#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXVIII,
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 21. prosince. 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 351.
#4
alto_textblock
#4
Naranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracia
na msěsle
..
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojt donáškou
na měsie,
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
vo filiálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou
měsle.
na čtvrtieta : . . . 3 k onn
s dvoji zásílkou
na měsle
na Sevrtieta : . . : 1i k ce
#5
alto_textblock
#5
ečerni
#7
alto_textblock
#7
dání.
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za s
večorní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . -
vočorní . . . . . . . . 5h
#9
alto_textblock
#9
lnseráty
plati se hotově napřad
Předplaceni a inserty přijímá
sdministrnce v Mlarianské ul., 8.
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a oxpedice
„Národních Listů“
Rukopisy so novraceji.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Porady o svolání sněmu království českého.
Z Vídně, 21. pros. Vydáno bylo toto sdé
lení: „Dnes o polednách konala se v pa-
láci ministerského předsednictva
porada poslanců českých se che-
fem kabinetu baronem Bienerthen
o předpokladech pro svolání sněmu krá-
lovství českého za přítomnosti českého
ministra dra. Žáčka. Dostavili se poslanei
říšští a zemští dr. Kramář, dr. Čelakov-
ský, dr. Pacák a říšský poslanec Udrža
(zemský poslanec dr. Skarda se omluvil chu-
ravostí, rovněž se omluvili říšský poslanec Prá-
šek a zemský poslanec Švehla). Porada
trvala 11/4 hodiny. Pomýšlí se po případě s vo-
lati sněm království českého na
některý den mezi 7—9 lednem.“ Od-
poledne vyslechl ministerský předseda důvěr
níky německé. Zemský poslanec dr. Ep
pinger sem přijel.
#12
alto_textblock
#12
»Křesťanský blok«
Z Pešti, 20. prosince. Také zde v Uhrách
všímaji si posledního úkolu nynější vlády před-
lilavské i připravili půdu pro nový, parlamentní
a definitivní kabinet. Dle zprávy klerikální ma-
darské »Alkotmany« snažili se »křesťanst
ž vlové« utvořiti silnou parlamentní stranu
beze zřetele národnostního: cen-
trum. Toto centrum je míněno jako útvar přá-
telský křesťanským sociálům německým, s ni-
miž dohromady má položiti základ k nové par-
lamentní většině a vládě z ní vyšlé Liberálové
a sociální demokrati mají býli zallačeni do opo-
sice. Předsedou takového nového ministerstva
slane prý se prine Liechtenstein a nová vláda
rozpusti prý sněmovnu, kdyby v ní narazila na
přil šné obtíže. — Ve zprávě télo je sice jen
málo nového, ale charakteristická je přece.
#13
alto_textblock
#13
Audience.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 21. prosince. Císař uděloval
přijev ze Schönbrunnu. již o 7. hodině rann
do Vídně, všeobecné audience, za kte
rých přijal bar. Helíerta, bar. Plenera a Ro-
mana Potolckého.
Objovené spiknuti proti portugalskému králi
Z Londýna, 21. prosince. Před několika
dny pozorováno, že král portugals ký
Manuel II., vraceje se do města, jel šíleným
spěchem ulicemi. Vyslo totiž na
jevo, že toho dne bylo zjištěno spiknut
proti němu. Bývalý policejní důstojník byl prý
revolučním výborem ustanoven
aby krále zavraždil. Číhal naň v úkrytu a je-
nom rychlosti koní byl král zachrá-
něn před stejným osudem svého otce a bratra.
#15
alto_textblock
#15
Německé podminky pro dělnost českého
zněmu.)
Z Vídně, 21. prosince. » Neue Freie P'ressee
dovídá se z parlamentních kruhů, že předsta-
venstvo německého sněmovního svazu v Čechách
v konferenci u barona Bienertha dnes předloži
tyto podmínky, za kterých Němci ochotni
jsou dopustit, aby sněm království českého s
ustavil a pracoval: 1. Ústupek, aby se j me-
nování zemských úřadníků v Če-
chách dělo dle známého, již ujed-
naného klíče; 2. rozmnožení mist
německých přísedicích v zemském
výboru na tři a 3. ústupek, aby tak zvané
vyrovnací předlohy vládní co nej
dříve poslanecké sněmovně říšské rady
byly předloženy
#16
alto_textblock
#16
Od videňskélio dvora.
Z Vídně, 21. prosince. (K. k.) Ve farním kostele
dvorního hradu slouženy byly dnes dopoledne zádušní
bohoslužby za nejvyššího hofmistra knižete Liechten-
steina. Bohoslužbám byli přílomni: císař, arcivévo-
#17
alto_textblock
#17
dově František Salvafor a Rainer, paní arcivévodkyně
Marie Terezie, Marie Annunciata a Marie Valerie
dále nejvyšší dvorní hodnostové, kapitánové tělesn
stráže, dvorní služba, generální pobočníci a jiní.
Prodloužení privilegia Rakonsko-nherské banky.
Z Vídně 21. prosince. (K. k) V dnešní schů
zi generální rady Rakousko-uhersk
banky, konané za předsednictví guvernéra ryt. Bl-
lihského bylo usneseno, aby ve smyslu usnesení
mimořádné valné hromady akcionářů banky ze dne
30. prosince m. r. byla u obou vlád podá na
žádost o další prodloužení privilegla
Ze zprávy generálního tajemníka dlužno uvésti, že
lze letošní divídendu odhadnouti asi na 90 K. Na to
generální rada vyřídila celou ladu zšležitostí běžní
#18
alto_textblock
#18
zprávy.
#19
alto_textblock
#19
Přístav v Cherbourgu.
Z Cherbouruu, 21. prosince. (K. k.) Ministr ná
miořnictví schválil plán na rozšíření vje zdu
do přístavu Při provádění prací, které Budou vy-
žadovati náklad 114 milionu korun, musí býti odstr
něna kaple.
#20
alto_textblock
#20
Hledá se Irancouzský křižák.
Z Paříže, 21. prosince. (K. k) Ze Sl. Plerre M
quelonu se oznamuje, že křižák „Admirál Aube“ do-
stal rozkaz, aby pátral po francouzském parnik
„Neustria“, který 28. října odplul z Nového Yorkud
Matsilie a od té doby se postráda.
Doplňovací volby do francouzské sněmovny.
Z Villefranche de Rusrgue, 20. prosince. (K. k
O dnešní doplňovací volbě do sněmovny byl z vo-
len poslancem kandidát spojených s oci ali stů
Caprol
Z Charolles 20. prosince, (K. k.) O dnešní dopl
ňovací volbě do sněmovny byl zvolen posl an-
cem kandidát spojených socialistů
Ducarrouge. Prolikandidát Pierre Sarrien (radi
kál. jenž jest synem bývalého ministerského před
sedy, zůstal v menšině.
#21
alto_textblock
#21
Nehezpečí války na Balkáně
#22
alto_textblock
#22
Ruská odpověď na rakouskou nótu.
Z Potrohradu, 20. prosince. Text ruské
odpovědi na rakousko-uherskou
nótu není sice ještě celý znám, avšak vi se
přece, že ruská vláda rakouský návrh chladně
a zdrželivě schvaluje jenom jako methe-
du, jako způsob postupu, že však jinak
neoslabena trvá různost ná zor
a stanovisek, jež se dosud jevily
v politice Rakousko-Uherska a Ru-
ska. Z celého znění nové ruské nóty vysvitne
že Rusko navržené konferenci velké ceny již
nepřikládá. Rusko uznává totiž oprávněnost oba-
vy, aby na konferenci nepropukly ostré, vášniv
debaty, jež by mohly míti válečné následky.
ale na druhé straně projevuje samo starost, že
by jednání od vlády ke vládě, způsobiti mohle
průtahy, jimiž by Rakousko nejvíce bylo poško-
zeno, ježto boykot jeho obchodu neustane, do-
kud bosenská záležitost nebude vyřízena. To
zase uzná jistě Rakousko a takž může se sama
sebou vyvinouti jakási theoretická shoda. Se-
zná-li však Rakousko že Rusku skutečně na
konferenci již tak nezáleží, jako dříve, nebude
teprve na svolání konference již naléhat. Ono
nepovažovalo konferenci nikdy za nutnou, ba
bylo proti ní, tvrdie, že je annexe Bosny a Her-
cegoviny věcí toliko Rakouska a Turecka a že
ostatním velmocem náleží jenom formálni
změna berlínské smlouvy, je-li vůbec takovéto
změny potřobí. Ukáže-li tedy Rusko, že je mu
konference již lhostejnou, bude se Rakousko
k celému projektu chovati tím chladněji a neza-
sadí-li se pak Anglie vší silou o projekt —
z konference vůbec sejde a Rakousku zbude
pak úkol, aby se s velmocemi od kabinetu k
kabinetu co možná nejrychleji dohodlo.
#23
alto_textblock
#23
Rokování o odpovědi turecké sněmovny na
trůnní řeč.
Z Cařihradu, 21, prosince. (K. k.) Sně
movní komise rokovala včera o odpo
vědi na trůnní řeč. Rokování bylo velm
živé. Nejvíce byl kritisován oner
odstavec trůnní řeči, v němž se praví.
že sněmovně budou předloženy různě osnový
zákanů, jež by mohl senát sehválit
Vyjednávání Rakousko-Uherska s Tureckem.
Z Cařihradu, 21. prosince. (K. k.) „Ikdam
sděluje, že na včerejší ministerské radé reko
valo se o návrzích, podaných Rakousko-Uher
skem na dohodu o Bosně a Hercegovině. Bylo
usneseno, jak sděluje „Jeni Gazelta“, aby s obou
stran byli pro příslušné jednání j me no v án
delegáti.
#24
alto_textblock
#24
Dobré styky s podminkou.
Z Cařihradu, 21. prosince. (K. k.) „Jeni
Gazetta“ pojednává o rozpravě, jež provedena
byla v rakouské poslanecké sněmovně o Bosně
a Hercegovině a praví: Otomané neučinili opro
Rakousko-Uhersku nic, co by se příčilo dobré
mu sousedství, jako učinilo nám Rakousko; ale
prcto přece nechováme žádného nepřátelst
k němu, trvajíce na své zásadě a výsadě velka
dušnosti. Bude-li bezpráví odčiněno, nebude
moci nic brániti dobrým stykům naší řiše s Ra
kousko-Uherskem.
Záhadný pokus atentátu.
Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) „Jen
Gazetta“ sděluje: Policie zjistila, že záhaduý
pokus, vloupati se do paláce následnikova
spáchán byl jedním z pobočnýc
sultánových myslivců, kteří pověřen
jsou od sultána dozorem nade vše m
prinei. Osobní -tráž nésledníko
va bude tudíž dnes rozpuštěna.
Sultanův syn nepůjde na costy.
Z Cařihradu, 21. prosince. (K. k.) „Tanin“
vyvrací zprávu, že první syn sultanův Se
lim vydá se s ministrem zahraničních záleži
tostí na cestu do Evropy.
#25
alto_textblock
#25
Přátelské styky s podminkou
Z Cařihradu, 21. prosince. (K. k.) Chel
redaktor Ali Kemal uveřejňuje o dpově
na list Vamberyův, uveřejněný přede-
včírem v »Ikdamu«. Především jest povděčen
vřelým slovům, jež byla v rakouském, zvlástě
v uherském parlamentě o Otomanech pronesena.
Článek jest nadepsán »Arabská zásada jec: mí
jest nejvyšším zákonem«, čímž Vambery svůj
list skončil a kolem této zásady točí se vývody
že Turecko potřebuje především míru k zaho-
jení starých ran, že sice musí býti vždy při
praveno k válce, avšak jen k zachování míru
a že nepotřebuje jako jiné země výbojů, ani
hospodářských. V článku tom považuje se
dohoda s Rakousko-Uherskem za
možnou, poněvadž ve Vídni byla
práva Turků uznána. »Ikdam« praví
však, že svob. pán Aehrenthal musí
upusiti od své výbojné politiky,
která porušuje nedotknutelna
o tomanská práva, zvláště železniční
koncese, které přísluší intervenční politice
Jinak byla by pravá srdečná dohoda nemožnou
V článku se potom praví, že jest v prospěchu
Rakousko-Uherska, aby se dohodlo s Tureckem
#26
alto_textblock
#26
Požadavky bosensko- hercegovského obyva-
telsiva.
Z Londýna, 18. prosince.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Záležitosti bosensko-hercegovské budí zde
zvláštní zájem jak samy o sobě, tak i násled
kem tajemnosti, jakou je obklopuje Rakousko
V tomto směru vrhlo na mnohé okolnosti char
akteristické světlo sdělení zástupců bosensko
#27
alto_textblock
#27
hercegovského lidu, dlících na politické miss
v Londýně.
Mnoho se oficiálně mluvilo o deputaci bo-
sensko-hercegovského obyvatelstva všech tří vy-
znání, ktera byla nedávno přijata ve Vídni. Pře
emfatické vylíčení vídeňského tisku lze snadno
oceniti skutečný význam tohoto projevu, k němuž
byli z obou zemí vypraveni figuranti v maleb-
ných krojích do hlavního města, aby tam mlu-
vili nadšené řeči o záboru a velebili ministra
barona Aehrenthala.
Méně však jest známo o programu, který
tato delegace předložila rakouským ministrům,
užaslým nad takovou odvahou. Manifestanti, vy-
braní s velkými oblížemi rakouskou správou,
byli uvedeni k ministrům jistým Dmitrijevičem,
oportunistou původem z Makedonie, na nějž se
v Bosně a Hercegovině pohlíží přímo jako na
renegáta. Delegace měla přednésti panovníku
a jeho ministrům díky obyvatelstva bosensko
hercegovského a zároveň předložiti nejvyšší moc
monarchie desiderata věrných poddaných Jeho
Veličenstva. A víte, jak zněly požadavky, tlu
močené touto austrofilskou a pečlivě vybranou
delegací?
Žádalo se prostě toto: Uznání suverenity
národa, konstituce, jež má býti předložena lidu
ku přijetí, zavedeni všeob. hlasovacího práva
pro všechny muže, kteři dosáhli 24 let, autono
mie správní a finanční a konečně rozřešení
agrárních otázek. Zkrátka, s jistými změnami
je to týž národní program, který hájí Srbové
pravoslavní i musulmanští. Dmitrijevič, pře
veškerý svůj oportunismus, ze strachu, aby po
svém návratu do Sarajeva nebyl rozsápán, musil
předložiti rakouské vládě program oprav, jenž
přece obsahuje maximum, jež vláda nikterak
není ochotna povoliti oběma zemím. Netřeba
dokládati, že tyto požadavky nebyly ve Vídni
přijaty právě s nadšením-
Jestliže tato delegace, vedená politiekou
osobností, kterou spoluobčané pokládají za re-
negáta, viděla se pod tlakem veřejného mínění
nucenou, předložiti Rakousku podmínky tak li-
berální, jaké jest asi skutečné smýšlení veliké
většiny, ba možno říci skoro veškerého obyva-
telstva bosensko-hercegovského? Překvapuje to
tím více, že Rakousko přes to, že uvádělo jakožto
důvod annexe úmysl, uděliti oběma zemím ústavu,
snažilo se přece všemožně zabrániti sjednocení
Srbů pravoslavných, musulmanů a kaloliků na
půdě politických oprav,
J. Coudurier
#28
alto_textblock
#28
Krise pro uherské vojenské po-
žadavky.
#29
alto_textblock
#29
Tedy už zase na obzoru tak zvan
»krise«! Tentokráte straší či hrozí ji velmi
srdnatě — jako vždy, když zalitavský nepřítel
je ještě daleko — politikové němečtí. Slyšme
jejich poplašnou vyhlášku. Sdělení zahraničníh
ministerstva o chystaném vyrovnán
s Uherskem ve věcech vojenských
působilo prý v »rakouských kruzích« veliké
podivení. Z řečeného sdělení čili — jak se te
obvykle říká — »communiqné« vysvítá totiž, že
na rozhodujícím místě (a tím dlužno prý roz-
uměti říšské ministerstvo války a ministerstvo
věcí zahraničních) národnostní přán
Maďarův uznávají už za splni-
telná. Dále vysvítá prý z toho, že rakou-
ská vláda kvyjednávání o těcht
věcech nebyla přibrána, ba že o nich
dosud ještě ani autenlicky nebyla zpra-
vena, nýbrž že jí obsah dohody s uherskými
ministry sv pravý čase teprv bude sdělen
vyložen.
Bylo tedy o společných záležito-
stech rakousko-uherských jednáno
a snad již rozhodnuto, aniž rakouská
vláda o souhlas či svolení byla po-
2ádána Jako vždy dosud! To vypadá prý—
#30
alto_textblock
#30
naříká německá poplašná nóta — jako že má
býti Rakousko v jistých vojenských otázkách
postaveno před hotovou událo st.
Německá nóta má podezření, že v ústupeích,
jež Maďarům tyto dni učiněny byly aneb teprv
— ale jistě! — učiněny budou, s
nalezá také maďarská služební řeč
armádní, jak známo, jeden z hlavních vo-
jenských požadavků maďarských. A tu hrozí
německá poplašná nólo, že z toho vzejde
v Rakousku velká krise, ježto prý ani
parlament vídeňský ani vláda rakouská k tako-
vémuto jazykovému ústupku nikdy nepřivolí.
To je sice věc velmi nejistá a sporná,
ale nóla německých předáků, kteří náhodou asi
ve Vídni se opozdili, považuje tento neoblomný
odpor za jistý a pokračuje: Vláda rakouská
vznese tedy již co nejdříve důtklivou žádost, aby
vyjednávání o vojenských věcech s uherskými
ministry dále vedeno nebylo bez úča-
stenstvíministrů rakouských a bez
obrany stanoviska rakouského
Jestliže však »na rozhodujících místech« již tak
daleko dospěli, že Maďarům za jich souhlas k
zvýšení kontingentu branců a jiných vojenských
potřeb, maďarské velení a maďarskou služební
řeč v armádě zaručili, propukne prý v Ra-
kousku neodvratně velká vládn
a parlamentní krise.
.... Slova to velmi srdnatá a věštba sta-
tečná. Ale jak německé politiky známe, nepo-
trvá jejich ráže asi déle, než až k bitvě samé
a pak nastoupí zase tichá resignace. Co paks
neněmeckých a zejmena slovan
ských stran na říšské radě týče, ty
se proti zavedení maďarské slu-
žební řeči jistě vzpírati nebudo
a vláda? Nynější sekční chefové uznají sotva
asi za svůj úkol, aby pro omezení němčiny
v armádě provokovali krisi, ve které by jistě
podlehli. »Rakousko«, jak si je německá nota
představuje, uznalo již zcela jiné »hotové udá-
losti« a uzná zajisté i tuto nejnovější a nikol
asi posledníl
#31
alto_textblock
#31
O soudcovských poměrech v král.
českem.
(Dotaz posl. Brdlíka a soudr. n
správee ministra práv.)
Do veřejnosti pronikly opět zprávy o znač-
ných nepravidelnostech v postupových a služeb
ních poměrech v soudnictví v král. českém
V posledních dnech pak došly věci tak daleko,
že u zemského soudu v Praze vzniklo mez
právními praktikanty hnuti pro zachovávání
ustanovení zákonných, kterých sama justiční
správa nedodržuje.
Jest jisto, že již delší dobu jsou v perso-
nálním statu obvodu vrchn. zem. soudu v Praze
uprázdnéna tato místa
2 místa presidentská V. hod. třídy v Mosta
a L' berci,
2 místa radů vrchn. zem. soudu,
1 místo vrchn. rady zem. soudu v Praze.
6 míst radů zem. s. v Chebu, Praze, Kr
Hradci a 3 v Plzni,
26 míst radů z. s. u okr. soudů,
10 míst okr. soudců,
16 míst tajemníků,
21 míst adjunktů. Dalších 45 uprázdně-
ných míst adjunktských zastáváno jest tajem-
níky ad pers.
Kromě toho jest uprázdněno ještě 98 mlst
auskultantských již přes rok a po tutéž dobu
nepřijímají se nové právnické síly do služeb
soudních.
To vše děje se přes to, že personální sta-
tus král. českého jest nedostatečný a že síly
tyto ohromnou agendu země tak hospodářsky
vyvinuté řádně a v čas spracovati nemohou.
Dále jest jisto, že správa spravedlnos
valnou část agendy dává obstarávati bezplat-
#32
alto_textblock
#32
FEUILLETON.
#34
alto_textblock
#34
V Praze, 20. prosince. (Aby se to
Praze také nestalo.) V hlavním městě
naší „širší vlasti“, jak se v úřadním slohu dří-
ve říkalo a snad dosud ještě někde píše, ve
Vidni, mají nouzi o vodu. Už delší dobu, ale
nyní právě nejvíce. Jakže, ve Vídní, na „krás-
ném, modrém Dunaji“, který je stále žluto-zele-
navě šedý, v městě na tomto světovém veletoku
nedostatek vody? táže se udiven asi tak mnohý
čtenář. Ano a vskutku, je tomu tak! Vídeň má
slavný, po celé Evropě velobený vodovod, u samé
huby velikou, vždy plnou řeku a přece nyní
velikou nouzi o vodu. To je komická, vlastně
tragická čili smutná a přece veselá situnce,
pravda-li? Ve vělšině domů uzavřeny až na je-
den nebo dva všechny kohouty u vodovodu,a
městská rada vyzývá opětně co nejdůtklivěji
všechno obyvatelstvo, aby spotřebu vody n
nejmenší možnou míru obmezovalo, jí spořil-
a šetřilo, poněvadž by jinak nadejíti mohla —
katastrofa úplného bezvodí, Vlce než 125.000
hektolitrů denně ubývá poslední dobou zásobám
vodovodu.
Vídni přivádí se dosud výlečná voda z tak
zvaných „vysokých“ pramenů alpských, ze zá-
sob, jež stále doplňují horské deště, jakož i
věčně tající a věčně se nahrazující sněhy v alp-
ských výšinách, tedy ze zdrojů, jež se „věde-
cky“ považují za naprosto nevyčerpatelné a
věčně stejné. A přece taková nyní nouze, že
se z kalamity stává čirá katastrofa. Několik mě-
síců nálo jen pršelo, pak nepadal sníh a „vě
decká jistota“ je nahromadě. Kdyby to byl slav-
ným autoritám rakouským někdo prorokoval,
když jednotn, vodovod ve Vídni zaváděly.
byly by ho poslaly do blázince. A nyní je ve
Vědni taková nouze o vodu, že se veřejnýmt-
#35
alto_textblock
#35
skem důtklivě žádá, aby se ani ve státních veli-
kých palácích již netrpělo splachování záchodů
drahocennou vodou, nýbrž aby se kolmé hladké
plochy pissoirů urinolem čistily a jinak aby se
do klosetů rychle zaváděly olejové sifony, poně-
vadž prý je zrovna hříchem plýtvati vodou na
takovýchto místech... Okrajem města protéká
jedna z největších řek evropských, znamenite
zregulovaný Dunaj, a Vídeň nemá žádné téměř
užitkové vody, tak že se žehrá i na záchodky
justičního paláce, ministerských budov a uni
versity pro jejich spotřebu vody! V této nouzi
která hrozí, že stane se trvalou, ohlížejí se ol
cové města Vídně v plném kvapu po nových
nyní spodních pramenech, napájených povodin
Dunaje, aby vodou z těchto nízkých zřídel se
sílili proud dosavadního vysokého vedení. Bu-
deu tody miti Vídeňané na příště v jednotném
vedoní vodu smíšenou, novou „vídeňskou směs“
čili „melánž“ jako při kávě ... Ale jenom aby
už ji měli!
Proč to zde uvádím? Pro poučení Praze
která se chystá na provedení velkého vodovodu
také s jedinou vodou.
„Ale u nás se má věe jinak“ slyším volati
„U nás se nepovede voda z alpských pramenů.
nýbrž ze spodních vod, z hlubokých podzem-
ních nádrží, a ty jsou dle dobrozdání věde-
ckých autorit nevyčerpatelny...“ Ano, ano.
autority tak uznaly a my jsme od starodávna
velcí autoritáři, ale proto přece byli mnozt
z otcův našeho města po letošním suchém létě
i podzimu naplněni starostí, zdali snad pro
příští velkou Prahu určená voda v útrobá l
země kolem Káraného — z valné části ne-
vyschla. Náměstek starostův pan dr. Štych
uklidnil však znepokojené ty lidi malé víry
onehdy radostnou zprávou, že dle referátu po-
volaných odborníků hladina spodních vod u Ká-
raného navzdor dlouhému letošnímu suchu ni-
kterak nepoklesla, čili, že té vody přes léto an
první část suchého podzimu neubylo.
-
#36
alto_textblock
#36
To jsme si všichni spokojeně oddychli: ta voda
je tam tedy pořád ještě všecka! Nevykouřila se
což považovati dlužno za neklamný důkaz, že
letní horko a sucho až tam dolů neproniká a že
ty káranecké nádrže leží jak náleží hluboku
To je velikou útěehou pro všechny úzkostliv
duše, jež se strachují, aby... ale nemalujme
čerta na zeď, jak naši němečtí přátelé říkaji
a nevyslovujme raději ani té příšerné obavy
Vody tedy u Káraného od jejího objevent
neubylo. Victoria, sláva, hurá! Ale — snad při
spěla k tomuto radostnému faktu také nahodilá
okolnost, že se ta voda od Káraného do Prahy
ještě nezačala odvádět, nemyslíte? Mně se zdá
že by tam nyní té vody jistě nebylo více, kdyby
vodovod již pracoval ... ale to prozatím nepadá
na váhu. Vodovod není ještě hotov a nebude
tak hned pořízen; než tak se stane, uplyne ještě
mnoho vody z české země tam do moře a prote
musí býti nejenom zbožným přáním nás všech
nýbrž také svatým úkolem povolaných kruhů
pečovati, aby voda ve studených jámách u Ká-
raného pohromadě zůstala a se nevytrácela, což
není věcí tak snadnou, povážíme-li, že je vod
živel prchavý a že na příklad i ve Chvalínském
moři každých padesát let o značné poznání vody
ubývá. „Ono se říká, že se nevymastí, a vy-
mastí se!“ praví kdesi mudre jakýsi a totéž
může se s malou slovní změnou říci také o vodé
vůbec a tedy i o vodě u Káraného zvláště, ale
ovšem — až půjde vodovod. Leč budoucnost
těchto spodních vod je zahalena ve tmu, jejíž
hloubku jenom mínění učenců proniknouti se
snaží. Všechen respekt před znalci vodopisnýeh
poměrů naší vlasti, ale lůno matky země je zá-
hadné a také geologové jsou takřka říkajíc —
jenom lidé. Všichni lidé pak jsou omylní. Pro-
fesor dr. Jan Krejčí na příklad byl jistě velký
geolog a ten označoval jako jediné místo, kde
prý je pro Prahu dostatek vody čisté a zdravé-
spodní prameny, jež se do vllavského řečište
vyvírají — u vyšehradské skály. Vydal o tom
#37
alto_textblock
#37
zvláštní pojednání a učinil v tom směru také
jsa členem obecního zastupitelstva, obrněný ná-
vrh. Věří dnes ještě někdo, že se Krejčí ne
mýlil? A mýlila-li se jedna autorita, preč by se
nemohla mýliti také druhá a třetí?
Nemožného není nic na světě, zejména to
co se kdysi již skutečně událo a proto nezbývá
než abychom na modlitbách trvali, prosíce, aby
ty spodní vody u Káraného také v následujícíeh
desítiletích pohromadě zůstaly a se nevytratily
aspcň než potrubí položeno bude a vodovod praco-
vati začne, poněvadž by jinak marně vydáno
bylo 35 milionů korun, na něž — z původníeh
25 milionů — rozpočet nákladu do dnešního
dne vzrostl. Znalci nám v té příčině arci dávaj
útěchu velikou — jenom aby nám nějakou
špatnust nevyvedla příro d al
Anebo jednotn; vodovod, jako ve Vídni
K pití má Vídeň i dnes ještě vody dosti a měst
ská rada nemusila by své občanstvo odkazovat
na sodovku, minerální vody, alkohol a alkoholu
prosté nápoje, ale voda u žitková schází, ač
koli se kolem valí ohromný veletok Dunaje
Tento paradoxní, na pohled takřka protismyslný
tragicky hloupý zjev způsobil jednotný vodo-
vod, když v jeho zřidlech vody ubylo. Ohromné
spousty vody valí se neustále Vídní dolů, k Čer
nému moři, ale město nemá k nim žádného po-
trubí, žádného vedení. Také Prahou protěká
slušná řeka, sice mnohem slabší Dunaje, ale
proto přece i za suchého léta plně vydatná, eož
zkušenost právě dokazuje — jak by asi Pra-
žané kleli, kdyby měli sice drahý vodovod
plnou řeku u huby, ale žádnou vodu k mytí, nie
na čistění bytů, na proplachování kloselů, na
kropení ulic a tak dálet
Ať si mluví autority co mluví, nikdo přece
neuvěří, že by, co Vídeň právě stihlo, také
Prahu stihnouti nemohlo. Ovšem, kdyby šlo je
nom o nějakou krátkou, pomíjející nouzi za
dlouhou řadu lot, nestála by věc snad ani za
#38
alto_textblock
#38
starost, ale což kdyby taková nouze častěji se
opakovala anebo dokonce chronickou, vleklou
a trvalou stala?... „Pak postavíme neb zřídím
si nový vodovod na vodu užitkovou z Vltavy,
odpověděl na moji otázku jeden z otcův nyněj-
šího projektu. „Ale ten už máme,“ namítám
skromně já, „proč ho tedy neponechat vedle
nového vodovodu na vodu pitnou??
„Aby se lidé nemýlili a nevařili vodou
vltavskou!“ Tklivá to starost do budoucna,
avšak: trápí se nyní někdo strachem, aby někde
nevařili vltavskou vodou z dosavadního, také
jednotného vodovodu? Anebo zmírá snad slavný
fysikát úzkostí, aby se někdo někde nenapil ml-
sto flekovského piva doma v kuchyni bamyžného
petroleje?.... Lidé budou snad míti také n
příště ještě trochu rozumu, trochu zraku nebo
čichu a — snad také trochu péče o vlastní
svoje zdraví, aspoň tolik toho všeho, jako do-
sud. A pak: filtrujte vltavskou vodu moderním.
vědeckým způsobem a ona přestane býti nebez-
pečnou, aspoň tak nebezpečnou, aby nebyi
strach z jediné mýlky, z jediného přehmatu.
Avšak — co jsou platny tyto opozděné
řeči! O jednotném vodovodu je prý už defini-
tivně rozhodnuto ... Opravdu? Jakmile je od-
hlasováno, nesmí se již o věci přemýšlet, nesmí
se již dbáti ani zkušeností jínde nabytých? Ne-
smí se již státi žádná změna k lepšímu? Musí
se již hráti odvážný hazard, ať to stojí co chce?
A což kdyby nebyl onehdy pan dr. Štych mohl
dáti tazatelům na radnici uspokojivou odpověd,
že vody u Káraného suchem neubylo? Kdyby
jí tam bylo skutečně a značně ubylo? . . . Ha-
zard je hazard, ale zde by se nemohlo ani
říci: Po nás přijde potopat