ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2710a9a0-71f2-11dc-92c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 291. ze dne 21. října 1904
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy. = Zákaz zápasů s býky v neděli. Z Madridu se oznamuje: V posledních dnech panuje mezi přáteli zápasů s býky — a mezi Španěly je málo kdo, jenž by byl přímo nepříznivý těmto zápasům — značné rozčilení. Ústav pro sociální reformy, jemuž bylo vládou uloženo, vykládati nedávný zákon o neděl- ním klidu v pochybných případech, přijal jedenácti hlasy proti osmi zákaz zápasů s býky v neděli. Zpráva o tom rozšířila se rychlostí blesku po celé zemi a vzbudila všude zděšení podobné panice. »Im- parcial« a jiné velké časopisy prohlašují, že zákaz zápasů s býky v neděli rovná se úplnému zrušení těchto zápasů, neboť v jiný den nesejde se do arény tolik lidu, aby bezpečně dalo se očekávat uhražení velmi značných nákladů na zápasy. Nejčelnější pla- zas de Toros pojmou 14—15 tisíc diváků a této cifry lze dosíci toliko v neděli. Při návštěvě 7000 jeví se dosud schodek. Návštěva musí být 8000—10.000 má-li být nějaký přebytek. Mistři v býčích zá- pasech, primeros espadas, jako Bombita, Fuentes atd., dají se platit víc než hrdinní tenoři. Před deseti lety dostávali ještě tito matadoři na nej výš 5000 peset za vystoupení. Slavný Guerrita, jenž nyní jako soukromník žije klidně ze svých millionů. vyhnal cenu na 10.000 peset. A poněvadž při zápase s býky musejí býti aspoň dva »primeros espadas«, poněvadž řádní andalusští býci pro zápasy jsou velmi drazí a poněvadž také cuadrilla (ostatní muž- stvo při zápasu) stojí peníze, stojí zápasy s býky v Madridě, v Barceloně, v Seville a jiných městech okrouhlé sumě 60.000 peset. Nebudou-li dovoleny býčí zápasy v neděli, neodváží se žádný podnikatel dáti takovouto sumu v šanc. Poněvadž většina špa- nělských arén jest pronajata a v nájemných smlou- vách výslovně jest uvedeno, že zápasy s býky smějí býti konány také v neděli, nastává důležitá otázka, zdali platné nájemné smlouvy stávají se teď neplat- nými. Možno tudíž očekávati četné spory a různé procesy. K tomu se ještě druží, že generální rady madridská a valencijská, jimž arény obou měst náležejí, vydržují svoje nemocnice a asyly skorem výhradně z přijmů svých plazas de Toros, takže se budou musit ohlednouti po nových příjmech. což není nikterak snadno. Někteří se sice domnívají, že obecenstvo zvykne býčím zápasům i ve všední den, ale to jest dosti pochybno a kdyby k tomu i došlo, byly by v každém větším španělském městě aspoň dva svátky týdně, poněvadž lid, aby se dostal na býčí zápasy, nešel by do práce. Mezi členy ústavu pro sociální reformy, kteří hlasovali pro zákaz zá- pasů v neděli, jsou též někteří, kteří se upřímně při- znávají, že považují zápasy s býky za divadlo bar- barské a nehodné vzdělaného národa a že by je nej- raději úplně potlačili. Dva z nich vedeni byli k tomu city naboženskými, poněvadž den věnovaný bohu ne- má býti znesvěcen krvavým divadlem. Avšak při hla- sování rozhodlo šest socialistických členů ústavu. kteří prohlásili, že jsou rozhodní a neuprosní nepřá- telé zápasů s býky a že nepřestanou zasazovat seo to, aby tato skvrna v životě španělského národa úplně byla vyhlazena. = K afféře Casa Riera, ve které jsme zazname- nali tolik dobrodružných, navzájem si odporujících zpráv, oznamuje se z Paříže: Dopisovatel »Matinu Mouthon, jenž z počátku jevil se býti přísným od
#3 alto_textblock #3
půrcem markýzovým, odebral se do Španělska a uči- nil tam tolik podivných objevů, že nyní nazývá do- mněle pravého Pedra Rieru a jeho přivržence zcela bez ostychu »tlupou taškářů«. Především zjistil, že listina objevená v matrikách v San Martino Sar- roka, v niž se stvrzuje úmrtí Alejandra Movy, tedy nynějšího majitele titulu a jmění Casa Rierů, jest hrubý padělek. Mouthon zjistil, že padělatelem jest jakýs páter Gouverd, jenž náležel pověstnému syn- díkátu z Neuilly. O tomto syndikátu, jakoži ostatních účastnících kampaně k vylákání dě- dictví vypravuje Mouthon velmi poučné věci. Vypravuje mimo jiné, že Gouverd byl duší celého spiknutí a že dovedl získati i poslance Firmina Faura a Paulmiera. Pro tento syndikát pracoval domnělý konsu! Soulre, o jehož výdání španělské soudyv poslední době žádaly a jakýs Prouhet tím způsobem, že na členech rodiny Riera, usazené v Katalonii, jež činí nároky na dědictví, žádali, aby se vzdali svých nároků za malé odbytné. Ostatně španělské soudy vydaly již zatykače na Pedra Rieru a pátera Gou- verda, jenž se nazývá biskupem kůru patriarchátu cařihradského a kilického a obžaloval je pro podvod. Francouzské soudy ostatně sledují celou záležitost dál. = Turecký konsul v Novorossijsku zavražděn. Přítel našeho listu oznamuje nám z Novorossijska na Kavkaze: Dne 11. t. m. za velmi krásného, slun- ného počasí procházel se zdejší turecký konsul, 27letý Chjerdaj bej na nábřeží moře, když k němu přiběhla panská městského stavitele Karlinského s dopisem, žádajíc, aby ihned naň dal odpověď. Konsul, nemaje při sobě ani tužky, odpověděl panské, že přijde dát osobně odpověď do domu Karlinského, kde býval ča- stým hostem, jako nadšený ctitel krásné paní Karlin- ské, kteréhožto poměru dovedli oba manželé jak ná- leží finančně vykořistit. Konsul odebral se ihned k domu Karlinských a jak míval v obyčeji, zaťukal deštníkem na první okno, jež se ihned otevřeloa krasavice Karlinská ukázala mu na hlavní vchod, kam ihned zamířil a netuše ničeho zlého, vešel na chodbu. Zde na něj číhal Karlinskij a střelil ho z re- volveru dvakráte do hlavy. Raněný chytil se rukama za hlavu, couvl zpět a klesl na chodník. Karlinská vyběhla z domu a úlisně utírala krev, řinoucí se z ran. Pak odnesli raněného do domu a položili jej na divan v ložnici Karlinské, kdež nebožák po dva- ceti minutách skonal. Tělo zavražděného dopraveno do městské nemocnice, kde bylo pitváno, načež mrtvola převezena do bytu konsulova a vložena do kovové rakve, by mohla být převezena do Cařihradu. Vrah Nikolaj Karlinskij se druhého dne ze svého činu vyznal a byl ponechán ve vazbě. Vlastní příčina zlo- činu dosud není známa. Zavražděný konsul těšil se ve městě všeobecné oblibě.
#4 alto_textblock #4
= Ukradení slonové. Neustálé kradení slonů, jichž se užívá při zpracování dříví teakového a na něž si stěžuje anglický konsu! v Čengmai v Siamu ve své zpravě za rok 1903, jest jednou z hlavních příčin, že vývozu tohoto dříví, velmi hledaného pro stavbu lodí, stále ubývá. Tyto krádeže dle dalších vývodů zprávy, jak se zdá, neustále se množí. Z jakéhos lesa nedaleko Rahengu bylo ukradeno tolik slonů, že britská firma, pro níž pracovali, pro- hlásila, že bude nucena vzdát se práce, budou-li tyto krádeže pokračovat. Cena slona schopného ku práci jest as 200 l. št. Ukradení slonové dopravují
#5 alto_textblock #5
se jednak přes hranici do Birmy aneho do států Šanů, jednak skrývají je zloději v oblasti džunglí na siamské půdě poblíže hranice
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze.
#7 alto_textblock #7
Dne 16. října 1904: Kemrova Marie, dcera obchodníka, 1 hod., 1698—II. Paštova Anna, dcera jednatele, 3 měs., 1803—II. Mašata Viktor, syn stroj- níka, 4 roky, 235—VIII. Machová Kateřina, manželka kočího, 54 roky, 288—VIII. — U Milosrdných bratří: Herajn Josef, nádenník, 60 roků. — U Mi- losrdných sester: Černá Anna, žebračka, 63 r. — Ve všeobecné nemocnici: Malík František, syn zedníka, 10 roků. Růžička Josef, dělník, 28 roků. Štembera Václav, obuvník, 64 roky. Schustrová Kate- řina, vdova, 70 roků. Taffek František, krejčí, 35 roků.
#8 alto_textblock #8
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#9 alto_textblock #9
V pátek 21. října.
#10 alto_textblock #10
8. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Eugenij Dolinin. Carmen. Opera o 4 dějstvích. Složil Georges Bizet. Slova dle novelly Mariméeovy napsali Meilhac a Halévy. Pře- ložila Eliška Krásnohorská. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák. Po druhém dějství přestávka.
#11 alto_textblock #11
Začátek o 7. hod.
#12 alto_textblock #12
Konec o 10. hod.
#13 alto_textblock #13
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru V pátek 21. října. Začátek o 7. hod. III. hra v předplacení Druhé vystoupení sl. Heleny Šolcovy. Po druhé: Romantické vrtochy. Veselohra o 2 jedn. Napsal X. Menhart Litoměřický. Režisér V. Spurný Ke konci se svolením sl. správy Národního divadla. Po 6.: Paní minemistrová. Veselohra o 1 jedn. Napsal L. Stroupežnický. Režisér V. Spurný-
#14 alto_textblock #14
Švandovo divadlo na Smíchově.
#15 alto_textblock #15
V pátek 21. října.
#16 alto_textblock #16
Začátek o 7. hod
#17 alto_textblock #17
III. hra v předplacení (páteční). Novinka: Lutty. Fraška o 3 jedn. Napsali Piere Veber. Přeložila Ma- tylda Pešková. Režisér Vilém Táborský
#18 alto_textblock #18
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vneradecn V pátek 21. října. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po 21.: Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova napsal O. Faster. 22582 Zejtra je lidové představení při malých cenách. Po třetí: Lydie.
#19 alto_textblock #19
— 32 —
#20 alto_textblock #20
—
#21 alto_textblock #21
29 —
#22 alto_textblock #22
Tu jsem se dala do smíchu. Tyto tlusté, všední ruce aby se dotýkaly babiččina parádního poreulánul »Ne, ne !« odvětila jsem, To již nebyl tak domýšlivý »Při sám Zeus, vy jste hezká v tom čepečku.« »Jsem vskutku?« »Ano, a smějete se a nevyjíždíte si na člověka, jako jindy.« »Ne.«
#23 alto_textblock #23
»Ne — nuže, šel jsem kolem, protože jsem nemohl spáti. Nemohl jsem spáti již po tři noci. Neviděl jsem vás od soboty, jak víte.« »Ne, nevěděla jsem.« Srdce mně počalo chorobně tlouci; nahnul se ke mně blíže přes římsu. Položila jsem koflik a vzala jsem miniaturu; myslila jsem si, že mi to dodá odvahy, když se budu dívati na Ambrosinu Eustasii. Počala jsemji oprašovati a byla jsem ráda, že se mi netřesou ruce. »Vy dábelsky mučíte — prosím za odpuštění; ale vy se nevěsíte člověku na krk jako jiná děvčata.« Cítila jsem, že v tom okamžiku »se mu sama věsím na krk« — to je hrozná fráze — ale proto je dána člo- věku řeč, aby zakryl své myšlenky, i děla jsem: »To věru, nel !« »Ambrosino —« (Oh, jak to skřípalo, když vyslovil mé jméno, až mne mrazilo.) »Ehm — vy víte, že vás mám náramně rád. Kdybyste si mne vzala, nemusila byste oprašovati mizerný porculán; slibuji vám —« Nikdy jsem si nedala trhati zub; mám na štěstí všechny běloučké a zdravé, ale slýchala jsem, že úzkost stoupá stále, až se konečně trhne a je vše odbyto. Ted
#24 alto_textblock #24
Jsem praktické povahy a překvapila mne mocně jedna myšlenka. Kdy asi mohl učiniti Mr. Gurrage »de- mande«? »Jak požádal Mr. Gurrage o mou ruku?« osmělila jsem se tázati babičky Podívala se na markýza, markýz se podíval nani a utíral si skřipec. Babička konečně promluvila : »Zde to není zvykem, Ambrosino, avšak, jak jsem pozorovala, dle všeho použije prvé příležitosti, aby požádal tebe samotnu.« To mne očekává něco příjemného! Bylo by to bý- valo dosti zlé, kdybych musila přestáti obvyklou dobu for- málního zasnoubení, na jaké mne vždy připravovalí, ale nechať si vyznávati lásku od Augusta Gurrage — no, to by mohlo zastrašiti i nejodvážnější srdce. Slíbila jsem však, že babičku poslechnu, nemohla jsem odmlouvati. Čekala jsem pouze na další pokyny. Nastala pomlčka, všem nám nepříjemná, potom babička promluvila t »Půjdeš na ten ples, mé dítě — budeš se hezky přívětivě tvářiti a budeš tančiti s oním mladíkem. Nebudeš upjatá, jako jsi byla až posud a on ti jistě učiní během večera vyznání. Ty je přijmeš a sneseš prvý výbuch jeho náklonnosti se všemožným půvabem, jehož jsi schopna. Uchráním tě všeho, co jen bude možná a slibuji ti, že tvé zasnoubení bude krátké.« Zmocnila se mne náhle závrať; ještě nikdy ve svém životě jsem neomdlela, ale všecek pokoj se mnou se točil a zdálo se, že musím vykřiknouti: »Ne, ne, nemohu to učiniti.« V tom se můj pohled svezl opět na babičku; modré skvrny se již opět objevily, seděla však hrdě vzpří- Lodová kra.
#25 alto_textblock #25
8