ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f74df00-7736-11dc-bc66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
29. května 1908. Císlo 148.
#4 alto_textblock #4
a vytvořeného, ale velmi kyprou půdu, aby do ni vseli semena slovanské lásky a vzájemnosti. Obecenstvo petrohradské jest velmi zvědavo viděl Kramáře, Hribara a Glébovického. »Slovanský dobročinný spolek« jich očekával už v neděli ráno a byl velmi zarmoucen telegramem pana Kramáře, že přijedou až v pondělI. »Slovanský spolek« měl totiž v neděli výroční valnou hro- madu, jež se pravidelně koná ve svátek slovan- ských apoštolů, sv. Kyrila a Metoděje. Svátek kyrilometodějský spolu oslavilo »So- brání armii i flota«. Členstvo obou spolků shro- máždilo se v neděli dopoledne v kazanském so- boru (hlavním chrámu), jenž byl přeplněn jím i jiným obecenstvem. Služby božic trvaly od 10. hod. ráno do dvou hod. odpoledne. Byla před- nesena řada velkolepých církevních zpěvů, které poskytovaly překrásný umělecký požitek. Večer o 8. hod. konala se valná hromada »Slov. spolku« v paláci »Sobrání armii i flota« na Litejném prospektu, kde je velký sál, do kterého se vejde přes tisíc osob. Všecko svěd- čilo o neobyčejném účastenství členstva i obe- censtva. Ulice byla plna lidstva a kočárů. Sjeli se mitropolitové petrohradský Antonij a kyjevský, mnozí biskupové, učení mniši; světského ducho- venstva bylo málo, za to mnoho generálů a dů- stojníků armádních i námořních, mnoho krásné pleti nádherně oděné. Všecky místnosti byly pře- plněny. Přítomni byli učení slavisté, v Petro- hradě bydltci, slovanští diplomaté a představitelé. Předseda Slov. spolku senátor Naryškin zahějil valnou hromadu přiměřeným oslovením, načež pěvecký sbor Archangelského zapěl če- skou národní hymnu »Kde domov můj«, jež přijata nadšeným a dlouhým potleskem, tak že musila být opakována. Obecenstvo volalo po česku Na zdar! Druhou řeč měl gen. A. Kirějev. Líčil stav Ruska po revoluci a mluvil o úloze, která nyní Rusku připadá. Radil, aby bylo vyhověno všem spravedlivým snahám nespokojenců, ale s nerozumem aby byl veden další boj. Po jeho řeči sbor Archangelského zapěl s rbsko u písei »Veljko«, jež se velmi libila. Prof. Platon A. Kulakovský, známý slovanský učenec, přednášel o kyrilometodějském kultu a myšlence, i o jejich vlivu na slovanské obrození. Krásně líčil význam slovanské kultury u Čechů a jejich vliv na ostatní slovanské ná- rody a jich literstury. Sympatická jeho před- náška byla odměněna hlučným potleskem a vo- láním »Na zdar!« Pěvecký sbor zapěl pon plseň bulharskou. Pan Alexandr Bašmakov, redaktor časo- pisu »Le Journal de St. Petersbourg«, známý řečník a slovanověd, vyložil obecenstvu »Slo- vanské tradice Slovanského dobročinného spolku« a přešel k slovanskému probuzení »Novoslova- ných«, nechtěvších dosud o Slovanech ničeho vědět. S nimi ostře polemisoval a ukázal jim, co budou muset pro Slovanstvo vykonat, aby se mohli rovnati slavjanofilům. Řečník vyvolal bouři souhlasu. Posledním řečníkem byl prof. Vlaďimír An- drejevič Francev, jenž mluvil o slavjanofilských elementech v polské vědě a literatuře. Právě, čeho Rusové tak málo vědí o Polácíeh, jejichž učenci a myslitelé již po rozdělení Polsky starali se o zblížení s růským národem, ruskou litera- turou a vědou na základě slovanské myšlenky to jim ve velmi poučné, mírné i vlastenecké přednášce pověděl pan Francev, jenž na konee dal výraz politování, že polská povstání v stol XIX., vyvolaná falešnými proroky ze západu, zmařila ovoce snahy polských národních budi- telů o zblížení s ruským národem i vládou. Řeč p. Franceva byla výtečná obsahem i formoua přednesena byla s orátorským uměním. Po odpočinku nastal koncert, jejž řídil náš Vojtěch Hlaváč. Pan Hlaváč hrál na har- moniu, jež jest jeho vynálezem, písně rozličných slovanských národů, jež se velice libily. Nej- hlučnější potlesk utržilo napodobení srbských dud. Paní M. I. Doliná přednesla několik ruských národních písní, a když potlesk neměl konce, přidávala písně srbské, bulharské, české. z nichž se nejvíce libila Smetanova »Ukolé- bavka«. V obecenstvu byli zastoupeni všichni slo- vanští národové. Poláci nescházeli.
#5 alto_textblock #5
Výsledky vyšetřování v aféře Eulenburgově. Vyšetřující soudce v aféře této rada zem soudu berlínského Schmidt jest s výslechy svými v Mnichově a v Starnbergu hotov. Bylo vyslechnuto 34 svědků. Křivá přísaha knížete Eulenburga jest prokázána nyní naprosto určitě a shledáno, že kníže měl nejen s Ern- stem a Riedlem, nýbrž i s jistým hercem dvor ního divadla mnichovského trestní pohlavní styky. Kníže Eulenburg jaksi ze »vděku« postaral se o to, aby rybák Ernst tehdejšího korunníh prince Viléma za návštěvy ve Starnbergu vez jezerem na místo, kde byl kdys Ludvík m utonul. Ano kn. Eulenburg, jak nyní prokázáno, neštitil se starati se za účely homosexuálnímio mužskou společnost i pro jednoho člena fran- couzského vyslanectva a pro saské a bavorské šlechtice. Kdysi byl on a jistý jeho přitel, když s nějakým jedním mužem v hotelu mnichov- ském oddali se homosexuálním »radovánkám« vyhozeni bez okolkův ještě v noci na ulici Čásť svědkův těch byla již dříve stát. zastupitel stvu v Berlíně ohlášena, ale toto věci si tehdy ani — nevšimlo.
#6 alto_textblock #6
Německo a franko-anglo-ruský spolek. (Smlouva pro evropské otázky. Schůzka londýnská.) Parlamentní zpravodaj vlašského »Corriere della Séra«, známého výbornými informacem svými, píše: »Schůzka londýnská a návštěva Eduarda VII. v Petrohradě dotvrzují, že Anglie. Rusko a Francie uzavřely přímou smlouvu spol- kovou. To znamená ale i konečnou dohode jich o balkánských otázkách a upuštění od mürzstegských úmluv, na jichž místo nastoupí nyní rusko-franko-anglická dohoda.« Smlouva mürzstegská jest prý jen historickou vzpominkou, píše vážný list ten dále, a pokračuje: »Dřive též dohodly se Italie, Rusko a Francie o dráze jaderské. Od nich odchylovala se poněkud Anglie v otázce makedonské. Nyní ale schůzka v Londýně a Revalu povede státy ty k dohodě jak o balkánské olázce, tak také ke smlouvě o Evropě, jaká již mezi nimi existuje v otáz- kách asijských. To bude základem k nové kon- stelaci států evropských: Ruska, Anglie, Francie, Španělska. Obě vlády, anglická i ruská, k tomu cíli směřují a on dá politice mezinárodní nový ráz a nový směr. Válce nikdo nechce, ale nicméně nová konstelace taká mocným vlivem svým vyvolá řešení mnohých problemů, zvláště v příčině Orientu.« »Corriere« jest listem konservativním. Z radikály italské vyslovuje živou radost nad schůzkou Falliresa s Eduardem VII. orgán jich »Secolo«, kterýž praví, že souhlas Italie má tím větší cenu, kdyžtě reakce a despotism hle- děly kdys Italii do války s Francil veštvati. Z pařížských listů podotýká »Débats«, že anglo-francouzská dohoda byla vyvolána zvláště vystupováním Německa, kteréž chtělo omeziti neodvislosť politiky francouzské. Chmuří-li Ně- mecko nyní čelo nad dohodou tou, ono ji samo způsobilo a ona jest mu odpovědí. Je-li i »pak- tem« proti Německu, pravý deus ex machina sedí ve Wilhelmstrasse. »Temps« zve podmnínkou pro pevný spolek anglo - francouzský sesilení pozemního vojska anglického. Risiko v případné záplelce mezinárodní — míni list — musí nésti obě vojska. Rozšířeného významu nabývá dohoda angln- rusko-franko-španělská i návštěvou anglického loďstva v přístavech německých, která bude vy- konána ve třech týdnech. — Kruh kol Ně mecka svírá se stále mocněji:.
#7 alto_textblock #7
President Fallires v Londýně. Ve Francii je provázena cesta presidentn republiky do Velké Britanie největším uspoko- jením a hlasy tisku vidí v ní záruku pro udržení i pro rozšíření »entente cordiale«. Zejména »Temps« nadšenými slovy dopro- vází cestu presidentovu a jeho článek je tak vřele anglofilský, že vzbudil nevrlost berlinského tisku. »Temps« vidí v přípiteích presidentových a králových více jak pouhou zdvořilost a doufá, že »dohoda« bude nahražena for- mální smlouvou. »Temps«. žádá úplnou
#8 alto_textblock #8
upřímnost a důkladné uvážení, co oba sťáty si mohou dáti a co mohou od sebe žádati. Francie musila voliti mezi Německem a Anglií. Žádný národ nemohl bez nebez- pečí pomýšleti na poměr k největší pozemn moci s největší námořní mocí. Bližší styk s Némeckem je nemožný, neboť minulost dělí obě země — poněvadž Německo nemůže od Francie nic jiného očekávati nežli zavedení svých hodnot na pařížskou bursu. Všecky po- kusy o sblížení zůstaly bez výsledku. Nastalo ovšem zlepšení steků sousedských a lepší do- rozumění v koloniálních záležitostech. Francie učinila dobře, že se rozhodla pro Anglii, »Temps« mluvi dále o franco uz- s ko-anglické allřanci, která byla ne- možná, dokud Anglie býla v napjatém poměru s Ruskem. Nyní obava z rusko anglického kon- fliktu zmizela. Pro Anglii má velký význám spojení se zá padní mocí v případě konflíktu. Jinak javí se stav věci pro Francii. Diplomatická pomoc Anglie byla by ovšem významná, ale anglické, vojsko nemohlo by poskytnouti Francii náležité pomoci. V takovém případě jen ruská armáda by mohl osvědčiti spojeneckou platnost. V ohledu vojen- ském je spojení s Anglií pro Francii malým zi- skem. Jinak by bylo, kdyby byla proveden důkladná řeforma anglické armády. O pobytu presidenta F alliéra v Londýně docházejí tyto podrobnosti: President a král na- vštívili včera výstavu francouzsko an- glickou. Ulice vedoucí k výstavě byly pře- plněny obecenstvem, jež krále a presidenta nad- šeně pozdravovalo. Policie učinila nejrozsáhlejší bezpečnostní opatření. Král přijel a královnou asi pět minut před presidentem a byl přijat vévodou Argyllem, earlem Derbym, lordem Des boroughem, visconntem Selbym, sirem Cassalem a členy výstavního výboru. Presi- dent republiky byl provázen ministrem zahra- ničních věcí Pichonem a vyslancem Cam bonem. Král vedl presidenta nádbernou vý stavou a ve »stadiu« přihliželi různým athleti- ckým zápasům. Dále se oznamuje zLondýna: Presiden Fallires přijal dnes dopoledne v paláe St. James diplomatický sbor. Bylo mu též do ručeno množství adres od různých korporací. Prine Walesský s chotí dávali n počest presidentovu slavnostní hostinu v Marl boroughhouse. Na to odebrali se hosté do krá- lovského paláce Buckinghamu, kde se konala slavnostní hostina za účastenství 1000 osob.
#9 alto_textblock #9
Události v Marokku. Jak se oznamuje z Tangeru, vzehopils sultán Abdul Aziz k ráznému činu. Nařídi prý marockým úřadům přístavním, aby zajaly vyslance Muleje-Refida a uvrhl jej do vězení, jakmile se vrát z Francie. Známé nedorozumění v Casablance jež způsobilo srážku mezi francouzskými a špa nělskými vojáky, bylo vyšetřeno s uspokojujícím výsledkem. Španělský ministr zahraničních zále žitostí prohlásil, že není nijakých důvodů k roz čilování se nad touto episodou, Alžírský střelee který zabil rifského střelce, byl postaven pře válečný soud. Ostatní útočníci byli odsouzen na 60 dní. Francouzská vláda nařídila genera- lovi d'Amadovi, aby vedl v dorozuměn se španělskými úřady vyšetřování. Z Rabatu oznamuje belgický časopis »Metropole«, že bolgický agent v Rabatu byl domorodci pohaněn a ztýrán. Sultán Abdul Aziz vnikl s ozbrojenou mocí do sídla konsulova a zahnal ho. »Metropole« žádá vládu, aby rázně zakročila proti zvůli sultánově
#10 alto_textblock #10
Manifestační schůze za reformu učitelského vzdělání. České učitelstvo již dlouho domáhá se reformy povinného průpravného vzdělání svého Jako stav eminentně kulturní; poznalo dávno již že ke své veliké práci ve škole a ke zdárnému působení osvětnému mezi lidem potřebuje vět- šího průpravného vzdělání, než jaké se mu dostává na dosavadních učitelských ústavech, jichiž orga- nisace není ve shodě s moderními, zvýšenýmí
#11 alto_textblock #11
požadavky, jaké přítomná doba a kulturní po- třeby národa na učitele činí. Hledajíc mír žádoucího vzdělání svého, připojilo učitelstvo české své opravné plány ku požadavku — Havlíčkovu, který již tehdy hlásal, že je po- třebí, aby učitel lidu měl rovnocenné vzdělán s jinými stavy inteligentními, tedy aspoň takové, jaké se dostává knězi, soudci, právníku, lékaři a p. Odtud vznikl požadavek akadem- ckého vzdělání učitelstva, který zprvu byl pouze heslový, ale důkladným projednáváním českého světa paedagogického nabyl konečně věcného a určitého vymezení. Arci nestalo se ujasnění celé obtižné otázky bez vnitřních roz- porů v obci učitelské, ba svedeny byly o různé náhledy také šarvátky... Leč opětně se uká- zalo, že společné nebezpeči dovede nejlépe zcelo vati a ujednotiti. Známě Hirnovy návrhiy na »opravu« učitelských ústavů přidáním jedné pří- pravné třídy a dále pak zprávy, nasvěddujíeí že ministerium kultu a vyučování chce upravit učitelské ústavy jakýmsi »přištipkářstvím«, které by bylo s to podstatnější reformu zase na dlouhá léta oddáliti, to vše způsobilo, že veškeré uči- telské organisace české shodly se na jedíném určitě vymezeném požadavku resolučním, kter byl odkázán veškerým učitelstvem Jednotě Komen ského, spolku pro reformu školství, ku provedení Jednota Komenského vypracovala na základě zá- sadního požadavku učitelských organisaci určitě precisovaný návrh, dala jej všemi učitelským organisacemi schváliti a na schůzi manifestační včera ve velké dvoraně Měšťanské besedy konané předstoupila s návrhem před českou veřejnost. žádajíe schválení a podpory.
#12 alto_textblock #12
Účastenství
#13 alto_textblock #13
bylo na pražské poměry četné, ale mělo být zvláště z řad učitelských vělší. Přítomni byl jmenovitě za fakultu filosofickou profesor dr L. Niederle, za akční výbor národní strany svo- bodomyslné učitel F. V. Moravec, za stranu sgrární posl. prof. Velich, za stranu pokrokovou dr. Bouček a red. Škába, za stranu národně sociální Laube, za střanu sociálně demokratickou poslanec Jaroš, za stranu státoprávní. Klečka. Učitelské organisace zastupovali za Ústř. spolel profesorů prof. Hulík, za Zemský ústřed. spolel učitelský v Čechách Jos. Černý, Richter, Skála, Smrtka a Tuček, za Ústřední spolek moravský Havlík a Merta, za učitelky sl. Batistova, Maru škova a Jpnášova, za »Dědictví Komenskéhoe Tůma a Horák, za Jednotu měšťanských ško Skalický a Krůta, za Besedu učitelskou Meinich za jednotu »Komenský« v Praze Jirák atd.
#14 alto_textblock #14
Proslov předsedy posl. prof. dra. Fr. Drtiny byl stručným pře hledem celého rozvoje otázky reformy učitel ského vzdělání. Resoluce, která se k schválení předkládá, je výslednici jednání ankety, svolané jednotou »Komenského«; a vyslovených přání organisací učitelských. Podařilo se o věci docí liti shody mezi učiteli a nyní je na veřejnosti aby dokončené dílo jednoty »Komenského- sehválila. Jmenovitě ti činitelé, kteří tvoří ve řejné mínění, mají nyní povinnost dokumentoval skutkem přízeň ke škole a učitelstvu. Když předsedou schůze zvolen prof. dr. Drtina, ná městkem nadučitel Havlik z Moravy a zapiso- vatelem učitel Vojta Beneš, referoval ředitel Konrád Pospíšil z Kamenice n. L. o tom jaký jest
#15 alto_textblock #15
žáky měšťanských škol. Potom není divu, žes na venkově shledáváme s podivným zjevem, že na škole musí pokrokový rídlcí zápasiti se zpátečnickým mladším učite- Iem!! Dříve přinášeli mladí učitelé starým nové podněty a nová poučení, dnes přinášejí si mladí učitelé vtip a posměšek pro vědecké snažení. Pro dřívější požadavky učitelské ústavy stačily; neboť žádalo se jen, aby učitel naučil, aby byl »naučitelem«. Nynější i příští učitel musí však býti vychovatelem a methodik musí býti podružnou paedagogice a nikoliv naopak! Učitel budoucnosti musí míti vzdělání filo- sofické a jeho paedagogická průprava musí spo- čívati na hlubokém studiu dítěte. Učitel must nabýti vzdělání ve vědeckých laboratořích, v ži- vém intimním styku s dětmi a s lidem. Tohot vědecky paedagogického vzdělání může dosíci jen na paedagogických akademifch rázu vysoko- školského. V Rakousku, kde ministr vyučo- vání podléhá ministru kultu, těžko býti prorokem, jakým směrem se ponese reforma vzdělání učitelského, ale stát ve vlastním pro- spěchu učiní, zreformuje-li vzdělání tak, aby učitelstvo připraveno bylo velikým ú ko- lům nové doby. (Výborně ! Potlesk.) (Pokračování.)
#16 alto_textblock #16
Jubilejní výstava
#17 alto_textblock #17
pražské obohodní a živnostenské komory.
#18 alto_textblock #18
Výstava má v kratičké své historii dva sváteční a dva nedělní dny. Z nich tři zamokly. Těžko odhadnouti škodu, kterou tím utrpěla na zevním úspěchu. Jisto však, že jest velikáa citelně zatíží bilanci výstavy. Avšak v těchto zamoklých dnech svátečních výstava podala právě důkaz své přítažlivosti, přilákavši do svých tříd a pavilonů 16.000 osob na sv. Jana, 20.425 osob v neděli 24. května a včera přes 10..000 osob. Výmluvná mluva suchých číslic, která staví dobrý horoskop veselým, slunným nedělím, které přece snad nezmizely zcela z letošního kalendáře. Zamračený včerejšek měl radostný moment v návštěvě »stotisícího«. Štěsténa vyvolila za nositele jednodenní popularity 10letého synka chudých venkovských rodičů. O 1/410. hod. ranní byl překročen tisíc ná- vštěvníků, načež uzavřeny všechny turnikety až na jediný. A za chvíli se ozvalo vítězné: „To jsou“. Platilo 10letému žáku Janu Be a novi, synu železničního hlídače v Žehuní u Podě- brad, jenž v průvodu otcově a matčině výstavu navštivil. Oliciálně mladému občanu oznámil začátek jeho slávy ředitel výstavy p. vl. r. dr. Hotowetz, načež hocha s rodiči odvedl k foto- grafu Pavlíkovi, jenž za 22 minuty zdařilou podobiznu hochovu dal vyvěsíti na administra- ční budově, kde byla po celý den předmětem živé pozornosti. Zatím „pan stotisicí““ nastoupil, ozdoben na rameni bílou páskou s nápisem „100.000“ v průvodu svého otce a rozechvělé. slzíci matičky a člena zábavního výboru p. kom. rady Macháčka triumfátní cestu výstavou. Se všech stran se nu dostávalo přívětivé pozor- nosti, snášeny mu dárky, kterých se sešlo tolik, že jich rodina nemohla pobrati a musí za ní býti péči výstavního výboru poslány poštou. Po procházce výstavou a prohlídce všech atrakcí, zaveden hošík s rodiči do restaurace branického pivovaru p. Jana Kamenského, jenž roz- radostněn tím, že štěstí potkalo jeho jmenovce, sestavil zvláště skvěle slíbené „menu“, jehož šest chodů za pečlivého dozoru vrchního číšníka pana Pekárka předloženo s hbitosti mladého oslavence, respektive jeho zaživací schopnosti 1ž ohrožující. Jako výslužku dostal naproti od pana Macešky šunku, zdobenou naaceškami k tomu spoustu drobnějších dárků. Co čtvrt-, půl-, třičtvrti-, miliontý, dvoumiliont, . . . Straeh demysliti. Na nákladním automobilu o 40 koň- ských silách to snad neodveze. A doufejme, že štěstí zase vyznamená člověka, v jehož mysli den ten zůstane nezapomenutelný m.
#19 alto_textblock #19
Výstavní táčky,
#20 alto_textblock #20
litovačky Čechů kladských. Procházka J. Drábky na Lounsku. Zibrt Č., Fr. J. Vaváka Zpráva o nocech bylin a koření z r. 1767. Fritz J. A., Písně z Be- chyňsku. Zibrt Č., Krajkářství v zemích koruny české a na Slovensku. Vyhlídal J. Soukenictví v Hlučině a Benešově v Pruském Slezsku. Gebauerova A. O hastrmanovi Král J. F., Koulení vejci na volbisku Chadt J. E., Pověsti a dohady o starých a památ- ných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Otázky a odpovědi. Pátek Ferd., Česká literatura lido- vědná za rok 1907. * Parní kolly, topení, soustavy kotlů, výstro a příslušenství. Napsal inž. B. Gregor, profesor př české státní průmyslové škole v Brně, se 42 obraze- a 52 tabulkami.
#21 alto_textblock #21
Dramatické umění. + Nejslavnější ze žijících hereček dánských paní Betty Hennřugsová, která před několika lety také na Národním divadle pohostinsku vystou- pila a učinila se nezapomenutelnou (v »Divoke kachně« a v »Noře«), rozloučila se v těchto dnech v Kodani nadobro s divadlem. Dokončivší šedesátý rok svého života, odešla umělkyně v plné slávě se scény, prohlásivši, že chce »udělati míst mládeži«, Slavnostnímu představení, v němž na roz- loučenou vystoupila v Esmannově dramatě »D kare Familie« (Milá rodina), byl přítomen vše chen literární i umělecký svět kodaňský, členové dánského dvora i přední aristokracie. Paní Henning- sová, která svoji dráhu uměleckou zahájila jako ba- letní tanečnice, postupně dospěla až k nejvyššlm vrcholkům dramatického umění, vytvořivši na scéně téměř všecky první role ženské v dramatech Ibseno- vých. Ku představení rozlučnímu však úmyslně zvo- lila si roli v lehkém dramatě Esmannově s výslov- ným odůvodněním, že bylo by jí příliš bolestno př pohnutlivém loučení s divadlem prožívati ještě ži- votní muka některé ze svých nejohlíbenějších hrdi- nek Ibsenových. Při loučení uspořádány byly uměl- kyni, jak telegrafické zprávy z Kodaně oznamují. velkolepé ovace. O velikém hereckém umění Belly Henningsové napsala zesnulá Hana K v a pilo v skvělou studii, jež vyšla loni v její literární pozů stalosti.
#22 alto_textblock #22
Hudba. + Rnský abor. Devatenáct let tomu, co poprve slyšel jsem v Národním divadle sbor Slavjanského, ale nadšení tehdejší, jež pěvci ruští v Praze způso-
#23 alto_textblock #23
bili, nevymizeto a nevymizí mi z mysli. Od těch dob setkali jsme se ještě jednou a to jen s odštípnuvší se částí jeho sboru, vedeného dcerou jeho Naděždou. Dojem již nebyť tak silný, třeba originálností rusk ých zpěvů vždy zajímavý, až zase nyní, kdy stařičký Dimitrij Slavjanský z Agreněva zavítal k nám sám. Jest již kmetem, ale jaro nadšení plane v jeho hrudí stále a sdilí se podivuhodným způso- bem všem jeho pěvcům i obecenstvu Že ještě může zpívati, jest samo o sobě divem, ojedinělým přípa- dem v jeho 75 letech. Z typicky ruské jeho tváře line tak zvláštní kouzlo velebné, že již jeho přítom nost, tím spíše klidný a výrazný způsob jeho řízení působí suggestivně. Očinkoval-li druhdy již pouhý zevní ráz, bohatý kroj bojarský, theatrální inscenace a novota celého zjevu, jež i našince pohnula k na- podobení a přenesení na naši půdu, do našich zpěvů a krojů (tak vznikly Bendlovy »Trojlístky« a z pěveů našich p. Viktorin znamenitě se vpravil v úlohu před zpěvovače a načelníka sboru), dnes že není účinek menší, sluší přičítati zvláště vnitřnímu jádru«: kráse těch samorostlých ruských zpěvů a výbornému slo- žení sboru. Společnost Slavjanského čítá 40 členo. z nichž ve středu na Žofině účinkovalo asi 36. Vý. cvik je znamenitý. Přesnost a nenucenost zpěvu zá- roveň, bobaté odstínění zvukové barvou i silou při zdánlivě nejnepatrnější námaze (pěvci sotva znatelné otevírají ústa, zpívajíce většinou při pootevřených jenom rtech), účinná crescenda a decrescenda pře- kvapují. Ale nejvíce poutá krása hlasů: svěžest so- pránů, kov altů, libeznost tenorů, mužná lahoda ba- rytonů a nade vše zdravé basy, znějící svou úžasnou hloubkou jako pedály varhan. Pořad střídá cenné a hluboké se zevně efektním a lacinějším, vždy však převahu má umělecká hod- nota, neboť v ruském zpěvu národním jsou prav poklady hudby samobytné, svérázné. Tak hned staro ruská bylina z XI. věku o Dobryni Nikitičovi uchváte svým prostým starožitným rázem, jenž přenáší vá do dob kvetoucí národní epiky a vzbuzuje předslavy její recitace národnímu pěvci. Zpěvy, jako jsou sbory »již zlato střádám«, »Černobrvý, černooký mlá denče«, »Chodilo děvčátko po borovém hájku«, »Na zelených luzích«, písně jako »Ach, vy zlaté časy!“. »Proč ně žít a umřit«, jež pěla sl. Marketa Slavjanská, žertovná »V poli stála bříza«, kterou s humorem podal sám vůdce družiny, ukazují ruskou píseň v celé její rázovitosti, ve zvláštnostech její harmonie i rythmiky, z nichž prvá překvapuje smě- lými obraty a podmíněna starobylými stupn icemi druhá skvostně maluje náladu svou určitou tvrdo! šljnou setrvačností, i zase náhlými převraty a buj- ným vířením. Písní z nejskvostnějších je plavecka »Oj, uchněm«, v níž ozývati zdá se tep vesel. Slč. Marketa Slavjanská, nejmladší ze tří dcer Slav- janského, pravá krasavice ruská, vnáší ve svůj zpěv pel svého mládí, má jasný, skřivánčí hlas a přednáší vkusně. Ve dvojzpěvech Rubinsteinových účinně pod porovala ji svým pěkným altem pí. Ivanova, chot
#24 alto_textblock #24
akkompagnatora i ředitelova zástupce. Pochod Giens burgův »Od Uralu k Dunaji« na slova Lermontova je skladbou lehčího, arci že pěvcům vděčného druhu. Střední oddělení, jež věnováne bylo duchovní písni přineslo Aleksejevův velebně stupňovaný hym nus »Tobě pějem«, známou a vždy znovu hluboce ryze zbožným dojmem působlel Borťňanskéb »Cherubínskou« a Lvovského zvukovou hříčku na slova »Pane, smiluj se nad námi«, stále opakovaná dokonatý to klimax a antiklimax. Ostatek pořade vyplněn byl slovinským dvojzpěvem pro tenor a ba- ryton »Domovina«, lahodně zapěným, pak mužským sborem »Soumrak« chorvatského skladatele Zajce hojnými přídavky písní českých, pěných solistkou sborem s patrnou chutí. Že zvláště obnivý přednes »Hej, Slované!« z úst ruských vzbudil nadšení, ne- třeba připominati a je to v dnešní době národní skepse a lhostejnosli jen potěšitelný úkaz. — q. + V levné sbírce hudebnin (Edice Kočího) vy- šlo právě s odborným průvodním textem pořadatele dra. J. Branbergra nové dílo, Laubova romance pro housle a klavír (cena 40 hal. za obojí part). + Věstníku českých citezistů číslo 2. vyšlo s hu dební přílohou dne 25. t. m. Předplatné na celý rok K 6.30. Redakce a administrace v Praze—VII. č. 798
#25 alto_textblock #25
Různé zprávy.
#26 alto_textblock #26
= Sesouvání vinic na Mosele. Z Treviru, 28 května. Nejkrásnější vinice na řece Mosele v Uerzigu a Erdenu jsou neodvratně zničeny následkem kata- strofálního sesouvání půdy po hrozné bouři. Sesou- vání počalo v Uerzigu. Náhle dostalo se do pohybu asi 6000 kubických metrů země a současně nastala katastrola v Erdenu. Obratem ruky bylo mnoho vinařů úplně ožebračeno. Obyvalelstvo jest zoufalá, ale k odvrácení katastrofy nelze ničeho podniknouti. Umělé terasy úplně zmizely a strání zůstaly holé jako stěna. Sesuti bylo zaviněno zvláště tím, že v lesích na vrcholku strání nebyly zřízemy příkopy k odvádění vody. = Katastrofa na moři. Z Londýna, 28. kvě na. Dle zprávy z Bostonu srazil se tam americk škuner „Fame“ s anglickým parníkem „Bostonem a potopil se. Z osob, nalézajících se na palubě, 16 utonulo a 4 se pohřešují. = Nový rekord lotu. Z Říma, 28. kvělna. Fran- couzský technik letu Delagrange ulotěl včera v přítomnosti krále se svým aeroplanem devět a půl kilometru, čímž dosáhl nového rekordu. Otrávené mešní vino. Z Říma, 27. května. V Reggiu v Calabrii byl včera kanovník Albanese při mši stižen prudkými bolestmi. Když kostelník okusil mešní víno, aby zjistil příčinu onemocnění. byl rovněž zachvácen bolestmi. Shledalo se, že do kalichu bylo nalito kyseliny sírové. Jako důvodně podezřelý z činu byl zatčen duchovní Naso.
#27 alto_textblock #27
význam a účel vysokých škol paedagogilckýcih: pro vše vechovy není u nás dosud potře- ného zájmu. Prázdná místa při této vysoce dů- ležité schůzi smutně dokumentují, že není vý- znam výchovy u nás dosud náležitě pochopen. Musi se dojíti ku přesvědčení, že věda paeda- gogická je spasitelkou lidstva. Století dvacáté. století dítěte, musí přinésti zvýšený zájem pro výchovu člověka, nového, zdokonaleného, obroze- ného člověka, neboť všechny otázky o kulturním poslání lidském dají se řešiti jen dokona lo výchovou národa. Tu platí slova Havlíčkova o poctivých nepoctivých politických stranách, které se ro- zeznávají větší nebo menší pěčíí o mládež. U nás projevuje se ta péče jen dosud způsobem vnějším, výpravou školních budov. a p.- ale zájem paedagogický nejde do hloubky- Žurnalistika počIná si výchovy všímati, ale veřejnost celkem je dosud netečna. Chráním národní menšiny své, ale málo dbáme o svoje většiny, nevšímajíce si náležitě školské výchovy a ponechávajíce zájem o školu jiným. Stát má povinnost přispívati na školství, a to je rozum celé otázky sestátnění školství. Stát má dáti peníze, ale záj em o školy a účasť náleží národu. Bylo by velikým neštěstím, kdyby sestát- něním školství mělo se rozuměti aby ministr byl ve škole vším, zákonem i prorokem. Nutna li reforma školská, je potřebí nejen apoštolů, ale i učedníků, t. j. nejohecnějšího zájmu o školu. Jen ten stát a národ zvítězí který dovedl se připraviti na doby nejbližší a běda státu, který zaspal deseliletí. Školský zákon říšský z r. 1869 byl z těch, které před- stihly svoji dobu a u nás shledal situaci dobře připravenu »Buděí« i »Školou a životem«. Ale již školská novela z r. 1883, přijatá famo sn většinou 3 hlasů, znamená sestup, který pro- jevil se špatným organisačním slatutem pro úslavy učitelské, jímž znehodnocen stav učitel- ský; neboť došlo i k tomu, že pro ře- ditele () soukromého ústavu učitelského postačila pouze tříletá praxe a pouhá sprobac pro měšťanské školy! Tak dostaly se soukromé učit. ústavy do rukou neschopných, čehož cha- rakteristickým příkladem je citát ze školníeh zápisků jistě kandidátky učitelské, dle něhož doslovně bylo příštím učitelkám vyučováno o Vrehlickém takto: »Tento básník napsal mnoho, co čelí proti bohu a sv. víře a proto se jeho básně čísti nemají.« Něco podobného by se státi nemohlo, kdyby školství nebýlo jen politikum, ale i publikum, t. j. kdyby o školství byl zájem upřímný a všeobecný. Prvním znakem volné školy je vzdě- laný učitel; neboť sebe lepší výprava škola sebe volnější správa nenahradí vzdělaného učitele, ale dnešní ústavy učitelské náležitého vzdělání poskylnouti nemohou, neboť předkládá se dorostu učitelskému tak málo vědního, že na př. řečník užívá s úspěchem některých učebnic učitelshých ústavů jako pomůcky pro s l a ba-
#28 alto_textblock #28
Tolik jsem se téšil, že v těch krásných, májových dnech budu chodit na stráň u fon- tány sbírat jahody a houby, z kratochvile plašít evrčky a vybírat medáky . . ale některý ze zlo- pověstných ledových mužů zdržel se důkladně na pivě a zkazil mi docela tu luznou idylu. A tak jsem bloumal od neděle až do vče- rejška po nastuzené výstavě v galoších, s čer- veným nosem a ohrnutým limcem, zahříval jsem se vřelou cigarou a hřejivými myšlenkami a čekal, až se natrefím k dojemně tklivé scéně, jak třou někde prvního v květnu zmrzlého ne- šťastníka. — — »Kdyby tu aspoň pekli kaštany nebo bram- bory!« zaúpěl přítel Henry, muž za normální temperatury tak dovádivý, že při jeho vtipech sráží se smetana v krajáčích a dozajista srazila by se i mléčná dráha na nebi, kdyby nebyla tak tuze daleko. Našel jsem ho mezi Habešany, s kterými chce podle všeho utéci, nebo má s některou z těch bronzových soch vážnou zná- most, protože tam pořád okouní. Při návštévě této jediné vesnice bez starosty všiml jsem si, že se opálená čeládka natírala olejem, »To aby se leskli?« povídám k Henrymu dobrácky. »Ale kdepak, ty jsi padesát let před opi- cemi! To je přece proto, aby se jich při tom dešti nechyt' rez . ..« Být elektrickým rejnokem . . . . ale ne, škoda rány, Henrýho už žádná nenspraví! Pra- nic na světě mu není svato, ani jeho tehýně, kterou hledí někde vyměnit za gramofon, ani onen cudný kapucin, jenž na inšpruckém ná- draží roztrhal Olívův plakát v mravním rozhoř- čení nad dekoletáží té dívky, která je všeck rozdivená, že vidl proti všem pražským zvyklo- stem vycházeti slunce nad Belvederem*). Taky jsme si na toho zbožného muže vzpomněli a přítel Henry trefně poznamensl, nač to kapucínské rozčilení, když ve všech ko- stelích máme na obrazech i sochách světice tak málo oděné, že je jich člověku o Vánocích ai líto a když, jak z obrazů v bibli patrno, pr-
#29 alto_textblock #29
*) Prosím mistra Olívu, aby mně neposlfal opravu dle § 19. Dobře vím, že ta záře nad Hrad- čany je od večerní illuminace na výstavě