#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
3. října 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 273
#5
alto_textblock
#5
se nalezá vinou špatných rádců koruny, vyvede
v dohledné době pevná ruka, a že říše, utrpěvši
děsné pohromy centralisací a další škody dua-
lismem, přikročí jednou k rekonstrukci jedině
správné, historicky oprávněné a ethnograficky při
rozené: aby se stala soustátím federativním, tak
říkaje druhým Švýcarskem monarchickým a našla
jedině spolehlivou sílu ve spokojenosti a svo
bodě svých národů.
Mohu jen opakovati výrok dávno pronesený
že Rakousko buď stane se federací národů,
v jejich spokojenosti a štěsti nalezne sílu
trvalost, anebo, kdyby od centralisace neupu-
stilo, zanikne vůbec. Nás pak k vytrvání na
vlastní podstati bude vždy povzbuzovati vědomi.
jemuž slavný náš historiograf Frant. Palacký
propůjčil výraz známými slovy: Byli jsme před
Rakouskem a budeme i po něm! (Výborně
Výborně! Bouřlivý, trvalý potlesk.)
Projev vřelých díků, jež vzdal poslanec
dr. Herold řečníkovi za poutavé jeho vývody.
provázen byl nadšeným souhlasem a potleskem
Na to přikročeno k druhému bodu pro-
gramu, týkajícímu se
organisace národní strany svobodomyslné
jejích úkolů.
Zpravodaj poslanec dr. Herold: Tak často
slýcháme a čteme názory, že národní strana
svobodomyslná sice byla, ale že není již, že
nalezá se v úpadku, že rozpadává se a že již
celý národ od ní se odvrátil. Přál bych tak
mnohému, kdo napsal a píše tato slova, aby
přišel sem, do této schůze a přesvědčil se n
tomto imposantním shromáždění mužů všech
stavů, mužů intelligentních a sebevědomých, zda
tomu tak, zda skutečně je pravdou, co snad
jako zbožné přání tu a tam se pronáší.
Národní strana svobodomyslná vznikla z po-
třeby národa. Program, na němž činnost svoj
založila, vycházel z přirozeného nazírání demo-
kratického a lidového velké většiny našeho ná-
roda a vycházel zároveň z přesvědčení, že starý
náš historický a národní program je nezměni
telný a že žádná politická strana na tomto zá
sadním programu ničeho měniti nesmí. (Vý
borně!) Národní strana svobodomyslná střetnutím
událostí stala se pak vedoucí stranou v národě,
ano po volbách roku 1891 stala se téměř je-
dinou politickou stranou v tehdejším zápase
protipunktačním a celý takměř národ pod prapor
strany svobodomyslné se postavil, tak že se
zdálo, že tato strana zaujímá ovšem veškeré
politicky myslící hlavy v našem národě.
Je zcela přirozeno, že od okamžiku, kdy
národní strana svobodomyslná stala se nejen ve-
doucí stranou v národě, ale i majitelkou témě
všech tehdejších politických mandátů, nemohla
stoupat a vzrůstati, nýbrž že mohla nejvýše
státi se menší. Příčiny, které se uvádějí pro to,
že od národní strany svobodomyslné tak mnohý
odpadl, který v tehdejších zápasech pod její
prapor byl se postavil, nejsou správny a dovo-
dil to již koll. Špindler. Leč národní strana
svobodomyslná v okamžiku, kdy vstoupila do
zákonodárných sborů jako jediná representace
národa, nebyla by bývala také vlasteneckou ani
národní, ani českou, kdyby byla hleděla a chtěla
v tomto svém parlamentním působení sledovat
jen zájmy strannické, ona byla povinna v oka-
mžiku tom sledovati zájmy celého národa. (Vý
borně!) A tu ovšem tak mnozí snaživí lidé v
našem národě nalezli v této činnosti národní
strany svobodomyslné leccos, o čem dle svého
názoru měli za to, že se to odchyluje od jejího
programu, nalezli v činnosti té leccos, co neho-
vělo té oné straně, tomu onomu společenskému
vrstvení, tomu onomu stavu. Ale při tom
všichni zapomněli, že národní strana svohodo-
myslná jako representantka celého národav
parlamentním i politickém postavení, v jakém
se nalezáme, kde netvoříme svůj vlastní stát,
kde strana a zastupitelstvo našeho národa nemá
v moci žádný parlament a nemá tedy v moei
odhlasovati zákony takové, jaké by si přálo
že v té příčině každá politická strana, i ta,
která snad v budoucnosti domůže se vedení ná-
roda, musí různým názorům v našem národě
činiti náležité koncese, arciť pokud se to sro-
vnává s prospěchem celého národa. (Souhlas.
A tak pochopíte snadno, že v otázkách, ve kte-
rých zájmy dnes rolníka se živnostníkovými.
zejtra zájmy intelligence se zájmy jiné vrstvy.
jako úřadníka, pozejtří učitele s duchovním ap.
se křižují a sobě odporují, nemohla národní
strana svobodomyslná, pokud se týkalo hlavní,
základní části jeji politiky, tak jak by si přály
jednotlivé vrstvy, postaviti se na tu či onu
stranu, vstoupiti do boje, který dle mého pře-
svědčení vždy může býti vybojován mezi námi
který ale nikdy nesmí býti veden tam, kde zá-
pasíme s naším politickým nepřitelem. (Vý-
borně!)
Nejhlavnější výtkou, která straně svobodo
myslné byla učiněna, ano která vedla k tomu,
že dokonce velká část politicky myslících mlad
ších lidí tuto stranu počala opouštěti, byla ta,
že nejsme dosti moderní, že názory, které máme.
jsou zastaralé, že u nás nepěstují se, ani nevy
chovávají nové myšlenky, které by znova vzpru-
žily národ k nové čilosti, zkrátka, že snad ze
všeho toho, co moderní hnutí pokrokové v ce-
lém vzdělaném světě vyneslo na povrch, neči
níme politický program a dle toho nepostupu
jeme. Rád používám této příležitosti, abych
sine ira et studio toto prohlásil: V národní
straně svobodomyslné je dosti lidí, dosti intelli-
gence, která je mnohem pokrokovější, nežli ta,
která jí opak vyčítá. V naší straně je dosti
lidí, kteří zrovna tak znají veškerý ruch na poli
národohospodářském, sociálním a ve všech obo-
rech věd moderních. Ale jsou to lidé, kteří
vědí, že národ náš má dnes zcela jiné starosti
(Výborně!) a těmi se snaží v přední řadě
zabývati (Výborně! Hlučný potlesk.), jsou to
lidé, kteří, když postaví se do boje, vědí, zaě
a proti komu mají zápas vést a kteří přirozeně
nemají pak času, obírati se věcmi, kterým snad
učenec v tichu a o samotě rád své myšlení
důvtip věnuje. (Souhlas.) Národní strana svo-
bodomyslná má inteliigentů dost, kteři vysoce
sobě váží věd sociálních a vymožeností lidského
přemýšlení a práce, ale právě proto — ato
snad byla její chyba — nechce učiniti z ve-
škerých takových theoretických úvah svůj prak.
tický politický program, poněvadž máme ještě
tak mnohého dosáhnout a tak mnohého dobývat,
abychom tu nahou svou existenci národní uhá-
jili, utvrdili a abychom se stali pevnými. (Vý-
borně!) Rozdělme, pánově, tu práci, nechm
#6
alto_textblock
#6
našim básníkům, filosofům, spisovatelům a všem
těm, kteří mají k tomu čas a povinnost, aby
otázkami těmi se obírali, o nich diskutovali
snažili se úsilovnou a soustavnou prací stabili-
sovati je tak, jak by se pro český život hodilo,
ale nežádejte toho od praktických politiků, kteři
majíce dnes bojovati proti Körbrovi a zítra na
sněmu proti Němcům, nemají času by přemý-
šleli a diskutovali o věcech, ve kterých nám
vyčítá se neliberálnost a nepokrokovost. (Vý-
borně!)
Straně naší vytýká se mimo jiné, že opu-
stila boj za všeobecné hlasovací právo. Tomu
není tak. Strana naše byla právě první ze všech
stran, která tento článek politického přesvědčení
napsala na svůj politický prapor a snažila se.
by vrstvy lidové, které dosud neměly parlament-
ního zastoupení, konečně ho dosáhly. Ale ne-
jsem dnes tak naivním nebo tak nesvědomitým,
abych chtěl národu našemu namluviti, že je doba,
kdy česká delegace může vůbec nějakou změnu
volebního řádu vynutiti v těch parlamentníeh
poměrech, v jakých dnes žijeme nyní, kdy
strana sociálnědemokratická uznává bezvýsled-
nost podobné snahy, proto, že nepracuje ani
sněm ani říšská rada, kdož měl by za zlé prak-
tickým politikům, že přihlížejí k tomu, co je na
snadě a že pro tu chvíli je pro ně důležitější
nějaká česká škola, než mluvení o tom, co dnes
provésti se nedá a hned tak provedeno nebude.
Není to tedy nevůle, odpuzování a zanedbávání
těchto sil a zrovna tak není to zanedbávání
ohledu ekonomickém. My vidíme, že nynější
řády ekonomické založeny jsou na základech
přežilých, které nevyhovují potřebám lidu, na
poměrech, jimiž trpí i nejširší vrstvy našeho
národa, ale i zde práce politické strany, která
je zodpovědnou za osudy národa, musí stupňo-
vati se od toho, co je národu českému ne-
zbytno, prospěšno a co je také dosažitelno.
(Pochvala.)
Sto let pracuje se již o zvrácení nynějšíeh
ekonomických řádů. Podívejte se do Německa
kde strana sociálnědemokratická je jednou z nej-
silnějších, podívejte se na př. do Francie, kde
sociální demokraté jsou u vlády, vidite - liž v
těchto zemích, že by hospodářská přeměna všec
nynějších poměrů byla učinila jaký krok ku
předu? (Hlasy: Nikoli!) A jsou to přece země
daleko bohatší a hospodářsky silnější, než naše
země, kde starost a péče o národnost a její
zachování přece dávno již je věcí odbytou.
Francie na př. navzdor radikální a sociálně-
demokratické většině nemohla dosud prosadi
ani zavedení daně z příjmu, té nejspravedlivější
daně, která by měla existovat. Vidíte, jak těžko
se prakticky v parlamentních sborech řeší po-
dobné otázky. Žádná strana nebyla by na našem
místě ve věcech hospodářských a sociálních do
mohla se ničeho, ježto za obstrukce parlament
ku předu nemůže. (Hlučný souhlas.)
Není tedy správno a nebylo příčin, aby od
naši strany odpadávali mnozi, kteří by jinak sou
hlasili s její programem a její základním nazí
ráním. Avšak vážní politikové, lidé, kteří poměry
naše znají, ani se tomu nediví a nikomu to ne
mají ve zlé, že tak učinili. Naopak, já vždy
hověl názoru, co do mládeže, která nemá nové
myšlénky, která nejde za novými ideály, která
nejde za novými tužbami a která nechce jíti ku
předu s daleko větším nadšením, s daleko vět-
ším rozprouděním krve a s energii mnohem
větší nežli staří, ale tak se tomu nerozumělo,
bohužel, my dosud neviděli, že by
zrovna ti mladí měli teplejší krev,
více ohně a více nadšení pro náš
zápas za naše práva. (Bouřlivá pochvala
a potlesk. Hlas: Mají ale kopanou !)
U nás krev ve mladších vrstvách aspoň stydne
začínáme býti blaseovanějšími a nemajíce snad
tak před zraky ohromný tlak národní myšlenky
domníváme se již, že naše národní existence
jest úplně zabezpečena, že o českou národnos
nemusíme se již starati a že to tak zv. vlasten
čení je pouhou frásí a pouhým fangličkářstvím
(Bouřlivý souhlas a pochvala.)
Přál bych si, aby nebylo tomu tak, přál
bych si, by v našem národě nastaly konečně
takové poměry, že bychom nemusili slova »Já
jsem Čech« a »Já jsem národovec« z úst ani
vypustit, aby se to o každém z nás nejen samo
sebou rozumělo, ale že by v národě našem
žádný nemohl ani zdáti se Čechem, dokud by
jím plnou měrou a opravdově nebyl. (Výborněl
Nezradili jsme a neopustili tedy tyto myšlenky
moderní a pokrokové. Já to napsal a je to mým
přesvědčením: Jako vše, co je moderním, ne-
znamená ještě pokrok, tak také všecko, co na
zývá se pokrokem, nebylo by pokrokem pro č
ský národ. (Výborně!)
Není však správnou ani druhá výtka, jež
se straně naší činí a pro niž myslí se, že strana
svobodomyslná dospívá již ke svému konci—
výtka, která spočívá v tom, jakobychom se
strany naší každou jinou myšlenku, každou
jinou ideu a individualitu odpuzovali a vypuzo-
vali. Jsem třicet let již ve straně, ale nikdy
jsem nepozoroval, že by v ní byla zavládala
někdy snaha někomu překážeti v uplatnění
svých vlastních sil a k uplatnění své vlastní
individuality, naopak vždy pozoroval jsem —
pokládám to právě za její nehodu — opak toho,
pozoroval jsem, že příliš málo vládla v ní dis-
ciplina, že přiliš snadno poskytována byla mož-
nost, stavěti do popředí své vlastní mínění
tím poškozovati zájmy národa. (Souhlas.) Není
pravda, že by se někdo nebyl mohl uplatniti.
Věřte, kdyby se děl vývoj v národě empericky,
přirozeným způsobem, že by bylo daleko lípa
že by lépe bylo, kdyby mladší muži, kteři
mají k tomu kvalifikaci, aby hráli přední úlohu
v životě našem veřejném, síly své uplatňoval
na působišti strany svobodomyslné, než a by
trápili se zakládáním nových, bez-
účelných stran. (Bouřlivá pochvalaa
potlesk.) Všichni staří bojovníci za nynějších
poměrů zajisté by rádi ustoupili z politickěho
jeviště, kdyby viděli, že na jich místě tento
snad z rukou jejich klesající národní, státo-
právní a svobodomyslný program jiné, svěž
ruce převezmou a že opravdově chtějí jej tak.
jako my se snažili ze skromných sil svých
vésti ku předu. (Výborně! Pollesk.) My docíli
bychom tím ještě toho, že by i politická vý
chova našeho lidu zcela jinak a na jiných zá
kladech byla vedena.
Politická výchova, která podnes spočívá
tom, že jedna strana své názory a svoje pře
svědčení nehájí oproti druhé straně argumenty
#7
alto_textblock
#7
nýbrž myslí, že nejsnáze pomůže sobě k vítěz
ství, když na místě zápasu o duševní pře-
svědčení, na místě zápasu ušlech-
tilého, povznášejícího a umravňu-
jleího vede zápas proti jednotlivým
osobám, které se zdají býti nepo-
hodlnými, způsobem slušné spo-
lečnosti nedůstojným a nehodným
(Bouřlivá pochvala a potlesk.) Nezmiňuji se o
své osobě, — vím, že útoky, jež na mne se
dějí, staly se znenáhla tak mnohému listu
denní potřebou — a pro sebe také ohledů ne-
žádám. Snáším útoky ty už po třicet leta
dá-li pán bůh zdravi, snesu je snad ještě dál.
(Výborně. Potlesk.) Ale nejsou v našem národě
všichni lidé stejně soustavy nervové. Naše mlá-
dež až příliš často stěžuje si, že je nervosní
je to také pravda, že naše mládež je nervos-
nější, než my bývali. Ale považle, že nervos-
ními mohou býti také lidé, kteří by jinaks
radostí své síly obětovali práci národní, kteří
však nejsou tak silné tělesné a duševní sou-
stavy, aby sobě neřekli: »Nemíchej se do po-
litického života, neboť tebe by to stálo život !«
(Hlučný souhlas) Pánové, to má býti zdravá
politická výchova? Či mysli někdo, že střely
které vysílá na svého politického odpůrce,
domnění, že je padouchem, raní odpůrce? Ni
koliv. Střely ty se schovávají a až tak mnohý.
který dnes jinému tím jámu kopá, dojde jistého
postavení v našem národě, pak všecky tytc
zbraně vytáhne jiný a obráti je proti němu.
Každý, kdož v politickém životě sahá ke
zbrani osobní, kuje zbraň proti
sobě (Výborně!) a nezničí životní sílu nepo-
hodlné osoby.
Než pryč s osobami, tažme se: Co ná
rod má o tom soudit, ten národ, který
se domnívá, že poslanci, žurnalisté a časopisy
mají být jeho politickými vychovaleli a učiteli,
co pomysli si ten národ, vidí li, že k takovým
zbraním se sahá, zdaž může dostati se mu ta-
kové politické výchovy, která by stála na výši
moderního pokroku, na výší osudného postavení
našeho národa, na výši skutečné rovnosti lidské
mravnosti a humanity? Pánové, ten národ.
vidi-li, že jeho nejlepší síly, že ti, kteří se mu
za vůdce vydávají, jsou buď mravně schátral
nebo že sahají ke zbraním nepočestným, ne-
omezí tuto krítiku jen na dolyčné osoby, nýbrž
rozšíří ji na celý národní náš program. (Hlučný
souhlas.) Tak často slyšíme; »Ti Čechové ne-
stojí za nie,« je této politické výchovy smutnou
resultantou a proto bylo by dobré bývalo, je-li
zde silná politická strana, která umožňuje všem
nastupujícím živlům připojení, už proto, že by
se zamezil boj osobní a strannický a nepřáte
lům že by se dokázalo, že náš boj národní
veden je pohnutkami ušlechtilými, příkazy pravdy,
lidskosti a humanity. (Hlučná pochvala.)
Bylo by nám nejpohodlnějším říci, by se
jiná vesla ujala, ale bylo by to za nynějších
poměrů činem nejméně vlasteneckým, bylo by
to hříchem, spáchaným na našem národu.
(Hlučná pochvala.) Nejen okolnost, že zde není
stejně silně organisované strany, která by mohla
spravovati celý národ, je toho příčinou, nýbrž
také to, že poměry jsou dosud takové, že
strana svobodomyslná je nejzpůsobilejším tábo-
rem, kolem něhož by se strany ostatní mohly
seskupiti. Ze strany svobodomyslné vyšel hlas,
volající po koncentraci národních sil, ale ne
ve vědomí néjaké slabosti.
Kdož znají politické poměry, vědí, že starš
strana počtem lét a svou činností, když vstu-
puje do nějakého spolku a svazku se stranam
teprve nastupujícími, nikdy nezíská, nýbrž
vždycky ztratí. Hlas náš po soustředění si
vyšel z přesvědčení, že snad předce bylo by
možno, by v našem domácím životě trochu jiný
duch zavládl, aby po širých nivách našich zavál
konečně svěžejší vánek procitnutí z národní
chabosti. (Hlučný souhlas.) Jsem přesvědčen,
že vrouci hlas po společném semknutí k nadše-
nému a odhodlanému boji za práva naše vzpa-
matoval by pokleslé, vzbudil by ospalé a poslli
by slabé a dodával by chuti těm, kteří jsou
již omrzelí. Co tomu vadí? Nikde nezapomíná
se jako v politice a politicky zralý muž a po-
liticky zralá strana také zapomene snadno pří-
koří, jež se jí stalo a proto pokládám za po-
třebně také se stanoviska národní strany svo-
bodomyslné, by sjezd důvěrníků skupiny karlín-
ské nejen reorganisoval stranu naši, nýbrž aby
tím také položil pevný základ, kolem něhož by
se mohly seskupiti veškeré síly našeho národa
a na němž by se po dohodě i s ostatními stra-
nami politickými mohlo směle přikročiti ke
společné další práci! (Výborně! Hlučný po-
tlesk.)
Uvítav s povděkem přehojné obeslání sjezdu
jako doklad slly i početnosti strany svobodo-
myslné ve volební skupině karlínské, končí
řečník těmito slovy: »My pokládáme sjed ma-
nifestačním, my chceme, aby se manifestovalo
jednak přání vaše, by strana svobodomyslná
reorganisovala se od obce k obci a od muže
k muži jako silná strana politická, jednak že
chcete, by strana naše zůstala i nadále v boji
a zápasu za naše národní práva jako doposud,
jednak i to, že chcete, aby strana naše rovno-
právně seskupila a soustředila veškeré politické
síly v národě našem na tak dlouho, dokud
aspoň z nynější, tak těžké a těžce na nás do-
léhající politické situace ke svěžejšímu, čerstvěj
šímu a lepšímu životu nedospějeme. (Výborně
Hlučný potlesk.)
Sjezdem naším manifestováno bylo znova,
že všichni přišli jsme sem s jedinou myšlenkou
prospěti drahé vlasti naší a drahému národu
našemu. (Bouřlivá, neutuchající pochvalaa
potlesk.)
Starosta posl. Barlák uznává s politováním
pravdivost slov posl. dra. Herolda, že národní
straně svobodomyslné odcizil se nejvíce venkov,
neboť jest velice málo mužů v českém rolnictvu,
kteří by k ní pevně lnuli. Rolnictvo, jak známo,
strženo bylo myšlenkou, že poměry jednotlivýeh
stavů mohou býti jenom tím zabezpečeny,
jestliže jejich příslušníci se samostatně seskupí
a provozovati budou tak zv. stavovskou politiku.
Myšlenka tato zajisté, jestliže si ji roz-
myslíme způsobem logickým, nemůže obstáti
před soudným rozumem, že byla by správna.
Vždyť politika jest péče o osudy národa, o ve-
škeré záležitosti lidské společnosti; musí se vní
jednati o veškeré její stavy, nikoli snad jen o n-
který z nich zvlášť a proto jest anachronismem
požadavek, aby se politika řídila podle jednoho
#8
alto_textblock
#8
stavu; naopak, musí se říditi dle potřeb veškeré
společnosti lidské. (Výborně! Potlesk.)
Pohledneme-li na výsledky politiky agrár-
níků, nemůžeme říci, že se osvědčila; vždyt
zjednala rolnictvu i odpůrce. Moudřejší jest sta-
novisko, poznává-li se, že vzájemná shoda snáze
povede k cíli. (Výborně!)
Remeslnictvo české nemá skvělé postaveni.
ale uznalo na sjezdech a prohlásilo, že nežádá
stavovského odloučení od strany svobodomyslné
nýbrž že uznává prospěch, když v ní setrvá
(Výborně! Potlesk.)
Není správné, namlouvá-li se rolnictvu, že
všechny ostatní vrstvy národa jsou proti němu.
Agrárníci docílili shody se šlechtou, ale s touto
zastaralou institucí, zbytkem to středověkého
nadpráví, se rolník srovnati nemůže; rolník mo-
derní doby nesmí udržovati privileje středověké
(Výborně! Potlesk.)
Politika nemůže býti věcí frakce, poněvadž
má-li tato nějaký požadavek, musí se pro ně-
od druhých stran dožadovati souhlasu a pod-
pory.
Stavovská politika není prospěšnou ani v
ohledu národním a jest velkou chybou, že rl-
nictvo bylo odloučeno od celkového voje národ-
ního a vůdcové strany agrární rozhodně se mýlí,
domnívají-li se, že způsobili něco velkého, spáso-
nosného pro české rolnictvo. (Výborně!)
Já jako sedlák, který, praví řečník, vzdě
lává svou půdu rukou, nemohu se připojiti ke sta-
novisku, že vůdcové agrární strany dobře učinili
když vyloučili rolnictvo z veškerého šiku národ-
ního, protože věc jeho tím seslabili a zjednal
mu nepřátel. (Souhlas.)
Mohli to mysliti upřímně, ale jsem přesvěd-
čen, že se klamali a rolnictvo také dospěje ku
poznání a uzná, že jeho prospěchem jest, aby
stálo v celkovém voji národním a že jest také
jeho povinností, aby český sedlák bojovalv
prvních řadách a jsem jist, že tak jako Žižkov
cepníci vstoupí opět do společného voje národ-
ního a bude s ním zápasiti ke zdaru a vítězstv
české věci. (Výborně! Potlesk.)
Člen výkonného výboru dr. Vejvar z Kar
lina poukazuje k účelu sjezdu: organisaci strany
od obce k obci, což jest úkolem sjezdů krajin
ských.
Dnes po celých Čechách jest poznáním a
přesvědčením u každého politicky zrale myslí-
cího člověka, že není pražádné strany, která by
mohla nastoupiti jako politický dědic na místo
strany svobodomyslné. (Tak jest!)
Posl. dr. Herold prohlásil, že by represen-
tanti naší strany rádi ustoupili novým silám, no-
vému politickému útvaru, kdyby tu byl a byi
způsobilým, nastoupiti zápas, který vedeme za
práva českého národa. A takový názor byl také
tlumočen v jednohlasně přijaté resoluci posled-
ního sjezdu důvěrníků naší strany na staroměst-
ské radnici, který uložil proto výkonnému vý-
beru, by se postaral o její reorganisaci. Prone-
seno přání, aby ústřední vedení strany pěstovalo
stálé styky s voličstvem a udržovalo je se všemi
vrstvami v národě.
Výkonný výbor, pamětliv toho, odhodlalse
doplniti organisaci strany tím, že vsunul v n
nový článek ve způsobu a formě krajinských
sjezdů a k jejich systematické práci navrhuje
jednací řád, který řečník předčítá.
Předseda posl. dr. Herold sděluje, že ná-
sledující řečníci přihlásili se ke krátkým pro-
slovům.
Okresní starosta brandýsský Jos. Šesták:
Jménem stoupenců národní strany svobodo-
myslné prohlašuji, že si přejeme, aby národn
strana svobodomyslná se udržela a mohutněla
(Výborně! Potlesk.)
Starosta Václav Drobný: Jako starosta mě
sta Vršovic dovoluji si jménem občanstva vršovi-
ckého a celého okresu prohlásiti, že neochvějně
stojíme pod praporem strany svobodomyslné
přeji si, aby dnešní sjezd přinesl blahodárn
ovoce pro náš český národ. (Výborně! Potlesk.)
Důvěrník MUDr. V. Kotýnek ze Žižkov
jako dlouholetý důvěrník národní strany svo-
bodomyslné v Žižkově prohlašuje, že známé
věci v Žižkově měly ráz místní a že strana
neměla s nimi co činiti a že její prapor dosud
vlaje na vrchu Vítkově a že půjde s ním, bude-l
toho třeba, do nejkrajnější opposice za práva ce-
lého národa. (Výborně! Potlesk.)
Důvěrníci starosta Splechner, starosta
Hovorka a dr. Konečný vzdali se pro po-
kročilou dobu slova.
Důvěrník JUDr. Otakar Havelka, advokát
na Král. Vinohradech: Velectěné shromáždění!
Po dnešních vývodech, ktoré jsme na dnešním
krajinském sjezdu slyšeli, navrhuji ku přijetí
resoluci:
V uvážení, že národ český může jen tehdy
obstáti vítězně těžký boj, který o svou budouc-
nost vede, jestliže veškeré síly lidové zúčastní
se v politické práci, uznáváme my účastníci
sjezdu na Král. Vinohradech, že jest nezbytně
nutno, aby trvala a dále se vyvíjela silná ná-
rodní strana svobodomyslná, věrná starému
historickému programu státopráv ní mu
a národnímu, sledující veškeré hnutí po-
krokové a zápasící za politickou a sociální rov-
nost veškerých vrstev lidových.
Jen pevná, velká svobodomyslná stran
národní jest s to, aby zabránila stále vzmaha-
jícímu se drobení sil národních, a aby na
podkladě politickém a národním odstranila
odstředivé vlivy veškerých sebe opráv-
něnějších požadavků stavovských a sociálních.
Zachování velké a silné národní strany
svobodomyslné jest s to umožniti, aby položen
byl základ k trvalému soustředění sil národ-
níeh, a aby při vzájemném šetření různých
politických hledisk a při loyálním ocenění
uznávání každé politické a národní práce
mimo tu kterou stranu vykonané, umožněno
bylo všem politickým stranám v národě, jakož
i každému jednotlivci, aby bez ujmy svého
přesvědčení zúčastnil se společné politické
práce na obranu politických a národních práv
českého národa a na rozhojnění osvětových
a hospodářských sil národních.
Za tou příčinou uznává krajský sjezd
nutnou toho potřebu, aby organisace národn
strany svobodomyslné znovu byla upevněna,
nový silami svěžími sesílena a na všechny
vrstvy lidové rozšířena, tak aby ze širokého
podkladu lidového dovršena byla v mohutný
celek jednotný, v němž by všichni skuteční
političtí pracovníci nalezli volnou prostoru
k politické práci na podkladě programu svo-
bodomyslného a pokrokového.
Za účelem tím bude však třeba, by ve
straně zavládla pevná kázeň, již svobodný muž
#9
alto_textblock
#9
tím ochotněji se podrobí, čím nutnější se kázef
ta jeví, a aby organisace strany vybudovana
byla na principu decentralisačním od obcí
k okresům, ke krajům, až k ústřední repre-
sentaci zemské, která tím způsobem zůstati
musí v živém styku s lidem českým.
Ukládá se tudíž zvolenému krajskému vý-
boru, aby po provedeném úplném zřízení ka-
tastru stoupeneů strany pro veškeré obce okre-
sů vyjmenovaných přikročil ke zřízení sborů
důvěrníků místních a okresních, aby opatřil
vše, co k udržení a sesílení národní strany
svobodomyslné jeví se býti potřebno.
Jelikož ke slovu nebyl nikdo více přihlášen,
přikročeno k hlasování.
Jednací řád krajinský a resolu-
ce navržená p. drem. Havelkou sch va-
lují se jednohlasně, což zjištěno i zkou-
škou opačnou.
Předseda p. posl. dr. Herold sděluje, že do-
šla ke sjezdu řada omluv telegrafických i písem-
ných.
Zaslali je: tajný rada min. m. s. dr. Rezek,
předseda výkonného výboru dr. Václ. Škarda,
předseda klubu poslanců dr. Bedř. Pacák, dr.
Engel, posl. Karbus, Kratoch víl a K.
Štolc, prof. Tilšer, notář Feyerfeil,
architekt Otak. Bureš na Král. Vinohradech,
dr. Balcar z Průhonic, starosta Jos. Šinde-
lář, Alois Houfek z Prahatel, dr. Vostrčil,
Karel Kratochvíl ze Mstětic, starosta občan-
ského klubu v Libni Vítězslav Vondřich aj.
Ke sjezdu zavítal také delegát městské rady
karlinské.
Předseda posl. dr. Herold konstatuje, že
dle presenční listiny přítomno jest na sjezdu
1004 účastníků, že však při návalu se jich přes
200 nezapsalo, takže zavítalo jich na sjezd přes
1200. (Výborně! Potlesk.)
Přikročeno k poslednímu předmětu pořadu:
k volbě krajského výboru.
Důvěrník p. dr. Černý ze Žižkova přeceli
navržené kandidáty, kteří byli všichni jedno-
myslně schváleni.
Volba 3 členů výboru z páté kurie pone-
chána novému výboru.
Předseda posl. dr. Herold prohlašuje, že
jednací pořad sjezdu jest vyčerpán a praví:
Z imposantního počtu účastníků, kteří se na náš
sjezd dostavili, můžeme čerpati všichni uspoko-
jivé vědomí, že věc národní strany svobodomyslné
v tomto krajském obvodu stojí pevně a že ještě
dlouho tento krajský obvod bude pevnou její
baštou (Výborně!) a mám za to, že dnešní schůze
na novo dokázala, že nikdo, ani naši nepřátelé,
ani domácí odpůrci nebudou s to, aby těmito
pevnými podklady v těchto okresích mohli po-
hnouti. (Výborně!) Pakli toto přesvědčení přine-
sete do svých domovů, tlumočte v nich, že
vyzýváme všechny stoupence, aby
hlásili se pod společný prapor ná-
nadní strany svobodomyslné, který
vznášíme s heslem: „Naše barva
červená a bílá“ kheslu: „Poctivost
a síla!“ (Výborně! Všeobecný potlesk.)
Sjezd tím ukončen.
#10
alto_textblock
#10
Demonstrace sociálních demokratů
pro všeobecné právo hlasovací do
sněmu v Brně.
V Brně, 2 Híjna.
Zvl. tel. »Nár. Listů«.)
Po bouřlivé sněmovní demonstraci na galeriích
ve schůzi středeční pro všeobecné právo hlasovací
do sněmu uspořádali dnes dopoledne zdejší sociální
demokraté demonstrační průvod pro tentýž
požadavek.
Krásné podzimní počasí vylákalo řady občan-
stva na Velké náměstí. Dnešní projev převyšoval
všechny nedávné demonstrační průvody, zejmena
pak ubohé »bumly« buršácké. Počátek průvodu, ke
kterému provedena byla agitace pomocí letáků,
určen byl na desátou hodinu. A půl hodiny po té
vzrostl demonstrační průvod tak, že obcházeje ná-
městí tvořil nepřetržitou, hustě seřaděnou řadu,
čítající na 10.000 účastníků. Demonstranti za
zpěvu »Rudého praporu«, hymny práce a jiných
písní dělnických a provolávajíce různá hesla, nejvíce
ovšem volajíce po požadavku, pro nějž demonstrovali,
procházeli se náměstím až do 11 hodin.
V řadách jich nesen byl rudý praporec a na holich
lepenkové papíry: »Ať žije všeobecné právo hlasovací!-
Po 11. hodině zaměřil do ulice Rudolfské k zemskému
domu, kde znovu demonstrováno pro všeobecné hla-
sovací právo a volána hanba německým
liberálům a zvláště hojně bar. Chlu-
meckému. Od zemského domu bral se průvod,
v jehož čele ubíral se poslanec Hybeš, kolem po-
mníku císaře Josefa sady k dělnickému domu, kde na-
stal rozchod. Pořádek nebyl nikterak porušen. Policie
učinila rozsáhlá bezpečnostní opatření. Zejmena
bedlivě střežena byla budova místo-
držitelství. Oba vchody průchodu z Běhounské
ulice na Koliště byly na zámek uzavřeny a před místo-
držitelstvím na náměstí Lažanského nalezal se sesí-
lený kordon policie. Mimo to schováni byli policajti
ve školách poblíže Lažanského náměstí. Na zejtřek
svolávají sociální demokraté do sálu městské reduty
maniřestační schůzi, na níž před jednáním
o pilném návrhu poslance dra Stránského chtějí
opětně manifestovati pro uvedený požadavek. O pilném
návrhu dra. Stránského má býti jednáno na sněmu
v úterý. Průběh úterní schůze očekává se zde s veli-
kým napjetím. V zemském domě z obavy před opět-
nými demonstracemi galerií učiněna jsou na ten den
všemožná opatření.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
Pan dr. Josef Thomayer, professor
—
lékařské fakulty české university, vyzván byl
komitélem pro udélení ceny Nobelovy spolu
s některými jinými učenci evropského jména,
k návrhu kandidáta pro cenu Nobelovu z oboru
vědy lékařské.
— Osobní z kruhů sondních. Jmenováni byli
listovními kancel. officiál Vojtěch Silovský u ob-
chodního soudu v Praze a kancel. přednosta Jan
Mantwitz v Plzni, oba pro Plzeň; officiály kance-
lářskými kancelisté Václav Kratochvíl v Blalné
a Vilém Christof v Chrudimi; kancelisty : úřadní
sluha Frant. Kostrounek v České Lípě pro Lom-
nici nad Popelkou, titul. strážmistří četnického ko-
manda zemského čís. 2 pro království české Josel
Zykeš pro Mnichovo Hradiště a Otakar Naxera
pro Vysoké. — Přeložení byli kancelisté Josef Ne-
chanický ve Vysokém do Mnichova Hradiště, Al.
Šmerek z Fryštátu do Vyškova. — Po své žádosti
dán byl na odpočinek kancel. nadoficiál Josef No-
háček v Kouřimi. — Zemřeli: listovní Vincene
Hofman v Chrudimi, kancelista Emil Hrdlička
v Mnichovu Hradišti-
— Osobni Včera konala se na Olšanech slavná
installace nového faráře P. Ferd. Stibingra.
— Rodinné zprávy. Zdeněk říšský hrabě z Thuno
a Hohensteina, pán a obyvatel v Tyrolsku, zemský
poslanec, generální ředitel hypoteční banky král. č-
ského, komtur řádu Františka Josefa s hvězdou ald,
a Josefina říšská hraběnka z Thunů a Hohensleina,
rozená říšská hraběnka z Tuunů a Hobensleina,
oznamují límto nastavající sňstek svého syna Eme-
richa L. říšského hraběte z Thunda