ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2dbde8e0-75c5-11dc-8e9f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
20. ledna 1907. Číslo 20.
#4 alto_textblock #4
jenž službám ústavu věnoval své síly po celou téměř polovici svého požehnaného věku 82 let. Kdo měl přiležitost společně pracovati s odstou- pivším presidentem Karlem Dimmerem, nauči se vážiti si jeho vzácných vlastnosti osobních, jeho opravdovosti, a jakou svou úlohu konal, jeho poctivé snahy vždy a v každém případě prospěti ústavu. Karel Dimmer byl mužem své doby. Poměry, v jakých ve zralého muže vy- spěl, nalezly ho připraveného ku práci vlastní i cizi. Odhodlaně a ochotně přispíval k dílu, kamkoli byl postaven, seč jeho síly byly. Pro své vynikající zásluhy, jakých si získal dlouholetou činnosti veřejnou a jako vynikajieí hodnosta v nejpřednějších našich domácích podnicích, dostalo se Karlu Dimmerovi vyzna- menání rylířským řádem Františka Josefa, titu- lem císařského rady a komturským křížem řádu Františka Josefa. Odeházeje z funkcí v Živnostenské bance, je cís. rada Karel Dimmer provázen vědomím o poctivě vykonané práci a upřímnými sym- patiemi všech, kdo jej znali. Budiž mu dopřáno, aby i ve svém vzácném kmetství dlouho ještě těšiti se mohl ze svěžesti tělesné i duševní. Apollo Růžička.
#5 alto_textblock #5
Říšská rada.
#6 alto_textblock #6
Poslanecká sněmovna- 479. schůze. Z Vídně, 19. ledna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
#7 alto_textblock #7
Docela jinak představovali si mnozí konee šestiletí, než ve skutečnosti jest. Myslilo a čekalo se, že bude rozechvěným, rychlým, snad náhlým na všechen způsob že bude bystrým a hlučným Jsou to však staré hodiny, naposledy natažené které docházejí pravidelně tiše, sotva slyšitelně. Poslanci, kteři nebudou kandidovati, protože ne- chtějí, nebo že nemohou, dávno již opustil Videň a nechtějí již přijeti, ba zdráhají se při- jeti na raut, jejž pořádá bar. Beck na roz- chodncu v pondělí 28. t. m., a ke kterému bude pozvána také celá diplomacie. Ti, kteří budou kandidovati, mají starost jednu: by voličové všech kategorií byli spokojeni. Proto naléhají. by se vyřídilo ještě co nejvíce. Nejde to snadno- Sluhové, vyslaní prosidiem, aby zjistili pří- tomnost poslaneů v domě, než zahájena byla dnešní schůze, napočetli ve všech šatnách 120 zimníků. Tímto způsobem zjišťuje se totiž v po- chybných připadech, zdali sněmovna jest způso- bilá platně se usnášeti. Byla; trvalo však půl hodiny, než hr. Vetter mohl oznámiti, že jest 100 poslanců v zasedací síni. Zatím co se čekalo, až tento počet se sejde — bez mála byli bychom řekli: bude sehnán — křičel posl. Holanský, sedící v první řadě. rozkládaje široce rukama: „Pane presidente, kde jsou přátelé úřadnictva? Pošlete pro ně do ka- várny Planeruvy (hned za parlamentní budo- vou)! Na schůzích voličských mluví pro státn úřadníky a teď tu nejsou! To jest neupřimnost!“ Hr. Vetter odpověděl, pokrčuje rameny: „Ne- mohu si pomoci. Dobrá věc udělala se dnes. Byl přijat pilný návrh prof. dra. Roszkowského na ochra nu literárního majetku v cizině. Zvláště hudeb ního. Je záslužnou prací toto zákonné dílo, ktere způsobí, že stane se přítrž stavu, za kterého du- ševní plody považovány byly za res nullius et omnium. O všech zákonech na zlepšení platů státníeh úřadníků a státních učitelů/ zahájeno bylo roko- vání společné. Prazvláštní tato methoda, která zvolena byla k vyřízení agendy říšské rady v po- sledních jejich koncích, má v zápětí, že s o každé věci konají debaty tři: napřed o pilnosti potom rozprava všeobecná, naposledy pak po- drobná. Pilné vyřízení není, jak viděti, v tomto případě nikterak také řízením zkráceným. Dnes porokovalo se o pilnosti. Poslanec dr. Klumpar v rámci tom za- hrnul do řeči své věcné výklady a návrh k § 1. v čl. II. osnovy o státních úřadnících, aby se ve stupnici aktivních přídavků zřídila třída nová, jako třída 1., platná pro města, čítající pře 200.000 obyvatel a činící 90% přídavku vídeň- ského. K témuž článku a paragrafu navrhl tentýž poslance dodatek v ten rozum, aby vládě nastal povinnost, zařaditi do vyšší třídy aktivních př- davků obec, která o to zažádá a ve smyslu zásad pro úřadní sčítání lidu platných, dokáže, že ono misto patři do stupnice vyšší třídy přídavkové. Konečně hájil dr. Klumpar stanovisk minoritního návrhu dra. Kramáře o vřaděn mimořádných profesorů vysokoškolských do VIl. třídy diětní. S důrazem dodával, že tento spra- vedlivý požadavek hájiti musili čeští poslanci v rozpočtovém výboru sami. Věcné a přece za- jimavé a důtklivé plaidoyery své na prospěch státních zaměstnanců zakončil dr. Klumpar ape- lem, aby ostatní strany v plénu napravily, co v výboru zanedbaly, řka, že stát musí konečně zá- ležitost úřadnickou upraviti definitivně, aby při- kročiti mohl zase k otázkám ostatních vrstev l- dových a aby nenastalo žehrání proti úřadnictvu. V dorozumění s poslanci Maštálkou Formánkem podal zástupce městské sku- piny přibramské resoluci v ten rozum, aby města Jičín, Králové Hradec, Beroun Přibram zařadily se do vyšší třídy přídavků aktivních. Ukázal konečně na neudržitelnost sy- stému, za kterého zdržuje a nahromaďuje se jmenování konceptních úřadníků, zejména soud- ních. Jako jediný prostředek doporučoval vřaditi do zákona ustanovení, podle kterého vláda jest povinna, úřadnická místa obsaditi do 3 mě- síců, vytýkaje, že každé jmenování stává se pak předmětem zápasů politických, jež lze ukliditi. obsadí-li se každé místo ihned a se slušným zře- telem na rovnoprávnost. Ministr financí dr. Korytowski, jenž poslouchal tuto část výkladů dra. Klumpara, činil si do svého zápisníku četné poznámky. Dr. Klumpar připomenul, že nestalos — žel — opatření na úpravu poměrů oněch kategorií nižšího úřadnictva a zřízenectva, na které nevztahuje se zákon úřadnický; varoval vládu, aby slíbenou úpravu, pro tyto kategorie nejpotřebnější, zdržovala. Diskuse e pilnosti mohla býti ukončena. Ž bylo při tom ve sněmovně 100 poslanců, přísa- hati bychom nechtěli. V ponděli a v úterý vyřídí se tyto dvě finan čni předlohy také věcně. Pro budoucí týden pro jektovány jsou tři schůze noční.
#8 alto_textblock #8
V Kuloáru vypravovaly se dnes zajímavé historky o tom, co vše žádá se od poslanců. Sdě- lujeme tu jen některé. Polského poslance ven kovského došel list, ve kterém prosí ho volič, aby mu koupil ve Vídni nějaké brejle. Byv tázán zdali zná toho voliče a ví-li, jakých potřebuy brejli, dal poslanec odpověď: „Neznám ho a ne- vím, ale nějaké brejle mu na všechen způsob koupím. Nemohu si přece s ním rozlíti ocet!“ Moravský poslanec klerikální dostal písmo to- hoto obsahu: „Dojděte na toho Becka, by za- kázal měmu sousedovi psa. Štěká celou noc a já nemohu spáti.“ Klubu, jehož poslanci voleni jsou převahou v království českém, zaslána byla dojemná prosba. Stařeček vysloužilec a jeho manželka oeitli se u velké tísni. Zabavili jim fla- šinet, ze kterého žili, protože nezapravili dopla- tek na něj. Celých 70 K. Vznesli na klub úpěn- livou prosbu, by peníze ty jim dal a jan dopo- mohl k živobytí. Když bylo zjištěno, že věc za kládá se na pravdé, bylo starému párku 70
#9 alto_textblock #9
posláno.
#10 alto_textblock #10
Z Vídně, 17. ledna. (K. k. ) Předseda br. Vetter zahájil sehůzi v 11.45 hod
#11 alto_textblock #11
dopol. Posl. Hanok a soudr. podali pilný návrh v nou zových záležitostech. Dotazy podali poslanci Frssl a soudr. po po- měrů skladištních dělníků státních drah v obvodu plzeňského a pražského ředitelství a po jednání ředitelstva st. drah v Plzni se zřízenci; — Breiten a soudr. po opatření na ochranu ohroženého domá- cího mlynářství vzhledem na zamýšlené snížení sazeb při železniční dopravě uherské mouky z Pešti do Vídně. Sněmovna rokovala o pilném návrhu Roszkow ského na změnu zákona o právu autorském. Posl. Roszkowski žádal vzhledem na materiáln a etický význam osnovy za přijetí pilnosti. Posl. Skedl dovozoval, že rakouští autoři v většině zahraničních států jsou zrovna bezprávni čímž trpí oni i knihkupci a nakladatelé hudebnin. Bude hlasovati pro pilnost. Po zpravodajově doslovu pilnost přijata a rokuje se podrobně i zevrubně o předloze. Ministr dr. Klein praví, že rakouští autoři jsou chránění jen ve státech, kde ochrana je odůvodněna v obsahu státních smluv, t. j. v Uhrách, Francii lalii a Velké Britanii. S Německem jest uzavřena literární smlouva. Že s jinými státy nejsou podobné úmluvy, jest zdůvodněno jednak tím, že poměry obou polovin říše nejsou stejné, jednak okolností, že říše pro jisté obtíže nepřistoupila k bernské smlouvě Avšak tato smlouva obmezila poněkud silně ochranu práva autorského, a třeba proto uvažovati, nebylo-li by snad lépe zůstati při našem zákonodárství, jež zájmy původců a všeobecnost uvádí v pravý soulad. Vedle států, jež poskytují smluvní ochranu, jesť jiná skupina, jež vzala za zásadu klausuli reciprocity. Ny- nější zákon zabraňoval reciprocitu se státy, kde jsou pro to podmínky. Předloženým pilným návrhem byla by dána tato možnost, tak že by ochrana autorství došla tím cenného rozšíření. Mezi uvedenými státy je Dánsko, Řecko, Norsko, Rumunsko, Švédsko Španělsko. V zákonném ustanovení, jež má býti pil- ným návrhem Roszkowského pojato do zákona z r. 1895, vyhražuje se úprava právní ochrany zpu- sobu nařizovacímu, což má různé výhody. Dopo- ručuje předlohu ke schválení. Posl. Roszkowski navrhuje osnovu, jejíž meritorn ustanovení zní: K odst. II. § 2. zákona o právu autorském připojuje se tento dodatek: Pokud nen státních smluv, může se nařízením ministra sprave- dinosti, uveřejněným v říšském zákonníku, prohlásiti. že lze úplně nebo z části použíti též takových děl za podmínky vzájemnosti ustanovení tohoto zákona. Navrhovatel slibuje si od toho veliký úspěch, ponka zuje na palisk našich hudebních děl, prováděný v obrovském rozsahu ve Spojených státech a našich knih otiskovaných rovněž v tak velikém rozsabu v Rumunsku. Doufá, že vláda neprodleně zahájí vy jednávání s cizími státy- Posl. dr. Vogler upozorňuje, že v nejnovější době používá se gramofonů a fonografů k vyučování cizím jazykům. Tato methoda má velikou budoucnost. Avšak naše dnešní právo autorské nemůže poskyt- nouti ochrany, aby literární dílo, jež jest jaksi dáno tím, že se učebnice diktuje do aparátu, anebo aby deska a válec nebyly padělány anebo aby dokonce dle koupeného válce nebyly rozmnožovány. Ze s- častněných kruhů byl dán podnět, aby po této stránce právo autorské bylo doplněno. Upozorňuje na to vládu. Osnova navržená posl. Roszkowským přijímás pak ve 2. a 3. čtení. Dál projednávaly se pilné návrhy Steinerův v příčině zákona o státních úřadnicích a Grossův o platech státních učitelských osob. O pilnosti obou návrhů jedná se najednou. Posl. Steiner upustil od pozměňovacích návrhů se zřetelem na prohlášení vlády, že by schválení těchto návrhů mohlo zabrániti skoncování zákona. Posl. dr. Gross v zdal se slova. Posl. dr. Sobotka (česky a německy) praví, že v prvé řadě mělo se pomoci státním zřízencům, již za nynějších drahotních poměrů nemohou vyjíti, totiž úřadníkům nižších hodnostních třid, kteří dostávají pouze několik krejcarů, kdežto značně zvyšují se platy vyšších úřadníků. Řešení úřadnické otázky mělo týkati se nejen služného, rýbrž také služebního po- stupu a úřadního postavení úřadnictva. Poměry praktikantů a auskultantů jsou zrovna hanebné. Sně- movna měla upraviti také poměry kancelářských po- mocníků, finanční stráže, poštovních oliciantů a j. kategorii cestou zákonnou a neměla připustit, aby se tak stalo cestou nařízení. Upozorňuje na nepřízniv poměry zaměstnanců ve státních dolech příbramských a přimlouvá se, aby suplentská léta počítána byla do služební doby profesorům a učitelům hudby na ško- lách hudebních. Žádá, by utvořena byla zvláštní třída aktivitního přídavku pro města, jež mají více než 200.000 obyvatelů. Jeho strana bude hlasovati pro pilnost, ale v podrobném rokování navrhne změny. Posl. dr. Gessmann soudí, že po vládním pro- hlášení jest vlastně zbytečno ještě mluviti. Snad na- skytne se později příležitost prosaditi ještě něco, tak na př. zavedení čtyřletí pro úřadníky VI. až VIII. tříd hodnostní. Upuštěním od předlohy o 20 mil. úvěru pozbyli úplně drahotního přídavku smluvní a ostatní úřadníci, poštmistří a poštovní expedienti. Co s těmito se stane, nikdo neví. Také na zemské školdozorce nebylo vzato v zákonu paprosto žádného zřetele. S méně úřadníky, avšak dobře placenými, by celý státní úřadnický aparát pracoval mnohem rychleji a mnobem lépe. U poštovních zřízenců zamýšlené zvýšení o 80 K nemůže se považovati za zlepšení. Ohlašuje příslušnou resoluci. Posl. Fresl prohlašuje předlohu za nedostatečnou Zvláště aktivitní přídavky mimovídeňské jsou vyměřeny nespravedlivě. Protestuje, že kancelářští pomocní pra covníci nejsou jmenování kancelářskými pomocníky. Pojednává o poměrech kancelářského pomocného per- sonálu, kresličů a litografů u drah a naléhá na vy- řízení svého návrhu z r. 1903 o úpravě postupu že- lezničních zřízenců. Dosud jim nebyl splněn ani jeden z daných slihů. Troufá, že nařízení ohlášené mini- strem financí splní očekávání. Jinak by nastala nut nost, ihned zahájiti akci na prospěch těchto zřízencu státních. Provisorium nesmí trvati přes rok, provisorní služební doba musí včítati se do pense. Zřízencům musí dostati se zastoupení v disciplinární komisi Bylo by dobře, kdyby šikovatelům po jich dvanácti- leté službě se nedávala služba občanská, nýbrž po- nechali se ve vojště. Přimlouvá se za požadavek tele- grafních a telefonních dozorců po zavedení pětatřiceti- leté služební doby. Zcela neoprávněné jsou obavy, že by se obyvatelstvo opřelo, kdyby se skutečně po- třebným státním zřízencům poskytlo zvýšení příjmo. Posl. dr. Klumpar lituje prohlášení ministra f- nanci, že zákon v případě změny nemohl by býti předložen ke schválení. Tím padá právo zákonodárné činnosti. Cíl, o němž hlavně pracováno, aby totiž vhodně pomohlo se nejnižším kategoriím státních a smluvních úřadníků a státních sluhů, nebyl bohu-
#12 alto_textblock #12
žel! opět dosažen, ač úprava jejich platů byla nalé havější než úprava příjmů úřadníků vyšších hodnost ních tříd. Ale přes to znamená úřadnická před- loha značný pokrok zvláště tím, že snížena slu- žební doba na 35 let. Pokud týče se úpravy plat úřadníků a zřízenců státních drah, brojí proti pro- hlášení ministra financí, že na jmenovanou úprav se pomýšlí. Varuje před odkladem této úpravy. Mluvě o drahotních poměrech v Praze a předměstích, ohla- šuje návrh na zřízení nové třídy pro aktivitní přída- vek, jež činila by 90% pro Vídeň stanovených obnosů ve všech místech, jež mají více než 200.000 obyva“ telů. Dále hodlá podati v dohodě se svým klubem návrh ke čl. 2., aby pro zařadění míst do čtyř tříd aktivitního přídavku bylo z pravidla rozhodným sčí- tání lidu, ale aby vláda byla povinna zařaditi do nejblíže vyšší třídy aktivitního přídavku obec, jež z to požádá a dokáže, že dle platných pravidel pro oficiální sčítání pevně stanovená číslice obyvatelstva odůvodňuje toto zařadění dle stupnice aktivitního přídavku. Dále pojednal řečník o postupových pomě rech zvláště konceptních úřadníků v právní a poli tické správě v Čechách. Jsou mnohem horší nei v alpských zemích a Haliči. Hlavní toho příčinou je, že čeká se s jmenová- ním, až jest uprázdněno asi 40 úřadnických míst Při obsazování rozhodují též důvody politické, co se nesrovnává s důstojností justice. Navrhuje proto k článku 4. dodatečný návrh, dle něhož je vláda povinna obsaditi každé uprázdněné systemisovan místo úřadnické ve třech měsících. Pokud jde o pro- fesory vysokých škol, trvá jeho klub na minoritním návrhu Kramářově a bude hlasovati pro pilnost. (Souhlas.) Posl. Breiter soudí, že úřadnické předlohy se dělají jen k volbám. Odsuzuje jednání ministra financí; ani úřadníci ani sluhové, ani poplatníci nemohou býti s toute akcí spokojeni. Tíseň nutí přijmouti předlohu. Ape luje na sněmovnu, by vykonala vlasteneckou povin- nost a schválila předlohu se změnami. Posl. Schreiter shledává v předloze nedo statek sociální spravedlnosti, jenž se krutě pomsti Poukazuje na vysoké obnosy, jež budou dány vyš- ším-hodnostním třídám. Chudým ubožákům nemělo by se odpírati vhodné zlepšení. Nelze nahlédnouti proč mají býti nařízením upraveny platy kancelář ských výpomocných sil, poštovních oficiantů, želez ničních podúřadníků a státních sluhů. Rozhořčen mezi malými a výpomocnými úřadníky, již bezpečil se na drahotní přídavek, je velké. Sněmovna měl by se pokusiti a prosaditi drahotní přídavek. Řečník ohražoval se konečně také proti pokra- čujícímu poslovaňování při jmenování úřadníků v Čechách. Posl. Choc a Holanský volají: Vy jste první, který mluví o olázce národní! Posl. Šchreiter prohlašuje, že jako první německý poslanec z Čech je nucen, zmíniti se o té záležitosti. Poslovaňování úřadnictva pokročuje nejen v Čechách, ale také ve Vídní. Navrhuje různé změny a navrhuje vřaditi různá německá města v Čechách do vyšší třídy aktivního přídavku. K Wrabtzovu návrhu rozprava přerušuje s Posl. Brdlík podal petici státních úřadníků profesorů a c. k. učitelů v Čes. Buděj ovicíc za vřadění tohoto města v nejbližší vyšší třídu měst. čítajících přes 40.000 obyvatel, současně s přísluš ným zákonem, upravujícím aktivní přídavky státním úřadníkům. Příští schůze bude v pondělí odpoledne
#13 alto_textblock #13
nebo ke Koruně sv. Štěpána. Rakousko moblc by se prý starati o zlepšení obchodního spojení s Dalmacií jen v zájmu státním, nikoli jen v zá- jmu samotné Dalmacie, o níž se neví, zdali ne- připadne k Uhrám, až se Rakousko postaráo zlepšení poměrů hospodářských. „Je-li otázka hospodářského povznesení Dalmacie neodbytna, rádi uznáváme, že vskutku jest — dodává „Volksbl.“ — ať se nejprve rozhodne otázka patří-li Dalmacie k Rakousku nebo k Uhrám. Připadne-li Dalmacie k Rakousku, pak se snadne naleznou peníze na její hospodářské povzne- sení; jinak rakouský parlament nemá práva za tížiti rakouské poplatníky ani haléřem na dal- matské paroplavební spojení. Na tyto vývody orgánu strany křesťansko- sociálně Dalmatinci mohou klidně odvětiti, že jich nynější snahy c sloučení s Chorvatskem jsou přímým důsledkem soustavného zanedbání Dal macie vídeňskými vládami. Kdyby se Dalmaci pod rakouskou vládou vedlo jen trochu obstojně neutíkala by z Rakouska.
#14 alto_textblock #14
Shromáždění biskupů francouzských. Od 15. ledna zasedá v Paříži, v zámku bar Franguevilla shromáždění biskupů, kteří se radí jak má být organisována církev katolická za ny nějších poměrů, nastalých po zavedení zákons rozlukového. Usnesení schůze se konají v taj- nosti, ale již leccos proklouzlo na veřejnost Vatikán dosud zapověděl tvaření církevních spo- lečností ve smyslu rozlukového zákona. Nezbývá tudíž biskupům nic jiného nežli uvažovati, jak by mohli organisovati svůj kult na základě shro- mažďovacího zákona z r. 1901. Je pochopitelno, že lze tvořit podobného druhu církevní spolky, ale je sporno, zda-li má vláda právo beze všeho témto spolkům přenechávati kostely. Kostel není soukromá shromažďovaci místnost. Budou-li chtit církevní spolky utvořené dle zákona z r. 1901 použíti kostelů k veřejným bohoslužbám a ni- koliv se omeziti na provozování soukromých ob- řadů, musí se přece jen podrobiti ustanovením zákona rozlukového. Biskupská konference může přijíti tudiž jen k přesvědčení, že nelze spokojiti se pouze spolkovým zákonem, dokaváde Vatikán se nerozhodne vzdáti se veřejných bohoslužeb a dokud se neuspokojí organisací pouze soukro- mého kultu. Biskupové ve značném počtu jsou přístupni jistým kompromisům a nesmítlivé sta- novisko Vatikánu nenalezá u nich dosti nadšeného
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničné.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 19. ledna.
#17 alto_textblock #17
Rusovo pozorování českého života. Profesor varšavské university Petr Zabolot ský delší dobu eestoval po slovanských zemích, a co v nich pozoroval, ukládá nyní v orgánu Slo- vanského spolku petrohradského. S Čechy začal a věnoval jim prvé dvě stati. Pozorování takové. zakládajíc se na srovnávání, bývá velmi poučné. Proto obeznamujeme obecenstvo s hlavními jeho výsledky. Podav stručně charakteristiku národního če- skéhc obrození, pisatel přistupuje k revisi stupně kultury, kterého Čechové dosáhli v přítomné době. Vzdávaje zaslouženou chválu „Ústředn matici školské“, promlouvá o obecném školstv a obdivuje se jeho výši. Srdce ho bolí, když po- rovnává městské i vesnické školy v Čechách s ruskými, líbila se mu úcta, které se těší české učitelstvo u občanstva. Přichází ke kritice. Vytýká především, že česká nižší škola je nucena užívati učebnic, podrobených přísné filtraci v rakou- ském ministerstvě. Čítanky se vyznamenávají nadbytkem materialu o Habsburcích, o něme- ckém heroismu atd., ale o Komenském, Jiřím z Poděbrad, českých buditelích jedva se v nieh děje zmínka, a jména Husovo, Jeronymovo atd- docela se zamlčují. V zeměpise a dějepise za nedbává se mimorakouský svět, o Rusku jsou české dítky poučovány tendenčně. Mechanisace české obecné školy je přílišná a potřebuje re- formy. Také je třeba omeziti klerikálný vliv na školu a lživé (rakouské) vlastonectví. Jinak je možno obecné škole české záviděti výše, na kterou se vyšinula. Také odbornému školství českému vzdává hold. Avšak střední a vyšší škola česká nestojí nad ruskou. I tu vytýká, že vědomosti o cizích zemích a národech jsou velmi slabě (a nejslabší ovšem o Rusku a Slovanstvu). Střední školstv ženské jest u Čechů docela zanedbáno. Mají je- dině ženské gymnasium, „Minervu“. O stycích studentů vysokých škol českých s profesory praví, že jsou daleké a úřadní, ovšem ne vinou studentů. Život českého studentstva v přirovnání s pražským němockým jesť účelný a ideový; buršáci naproti tomu tráví mladý věk v krčmách a rvačkami. Přichází k žurnalistice, již nazývá školou dospělých. Čtení novin je v Čechách velmi roz- šířeno a tisk má velký vliv. Nejen měšťan, nýbrž i sedlák předplácí si svůj laciný časopis. V každé vesnické hospodě je několik novin. Hlavními čítárnami jsou kavárny po městech i městečkách. Redaktor a novinář u Čechů mají tak vlivnou kathedru a tak hojně posluchačstvo, že ani pro- fesor vysoké a střední školy, ba ani učitel nižší školy nemají tolik posluchačů, následovatelů učedníků, jako jich mívají představitelé tiště- ného slova. Vadami českých novin jsou: stran- nický duch, jenž je vůbec silný u všech slo- vanských národů, příliš časté pořádání osobníeh účtů na sloupcích novin, zvláště ale nedostatek poučení o jevech zahraničného života, o nichž české noviny nemají zpráv od vlastních dopiso- vatelů z té neb oné cizí země (?), ani ne z původ- ních pramenů, nýbrž obyčejně z němcekého tisku, jenž sám nebývá nestranný. Všecky tyto nedostatky, dohromady vzaty, ovšem snižuji mo- ralně národní význam českého tisku, až na ně které světlé vyjímky. Hluboce vzdělaní a kri tičtí lidé arci snadno odděli dobré semeno o plev, ale široké massy gramotných, ale málo kri- tických občanů uvádějí se tím způsobem v blu atd. Záliba Čechů v kavárenském a hospodském způsobu života, vášeň ke čtení nejnovějších zpráv při sezení v kavárně po celý večer, maji za jeden ze svých následků, že české obecenstvo dává přednost krátkým článečkům novinovým před čtením knih, k němuž je zapotřebí více času a napjatější pozornosti; odtud vzniká ve- liká širokost, ale při tom mělkost poučení o roz manitých otázkách politiky, dějin, literatury atd Knihy české, že je po nich malá poptávka, jsou poměrně dražší, což je často činí nedostupným těm, kdo by je rádi měli a čítali.
#18 alto_textblock #18
ohlasu.
#19 alto_textblock #19
Marokko. Podle spolehlivých zpráv »Tempsu« z Tan- geru zastavila vláda marocká operaci vojenskou proti Raisulovi a dokonce prý zahájila vyjedná- vání s pověstným náčelníkem lupičů. Ministr války El Guebbas očekává odpověď šerifova dvoru na návrhy Raisulovy, jehož přátelé se chtějí po- drobiti. V kruzích diplomatických se velmi ostře odsuzuje tento nový postup, jenž znamená, že vše má ostati při starém. Tím je na bílední nemohoucnost Maghzenova a není naděje na změnu anarchie v kraji tangerském. »Daily Telegraph« si dává telegrafovati z Tangeru: »Za velkého sběhu lidu dopraveni byli do mésta zajatci z bandy Raisulovy. Byli spoutáni a pokryti ranami, křičeli: »Bůh ochraňuj našeho pána AbdulAzize, ať nás stihne zaslou- žený trest za to, že jsme následovali prokletého Raisula!«
#20 alto_textblock #20
Polská školní stávka.
#21 alto_textblock #21
Bezohledné nastupování proti rodičům i dě- tem, kteréž se zúčastní z čisté lásky k národu stávky školní, rozpěnilo krev i v některých čá- stech tamního chudého lidu polského měrou bouřlivou. V jedné vesnici pobliž Toruně byla ve škole vytlučena všechna okna školní budovy a dvéře proraženy, Učitel hrozil revolverem zá- stupu, načež se tento rozptýlil. Druhého večera shromáždili se před školou Poláci s cepy a ho- lemi, ale k násilnostem nedošlo.
#22 alto_textblock #22
Z parlamentních výborů,
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 19. ledna. (K. k. )
#24 alto_textblock #24
Úžší výbor rozpočtový ku projednání různých námořních předloh skončil dnes své porady a rozhodl se pro předložení zákonné osnovy k nové úpravě řádné dalmatské lodní dopravy rozpočtovému výboru. Jednomyslně byl přijat návrh předsedajícího a zpravodaje, aby za účelem zřízení pravidelného urychleného lodního spojení, jakož i účinného zve- lebení nášladní dopravy mezi Terstem, po případě Istril a dalmatskými i albánskými přístavy, ať již zřízením paroplavby ku připojení na státní dráhy. ať již jinak smluvní cestou a nejpozději do 1. ledna 1908 byla učiněna bezodkladná přislušná opatření. Při tom bylo vytčeno, že o zřízení takových spojení přes hranice dalmatské a o úpravu pokud možno účinné dopravy zboží a místní má býti v čas posta- růno uzavřením smluv s příslusnými lodními společ- nostmi. K zahájení této akce a zejména k prvnímu opatření lodí má býti vládě zatím dán k disposici úvěr v obnosu 1.8 mil. korun a další osnovy zákonů o zřízení slíbených lodních spojení mají býti v čas předloženy k ústavnímu schválení.
#25 alto_textblock #25
750.000 otiskův řeči.
#26 alto_textblock #26
Dernburgovy řeči o německých osadách byly lipskými »Neueste Nachrichten« vydány ve zvláštním otisku. Ač řeči ty známy jsou již ze- vrubně z veškerého tisku německého, přece musil list zmíněný pořiditi 750.000 zvlášt. otisků. Ovšem jest to důkazem, že mezi německými voliči jevt se silný zájem pro osadní politiku, ale nikoliv ještě důkazem, že interes ten projeví se za v- leb ve smyslu vládním.
#27 alto_textblock #27
Kitchenerova nehoda.
#28 alto_textblock #28
»Reuterova kancelář« sděluje z Bombaye, že vrchní velitel indické armády lord Kitehener unikl s těží vážné nehodě. Za cvičení v okrsku Poona uvázl kůň Kitchenerův jednou nohou jámě a sřítil se se svahu zvýší 14 stop. Kitchener vsedl opět na kůň a pokračoval inspekci přes těžký otřes, jejž utrpěl.
#29 alto_textblock #29
Politické zprávy domáci.
#30 alto_textblock #30
V Praze, 19. ledna. (Schválený z em- ský zákon.) Panovník schválil usnesení sně mu království českého ze dne 31. prosince m. r. jímž se zemský výbor zmocňuje k vybírání 55 zemské přirážky v době od 1. ledna do 31. břez na 1907. V Praze, 19. ledna. (K rovnopráv nosti u slezských zemských úřadů. Poněvadž ve Slezsku nešetří jazykové rovno právnosti státní ani zemské úřady, podaly všechny obce polsko-ostravského okresu (až na Hrušov) stížnost zemskému hejtmanu hr. Lari- schovi. Ve stížnosti sc líčí, jak i zemští úřadníc při komisích a jiných příležitostech užívají ve styku s občanstvem slovanským výhradně ja- zyka německého, takže záslupcové obci, neznal tohoto jazyka, nevědí z pravidla ani oč běží Protokoly, jež zástupci obcí mají podepsati, spi sují se opět jen německy a zemský úřadník ne vezme si ani tolik práce, aby přítomným obča- nům obsah listiny řádně přetlumočil. Zástupci polsko-ostravských obcí žádají tedy, aby vedle německého textu byl sdělán aspoň také věro- hodný překlad český neb polský, jejž by každý interesent mohl pak podepsati dle dobrého vě- domí a svědomi. Také výpovědi svědků zapisují se jen německy a strany se nutí, aby podeponly svůj výrok, ač se nemohou přesvědčiti, je-li za- psán správně. Proto se žádá, aby výpovědi stran a svědků zapisovaly se v protokolu v původnín jazyku svědka. Na žádosti této, úplně spravedli- vé a neobyčejně skromné, zástupcové polsko ostravských obcí trvají a žádají zemského hejt- mana, aby zemským úřadníkům konečně nařídil. by dbali práv slovanských občanů slezských, za- ručených jim platnými zákony. „Op. Týden.“ vyzývá nyní také české obec ostatních slezskýel okresů, aby podobnými stížnostmi se domáhaly svého práva v zemském výboru. Nikdo nemůže starostu nutiti, aby podepsal listinu, jíž neroz- umí. Oprou-li se všechny slovanské obce dosa- vadní praxi zemského výboru, náprava se stát V Praze, 19. ledna. (Proti požadav kům Dalmacic.) Užší výbor rozpočtového výboru usnesl se, doporučiti, aby se otázka paro- plavebního spojení s Dalmacií vyřídila jen provi- sorně a ponechalo se příštímu parlamentu, aby učinil v té věci rozhodnutí definitivní. Dalmatští poslanci dr. Ivčevič, Klaič, Dulibič a Zaffro přimlouvali se včera u ministerského předsedy bar. Becka, aby otázku tu vyřídil definitivně již nynější parlament, ale bar. Beck jim odvětil, že definitivné vyřízení jest na ten čas vyloučeno, poněvadž jest proti němu témě celý parlame nt. Antisemitský vídeňský „Volksbl.“ vysvět- luje dnes příčinů tohoto odporu proti požadavku Dalmacie. Přičinou jest nerozřešená dosud otáz- ka, patří-li Dalmacie státoprávně k Rakousku
#31 alto_textblock #31
Rok činnosti Svazu osvětového.
#32 alto_textblock #32
Rok tomu, kdy popudem Národní rady české vznikl v národě našem Svaz Osvětový, nová organi sace kulturní velikého významu celonárodního. Došlo se k přesvědčení, že nutno je dosavadní činnost n poli vzdělání lidu sjednotiti a rozšířiti a poznalo se, že je potřebí vzdělávání nejširších vrstev lidových organisovati a dle určitého programu pěstovati. Dobře objasňuje účel a význam Svazu osvěto- vého přednáška prof. dra. J. Čelakovského, která při ustavující valné hromadě Svazu osvětového dne 6. ledna 1906 byla konána a potom v 5000 exemplářích nákladem S. O. vydána a spolkům a jednotlivcům rozeslána První starosti byly přirozeně organisační a dosu ještě zabírá organisační úsilí většinu práce. Členové výboru Svazu, zaslupující všechny nej- důležitější ústřední spolky vzdělavací v národě našem, rezestoupili se do čtyř odborů pracovních, jež jsou: přednáškový, knihovní, umělecký a organisační. Od- bery vypracovaly podrobný progam osvětné práce v národě našem. Programy vydány ve způsobě bro- žury a slouží výborně za informaci všem vzdělavacím spolkům a udávají směr vzdělavací práce okresním místním vzdělavacím sborům a spolkům. Rozdány byly každému na požádání a rozdáno jich dosud více než 1000. Organisování vzdělavací práce počalo výzvou k utvoření okresních a místních vzdělavacích sborů. Pořádány okresní výbory a městské rady za svolání přípravných schůzí, při nichž by všechny vzdělavací spolky společně s autonomií a veškerou inteli gencí se shodli, kterak by dle místních poměrů vzdělavacl práce nejlépe dala se spoládati a podnítiti. Na mnohých místech utvořeny vzdělavací sbory okresní ze spolků a autonomie, někde vznikly nově sbory místní a někde dosavadní orgapisace přejaly ochotně úkol sboru Svazu osvětového. Vzděla- vaci sbory jako odbočky Svazu osvělového nebo jako vykonavatelé úkolů jeho jsou zřízeny dosud: v Berouně, Českém Dubě, Domažlicích, Hradci Krá- lové (Veřejná čítárna Palackého), Hořicích, Humpolci Kostelci n. Černými lesy, Kostelci nad Orlicí, Kla- tovech, Kouřimi, Křivoklátě, Litomyšli,., Lomnici nad Popelkou. Lounech, Miletíně, Mnich. Hradišti, Mlade Boleslavi, Nepomuku, Nových Benátkách, Písku, Po děbradoch, Plzni, Rychnově nad Kněžnou, Říčanech Sobotce, Strakonicích, Sušicích, Úpici. Místní vzdě- lavací sbory Svazu osvětového jsou v Bubenči, Chol tlcích, Uhřiněvsi a Veltrusích. K ustavujícím schůzín vysílán delegát Svaz osvětového. Na Moravě přikročeno popudem Svazr osvětového k utvoření zemského vzdělavacího sbor pro Moravu a Slezsko. Práce přípravné jsou vykonán
#33 alto_textblock #33
Poláci na Ukrajině. Paní Anna Kossakowska v polském „Dzien- níku Kijowskiem“ líčí poměry, jak dosud na Malé Rusi byly a jak se nyní utvářejí. Školy byly dotud ruské, ale polské děti v nich nehněteny. Žák nebyl pronásledován proto jedině, že je Polákem. V gymnasiích žáei Poláci volně spolu směli rozmlouvati polsky a nebyli proto vypovídáni ze školy. Polským kně- žím nebylo svobodno obraceti pravoslavné na katolickou víru, Poláci nesměli kupovati půdu. ale polskosť domácnosti byla nedotknutelná. Do- ma polšti rodiče směli po vůli vzdělávati děti své v polském jazyku, v polském duchu a v katolické Nyní Polákům dáno právo domáhati se, aby jejich jazyku bylo vyučováno v gymnasiích, ale dosud se o to nikdo nestará. Zřizují se sborové lekce polského jazyka za plat báječně malý, ale málo je přihlášených. Divadlo polské v Kyjevě dosud svítilo prázdnotou a teprve nejnověji zvá- bilo k sobě obecenstvo tím, že začalo dávat kluzké pařižské frašky. Inteligence polská na Ukrajině nemá zájmu o vážné umění. Na ven- kově tu máme mnoho zesedlačilé šlechty pol- ské, ale ji zbyla jen oddanost ke katolické církvi ke všemu ostatnímu polskému je lhostejna. .
#34 alto_textblock #34
musí.
#35 alto_textblock #35
víře.