#1
alto_textblock
#1
Číslo 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník.4
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
sice: v sobotu, 5. července, večer v městském
divadle akademie s přednáškou pana faráře
Žilky »0 významu Husově« — druhý den vypravena
bude III. pouť na Kozí Hrádek, odp.
o 1. hod., kde promluví redaktor Vilém Votruba.
Po akademii večer zaplanou po návrších ohně,
které dle usnesení obstarají hasiči, strojvůdcové
a — veteráni! V neděli, dne 29. června, pořádali
veteráni slavnou mši a za týden budou
— pálit hranice za Husa. (!!) Oslavovatelům
bude to asi lhostejné, neboť mnoho velitelů a
a předsedů srovná ve své osobě: dnes po veteránsku
— po druhé po sokolsku — po třetí
nese o vzkříšení nebesa — a na konec »oslavuje«,
vlastně zneuctívá. památku neohrožených
mučenníků za své přesvědčení! Z takové oslavy
činí nám vyloučení naše jenom stkvělé dosti-
učinění. My oslavíme památku charakterního
muže a jeho pevné přesvědčení po svém způsobu:
přednáškou o významu mistra J. Husa,
která konati se bude v sobotu, dne 5. července,
večer, v místnosti spolkové, ku kteréž se, soudruzi
i soudružky, hojně dostavte.
— Dělnictvo táborské protestovati bude dne
6. Července o 10. hod. dop. proti zemské
dani z piva a bezprávnosti dělnictva
ve velkém sále na »Střelnici« na veřejné schůzi.
Ku schůzi pozváni jsou také oba zemští poslanci
dr. Kotrbelec a A. Šťastný. Soudruzi a
soudružky, přičiňte se, aby protest byl projevem
veškerého strádajícího lidu a dostavte se v největším
počtu.
+ Památku mučenníka kostnického oslaví
dělnictvo jindř.-hradecké přednáškou »Proč dělnictvo
oslavuje mistra J. Husa«. Přednáška
koná se 6. července o 10. hod. dopol. v hostinci
pana Fr. Ecka. Soudruzi, agitujte pro hojnou
účasť.
+ Do Jindř. Hradce. Soudruzi v místě a
okolí, kteří hodlají navštíviti naši I. Dělnickou
Výstavu v Praze, upozorňují se na to, aby zavčas
přihlásili se u soudr. Kubáka, aby další
přípravy ku připojení se k výpravě soudruhu
z Č. Budějovic zařízeny býti mohly. Soudruzi
mohou si též po částkách u jmenovaného soudruha
potřebný obnos k jízdě nastřádati.
4- Vzorem, jakým dělník býti nemá, jest
jakýsi Stehno v továrně Schwarze a Brilla
v J. Hradci, jemuž někteří dělníci také pane
#5
alto_textblock
#5
mistře přezdívají. Člověk ten denuncuje jednotlivé
dělníky, jak může; súčastní-li se sám schůze
dělníků, je tam jen proto, aby mohl podati
panu řiditeli raport o tom, co ve schůzi slyšel.
Takový tvor bez páteře zapomíná, že i jemu
až úlohu mouřenína dohraje, ukáže zaměstnavatel,
kde tesař nechal díru. Dělníci, buďte na
tohoto pána pozornými, a až opět svůj špiclov-
ský nos mezi vás vstrčí, vyvoďte z toho důsledky.
— Ještě k obecním volbám v Táboře. O
volbách ve III. sboru přinesli jsme zprávu
v čísle minulém, z níž šlo na jevo, jak zoufale
bránili se někteří výboři, aby se »udrželi«. Zna-
mená-li pro obec, výbora Krcha ztráta mandátu
značný úbytek příjmů z obec, prací jemu do
kapsy plynoucích, znamenala by ztráta mandátu
pro p. Setunskýho hotovou katastrofu. Kdyby
finance obecní svěřeny byly do rukou přímého
a nestranného člověka, byla by to těžká rána
pro ty — kteří dluží obecní dávky ve veliké
výši — nu a tomu jest nutno po názoru takových
»radů« zabrániti s nasazením všeho slušného
i neslušného boje. I osvědčený nepřítel
nedělního klidu, otylý Jakub Zeis, který, jak se
zdá, je na mandát obec, staršího doživotně pojištěn,
by propadnutí velmi těžce ztrávil a proto
— všechny ohledy na stranu, jen když zvítězíme!
Nu a historičtí tito copánkové byli nám
krásně a jak se říká, v'bázni boží zachováni i
ve II. a v I. sboru! Možnost zvolení lidí takovéto
kvality dokazuje jednak neurovnalost schátralých
volebních řádů, dle kterých kdo koupí
a sebere víc plnomocenství má také více schopnosti
k obec, hospodářství, a dále tupou lhostejnost
voličů naproti pokroku a sociální spravedlnosti.
Kdyby voličové přemýšleli, museli by poznat,
že pánové peníze za své zvolení nevyhazují nadarmo
a že si to budou hledět vynahradit. Poznámka
jistého časopisu, jakoby soc. dem. střežili
své voliče, sluší uvést na pravou míru: Ano
museli jsme své voliče střežit, aby se nedostali
do rukou panu Krchovi, Kroupoví atd., aby je tito
po svém způsobu »nezpracovali«, a dále proto,
abychom viděli ten strach a zoufalost vládních
některých kandidátů.
+ Neštěstí v táborském pivovaře. Při
zkoušení velikých nových sudů minulý týden
vyraženo u jednoho tlakem páry dno, čímž způsobeno
těžké poranění zaměstnanému při této
práci bednáři na hlavě. Pozoruhodné jest, že
#6
alto_textblock
#6
neštěstí v tomto pivovaře tak zhusta se vyskytují
a my budeme příležitě nuceni, se k poměrům
tu panujícím vrátiti a pátrati po příčinách.
+ Takovému nejlépe se vyhnout. Obyvatelé
domu číslo 755. na Josefském ná něstí stěžují
si na neurvalost jistého Václava Čečky, který
každému vynadá a posledně dokonce užil slov
»Bohm. Gesindel«, ač sám správně německy neumí.
Oproti takovým lidem je jediný a nejlepší
prostředek: vyhnouti se jim a naprosto je
ignorovati.
+ Významné číslice. Když svého času zemský
sněm český následoval jiné země a zavedl
na návrh německého liberála Lipperta stravovací
stanice, činila se z toho v mladočeských
orgánech veliká sociální reforma. Listy sociálně
demokratické byly kaceřovány, napsaly-li pravdu,
že to nic není, že každý slušný dělník, pokud
jen trochu mu bude možno, bude se »sociálně
reformním« stravovnám vyhýbat. Ale naši »sociální
politikáři« z »Nár. Listů« a »Politiky« šli
ještě dále. Když již byly stravovny zavedeny,
lamentovali, že se v nich cestující příliš hýčkají
a velmi dobře stravují (!!), jinak prý by nemohlo
se jeviti tak veliké číslo cestujících ve stravov-
nách, kteří jen pro toto »pohodlí« raději cestují
než by pracovali. Než číslice usvědčují všechny
tyto přátely dělného lidu ze lži anebo alespoň
z naprosté neznalosti poměrů. Máme po ruce několik
číslic z inspektorátu stravoven (počtem
44) v obvodu Č. Budějovickém. Přehled návštěv
ve stravovnách těchto za posledních šest roků
jeví se takto: r. 1897 82.545 návštěv, r. 1898
93.715 návštěv. V letech těchto jevil se již téměř
ve všech oborech nedostatek práce následkem
rozháranosti v politice i v obchodu, zaviněný
hlavně šovinistickým nacionálním třeštěním
a pak neúrodou téměř v celé Evropě. R.
1899 68.073 návštěv, r. 1900 62.236 návštěv.
V letech těchto valně tedy návštěva stravoven
klesla, poněvadž byl průmysl v lepším rozkvětu,
stoupla ale o více než o celou třetinu již v roce
1901 a sice na 93.372 návštěv, následkem krise
průmyslové, hlavně v kovoprůmyslu, na kterýžto
obor připadají téměř dvě třetiny návštěvníků.
R. 1902 vykazuje počet návštěvníků za 5 měsíců
již 59.896, ne o mnoho méně jako v roce
1900 za celý rok. Proto v bídě a hospodářské
mizerii nechť hledají ti, jimž návštěva stravoven
bije do očí, její původ a ne v blahodárném (!?)
#8
alto_textblock
#8
Posvátná lásko k svobodě,
sprovoď ty naše mstitele,
svobodo, drahá, hrdině
bojuj za naše přátelé!
K praporům našim rychle spěj
vítězství na tvůj mužný hlas;
nechť vrahové — než scepeněj’ —
co vítěze zří slavné nás!
Do zbraně, občané,
v šik svůj se každý řaď’,
jen dál, jen dál,
krev nečistá ať skropí luh i sad.
Rouget de ľ Isle.
#9
alto_textblock
#9
v svůj šik se každý řaď,
jen dál, jen dál,
krev nečistá ať skropí luh i sad.
#10
alto_textblock
#10
i slávy, jež je přebude.
Nechtíce pak jich přetrvat,
leč sdílet s nimi hrobu kout,
jediný cíl pak budem znát:
je pomstít nebo zahynout!
Do zbraně, občané,
#11
alto_textblock
#11
Díl I.
Písně z dob probuzení dělnictva.
Marseillaise.
(Revoluční hymna národa francouzského.)
Ve zbraň již, dítky Francie,
den slávy na trůn zasedá!
Hle, proti nám tyranie
krvavý prapor pozvedá.
Poslyšte, jak po krajích tam
zástupy řádí zběsile,
přichází vraždit v loktech vám
ženy i děti rozmilé.
Do zbraně, občané,
v svůj šik se každý řaď,
jen dál, jen dál,
krev nečistá ať skropí luh i sad..
Co chce ta rota otroků,
zrádců i králů spiklených?
Nač pouta vlekou po boku
#12
alto_textblock
#12
iNákladem časopisu „Nový Jihočeský Dělníku
1902
#13
alto_textblock
#13
Sestavil VE VE
David Vilda
#14
alto_textblock
#14
getové, V. L. Liberté-ho (Cajthamla), J. Krap-
kovy atd.
11. díl.
„Písně z dob nejnovější“,
obsahovati bude práce: Vojtovy, Běly Krap-
kové, J. Soukupa, V. Kučery, Č. Pilulky, Karla
Horna (Leonardiho), Lysického, Myslíkovy, L.
Potockého, Křenovického a jiné.
IH. díl.
„Písně dělníkovy“,
obsahovati bude práce mé některé starší, ku
kterým však jsem přidal celou řadu písní nových,
výhradně pro sbírku tuto napsaných a
dosud nikde neotištěných.
Některé práce starší, své i cizí, jsem dle
požadavků doby novější opravil, jiné ve sbírce
této opět vynechal.
Podávám milým čtenářům práce opravdu
jen cenné v důvěře, že snaze mé každý porozumí!
Nechať nadšený, dělnický zpěv znovu za-
hřímá v prohnilý ten světa řád! »Jen píseň
Svoji pěj!« Ty dělníče dosud nevolný a zjař-
mený! V písni dělnické, vytrysklé z duše
soudruhů — prostých dělníků, skrývá se kouzlo
nadšení — a když v boji za svá práva umdléváme,
nechať nám prostá, tklivá píseň naše
poskytne nových sil ku práci pospolité; nových
sil k bojům dalším za naše práva, volnost a
svobodu!
David Vilda.