#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 1l. března 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 69.
#4
alto_textblock
#4
Na rinní a odpol. Histy
předp lácí se-
v Praze v sdministraci
za měste . . . . . . 2 K
za čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí donáškou
na měsíe
n r . 7 k 60
ve nllalkách a K to
za maěsko .
P'oštont
meste . . . .
na čtvrt lela . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkou
suěste
načint leta . . . . HI K ae
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejí:
rnuni číšlo o sobě . . . za 8
pdpěležui .
. . . . za lh
Vo nlialkách na venkově
10
ranní číslo. . . . .
sdpolední . . . . . . . . 5h
Insera t
platí se hotově rapfe
Přečplacení a laserty přijímá admini-
strace v Masianské ulici č. s.
Tam nacházejí se též reda kse
Ulskárna n erpečice „ Národnich Listě“
Bukogiay se nevraesji.
#8
alto_textblock
#8
Té doby největší Němec
v Čechách.
#9
alto_textblock
#9
Poslanec Prade těší se ve členstvu německé
strany lidové pověsti velikého proroka před
Hospodinem. V nejednom směru a smyslu jest
soupeřem ostatních, rovněž velikých, ne-li věd-
cův a věštcův, tož zajisté mluvkův, co jich „uza
vírané“ územi německé v království českém
zvláště v době Körbrově zrodilo a živí. Dlužno
konstatovati s důrazem, že doba Körbrova zplo
díla „vůdcův“ národnosti německé jen v krá-
lovství českém více, než kterákoliv z předchůd-
kyň jejích, rázu význačně protičeského. Prolo
pánové musí se činit, aby jeden vždy dokázal
úplnou zbytečnost druhého a vynikl nad něho
novými a ráznějšími argumenty proti — národu
českému.
Kdo z nich počká, až by promluvili všichn
konkurenti jeho, má vyhráno, aspoň potud, po
kud ho nepřetrumíne jeho nástupce v „obraně
ohroženého a utlačovaného němectví tím ne-
nasytným a nesmířitelným češstvím“. Dnes na
povrchu německého oleje v Čechách plove posl
Prade. Plove na něm už od neděle. Schücker
Fuchs, Eppinger atd., všichni, kdož byli dost
nedočkavi a vyložili své rozumy o „politické
situaci“ a o „smíru česko-německém“ před ním,
dnes vedle něho ocitli se ve stinu.
Zcela podle zásluhy! Totiž vlastní vinou!
Jakoby ani oni dávno nevěděli, za jakým
ideálem politika národnosti německé v Rakousku
vždycky se hnala? Jakoby oni rovněž tak dobře
jako p. Prade neuznávali a nepokládali za jediný
pravý cíl vší snahy, všeho úsilí a vší činnosti
národnosti německé aspoň v západní polovině
tohoto soustátí: osáhnouti zde všechnu mo
vládní nad národy neněmeckými?
Proč pak to tedy zase jednou neřekli zřejmě
dřive než on? Proč mu nechali v opětném prohlá-
šení této, v celém světě už dávno známé a všemi
slovanskými národy v Rakousku napořád po-
cifované pravdy tenkráte přednost?
Dodatečné, třeba úplně zbytečné přiznání
se k ní není jim v očích německého obyvatelstva
v království českém pranic platno, nezachrání
je podežření a výčitky, že nesmýšlejí dobřea
upřímně s němectvím v Čechách.
Ze starých tradie, sahajících zpět do první
třetiny století sedmnáctého, stále sesilovaných
stoletím osmnáctým, na vrchol vynesených dobou
Jesefinskou a mocně napjatých vítězstvím pru-
ským nad Francouzy r. 1870, členové národnost
německé v Rakousích napořád utvrzovali sev
demnění, že jedině jejich živel jest nejen povolán
a určen, ale i schopen, aby v říši rakouské pa-
noval všem národům ostatním. V tomto domnění
národnost německá soustavně byla vychováván
i vládami vídeňskými, s nepatrnými výjimkami
a přestávkami, až do nejnovější doby. V tomto
domnění, že sama prozřetelnost s jakýmsi zvlášt
ním zalíbením pohlíží na Němce v Rakousku,
podporuje vzrůst jejich politické a státní moc
nad zdejšími národy slovanskými, pokolení ně-
mecké za pokolením vypínalo se tu nad občan
stvem ostatním, ač od samého počátku této říše
a po všechnu dobu trvání jejího nepoměrně čet
nějším, duchovně a hmotně aspoň rovnocenným
V tom domnění zástupci německého lidu v ze-
mích koruny české, zvláště v království českém
déle než po třicet let se zdvojeným úsilím
a všelikými lstivými, záludnými a násilnými pro-
středky udržovali své přívržence, dráždili je k
pánovitosti a nadutosti vždy větší a větší, líčil
jim národ český jako nejnebezpečnějšího ne-
přítele, proti němuž není možný poměr jiný, než
válečný.
Proto všechny „smiřovačky“ česko-něme-
cké, svolávané hlavně ramenářským působenin
vlády Körbrovy, byly podniky zcela marnéa
mrtvé dřive, než byly zahájeny. Německý lid
v Čechách, bez rozdílu svých strannických stano-
visek vnitřních, na venek stojí proti národu če-
skému jako jedna litina, zorganisovaná pod he-
slem: moc a panství nad národem če
ským. Tento lid, prodlením třicíti let otrávený
neodůvodněným nepřátelstvím proti národu če
skému, dnes už nevšímá si návrhův, k nimž ná
leží rozdělení království českého na kraje, zří
zení vlád krajských, ohraničení okresův dle ná-
rodnosti, vyřízení otázky jazykové v úřadování
státním a samosprávném atd.: on všemi těmito
praktikami, jež ovšem vedou k témuž cíli, za
nímž on byl rozpálen, už ani se nezabývá; on
hartusí na své vůdce: dejte nám už ko-
nečně nad národem českým onu
státní moc, ono úplné panství, jež
jste nám tak dlouho slibovali a jež
jste nám stále vyličovali jako je-
dinou spásu naší národnosti pře
záplavou českoul
Poslanec Prade vyhověl tedy chytře tužbán
a citům německo-lidového davu, když minulé ne
děle ve Stříbře nejprvé omluvil účastníky ně-
mecké ve smiřovačkách páně Körbrových, po
sléze minulých, praviv, že Němeidostavil
seknim vbezpečném očekávání, že
mezi Němci a Čechy k vyrovnán
tou dobou nedojde, a když pak spu-
stil písničku, jíž jedině všichn
Němci v Rakousku rozumějí. Písničku
o státní moci a úplné vládě nad slovanskými ná-
rody v Rakousku. Aby této písničce dodal vyš-
šího posvěcení, zapěl ji na partesy Bismarkovy
„Úkolem Němcův jest ve smyslu Bismarkově.
prováděti politiku národní a také reální, a nabýti
moci a vlivu na vládu a správu: Starosto
stát (rakouský) klidně můžeme zu-
staviti nynější vládě. Nám jest pečo-
vati o prospěchy národní, jako politikům
reálním. Postupujmež jen k jedinému eíli: to-
tiž cestou k moci. Právo národa sahá jen
potud, pokud sahá jeho moc, aby tohoto práva
uhájil. Bude-li národ náš jednomyslný ve snaze
a v odhodlání, zase nabude nadvlády v télo říši,
#10
alto_textblock
#10
která mu náleží podle vývoje historického, podle
jeho kultury a podle hospodářského postavení
jeho, a kterou měl zde po celá stoleti!
Rozumí se, že shromáždění lidovci němečti
panu Pradovi hlučně přisvědčili. Panovat nad
národem českým vší mocí státní: tom
oni rozumějí. Smířit se s ním na zá-
kladě práva a spravedlnosti: tomu
nerozumějí. A poslanci jejich s nimi.
Jen že tak bez obalu a veřejně to neřekne každý
z nich, jako to řekl p. Prade. Proto od nedělep
Prade jest největším Němcem v Čechách.
#11
alto_textblock
#11
„Česká spořitelna“.
#12
alto_textblock
#12
Včerejší naši přílohu k »opravě« páno
Theumera a Střízka z České spořitelny nazývá
pražská »Bohemia« »matematickým žertovným
rebusem, který prý připraví všem přátelům tako-
vých žertů velice mnoho potěšení.« Těší nás
nad míru, že přispíváme k udržení dobrého
humoru v tisku spořitelním, i chováme nezištné
přání, aby tato dobrá mysl vytrvala i na dále
na ctěné protéjší straně. Je to zvláštní dar bož
zachovat si veselé srdce ve vážných okamže-
ních, a věčná škoda, že čiveračivost »Bohemiea
není přenosná. V Krušných Horách mají ta k
zemětřesení, tamější nebožáci by mohli dobř
potřebovat něco z nálady, jíž jest v Č. spořitelně
soudě dle »Bohemie«, patrně takový přebytek
Ovšem v tomto srovnání jest malý rozdíl, na
českém severu jde lidem o jich vlastní krk.
pánům ředitelům, kuraloriu a tisku spořitelnímu
ovšem nikoli — o vlastní!
Vyskytujíť se dosud mezi pp. kvartány
jich vyššími a nižšími kollegy podaření hoši, na
jichž rozmar nemívá vlivu ani puma z mate-
matiky. Dá-li se však »Bohemia«, opatřená tak
výtečnými »fachmanny«, přistihnouti při počet-
ních chybách, obnášejících od 3—30,000.000K
ve prospěch České spořitelny, a tvrdí-li, že se
může následkem toho smíchy popukat, pak
ovšem bychom málem věřili pověsti, že sl. ředi-
telství České spořitelny nachází se v takovém
povznesení mysli, že chystá podle vzoru vý-
stavních komitétů pro onoho vkladatele, který
dovrší padesátý million vybraných vkladů, krásné
zlaté hodinky a že bude fotografován společně
se skupinou neúnavných pánů pokladníků na
věčnou památku a za zásluhy, kteréž si získalo
české vkladatelstvo o Č. spořitelnu, osvobodivě
ji od českých vkladů. Jen vesele, pánové !
Jinak nás těší ještě i to, že »Bohemiae
nahlédla oprávněnost našich rad, aby si obrala
»Tagblattův« příklad co do stručnosti svých
výpadů a neopatrovala nás šípy, kťeré se vracejí.
Patrně nahlíží, že každé slovo, které až dosud
v afféře České spořitelny pronesla, stojí tento
snejvětši a nejbezpečnější německý
peněžní ústav země«, jak praví pan
purkmistr z Nýdku, nejméně 1000 K. Jen
jednu námitku máme ještě ke včerejšímu podo-
týkání »Bohemie«. Pravíť tento spořitelní orgán
že pomocí algebry dokazujeme, že 2 x 2 =5
Česká spořitelna ve své reklamní opravě neměla
zapotřebí sáhat až k algebře, nýbrž pouhou po-
mocí Adama Riose dokázala, že 38 = 54.
připoutavši ke svým reservním fondům
38,224.364 K oba reservní fondy kursovní
obnosu 10,750.119 K a 5 mill. z pensijního
fondu !
Jak spravedlivým jest požadavek český po
přiměřeném zastoupení v členstvu, ředitelství
kuratoriu »České spořitelny«, kteráž tento český
návrh nazývá ve svých listech pouhým zbožným
přáním českého tisku, pro to můžeme dne
uvésti doklad z vídeňského »Spar- a Renten-
Zigu.«, kterýž pod titulem »Zum prager Rune
mezi jinými výtkami »České spořitelně« činěnýmí
píše: »Což nebylo, tážeme se, její správě známo.
které národnosti náleží převážný
počet jejich menších (nejbližší budoucnost
ukáže, že také větších. Red. »N. L.«)
vkladatelů? Směl býti německý ka-
rakterjejí správy přiváděn k plat-
nosti v zemi, kteráž při nejmenším (l) musí
býti označována jako dvojjazyčná a to tak
okázale, jak se to při tak mnohých
příležitostech dálo? Smí se tady někdo
diviti, že tento podivný poměr — a tak
možno jej nazývati — dal politikům z povolán
vítaný podnět, aby protivné straně něco pověsili.
My ovšem neschvalujeme samozřejmě agitační
způsob, jak se to stalo. Avšak spořitelna mohla
si vzíti poučení z událostí poslední doby i mohla
věděti, že jest jí co činiti s protivníkem cíle
vědomým, bezohledným (ó těch ohledů »České
spořitelny« k českému vkladateli, který odní
považován vždy za protivníka, jejž ubijí zbra-
němi, jím samým dodávanými! Red. »N. L.«)
i mohla žaluplným těm událostem
předejíti! V Čechách jest dosti vynikajícíeh
osobnosti, kteréž nenáležejíce k extremním če-
ským stranám, přece byly vhodny, aby zjednaly
kontakt, který podle našich názor
jest mezi správou každé spořitelny
a jejími vkladateli nutným atd.«
Úhrn vybraných vkladů dostoupil včerejším
dnem:
#13
alto_textblock
#13
33,514.338 K.
#14
alto_textblock
#14
Říšská rada.
#15
alto_textblock
#15
Poslanecká sněmovna.
Schůze 211.
(Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, dne 10. března.
Netečně, ba skoro nevrle zahájila sněmovna
1. čtení rozpočtu na r. 1903. Příčin tohoto ne
dostatku interesu je několik. Je to zvláště ne-
jistota, co se stane s budžetem letošním, zdal
bude se konat o něm čtení také druhé a bude-li
jakým způsobem. Je to na místě druhém mrtvo,
#16
alto_textblock
#16
jaké se zahostilo v celé situaci vniterně politické
mrtvo, ve kterém není žádného ruchu a žádné
sdilnosti pro to, co se v zasedaci síni děje
mluví. Snad jest apatie tato reakcí po tolikerýeh
a tak dlouhých emocích a zjevem tedy psycho-
logickým. Ale po stránce parlamentní je vše
obecná strnulost povážlivou proto, že je negae
vlastní podstaty konstitučního života, který rodi
a sílit se může jen tam, kde srážejí se protivy.
zápolí protichůdně zásady, průchod si zjednávaj
stanoviska různá.
Olupělost a malštnost v parlamentě je za-
jisté prospěchem, ba cílem vlád, zvláště byro
kratických, jelikož jsou podmínkou síly jejich
Ale právě proto jsou neklamným svědectvím
slaboty a chabosti parlamentu vůči ostatním
činitelům konstitučním. Proto raději třesky
blesky nežli tento klid, nežli tuto stagnaci, ra-
ději osvěžující bouři, nežli dusné, chorobné ticho
Strany slovanské nemají nižádné příčiny
přát odpočinku zbraním a zastavovati boj. Proto
vítáme, že první řečník, rada vrchního soudu
dr. Ferjančič hned na ráz prohlásil, že jest
objektivním a subjektivním sklamem, jako by
otázka jazyková byla již odstavena, že nalezl
břitký soud pro zrušení výnosů Badenovýcha
žádal pilnou úpravu poměrů jazykových ve
všech zemích s obyvatelstvem smíšeným.
Předseda slovinské strany pokrokové uvedl
na parlamentní přetřes známý podnět, aby se
úprava věcí jazykových stala říšským
zákonem rámcovým a potom zákony ze m-
skými, zákon všeobecný vyplňujícími. Kde
však by zastupitelstvo zemské nevykonalo výplň,
měla by vláda právo, zavésti právidla jazykorá
provisorně. Plán není nový, ale velmi složitý
a nemůže býli pochyby, že narazí na odpor u
Němců již proto, že spočivati má na plné rov
noprávnosti. Naproti vládě nesla se řeč Fer
jančičova tonem veskrze obrněným. Pravil
nepokrytě, že míra utrpení slovinského je vy-
čerpána. Že nechtějí dále snášeti role
helotů. Skutečně, dle pravdy a bez nad-
sázky řečeno, Slovinci nalézají se ve stavu nad
míru trudném. Veškerá správa, jak justiční.
tak politická, jest namířena proti nim. Bývalý
ministr justice v kabinetu Badenové, Jan Nep.
Gleispach, jen aby se zapomnělo u německých
nacionálů krajní observance na to, že vydal ja-
zykové výnosy s vniterní češtinou, kde může,
každé slovinské slovo v obvodu vrchního soudu
štyrsko hradeckého potlačuje. Všeobecuým je
hlas veškerých Slovinců dnes: »Pryč s hr. Gleis-
pachem!« Dr. Körber jako chef justice,
kterým jest provisorně, nemá odvahy čelit to-
muto jeďnání a irpí je. Zodpovědnost za
všechny viny hr. Gleispacha jest jeho.
Kdo dnes poslouchal radu vrehního soudu
moravsko-slezského bar. d' Elverta, musil se
domnívat, že v markrabství moravském soukme-
novci páně baronovi žijí v největším útisku,
strádání a bídě národní a naproti tomu Čechové
mají tam vůbec ráj učiněný a že se jim nikdy
nevedlo tak dobře, jako za sl. vlády dra. Kör-
bra. Podle vůdce německých pokrokovců mo-
ravských nejen chef vlády, nýbrž také dr. Böhm-
Bawerk činí vše, co Čechové zádají. Považme
jen: do ministerstva finaneí povolal z Moravy
úřadníky jen české. Patrně a nejspíše asi proto.
že potřeboval lidí, českého jazyka znalých.
Mezi Němci jich však nenalezl. V Rakousku
všechno se děje, jen co Čechové chtějí, čeho
si přejí, čeho se domáhají. Krátce: vláda dra.
Körbra jest vládou českou a protiněmeckou.
Třeba důkazu? Bar. d'Elvert má jej po ruce
německá města na Moravě přecházeji do rukou
Čechů — za aktivní assistence ministrů. Bar
d'Elvert výrok ten učinil s opravdovostí a nie
se při něm nezarděl. Skutečnost jej usvědčuje
z nepravdy. Čeho jsma dobyli nazpět na Mo-
ravě, dobyli jsme vlastní silou.
proti Němcům a proti jich pa-
tronce, vídeňské vládě, která zůstala
přes všechny změny v exekutivě centrální na
straně Němeů.
Nicméně bar. d'EIvert prohlásil se pro
úřadnický kabinet dra. Körbra, jakkoliv jej vy
ličoval jako vládu pracující pro Čechy a jakkoliv
vytýkal zejmena dru. Rezkovi, že v ministerstvu
zastupuje interesy české. Či snad bar. d'Elveri
myslí, že dr. Rezek byl povolán do kabinetu, by
pracoval proti nim? Rada vrehního soudu mo
ravsko-slezského dovolával se anglické konstituce.
aby dovodil, že jest protismyslné postavení dra
Rezka v kabinetě, který jest Čechy potírán. Ne-
víme skutečně, proč bar. d'Elvert vzpomněl si na
konstituci angliekou teprve nyní a proč ji cituje
teprve proti Čechům a proti dru. Rezkovi. Flo-
rian Ziemialkowski seděl v kabinetech ústavá-
ckých, ačkoliv se polský klub nalozal proti nim
v opposici. Hrabě Khuenburg byl ministrem bez
portefeuillu ve vládě Taaffově, jakkoliv německá
levice byla proti ní v opposici. Dr. Bärnreithen
byl v kabinetě Thunově, jakkoliv německá levice
proti němu provozovala obstrukci. Vidno tedy.
že historie i skutečnost jsou proti bar. d' Elvertovi
On však a jeho strana chtějí, by věci v Ra
kousku vyvíjely se proti přirozeným poměrům.
Proto věc jimi zastupovaná, nemůže zůstati vítěz-
nou, třeba na okamžik byla.
#17
alto_textblock
#17
Mluvčí německé strany lidové dr. Löcke
tolikéž vyslovil spokojenost s drem. Körbrem
ohlašuje, že bude hlasovati pro rozpočet ve
druhém i třetím čtení, nestanou-li se přihody,
jako byly loňské. Těmito příhodami byla míněna
položka pražská. Posledního řečníka dnešního,
dra. Tschana, poslouchal německý klerikál Plass
a Wolfův přívrženec Schreiter. Většího posluchač
stva výklady jeho nezasluhovaly
Prvním čtením rozpočtu naplněn bude celý
týden v parlamentě. První čtení vyrovnacích
předloh počne nejspíše příští úterek.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 10. března. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zabajuje schůzí v 11 0
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslane
Plafingra a sp., hodlá-li vláda vyjednávati
s uherskou o smluvení nového úřadního seznamu
zboží k osnově celní předlohy a při té příležitosti
nalehati na odstranění nedostatků celního tarifu v
smyslu výboru rakouského průmyslu, aby tyto změny
a předloha úřadního seznamu zboží byly připraveny
až se bude rokovati v parlamentě o celním tarifu
— Choce a sp. po rozšíření vyšehradského ná
draží; — Černý a sp. po zabavení letáku »Spoři
telna česká a naše hospodářské živobytí«; —
Hauck a sp. po odměně venkovských listonošů v
Stříbře.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpovědě
na dotaz po přístavu ve Vídni.
Sněmovna přešla k jednacímu pořadu a začal
1. čtení
#19
alto_textblock
#19
státního rezpočtu na z. 1903.
Posl. Ferjaněič dovozuje, že pozdní porada
rozpočtu je příznakem choroby parlamentu. Hlavní
příčina těchto žalostných poměrů záleží v tom, žes
rakouskými národy, již po zákoně jsou rovní, za-
chází se nestejně. (Souhlas mezi Slovinci.) Zvláště
pro jazykovou olázku. Třeba odpočívala několik ne-
děl, nabude svého ovládajícího a tísnivého razu,a
zachová jej, dokud nebude delinitivně upravena.
Arci nesmí se při tom postupovati jako dosud.
Od té doby, co upuštěno od slanoviště, že jazy
ková otázka jest upravena § 19. zákl. st. zákona
třeba pouze, aby jej vláda provedla, nejde podati
Toto stanoviště je hroznou ztrátou času. Bylo třeba
pevné vůle a jazyková otázka bývala by se roz-
řešila k blahu rakouských národů, také Němců, jimž
nemůže prospívat, aby jejich příslušnici, již aspirují
na veřejné úřady, byli vychování jen jednojazyčně.
Jazyková nařízení, jež byla provedena § 19.
respektovala se jako taková a teprve v jazykových
výnosech Badenových jevil se odpor, protože volby
v roce 1897 nedopadly dle přání Němců. Nic nepro-
spěla vládě obnova jejich nařízení, že kráčela dosa-
vádní cestou a neučinila ničeho proti ústavním
ustanovením: jazykové výnosy ustoupily před bez-
příkladným terrorismem a teprve teď žádá se zá-
konné úpravy jazykové otázky.
Nemáme co namitati proti zákonné úpravě jazy
kové olázky. Bude nám vhod, ale jen ve smyslu
zákona a základních státních zákonů. Avšak Něme
by rádi odstrčili § 19. a spořádali jazykovou otázku
jak by prospěla jejich panovačnosti
Chtějí státní řeč, ač ústava jí nezná, chtějí tuto
úpravu pouze v Čechách. Kde jsou v menšině, majt
s úpravou na spěch, kde jsou ve vělšině, nepospi-
chají. Nedivím se jim, ale divím se tomu, že vlada
vstapuje do jajich stop a vzpírá se, vyčítá-li se jí
že obstarává práci Němců. Stojí-li nad stranami,a
upraví jazykovou olázku, jak předpisují st. zákl. zá-
kony nejen v Čechách a na Moravě, ale také v
Slezsku, Haliči a Bukovině a u nás na jihu.
Všude toho třeba, u nás nejvíce. Nevydržíme to
více, neboť se s námi zachází v tomto státě jako
s otroky. (Slyšte! mezi Slovinci.) Vyzýváme naše
české bratrr, aby měli na paměti, že úprava jazy-
ková jest u nás neodkladnou a aby nepouštěli se do
pokusu s jazykovou úpravou jen v Čechách a na
Moravě. Co řekla vláda o svých zásadách, jsou ja-
lové fráse, opak je pravda. Úpraví-li se jazyková
otázka v Čechách a na Moravě, jinde oddálí se. Byla
přiležitost upraviti jazykovou otázku aspoň částečně
při předloze o civilním řádu
Dr. Bärnreither prohlásil tehdy, že se jí nesmíme
vyhýbati a vláda slíbila pojmouti do jiného zákon
ustanovení o jazykové olázce. Avšak ani úvodní zákou
k civilnímu řádu, ani soudní instrukce neobsahovaly
ani slova o řeči soudů. Já jsem tehda navrhl: »Strany
a jejich zástupci ať užívají ve svých písemných i úst
ních podáních zemské řeči a v ní ať soudy spisuj
a vydávají všecky spisy a vyřízení.«
Jak má jazyková olázka být upravena? Se »zá-
sadami« a konferencemi vláda již nepochodí. Př
všech těchto pokusech nebyly vyrovnány ani nejdů-
ležitější difference ve příčině otázky jazykové. An
dillerence ve příčině kompolence říšské rady a sněme
zemských. Dále nebyla odstraněna diflerence, zda
má býti otázka jazyková upravena jednotným záko-
nem řišským anebo dle jednotlivých zemí. Dohody
v otázce té sotva bude lze dosáhnouti. Návrh, vy-
hnouti se tímto obtížím zákonem rámcovým, jak se
zdá, zasluhuje uvážení. Zákon rámcový pro úprav
jazykové otázky ve státu měl by dobré účinky potud
že by se o otázce jazykově mohlo rokovati jak na
radě říšské, tak na sněmech zemských. Tim by se
vyhovělo jak stanovisku říšské rady, tak sněmů zem-
ských, které by rámcový zákon vyplnily ustanove-
ními podrobnými. Olázka jazyková mohla by se pak
uspořadali dle poměrů jednotlivých království a jed-
notlivých národností. Kdyby některé zemské sněmy
nechtěly použiti svého práva, vyplnit rámcový zákon.
musila by vláda býti zmocněna, aby jazykovou
otázku upravila sama.
Jest nepochopitelno, proč se vždy mluví o úpravi
olázky jazykové jen v Čechách a na Moravě. Toto
částečné upravení vyloučilo by uspořádání olázky
jazykové navždy v jiných zemích korunních. Slo-
vanské obyvatelstvo též ostatních korunních zemí
trpí velmi nynějšími poměry. Řečník appelluje n
slovanské obyvatelstvo v Čechách a na Moravě, aby
nedalo souhlas k podobné částečné úpravě jíh
proto ne, že při této úpravě by nebyl
ani potuchy po slovanské vzájemnosti.
Hlučný souhlas.)
Posl. Schrafl kárá nespravedlivé rozdělení poli-
tických práv u porovnání s rozdělením daní a po-
platků a touží zejmena na výsady šlechtických velko-
slatkářů v Tyrolsku. Pokud jedná se o práva poli
tická, přihlíží se jen k těm, kdo platí daň z majetku
ač to u porovnání s nepřímými daněmi takřka mizí.
Usuzuje z řady dat, že berní morálka v Rakousku
nahoru klesá. Stěžuje si na velikou pozemkovou daň,
žádá státní podporu 200.000 K na nemocenské, sta-
robní a životní pojištění maloživnostníků a přimlouvá
se za zlepšení situace cejchmistrů. Appelluje n
vládu, aby provedla také v Tyrolsku reformy zave-
dené v jiných zemích ve prospěch pracujícího oby-
vatelstva slavu měšťanského a selského. Naléhá n
opravu soustavy daňové dle vzoru Saska, Bavorsk
a Pruska, a doporučuje posléze některé jím navržené
číslice v rozpočtu uvážení rozpočtového výboru. (Po-
chvala politických přátel řečníkových.
Posl. dr. Olner praví, že nedávné vyhlášení za-
tímního rozpočtu čl. 14. o svátcích vánočních příč
se zákonu ještě více, než případy dřívější. Ale není
tím vinna tak vláds, jako sněmovna, neboť rozpočee
byl dodán v čas a čas byl obstrukcí promarněn. Ob-
strukce jest vzpourou parlamentu a tudíž přípustn
jen ve vážných momentech. Ale nesmí se jí zne-
užívati.
Pojednává o vyrovnání s Uhrami, jejichž posta-
vení bylo mnohem příznivější než rakouské vlády
Kdybychom byly říší jen i na 10letou výpověď, bylo
by lépe vyrovnání porušiti. Vyřízení rozpočtu nen
pro vládu projevem důvěry, nýbrž povinností zastupi-
telstva lidu, jež má zkoumati příjmy a jejich po-
užilí. Přimlouvá se za důkladnou berní opravu
úpravu lihové daně a lepší využitkování osobní daně
příjmové. Pojednávaje o konversi renty, nemůže
vysvětliti vyloučení uherského bloku. Brojí prot
úžasným vojenským břemenům, pro něž není pro
středků na zdokonalení vysokých a středních škol.
na povznesení průmyslu a živnosti a lepší soudnictví.
Konečně vyslovil naději, že § 14. bude zrušene
#20
alto_textblock
#20
nejdřív.
#21
alto_textblock
#21
Posl. d'Elvert je povděčen, že sněmovna vrael
se konečně ke své práci, avšak proto přec není od-
vráceno nebezpečí, že by se někdejší poměry ne-
mohly opakovati. Uznává přednosti m. p. Körbra,
ale jeho politika vystřídati národní otázky hospodář-
skými, je taková, jako jeho předchůdců a nevykazuje
mnoho úspěchů. Připomíná, co předseda ministerstva
podnikl, aby dostal parlament do práce. V národním
ohledu jsme nepokročili. Rozpočtová debata umožněna
spíš mocí poměrův a zejmena velkou hospodářskou
bídou než Körbrovou obratností. (Souhlas.) Obyva-
telstvo musilo by si zoufati nad neschopnosti parla-
mentu, kdyby nepoužil nynější chvíle k prácia
mařil čas pilnými návrhy. (Souhlas.)
Třeba vykonati tuze mnoho k povznesení hospo-
dářských poměrů v Rakousku. Říše musí postarati
se též o rozvoj svého zahraničného obchodu. Na jak
slabých nohách rozpočet stojí, bylo patrno, že příjmů
získaných zrušením cukerních premií nepoužilo se
k snížení cukerní daně. Úspěchy, docílené uherským
vyrovnáním, jsou tuze skrovné. Min. předseda Körber
má spíš negativné úspěchy; snažil se, aby vyrov-
nání s Uhrami nedopadlo hůř, než Badenovo a Thu-
novo. Hlavní výhoda vyrovnání záležela v tom, že
mohou se upraviti mezinárodní poměry a dosud vá-
zané hospodářské síly mohou napjati se k nové
činnosti.
Uvádí různé požadavky v jednotlivých oborech
správy, zejmena v oboru školském a právním, na-
lehaje, aby se předložil moderní trestní zákon. Po-
ukazuje na nutnost sociálně politických reforem, na
zastaralá ustanovení občanského a obchodního zá-
koníka stran poměrů služebních a mzdních a na po-
měry v oboru domácké práce. O sociálně politických
reformách ministři neřekli dosud ani slova.
Pojednávaje o politické situaci prohlašuje v po-
lemice s posl. dr. Kramářem a Stránským, že Če-
chové upustili od obstrukce nejsplš proto, že poznak
že katastrofní politika za našich časů je nebezpečna
a obstrukce je možná jako poslední prostředek, ne
však jako prostředek útečně politiky. Cechové snaží
se o změnu jednacího pořadu, aby mohli snáze
utvořiti většinu proti Němcům. Co tito soudí o re-
formě jednacího řádu, vyřídí v příslušné debalě.
Vláda nečiní ničeho bez schválení českého klubua
vystříhá se všeho, co by mohlo uraziti nedůtklivost
Čechů. Pozorovalo se to v odpovědi stran »runu«
na Spořitelnu českou. Ministerský předseda měl
souditi přísněji. Poukazuje ještě na jiné ministerské
odpovědí a vyvozuje z nich, že Čechům naddržuje
se. Němci budou starati se všemožně, aby němečtí
úřadníci nebyli zkracováni, podezříváni. Také po-
stavení ministra dra. Rezka není důkazem vládního
nepřátelství k Čechům. Taková instituce je parla-
mentní zvláštností, kdy vlastní strana ministra brojí
proti vládě. (Souhlas.)
Posl. dr. Kramář: On není strašidlem.
Posl. d' Elvert: Potom by byl generálním
inspektorem nebo jen telefonem, jimž oznamuje
vládě svá přání. Dr. Rezek koná svou missi, žel i
dobrým úspěchem a dbá, aby kabinet nepodnikl ni-
čeho, co by směřovalo proti nim. (Výkřiky posl. dr.
Kramáře.) Ať je však vliv dr. Řezka větší nebo
menší, na každý způsob jest jeho setrvání v ka-
binetu zjevným důkazem, že vláda není Čechům ne-
přátelská.
Dávají-li se Némci do rokování o rozpočtu, po-
užívají pouze předního parlamentního práva, aby za-
mezili použití § 14. Avšak toto 1. člení nebude n
újmu jejich postavení k vládě a nesmi vzbuzovati
domněnku, že přistupujíce na jednání, stotožňují se
s vládou. Moc poměrů a minulé zkušenosti nutí nás
praví řečník — posuzovati vše, co vláda činí, s ná-
rodního stanoviska. Vládní ochota k českým poža-
davkům nesrovnává se dobře s neutralitou, druhdy
slibovanou. Takovým jednáním odcizí si vláda pone-
náhlu Němce a zbude pouze nedůvěra. Úřadnické
minislerstvo nesrovnává se s konstitučními názory.
ale za nynějších okolností jest jedině možným.
Posl. Kindermann: Ale bez Rezka! (Ve-
selost.)
Posl. d'EIvert: Musíme žádati rozhodně, aby
tolo ministerstvo zůstalo neutrálním. Budeme zastá-
vati své národní zájmy také budoucně, jak nám po-
vinnost káže, se všemožným důrazem a neochabneme
v boji u vědomí svého svorného, nepřemožitelného
postavení. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. Olszewski nejprv polsky, potom německy
obraci pozornost vlády na nalehavé potřeby halič-
ského obyvatelstva. Poukazuje na zlořády v halič-
ských úřadech i horlí proti tamní konfiskační praxi.
Pojednává o vystěhovalectví, přimlouvá se za schvá-
lení baličským sněmem usneseného zákona o rento-
vých statcích a konečně prohlašuje, že bude hlaso-
vati pro ústavní vyřízení rozpočtu. O jeho postavení
při 2. a 3. čtení rozhodne, jak vláda zachovás
k přednešeným stížnostem.
Posl. dr. Löcker kritisuje slabost nynějšího par-
lamentu, na jehož zachování záleží velice Körbrovu
ministerstvu. Z důvěry k úřadnickému ministerstvu
nynějšímu je dr. Rezek vyloučen. O vyrovnání praví.
že Rakousko nedoznalo v něm více škody než dříve,
což vzhledem k přemrštěným požadavkům uherským
sluší považovati za úspěch. Jinak docílilo se tuze
málo. Uherský ministerský předseda popřel lovalitní
klausuli. Jest ostatně zahanbujícím, že oběma vlá-
dám rakouské říše třeba morálního vázání
Doráží prudce sa protiněmecké hnutí v Uhrách,
brojí proti odsuzování německých novinářů a proti
armádním aspiracím Maďarů. Němci měli by býti
svorní a míti jediného vůdce, jenž by byl k této hod-
nosti schopný a požíval důvěry obyvatelstva.
Konstatuje úpadek Rakouska v hospodářském a
vědeckém oboru a doráží zejmena na klerikalismus
ve správě vyučování. Pokud týká se otázky něme-
ckého ministra-krajana, jest jeho atrana tuze homo-
genní a její členové lnou k sobě tuze přátelsky, než
aby někoho ze svého středu chtěli viděti v této hod-
nosti.
Konečně prohlašuje, že nahodilá pracovní vět-
šina by nestačila: Němci chtějí, by sněmovna byla
složena tak, aby v ní měli místo za všech okol-
nosti. Jeho strana, jež bude povděčna přikázání roz-
počtu výboru, bude hlasovati, neučiní-li se jí to ne-
možným, ve druhém a třetím čtení pro rozpočet.
Zároveň vyslovuje jeho strana přání, by všichni čle-
nové sněmovny přispěli, by rozpodet byl záhy zá-
konně vyřízen a sněmovna měla pokdy, by mohla
dáti se do velkých nastávajících prací. (Hlučná po-
chvala)
Poslanec Tschan shledává za Körbrovy vlády
v soudnictví a správě jakousi stálost a pokrok, ja-
kého nebylo za jeho šlechtických předchůdců. Jinak
je však v politickém ohledu. Zde předseda mini-
sterstva nebyl šťasten; jeho činnost stala se Něm-
cům osudnou. Kritisuje chování se Čechů, jejichž
spiritus rector je prý dr. Rezek. On udává jim, kdy
a jakými prostředky dosáhli by nejlépe a nejsnáze
svého cíle. Čechové musí býti spokojeni s Körbro-
vým ministerstvem, neboť dává jim v hospodářském
ohledu více než Badeni a Thun.
Dovozuje, že Němci musí býti svorní v národ-
ních otázkách, aby vláda poznala, že v Rakousku.
tomto německém státě, nesmí se vládnouti proti nim
ani bez nich.
Pojednávaje o uherské převaze, soudí, že hospo-
dářská rozluka s Uhrami prospěla by velice nejen
zemědělství, ale také průmyslu, obchodu a živnostem.
Ať Rakousko předejde Uhry a zamítne vyrovnání
již teď. Toto vyrovnání bude na každý způsob po-
sledním. Osobní unie bude vyhovovati nejlíp oběma
říším.
Přecházeje k jazykové olázce, vyčítá Čechům, ž
potlačují Němce ve škole a v obcích, kde mají moe.
Nechtějí povoliti jim zastoupení v obecním zastupi-
telstvu pražském, avšak chtějí býti zastoupen