Strana 2. Číslo 281.

KATOLICR LISrY.

Dne 13. října 1900.

fss bai

i kdyby bylo proti němu agitováno. Dostalť při po- sledních volbách ze 470 hlasů 466. Křesťansko- sociální strana má docela jiné pole nežli štváti proti řádné katolické straně. Katolické kasino v Iunomostí vyslovilo bar. Dipauli svoji důvěru a politování nad nekalými útoky se strany příbuzné. Kompromitování sociálně demokratické strany. Posl. Stein, který sorganisoval německé dělnictvo proti sociálním demokratům, oznamuj , že učiní v nejbližší době sensační odhalení, které jest kompromitujícím pro stranu sociálně demo- kratickou, zvláště dra. Verkaufa a red. Starka v Ta chově vzhledem ku stávce hornické. Tak oznamují odpolední »Nár. L.« Posl. Gniewosz proti Čechům. Na schůzi ve Stanislavi, pořádané hr. Dzieduszyckým, vyslovil se posl. Vlad. Gniewosz ostře proti Čechům a proti povolnosti polského Kola vůči českému národu. Po- láci měli zvolati na Čechy: Až potud a ne dále l Poláci prý se chovali jako kojné Čechů a zanedbá- vali vlastních záležitostí. Konfestonelní škola. Na volební schůzi hr. Dzieduszyckého ve Stanislavi interpelloval P. Tjas- kiewicz stran zavedení konfesionelní školy, načež hrabě Dzieduszycki prohlásil, že se v říšské radě nedá pro- vésti zkonfesionalisování školy, neboť se pro ně nejen nenalezne většina dvoutřetinová, nýbrž vůbec žádná většina. Poslanci neměli by odvahy hla- sovati pro tento návrh. Tomu by se mohlo odpomoci pouze a jedině rozšířením autonomie. Hr. Dzieduszycki prý ještě, jak polské listy oznamují, dodal: »Co se nedá provésti tím, že se vchází hlavní branou, toho lze dosíci zadními dvířky!« Takto ka- toličtí poplatníci nemají v dohledné době pražádné naděje, aby jejich oprávněné požadavky byly splněny, ač tomu je tak v Německu, kde protestantismus má vládu ve svých rukou. Postavení hr. Revertery ve Vatikáně. Budapešťské listy oznamují, že postavení vyslance rakousko-uherského ve Vatikáně hr. Revertery jest otřeseno, protože nezamezil ostentativní přijetí arcibiskupa Stadlera a biskupa Strossmayera. To jest ovšem zbožným přáním vedoucích maďarských kruhů, které nemohou zapomenouti, že hr. Revertera byl proti církevně-politickým předlohám v Uhrách. Nástupcem jeho prý se stane hrabě Welsers- heimb. Hrabě Řevertera se vyznamenává přísným katolickým duchem a úctou k duchovenstvu. Za římské pouti letošní dal svoje smýšlení na jevo vůči vsdpp. kanovníkům metropolitní kapitoly pražské ve- lice dobře. Maďaři vytýkají mu dále, že konflikt nuncia Agliardiho s předsedou ministerstva Bánffym, následkem něhož odstoupil Kálnoky, mu způsobil mnoho nepříjemností. Proto odebral se na delší do- volenou a vrátil se r. 1896 do Říma, kde byl ve Vatikáně vítanou osobou. Také mu vytýkají, že prý neprorazil s návrhy vládními stran obsazování biskup- ských stolic, hlavně v Uhrách. Dělo se to beze vší pochyby proto, že viděl, koho maďarská vláda navr- hovala, jako se to stalo v Záhřebě, kde arcibiskupská stolice byla skoro 4 leta uprázdněna, protože Vati- kán nechtěl dosaditi maďaronského kandidáta. Hrabě Revertera čítá již 73 leta. Byl r. 1864—1869 mimo- řádným vyslancem v Petrohradě. Tehdy vymohl če- ským poutníkům do Moskvy, dr. Riegrovi a soudru- hům, audienci u cara. R. 1869 byl dán k disposici a teprve r. 1889 stal se nástupcem hr. Paara ve Va- tikáně. Stál v čilém styku s členy konservativního velkostatku a s vyšším duchovenstvem. Pro své stáří má býti nahrazen mladší silou. S jiné strany se uji- šťuje, že odborový náčelník v zahraničním ministerstvě hr. Welsersheimb jeho nástupcem nebude. Baron Bánffy stíhán pro souboj. Immu- nitní výbor sněmovny magnátů se usnesl, že navrhne plenu vydání barona Bánffyho soudu pro přestupek, kterého se dopustil soubojem. Konečně tedy v Uhrách se poznalo, že souboj jest proti státním zákonům. Nemoc císařovny Bedřišky. Císařovna Bedřiška onemocněla tak zvanou brigtickou nemocí což se pozorovalo již ve Spezii, kde císařovna pro- dlela uplynulé zimy. Pomník cara Alexandra II. Ve Srědci bude postaven pomník caru Osvoboditeli vděčnými Bulhary. Za nejlepší byl uznán návrh sochaře Zocchiho z Říma. Čtvrtá cena připadla pražskému sochaři Rousovi. Vláda anglická. Stále se vyskytovaly zprávy o přetvoření kabinetu anglického, zvláště že bude po- volán do něho lord Cromer, který jest v Egyptě. Všecky tyto zprávy se úplně vyvracejí jako ne-

správné.

Zprávy církevní.

Církevní slavnost. Dnes je sv. Kolo- mana, rodem Skota, který byl roku 1012 ve Što- kravě na Donaji mučen a pověšen, poněvadž byl po- važován za vyzvědače. Tehdy se ubíral právě na pouť do svaté země. Zázraky na mrtvole i hrobě mu

získaly pověst svatosti. R. 1025 dal rakouský mar- krabě Jindřich I. ostatky jeho přenésti do Melku, kde sv. Koloman jako zemský patron rakouský se uctívá v překrásném kostele. Všeobecný církevní brevíř o něm se nezmiňuje. Kromě toho jest svátek sv. Edvarda, krále anglického, který se řídil zásadou: »Nejlepším prostředkem učiniti zemi šťastnou jest, aby zavedena byla služba a bázeň Boží«, a »Blaho státu závisí hlavně od utěšeného stavu náboženství a církve.« Byl zbožně vychován a jako mladík byl nucen vzdáliti se ze země, které dobyli Dínové. Bojem jí nechtěl znovu nabyti a čekal, až jej povolali jeho krajané na trůn. Švakra Sveina, který se vzbouřil, přijal opět na milost. Byl každého dne na mši sv. Jedenkráte vzal dnou stíženého člověka na ramena a nesl jej do kostela, když viděl, kterak se belhá. Zemřel r. 1066. Také se slaví dnes památka sv. Theofila či Bohumila, bi- skupa v Antiochii. Slavný průvod růžencový na Karlov. Průvod vyjde v neděli, dne 14. t. m, o půl 3. hod. odpolední. V chrámu Páně na Karlově bude kázání a pak sv. požehnání. Na to průvod vrátí se zpět zase do chrámu Páně sv. Jiljí, kde se sv. požehnáním ukončí. Zároveň žádají se všechny sl. spolky kato- lické, by se průvodu tohoto co nejčetněji súčastnily. Z Jednoty katolických tovaryšů v P'raze. V neděli, dne 14. října t. r. súčastní se. Jednota s praporem a odznaky slavného růžencového průvodu z kostela sv. Jiljí u Dominikánů do kostela P. Marie na Karlově. Schůze členů v místnosti Jednoty již o půl 2. hod. odpoledne. Katolická Jednota Svatováclavská s- častní se v neděli, dne 14. t. m. růžencového prů- vodu na Karlov z chrámu Páně od Dominikánů. Račte se dostaviti do sakristie o půl 2. hod. odpol. s odznakem. Bohoslovců v Olomouci na fakultě boho- slovné je letos 182, a to 164 Čechův a 18 Němců.

Zprávy denní. * Poctivost socialistického listu. Zdejší »Právo Lidu« přináší dlouhou zprávu o domnělém hlubošském zázraku u Příbrami, kde na 10 000 lidí prý se scházelo na udání jisté ženy, která tvrdila, že se jí zjevila P. Maria; vyhrabala také prý ze skály růženec a křížek. Byla však těchto dní zatčena a po- drobena výslechu, při čemž se poznalo, že růženec jí vyhrabaný jest zhotoven v určité továrně v novější době. Tím celý domnělý zázrak byl ukončen. »Pr. L.« však k tomu dodává: »Celá historie hlubošského »zázraku« ukazuje, jak je zde klerikaiismem zblben lid. Vlády tmy v Čechách.« Tak nepoctivě píše list, který chce si hráti na mentora ostatních stran. Ka- tolické kněžstvo káže proti pověře, která jest právě rozšířena mezi lidem kostela se vzdalujícím. Náš list byl první, který varoval od podobné lehkověrnosti, které sedlo na lep mnoho lidí jako na př. v Such- dole v sev. Čechách a v Pyšelu na Moravě. Kněží zrazovali od této pověry, bylo však jim spíláno ne- znabohů a nevěrců! Ostatně zmíněný list sám si od- poruje, když tvrdí, že klerikálové tam ohloupili lid. Vždyť sám píše, že vzkřikl jeden účastník také po- vedený »klerikál«: »Sedmnáct let jsem nebyl u zpo- vědi a nyní věřím!« Důsledek socialistického listu jest úplně nesprávný v každé příčině: Buď »Pr. L.« rozumí klerikalismem náboženství, a toto brojí proti podobné lehkověrnosti, anebo jím myslí politické agi- tace katolické, a těch tam právě v kraji není, nebot svobomyslníci mají tam svoje bašty. Ostatně jak lid někdy jest lehkověrným, vědí socialisté nejlépe, nebot se dal již jejich štvanicemi svésti k domnělému roz- dělení majetku skutkem a k jiným nerozvážným vě- cem, které mu namluvili socialisté. * Vykradený kostel. Telegrafuje se nám V Senožatech u Humpolce v noci na 12. října vy- kraden byl kostel. Lupiči patrně byli dobře obeznámeni s místem, poněvadž se vloupali do chrámu místem pro ně pohodlným. Bylo jich asi více, jak ze stop možno pozorovati. Uloupily kalichy, monstranci vylá- mali, bohoslužebná roucha odnesli a jiné věci. Tato drzá krádež vzbudila v celém městečku i v širém okolí nemalé zděšení, poněvadž by se byl podobné svatokrádeže nikdo nenadál. Škoda je značná a kostel nemá velikého jmění. Patronem jest vsdp. opat prae- monstrátského kláštera v Želivě. Josefa Ehrenbergra Sebrané spisy zá- bavné. Jest podivno, že od r. 1874, kdy sebrané spisy Jos. Ehrenbergra poprvé vydávány byly, při tak mohutném a neobyčejném rozmachu a rozvoji li- terárním u nás i dnes ještě jsme nuceni pronášeti nářky a stížnosti jako i tehdy do nedostatku dobrých a vhodných spisů zábavných pro lid, který se jeví čím dále tím citelněji a člověk přímo v nesnáz upadá, když někomu byv požádán o dobré a zábavné četbě má pověděti. Třebízský o něm píše: »Bylť jako kn z s lidem den co den, bystrým okem prohlédal až do dna dobrých a ryzích duší, slýchával jejich stesky a býval svědkem i blahých jejich dnů. — Ráz prací

jeho jest proto ona vřelá, nelíčená, z útrob věrné duše řinoucí se láska k lidu, z něhož vyšel, k zemi, v níž působil, a k jazyku, kterýmž tak zlatá slova pronášeti dovedl. Touto láskou prodchnuta skorem každičká ta knížka, každičký ten obrázek — a není divu, že čtenář se potom cítívá za jedno se spisovate- lem, že s ním takořka sroste v jednu duši a že se pak po všem shání, co vyšlo z péra jeho.« (Osvěta 1882.) Stejně soudí o spisech Ehrenbergrových nej- přednější naše vědecká a umělecká ency klopedie — Ottův naučný slovník, v němž čteme tato nadšená slova chvály: »Statisíce mladistvých srdcí sledovalo s radostnou a žalnou účastí jeho vypravování; umělt se dětem jako dospělým dívati výborně do duše, z čehož prýštila také vždy trefná charakteristika osob. — Všude tryská přirozený cit, všude se oceňuje dů- ležitost školy, knihy, dobrého příkladu, oslavuje se láska k rodičům, síla vůle, dobroči anost i vděčnost.- Proto nakladatelství Cyrillo-Methodějské může sobě pokládat za vlastenecký čin nové vydání sebraných spisů Josefa Ehrenbergra. A nyní jest na těch, jimž uvědomění národní, povznesení lidové kultury, umrav- nění lidu na srdci leží: na českých spolcích, na knihovnících, na učitelstvu a duchovenstvu a na lidu samém, aby nejhojnějším odebíráním obětovné nakla- datelstvo v tomto kulturním a vlasteneckém poslání podporovali. Jos. Ehrenbergra spisy zábavné vychá- zeti budou ve lhůtách čtrnáctidenních v sešitech po 3 aršich na pěkném papíře ve vkusné obálce s po- dobiznou spisovatelovou sešit za 32 hal. redakcí Xav. Dvořáka, prof. vyšší dívčí školy. * Prodej panství Nová Bystřice. J.J. Otto princ Schönburg-Waldenburg koupil od Žofie svobodné paní Riese-Stallburgové, Karoliny svobodné paní Coudenhove, Josefiny Dittrichové, Julia Dittricha a Františky hraběnky Montecuccoli v zemských de- skách zapsaný nesvěřenský velkostatek Novou By- střici v diecési budějovické a vikariátu jindřicho- hradeckém ležící za 2,500.000 korun. Velkostatek má výměru 3088 ha a obnáší katastrální výnos 24 404 korun. Nejstarší, jak se zdá, majitelé Bystřice byli páni z Landšteina z kmene mocných někdy Vítkoviců. R. 1370 dostala se Bystřice s Landštei- nem pánu Konrádovi Krajíři z Krajku, jehož rod na- potom po dvě století na Nové Bystřici vládl. Poně- vadž páni Krajíři z Krajku byli horlivými přívrženci Stolice římské, přitrhl r. 1420 Jan Žižka k městu, jehož i s hradem v krátkém čase dobyl, manželku a děti pana Lepolta Krajíře jal a město a hrad vy- drancovati a zbořiti kázal. Po vydrancování Bystřice jali se páni Krajířové nového města zakládati, jež pak Novou Bystřicí přezvali. R. 1589 dostala se Nová Bystřice Janu z Lobkovic, r. 1610 Ladislavu Vchynskému z Vchynic, r 1615 paní L. Otylii ze Hradce, která Novou Bystřici darovala svému synovi hraběti Adolfu Pavlu Slavatovi z Chlumu a Košum- berka. Po vymření rodu toho po meči r. 1689 byla v držení Nové Bystřice Marie Terezie Markéta z Chlumu, provdaná za Leopolda hraběte z Fünf- kirchenu. Od r. 1754 do r. 1804 náležela Nová Bystřice rodině hrabat Clary-Aldringenů, r. 1816 dostala se Nová Bystřice za obnos 750.000 stříbra hraběnce Terezii z Trautmannsdorfu, baronu Antonínu z Hochberka a Hennersdorfu, po jehož smrti dcera jeho Marie provdaná za Matyáše z Riese-Stallburgu Novou Bystřici zdědila, při kterémž rodě zůstala. * Z městské rady kr. hl. města Prahy. Schůzi konané dne 12. t. m. předsedal pan starosta dr. Vladimír Srb. Na počátku schůze ujal se slova pan dr. Podlipný, tlumoče všeobecný stesk, že není svoláván sněm zemský. Hlavní město království jest oprávněno, dovolávati se práva, zaručeného slavným patentem z roku šedesátého, aby země spravována byla způsobem konstitučním. Péče, aby v právu tom nebyla zkracována, přináleží poslan- cům na sněmu zemském a proto navrhl, by těmto podána byla petice, by přičinili se, by sněm zemský v době nejbližší byl svolán. Návrh tento byl jedno- myslně schválen s dodatkem dra. Ed. Baštýře, aby táž petice podána byla také zemskému výboru. — Ve smyslu návrhu p. obec. staršího dra. L. Je- řábka, učiněného ve sboru obecních starších, ve prospěch rychlíkového spojení Prahy s Mnichovema Vratislaví, s Peští přes Olomouc a Přerov. s Lublaní a Terstem, s děčínskými vlaky (přes Lysou), dále s četnými lázeňskými místy — podána bude petice jednak ministerstvu železnic, jednak železniční radě, by ustanovení takovéhoto spojení pojato bylo do jízdních řádů, jež se přes zimu připravují. Podobně podána bude petice ve prospěch příznivějšího spojení Prahy s Jičínem, v kterémžto směru žádal za pod- poru turistický odbor jičínský. — Z komise knihovní bylo sděleno, že přes úsilovné pátrání nebylo lze na- jíti vhodných místností pro veřejnou čítárnu, usne- seno tudíž vydati v tom směru vyhlášku. Otevření čítárny se tímto nedostatkem místností opozdí do února. — K dotazu rady městské v příčině opravy Liškovy kopie Manesova kalendaria na staroměstském orloji vyslovila se Jednota umělců výtvarných, ž