#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 2l. října.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 291
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#6
alto_textblock
#6
UDNl
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Válka.
#11
alto_textblock
#11
Z dobojované bitvy.
—ch. Z Londýna, 20. října. Z hlavního
stanu japonské armády oznamuje se neúřadně,
že jie bitva na řece Ša už skončena.
Japonci tvrdí, že tato bitva celkem skončila
jejich vítězstvím, ačkoli Rusové na některých
místech nepopíratelné úspěchy měli
Avšak toto vítězství není prý pro další vývo
věcí na bojišti nikterak rozhodujicím. Strategi-
cké rozestavení všech tří japonských armád po-
šinulo prý se na sever a zaujímá nyní rovno-
běžnou čáru s frontou, již měly armády pře
bitvou. O Kuropatkinovi tvrdí japonské zprávy
že odvedl jádro svojí armády v nejlepším po-
řádku nazpět, směrem k posicím, jež před za-
hájením útočného postupu zaujímalo. V Japon-
sku i zde uznává se obecně, že se strate
gické umění ruského vrc hníh
velitele poslední bitvou osvěd-
čilo ještě skvělejším způsobem,
než po bitvě u Ljaojanu
Z Londýna, 20. října. »Reuterově kance-
láři« telegrafuje se z Mukdenu přes Pekin
Velká bitva na řece Ša skončil
tím, že obě nepřátelská vojska
svými frontami proti sobě stojí,
jsouce jenom řekou Ša od sebe od-
dělena. V dělostřeleckém boji se dne 18.a
19. října celý den pokračovalo. Ruský střed
postupuje za prudké dělostřelby ka-
ždým dnem o něco ku předu. Na le-
vém křídle zaujímají Rusové od
16. října, navzdor vytrvalé střelbě Japoncůa
četným útokům japonské pěchoty, výtečné
postavení na výšině, jež řeku Ša
ovládá. Na pravém křídle používají Rusové
hmoždířů, jimiž Japonce zahnati chtějí s pa-
horku, který se uprostřed neveliké roviny na-
lezá. — Poslední deště způsobily, že voda v
řekách vysoko vystoupila, následkem čehož bude
nutno užiti při přechodu pontonů.
—ch. Z Petrohradu, 20. října. Z Mukdenu
oznamuje se: Generál Kuropatkin má
pevně v moci své posice na výši-
nách podél řeky Ša. Silné oddíly vojska
jsou rozestaveny na ochranu obou křídel na
řece Hunu u Suhuďapu a na silnici vedoucí z
#12
alto_textblock
#12
Mukdenu do Baňahuzy, tak že se obkličujících
pohybů generála Kurokia ani směrem od Han-
šanského průsmyku již není báti. Je-li skutečně
již zlomena síla útoků japonských a blízké do-
bývání opevněné ruské posice na řece Hunu vy-
loučeno, nedá se s bezpečností říci. Osmý
armádní sbor, jenž od polovi ce
měsíce září byl na cestě na boji-
ště, blíží se již k Mukdenu po
dráze. Až do celkového jeho přibytí a uvedení
do fronty uplynou tři neděle. Pak následovati
bude další posila pěti evropských brigád střelců;
brigády opatřeny jsou vesměs rychlopalnými
děly. Bezprostřední nebezpečí Port Arturu ne-
hrozí, jelikož až do konce roku jest zásoba po-
travin a střeliva.
#13
alto_textblock
#13
Z Paříže, 21. října. »Temps« dovídá se
z Petrohradu: Potvrzuje se zpráva o na-
prosté porážce dvou japonských di-
Z Londýna, 21. října. Dle japonských zpráv
do Říma došlých, četní ranění Rusové zemřeli
poněvadž zdravotní sbor nemohl stačit. Také
střelivo, jehož v posledních bojích značně bylo
spotřebováno, činí Rusům starosti. Největší ztráty
utrpěli prý Rusové při protiútocích na vesnice,
jichž Japonci před tím dobyli. Celé kolony byly
při tom zničeny do posledního muže. Dle mí-
nění Angličanů, nalézajících se v armádě Oku-
ově, Rusové nemohou za stejných podmínek
čeliti japonské pěchotě (?). Také ztráty Ja-
ponců jsou nesmírné. První armáda ja-
ponská dobyla 6 vozů se střelivem a hojně ma-
teriálu jiného. Předevčírem vyplulo 90 doprav-
ních lodí ze Sazebu, vezoucích 7500 mužůa
200 děl, střelivo a šaty k posile japonské ar-
mády. Druhá armáda japonská bude čítat 40.000
mužů a 1000 (?) děl.
#14
alto_textblock
#14
visí.
#15
alto_textblock
#15
Z Petrohradu, 21. října. Úterek mi nu
k lidně. Ve středu ráno Japonci, ztrativše při
útoku na Rusy dvě děla, pomalu ustu po-
vali. Dle záře, kterou bylo viděti nad jich tá-
borem, spalují své zásoby. Jakmile půd
trochu uschne, Rusové dají se
opět na postup. Zdá se, že obě armády
jsou zmořeny, ale Kuropatkin má ještě
záloh y. Proslýchá se, že Rennenkam p
dobyl na východním křídle znač-
ných úspěchů.
#16
alto_textblock
#16
—ch. Z Londýna, 20. října. Od japonské
fronty oznamuje se zdejším novinám: Nepřítel
zřizuje ve vzdálenosti 600 až 1000 metrů proti
středu levé armády střelecké zákopy, odkudž
jeho dělostřelectvo na naše posice příležitostně
pálí. Také oproti levému křídlu levé armády
zřizuje příkopy na čáře od Hankiataje až k San-
kiace a Mentapanu. Mentapan nalezá se asi 21
kilometr na jih od Šahopanu a skoro uprostřed
mezi řekami Ša a Hun. Z toho vyplývá prodlou
žení křídel západní armády.
#17
alto_textblock
#17
Nové ruské vojsko na bojiště.
Z Petrohradu, 21. října. Přední části 8.
armádního sboru, který se dopravuje od polo-
viny září, blíží se již k Mukdenu. Než tam do-
jde celý tento sbor, uplynou přece asi 3 neděle.
Potom následovati bude 5 evropských střele-
ckých brigád, které dostaly vesměs děla rychlo-
palná. Ozývají se hlasy, které předpovídají, že
vzhledem na tento velký počet vojsk, jejž Ru-
sové později posilou dostanou, nastane brzký
útok Japonců na Mu kden.
#18
alto_textblock
#18
Nové posily ruské i japonské.
—ch. Z Berlína, 20. října. »Vossische
Ztg.« dovídá se z Petrohradu: 20.000 Rusů
z Kirina přibylo k armádě Kuro-
patkinově. Japonci obdrželi v Nučvanu
jednu brigádu jako posilu. Číňané sdělují, že
zpozorováno bylo na moři přes 30 nákladních
lodí, na nichž vezena výhradně děla. Lodě tyto
pluly směrem k Dálnému i dá se z toho sou-
diti, že to byla nová děla, připravená k oblé-
hání Port Arturu.
#19
alto_textblock
#19
Žádné zprostředkování.
Z Petrohradu, 20. října. (C.-B.) »Ruská
telegrafní agentura« oznamuje: Zdejší odbor ti-
skové jednoty je zmocněn vyvrátiti zprávu, že
vláda Spojených států severoamerických hodlá
válčícím stranám nabídnouti přátelské služby
k obnovení míru. Vláda Spojených států na něco
takového ani prý dosud nepomyslila.
#20
alto_textblock
#20
Japonský protest.
Z Washingtonu, 20. října. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Státní departement
sdělil americkému jednateli Eddieovi v Petro-
hradě japonský protest proti tomu, že r uské
vojsko čínské šaty nosilo, aby jej
dále sdělil ruské vládě. Praví se, že ruské vojsko
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
Pych.
#23
alto_textblock
#23
Jako stíny plížily se rolemi, pospíchalya
divaly se ostražitě kolem sebe. Konečně octly
se na kraji lesa; byla tma, vše jako zakleto.
Vůně mechu, listí a mlhy rozptýlila se v každou
skulinku, mokré křoví nezapraštělo, jenom mec
švachtal, jsa vodou nasáklý. Zima čišela, pří-
šerně vypadaly blízké jalovce a černé kmeny
stromů. Ve vzdálenosti několika kroků nebylo
lze rozeznati ničeho.
Děvčata plížila se opatrně, bála se, aby
nůší nenarazila na kmen, ani trakařem neuho-
dila. Nedaleko mladé sosny stanuli a naslou-
chala.
Nikde nic, stromy stály bez hnutí, les an
nezašuměl, mlha padala. Ze všech koutů plou-
žily se její chuchvalce, dusily a hrozily pohro-
bením v nich.
Starší dívka sehnula se a vyhrabala pod
mechem ukrytou pilku.
Nasadily ji. „Tak!“
Řízly dvakrát a polekány zaskřípěním.
ustaly. Ani lísteček se nehýbal. Řezály dále
sosna počala se chvěti. Najednou vyskočily obě.
dolehl k nim lehký dupot. Přitlačily se k sobě.
upřeně zírajíce v mlhu. Dupot se vzdaloval
bylo ticho.
,To jsem se lekla.“
„Byl te srnec, mizera.
Opět sehnuly se ke své práci. ale každé
#24
alto_textblock
#24
chvíle ustávaly, naslouchajíce. Úsilovnou praci
chtěly z prvu přehlušit svůj strach, a když se
jim to na okamžik podařilo, zmocnily se jich
odvaha a radost. Pracovaly mlčky, neohlížejíce
se za sebe, neboť věděly, že by se pak staly
velmi bázlivými.
Opřely se o borovici s té strany, s které ře-
zaly. Zapraskala, naklonila se, děvčata přirazila
a uskočila. Dunivá rána a praskot rozlehl se
nocí ..
Ukryté čekaly v houštině. Les jako v hrůze
stál němý svědek učiněného bezpráví, vše, eo
neurčitě na blízku vystupovalo, bylo mátožné
Nic se nehýbalo.
„I pojď,“ řekly si a vyšly spíše, aby se opě
zabavily. Odsekávaly kmen od pařezu, krátké.
ostré a zase šeplavé údery nerozlehaly se
v dusné mlze, ale zapadaly, sekera vždy se za-
štípla do mokrého dřeva.
„Ty kradeš!“ pojednou posměšně zasyčela
starší.
„Ty taky!“ zachichikala se mladší.
„Počkej, budou tě čerti na rožni pálit!“
„Jejé, já se bójíml
Rozřezaly sosnu. Svazevaná klesť praštěla
když ji do nůše epaly a provazem přetáhly. Se
zimničnou rychlostí naložily polena na trakař,
upevnily a přikryvše pařez mechem, ještě po-
zorně odstraňovaly všechny stopy. Bylo jim
zima, prsty měly naběhlé, botky promočené.
A nebezpečí, že budou napadeny, bylo nyní
hroznější. Než zároveň zmocňovala se jich ra-
dost, že nejhorší je odbyto.
S těžkým břemenem braly se ku předu,
#25
alto_textblock
#25
opatrně, s těly, tíží sehnutými, s očima, stra-
chem rozevřenýma. Co chvíli narážely na něco
v neprohledné mlze.
Konečně zasvitla pole, v bělobě potopená.
Přidaly do kroku, pot vyvstal jim na čele, nohy
je zábly. Ztapěly se v pustou pláň; temný les,
plný příšer a hrobového ticha zůstal daleko
za nimi .
Temný les daleko za nimi. Strach zaplašen
a zbyl sotva znatelný, neurčitý pocit viny, du-
šený mlhou bídy, jednotvárnou šedí životního
zápasu. Svědomí mluvit nemohlo, nebylo pro-
buzeno.
Když doma ukládaly dříví za seno, bylo
oběma lehko, cítily překonané nebézpečí, ba
jakousi radost, že se jim povedlo něco ne-
dovoleného.
„Počkej, Lenko, až přijde hajný na pařez,
to zase bude hledání!“
„Ba, lakomec. Jen strč to dříví hodně do
zadu, tak; dej na ně hodně sena. Nestálo by to
za pokutu.
Lenka napěchovala před polena sena až ke
střeše a lezouc se žebříku, mručela: „A teď at
jdou hledat!“
Spokojeny ulehaly a ráno, když sešly se
s třetí družkou svou, jindy společnici při po-
dobných výpadech, šeptaly jí s úsměškem na
rtech:
„To's měla být včera s námi. Čaply jsme ti
takovou pannu a nikdo ani nečul!“
Stella.