči své dlovodil nutnost uskulečnění tohoto projektu, jako jediného východiska z dnešní stavovské tísně. Slanovisko své zdůrazňeval čelnými konkretními příklady a mimo tyto uvedl, že vůči jeho návrhu se slaví příznivě celá řada jednotlivců, jichž souhlasné projevy ho z různých korunních zemí do šly; z korporaci lékárnických pak, že mnohé k návrhu jeho příznivé stanovisko zaujaly. Po delší debatě schválen v zásadě referentův návrh, jakož i návrh zemského poslance Mra. Lauba, lěkárnika z Litomyšle, aby říšská organisace návrh vrchního starosty v ústřed- ním výboru svém byla projednala. Jelikož dalších volných návrhů nebylo, byla schůze lato předsedni- ctví se během jednání ujavším Mrem Chržem, lékar- níkem z Rokycan skončena.
#14 alto_textblock #14
Schůze absolventů středních ško ve státní službě a u c. k. státních drah konala lse v neděli odpol. za četné účasti v malé dvoraně hotelu Valdekově v Plzni. Byla svolána, aby porokováno bylo o neblahých poměrech této kategorie úludnické ve státních službách a u droh a o prostředcích, jk neblahému tomu slavu dalo by se s úspěchem čeliti. Schůzi řídil pan rov. Modr. O významu a postaven absolventů středních škol ve státní službě promluvi pan rev. Beran, který podrobil kritice obsazování úřadnických míst vojenskými cerlifikalisty a vybízel přílomně k ulužení odborové organisace. Přednosl soudní kanceláře v Praze p. Vítek slěžoval si, že za přednosty úřadů nejsou dosazováni kvalifikovaní úřadníci z lad absolventů středních škol a že celá řada míst zůstává z úsporných příčin neobsazena. V celém království českém, kde nalézá se cekkem 249 soudů řádných, zřízeno jest pouze pět míst ře- ditelů kanceláří VIII. hodn. třídy, 15 míst vrchnich úřadníků kancelářských IX. hodn. tiády a jedno místo výkonného úfadníka IX. hodn. třídy, 19 míst úřadníků kancelářských a dvě mísla výkonných úřadníků X. hodn. třídy a 10 míst kancelářských asistentů XI. hodn. třídy a to vesměs v sídle soudů sborových, tak že větší soudy okresní s - rozsáhlou činností zůstaly úplně nepovšimnuly, ač právěu těchto soudů, obstarávajících celou agendu soudní, bylo by zřízení míst úřadníků řídících nejvice na místě. Ze 42 míst obsazených jest 26 úřadníků, kleří mohou se vykázati jen kvalifikací pouhých 12 le vojenské služby, což znamená, že v království če- ském dodal vojenský erár 97.64% méně kvalifikova- ných osob. Řtečník přimlouvá se za odborovou orga- nisaci a přednáší pak požadavky soudního úřudni ctva, dle nichž se žádá: 1. aby při jmenování před- nostů, řídících úřadníků soudních kanceláří a úřad- níků výkonných ustanovením § 18. zákona úplná podmínečná plaánost byla zjednána; 2. aby jusliční správa ve smyslu § 49. organisačního zákona a s 303. jedn. řádu počet míst těch sukcesivně přimě- řeným způsobem rozmnožila a kancelářské oficianty z řad středoškolských absolventů, kleří mohou se prokázati druhou kancelářskou zkouškou, jmenoval kancel. asistenty ad personam; 3. aby ministerské nařízení ze dne 18. července 1907 bylo doplněno. resp. §§ 23., 27. a 28. byly změněny v ten smysl. že uchazečům slavu občanského o míslo kancelář- ských úřadníků u soudů přísluší tilul kancelářský praklikant ode dne nastoupení služby až do jmeno- vání úředníkem: 4. aby uslanoven byl určitý poče míst kancel. praktiknntů s přiměřeným adjutem; 5. aby absolventům středoškolským v soudní službě nejen místo vedoucí, ale i veškerá úfadnická místa propůjčována byla; 6. konečně, aby ředitelé kan- celáře a listovny zařaděni byli do VII. hodn. tř., všich- ni vrchní a výkonní úřadníci II. tř. do IX. hodn. třídy a kanc. asistenti do X. hodn. tř. Berní kontrolor p. Strádal poukazuje na kroky organisuce berních úřadníků podniknuté od r. 1906 a přednáší následu- jící požadavky: 1. aby při postupu vpočítána byla i léta na studiích strávená, 2. aby místa účetních úřadníků obsazována byla jen úřadníky s maturitou
#15 alto_textblock #15
3. aby do služeb berních přijímáni byli jen uchazeči se vzděláním středoškolským. Účetní asistent p. Hendrych z Prahy žádá za vydání služební pragmatiky a spravedlivý časový postup a úpravu služebních poměrů. Přimlouvá se rovněž za řádnou odborovou organisci. Revident st. drah p. Modn zmiňuje se o organisaci železničních úřadníků a krocích, které tato organisace ke zlepšení poměrů této kategorie úřadnictva byla již podnikla, Vyslovuje pažavky úřadnictva, které žádá zřízení tří statutů a sice se vzděláním akademickým, středoškolským se vzděláním nižším, dále aby uprázdněná mísla o X.—VII. hodn. tř. vypisována byla v úřadním liste k volné konkurenci, aby všechna místa, jež nevyža- dují technických nebo právnických vědomostí, obs- zována byla úřadníky se vzděláním středoškolským aby při obsazování míst při stejné kvalifikaci byla dávána přednost úřaníkům se vzděláním středo- školským a konečně, aby zlepšeny byly poměry pří- bytečného a naturálních bytů. K závěru řečl své při- pomíná řečník, že t. zv. personální komise úplne úřadnictvo zklamaly Poštovní oficiál p. Pokora z Prahy přednáší stesky úřadnictva poštovního a žádá, aby spolcčný statut byl rozdělen ve dva: v jednom aby byli ti kteří odbyli zkoušku maturitní a v druhém cstatní úřadníci. Dle rozdělení teho nechť závisí i postup ve službě a při stejné kvalifikaci a služební době bu- díž již nyní úřadníkům-maluranlům přiznána při obsazování míst přednost. Za praktikanty buďtež na příště jen maturanti přijímáni. Od systemis ování míst výpomocných úřadníků budiž upušlěno atd. — Pan Beran v doslovu své předešlé řeči přimlouvá se za přistupování do odborových organisací a za solidární postup. — „Stanovisko středoškolských ab- solventů k otázce časového poslupu“ vysvětl! pak pošt oficiál p. Pokora, který přednesl přípravné návrhy, určené pro valnou hromadu „Ústř. svazu spolku státníhe úřadnictva“, která dne 31. t. m. v Praze bude konána. Vývody ty shrnul pak v dodatek k resoluci, který zní: Proti usnesení schůze výboru svazu spolku rakouských státních úřadníků ze dne 11. a 12. dubna b. r. žádáme, aby při řešení otázky časového postupu vzat byl ihned při zavedení tohoto na absolventy středních škol zřetel a stav úřadnictva dle jeho předvzdělání rozdělen byl ve tři statuly a sice: a) s vysokoškolským vzděláním, b) středoškol- ským a c) bez středoškolského a jen dle lohoto před- vzdělání bylo honorováno. — Na to přečetl p. Vítek resoluci, která i s dodatkem p. ofic. Pokory byla jednomyslně schválena: 1.Absolventům středních ško) budiž zabezpečeno v jednotlivých odvělvích státní služby takové služební a hmolné postavení, faké jim dk jejich předběžného vzdělání přináleží; na tento požadavek budiž vzat zřetel zvláště při úpravě no- vého služebního řádu, jakož i při návrhu o časo- vém postupu. 2. Zákon z 19. dubna 1872, pokud se týče propějčování úřadnických míst vysloužilým pod- důslojníkům, budiž jakožto zastaralý, dnešním po- měrům neodpovídající a hmotně zájmy množící se studované inieligence citelně zůžující zrušen, po pří- padě pozměněn v ten smysl, aby absolventům střed- ních škol vstup na mísla úřadnická ve všech cdho- rech státní správy v přiměřeném a důležitosti štře- doškolských studii a zájmům státní služby odpovida- jícím počtu byl umažněn. 3. Těchto požadavků jsou odhodláni domáhati se co nejdůrazněji všemi zákon- nými přípustnými prostředky. — Když byl p. oficiál Rádl obšírně pojednal o akcí k založení českého svazu úřadnických svazů a jeho úkolech a vyzval shromážděné, aby agitovali a zúčastnili se všeúřad- nického sjezdu v Praze, zakončil p. předseda Modr vřelým doslovem a poděkováním všem zdařilou tute schůzi. — Ke schůzi došla celá řada telegramů pozdravných dopisů.
#16 alto_textblock #16
Třetí sjezd rakouských učitelů pro hluchoněmé ve Vídni. Učitelstvo ústavů pro hlochoněmé kopalo ve dne cl 21. a 22 m. m. třetí svůj sjezd ve Vídni, k němuž se sjeli zástnpcové Moravy, Čech, Dolních a Hor- ních Rakous, Štyrska. Selnohrad a Gorice. Nejčelníji byla zastoupona Morava, jejíž depulace čítala z2 csoby, čímž tvořila téměř třelinu všech přítomných delezá tů. V čele byl zomský sekretář p. dr. Sleben jakožto zástupce mor. zemského výboru, jenž od po- čátku svého působení, kdy přídělen byl k referátu úslavů hluchoněmých, projevuje k této humanní in- stiluci neobyčejnou blahovůli a zájem, čímž získal si o rožvoj vzdělání hluchoněmých na Moravě veli- kých zásluh. Jemu i referentu p. dru. Žáčkovi děkuje Morava, že v tomto odvětví školském slane se v nej- krats době tato vzorem všem ostatním zemím ra- kouským, neboť takovým počtem ústavů pro hlucho- němé nemůže se žádná země předlitavská vykázati Kromě učilelstva dostavili se: z ministerstva vyučo- vání sekční rada prelát Zschokke, dvorní rada dr Ieinz a minisleriální sekretář dr Florián, dolnora- kouský zemský školdozorce dr. Riegor, zemský zdra- votní rada dr. Netolický, vládní rada prof. Fieger říšští poslanci Seilz a Glockl, docent dr. Alexander předseda paedagogické společnosti Gartenbaner a j. čímž počet přítomných činil 90. Předseda spolku r- kouských učitelů vzdal hold cisaři za příčinou jeho panovnického jubilea, který odmítá okázalých slav- ností své osoby s přáním, aby raději náklad. určený k tomu, věnován byl lidumilným zařizením. Rakou- ské učilelstvo hluchoněmých přes různost národní spojeno jest páskou lásky k těmto ubohým. Ono che právě v temto jubilejním roce věnovali veškerou svo snahu a pozornost tomu, jak by sobě svěřeným hlu- choněmým dopomohlo k lepší budoučnosti. Podává nástin rozvoje školství hluchoněmých od posledního sjezdu v r. 1905, při němž zvlášlě uvádí Moravu jako vzor a připominá zásluhy referentů mor. zem- ského výboru pp. dra. Žáčka a Jelinka, jakož i při- tomného zemského sekreláře dra. Siebera. Čítanky pro ústavy sestavilo si rakouské učitelstvo samo. lakže netřeba již sáhati k pomůckám z Německa. V roce 1906 v poslanecké sněmovně podán byl návrh na vzdělání učitelů hluchoněmých. Dvornímu radovi dru. Heinzovi děkuje za vzácnou přízeň, již jako re- fereat ministerstva pro tento obor školství vždy tak vřelým způsobem projevuje; při tom připomněl slov ministra vyučování v rozpočtovém výboru v záleži- tosti c. k. ústavu hluchoněmých ve Vídni. Přeje si. aby vláda aspoň zachovala to, co bylo od předků zděděno. Potom zvoleno předsednictvo sjezdu, němž zasedli jako předseda p. Družba, I. náměstek p. Angelberger, II. náměstek p. Jos. Kolář. Dv. rada dr. Heinz jménem vlády přeje sjezdu plného zdaru Uvádí akci ministerstva vyučevání k udržení c. k. úslavu vídeňského. Že tato jde volným tempem, vin- ny jsou finanění poměry. V Rakousku můžeme býti hrd, že tu zřízen byl první stální ústav; další akc vlády bude, aby dostalo se všem kandidutům učitel- ství aspoň základních vědomostí o tomto speciálním vyučování. Dolnorakouský zemský školdozorce dr. Rieger uvádí, co od posledního sjezdu úřady pro ten- to obor vykonaly. Učitelstvo nabývá nejen jakéhosi vlivu, ale i povzbuzení k další namáhavé práci. Dr Sieber děkuje jménem zemského výboru za uzná- ní. Je povinností jednollivých zemí, i těmto ubohým poskytnouti vzdělání. — Slavnostní řečník, řed. Wal- cher pojednal „O vývinu školství hluchoněmých“ Podal obraz vývinu úslavů pro hluchoněmé od po- čátku panování cisařova. Počet jich rozmnožen o 18. takže celkem Předlitavsko má 29 ústavů. Vypočítává místa a čas založení úslavů jednotlivých, konference. jež učitelé těchto odbývali, uvádí výnosy úřadů škol- ních, platné pro ústavy. Dále uvádí, čeho je ještě třeba v zájmu rozvoje ústavů se domáhati, jako povinné návštěvy hluchoněmých v ústavech, odborně vzdělání učitelů, rozdělení ditek dle nadání, zaklá- dání ústavů malých, v nichž třeba zavésti způsob rodinný, nejkratší návštěvu aspoň 7letou, přijímání dětí pouze do 10 let, umožniti učilelům 2letou hospi- laci v ústavech stipendši, další vzdělání učitelů cestovními stipendii, lopší honorování učitelůa 30letou služební dobu. Konečně podal obraz činnosti spolkové od r. 1891 a končí provoláním „Slávy!“ císaři, což přítomní opakovali. — O 6. hod. odpol. navštivena byla delegáty všeobecná poliklinika, kdež byla konána přednáška docenta dra. Alexandra „O nejnevějších theoriích o slyšení“, jež doprová- zena byla demonstracemi s elektrickým projekčním mikroskopem. — Druhý den sjezdu: Vládu za- stupeval min, sekrelář dr. Florián; vyloženy byly pomůcky, vydané c. k. knihoskladem pro ústavy hlu- choněmých. Pan Pipetr z Hradce přednášel „O vý- znamu c. k. ústavu pro hluchoněmé ve Vídni ve vý- vinu skolství hluchoněmých v Rakousku““; podal
#17 alto_textblock #17
jeho hisťorický vývin, připomenul jeho nynější ne- blahé finanění poměry i zásluhy arcivévody Otty o ústav, jehož správé nabízí se za nynější budovu ústavní 1,200.000 K. Od prodeje z důvodů histori- ckých zrazuje. Úsav tento byl střodiskem rakou- ských učitelů hluchoněmých; navrhuje některé změ- ny slahově v resoluci, o tomto ústavě přednesené. Sekretář dr. Sieber mluvil zvláště k 3. bodu její- mu, že nemožno zvláště české učitele, kteří chtějí s temuto odboru věnovati, posílati do Vídně již se sta- noviska linguistického, neboť každý národ má svoje jazykové zvláštnosti, čímž by tito učitelé mnoho ne- ziskali. Morava podporuje vzdělání svého učitelstva hlucheněmých každoročními cestovními stipendii, by tak co nejvíce do tohoto odvětví mohli vniknouti. Dále musí býti ponechána zemským výborům příle- žitost, jaké stanovisko mají zaujati k bodům v reso- luci uvedeným. Přál si, aby vláda svolala nejprve anketu, sestávající i ze zástupců jednotlivých zemí. aby konečný návrh o tom sestavila. Na to rozpředla se dobata, jejíž výsledek byl, že sjezd taktěž není toho náhledu, by země byly povinny uěitele své po- silati na ústav vídeňský. Potom ujal se slova říšský poslanec Seitz, jenž nejprve děkoval za pozvánía jménem politické své strany slíbil, snahy sjezdu pod- porovati již s tohe slanoviska, že je to také část so- ciální olázky, aby i o tyto ubohě, kteří ponejvíce z chudých rodin pocházejí, bylo náležitě postaráno. Na to následovala druhá přednáška učitele praž- ského ústavu Kindlmanna „O nutnosti zřízení zem- ských ústavů pro hluchoněmé v Čechách“. V ní porovnával p. přednášející poměry jiných zemí s po- měry v Čechách v olázce úslavů hluchoněmých. Uvedl počet hluchoněmých v Čechách, kteří zůstávají posud beze všeho vzdělání, jakož i na přelížení uči- lelstva tím, že do jednollivých tlid přijimán je takový počet dětí, že nelze je vyučovati čistou melhodou německou, nýbrž že musí si vypomáhati, zvláště v náboženství, známkami (methoda Frostova). Ve- škerá snaha učitelsiva o nápravu je odmítána se strany kompelentní tím, že není peněz. Čechy vě- nují méně na vzdělání svých hluchoněmých, než nejmenší země alpské; většina vydání spočívá na dobročinnosti soukromé. Tím se stává, že pobyt hlu- choněmých v ústavě je obmezen na 5 lel. Země vy- vymlouvá se na slát, stát praví, že je to záležitost zemská, a oba činijelé pak přenechávají celou tu záležilast soukromým osobám. Učilelstvo hluchoně- mých nepřestane vyličovati tyto neblahé poměry, do- kud se nestane náprava a ve smyslu toho navrhuje, by resoluce zaslána byla 1. vládě, 2. zemskému vý- boru království českého a 3. zemské komisi pro ochranu dítek. K tomu podotkl kol. Biffel, by učitel- stvo z Čech obrátilo se jak na rodiče, tak i na jedno- llivé poslance a hromadnými peticemi na zemský sněm upozornilo na neblahé tyto poměry. Následo- vala pak 3. přednáška kol. Perschkea „O povinno- stech učitele hluchoněmých“. V ní kritisoval zvláště na některých ústavech vládnoucí syslem policajlský. zvláště ve příčině dozoru mimo vyučování, jakoži zastupování ředitele učiteli. Učiteli inspekčnímu bu- diž dána taková výkonná moc, by nebyl tu pouze loutkou, nýbrž aby i děti vystihly, že koná službu jako jich vychovatel. Zaslupování ředitele učitelom buď tak upraveno, by dělo se skulečně v nutných případech a nebylo chikanováním; suplování po deliší dobu budiž zvláště henorováno, neboť žádáno fu na učiteli, by konal práci za jiného a tudíž zaslouží od- měny. Ve smyslu těchlo vývodů přijala i resoluce po delší debalě. V otázce předvolávání učilelů hlucho- němých k soudům jako tlumočníků přijato, by tilo byli tak honorováni jako jiní přísežní znalci. Na ta následovála přednáška kol. Schneidra „O vzdělání cilu u hluchoněmých“. Ve své přednášce shrnul vše, čeho žádá všeobecná didaktika již při vzdělání plno- smyslného se zřetelem na život interní. Látka vy- učavací budiž přiměřená duchu hluchoněmého; do- mácí řád úslavní poskytni i hluchoněmému samoslat- ného rozhodování a jednání. Chovanci buďte vedeni ke vzájemné lásce a podpoře, což nejlěpe dařiti se bude v úslavech nejvýše s 50 chovanci. Hlavní pak faktor. „učitel“, budiž uceleným charakterem, by slál tu před nimi jako dokonalý vzor. Bohužel, před- náška fato, aě svou promyšleností byla velice pouta- vou, nenašla tolik posluchačstva, jak by zasloužila a to z toho důvodu, že valná část delegátů byla nu- cena již odpoledními vlaky odjeti domů. Na to o 4. hod. odpol. konána valná hromada Spolku rakou- ských učitelů hluchoněmých.
#18 alto_textblock #18
Listy z kraje.
#19 alto_textblock #19
— E Horního Růžodolu u Liberce. (Vzdě!á- vací beseda „Havlíček“ pro Horní Rů- žodol a okolí) pořádala v neděli dne 17. května t. r. ve spolkové místnosti u br. Votočka slavnost 10letého trvání spolku. Za velmi četné účasti zahájil předseda „Havlička“ p. Županič slavnostní schůzi o 3. hodině odpolední; v předsednicivu zasedali pp. Zupanič, J. Kuhn, A. Choděra a O. Ježek. Slavnost sama byla doslaveníčkem všech dobrých Čechů li- bereckých. Z jednatelské zprávy vidno, jakým úsilím a jakou námahou beseda „Havliček“ byla založena, zakladatelé vedeni byli touhou vzdělávati se, nebot dobře věděli, že na vzdělání podmíněna jest existence každého jedince, hleděli vzdělávati členy své a há jiti zájmy české věci, zvláště jazyk svůj matefský na půdě ohrožené. Ilavními zakladateli byli zvěčnělý učitel p Charvát z Podmokel, spolek „Barák“ z Li- berce, Fr. Hádek, dosavadní členové pp. Kolář z Li- berce a Fučík z Hor. Růžodola. Největší nesnáze arciť byly slarosti o místnosti, neboť nikdo místnost spolku českému propůjčiti nechlěl, stanovy r. 1899 schváleny a tu propůjčil své soukromé míslnosti br. Hádek k účelům spolkovým, později podařilo se zí- skati místnosti v hostinci p. Zwingra, leč za krátko beseda odtamlud byla vyštvána, hledala míslnosti marně. Mezi tím hejtmanství liberecké rozkázalo, má-li spolek trvati, že musí míti místnosti v Růžo- dole, ale kde? když beseda nemohla místnost najíti a rozkaz neudával kde. Proti rozkazu podán odpor a ten vyřizen ve prospěch „Ilavlíčka“, r. 1904. přijat byl pod hostinnou střochu br. Votočka, kde až do dnešního dne působí. Za trvání svého nezapomínala beseda nikdy na úkoly národní, na českou školu v Růžodole věnovala 1170 K, na účely národní 3381 K 92 h. Mnoho škůdců a mnoho nepřátel měla, bohu- žel, i mezi Čechy, však vedoucí byli si důslední své- ho poslání a kráčeli cestou za obohacením vědomí národního a hájili vždy državu svou a v hájení pevně obstáli. Jednatelská zpráva sledována se zájmem a přijala s pochvalou. Pak promluvil slavnostní řeč p. Š. Träger z Prahy, načež slarosta odevzdal diplom nejslaršímu členu „Iavlíčka“ p. Ferd. Hádkovi, pp. Kolářovi a Fučíkovi dán blahopřejný dopis, památka zvěčnělého učitele p. Charváta povsláním uctěna. Vřelým doslovem zakončena rodinná slavnost,a věru, že mnohému zarosilu se oko, když viděl občany růžodolské, odhodlané pevně státi v dalším úporném boji za právo rodného jazyka, za práva našeho ná- roda. Večer v týchž místnestech uspořádána byla slavnostní akademie za spoluúčinkování tamburaš- ského sboru „Dalibor“ z Jablonce n. Nisou, večerní zábava velmi pěkně animovaná zůstane každému účastníku v milé paměti. Místnosti byly přeplněny, zpěv národních písní a nadšené řeči ozývaly sea každý účastník cítil se spokojeným a šťastným. Kéz bratří nezapomínají bojů našich národních hrdina přispějou k vydržení jediného, co drží nás na severu a jihu vlasti naší, obranné jednoty a Ústřední Matici školskou. Ze Žlebů. Hrozná povodeň stihla dne 23. 1. m. naše město. Po celé odpoledne trvající krupobiti průtrž mračen vzedmuly vysoko hladinu Doubravky a zpustošily dolní části našebo města úplně. 52 domy zaplaveny byly až po střechy, některé dokonce i po- bořeny, nábytek v nich zničen, prádlo, šatstvo zboží zkaženo, stromy zpřeráženy nebo vyvráceny z kořenů, kvetoucí zahrady zaneseny babnem a rmu- tem, mosty smeleny, pole, louky, břehy a cesty ro- zervány, takže naše výletní a turistům dobře známe město v částech při řece zpustošeno nadobro. Na sto rodin zůstalo bez přístřeší a dosud vynáší svůj skrovný a bezlak zkažený majetek z páchnoncíbo bahna a kalu, jež dravý proud nanesl někde až na metr vysoko. Někteří nevynesli ani peřin, ježto zkázonosné vlny přikvačily rávem a jakoukoli zá- chranu majetku znemožnily, takže mnozí byli rádi, že na střechách nebo na půdách zachránili holé ži- voty. U nás ze všech míst na Doubravce ležicích bylo způsobeno nejvíce škody. Zažili jsme kruté zá- plavy r. 1861, 1883, 1891 a 1897, ale katastrofa tato