#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 3. října 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 273.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. lis t,
předplácí sui
v Praze v administraei
. . . . 2
sa měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s droji denáškou
sa něs
n ěrat leta . . . . 7 K 50h
ve allalkích: 2 K soh
na měsíc ..
Peštou:
nlvrt nia . . . . 9 K 6o
s dvojí zisilke-
na měaíe
na dtvrt leta . . : 11 K d0n
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodeji
raaní čísle o sobě . . . za 8b
odpolédní
. . . . za 2 h
Ve fillalkách na venkově:
ranní čáslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserát
platí se hotově napřel.
Piečplacení a inserty přijímá sdmíni-
strnce v Marlanské ulini č. 3.
Tam sacházejí sa t43 redakce.
tiskárna s ezpedice „ Národnich Listů“
Rukoplsy so novrnenl.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Nová řeč ministerského předsedy.
Z Vídně, 3. října. Dr. K örber měl řeč,
»Národními Listy« již ohlášenou. Nemaje parla
mentní tribuny, zašel si do valné hromady
Svazu rakouských průmyslníků. Měl po svém
boku ministra obchodu bar. Calla. Kdo by
se domníval, že jest nejen právem, nýbrž také
povinnosti tohoto ressortního ministra promluviti
na takové schůzi, zapomněl by, že nalezáme se
v Rakousku a že se nalezáme zejmena v éře
dr. Körbra, ve které všichni ministři ostatní
jsou pouhými figuranty a ministerský předseda
sám je všechno.
Chef vlády užil této příležitosti k polemice
proti výkladům, jakých doznala jeho Ivovská
řeč, promluvená před měsícem na večeru, po-
řádaném zemským maršálkem hr. Stanislavem
Badenem, poslanci českými, zvláště dr. Pacá-
kem a dr. Heroldem a »Národní m
Listy. Dr. Körber snažil se smazati nepří-
jemný dojem svých výkladů lvovských anebo
aspoň zmírniti dodatkem, že bylo zapomenuto
na české straně, že chce vláda hájiti »také«
německé državy.
Nebylo toho zapomenuto. My v tomto listě
a poslanci čeští nevytkli jsme dru. Körbrovi
vůbec úkol strážce národních držav. Dr. Körber
prohlásil se ve Lvově kuratorem, ve Vídni včera
konservatorem národních držav. Odpovídáme
mu hned krátee a jasně: Dle našeho mínění
a dle přesvědčení všech soudných lidí nepřísluši
vládě ani úkol kuratora ani úkol konservatora
nějaké národní državy, pokud pak se týká
speciálně nás, odmíláme co nejrozhodněji dra.
Körbra v této funkci, pro kterou nemá nejen
pro svou skoro již pětiletou vládu, ale ani pro
své začátky žádné způsobilosti.« Čiověk, který
je podepsán jako první na Clarově nařízení z
dne 14. října 1899, nařízení, kterým národní
država česká byla umenšena, člověk, který jest
prvním ve kvarteltu, jímž oloupen byl. český
národ o zákonnou a právní državu vnitřní
úřadní češtiny, má nejmenší kvalifikaci ke ku-
rátorství takovému.
Dr. Körber tedy konservativním člověkem
není. Kromě toho pravíme s celou rozhodnosti
Neněmečtí národové nepotřebují žádného konser
vatora své národní državy, prostě proto, že
jejich država je poelivou a zákonnou. Tako-
vého pomocníka potřebují jedině
Němci. A také tu díme s celou nepokrytostí:
prostě proto, že v jejich državě jest notná část
nepoctivou tradiel, násitím a lou-
peží uchvácena a nůsilím udržo-
vána.
Proto pravil-li včera dr. Körber: »My jsme
a zůstaneme národně nepředpojati a zastáváme
zásadu jak státu tak veřejnému živolu prospěš-
nou, že se totiž řešení politických otázek nemůže
díti jenom vyrovnávánim zájmů, které
se shodují se složením této říše« (nevíme proč
pan dr. Körber mluvil pořád o říši, maje mlu-
viti pouze o státu) — jest naše stanovisko toto
dr. Körber není národně nepředpojatý a nemůže
jím být, poněvadž je ve vleku a zajetí Němeů.
Zásadu, kterou prohlašuje za jedině správnou,
sám porušil vstupuje do kabinetu Claryova.
Svůj hovor v Jednotě průmyslníků zakonči
dr. Körber větou: »Nechť se vykládá ústava
jakkoliv — na škodu státu a ke škodě obyva-
telstva ničehož v ní nie není.«
Tu dovolujeme si otázku: »Kdo pak vykládá
ústavu ke škodě státu? Mezi takovými vykla-
dači nejsou pouze Němci, nejsou pouze ti, kdo
pro sebe vyhražují výsady, nýbrž mezi nimi na-
lezá se také vláda dra. Körbra, která ve své
osnově jazykové stanoviti chtěla nepřípustné
precipuum pro německý jazyk a národnost. Ni-
kdo také z nás Čechů nikdy nežádal, aby vláda
vykonávala, čeho v ústavě není.
Ovšem naléhali jsme a naléháme se vší
rázností, aby vláda nejen Körbrova, nýbrž každá
vykonávala, co v ústavě jes t. Tam pak jest
slanoveno, že všichni národové ma jí
právo, aby jejich jazyk uplatňova
se ve všech oborech státní správy
a také ve všech školách. Pročež pra-
víme: Nechť dr. Körber nekoná, čeho v ústavě
není, nýbrž jenom co v ústavě jest. To pravime
my, proti kterým a bez kterých tato ústava
byla sdělána.
#11
alto_textblock
#11
Telegramy „Národních Listů.“
#12
alto_textblock
#12
K nemoci saského krále.
Z Drážďan, 2. října. (C. B.) Projižďky zá
meckým parkem, včerejšího dne za krásného,
teplého počasí podniknuté, saskému králi zna
menitě posloužily. Dráždění ke kašli nebylo tak
značné, nedostatek dechu řidčí a méně bolestný.
Také přijal král potravu v množství uspoko
jivěm. Po noci poměrně klidně ztrávené zdál
se celkový stav a nálada poněkud lepší. Král
vyřídil dnes od 7. hodiny ranní některé vládní
záležitosti.
#13
alto_textblock
#13
Posádky na Krétě.
Z Cařihradu, 2. října. (C.-B.) Loď »Nižni
Novgorod« z ruského dobrovolného loďstva, jež
v ponděli mořskými úžinami proplula, přivezla
na ostrov Krétu vojsko, jež pak vystřídalo na
ostrově se nalézající ruskou posádku. Také po
sádky jiných velmoci byly tyto dni aneb budou
leprv vystřídány.
#14
alto_textblock
#14
Král Alfons.
Z Madridu, 2. října. (C.-B.) Král Alfo ne
odjel ze Salamanky na manevry.
#15
alto_textblock
#15
Egyptský khediv v Cařihradě.
Z Cařihradu, 2. října. (C.-B.) Včera večer
byla v paláci yildizském uspořádána na počest
khediva hostina, jíž se zúčastnili všichni mi
nistři, dvorní hodnostáři a družina khedivova.
#16
alto_textblock
#16
Válka.
L. Z Petrohradu, 2. října. V 8 hodin
20 min. večer. (Telegram zvláštního zpravodaje
»Národních Listů.«) V Sevastopoli zniči
ohromný požár zásoby nábojů a stře-
liva. Třináctá brigáda dělostřelectva
jest mobilisována, Velitel »Novikue
vystřídá kapitána Dabiše, jenž byl
poraněn na Gromoboji.
Dopisovatel časopisu »Novoj
Vremja« oznamuje: Dobrovolní ko-
záci kubánští zapálili na řece Lino
devět japonských skunerů s nákladem
střeliva, které za ohronných výbuchů
zničeno. Při návratu sražili se kozáci
s Japonci, z nichž dva zajali a od-
vlekli do Mukdenu.
#17
alto_textblock
#17
Kuropatkin
bude jmenován vrehním velitelem
celé armády mandžurské.
— ch. Z Petrohradu, 3. října. (»Berl. Teg-
blatt.«) Car v průvodu velkoknížat Michala
Alexandroviče a Alexěje Alexan-
droviče odebere se do Révalu, aby se roz-
loučil s východomořským loďstvem, které koncem
září (dle ruského kalendáře) vypluje. V nejbližš
době odebere se na bojišté 2. gardová divise se
vším svým dělostřelectvem. Vrchním ve-
litelem celé armády mandžurské jme-
nován bude Kuropatkin. Jemu podroben
budou velitelé jednotlivých armád Mayen-
dorf, Grippenberg a Linevič.
Z mandžurského bojiště.
Z Londýna, 2. října. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z hlavního stanu armády
generála Okua přes Fuzan ze dne 1. října;
Pryní japonský vlak přijel odpo
ledne do Ljaojanu. V několika
dnech bude zařízena pravidel ná
služba. První vlaky vezou spíži, střelivo
železniční materiál. — Táž kancelář oznamuje
ze dne 2. října, že dle zpráv, jež Číňané při
nesli, ve dnech 28. a 29. září na zá-
padní straně Ljaotešanu neda-
leko Holubí zátoky prudké boje
byly svedeny. Rusové činili prý pokusy.
aby se zmocnili děl velkého kalibru, jež tam
Japonci byli poslavili.
#18
alto_textblock
#18
Ruské baltické loďstvo.
Z Petrohradu, 2. října. (C.-B.) Cís a
Mikuláš odebéře se dne 4 října do Revalu
aby se tam rozloučil s baltickým loďstvem.
Jak to vypadá v Mukdenu dle vy-
líčení anglo-čínského.
Ze Šanchaje, 1. října. »North China Daily
News«, jenž vychází v Šanehaji, přináší dopis
Angličana z Mukdenu, jenž píše, že situnce
činských obyvatelů Mukdenu jest rozhodně ne
utěšená. Veliká část okoll města zaměněna jes
ve vojenský tábor. Úroda jest úplně zničena
jednak pošlapáním, jednak tím, že použito j
jako píce pro koně. Domorodé obyvatelstvo při
šlo tím o všechnu svou výživu.
Únik ruského křižáku z přístavu
portarturského.
—ch. Z Londýna, 3. října. Jak se sdě-
luje ze Šanchaje, podařilo se rus
kémujednomu křižáku typu dosu
neznámého z Port Arturu unik
nouti.
Obvinění Japonců z vraždy fran
couzského a némeckého attaché.
—ch. Z Paříže, 3. října. »Eeho de Paris
již po několik dní obviňuje Japonce, že zavra-
ždili francouzského i německého vojenského
zmocněnce. Legační rada Floto v, prvý sekre
tář německého vyslaneciva prohlásil, že Del-
cassé mu zaslal z Čifu depeši, dle které s
potvrzuje mužstvem člunu, na němž oba attaché
vypluli, jejich odjezd. K tomu připomíná ně-
mecký vojenský zdejší attaché bar. Hugo, že
není ničím dokázáno, že člun tento byl Japonei
potopen.
Několikahodinné příměři v bojích
o Port Artur.
—ch. Z Londýna, 3. října. »Da ily
Chronicle« oznamuje: Za posledních bojů
před Port Arturem bylo uzavřeno krátké
příměři mezi oběma válčícími stranami, aby
mohli býti pohřbeni mrtví. Důstojníci ruští
japonšti vyměnili pozdravy a bavili se pak vy-
pravováním o útrapách vojny. Po vypršení ně-
kolikahodinného příměři začal boj s celou
prudkostí znova.
Zachráněná děla z »Grosovoje« do
Vladivestoku.
—ch. Z Paříže, 3. října. Z Petrohradu
sdělují, že osmipalcová děla z »Grosovoje«.
která v posledním boji námořním byla zachrá-
něna, dopravena byla do Vladivostoku a jsou již
k potřebě.
Armáda ruská dosud nerozdělena
pod velením Kuropatkinovým.
—ch. Z Berlína, 3. října. (»B. Tgbt.«
Z Mukdenu sdělují: Zdravotní stav ruské ar
mády je dobrý. Mnoho raněných a nemocných
vojínů, kteří se za hlavním vojem opozdili
táhli za ním, přibylo již sem. Ruské prapory
jsou silnější než byly u Ljaojanu. Celá ar-
máda je dosud nerozdělena pod vele-
ním Kuropatkinovým. Vesnice jižně a
západně od Mukdenu ležící jsou Číňany opou-
štěny, ježto tito se strachují nastávajících bojů.
Japonci v Ljaojanu se silně opevňují a chystají
se tu přezimovati. V bitvě u Ljaojanu bylo9
#19
alto_textblock
#19
Jaž 10 divisí vedle reservy. Tento po če
smrštil se po bitvě této na 140.000
mužů
#20
alto_textblock
#20
Krajinský sjezd národní strany
svobodomyslné na Král. Vinohradech
(Pův. zpráva »Národních Listů-.)
#21
alto_textblock
#21
Důvěrníci a stoupenci národní strany svo
bodomyslné z měst a okresů karlinského, vino-
hradského, žižkovského a brandýsského, česko
brodského a černokosteleckého, jílovského aři
čanského, konali včera v Národním domě na
Král. Vinohradech krajinský sjezd strany. Chtěl-l
se kdo přesvědčiti o úspěchu promyšlené, poža-
davkům doby odpovídající, obezřele vedenéa
pilně prováděné práce přípravné, byl vinohrad-
ský sjezd včerejší imposantním dokladem tako-
vého přičinění. Přes 1200 účastníků ze všech
okresů a měst, na pozvání shromážděných.
tvořilo sbor mužů, který přímo si vynucuje
respekt.
Neobvykle četně dostavili se poslanci
byliť na tribuně shromážděni poslanci - Barták,
dr. Blažek, Březnovský, dr. Lad. Dvořák, dr
Fiedler, Filip, dr. Fořt, dr. Heller, dr. Herold,
Kaftan, Krejčí, Krejčík, Macháček, Němec, dr.
Pantůček, dr. Podlipný, dr. Roček, Ronz, dr.
V. Škarda, Špindler a dr. Viškovský. Četní jin
se omluvili.
Sympaticky akklamováni byli zástupcové
rady král. hl. města Prahy, oba náměstkové,
dr. Groš a Seifert, městšti radní Kasalický
dr. Scharf, kteří jako vitaní a vzácní hosté bral
na sjezdě účast. Vedle celého předsednictva
výkonného výboru národní strany svobodomyslné
zúčastnili se sjezdu dále pokladník jeho, „velko-
obchodník p. Keclik a dr. Jan Vejvar, zárover
předseda odboru organisačního aj.
Všechna města skupiny zastoupena byl
svými starosty a radními, okresy žižkovský.
vinohradský, brandýsský a říčanský rovněž-
Přehojný byl počet starostů obcí venkovských.
Průběh sjezdu, jehož účastníci vyplni
všechen prostor i galerie sálu, byl vskutku
skvělý. Ke zdaru jeho bylo přípravnému vý-
boru z mnoha stran srdečně blahopřáno.
Jako všude dosud, tak také na sjezdě vino-
hradském zvolen byl krajský výkonný výbor
v němž zasedají zástupcové všech okresů a měs
skupiny. Výbor ujme se již v nejbližších dneel
svých prací.
#22
alto_textblock
#22
Rokování sjezdové zahájil předseda příprav
ného komitétu říšský i zemský poslanec dr. Jos
Herold takto: Velevážené shromáždění! Jmenem
přípravného komitétu vílám vás všechny co nej
srdečněji k této manifestační krajinské sohůz-
národni strany svobodomyslně. Jsme v hlouh
srdce povděčni, že jste se sem v tak přehojném
vskutku imposantním počtu dostavili, Vzdáváme
všem vám nejsrdečnější dík za povznášející hor
livost politiekou a za lásku, projevenou tím
k naší společné věci národní. Vzdáváme dík také
vzácným hostům našim, zástupcům královského
hlavního města Prahy, kteří způsobem tak vý
znamným mezi nás se dostavili. (Výborně!
Vzdáváme dik těm, kteří snad jsou jiného smý
slení a přišli sem zajisté proto, poněvadž vědi
že to, o čem zde dnes budeme pojednávati, na
plňuje srdce každého Čecha a proti čemu ne-
může býti námitky ze žádné strany.
Vzdáváme dik všem poslancům, kteří přišl
do télo naší schůze, aby zde setkali se se svými
voliči. (Výborně ! Potlesk.) A vzdáváme také dik
městské radě na Král. Vinohradech, která s nej-
větší ochotou umožnila konání sjezdu našeh
v těchto krásných prostorách. (Výborně!)
Na to udělil dr. Herold slovo starostov
města Král. Vinohradů, Jos. Víško vi.
Starosta Jos. Víšek: Velectěné shromáž-
dění! Jmenem městské obce Král. Vinohradů
vítám vás všechny: všechny účastníky, poslance
zástupce královské Prahy, zástupce obel sou-
sedních i širých okresů našich co nejsrdečněji
Politický spolek pro okres vinohradský
svolal dnešní krajský sjezd, aby manifestována
byla potřeba udržení a dalšího rozkvětu národní
strany svobodomyslné v plné síle životní a pra-
covní, tak aby se stala středem, vhodným pro
žádoucí soustředění politické v našem národě
za tím učelem, aby pak všichni v pravdě ná-
rodně smýšlející tím houževnatěji mohli čeliti
nepřátelské nám Vidni. (Výborně !)
Přeji našemu jednání nejplnějšího úspěchu
Na zdar! (Výborně! Potlesk.)
Předsedající posl. dr. Herold sdělil pak, že
nepřítomnost svou omluvili poslanci dr. Engel
dr. Pacák, dr. Rezek, Štole a Kratochvíl, jakož
i že bývalý poslanec vinohradské skupiny vo
lební, prof. Frant. Tilšer, jehož jmeno těší s
zajisté dosud živé a milé vzpomínce voličstva
zaslal následující omluvný připis:
Račte přijati díky nejsrdečnější za laskavé
pozvání ke krajinskému sjezdu naší národní
strany svobodomyslné. Bohužel zdravotní stav
můj mně nedovoluje zúčastniti se této důležite
manifestace ve chvili pro náš život nejvýš vážné
Přeji plného zdaru vašemu jednání v pře
svédčení, že vítězství v našem nynějším zápasu
za odvěká práva nás minouti nemůže, jen když
ve své pevné, třeba nejvýš ohrožené posici vy-
trváme.
V dokonalé úctě Vám věrně oddaný Fr
Tilšer.
List prof. Tilšra příjat byl srdečnými pro
jevy sympatií.
Předsedající posl. dr. Herold vyložil pal
způsob, jakým sjezd byl sezván, a pro připad
některého možného opominutí, které by bylo
bezděčně, žádal za prominuti pro prvý letošn
#23
alto_textblock
#23
pokus.
#24
alto_textblock
#24
Na to přikročeno k volbě předsednictva
sjezdového.
Důvěrník JUDr. Hynek Černý ze Žižkov
navrhl, aby předsedou sjezdu zvolen byl posl.
dr. Herold jako jeden z nejpřednějších bojovníko
za práva českého národa a jeden z duševníe
vůdců strany. (Výborně! Hlučný pollesk.)
Návrh dra. Černého přijat byl jedno-
hlasně a posl. dr. Herold vzdal srdečný dik
za volbu.
Rovněž po návrhu dra. Černého zvolen
byli za členy čestného předsednicťva sjezdového
důvěrníci: Josef Víšek, starosta na Král. Vino-
hradech, Josef Šesták, rolník v Zapech
starosta okr. brandýsského, Gust. Žák, starosta
města Žižkova, posl. Jindřich Ronz, starosta
města Karlína, J. Srb, statkář v Uhřiněvsia
starosta okresu říčanského, Václav Neha sil
rolník v Tismicích a předseda okr. hosp. záložný
v Českém Brodě, Karel Vraný, statkář v Bo-
hnicích a Václav Novák, rolník v Ladví (okr
jilovský).
Zapisovateli sjezdu zvoleni: MUDr. Ludvik
Konečný, lékař v Černém Kostelci, MUDr. Václav
Mudrých, lékař v Podolí, dr. Černý ze Žižkova.
Václav Řezníček, ředítel městského úřadu ve
Vršovicích a V. Höfer, obecní tajemník v Braníku
Předseda posl. dr. Herold sděliv paks
znam a obsah došlých přípisů omluvných, uděli
slovo zemskému a říšskému posl. Ervinu Špin-
dlerovi, aby podal zprávu o politický c
poměrech.
Posl. Špindler, hlučným potleskem uvítán
promluvil v podstatě takto: Politické poměry
v nichž tou dobou národ náš žije, jsou tak roz
hárané a nepříznivé, ba trapné, že snad od le
čtyřicátých minulého století podobných nebylo.
Máme-li zjistiti toho příčinu, stačí srovnati dnešní
stav našeho národa se stavem, v němž nalezají
se Němci, a ze srovnání toho vyplyne vlastn
příčina, pro kterou celá říše prožívá krisi,
proč narod náš je svrchovaně nespokojen a hlu-
boce roztrpčen.
Kdežlo národ náš, po Němeích největší
nejpoplatnější, postaven jest mimo zákon a mimo
ústavu a pozbaven i té trochy rovnoprávnost
jazykové, které si byl těžce vydobyl, — pro-
hlašují němečtí naši sousedě, vládou hýčkaní
zákony protežovani, všechna svá nadpráví, svoje
monopoly a privilegia, cokoli jich od doby císa-
řovny Marie Terezie získali, za svou nedotknu-
telnou državu. A vláda ústy svého předsedy př
slavnostní příležitosti ve Lvově slibila a zavá-
zala se Némcům, že jejich državy bude hájiti
(Projevy nevole.).
Tolo stanovisko vlády je a bude ještě dalš
příčinou nynější krise.
Mimo krátkou éru Bachova absolutismu
nalezal se náš národ po celou dobu nového
politického života a vývoje ve stálém postup
jak po stránce hospodářské, tak i kulturní,
vlastní svou silou a obětavostí i přičinlivost
vzrostl tak, že i v oboru politiky stal se důle
žitým činitelem v říši rakouské.
Nyní po pět let již je známkou dobý
zjevná snaha Němců i vlády, z astaviti vše
chen náš další vývoj, a mimo to vrhnouti
nás zpět do té bezvýznamnosti politické, v
které jsme živořili tehdy, kdy Němci měli ještě
většinu ve všech sněmech zemských a ohrom
nou většinu hlasů v parlamentě vídeňském.
Toto úsili jest však zcela marné, poněvadž při-
rozený rozvoj uvědomělého, nadaného a vzdě
laného národa našeho lze snad násilně na čas
zdržovati, na žádný způsob však trvale mařiti.
Ale bude dobře, když národ náš vštípí sobě
hluboko v paměť, jak se k němu chovala vláda
Claryova a Körbrova, když se domohl částky
práva, ústavou samou jemu zaručeného, a když
práva toho opět náhle byl zbaven. Náro
náš dočkal se zase jednou onoh
nejčernějšího nevděku, jenž m
již v dějinách ustálené jméno ne-
vděku speciálně rakouského. (Hlučný
souhlas.)
Řečník připomenul nevděk, jehož od Ra-
kouska dostalo se Rusům, Chorvatům a Slovin-
cům za různých dob; stejným nevděkem odbý-
ván je také národ český za všecku svou věr-
nost a za důležitou stráž, kterou říši koná na
severozápadních hranicích. Když r. 1866 Pru-
šáci vtrhli do Čech a k národu našemu pro-
mluvili provoláním »An das glorreiche Königrsieh
Böhmen«, jež v pravdě lichotilo českému srdei
a hovělo našim státoprávním tužbám, spekulo-
vali patrně na vydatnou pomoc z naší strany
Byli však zklamáni: národ náš přese všecku
lákavou příležitost tehdejší odmíti těžiti z ne
snází řiše ve svůj prospěch, a nejen zůsla
dynastii věren, nýbrž konal i cenně služby pe
udržování veřejného pořádku, když státní úřady
před Prušáky prchaly. A vděk za tuto věrnost
Byl proveden po rakousku, když zkrachovaný
státník saský baron Beust, obratný skladate
valčiků a kvapíků, stal se vrchním ředitelem
říše a propůjčil se ku přetvoření státního zřízen
na základě dualistickém.
Jak již vděčnost rakouskou známe — po
kračoval řečník — je možno, že kdybychom se
byli buntovali s Prušáky a za příkladu Klapkový
maďarské legie též nějaké dobrovolníky byli za
hranicemi vyzbrojili, byl by se snad tento čin
setkal ve Vídni se skutečnou uznalosti a snad
místo dualismu byli bychom se dočkali trialismu
Řečník pojednal potom o nezdaru státopráv
ního vyrovnání českého za éry Hohenwartovy
a o zmaru fundamentálních článků jako o dalším
dokladu rakouského nevděku k národu českému
Teldejší soustavné ubijení našeho národa bylo
zmírněno, když vládnoucí tehda strana německo
liherální, své doby v parlamentě všemohoucí, se
učinila nemožnou nahoru i dolů, nahoru svou
zpupnosti a domýšlivosti i odmitáním úvěru na ob-
sazení Bosny a Hercegoviny a dolů svou zne-
mravnělostí, hospodářskými švindly a korrupei
#25
alto_textblock
#25
Tím přispěno ve Vídni k vítězství antisemitismu
a v celé říši k sesilení klerikalismu, ale ve stát-
ním nepřátelství k nám bylo na čas uleveno
Řečník poukázal pak na vládní soustavu hr.
Taaffa a na rozvoj národa českého, tak rychlý,
že Němci jati byli obavami o mnohé své posice,
pročež pomýšleli na jejich ochranu. Ochranu tu
měly jim poskytnouti punktace. Zmíniv se o histo-
rii období vídeňských punktací, upozornil řečník,
že po něm vznikl nový boj českoněmecký a s ním
potřeba pevné úpravy jazykové rovnoprávnosli,
načež pojednal o způsobu, jakým úprava ta byla
provedena, t. j. o jazykových nařizeních hraběte
Badena, jež Němci zprvu přijali klidně a teprve
později vlívem německé žurnalistiky učinili před-
mětem, vlastně záminkou svého obstrukčního boje.
Pojednav o průběhu a zskončení boje o ja-
zyková nařízení, promluvil řečník o neblahých
následcích, jež nastaly po zrušení jazykových na-
řízení, činem tím položen byl základ k nynějšímu
německému vetu. Dr. Körber vsadil německému
přepychu korunu na hlavu svým Ivovským pro-
hlášením o vládní ochraně německé državy. Po
všem, co v poslední době se stalo, Němci rakoušt
ve slavomamu svém neznají už žádného zákona,
žádné ústavy a žádného práva, mimo svou libo-
vůli, jež má dle mínění jejich v celé říši roz-
hodovati.
Na doklad toho uvedl řečník požadavky, jež
nyní Němci vyslovují ve spojení se svou ob-
strukcí na sněmě zemském, sami při tom vše-
možně utiskujíce české menšiny. Řádění Němeů
proti nim jest možno pouze ve státě, jenž pře-
stal býti státem právním a ve kterém pachatelé
takových zlořádů dobře vědí, že mají vládu úplně
na své straně, pouze ve státě, ve kterém vláda
sama též nedbá ani ústavy, ani zákonů a při
jmenováni úřadnictva na př. počíná si se stejnou
libovůlí jako Němci proti českým menšinám.
K jakým koncům spěje stát, ve kterém vládne
libovůle shora a terrorismus z dola, o tom by
měli přemýšleti opravdoví rádeové ko-
runy. Poukázav na protirakouské agitace a vy-
stupování Němců a jejich očekávání, že po smrti
nynějšího císaře rakouského Německo zakročí
v říši rakouské ve prospěch Němců zdejších, vy-
vodil řečník z toho úsudek, že paroxismus Němeů
dostupuje vrcholu a že výstřednost a ztřeštěnost
jejich přímo volá po obratu státního směru v
Vídni, nemá li říše zhynouti v rozvratu něme-
ckých štvanie.
Řečník nevylučuje možnost, že obrat takový
provésti lze oktroirkami nebo přechodným abso-
lutismem. Jest věru otázka, co ještě říši zbývá,
když ministerstvo nedodržuje ústavu, na kterou
přísahalo, vládnoue již absolutisticky na základě
§ 14. téže ústavy a svou kapitulací před ně-
meckou menšinou popírá základní zásadu ústav-
ního života, zásadu platnosti většiny
Za takových poměrů není také naděje, že
by sněm království českého, který dne 6. října
se sejde, mohl úspěšně pracovali. Vinu toho
shledává řečník ve vládě, poněvadž ta chová se
k řádění Němců lhostejně, ba zdá se dokonce,
že dr. Körber německou obstrukci na sněmě
vítá jeho nástroj proti české obstrukci na říšské
radě, ačkoli by německou obstrukcí ovládl,
kdyby poukázal na možnost obratu vzhledem
k Němcům. Od dra. Körbra ovšem takového
jednání očekávati nelze. Proto politickou roz-
háranost říše nedovede napraviti nynější mini-
sterstvo. Jako dr. Körber, také my musíme býti
vyzbrojeni vášně prostou vytrvalostí a povně
čeliti odporu proti nám prováděnému. Semkneme-l
se my všichní Čechové ve všech zemích, kde
jsme doma, v jednotný šik, jistě odoláme všem
nepřátelským útokům a budeme moci provésti
boj nám vnučený
K vedeni takového boje povolána jest
v první řadě národní strana svobodomyslná;
proto jest úkolem všech věrných její stoupenců,
by stranu svou, která je dnes národní nulnosti.
nejen udrželi a zachovali, ale také znova osvě-
žili a posilili.
Hmotná tiseň odvedla sice od praporu ná-
rodní strany svobodomyslné mnoho stoupenců
z kruhů rolnických, kteři domnívali se, že stavu
svému více prospějí, když se od národní strany
svobodomyslné odtrhnou a ve zvláštní stranus
sloučí, ale dosavadní zkušenosti nenasvědčuji
tomu, že by taková samostatná strana stavovská
mohla o vlastních silách se obejíti. Z toho
čerpati lze naději v nápravu.
Nynější politické poměry jsou zajisté ne-
utéšené, ale přes to k malomyslnosti nebo do-
konce zoufalství nemáme ani příčiny ani práva.
Náš národ přečkal již horší bouře nežli jest
nynější, ano celé naše tisiciletě dějiny nejsou
vlastně ničím jiným, nežli řadou neustálých zá-
pasů s Němci, kteří ode dávna chtéli království
české stůj co stůj opanovati, ale přese všecko
svoje úsili dosud přece jenom neopanovali.
V dobách rozhodných vždy lid český dovedl
si pomoci, jako hnuti husitské vyčistilo zemi.
Přad lely, za absolutismu Bachova, jejž
řečník prožil, poměry poklesly tak, že tehdejší
policejní ředitel Päumann troufal sobě proroko-
vati, že do šesti let nebude po národním hinuti
českém v Praze ani potuchy. Zatím váak falešní
proroci a sýčkové dávno práchniví, kdežto krá-
lovská Praha získala si právem jména Prahy
slovanské. Tak přejde i nynější vichřice německé
hrabivosli a surovosti přes naše hlavy, ale ne-
skloní jich, poněvadž jsme hluboce proniknuti
přesvědčením o spravedlnosti svých požadavků,
o poctivosti svých snah a úmyslů a o rozsahu
české síly v boji s odvěkým nepřílelem ně-
meckým. Kéž jen dobrý genius národa našeho
nás chrání od nové války Čechů proti Čechům
Snad dosti máme na jedněch Lipanech l
Nevěřím — tak skončil řečník svůj výkla
— že hrozí nebezpečí zabráním českých zem
v případě, až jistě oči zavrou se navždy, a žee
dojde k uskutečnění všeněmeckých snů, —— ale
věřím, že tuto říši z chaotických poměrů, v nich