ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 26f1aff0-71f2-11dc-bc29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Románova přiloha „Národnich Listů“ k číslu 288. ze dne 18. října 1904
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= O požáru městského divadla v Basileji ozna mují se následující podrobnosti: V noci na minulý pátek o druhé hodině spozorovala policejní hlídka okolí divadla silný zápach spáleniny. Probudila do- mácího správce Spitelera a alarmovala hasiče. Když páčeny dvéře na jeviště, vyrazil ohromný sloup pla- menů a oheň s báječnou rychlostí zachvátil i hle diště a garderoby. Když o půl třetí přibylo druhé od- dělení hasičů, byla celá budova již v jediném pla- meni. Obrovský plamenný sloup vystupoval ze stře- chy a prudký dešť jisker šířil se daleko za okolní domy do dálky několika set metrů. Okolní budovy byly povážlivě ohroženy, tak že hasiči musili se ob- meziti na hájení nejbližších domů, především měst- ského kasina, umělecké galerie a školní budovy. Na zachránění divadla nebylo ani pomyšlení. Mohutné proudy vod, jež do požáru vrhaly hydranty, nebyly pranic platny. Vznik požáru svádí se na přeskočení elektrické jiskry. Večer před tím dáván »Netopýr«,v pátek večer měla býti opera »Faust«. Jeviště a hlediště vyhořely úplně, toliko holé zdivo zůstalo stát. Také celá garderoba, čásť knihovny di- vadelní a nástroje orchestru shořely. Když požár spozorován, nebylo již možno dostati se k dešťům, jimiž možno zaplaviti celé jeviště, jež pořízeny byly letos v letě. Železná opona pak, oddělující hlediště od jeviště, byla patrně špatné konstrukce a sřítila se ihned na počátku požáru. Také lidský život padl za oběť požáru. Hasičský šikovatel Baumann, muž 50letý, ženatý, spadl s posunovacího žebříku a roz bil si lebku. Značných škod utrpěli herci, kteř celou svoji garderobu měli v divadle. Mimo to smlouva o engagementu obsahuje podmínku, podle níž požárem nebo podobnými živelními pohromami smlouva se ruší. Skladiště rekvisit, poblíže divadla, kde uložena byla většina scenerie a dekorací, bylo pozárem ušetřeno. Divadlo a garderoba pojištěny byly u různých společností na půldruhého millionu franků. Budova postavena byla roku 1875. = Sázka o Port Artur byla těchto dnů vyřízena. Když Japonci počali obléhati Port Artur, počaly také pře, jak dlouho bude se moci Port Artur udržeti. V jednom londýnském klubu tvrdil mr. H. Davies, že Port Artur nebude moci příliš dlouho klást odpor. Známý ruský obchodník s kožešinami, Grunvald, jenž bydlí v Paříži, tvrdil opak a založil se o 500 I. st., že pevnosti, byť by se Japonci namáhali jak chtěli, nebude moci býti dobyto před prvním říjnem. Když toto datum minulo, musi! Davies uznat, že sázku probrál a těchto dnů poslal Grunvaldovi chek na 500 1. st. = Nevěsta utekla ženichovi po svatbě. Přítel na- šeho listu píše nám z Pythionu. Velký posměchs utržil starý mládenec v městysi Sikia. Dokud byl mladý, nechtěl se oženiti, ač mohl si vzíti mnohou hezkou a bohatou dívku. Na stará kolena zamiloval se však do hezké mladistvé Kaliopy, dcery jednoho tamějšího chalupníka. Ten byl srozuměn dáti svou dceru sestárlému Jankovi, poněvadž jest na tamější poměry bohatý, ale Kaliopa nechtěla o něm nic vě- děti a nechtěla ho za žádnou cenu pojati za muže. To neodstrašilo ani otce ani zamilovaného ženicha, neboť doufali, že dívka během času změní své mí- nění a svolí ke sňatku. Jelikož však věděli, že dívka
#4 alto_textblock #4
miluje tamějšího mladého obuvníka Filipa, musili se obávati, že ji hoch při nejbližší příležitosti unese jak se v Řecku přečasto stává. Z té příčiny střežili oba dívku jako drahocenný poklad, takže neměla ani příležitost, alespoň se domnívali, viděti svého mi- lence. Než láska nezná překážek a vynalezne pro- středky ke sblížení nebo dorozumění se milencůa proto i oni udržovali tajně spojení. Asi před měsí- cem opustil Filip rodnou osadu, odevzdav svůj zá- vod švakrovi svému, řekl, že se odebírá do Ameriky. Rozhodnutí toto překvapilo celou osadu, nebot zazlívalo se mu, že opustil svou věrnou milenku, jejíž láska se proměnila tou zradou v zášť, tak že se rozhodla pomstíti se a vdáti se za starého mlá- dence. Následkem toho spřátelili se s ním i nej- upřímnější přátelé Filipovi, odsuzujíce jednání mla- díkovo a dostavili se v plném počtu na svatbu, jež se dle řeckého obyčeje slavila hostinou a tancem. V celé společnosti panovala veselost a noví přátelé šťastného ženicha připíjeli mu a tchánovi nejvrouc- něji na zdraví, tak že celý blažen po půl noci ne- mohl státi na nohou a musili ho odnésti do ko- můrky, S ním zmizela i ze společnosti jeho man- želka, ale ne by ho ošetřovala, nýbrž by se odebrala za městys, kde na ni čekal milovaný Filip se dvěma osedlanými koni, na kterých se odebrali oba do hor. by v romantickém zátiší strávili dobu líbánků a dali panu novomanželu možnost přemýšleti po vyspalé opici o své pošetilosti. Musí nyní zaplatiti nejen značné výlohy za bohatou svatbu, nýbrž i za roz- vod, neboť na pomstu nemůže pomýšleti, stanuv se předmětem všeobecného škodolibého posměchu.
#5 alto_textblock #5
= Výbuch plynu v Birminghamu. Minulého pon- dělka ráno udál se v plynárně v Birminghamu vý- buch, jímž jeden dělník usmrcen a čtyři zraněni. Obyvatelstvo čtvrti Salcey, v níž se plynárna nalezá. z počátku jato bylo panikou, neboť připisovalo rychle do sobě následující výbuchy, jimiž půda silně otře- sena, zemětřesení. Teprve plameny šlehající z ply- nárny a mocné sloupy dýmu poučily je o pravé při- čině otřesu. Spojení hasiči birminghamští a před- městští musili zápasit celé hodiny, než požár byl utlumen. Usmrcený dělník stal se obětí své svědomi- tosti. Spozoroval, že z čistírny uniká plyn a spěchal tam, aby závadu odstranil. V témž okamžiku nastal výbuch. Mrtvola jeho byla hrozně zohavena. Výbuch byl tak prudký, že na čtvrt míle v okolí nezůstalo jediné okno celé. Železniční trať v sousedství byla těžce poškozena. Následkem této nehody kolovalyv Birminghamu nejdivočejší pověsti, jež však se nepo-
#6 alto_textblock #6
tvrdily.
#7 alto_textblock #7
= Zloději v motorovém voze. Z Paříže se ozna- muje: Nebezpečná tlupa zlodějská, jež si obrala za obor své působnosti zejmena letohrádky a villy a byla známa pod jménem »najímatelé vill«, dostala se policii náhodou do ruky. Náčelník této tlupy, Camile Petitjean, velmi nebezpečný zločinec, jenž roku 1890 uprchl z Nové Kaledonie, podnikl po nové úspěš é výpravě výlet automobilem z Troyes v prů- vodu svého soudruha a jakés dámy. Při tom však přihodila se mu nehoda, že v noci srazil se na sil- nici s jakýms vozem, byl sražen se sedadla a těžce se zranil. Poněvadž on a jeho průvodčí úřadníku, jenž zjišťoval stav věcí, nechtěli udat svoje jména, byli jakožto podezřelí zatčeni. Inspektor, povolaný z Paříže, poznal ptáčky tak dlouho hledané a zatkl je.
#8 alto_textblock #8
Zemřelí v Praze Dne 12. října: Eichlerová Žofie, vdova po ob- chodníku, 75 roků, čp. 346—I. Perlmann Markus, soukromník, 76 roků, čp. 2126—II. Havelský Matěj, soukromnik, 77 roků, čp. 1824—II. Jelínková Otilie, vdova po kancelistovi, 66 roků, čp. 1869—II. Kře- pelová Marie, manželka sazeče, 61 rok, čp. 273—III. — V nemocnici Milosrdných bratří: Zá- stěra Emanuel, kupecký, 24 roky. — V nemocnici Milosrdných sester: Čakrt Havel, nádenník, 63 roky. Šoltová Anna, vdova po zámečníku, 52 roky. Vojtíšková Anna, manželka obuvníka, 46 roků. Vo- secká Alžběta, vdova po krejčím, 79 roků. — V ži- dovské nemocnici: Šuhová Marie, posluho- vačka, 74 roky. — V c. a k. vojenské nemoc- nici: Hájek Josef, stroj. zámečník, 24 roky. — V c. k. všeobecné nemocnici: Abelesová Louisa, manželka obchodníka, 58 roků. Blahout Pavel, dělník, 27 roků. Ježek Jan, konduktor, 50 roků.
#9 alto_textblock #9
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#10 alto_textblock #10
V úterý 18. října.
#11 alto_textblock #11
5. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Eugenij Dolinin. Faust a Markétka. Velká romantická opera o pěti dějstvích. Složil Ch. Gounod. Text napsali Barbier a Carré. Přeložil Jindřich Böhm. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. Začátek o 7. hod. Konec o 10. hod. Po třetím dějství přestávka.
#12 alto_textblock #12
Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod
#13 alto_textblock #13
V úterý 18. října. I. hra v předplacení (úterní). Novinka. Po prvé: Ma dame X (LIncomme). Fraška o 3 jedn. Napsali Pavel Gavault a Jiří Berr. Přeložila Olga Nápravníková. Režisér Jan Kubík.
#14 alto_textblock #14
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#15 alto_textblock #15
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru V úterý 18. října. Začátek o 7. hod. II. hra v předplacení První vystoupení slč. Heleny Šolcovy a nově enga- žovaného člena p. A. Vedrala. Po prvé: Romantické vrtochy Veselohra o 2 jedn. Napsal Menhart Litoměřický Režisér V. Spurný. Ke konci s lask. svolením správy Nár. divadla. Paní minemistrová. Veselohra o 1 jednání. Napsal Stroupežnický. Režisér V. Spurný
#16 alto_textblock #16
na Král Pištěkovo lidové divadlo vnoh radech V úterý 18. října. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po dvacácté: 22417 Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Hudbu i slova napsal O. Faster.
#17 alto_textblock #17
20
#18 alto_textblock #18
17
#19 alto_textblock #19
ale on mi tak nastrčil ruku, že jsem si nemohla
#20 alto_textblock #20
pomoci
#21 alto_textblock #21
»Však vy si již najdete cestu do Ledstonu, že?« děl, jaksi oddaně na mne pohlížeje. Babičce připadal nesnesitelným, řekla mi to, když odešel. Jí by byla skoro i matka jeho milejší. Druhého dne mne poslali do »zámku« s Royem a babiččinou navštívenkou, abych oplatila návštěvu. Na neštěstí byli doma a já musila nechati svého milého spo- lečníka ležet na schodech, aby na mne čekal. To je hrozný dům! Obrovská barevná okna v síni takového tvaru jako kostelní okna, jenže nejsou na nich andělé a svatí, spíše takové vzorky, jako jsou v kaleidoskopu, co se do něho dívá jedním okem; a na jiných tabulích jsou chumáče růží a prostičkých sedmikrás, což se jistě nehodí na barevná okna. V průjezdě ošklivé postavy benátských černochů drží mísy a vycpaní medvědi lampy a vše má ráz novoty na sobě. Uvedli mne do »budoáru« Mrs. Gurragově, jak ona tomu říká. Ten pokoj stojí za vzpo- mínku! »Garnitura« byla podobná jako u nás v domku, jenže nohy byly slohu Ludvíka XV. a opěradla Ludvíka XVI. a celkově to činí dojem převrácenosti a vše jest zcela nově zlaceno a potaženo šarlatovým atlasovým bro- kátem. A v jednom rohu byl pod skleněným přiklopem vršek svatebního koláče a kytice pomorančových květů. Nechali mne čekati asi deset minut a potom se vhrnula Mrs. Gurragová, připínajíc si manšetky. Nemohu napsati vše, co povídala, ale byla to neustálá chvála je- jího »Gussíka« a jeho zdraví a jaké jí dal šperky a jak ho bude mrzet, že mne neviděl. Miss Hoadova nalévala čaj a asi dvakráte se zachychala. Myslím, že jí asi trochu,
#22 alto_textblock #22
s nábytkem, nemůže člověk čekat, že by se to neošumělo a nerozedřelo; tak se prosím nenamahejte s tím a nepři- krývejte to těmi starými věcmi. Můj božínku! Až mne to uvádí nazpět do minulosti, když to vidím! To byla má první garnitura, když jsem si vzala Mr. Gurrage a měli jsme takový hezký byt na Balham Hillu. Dali jsme to sem, protože Augustus nechtěl míti v zámku nic jen tro- šičku ošumělého a to se mi od vás líbí, že tak o to pečujete« (ll) Babiččina tvář se ani dost málo nezměnila, ani brvou nepohnula — ona jest podivuhodná — sotva jsem se udržela, abych se nezakuckala smíchem, musila jsem až rušivě chrastiti čajovými lžičkami. Babička se na mne zamračila. Ke konci jsme byly pozvány na prohlídku vší slávy »v zámku«. (Ono se to jmenuje Ledstone Park a Mrs. Gurragová patrně nazývá dům samotný chlubivě »zámek«). Nenajdeme tam nic starého ani ošumělého, uji- šťovala. Když odešly, oslovila mne babička hlasem, při němž se mně vždy kolena třesou: »Smím se tázati, proč jsi neučinila »révérence« Mrs. Gurragové ?« »Oh, babičko!« děla jsem, »klaň se takové osobě! Ona by tomu vůbec nerozuměla a myslila by, že jest to venkovské »sekání« poklon před vznešenějším.« »Mé dítě!« — babiččin hlas dovede býti hrozný svou jemnou určitosti. »Mé učení bylo málo platné, nepochopila-li jsi účelu, že člověk nemá dobré způsoby pro dojem, jaký působí — nýbrž jest jimi povinen sám sobě. Tato osoba — ač připouštím, že by byla měla vstoupit zad- ními vraty a zůstat v kuchyni s Hepzibou — byla náho- „Ledová kra.
#23 alto_textblock #23
5