#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník.“
#3
alto_textblock
#3
o
ao
#4
alto_textblock
#4
viteli i majiteli staveb na konci stávky v r.1899
přijaty a vlastnoručně podepsány byly. Dbejte,
by ani jediný nebyl mezi vámi, který za jiných
podmínek nabízel by se k práci a vaše dost
nepatrné výhody, získané dlouhým a těžkým
bojem, rušil.
První shoda docílena byla tehdy v Poříči;
vizte o tom:
Protokol
sepsaný v Poříči, dne 11. dubna 1899, ve stavební
kanceláři pana c. k. rytmistra Hubatky:
Předmět:
Urovnání mzdových a pracovních differencí
mezi stávkujícími dělníky stavebními a jmenovaným
podnikatelem staveb.
Přítomni:
Pan inženýr Mikuláš z Bukovič v zastoupení
pana c. k. rytmistra Hubatky.
Zastoupení stávkujících dělníků: Karel
Vaněk, redaktor »Jihočeského Dělníka« v Česk.
Budějovicích; Fr. Mysliveček, redaktor časopisu
»Stavebník« v Praze; Jan Votava, tesař z Česk.
Budějovic; František Čibák, tesař z Č. Budějovic;
Matěj Novák, zednický polír v Poříči.
Mezi oběma stranami ujednáno následující,
dnem 12. dubna počínaje, závazné podmínky:
I. Doba pracovní stanoví se na deset hodin
denně od 7. hod. ranní do 6. hod. večerní v poledne
s přestávkou jednohodinovou. Nevyhnutelné
práce přes čas: Jen výminečně v pracecb
nutných, jako stavění lešení, hašení vápna, připouští
se výminka pro ony dělníky, kteří ku
pracem těm dobrovolně se přihlásí. Hodiny
takové budou zvláště honorovány.
II. Obě strany vyslovují svůj souhlas s dosavadním
zvýšením mzdy o 15% a sice tak,
aby dělnice mající nyní 50 kr. měla budoucně
57 kr., dělník mající 80 kr. nejméně 92 kr,
zedník mající nyní 1 zl. 25 kr. na příště 1 zl.
45 kr.; totéž platí i pro tesaře.
III. Zástupce podnikatele zavazuje se dělníkům
u něho zaměstnaným poskytnout! v den
1. května úplný pracovní klid.
IV. Zástupcové stávkujících zavazují se
ujednání toto přivésti u všeobecnou známost
dělnictvu a působiti k tomu, by za podmínek
těchto zítřejším dnem práci zahájivší dělnictvo
nebylo z práce vyrušováno.
V Poříči, dne 11. dubna 1899.
Skončeno a podepsáno:
Mysliveček Mikuláš z Bukovič /.
Jan Votava K. Vaněk
Frant. Čihák Josef Kubák, zapisovatel.
Matěj Novák.
O docílené shodě v Č. Budějovicích sepsáno
bylo následující:
Prohlášení
jímž podepsaný se zavazuje, přistoupili na následující
mzdové a pracovní požadavky pod jeho
dozorem aneb přímo u něho zaměstnaného dělnictva:
I. Pracovní doba stanoví se na deset hodin
denně pravidlem, a sice od 7. hod. ranní do
6. hod. večerní s polední přestávkou jednohodinovou.
II. Minimální mzda stanovena jest pro zedníky
a tesaře na 1 zl. 40 kr., pro nádenníky
na 1 zl., pro ženské 65 kr., pro učně 1 rokem
50 kr., 2. rokem 70 kr., 3. rokem 90 kr. denně.
III. V den 1. května co dělnického svátku
se nepracuje.
Současně prohlašuji, že s veškerými zde
jmenovanými podmínkami souhlasím a je za
závazné pro mne uznávám i v tom případě, že
prováděl bych stavby v režii své vlastni. Tomu
na svědectví můj vlastnoruční podpis.
#5
alto_textblock
#5
Podmínky tyto podepsány jsou následujícími
staviteli a majiteli staveb
a sice dne
13. dubna 1899. Tomáš Schaffel- Josef Svobodný
hofer
14. „ „ Emanuel Löb Josef Čečka
Karel Schmieth Jakub Böhm
17. „ „ Martin Kaper Frant. Kreps
„ Forhansl Frant.
Karel Schmiedth Mart. Holanský
18. „ „ T. Schaffelhofer Tomáš Tvaroh
„ Josef Smrž
19. „ „ „ An. Völkl
„ Vojtěch Pazour
25. „ „ Rausch Frant. Jungwirth
26. „ „ „ Vojtěch Míčan
#6
alto_textblock
#6
Dále podepsali podmínky tyto všichni ná-
#7
alto_textblock
#7
sledující stavitelově: Hromádka A., Dick Jindřich,
Douša Julius, Hauptvogel Josef, Lebeda
Josef, Lukáš Václav, Priesel Josef, Slunečko
Jan, Staberňak Jakub, Toufar J. a Musil A.
a t. d.
Žádný však z těchto podnikatelů nedodržuje
všechny podmínky, ku kterým se zavázal,
zejména pp. Toufar a Musil vyplácejí mzdu, jak
se jim zlíbí. Mohli-li si to ale dovolit v době
stavební krise, musejí tomu odvyknout nyní na
stavbě státní budovy a dáti dělnictvu vše, co
před třemi roky získalo a na co také má plné
právo, neboť to stále ještě žádná mzda není.
S příjmem 1 zl. 40 kr., který jako minimální
mzda jest zde stanoven, musí velmi skrovně rodina
žit, kdyby každý den jej měla, ale stavební
dělnictvo má ušetřit z toho ještě na živobytí
v zimě a odpočítat i letní dny, v nichž pro nepohodu
nepracuje.
Každého z nás musí býti proto přední povinností,
býti nápomocnu stavebnímu dělnictvu,
by když ne vyšší, tedy alespoň tuto skrovnou
mzdu nyní dostávalo. V prvé řadě obracíme se na
okr. hejtmanství, by svým vlivem k tomu působilo,
a naše živnostenská i obchodní společenstva
nemají také mlčet, v jejich vlastním zájmu bylo,
aby byly již dávno promluvily.
#8
alto_textblock
#8
Z českého jihu.
— Dali si vysvědčení. V posledním čísle
»Stráže Lidu« dali si zdejší »národní« chasníci
vysvědčení, které je charakterisuje. Dokázali, že
nejenom je jim milejší židovský zaměstnavatel
než chudý a poctivý český dělník, ale oni —
snad za žold — ještě ve svém nepoctivém plátku
tohoto židovského zaměstnavatele bájí a na
dělníka, který již v hrobě tlí, hází špínu. Je jejich
věcí, posuzují-li zedníka dle nepříčetného
stavu br. Vrby o volbách do okr. nem. pokladny
a dle rváčské jeho ráže, my vidíme mezi
zedníky lidi poctivé a mravnější než leckterý
noční povalovač po hospodách, třeba sedí v okr.
nem. pokladně. A k pořádným lidem, poctivým
a spolehlivým zaradujeme zemřelého Peterku, o
němž nejen, že každý dobré věci vypráví, ale’
lituje jej pro jeho dovednost a vytrvalost v
práci. »Stráž Lidu« však, berouc v ochranu židovského
kapitalistu Sattlera, plvá svou nečistou
slinu na jeho hrob a namáhá se donutiti veřejnost
aby věřila, že jen to je pravdou, co vypovídal
u okr. hejtmanství Sattler. Peterka prý
přišel k Sattlerovi a žádal, aby mu veškerou
práci zednickou přenechal, ale když Sattler viděl,
že práci zanedbává a chodí opilý (to říká každý
zaměstnavatel, když stane se dělníkovi podniku
úraz, pozn. red.), odejmul prý mu práci a on byl
spokojen (!!) Po delší době prý, kdy neměl
Peterka u Sattlera co dělat, přišel tam opilý,
vylezl na senník a spadl dolů. Po uvedení tohoto,
čemu žádný člověk nevěří a každý ko-
courkovský starosta by dovedl vyšetřováním
zjistit, že vše je lež (z jaké příčiny tak neučinil
p. dr. Novák, nedovedeme si představit), pouští
se »St. L.« do nás, známe-li prý zákon o nem.
pojišťování. Dle všeho lépe než Vy lenoši, kteří
ani ve prospěch dělníka, českého dělníka, a ve
prospěch dělnické zásady: potrestat každého zaměstnavatele,
který svou povinnost vůči zákonu
o nem. pojišťování zanedbává, kolo jste nevytáhli
na 5 minut cesty do Čt. Dvorů, by o věci
jste se informovali. Ovšem, Vám čerta záleží po-
mabat dělnictvu, Vy raději jej štvete, abyste se
měli sami dobře. Je drzou lží, že Peterka pracoval
od kusu, Sattler mu platil mzdu denně a
sice 1 zl. 10 kr. Také nebyl Peterka o práci
Sattlera žádat, Sattler sám pro něj poslal svého
hospodáře a sice proto, že vždy se mohl na něj
spolehnout, Peterka pracovával u něj po mnoho
let, vždy však nerad, říkal, že je vydřiduch.
Když měl Sattler pilno v polícha zapomněl mu
dát dovézt cihly, šel pracovat Peterka k p.
Heřmanskýmu, a když u toho byl hotov, vrátil
se po pěti dnech k Sattlerovi, dláždil mu stáje
a pak teprve pracoval na komíně, s kterého
spadl, když popoháněl jej Sattler, že málo pílí
a nedal mu ani dospělého přidávače, který by
mu pomohl postavit řádné lešení, ale byl mu přidán
na pomoc malý chlapec. Teprve, když ležel
již Peterka bezvědomí dole, celý rozbitý, propouštěl
jej Sattler z práce, zmrzačeného, že
sedm týdnů nemohl z postele. A za to za vše
nedostal chuďas haléř náhrady, okr. nem. pokladna
v Č. Budějovicích odepřela mu nem.
podporu způsobem nezákonným a hájí zámožného
žida, který i na zákon o nem. pojišťování
#9
alto_textblock
#9
a na okr. nem. pokladnu samu hvízdal, anebo
— — ve Čtyřech Dvorech si všelicos lidé vypráví,
a říkají, že umí si vše dobře předejit ....
My čekáme zvědavě, jak a kdy vyřídí věc samo
okr. hejtmanství, dočká-li se toho ještě stará
vdova Peterková. Nepustíme však tento případ
se zřetele a provedeme to, co odepřela okr. nem..
pokladna resp. br. Mayer — sami. Nebude-li brzy
vše a ve prospěch Peterkové skončeno, obrátíme
se k vyšší instanci.
— Nuže, kde jste? Pomáhejte! Doslýcháme se,.
že v jednom zdejším věhlasném mlýně, v němž
židé ani Němci nerozhodují, ale čeští pánové
vedou v něm slovo a béřou z něj zisk, propuštěno
bylo nedávno 6 českých dělníků, aniž by
to bývalo nutným. Za nedlouhý Čas bylo již ;
třeba jejich práce a oni vzati zpět. Ale poslední
sobotu, když nejnutnější práce udělali,
byli zase 4 dělníci propuštěni, že ještě se ani
nevzpamatovali z pohromy, která prvním propuštěním
je stihla. Je to smutné, když bohatí
vlastenci nedovedou po několik týdnů vydržeti
4 české dělníky v zaměstnání, aby se jim zisk
neztenčil. Pánové Mayere, Vodňanský a dre
Meysle, nedávno slibovali jste dělnictvu, že je
o ně postaráno, Vy opatříte prý každému místo
u firmy českých vlastenců, když Němci je budou
týrat, co pak říkáte tomu zde, jak se o tyto
české dělníky staráte a kde že je Váš vliv na
firmy vlastenecké? ...
— A ještě jeden případ. Jsou to asi titéž
páni, kteří vedle mlýna vlastní více akcií české
smaltovny. Pan dr. Zátka, Schätinger, inteligent
Vodička, páter Šrámek et tutti quanti rozhodují
tam současně a proto asi nachází dělnictvo
v závodě tomto tentýž blahobyt. Ještě nedávno
dostávali výpomocní dělníci 70 až 85 kr. denně
mzdy. Byla to mzda hladová, každý to musí
uznat, ale pánům naskytla se veliká nezaměstnanost
dělnictva a oni nedovedli se opanovat,
aby k svému prospěchu nešťastný stav českého
dělníka nevyužili: dnes platí dělníkům jen
60 kr. denně a ještě si hrají na milostivé, dostali
prý by dost lidu za 50 kr. Pak se mluví
o německém utiskování? Hůře to nedělá
žádný žid.
+ Není to nikdy slušné, zjedná-li si někdo
na práci vězně místo svobodných dělníků; v panující
však nezaměstnanosti dělnictva dáti si
vězni rozštípat dříví, je již více než bezohlednost.
Jak ale nazvati toto, když činí tak sám
katolický kněz? Dne 26. června řezali dříví
vězni ze zdejší krajské trestnice jistému páteru,
bydlícímu v domě paní Blažkové v Gymnasiální
ulici číslo 27. Tomu také by bylo lépe sloužilo,
prožít čtyry léta svého života mezi lidem,
aby poznal jeho svízele, než v uzavřeném alum-
nátě, kde líná bezstarostnost jest domovem.
— »Pakáž!« Toť obyčejný výrok p. Karla
Berounského, pekaře ve Čtyrech Dvorech. Nemine
dne, aby tak sprostě nenadával tento
veliký vlastenec chudému českému lidu. Správně
mu řekl dělník Štěpka, s kterým měl tento
»vznešený« pán rozmluvu, by se ohlédl kolem
sebe, že má té »pakáže« doma dost. Radíme
Vám, pane Berounský, byste s tou »pakáží«
přestal, neb komu prodával byste svůj »chutný
chléb«, kdyby té »pakáže« nebylo? Nebudete-li
slušným, Vy vlastenecký klerikále (celá rodina
je u sv. Petra), pak s Vámi promluvíme jinak.
— Dlužno poznamenati, že tento podařený vla-
stavec byl také kandidován do obecního zastupitelstva
ve Čtyrech Dvorech. Bude-li česká
strana kandidovat vždy takové Berounské, pak
má naději na »vítězství«.
Jeden z té pakáží.
— Desetileté jubileum. Dělnický vzdělávací
spolek »Pokrok« v Kard. Řečici koná v neděli,
dne 13. července, slavnost svého desetiletého
trvání. V předvečer slavnosti uspořádáno bude
divadelní představení, v neděli pak přednáška
o významu dělnických vzdělávacích spolků a
vycházka do zahrady »Ameriky«, spojená se
zábavou s bohatým programem vypravenou.
Očekává se od ct. příznivců, že slavnost četnou
návštěvou svou poctí a také jistě veškeré okolní
spolky bratrské se jí súčastní. Výbor.
— Památné dny mistra Jana Husí oslaví
letošního roku také soudruzi ve Čtyrech Dvorech
přednáškou a osvětlením ve své spolkové místnosti.
— Oslava Husova v Táboře pořádána bude
všemi spolky táborskými (vyjma Dělnického
spolku soc. dem., který pánové jako obyčejně-
vynechali), pod protektorátem sl. městské rady.
— — — Oslava díti se bude po dva dny a.