Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

11. března 1903.

Číslo 69.

ve Spořitelně české. Zanášejí prý různice do krajů dosud pokojných a tichých. Němei musí býti svorni proti slovanskému útoku, aby se ubránili. Konečně přimtouval se za projednání rozpočtu, protože je to jedno z nejdůležitějších parlamentních práv. (Po chvala.) Rokování přerušuje se. Zákon o rayonování příkazuje se bez 1. čtení výboru pro cukerní daň. Konec schůze ve 4.25 hod. odpol.; příšt bude zejtra o 11. hod. dopol.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 10. března. (C.-.B) Se schůze branného výboru sešlo, protože tou dobou konala se schůze odboru pro jed- nacířád. Zpráva o této schůzi vydá se až po ukončení porad.

Politické zprávy domácí.

V Praze, 10. března. (Zkrácené pro- jednáni rozpočtu.) Otázka, přijde-li n jednací pořad sněmovny poslanecké dříve prv čtení rozpočtu neb uherského vyrovnání, jest rozhodnuta. „Česká mýtnice“ nečiní patrně již obtíží a dnes započala prvá rozprava o roz- počtu na r. 1903. Víme, že vládě záleží mnohem méně na projednání rozpočtu, jejž si může po případě pohodlněji povoliti sama pomoci § 14. než na projednání uherského vyrovnání, při němž je vázána určitou úmluvou s vládou uherskou. Ale když už se sněmovna do projednání rozpočtu pustí, bude vládě ovšem milejší, když se před- loha také vyřídí a času už na zbyt není. Prote vynořil se nyní opět návrh, aby se rozpočet pro- jednal letos způsobem zkrácený m. Při- chází s tímto návrhem „Neue Fr. Presse“. Bu- dou-li prý letošní porady o rozpočtu opět tal- podrobné a důkladné, jako loni, nebyla by na- děje na jeho vyřízení, i kdyby sněmovna zase- dala až do pozdního léta. Ale po loňské důklad- nosti mohou prý si strany letos snadno uložiti některou zdrželivost při dudžetním jednání a vskutku prý se ozývají s mnoha stran (se kte- rých? Pozn. red.) přání, aby se rozpočet vy- řídil letos zkráceně. To mohlo by se dle „Neue Fr. Presse“ státi tak, že by se debatovalo a hla- sovalo zvlášť jen o sporných bodech, ostatek pal aby se při zevrubné rozpravě jak ve výboru, tak i ve sněmovně nevyřizoval dle jednotlivých hlav. nýbrž vždy sumárně hned dle celých ressortů tak že by o každém rozpočtovém odboru byla jen jedna debata. „Očekává se ostatně — poznamenává dále „N. Fr. Pr.“ — že předseda ministerstva dr. Körber učiní ve sněmovně sám návrh toho směru. Narazilť na zkrácené pro- jednání rozpočtu již v prvé podzimní schůzi říš. ské rady dne 16. října, když pravil: Obraceje se k aktuální otázce podotýkám k rozpočtu na rok 1903, že vláda zamýšlí učiniti sněmovně při prvém čtení rozpočtu návrh na zkrácené pro- jednání, ale prohlašuji už předem, že návrh ten nebude pokládati za žádné nolli me tangere. nýbrž naopak přijmeme ochotně s kterékoli strany doplnky neb i zcela nové návrhy, jež po- vedou k cíli.“ Pokud víme, česká delegace jme- novala již řečníky pro prvé čtení rozpočtu, alo o zkráceném jednání se dosud nevyslovila. V Praze, 10. března. (Z programu Wolfovy strany všeněmeeké.) V ne děli měli přívrženci frakce Wolfovy v Praze poradu, aby zaujali stanovisko k chystané ná- rodní radě Němců z Čech. Ke zprávě, o schůzi té již podané, dodáváme, že jednáno takéo programových zásadách Všeněmců v Čechách při té příležitosti odsouzeny »plané, bezúčelné ano i škodné neloyální demonstrace, jakou se se ukázalo (Schönererovo) provolání „Hoch und heil den Hohenzollern !'« Vysloveno dále, že strana trvá posud na programu line- ckém, ač tento z části již proveden a z části se stal bezpředmětným. Bude podporovati hnutí za heslem: „Pryč od Říma!!, bude se domáhati prohlášení němčiny za jazyk státní, provedení hospodářské samostatnosti Rakouska a tedy personální unie s Uhrami, vyloučení Haliče z Předlitavska, uzavření smlouvou po tvrzeného spolku na výboj a odboj s německou říší, s níž se má uzavřiti také celní a ob- chodně-politická jednota, jež se má časem roz šířiti ve středo-evropskou celní a obchodní jed notu. (Patrně zase jen proto, aby se Rakousko stalo hospodářsky samostatným! Pozn. red Podle podivné logiky Všeněmců z Čech mohou se jen takovým způsobem podporovati agrární. živnostenské, průmyslové a obehodní zájmy ke blahu a zdaru německého lidu, jehož hospo- dářské i národní blaho musí prý strana mí vždy na zřeteli. Z Pešli, 9. března. (Štěpán Bittó Dne 8. t. m. zemřel v Pešti člen sněmovny magnátů a bývalý předseda uherského minister- stva Štěpán Bittó. Jim zmizel z kruhu živých poslední deákovský ministerský předseda, nebot hned po něm počala v Uhrách vláda Tiszy a jeho stvůr, která teprve před čtyrmi léty ustou- pila opět deákovci Szellovi. Štěpán Bittó narodi se 3. května 1822 v Sárosfě v prešpurské sto- lici, dosáhl tedy věku 81 roku. V mladších le- tech sloužil v úřadech stoličných a získal si tolik důvěry svých krajanů, že byl roku 1848 zvolen za poslance a pilně pracoval na sněmech debrecinském a segedinském. Po Világoši šel do vyhnanství, ale r. 1851 byl mu povolen návrat do vlasti. Uchýlil se na svůj statek v šomoďské stolici a tam se až do r. 1861 zabýval výhradně hospodářstvím. R. 1861 octnul se opět ve sně- movně, kde vynikal více pracovitosti, než řeč- nickým uměním. Přes to či snad právě proto ziskal si důvěry Deákovy a byl zvolen za místo- předsedu sněmovny a r. 1870 za předsedu uher- ské delegace. Hr. Jul. Andráši svěřil mu ve svěm kabinetě portefeuille spravedlnosti, jejž po- držel i v ministerstvě Lonyayově až do r. 1872. Po reformě uherského soudnictví vystoupil z ka- binetu a stal se předsedou sněmovny. Když pak po Lonyayovi padl r. 1874 i kabinet Szlávův. svěřil panovník Bittóovi sestavení nového mini- sterstva. Byl to v Uhrách poslední pokus o se- stavení vlády, opírající se o stranu Deňkovu. kterou v tu dobu potíral Koloman Tisza, ne- uznávající vyrovnání z r. 1867. Ale roku 1875 Tiaza uznal státoprávní basis z r. 1867 a tím se politické strany ve sněmovně seskupily tak, že možnou se stala pouze vláda Tiszova. Bitto v březnu 1875 odstoupil a vládního kormidla se chopil na dlouhá leta Kolom. Tisza. Bitto zaujal ve sněmovně opět křeslo poslanecké, ale již na straně opposiční. Toho mu Tisza dlouho nemohl odpustiti a tím se vysvětluje, že byl povolán do sněmovny magnátské teprve za Szella

r. 1899, když padl poslední z Tiszových noh sledů, Des. Banffy. V posledních letech politický již nevystupoval a žil téměř v zapomenutí, stý kaje se jen s několika nejdůvěrnějšími přátel

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. března.

Rusové proti politice dalekého Východu. Několik tomu dní podali jsme krátký výtah ze zprávy, kterou ruský ministr financí Vitte po- dal carovi o své lonské cestě po Sibiři na daleký východ. Ve zprávě té, jak známo, ministr Vitte dokazoval, že je nutno, aby Rusko svým ruským lidem z Evropy zakládalo v Sibiři kolonie, ze- jmena poděl sibiřské dráhy. Podle jeho zdání dalo by se to udělati bez ujmy početné sily ruského živlu v evropském Rusku. Ministru Vittovi našel se opponent v osob majitele »Nového Vremene«, starého A. S. Suvo- rina, jenž píše: Co se týče budouenosti dalekého Východu tu jsou možny pouze sny. Ale že »histories měři pouze na věky,« podle slov páně ministro- vých, je přírozeno, že současníci nemohou nie určitého věděti o snech budoucnosti. Ohromná většina Rusů jest úplné lhostejna k tomu dalekému Východu vůbe a k městu Dálnému zvlášť. Ne na- darmo město toto je známo pod přezdívkou »Lišní«, t. j. zbytečný. Dálný stál nás už 18 mill. rublů a bůh ví, co ještě státi bude. Nás mno- hem více zajímají stará ruská mě- sta, ano i ruské vsi. Také sibiřská dráha ještě bude státi Rusko hromady peněz. Rusovi je malou útěchou, že »historie měří se na věky«. Pro nás má důležitost doba, ve které žijeme a která spíše může ukojiti naše potřeby. Velikému knížeti Nikolaji Nikolajevíči, hlavnímu veliteli naši armády roku 1877/78, car Alexandr II. řekla »CIl — Cařihrad!« To je srozum- telnější, než Dálný, nebo Port Artur. Ministr financi je člověk smělý, nadaný. důsledný. Ale je patrno, že jízda na dálný Vý- chod neochladila ještě jeho fantasii, naopakji rozpálila. A toho právě jest se báti. Národ není kašna a i kašnu časem třeba za- čepovati, aby si oddechla. Ještě spíše si musí národ oddechnouti od zbytečných nákladů na fantastické podniky. Třeba se především starati o staré, kmenové Rusko. Dalekosáhlé plány na dalekém Východě dlužno odložiti na neurčitou dobu. Třeba uskutečňovati to, co je blizké a nikoli daleké. třeba pokojně seděti, zvětšiti lásku k svému rodnému krbu a nikoli podporovati dobrodružnou podnikavost s její poesií a horizonty. Zajisté moudrá slova, jichž neuznají pouze ti, kdo potřebují, aby se Rusko všechno vrhlo v asijská dobrodružství a učinilo jim volné místo v Evropě.

Německé maněvry. V říšském sněmu německém zmínil se př projednávání rozpočtu ministerstva vojenství so- ciálně-demokratický posl. Kunert o manévrech, jež podrobil ostré kritice. »Prohlašuje se, pravil, že vážným úkolem manévrů jest, připravovat k válce. Některé manévry činí však spíše dojem hračky. Upozorňuji na zaskočující manévr zr. 1898. Jednomu armádnímu sboru velel cls ař kdežto druhý sbor stál na protější straně Vesery Císař dal přes řeku vystavěli dva mosty a pře chod trval . . Předseda hr. Ballestrem: Pane po slanče, nemohu připustiti, abyste zde kritisoval vojenské opatření cisaře. Vymyká se to vaší kritice. Posl. Kunert: Nepronesl jsem o opa- třeních císaře dosud ani slova kritiky- Předseda hr. Ballestrem: Máte všal úmysl tak učiniti a vůbec nesmíte podobná opa tření zatahovati do svých vývodů; to nejde vedlo by to příliš daleko. Posl. Kunert: Minil jsem, že manévrý svému vážnému úkolu, připravovati k válce, často nevyhovuji, což mohu zajisté do- kázati . . Předseda hr. Ballestrem: J. V. císaře do debaty při této přiležitosti zatahovati nesmite. Posl. Kunert: Vynasnažím se, pokud to jde, tak učiniti. Předseda hr. Ballestrem: Nařidím- to, pak to musí jíti. (Veselost) Posl. Kunert: K vůli věci se uskrovním Přechod 10. armádního sboru přes Veseru pro- vedl se po dvou mostech. Nepřítel měl dosti času, aby o něm zvěděl. Přechod trva 18 hodin, ale nepřitel nedal se o něm zpraviti, ačkoli vzdálenost mezi oběma armádními sbory byla zcela malá, asi na dostřel z ručnice. Velitel 2. armádního sboru generál šl. Mikusch přechodu vůbec nepozoroval. Pro vyzvědačskou službu měl po ruce dosta- tečný počet jizdy, ale přes to obejití celého levého křídla jeho armádního shoru se provedlo. (Hr. Roon: »Neslýchaná věc !« Posl. dr. Arendt »Chef generálního štábu.« Hlučná veselost.) T ak se na těchto manévrech vítě zí. Řečník pojednává o různých manévrech praví, že všemi protkána jest červená nit. Sou- střeďují se velké massy jizdectva a s nimi pro- vádějí se útoky na nejkratší vzdálenost, jimiž pak dobývají se skvělá vítězství. (Hlasy : » Velmi dobře!« u sociálních demokratů.) Není však žádné pochyby, že pěchota, která by se jen poněkud mohla brániti, jizdu tuto do posledního muže by postřílela. Účelem těchto manévrových operací ovšem jest, aby se připravovaly nové požadavky na jízdu. (»Tak jest !« u sociálníeh demokratů.) Chce se tím získati více postupu pr důstojníky, více zaopatřovacích mis pro syny šlechty. (Souhlas u sociálníeh demokratů.) Když v příští schůzi ministr vojenství Gossler na tuto kritiku odpovéděl, ujal se po něm posl. Kunert opět slova a znovu po- jednával o císařských manévrech. Předseda třikráte jej napomenul, by zdrže se narážek na císaře, načež odňal mu slovo.

K úmrtí dra. Fr. L. Riegra. Projevy účasti nad úmrtím dra. Fr. Lad. Riegra dále zaslali naší redakci Z Hodanina. Nad ztrátou velikého Čecha, slo- vutného a neohroženého bojovníka za nezadalelná práva naše, vzorného vlastence, pana JUDra. Fr. L. Riegra, projevuje valná hromada »Sokola« v Hodo-

níně, v den pohřbu svolaná, hluboce procítěnou soustrast. Kéž zářný příklad nezištnosti, lásky k vlasti a národu, ryzí charakter drahého zesnulého přejde v srdce jeho následníků a vděčně zachovaly mu slávu, česť a světskou památku „v celém národe našem. Tělocvičná jednota »Sokol« v Hodoníně Frant. Plaskal, starosta. Old. Haráček, jednatel Z Karlina. Spolek »Panicové« hluboce želí ná hlého odchodu nezapomenutelného dra. Fr. Lad Riegra. Věčná buď mu paměť v srdcích všech. Karel Novák, místostarosta. Lubomír Novák, jednatel. Výborn Ústřední Malice školské došly dále tyto projevy účasti nad úmrtím dra. Fr. L. Riegra: Kukleny. Nad nenahraditelnou ztrátou našeho milovaného otee národa p. dra. Frant. Lad. Riegra projevují hluboce cflěnou soustrast. Za odhor Ústřední Matice školské v Kuklenách: V. Pravda, předsed Plzeň. Společnos! »Kozáci« v Plzni, která stala se po dobu svého desetiletého trvání již po dvaatři- cetkráte skutečným členem Ústřední Matice, truchl s Vámi nad úmrtím velikého člověka-vlastence, stát- níka a prvního předsedy Ústřední Matice, dra. Fr. L Riegra. Mysli veškerého členstva společnosti nas s bezměrnou úctou a bolem nesmírným nesou se k rakvi muže, jehož všechen život byl věnován prác a štěstí našeho národa. Ta bude nám svatým dědi- ctvím po drahém zesnulém, ona bude nám i mocnou vzpruhou a pobídkou k další dosavadní činnosti v prospěch drahé Matice v důvěře, že uetíme tak způ sobem nejlepším památku muže, před nímž se sklán celý slovanský svěl. Za společnost »Kozáci« v Plzni Václav Honzík, jednatel. Bohdan Pokorný, ataman Pohžbu dra. Fr. Lad. Riegra zúčastnili se dále za Sokolskou župu dolnorakouskou župní starosta b Knobloch, náčelník br. Zýka, pokladník br. Drch kovský. Rozhon a Rejka. — Město Světlá n. tříčlennou deputací, sestávající z purkmistra p. Vác Červenky a městských radních pp. Jana Hradeckého a Josefa Podpěry. — Za městskou radu v Proti víně starosta p. Václ. Pexídr, dále pp. V. Böhm Al. Vanda, za jednotu »Sokol« v Protivíně dva bratří za jednotu hasičskou v Protivíně čtyři členové s pod velitelem J. Böhmem. — Za město Solnici sta rosta p. Hlaváček a radní p. Michera. — Dále de- putace okr. výboru jílovského a městské rady v Že- lezném Brodě, hasičská župa náchodská, městsk rada v Náchodě (pp. Bartoň a Remeš), okresní výbo v Náchodě (starosta dr. Čížek), učitelský sbor v Ná chodě, zemská ústřední hasičská jednota (Hubálek z Č. Třebové, Serdl z Náchoda, Kuklich ze Smíchova Englman z Vidonic a Velvarský ze Skalska).

Na nadaní dra. Fr. L.. Riogra pro nemajetné slu- dující na příští české universitě na Moravě složil včerejšího dne u Živnostenské banky v Praze: pro- fesorský sbor c. k. reálného a vyššího gymnasia na Smíchově 65 K, JUDr Ot. baron Pražák v Brně 20 K Čten. spolek v Ivančicích 30 K, vlastenecká společ »Smakováci« v Lomnici n. P. 25 K, obecní rada města Loštic na Moravě 10 K. Mat. Melichar, řed- cukrovaru v Plaňanech, 50 K, Bohdan Kadlec, měst- ský tajemník v Libochovicích prostřednictvím adm. »Času« 10 K, Leopold Levitus v Hostomicích 10 K, dále odevzdaly »Nár. L.“ příspěvky dle výkazu v je- jich listě ze dne 7. t. m. 150 K, k tomu dle výkazu ze dne včerejšího 8361 K 72 h, úhrnem tudíž 8731 K 72 h. Ústřední Matici školské pro »Fond Riegrůve k uctění památky dra. F. L. Riegra na místo věnce na jeho rakev věnovali dále: Společná továrna na eukr v Dolním Cetně 100 K, denní hosté v hotelu »Radhošť« v Hulíně 20 K, obec Skalsko 50 K, odbon v Bystřici p. H. 53 K, členové prof, sboru reálných škol v Hradci Král. 32 K, prof. sbor českého vyšštho gymn. v Zábřeze 30 K, obecní úřad Hostouňp Středokluky 10 K, pí. M. Hennerová, choť univ. prof v Praze 20 K, prof. sbor c. k. reálky v Táboře 15 vlastenecká společnost »Šmakováci« v Lomnici n. 25 K, Dominik Albrecht Bubna v Praze 10 K, spolel »Mládenců« v Loukovci 5 K, obecní úřad v Doksa- nech 10 K, Fr. Bayer, úřadník žurnal. v Praze 2 K obec a občané v Bukové K 16.64. Obč. beseda v Kyš- perku 10 K, městská řada v Novém Městě n. M. 5 K, městský úřad v Úpici 50 K, těl. jednota »Sokole na Král. Vinohradech 20 K. prof. sbor c. k. statní školy prům. na Smíchově 41 k, Hugo Mastný, to- várník v Lomnici n. P. 30 K, »Akademie u Úleků- 20 K. »Akademie« u p. Šulee v Praze 30 K. — Tim dostoupil fond výše doposud 5847 K 57 h.

Defraudace ve svato-václavské

záložně.

Nazírání, v listu našem o nynější situaci v zá ložně pronesené a věštící neblahé okolnosti, byly včera putvrzeny dvěma projevy. Jeden vydali důvěr níci vkladatelů, druhý vyšel ze svatováclavské zá- ložny. A oba volají: číňle každý, co můžete, aby sanace záložny byla provedena. Je zle. Počítá-li se s tím, že členstvo kromě svých podílů věnuje ještě 2 mili, korun, obnáší schodek 11/2 mill. korun, jehož ukrytí neprovede se jinak, než další slevou 10% ze vkladů. Záleží tudíž ještě dnes na dobr vůli vkladatelů, aby stav věcí byl uspíšen a došlo k vyplácení byť i jen částečnému. K návrhu kuratoria pro sanaci záložny převzal p. dr. Scheiner vrchní vedení právních záležitosli svatováclavské záložny a týž za účastenství p. dra Novotného ujal se včera řízení prací sanačních za účelem jednotného a rychlejšího realisování jmění. Na valné hromadů záložny učinil předsed kuratoria projev, jakoby nastaly v záložně doby skvělejší. Obě provolání, níže uvedena, jsou dokla dem, že projev ten byl velice předčasný Kuratorium ve svém včerejším bulietinu uvádl že schválením repartice na valné hromadě záložny byl úkol kuratoria vlastně splněn. Předevčírem kura- torium oznámilo výboru záložny, že nyní jest vý hradně na něm, aby jmění záloženské rychle reali- soval, vymáhal členské příplatky a provedí likvidaci Kuratoriu zbývá vyvíjeti akci podpůrnou a hlavně starati se o možné zvýšení, zabezpečení a likvido- vání sanačního fondu. Těžiště akce spočívá nyní výhradně na rychlé a úspěšné činnosti likvidační s strany výhoru. Možnost k tomu dána jest záložnou »Důvěrou«. Kuratorium doporučilo jednotné právní vedení které svěřeno panu dru. Scheinerovi za souhlasua součinnosti pana dra. Javůrka, jako zástupce záložny »Důvěry«, bez níž rychlá likvidace není možná. Ku- ratorium také odpovídá na nedávný projev místo- držitelského orgánu, který tvrdil, že ničeho neví o 3 millionech vlády pro »Důvěru«. Kuratorium praví: »Výboru bylo valnou hromadou uloženo, aby aktiva i passiva co nejrychlejí realisoval. Za tím účelem zřízena byla již dříve kuratoriem záložna »Důvěra«, které dostalo se prostřednictvím Zemské banky od vlády dočasně výpomoci 3 mil- lionů korun, aby jednak hypotekární požadavky reality od záložny svato-václavské snadněji převzíti. jednak členům vypomáhati mohla při povinném splácení příplatků na uhražení schodku.

P. T. členstvu záložny sv.-václavské v Prazal Valná hromada sv.-václavské záložny v Praz usnesla se dne 25. února t. r. ve smyslu čl. 10. stanov aby ztráta, kterou čistá rozvaha vykazuje, uhrazen byla tím způsobem, že každý člen na podíl svůj za platiti má obnos K 300.— Poněvadž je nutno, aby sanace záložny v nej kratší době byla provedena, vyzýváme pány členy aby na podily jich vypadající obnos 300 K bezo kladně, nejdéle do osmi dnů úřadovně sv. -václavsk záložny neb u záložny „Důvěra“ v Praze, Na příkop č. 12. hotově složili Ohledně opatření hotových peněz slíbila zálozn „Důvěra“ poskytnouti za dostatečných záruk směneě ný úvěr a dá členům zajistě možnost, aby v přiměře ných splátkách a bez újmy svých hospodářských po měrů, povinnosti své mohli dostáti. Očekáváme, že čienstvo splní toto usnesení po dobrém, bez soudního denucování

Jednota učitelská v Praze ke vzájemnému podpo rování v nemoci a úmrtí usnesla se na valné hromad dne 7. t. m. vrátiti záložně svato-václavské vešker dary v částce 760 K, jež spolek za 19 let dostal, a

P. T. pp. vkladatelům záložny sv. -václavskél Téměř půl léta od té doby uplynulo, kdy byl jsme poctěni čestnou důvěrou pp. vkladatelů a svěfen nám úkol, abychom hájily zájmů jejich a odvrálil hrůznou pro pp. vkladatele i členy katastrofu kon- kursu. Budiž nám dovoleno říci, že konali jsme povin nest poctivě a svědomitě v plném pochopení velikéh úkolu, jenž na nás byl vznesen. Úsilí naše nehylo bohudík, marně, a přispěním všech činitelů, jimž bu zde vřelý dík za to veřejně pověděn, nahromaděn ve- liký fond, sloužící ke krytí závratné čislice passiv záložny sv.-václavská S vděčností buď také vzpomenuto všech pp věřitelů, kteří, dhajíce našich varovných hlasů, mou- drostí a rozšafností vedení vyčkávají s důvěrou šťastné ukenčení ohromného úkolu a klidného vyřízení a od- vrácení konkursu Leč nutno nám ještě olevřeně a po bedlivýci úvahách prohlásiti, že nebezpečí ještě nen oddáleno, a že k oběti, kterou učiníl pp. věřitelé, nutno přinésti ještě posl ed- ní spásonosnou, bezpečně zaručujíe určité odvrácení zkázy konkursu, jinak nevyhnutelného, který by pp. vkladatelům p dlouhých letech přinesl snad nepatrnou 20 až 259 kvotu jejich vkladů a při tom uvrhl tisíce existeno v úplnou záhubu hospodářskou Navrhujeme a žádáme snažně pp. vkladatele zájmu jich vlastním, v zájmu dobré věci, za kterou úmorně dlouhou dobu již pracujeme společně s ostat- ními činiteli, aby další, poslední slevou 10% svých vkladů zabezpečili klidnou likvi- daci záložny sv.-václavské. Má-li členstvo přinésti k záchraně oběť kolem 3,000.000 K není nespravedlivo stejnou oběť žádati na vkladatelstvu úhrnnou slevou, která činí 30% jich vkladů. Pevně douláme, že učiní tak všlchni pp. vě- řitelé a to bez odkladu, aby tak při zabezpečené rovnováze začálkem dubna t. r. s vyplácením všem pp. věřitelům stejné kvoty začíti se mohlo. V plném vědomí ohromné své zodpovědnosti vznášíme tuto snažnou a poslední žádost ke v šem pp. věřitelům a podaří se jejich soudné rozvaze od- vrátiti pohromu všem zúčastněným strašnou a zabez- pečiti tak očekávané dílo spásy V Praze, v březnu 1903 Důvěrníci pp. vkladatelů: Mlčech, účelí Ú. M. Š. — P. Cháb, kaplan. — Dr. Josef Scheiner advokát. — Dr. Antonín Novotný, advokát.

Zemětřešení v Krušných Horách neustává.

Ačkoli prognosa německých geologů slibovala na prosté již uklidnění rozbouřených živlů podzemských zdá se, že byla jen utišujícím prostředkem, jak pro obyvatelstvo místní, tak i pro nejrozsáhlejší věřejnost na jejíž interes o lázně a vřídla pod Krušnými Horami zvláště tu počítáno. Bylo by nepopíratelně osudnoa delklo by se stejně německých, českých a jinozem- ských pacientů nesmírně, kdyby na příklad analo- gicky jako roku 1887 zřídla teplická měla utrpěti na své síle a účinnosti zřídla a vřídla karlovarská. Není si naprosto ani z jakýchkoliv důvodů přáti, aby ten rejslaběí pramének, kterýchkoli lázní v ohroženém obvodu zanikl, ale dlužno počílati vždy spíše se stíny než s výsluním optimismu. Proto pochopitelno jest okamžitě šetření městské rady karlovarské ve příčině kvality a kvantity vřídelné vody a její bulletinyo stavu této, počínaje dnem prvních záchvěvů až do včerejšího dne, kdy po dvoudenní pause opět pozoro- vány otřesy země, jež rozrušily obyvatelstvo způso- bem nevylíčitelným. Dá se tušiti, že i pouhá zvěst o labiinosti půdy v Karlových Varech byla by způ- sobilou valně ohroziti životní zájmy lázeňského to- hoto města. Neníť poměrně daleko do saisony,a kdyby mělo snad zemětřesení o čtrnácte jen dnů se prodloužiti, mohla by neblahá tato okolnost na ná- vštěvu cizinců míti ohromný, ovšem neůspěšný vliv. Z těchlo důvodů zmocňuje se i obyvatelstva karlovar- ského pochopitelné vzružení, neboť s klesnulím pra- menů vřídelných přivedeny by byly tisíce rodin na mizinu. Doufejme, že se tak nestane, ale předpově geologů není žádnou zárukou, že možnosl je vylou- čena. Ze všech ostatních obcí, Aše, Chebu, Přísečnice Jáchymova, Března, Jirkova, Chomutova — kde země- třesení způsobilo zděšení, ovšem nejvíce uděšeny jsou Kraslice, kde někteří lidé polekání jsou opělujícími se záchvěvy, provázenými hromovým podzemním du- něním , tak že vážně pomýšlejí na vystěhování se z města. Působíť nezvyklý podzemní hukot způso- bem zvláště rozčilujícím na celou nervovou soustav a zení tudíž divu, že jmenovitě žen zmocňuje se p- nický strach. Ani ne tak ve městě, jako v jeho okolí patrny jsou stopy od nejhrůznějšího ckamžiku dne 5. března. V okolních lesich a jmenovitě na svazích vy- sokých kopců vyvráceny jsou stromy z kořenea balvany skal utrhly se a sřitily dolů. V městě samot- ném mnoho domů jest poškozeno, v obcích okolních na zdech některých starších a hůře stavěných hudov jeví se trhliny. Všeohecně má se za to, že podzemní nějaká sopka jest v činnosti. Pod kratery zemskými pod vrstvou zemskou jest opět celé množství krater podzemních, jež stejně chrlí lávu jako sopky na zem- ské kůře. Dle docházejících stále zpráv jest patrne, že zemětřesení jest mnohem rozsáhlejší a sílnější než se z počátku za to mělo. Široké jeho rozložení počínající od Chomutova a táhnoucí se k Chebu s od- větvími do Saska a Bavor, nasvědčuje, že není rázu lokálního, jak laké dle různých dob, kdy otřesy po- cítěny jest patro. Na několika místech najednou dějí se explose podzemních plynů a dle všeho chrlení lávy, jež činí dojem jakoby utrhl se v podzemí ohrom- ný balvan a řítil se s hukotem do propasti. Lipská observatoř rozeslala na všechna místa oběžníky, ve kterých žádá, aby jí bylo udáno, místo, čas, trvání nárazů, jejich směr, účinek na lidi, zvířata, budovy. prameny a studně, konečně zdali pozorováno součas- né dunění. Během včerejšího dne došly o zemětřesení tyto zprávy Z Aše se sděluje: Včera o 1/44. hodině odpol. udál se náhlý prudký otřes, jemuž až do půlnoci ná- sledovaly čtyři slabší. Dnes do 9. hodiny dopolední neudál se žádný nový. Nicméně obyvatelstvo jest vel- mi poděšeno, neboť se po přednášce geologa Knetila domnívalo, že veškeré otřesy jsou již u konce a že nastane uklidnění. Z Kraslic se oproti tomu sděluje, že tvrzení trhlinách stometrových z šíří tří metrů, jsou vymy- šleny. Zprávy tyto dány byly do světa ve „Vogilände Zlg.“ a byly městskou radou kraslickou dementovány. Ve skutečnosti sřítil se pouze starý špýchar okolí Kraslic, který vlastně byl jen určen pro uscho- vání vymlácené slámy a zdá se, že by se byl sbořil i bez zemětřesení, jež jen jeho pád urychlilo. Včer večer opakovaly se opětně nové otřesy, jež způso- bily mezi obyvatelstvem značné vzrušení. Professor dr. Sus bude míti ve středu večer přednášku v místní „Turnhalle“, ale neslibuje se od ní, že by přispél k uklidnění obyvalelstva. Z Chohu se telegrafuje: Zemětřesení, které v noci ze dne 5. na 6. března zde způsobilo ohromně vzrušení, jak se zdá se vrací. Včera večer ucitěn opět prudký vertikální otřes, jenž však byl velmi králkého trvání, takže mnoha esobami nebyl ani pozorován. Z Jirkova oznamuje se, že zde jako i na jiných místech Krušných Hor včera odpoledne ke 4. hodině ozvalo se krátké zadunění jakoby blížící se bouře a v zápětí na to mocný záchvěv. Zpravodaji tamnimu připadalo, jakoby se pod korou zemskou válely mocné vlny; mezi obyvatelstvem vzbudilo to značný po- strach. Z Nýdku se píše: Zemětřesení s nepatrnými pau- sumi trvá stále. Dne 6. t. m. bylo pozorovati otřesyo 2. hodině a o 1/44. odpol., dne 7. t. m. tři minuty před 6. hodinou ráno, dne 8. t. m. silný náraz o 7. hod. 20 min. a dne 9. t. m. asi v téže prudkosti o 5. hod. 27 min. ráno. Trvání těchto záchvěvů po- hybovalo se mezi 7 až 15 sekundami, směr jejich byl vesměs od západu k východu, tedy podél úbočí Krušných Hor. Stálým průvodčím těchto otřesů jest hromové hřmění před nebo po záchvěvu. Nejsil- nější náraz, jenž až dosud byl pozorován, byl ovšem dne 5. t. m. o 9. hodině 57 min. večer. Okna se třásla prudce, olevřené dvéře se zavřely, hodiny zůstaly na stěně stát, sklenice ve skříních o sebe narážely, cylindry lamp narážely o zvonce a stínilka; účinek na lidi byl značný. Ženy plakaly, děti se Hlásly, mužové nevěděli, jak si zjev ten vysvětliti. Vělšina obyvatelstva opoušíěla příbytky a prchala n

ulice, kde vznikala hotová panika. Na zvířala měl zemětřesení veliký účinek. Kočky žalostně mňoukaly, psy výli, koně se trhali od žlabů. Kromě v Čechách a v Sasku pocítěno země- třesení v Harním Falcku, ve Wiesau, Konnersreuthu a Erbendorfu

Padesáté narozeniny

professora dra. Karla Maydla jehož významu pro českou chirurgii již včera věnovali jsme vzpomínku, oslaveny byly včera dopoledne, dne 10. t. m. na nejvhodnějším místě — působišti jubilantově — na české klinice chirurgické. Posluchárna a pracovna professo- rova byly v ranních hodinách změněny v pravé palmové a květinové háje. K 10. hod. poskyto- valo přízemí české chirurgické kliniky necbvyklý pohled. Všechny místnosti a chodby, na nichž jindy viděti bývá toliko nemocné a lékaře, kva- pící za svou prací, plnily se svátečně oděnými účastníky oslavy. Dostavili se representanti skoro všech lékařských korporaci, děkan lékař. fakulty prof. dr. Reinsberg, předseda české sekc lékařské komory doc. dr. Frankenberger předseda spolku českých lékařů prof. dr. Ru- beška, redaktor Časopisu českých lékařů dr. Honzák, dále prof. dr. Hlava, prof. dr Kimla, doc. Honl, doc. Heveroch, doe. Velich, doc. Srdinko, doc. Piťha, doe. Formánek, primář dr. Kafka, dr. Hejda. dr. Čeromuchin z Kyjeva, assistent chirurg- kliniky z Varšavy, plukovní lékaří dr. Jordán dr. Stehlík, dr. Trenkler a četní jiní. Při cházeli zástupcové některých klinik: gynaekol - gické prof. dra. Pavlíka, interní prof. dra. Thomayera, oční prof. dra. Deyla, porod- nické kliniky, polikliniky; téměř úplný byl poče bývalých i nynějších žáků professorových, lékařů klinických a studentstva, v počtu několika seo osob. Z tváří všech účastníků viděti mohl i ne- zasvěcený pozorovatel, že nejedná se o obvyklou úřadní oslavu chefovu, při níž celá nálada vy- jádřena jest černým kabátem a gratulačními frá- semi, nýbrž o spontanní projev citů k milova- nému učiteli a mistru, čehož nejlepším důkazem jest, že celá oslava provedena byla bez agitace, v posledních hodinách. Jak myšlénka oslavy Maydlovy každému českému mediku rozuměla se sama sebou, patrno nejlépe z toho, že do- stavili se účastníci, kteří nevěděli, že dojde k nějakému slavnostnímu aktu, a tak rostla oslava, projektovaná jen na skromný projev piety v nejužším kroužku kliniky, na mohutnou manifestaci celého českého lékařstva. Professor, přicházeje obvyklým svým způ- sobem ku přednášce, uvítán byl klinickými lékaři a uveden do své pracovny. Zde pronesl prvé blahopřání jménem všech lékařů, pod jeho vede- ním na klinice působících, assistent doc. dr. Jedlička, dávaje prostými slovy na jevo to. co musil milovaný učitel čísti ve tváři všech, to jest radost nad tím, že slaví 50. narozeniny své při novém zdraví a v plném ruchu klinické práce — radost tím větší, ježto musila postrádati kli- nika po celá dvě léta svého vůdce. Professor hlu- boce dojat projevem svého lékařského personálu. poděkoval za přání a obléknuv svůj klinický plášť, odebral se do posluchárny ku přednášce. Avšak posluchárna a operační siň poskyto- vala neobvyklý pohled; na místě operačního ná- řadí stářy tu skupiny exotických květin a z roz- sáhlého amfiteatru, v němž pod palmami a oranž- níky tísnila se hlava k hlavě, zahřměla při při- chodu professorově bouře neufuchajícího po- tlesku, a kde jindy zní chladně analysující slove učencovo, tam pak zněla slova nezměrné lásky. úcty a obdivu. Ze studentstva promluvil jměnem všech žáků Maydlových MUC. V. Novák, misto- starosta Spolku českých mediků, jenž pronesl asi tato slova: Slovutný pane professore! Vážený a milo- vaný učiteli náš! Slavný den dnešní, kdy začl- náte padesátý rok svého velezasloužilého života. poskytl nám příležitost, bychom Vám na tomto významném místě, kde slyšeli jsme již tolik do- brých rad z Vašich úst, kde dostalo se nám ze zásoby Vašich vědeckých zkušeností již tolik cenných naučení, a kde viděli jsme Vás již to likráte při smělých výkonech těžkého Vašeho povolání — bychom Vám na tomto místě skrom- nými a nehledanými slovy vyjádřili své blaho přání a projevili Vám aspoň částečně tu nezměr- nou úctu a lásku, již k Vám chováme jako ke svěmu učiteli a příteli. — Věda lékařská, jejiž jste apoštolem, zná po většině jen povinnosti, to těžké povinnosti, poskytujíc přislušníkům svým jenom málo práv, ba skoro ani to právo n na všeobecné uznání. Za to však my, žáci Vaši. kteří se dovolujeme počítat do veliké rodiny, kte rou Jste během svého působení učitelského od- choval, my, kteříž jsme se tu sešli, a s námi za- jisté všichni, kteří již dnes po všech koutech vlasti naší jako praktičtí lékaři působí, my, kteří jsouce Vám stále tak blízcí a známe tu ohromnou práci, kterou stále vykonáváte, i tu pietu, s ja- kou poslání své lékařské, učitelské i spisovatel- ské plníte, my všichni vzdáváme Vám dnes svoje uznání, svůj obdiv a projev úety neskonalé. My dobře víme, že Vy, slovutný pane professore. nehleděl jste na obrovské zaměstnání, vyplýva- jící Vám z funkce lékařské a učitelské, nýbrž předsevzal jste si ještě velký a neméně záslužný úkol, byste nám, žákům svým, opatřil českou pů- vodní a dokonalou učebnici. My však také všichni dobře víme, že tělo hrozilo klesnouti pod uhou práce, kterou mu stále neúnavný duch Váš uklá- dal a s tichým zármutkem a nejvřelejší účastí pohlíželi jsme v dálnou cizinu, kam jste se nám před 2 roky na zotavenou odebral. Tim hlasi- tější však byly hlasy radosti, letící od úst k ústům a zvěstující, že Maydl náš vraci se zdráv, že vraci se osvěžen a posilněn k nové práci, mez nás, mezi členy své velké rodiny. My také vime, a těšíme se z toho, že s Vaší strany dostalo s nám tak často lichotivých projevů ryzího přátel- ství, a známe dobře to zlaté, cituplné srdce, jež v prsou Vašich pro každého bližního bije a pa- matujeme velmi dobře na okamžik, kdy Vy, slo- vutný pane, při pohrobní vzpomínce, věnované s tohoto místa památce zesnulých professorů Michla a Alberta, nedovedl jste utlumiti svoje slzy, jež se Vám z očí draly. Okamžik ten zů- stane nám všem v paměti vryt jako nesmáza- telná stopa Vašeho šlechetného charakteru. Ten- kráte ukázal jste nám nepokrytě zlaté svoje srdce v plném jeho lesku; pro tyto všechny Vaše vlastnosti Vás tak vysoce ctíme a milujemea proto také mně dovolte laskavě, bych Vámv dnešní den jménem Spolku českých mediků jménem všech ostatních žáků Vašich vzdal pre