#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
21. prosince 1908. Číslo 351
#4
alto_textblock
#4
nými právními praktikanty. Leč to má za ná-
sledek celou řadu nezákonnosti, kterése
v soudní službě zahnízdily a které, ačkoliv
jsou všeobecně známy, příslušnými činitel
nejen trpěny jsou, ale i s vědomím nadřizených
orgánů jsou prováděny.
Proti zákonu jsou vyslýcháni obvinění
i svědci právními praktikanty, tedy lidmi mla-
dými, bez zkušenosti života i praxe, čímž pr
nejlepší vůli jejich přivozuje se značné nebez-
pečenství soudních omylů: Obvinění i svěd
vyslýcháni jsou v týchž míslnostech, takžes
děje současně až i čtyři, někdy i více výslechů.
Tak jest poskytována možnost účastníkům
trestního řízení se dorozuměti a dle toho své
výpovědi zaříditi aneb aspoň vynésti ze slní
vyšetřujících soudců okolnosti důležité. Od to-
hoto systému současných výslechů se neupoušti
ani při deliktech proti mravopočestnosti. Těmito
zlořády jest platnost trestního řádu v jeho zá-
kladních principech obrožena. Takové přestu-
pování zákona samotnou justiční správou jest
s to otřásti vírou občanstva v řádné konání
spravedlnosti a podlomiti důvěru v plnění
zákonů.
Tyto nejcennější statky občanské právní
bezpečnosti vydávají se v nebezpéčí jen, aby
stát ušetřil na dlouhých interkalariích a měl
prospěch s bezplatných služeb právních prakti
kantů.
Naznačeným prodléváním s jmenováním
nepřijímáním do soudní služby působí se i mezi
kandidáty advokacie a notářství trapné exi-
stenční nesnáze. Zadržovaní kandidáti služby
soudcovské hromadi se zejména u advokacie,
stlačují platy koncipiontské, ba připravují na-
mnoze i kolegy advokátní o existenci, neboť zá-
možnější z nich, jen aby vůbec nějak byli za-
městnáni, pracují bezplatně v kancelářích advo-
kátních.
Je příznačno, že proti těmto neudržitelným
poměrům museji právní praklikanti sahati k
svěpomoci a donucovati akcí pro zachování zá-
kona správů justice k tomu, aby konala svou
povinnost.
Právní praktikanti shrnuli svoje (požadavky
v těchto bodech:
1. Buďtež obsazena veškerá uprázdněná
místa v království českém v obvodu vrch. zem.
soudu.
2. Rozmnožena buďlež soudcovská místa
v král. českém v poměru k počtu obyvatelstva
a důležitosti agendy a rozmnožena místa vy-
šetřujících soudeů v Praze.
3. Buďtež obsazována místa uprázdněná
do lhůty dvou měsiců.
4. Při jmenování nechť rozhoduje doba
služební počitaje od nastoupení služby.
5. Budiž zabráněno zneužívati právních
praktikantů k pracím písařským a nezákonným
úkonům vyšetřovacím.
6. Budiž vpočítána doba v advokátní
notářské praxi strávená.
7. Právní praktikanti soudcovští buďtež na
roveň postaveni konceptním praktikantům vji-
ných oborech správy státní a budiž jim po od-
byté zkoušce soudcovské uděleno zvýšené ad
jutum dle zák. z 25. června 1906 č. 122 ř.z
8. Nucené dání do výslužby po odbytýeh
35letech služby.
Ačkoliv tyto požadavky jsou nade vši po
chybnost správné, zákonné, spravedlivě a nalé
havé, přece je justiční správa odepirá splniti.
Táží se tedy podepsaní:
1. Jsou vyličené poměry v soudnictví král
českého a zejména u pražského zemského trest-
ního soudu p. správci ministerstva spravedlnost
známy?
2. Co hodlá p. správce ministerstva spra
vedlnosti učiniti, aby nepravidelnostem i poru-
šování zákona učiněn byl konec a zdali hodlá
oprávněným požadavkům dorostu právnického co
nejdřive vyhověti?
#5
alto_textblock
#5
Poměry v Chorvatsku.
Maďarské časopisy uveřejnily onehdy řadu zpráv
o politickém vyjednávání zástupců chorvatské koalice
poslanců Surmina a Babiče s ministrem pro Chor
vatsko Josipovičem; jednalo prý se o smír chorvat-
ské koalice s uherskou vládou. Oba jmenovaní po-
slanci prohlásili sice, jak »Agr. Tagblatt« zazname-
nal, že v takovém smyslu s ministrem Josipovičem
nevyjednávali; zpráva byla prý uveřejněna jenom
proto, aby Josipovičovi způsobeny byly nesnáze
bán bar. Rauch stůžoval si ministerskému předsedovi
dru. Wekerlovi, že ministr Josipovič navazuje z
jeho (Ranehovými) zády styky s koalici, by zmaři
#6
alto_textblock
#6
Různé zprávy.
#7
alto_textblock
#7
Intervlew.
#8
alto_textblock
#8
poslání bánovo, dosíci dohody s koalici. Dr. Wekerle
upokojil prý bána a vyzval jej, aby svoje námitky
vyřídil s chorvatským ministrem Josipovičem. Bán
bar. Rauch a ministr Josipovič utkali prý se pak
v prudké hádce.
Nedělní »Pester Lloyd« uveřejnil rozmluvu svého
redaktora s bánem. Baron Rauch zmínil se nejprve
vyjednávání ministra Josipoviče se zástupci chorvat-
sko-srbské koalice, i pravil o něm: »Hlavní věcí je,
že vyjednávání se rozbilo hned na počátku, poněvadž
oba zástupcové chorvatsko-srbské koalice se zdráhali
za základ dalších rozprav uznati jednotné státní spo-
lečenství Chorvatska s Uhrami a pak nutnost přímého
v yjednávání s mou maličkostí.
Co dále vykládál bar. Rauch, dosvědčuje znova
jakou žhoucí nenávistí je naplněn proti chorvatsko
srbské koalici, kterou chce zničit za každou cenu.
Nejvíce je to patrno z jeho výroků o nastávajícím
»velezrádném procesu« záhřebském. Bán pravil
o něm: »asi za šest neděl nastane závěrečné přelí-
čení velezrádného procesu. Orgány samostatnýeh
Srbů a strany pokrokové provázejí průběh vyšetřo-
vání mluvou, která v každém rozvážně myslícím
člověku dává vznikati podezření, že byla v bě-
lehradské ulici Terafii diktována drem. Spalajkovičem.
Tato mluva ukazuje však další společenství s tě
mito pány se strany práva jako neblahé. Dosa
vadní výsledky vyšetřování kompromitují sedm členů
samostatné strany srbské. Je nyní olázka, dají-li
ostatní strany přednost společenství se sgamostat-
nými« i v době, kdy budou usvědčeni jako stran
velezrádce mezí sebou mající, nebo opatří-li se před
touto možností tím, že se od tohoto společenství od
loučí. Ať kterýkoli případ nastane, koalice přestane
býti význačným činitelem.« Proto prý se musí s vy-
jednáváním s chorvatsko-srbskou koalicí vyčkati, až
jak skončí velezrádný proces.
Tato mluva bána chorvatského vrhá na uherské
poměry světlo příšerné. Veškerá veřejnost z ní za-
jisté pozoruje, že bán koná svon řečí i veřejný ná-
tlak na politické i soudní úřady chorvatské. Znova
pak tím, co bar. Rauch řekl, jest doloženo, že chy
staný »velozrádný« proces záhřebský je činem vý-
lučně politickým, že je jedním z černých zjevů ha-
nebného politického zápasu, který oficiální Uhry
jejich nohsledové v Chorvatsku vedou proti většině
politického zastoupení z království chorvatského.
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Němci boykotují státní pensijní úslav zeníský
pro pojištění soukromých úřadníků. Včerejší „Bohe-
mia“ vykládá: Rozdělení zemského ústavu pro poji-
štění soukrcmých úřadníků, provedené dle zásady
territoriální v oddělení české a německé má za ná-
sledek, že němečtí zaměstnávatelé a zaměstnanci
českém území, zejméha v Praze a v Plzní a v Bu-
dějovicích připadají českému ústavu zemskému. Jia
s utrakvistickým úřadem bývá jednání málo příjem-
no; s českým bude přímo nesnesitelno. Ale ještěje
čas, aby se tomuto vnucenému příslušenství k české-
mu ústavu zemskému uniklo: lze zvoliti německý
ústav náhradní. Němečtí pání zaměstnavatelé a za-
městnanci, kteří chtějí dostávati německé přípisya
německému styku dávají přednost před českým, vstup-
te ihned do pensijního fondu německých spořitelen
rakouských v Praze, Svazem německých spořitelen
v Čechách založeného a vládou označeného za pen-
sijní úslav náhradní. — Tímto způsobem boykotuj
Němci pražský zemský ústav státního pojištění sou-
kromého úřadnictva, ač ústavy ty byly pro králov-
ství čoské rozděleny národnostně dle území, jak t
výslovně Němci chtěli. Baron Beck, dřívější mi-
nisterský předsoda, učinil jim ústupek ten jako zřejmě
proličeský, ač se tomu zástupcové čeští ve vládě
i v parlamentě všemožně vzpírali. Nyní se ukazuje
že ústupek ten byl marný. České kruhy politické may
tedy zas o jedno poučení více, o poučení, které na-
léhá na změnu celého dosavadního způsobu běžné
jejich práce politické.
#11
alto_textblock
#11
— Osobní. Pan inž. Josel Hradecký ze Světl
nad Sázavou složil těchto dnů u c. k. okresního hejt
manství v Brně přísahu úřadně oprávněného sta-
vebního inženýra.
— Pan hrabě Jan Harrach odebral se na jih de
Opatije a usídlil se ve ville dra. Landra.
— Z české lechniky. Inženýr pan Josef Hru
ška z Borové podrobil se dne 19. prosince 190
druhě státní zkoušce z oůboru strojního inženýrstv
a uznán byl způsobilým s vyznamenaním.
— Vilkovice městem. Z VItkovie, 21. pro-
since. Podle telegramu poslance dr Lichta byly Vit
kovice povýšeny na město. Roku 1835 byly
Vítkovice ještě nepatrnou vesnicí o 36 domech
129 obyvatelích. Roku 1880 bylo již obyvatelů 2591.
Nyní čítají Vitkovice 25.000 obyvatelův.
— Spály neubývá. Píše se nám z obecenstva
Objevily se stížnosti na nevšímavost a netečnos
rodičů a svalena velká část viny na ně za to, že
spály neubývá. Nechceme tvrditi opak. Je vskutku
mnoho lidí, kteří svou indolencí šíření spály zavi-
#12
alto_textblock
#12
ňují. Nutno ale býti spravedlivým. Školní a zdravotn
úřady jsou často stejně indolentní, jako bychom ne
žili ani ve XX. století, kdy je tolik prostředků zá-
chramných známo proti šíření nakažlivých chorob
Jestliže na obecných školách i předměstích zavírány
byly třídy, v nichž vyskylla se spála, na tři dny
v kterých provedena desinfekce, stalo se aspoňí něco
třeba to nevyhovovalo pravidlům řádné profyllaxe
této choroby. Ale na středních školách, kde by snad
mohlo se předpokládat ještě trochu více porozumění
pro tuto věc, nedělo se ani tolik; známe případy
kde se klidně k tomu přiblíželo, že spála se v třídě
potlouká několik měsíců a přeskakuje s jednoho žáka
na druhého. Promrskání předepsaného učiva je tu
věcí mnohem důležitější, nežli nebezpečí života, je-
muž vystaveni byli žáci a jejich sourozenci, nežli
zármutek a škoda, která se způsobuje postiženým
rodičům. Jiná věc však ještě zasluhuje povšimnutí.
Spála panuje již od července t. r. Nikomu nenapadlo,
aby se pro dobu epidemie zastavilo půjčování knih
ze školních knihoven, ještě méně napadlo někomu.
aby kontroloval, nepřicházejí-li vypůjčené knihy zpěl
z rodin spálou postižených. Jsme přesvědčeni, že do
žákovských knihoven nastěhovala se pak slušná řada
knihvrahů, které ještě po dlouhém čase budou pří-
činou nové nákazy. Tulo kontrola by se měla pro-
vésti aspoň dodatečně a všechny takové knihy měly
by se bez podmínky spálili, pokud nelze provésti jich
účinnou desinfekci.
— Našim menšinám. Dobříš. Sbírka, jíž v če-
lo postavil se starosla města p. R. Neuman, vynesl
160 K 30 h
— Dary. Stolni společnost „Obec Buťovice a při-
faření denní hosté“ v hostinci p. V. Líbala na Kr
Vinohradech zaslala na vánoční nadílku žákům če-
ských škol v Teplicích a Trnovanech obnos 20 K.
— Klid vánočního týdne. Do ulic pražských byly
dnes ráno vyslány pouze hlídky policejní. Po dvou-
měsíční službě v Praze nastoupili četníci zpáleční
cestu k domovům a odnášejí si nezapomenuteln
vzpomínky na službu namnáhavou, již mnozí odslo
— Opětné zemětřezení v severo-západních Če-
chách. Z Nýdku se sděluje, že v sobotu 19. t. m.
ráno byl ve městě i okolních obcích pocítěn otřes
země, provázený podzemním duněním. O 6. hodině
10 min, nastal drubý otřes země, který byl však
méně prudký.
— Náhlé úmrlí Marie Krummerova, 35letá vdov
z Podskalské třídy čís. 44—II. dnes dopoledne náble
zemřela. Mrtvola odvezena byla do ústavu pro soudní
pitvu.
— Při práci poraněn. Antonín Doršner, 24letý
dělník ve skladišti buštěhradské dráhy v Bubnecho
dnes dopoledne byl stížen vážnou nehodou. Při sklá-
dání zboží byl udeřen pákou do ruky, která mu byl
přeražena. Zraněný odvezen byl do všeobecné ne
mocnice.
— Otec postřelil svého syna. Truchlivý případ
stal se včera dopoledne v Přestavlkách. V osamělém
domku u této obce bydlící dělník Brejla sňal se stěny
ostře nabitou ručnici, kterou chtěl v předsíni svého
bytu zbavili náboje. Nešťastnou náhodou vyšla rána,
broky pronikly tenkými dveřmi a zranily na noze
10letého synka dělníkova Josefa Brejlu. Zraněný
hošík byl dnes dopoledne přivezen do všeobecné ne-
mocnice v Praze.
— Suílel na kamarády. Dělníci Barwig, Kulak
Kopřiva a Jaksch v Novém Jičíně vraceli se v těchto
dnech večer z hostince; dostali se do hádky, v jejíž
průběhu vypálil Barwig na ostatní soudruhy dvě
rány z revolveru a když ve tmě nikoho nezasáhl.
pobodal nežem všechny své soudruhy nebezpečně.
Barwig byl zatčen
— Vystřelil si oko. Z Vodňan se sděluje: Voj
Eliášek, syn dělnice ve Vodňanech, dostal tyto
dny od kamaráda Šafránka plechovou patronu, kterou
napinil prachem a cestou k lešu zapálil. Patrona
se rozírhla a kus její vliti hochovi do pravého oka.
které tím bylo zničeno. Lékař p. dr. Roušavý poskyt
nebožákovi první pomoci a odeslal jej na oční klini-
ku do Prahy, kdež mu bude oko vyňato.
— Z Hradce Králové. Nájemce zdejšího „Grand-
bolelu“ pan Jar. Urban vyhověl žádosti svého per-
sonálu, 42 osob čílajícího, a nařídil, aby na Štědrý
den restaurace a kavámna jeho o 6. hod. večer byly
zavřeny. Olevřen zůsláne jen výčep a pro domácí
hosty zvláštní mísinost
— Ze Střašovic »Občanská beseďa« ve Střešo-
vicích konala dne 14. prosince výborovou schůzi, ve
které bylo jednáno o slavu, v němž se octla místní
obec podepsáním delinitivní smlouvy o sloučení
s Prahou (před 11/2 rokem). V obci nastává doba vy-
psání voleb. Vzhledem ke sloučení s Prahou vypsání
má býti odloženo tak, jako se stalo v ostatních in-
teresovaných obcích. V Dejvicích na př. vypršela
doba vypsání voleb již před dvěma roky. Ostatní
otázky, jako nutná úprava cest, přestavba školy atd
zůstaly ve svém provádění státi. Sloučení obcí jes
záležitostí zemskou, ale příslušné spisy byly zem-
ským výborem zaslány do Vídně. Při sloučení Libně
Holešovic, Vyšehradu s Prahou se tak stalo po
prvé po schválení příslušného zákona zemským
sněmem. Deputaci zmíněných obcí řekl referenl
zemského výboru, že hned po vrácení spisů z Vídně
věc vypracuje a pro sněm připraví. Na vyzvání Praby
interesované obce se přičinily, že spisy v něko
lika dnech z Vídně zemsk. výboru byly vráceny.
U všech instancí tudíž vzat byl na přání zmínčných
obcí největší ohled a připojovací záležitost vyřízena
obratem. Od vrácení spisů z Vídně minuly již
plné 2 měsíce, ale u zem. výboru není hotov
ničeho. Patrno z následujícího. Sotva spisy z Vídně
došly, rozeslal zem. výbor zmíněným obcím dolaz.
ke kterému okr. soudu v Praze jednollivé obce přejí
si býti přiděleny. Po vyřízení toho žádá
opět věděti, do kterých volebních okresů pro zem.
sněm přejí si býti zařaděny. Vzhledem k nastávající
brzké opravě volebního řádu jest tato otázka zcela
bezvýznamnou. Nyní bude prý třeba jednati ještě
nemocniční fond. Pak snad do kterého berního
úřadu si budou přáti platiti, pak na který poštovní
#13
alto_textblock
#13
nali.
#14
alto_textblock
#14
úřd budou nositi psaní atd. To všecko při slučo
vání jiných obcí s Prahou se nedělo. Tyto admini-
strativní záležitosti byly projednány až po sankci
zákona o sloučení. Poplatnictvo musí nečinně při-
hlížeti, kterak jedna obec (Bubeneč) uzavírá milio-
nové výpůjčky, z kterých investuje podniky pro
»Velkou Prahu« velmi podřízeného významu. Po-
platnictvo Prahy i obcí interesovaných nemůže
výpůjčkám těm zabrániti, ač v nejkratší době bude
spoluplatitelem těchto dluhů. Občanská beseda již
třikráte učinila slušný dotaz k zem. výboru
v jakém stadiu připojovací akce nyní se nachází
a ač zemský výbor vešveré spisy dnes má v rukou,
neuznal za vhodné v tak důležité olázce ani od-
pověděti. S tím ovšem občanstvo spokojeno být
nemůže. Z těchto důvodů usneseno obrátiti se přímo
k nejvyššímu zemskému maršálkovi s příslušnou
#15
alto_textblock
#15
prosbou
#16
alto_textblock
#16
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Vídně, 21. prosince. Ředitel ústřed
ního úslavu pro meteorologii a zemský magnelismus
a profesor na vídeňské universitě dr. Jos. Pernte
zemřel včera v Arcu ve věku 60 let.
= Nová dělská nemoc. Z Vídně se sděluje:
Na různých místech v Dolních Rakousích vyskytuj
se v poslední době příhody onemocnění, při nichž
jest charakteristickým znakem více nebo méně úpln
ochrnuti. Příčina shledána byla v obrně míchy, jež se
však liší od podobných případů onemocnění u do
spělých tím, že se později pravidelně vyléčí. Profe
sor Langsteiner dokázal nakažlivost této nemoci tím
že ji přenesl na opice
= Vloupání do státní knihovay v Řimě. Z Říma
21. prosince. Odvážní zloději vloupali se v sobolu
do velké státní knihovny Viktora Emanuela ve sta
rém »collegio romano«. Vnikli do ředitelny a otevřeli
pilou železnou pokladnu, z níž vzali 14.000 lir. N
to se dostali do třetího patra a snažili se otevřít
dvéře, vedoucí do musea, kdež patrně chtěli ukrásti
antické poklady ze zlata, stříbra a bronzu nesmírn
ceny, v tom také světoznamý poklad z Praeneste
Při tom však byli vyrušeni chotí ředitelovou, která
zaslechla šramot a rozsvítila, načež uprchli. Panuje
všeobecné pobouření nad nedostatečným střežením
tohoto musea.
= Vzpoura jeplišek. Z Petrohradu, 21. pro
since. Svatému synodu se sděluje, že v ženském klá-
šteře u Všech svatých poblíže Moskvy zosnovale
200 jeplišek vzpouru. Vyhodily insigoie svaté Ale
xandry, protože se s nimi špatně nakládalo a poně-
vadž byly mizerně stravovány.
— Farář roztrhán vlky. Z Erzsébelvárosu
20. prosince. Když v těchto dnech evangelický farál
Heskert jel do Sigišova, byl na ceslě přepaden osmi
hladovými vlky. Farář střílel z revolveru a zasáhi
několik šelem, ostatní pak utekly. V domnění, že
vyvázl z nebezpečí, seskočil farář s vozu a chtě
zabitého vlka vzíti s sebou. V tom okamžiku vrátili
se vlci a vrhli se na koně. Ti se splašili a ubíhali do
nejbližší vesnice. Vůz se překotil a kočí dostal se
pod kola. Na pokrik kočího přiběhlo několik lidí
z blízké hospody a osvobodili kočího z nebezpečné
situace. Na to spěchali na pomoc faráři, nalezli však
po něm jen několik útržků z oděvu, brejle a boty
Farář byl šelmami úplně sežrán
= Výbuch při celní prohlídce. Z Říma, 20
prosince. Na celní čáře neapolské zadrželi celníc
velký vůz s nákladem pyrotechnických výrobků
V domnění, že se pod nákladem nalézá také pašo-
vaný tabák, píchali svými hůlkami hluboko do ko-
šíků, načež náklad s ohromným rachotem vybuchl
Jeden celník byl roztrhán na kusy, druhému utrženy
ruce a třetí pozbyl zraku
= Záležitost francouzského podniku »La bonne
Pre se«. Z Paříže, 21. prosince. (K. k.) 55 redaktoru
sazečů a jiných zřízenců novinářského podniku »L
bonne Presse«, kdysi založeného řádem assumtioni-
stů, jenž vydává mezi jiným list »Lacroix«, podalo na
schůzi včera konané jednohlasně protest proti roz-
hodnutí civílního soudu, kterým se prohlašuje, že
řaditel podniku Feron Vrau je osobou rozpuštěným
řádem assuptionistů nastrčenou a kterým se přikazuje
majetkové právo na tento podnik likvidatoru jmění
kongregačního.
= Požár v divadle. Z Berlina, 21. prosince.
Z Kladska došla sem zpráva, že o 11. hodině noční
vznikl požár v divadle, do posledního místa naplně-
ném. Divákům podařilo se sice dům opustiti, ale di-
vadlo samo jest ztraceno. Že v nastalé panice nikdo
nezahynul, sluší děkovati duchapřítomnosti ředitele
Behra, jenž dal hned vyraziti všechny dvéře. Účin
kující herci vyběbli na ulici ve svých kostymech.
#17
alto_textblock
#17
Ze soudní síně.
#18
alto_textblock
#18
»Projev« venkovana při bumlu.
Dne 30. listopadu v poledne pořádali buršáci na
Příkopě provokativní bumi, který měl velmi bouřlivé
následky, takže konečně bylo na Příkop vysláno
četnictvo a obecenstvo bylo jím zatlačeno, načež
ulice uzavřena. U Prašné brány panoval ohromný
nával obecenstva, které odsuzovalo provokativní po
čínání buršáků. V tom se ozvalo řečnění venkovana
v němž později zjištěn Eduard Košerák, obchodník
v Litovicích u Unhoště. Nehuboval na buršáky, kteří
svými provokativními procházkami nejen urážejí česk
ohecenstvo, ale také poškozují zájmy obchodníků
živnostníků. Těm neměl za zlé, ale — začal nadávat
českému obecenstvu: »Lumpové, lotři, já bych je
zmlátil, každého bych praštil pěstí do obličeje, až by
krvácel!« Tyto urážlivé výklady slyšel v zástupu
stojící pan Josef Bukolský, tesařský mistr z Ho-
lešovic a důvodně se tázal, komu to nadává. »Tady
těm lumpům, co tu řvou! Vám bych to udělal prv-
nímu, ty brejličky bych vám srazil!« křičel Koše-
rák, aby nebyl nikdo v pochybnostech, komu urážky
platily. Pro tyto neslušné výklady byl Košerák před-
veden na strážnici a po zjištění jména propuštěn.
Za nadávky českému lidu nebyl stíhán; p. Bu
kolský podal na něho žalobu pro osobní urážku na
cti. Při dnešním líčení dopustil se Eduard Košerák
další hluboké neslušnosti. Tvrdil totiž, že šel
z banky »Union« a když se dostal do zástupu, sa-
hali prý mu lidé do kapes, jakoby ho chtěl
okrást! To byla tak nehorázně hloupá výmluva, že
soudce p. tajemník Hubáček sám upozornil žalova-
ného, aby takové výmysly netvrdil. Nesmyslnost to
hoto tvrzení vznikla tím, že Košerák nadával nejprve
zástupcům českého lidu a potom přímo p. Bukol-
skému, který mu vůbec nic neč nil. Vida mrzuté ná-
sledky svého zbrklého počínání na Příkopě, ochotně
Košerák přistoupil na smírné vyřízení sporu. Odpro-
sil p. Bukolského, požádal ho za prominulí a zapla-
til dobrovolnou pokutu 100 K ve prospěch Ustřední
Matice školské a 20 K na uhražení nákladů zastupo.
#19
alto_textblock
#19
Z příčin těch uznal zemský soud mezitimním
rozsudkem za právo, že nárok žalobce na náhradu
škody jest po právu.
Do rozsudku toho odvolala se žalovaná společ-
nost, avšak vrchní soud zemský v král. českém od-
volání to zamíti a rozsudek zemského soudu
v plném znění potvrdil.
#20
alto_textblock
#20
Milionář z Ameriky.
#21
alto_textblock
#21
(Před čtyřělenným senátem)
...Typ dobrodruha, obdařeného všemi vlastnost-
mi, jichž třeba k oklamání lidí, zasedl dnes dopo-
ledne před čtyřčlenný senát Kurschův
Pan „F. R. Louis Bauman z Nového Yorku“
milionář. majitel sedmi dvacelipatrových činžáků na
Street Ilinois, kupec panství Štěpánova ald. atd.
Tak vystupoval tento muž, jenž s hladce ohole
nou tváří a řečí brzo anglickou, brzo francouzskou
a německou promíchával spád své materštiny, češti-
ny; neboť ve skutečnosti sluje František Poliv ka,
je 55 let stár a narodil se ve vesnic., ze kleré do
Ameriky je asi stejně daleko, jako z Prahy. Tuto —
aby snad později neby zapomenuto — má od mla-
dých let pro různé škraloupy zakázánu.
Možná, že právě výhost ze stověžatého města
způsobil, že pan Polívka skutečně se uchýlil za oceán.
kde — věř si tomu, kdo chceš — má kromě bohat
ženy neméně bohatou tetu a jak již vzpomenuto,
spoustu nájemníků v sedmi činžácích.
To vše namluvil totiž jistému důvěřivému a ná-
hodou dosti zámožnému krejčímu v Praze, u něho
dal si ušíti oblek a při tom otevřel své americké
srdce dokořán.
Způsob, jakým vystupoval, úplně zmátl muže je-
hly, zejména, když s nebe spadlý Američan svěřil
se mu, že kupuje panství Štěpánov... a že jeho (krej-
čího) učiní tam ředitelem, aby mu ukázal, jak Ame-
ričané dovedou vůči lidem, od nichž byli přátelsky
přijati, vděčně vystupovati.
Přátelství mezi Novým a Starým světem omezil
se jen na vzájemné komplimenty a mezi oběma pány
došlo k výměně jistých papírů, jichž ná podobení se
v Rakcusku trestá mnohdy až doživotním žalářem.
Chybou při tom bylo, že neučával je Američan
nýbrž krejčí a to obyčejně, když přítel jeho potřebo-
val drobné a měl při sobě vždy náhodou jen chek na
10.000 dolarů, který nemohl v té „vesnici“ — jak
Praze říkával — tek hned rozměnili
Jednoho dne Američan do společnosti krejčov-
ského mištra nopřišel a poslal mu z Čáslavě dopis,
který je zajímavý „americkým slohem“: „Velevážený
pane a drahý příteli! Prosím přijměte mé ordre (l).
Jsem v Štěpánově a vyjednávám s paní baronkou
. která je roztomilá dáma, tres agreable! Ale roz-
cházíme se ještě o čtvrt milionu dollarů a proto ka-
beluji ženě, aby je poukázala na Vás prostřednictvím
Rockeifellerova bankéřského domu. Vy sem s nimi
za mnou přijedete; ale potrvá to ještě několik dnía
do té doby musíte krejčovat, než se stanete mým
správcem. Zatím děkuji Vám za Vaše přátelstvía
bůh zachovej Vaši drahou choť a dítky. Vám zcela
oddaný F. R. Louis Bauman z Nového Yorku.“
Čtvrt milionu ovšem nepřišlo, ale za to přichá-
zeli k mistrovi různí lidé informovat se o panu Bau-
manovi, jenž učinil mistra jaksi svým sekretá řem.
Konečnž všechno prasklo... a Američan Bau-
man-Polívka, ač vyložil všechnu svoji výmluvnost
a vystupoval před soudem jakoby měl dolarů plné
kapsy... odsouzen pro zločin podvodu a přestupek
reverse na osm měsíců do těžkého žalá ře-
Setkání jeho se svědkem krejčím bylo dojemně.
ale nebudiž scéna tato reprodukována
Žalobu zastupoval adj. dr. Holeček.
#22
alto_textblock
#22
»Já chci truhlu...«
re-
(Před čtyřělenným senátem)
Štěpán Uřídil nikdy prací se nestrhal; mozely
a kýla jsou u něho vyloučeny. Ač teprve 30 let stár.
žije jako pensista, zasluhující odpočinku. Celý den
stráví na procházce Prahou, noc někde v cihelně
nebo v habitaci, jaká objevena nedávno na Pro-
seku ... a důchody?
Opatřuje si velmi lehko
Má širokou dlaň, kterou nastaví, má kňiouravý
hlas, jímž se prosí a má nohu, na kterou umí zna-
menitě kulhat
Časem přijde ovšem na lidi, jichž dobročinnost
k lajdákům není dosti vyvinuta; tu jim jednoduše
vynadá a práskne dveřmi. To učinil v obchodě p. v
minulého měsíce, ale neučinil tím dobře. Když totiž
práskl dveřmi, div tabule nevylítla, dal ho obchodník
sebrat policajtem
„Co? — policajta na mě? No dobrá; ale pěšky
nejdu, já chci truhlul
Lehl si na chodník, bavil zástup, kolem se na-
hromadivší a čekal, až přijde truhla
Když ekypáž přijela, prohlásil
„A teď půjdu pěškyl
Tak šel pěšky
Strážník šel podle něho pěšky a mlčky. To Lří-
dila mrzelo. Tak mu z níčeho nic vlepil íacku,
aby ho k řečí pohnul.
Zdali toho docílil známo neni, ale je známo, že
na policejním komisařství zase jinému strážníkovi
dal druhou, z příčiny zcela opačné: poněvadž prý
zase moc mluvil!
Z takových výstupů se strážníky dělá se hned
8 81. a pro ten byl také dnes muž, jenž chtěl truhlu,
odsouzen
Neboť dostal na truhlu I víko, jímž na šest
měsíců bude pod novoměstskou věží přikryt.
#23
alto_textblock
#23
Sportovní věstník.
#24
alto_textblock
#24
Athletika a sportovní hry-
** O vánočním turnaji foctballe-
věm nás zmocňuje úřadně Č. S. F.: Č. S. F. pořádá
25., 26. a 27. prosince na hřišti Slavie“ vánoční
turnaj. Hrají v něm 25. t. m. Slavia A. v. Old Bovs,
26. t. m. S. S. K. Olympia v. Vinohradský S. K.,
27. t. m. Slavia A. v. Č. S. F. Mužstve Č. S. F.: Spur-
ný (Smíchov) goal; Kopecký (Čechie, Karlín), Hajný
(Smíchov) backs: Kovář (Smíchov), Pokorný (Olym-
pia), Pochman (Č. A. F. K.) halves; Černý (Letná).
#25
alto_textblock
#25
ananasy, čerstvé hroz-
ny, cukrov. ovoce, da-
tle, fíky a j., nejlepi
lahůdky levně ve vel-
kozávodě firmy Ant.
Dřeva, Praha, Vodič-
kova ul. Cenník zdarma. Zásilky na ve-
nek pečlivě se vyřizujíl
#26
alto_textblock
#26
Ořechy,
#27
alto_textblock
#27
V moderní žurnalistice stal se interview důleži-
tým činitelem. Interviewují se politikové, učenci
urnělci, literšti, vynálezci, zločinci i jejich oběti
zkrátka všichni, kdož na sebe právě obrátili pozor-
nost veřejnosti. Čílí reporteři hledí se ovšem také
v interviewech navzájem předsuhnouti a jest přirc-
zeno, že jejich oběť někdy pozbývá trpělivosti, jal
viděti také z ankety „Gaulois“, v níž celá řada zná-
mých Francouzů vyslovuje své mínění o intervie
wech. Naproti tomu však dovede se také oceniti vý-
znam interviewu, jenž v tisících exemplářů rozšíř
rozhovor mezi čtenářstvo a mnohým veličinám ne-
líbí se interview jen prolo, že jim dosti nelicholí.
Charles Gounod praví: „Interview jest vloupání
do soukromého života. To již nestojí dům na ulici
nýbrž ulico vchází do domu.“
Victorien Sardou: „Interview jest nediskretnost
povýšená na princip. Nikdy však neuznám, že je člo
věk povinen řici, co člověk jí k snídani a kterou
knihu posledně čell. Příteli, skrývej svůj soukrom
život a rozšiřuj jen svého ducha.“
Francois Coppée: „Nemám nic proli interview
Velmi zdvořilý mladý muž člověka navštíví, ptá se
na to a ono, každý mu odpoví co chce, on to opa-
kuje tak asi správně ve svém listě a dále to nemá
žádného účelu. Je to dle mého názoru mnohem
měně zlý vynález než na příklad stenografie, kter
již skoro celé stolelí s hroznou přesnoslí zachováva
pro věčnost všechno parlamentní žvanění.
Pasteur: „Reportéři mají jen věrně podávati od-
povědí osob, jichž se vyptávají, aby dosáhli odpu-
štění za drzost svých olázek.
Emile Ollivier: „Ideální reporter jest bílou vra-
nou. Nejčastěji bývá interviewer bezohledný člověk
jenž používá všech prostředků, i nejhorších, aby
člověku vyrval tajemstvi; mnohdy je to hloupý chla
jenž nerozumí tomu, co se mu vypravuje, často všal
#28
alto_textblock
#28
je to inleligenlní spisovalel, jenž opakuje opravdu
jen to, co mu bylo dovoleno rozšířiti a jenž věrně
podá nuance rozmluvy. Chraň se každý prvně zmí-
něného a otevři ve vhodnou dobu dvéře třelímu.
Maurice Barrěs: »Špatná stránka inter
viewu záleží v tom, že se ho často chápou
tupé hlavy. Tento choulostivý úkol se má svě-
řovati jen velmi rozumným duchům, mužům,
kteří maji schopnost úsudku a vyznají se
v umění psychologické analysy «
Jules Claretie: »Zdatný reportér musí
dobře slyšeti a chápati a nesmí se mýliti. Na
neštěstí však jest omyl lidský. Žurnalista může
svůj rukopis vždy opět pročísti, může reluso-
vati, přívlastek desetkrát zvážiti a své myšlenky
desetkrát prosíti. Interviewovaný je zodpověden
za to, co řekne, ba i za to, co neřekne.«
Na konec ještě něco o Sarceyovi. Dobrý
»strýe« kdysi na žurnalistické hostině v po-
vznesené náladě mluvil různé odvážné řeči
najednou však se zarazil a pravil: »Ale, není-li
pravda, děti, nepokládáte to za interview
nedáte mne do novin? To bych byl raději
nic neřekl !«
Také o »tetě« Saře Bernhardtové se
»Gaulois« zmiňuje, ale jen poznámkou, že prý
se vyslovila tak, že to nelze opakovati. Snad
tato velká umělkyně reklamy učinila na někte-
rého návštěvníka tak hrozný dojem, že pak jeho
zpráva špatně dopadla.
#29
alto_textblock
#29
= Neslýchaná reklama románu. Z Berlina, 20
prosince. Průvodce neslýchané reklamy, jenž, jak
sděleno, zaplavil tisíce osob anonymními dopisy.
v nichž předstíráno, že jsou adresáti vylíčení v no-
vém románě »Dvojí morálka«, byl v Mnichově zatčen.
Je to Petr Ganter, majitel obskurního nakladatelství
v Nymphenburgu u Mnichova. Byl dříve činným
v oboru insertním a r. 1904 založil »Vídeňskou
banku pro zhodnocení pozemků«. Pod nepravým
jménem prováděl pak ve východním Prusku prodeje
statků a při tom se zapleti do procesu, jenž tvokí
#30
alto_textblock
#30
hlavní obsah zmíněného sensačního románu, jinak
úplně bezcenného. Vyjednával před časem s jislým
nakladatelstvím v Mnichově o vydání knihy, při čemž
sdělil, že může dojíti k trestnímu procesu, pročež
chce knihu odbyti neobyčejným způsobem a rozšířiti
v jediný den ve vělších německých městech asi
400.000 reklamních listů. Sliboval si velký úspěch
zvláště pro případ, že by byl zatčen. Firma odmítla
a proto si zařídil sám nakladatelství, postavil v něm
psací stůl a za půl druhého roku tam napsal oněch
400.000 dopisů, jež v sobotu rozeslal v Berlíně,
Hamburku, Frankfurtě, Drážďanech, Magdeburku,
Poznani, Zhořelci a jinde. Všude zmocnilo se
adresátů velké rozčilení a všichni se hrnuli do
knihkupectví, kdež však knihu někde ještě ne-
měli. Teprve když listy na přímé dotazy případ
objasnily, nastalo upokojení. V Berlíně bylo u tam-
ních speditéru zabaveno 50.000 exemplářů knihy, v
Frankfurtě zabaveno 6000 exemplářů a 200.000 na-
lezá se jich v Lipsku. Když byl způsob reklamy
odhalen, odepřela knihkupecká ústředna v Lipsku
přijímati objednávky na knihu a také jinde usnesl
se knihkupci román nerozšiřovali. Poněvadž obsak
románu jest úplně bezvýznamný, nebude asi moci
býti odůvodněno zabavení knihy, ale na Ganter
byla podána žaloba pro podvod.
= Dámy, pryč od elaktrického světla! Víla elok-
třiny jest nyní v nemilosti. Její světlo, které poklá-
dalo se za lepší než plynové a acelylenové a přirov-
návalo se k slunečnímu, jest nyní obviněno z hroz-
ných zločinů. Dokázali totiž fysikové, že elektrické
světlo je příliš bohaté na fialové paprsky a proto
kazí zrak. Ale nejen že nás oslepuje a činí krátko-
zrakými, činí ještě něco horšího, níči pokožku stejně
jako paprsky X. Londýnský fysik Hensey tvrdí, ž
vyzařování obloukových lemp zkazí kůži nejkrásnější
ženy. Vydá-li se po několik let účinkům tohoto
zboubného světla, přesvědčí se, že její tváře, hrdlo
a ruce ponenáhlu se stanou drsnými jako kůže kro-
kodila!
= Lupiči ve fraku. Z Londýna, 20. prosince.
Z Nového Yorku se telegrafuje: V Gihbonu v Ne-
brasce vyplenila tlupa lupičů, jejíž členové měli cy-
lindry a fraky, dvě banky, zmocnili se však jen as
28.000 korun. Lupiči přijeli v aulomobilu a v tom
také ujeli, ač za nimi policie vypálila množství ran
= Profesůr odpouzen pro rouhání. Ze Štokholmu
se sděluje: Universitní profesor Kunt Wicksell
byl odsouzen pro rouhání, jehož prý se dopustil ve
své přednášce, na dva měsíce do vězaní
#31
alto_textblock
#31
vání.
#32
alto_textblock
#32
Spor o náhradu škody.
Dne 26. listopadu 1907 ubíral se pražský advo
kát dr. Friedmann po kluzkém chodníku před palá-
cem »Assicurazione Generali« v Jindřišské ulie
sklouzl a zlomil si při pádu pravou ruku. V žalobě
na majilelku paláce podané tvrdil zraněný, že úraz
ho stihnuvší zaviněn byl tím, že kluzký chodník ne-
byl řádně pískem posypán. Senát zemského soudu
v Praze za předsednictví p. vrch. rady Hoffmnanna
před nímž spor tento byl projednáván, zjistil př
jednání, že majitelka domu uložila čištění chodniku
domovníkovi, který občas svěřil čištění to své služce.
že dne 26. listopadu 1907 ráno byl chodník hladký.
kluzký a místy pokryt ušlapaným sněbem, tak že
chůze po něm byla nebezpečná a že nebyl řádně
pozypán.
Následkem zjištění tohoto nabyl soudní dvůr
k tomu přesvědčení, že majitelka domu pokud se
lýče zástupcové její nešetřili předpisů řádu
zachování čistoty v ulicích, na náměstích a v do-
mech pro král. blav. město Prahu ze dne 3. března
1888 č. 165.538 (§ 12.), dle něhož kdykoliv sníh na-
padne aneb při náledí majilelé domů jsou povinn
chodníky poděl domu, co nejdříve od sněhu dáti oči-
stiti a říčním plskem posypati; napadne-li sníh anel
utvoří-li se náledí v noci časně ráno nejdéle ale do
ozmé hodiny. V důvodech poukázal soudní dvů.
dále k tomu, že nestači, uložíli majitel domu jednou
pro vždy domovníku, by chodník, kdykoli toho po-
třebí čistil, neboť povinností majitele domu neb
toho, komu správa domu jest svěřena, jest, aby sám
o to pečoval, by úřzdní předpisy byly také skulečno
plněny. V případě tomto však se tak nestalo.
#33
alto_textblock
#33
Milka (Sm.), Schieffner (V.S
Kovařevic (Smíchov),
K.), Čížek (V. S. K.) ferwards. Náhradníci Bucký
(Olympia), Pán (Čechie, Karlín) Schůze Č. S. F. jest
dnes o 71/4 več. „u Brejšky“. Sportovní kroužek
Sparta (Královo pole) přijat pod ochranu Č. S. F ;
adresa jeho; F. Děkanský, Královo Pole, Bartošova
#34
alto_textblock
#34
ul. 38.
#35
alto_textblock
#35
Poslední zprávy.
#36
alto_textblock
#36
Jazykové ústupky Maďarům.
Z Vídně, 21. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: Maďarská státní řeč bude zave-
dena ve všech uherských plucích, po-
kud jde o službu vnitřní, kde vyžadují
toho praktické účely ve styku s mužstvem, tu-
díž především při vyučování ve škole,
přiraportu a také ve službě polní.
Platnost jazyka maďarského nebude sahat pouze
na jazyk plukovní, nýbrž také do ma-
lých svazů, do setniny, také ve příčině
jazyka služebního, při čemž ovšem
dlužno podotknouti, že jazyk služební a plu-
kovní jsou pojmy, jichžto výměr není přesně
stanoven a které se navzájem mohou posuno-
vati, poněvadž jsou to pojmy administrativní,
které nabývají obsahu teprve ze života prakti-
#37
alto_textblock
#37
ckého.