ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26ffe0c0-71f2-11dc-bda6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
v Praze, ve čtvrtek dne 20. řijna.
#3 alto_textblock #3
K číslu 290
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
SIí
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
álka.
#10 alto_textblock #10
Z nerozhodnuté dosud bitvy. Z Tokia, 20. října. V posledních 24 hodinách nedošlo k vážným bo- jům. V japonském táboře je klid; nikoli však v ruském. Myslí se, že Rusové se chystaji na ústup. Z Petrohradu, 20. října. Přes prudký déšt. kterým rozmočeny byly cesty a rozvodněny pří- toky řeky Hun a Tajci, trval boj dne 18. října dále. Při současných mar- ných manevrech proti jiným mí- stům Japonci v noci a ráno pokusili se do- býti vrchu u Zeleného stromu. Byli však odraženi. »Ruse oznamuje, že levé japonské křídlo bylo odraženo a jest ruským sborem odděleno od ústupní čáry. Ne- potvrdily se pověsti, že Rusové dobyli ještě jiných děl, kromě těch, kterých dobyl ge- nerál Sacharov. —ch. Z Londýna, 19. října. Dle zprávz Tokia soudí se tam, že začala již aneb že co nejdříve začne nová, vel ká a snad již rozhodující bitva na řece Ša. Také z Mukdenu docházející de- peše hlásí, že se schyluje k novým tuhým bo- jům. Posice ve frontách obou armád jsou prý jenom málo změněny. Z Londýna, 19. října. Tokijský dopisova- tel »Standardu« telegrafuje ze dne 18. října Zde projevuje se hluboké politován nad nezdarem, jenž stihl vojsko generál-majora Jamaty. Když se byl tento oddíl zúčastnil v úspěšném útoku na se verní straně řeky Ša (Šache) a v neděli s vá- lečnou kořistí, sestávající ze dvou děl a dvou vozíků na střelivo, do svých dřívějších posic se vracel, byl ruskou divisí zuřivě na- paden a se všech stran obklíčen. Strhl se krutý zápas od muže k muži. S hrdin- ským napjetím sil se Japonci prosekali, avšak musili Rusům zůstaviti devět pol- ních děl a pět velíkých děl posič- ních. Tu stalo se poprve, že byla japon- ská děla nepřítelem ukořistěna. V pondělí útočili Rusové dále se značně rozmnoženými silami - nejúčinněji operovali před levou armádoua středem japonským. Posilněni úspěchem, jehož
#11 alto_textblock #11
docílili nad vojskem generála Jamaty, provedli Rusové v pondělí v noci dva veliké zoufalé útoky na pravou kolonnu levé armády, však byli po krutém zápasu odraženi. Nepřítel zůstavil na bojišti velmi mnoho mrtvých.
#12 alto_textblock #12
Boje o Port Artur. Z Londýna, 20. října. Z Čífu sděluje »Daily Mail«, že japonský důstojník, jenž přibyl z Dálného, se vyslovil, že Japonci před Port Arturem mají 50.000 mužů a že je rozhodnuto, provésti všeobecný útok koncem října nebopočátkem listo- padu. Od posledních útoků bylo dopraveno k Port Arturu několik nových oblehacích děl. která se rovnají největším pevnostním dělům
#13 alto_textblock #13
ruským.
#14 alto_textblock #14
Velký kníže Cyrill Z Petrohradu, 19. října. (C -B.) Velký kníže Cyrill dnes večer odcestoval do Italie, aby tam dosáhl úplného zotavení. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#15 alto_textblock #15
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Slovanské parallelky. Z Vídně, 20. října. Z Opavy sdělují: Při sedící zemského výboru Hol! vrátil se z Vídně kde měl rozmluvu s ministerským předsedou Referoval o ní v kruzích poslanců vídeňských Kardinál Kopp v rozmluvě, která následovala projevil, že by se ve příčině slovanských pobo- ček neměl se strany Němců činiti návrh žádný, nýbrž že by se mělo vyčkati vládního návrhu. V sobotu skončen bude sněm zemský a ještě před sobotou stanou se projevy, o kterých možno nadíti se, že budou, ne-li rozřešením, jistě aspon vyjasněním.
#16 alto_textblock #16
Vláda a Slovinci. Z Vídně, 20. října. Ze Štyrského Hradce oznamují: »Tagespost« píše, že za posled- ního (sobotního) pobytu bar. Heina ve Vídni jednalo se mezi ním a drem. Körbrem o slo- vinském požadavku zavedení s lovin- ských zkoušek na právnické fa- kultě štyrsko-hradecké. List straší vládu, která nesmi prý povoliti splnění tohoto požadavku slovanského, poněvadž by se tím za- hájila utrakvisace štyrsko-hradecké university.
#17 alto_textblock #17
Dr. Lueger a sociální demokraté. Z Vídně, 20. října. Antisemité se usnesli pochodňový průvod, chystaný pro dra. Luegra na neděli a politicky zakázaný, uspořá- dati v červnu r. 1905 k 30letému jubileu zvo- lení dra. Luegra do obecní rady vídeňské. »Arbeiter Zeitung« prohlašuje dnes na čelném místě: »Zůstanou-li antisemité v neděli doma, není ovšem žádné příčiny pro dělnictvo, aby bránilo se proti provokaci, jakou byla by bývala ulice vídeňská, kdyby se nčinila dějištěm hlomozného ruchu pro člověka, který pokálel čest dělnictva. Ale vůči lidem rázu Luegrova třeba býti opatrným a z narážky v no- vinách Luegrových dlužno se připraviti, že mají dělníci býti překvapeni, že jest úmyslem místo oficiálního průvodu pochod- ňového v neděli večer uspořádati Luegrovi spontanní hold. Myslíme, že páni pozbudouchuti k takové věci, ale na všechen způsob musí býti dělníci na takovou věc připraveni a ne- smějí odpočív a t.«
#18 alto_textblock #18
Telegrafické zprávy.
#19 alto_textblock #19
Nový notář. Z Vídně, 20. října. (C.-B.) Ministerský předseda jako správce ministerstva spravedl- nosti jmenoval kandidáta notářství dra. Stani- slava Čulika na Král. Vinohradech notářem ve Vršovicích.
#20 alto_textblock #20
Zemské sněmy.
#21 alto_textblock #21
Slezskýs ně m. —n—. V Opavě, 19. ře (Pův. zpráva »Národních Listů«.) [41. zasedání. 18. schůze.) Došlé spisy přikázány výborům. Dle referátu kard. dra. Koppa uznal sněm po- třebu úplného státního gymnasia v Brun- tále a zajistil obci přiměřený zemský příspěvek, jak- mile bude zřízeno. Starosta bruntálský Olbrich vřele se přímlouval za tento požadavek, uváděje, dokud byl Bruntál nepatrný, že měl 158 let střední nebjí podobnou školu, o kterou přišel Gautschovými ordo- nancemi a jíž se od té doby marně domáhá. Bruntál svým plátenickým, na vývoz do ciziny poukázaným průmyslem domohl se jisté zámožnosti a obyvatelstvo jeho zasluhuje prý, aby mu byla dána střední škola. Že je tato škola při značném počtu německých škol středních ve Slezsku zbytečnou, referent nedodal.
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON
#23 alto_textblock #23
Venoušek
#24 alto_textblock #24
Chodíval tak vždycky, pokud se naň pama- tuji. Bos, bez čepice, oděn jsa pouze hrubou, na prsou rozhalenou košilí a rozedranými, za- blácenými kalhotami, kráčel vždy středem ce- sty, s hlavou sklopenou, kalný zrak ztrnule k zemi upřený. Postavy byl neveliké a v před- časně sestárlé, vrásčité jeho tváři, zarostlé pro- šedlým, rozeuchaným vousem, zůstal sled hrozné trýzně, nadlidského bolu, který jej o roz- um připravil. Přicházel k nám v nepravidelných lhůtách; někdy neviděli jsme ho celý měsíc, někdy přišel několikráte v týdnu. Tiše, drobným, šouravým krokem ploužil se vesnicí. Vešel do stavení a zůstal mlčky státi u dveří. Obdržel-li něco k jídlu — peněz nikdy nebral — zamumlal ně- kolik nesrozumitelných slabik na poděkování a zvolna odcházel. Nepromluvil nikdy ani slova, jenom když se ho tázali na jméno, odpovídal zřetelně, jas- ným hlasem, nepozvédaje očí: „Venoušek“ A to jméno mu také zůstalo. Když jsi ho tak viděl shrbeného, zmuče- ného, v nehybném zraku výraz naprosté tuposti a neschopnosti, sotva bys byl řekl, že v hlavě tohoto nešťastníka sídlel kdysi zdravý, bystrý rozum. A přece bylo tomu tak. Asi před desíti léty byl to zdravy, statný
#25 alto_textblock #25
mladík — posluchač filosofie v druhém ročníku, Václav Vobořil. Studoval pilně a s výborným prospěchem, když tu zlý osud krutě zmařil jeho plány. Kdysi o prázdninách přednášel na večírku Čtenářské besedy v K. a při zábavě poznal sličnou Mařenku Kalinovu, nejhezčí dívku v ce- lém okolí. A podivno! On, který si děvčat nikdy nevšímal, zcela zřejmě se jim vyhýbaje, vší silou své mladé, čisté duše zahořel k ní vášni- vou láskou. Byl jako když jarní bouře rázem se roz- poutá, zničí, spustoší celý kraj, zůstavujíc za sebou zmatek a zkázu. Avšak, bohužel, ta, kte- rou tak miloval, nebyla toho hodna. Bylo to děvče špatné pověsti, které již vystřídalo bůhví kolik milenců. Nezamítla sice lásku studentovu, ale přijímala současně též dvoření se několika ji- ných mladíků, ba i mužů ženatých. Jemná, citlivá duše Vobořilova tím trpěla nevýslovně. Tolikrát přišel s pevným úmyslem všechno rázně zkoncovati, odloučiti se od ní navždy, ale znovu okouzlen nevýslovně milým, svůdným pohledem, koketním úsměvem, či la- hodným zvukem hlasu jejího, setrvával v po- nižujícím ho postavení. Konečně vymohl na ní slib, že mu bude věrna, že bude čekati až on vystuduje. Důvěřivý mladík nepochyboval o jistotě slibu. Odjel do Prahy, kdež se zdvojenou pílí oddal se studiu. Po několika týdnech přijel domů, aby spatřil Kalinovu. Byl krásný, podzimní den. Slunce jasně ozařovalo bezlisté již stromořadí u cesty,a
#26 alto_textblock #26
jemný větřík čechral kupy zlatožlutého listí, na- hromaděné pod obílenými stromy, jakoby rozváti je chtěl do černých brázd zoraných polí. Vobořil šel spěšně, nevšímaje si ani, že za ním zahrčelo několik povozů. Teprve, když prudce jedoucí povozy, vezoucí patrně svateb- čany, jej předjely, zarazil se, neboť se mu zdálo, že v jedné z bryček spatřil štíhlou po- stavu Mařenčinu. „Čí pak je to svatba, hochu?“ otázal se výrostka, proti němu jdoucího. „A to je Mařky Kalinovic, bere si ji mladý Toman ze statku,“ sděloval hoch. Vobořil se zapotácel, napřáhl ruce do prázdna, jakoby chtěl se něčeho zachytiti a ze sevřených rtů vydral se mu nepřirozený sten. Pak dal se v šílený útěk stranou do pole. — Teprve za několik dní přivedli ho četníci polonahého. Dali jej do blázince, ale po ně- kolika nedělích byl propuštěn jako tichý, ne- vyléčitelný blázen. Obec vykázala mu pobyt v pastoušce. Zdržoval se tam přes zimu, ale sotva že slunce poněkud se rozehřálo, počal bludnou svou pouť po okolí, bez konce, bez cíle . .. Až kdysi, potuluje se za deštivého počasí jarního, roznemohl se. A jakoby v posledních okamžicích života byl pojednou zase nabyl jas- ného vědomí, utekl v noci z pastoušky a plížil se, polomrtev, skorem hodinu cesty do K., kdež našli jej ráno stuhlého před vraty statku jeho bývalé milenky. A V. Pink