ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 194eb4a0-00d3-11eb-b636-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
3. číslo
#2 alto_textblock #2
ŽENSKÝ LIS.
#3 alto_textblock #3
Strana 7.
#4 alto_textblock #4
Vrhá pohled na okolostojící, jakoby je chtěl volati za svědky, pak obrací se ke mně: „Byl jsem před vámi nazván babou. Neznali Šebestiána . . . Polák, nedotknutelný náš host, my- slil, že beztrestně možno si hráti s hrdostí Španě- lovou . . . Mýlil se. Rázným hlasem vrhal slova jako šípy. Chtěl jsem něco odpověděti, ale královským posuňkem rozkázal mi mlčeti. „Zde jedná se jen o mne. Přesvědčíte se, jsem-li baba.“ Levou rukou opřel se o stůl, vytáhl nůž a rychle stopil jej až po samu rukověť v živém těle. Hrozné zděšení proniklo shromáždění. A on stál hrdě vztýčen, omdlévaje bolem, ale mlčel.
#5 alto_textblock #5
Pohled jeho utkvěl na krvácející ráně, z niž vyčnívala rukojeť dýky, ozdobená brilianty.
#6 alto_textblock #6
Pavel domluvil: „Tak skončilo krátké mé dobrodružství s hez- kou Španělkou . . Chápeš snad nyní, proč budí valčík ve mně hořké upomínky?“ Nežli Jindřich odhodlal se odpověděti — vrhlo se do pokoje několik hezkých tanečnic. Jedna, obra- cejíc se k Pavlovi, zašeptala sladce: „Voli dámy . . . Prosím . . Mladík lhostejně se poklonil. „Slečno, odpusťte, já netančím . .. „Opravdu ne? A proč?“ „Ze zásady.
#7 alto_textblock #7
eee
#8 alto_textblock #8
RZNÉ
#9 alto_textblock #9
ZPRÁVY
#10 alto_textblock #10
*Klerikální sjezd o volebním právu žen. Dne 6. a 7. t. m. konal se na Smíchově v hotelu „Na Knížecí“ sjezd klerikálů z Čech. Na tomto sjezdu mimo jiné bylo jednáno o ženské otázce. Klerikálka sl. Jakubcová předložila sjezdu návrhy, které v lec- kterém bodě jsou vzaty z programu sociálně demo- kratického a jsou prošpikovány sem tam klerikál- ními názory. V návrzích Jakubcové žádají se pro ženy politická práva, zvláště všeobecné právo hla- sovací. Tyto návrhy odporují sice duchu a názorům katolické cirkve, která vždy hlásala, že žena nemá co mluvit ve veřejném životě, ale ti klerikálové, kteří chtejí ženy získat, přizpůsobují se duchu času. Výslovně říkají klerikálové sami, že musí uznávat práva žen, nechtějí-li dopustit, aby ženy staly se přívrženkyněmi sociální demokracie, která tak důrazně žádá rovnoprávnost žen s muži. Zají- mavo jest však, že na klerikálním sjezdě mluveno bylo přece proti právům žen a že tak mluvil hrabě Schönborn, známý předák klerikální, který sbírá na klerikální stranu peníze mezi šlechtou a penězi šlechty celou klerikální stranu drží, a za druhé že tak mluvil kněz páter Kunc. Hrabě Schön- born pravil, že prý žena má být povznesena nad vír politických vášní. Patří prý jí úcta a ochrana, ne však právo. (Jak ta ochrana u katolické šlechty vypadá, to vidíme z případu bratra tohoto pána, Karla hraběte Schönborna, který si vypůjčil víc než 100.000 K ze sirotčího a vdovského fondu svých úředníků a zřízenců, udělal bankrot a ubohé vdovy a sirotci jsou teď bez pense vydány na pospas bídě.) Páter Kunc vyslovil souhlas s hrabětem Schönbornem a pravil, že žena práv nepotřebuje, život rodinný činí prý ji šť astnou. (!) Ukázalí jsme v jednom z předešlých čisel, že to s tím ště- stím v rodině je naopak a že právě snaha po ro- dinném štěstí nutí ženu, aby žádala účastenství ve veřejném životě, při správě obce, země, státu, a mohla zde působit k nápravě poměrů, jež jí nej- více tlačí. Ovšem šlechtic a katolický kněz ti by neradi viděli, aby ženy se uvědomovaly a aby ženy pustily se v zápasy volební a začaly se vypořá- dávat s těmi, kdož na lidu pášou bezpráví. Nebot
#11 alto_textblock #11
vědí, až ženy ve své většině začnou, pak zle je s tyrany, vyssavateli lidu a jich pomocníky. Schůze učitelek a jich požadavky. Na neděli 5. ledna svolala Jednota učitelek manifestační schůzi, Jednáno bylo „O otázce služného učitelů a učitelek“. ku kterémužto bodu promluvila sl. Tůmová. Zají- mavý jest poměr učitelů a učitelek prvé třídy na školách obecných v království Českém. Učitelů jest v I. třídě 4064, tedy 67.5%. Učitelek jest v I. třídě 640, tedy 44.1%. Učitelů jest v II. třídě 1955, uči- telek 898. Řídicích učitelů jest 2335 čili 38.8%, ři- dících učitelek 32 čili 2.2%. Příslušelo by tudiž učitelkám po právu ne 32, ale 940 míst. Dále jed- náno o kvinkvenálkách učitelů a učitelek a bylo vytknuto, že učitel p. Beneš na jisté schůzi vyčítal větší příjem kvinkvenální učitelkám, ač bezprávně, neboť ty se vyměřují dle služebních let stejně uči- telům i učitelkám. Co musí každého člověka, jenž si ujašnil sociální otázku, zarážet, jest pronesený výrok pana Beneše:. „V žádném jiném stavu není podobného zjevu. Úřednice i dělnice mají nižší mzdu než úředníci a dělníci.“ Nepopíráme, že tomu tak jest, ale ptáme se, zda jest to spravedlivé? Takový názor mají všichni vykořisťovatelé ženské práce, že při stejné dovednosti a schopnosti i vzdě- lání ženu odbývají nižší mzdou. Právě v tomto sní- žení mzdy měl by p. Beneš viděti konkurenční snahu zaměstnavatelů vůči mužům. Takový názor jest. při nejmenším řečeno, zpátečnický. Škoda, že p. Beneš nevystihuje sociální zlo v tom, že práce ženy jest méně cennou muže. Když takovými ná- zory odchovány jsou naše dívky ve školách, tu nelze se divit, že ženy stále se podceňují a nedo- vedou chápat dnešní veliký sociální boj. Tak jako stejně nespravedlivé jest platiti za práci méně svo- bodným oproti ženatým, tak nespravedlivé jest roz- lišovati tutéž práci muže od práce ženy. Jest vi- dět, že ani vychovatelé mládeže ne- ujasnili si pravý názor na ženu jako na člověka. Na schůzi projednána otázka škol- ské výchovy dívčí sl. Zelinkovou. I zde jest viděti, jak macešsky jest postaráno o vzdělání měšťan- skými školami, neboť v Čechách je 201 chlapecká