#1
alto_textblock
#1
3. číslo
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIS.
#3
alto_textblock
#3
Strana 7.
#4
alto_textblock
#4
Vrhá pohled na okolostojící, jakoby je chtěl
volati za svědky, pak obrací se ke mně:
„Byl jsem před vámi nazván babou. Neznali
Šebestiána . . . Polák, nedotknutelný náš host, my-
slil, že beztrestně možno si hráti s hrdostí Španě-
lovou . . . Mýlil se.
Rázným hlasem vrhal slova jako šípy.
Chtěl jsem něco odpověděti, ale královským
posuňkem rozkázal mi mlčeti.
„Zde jedná se jen o mne. Přesvědčíte se,
jsem-li baba.“
Levou rukou opřel se o stůl, vytáhl nůž a
rychle stopil jej až po samu rukověť v živém těle.
Hrozné zděšení proniklo shromáždění.
A on stál hrdě vztýčen, omdlévaje bolem, ale
mlčel.
#5
alto_textblock
#5
Pohled jeho utkvěl na krvácející ráně, z niž
vyčnívala rukojeť dýky, ozdobená brilianty.
#6
alto_textblock
#6
Pavel domluvil:
„Tak skončilo krátké mé dobrodružství s hez-
kou Španělkou . .
Chápeš snad nyní, proč budí valčík ve mně
hořké upomínky?“
Nežli Jindřich odhodlal se odpověděti — vrhlo
se do pokoje několik hezkých tanečnic. Jedna, obra-
cejíc se k Pavlovi, zašeptala sladce:
„Voli dámy . . . Prosím . .
Mladík lhostejně se poklonil.
„Slečno, odpusťte, já netančím . ..
„Opravdu ne? A proč?“
„Ze zásady.
#8
alto_textblock
#8
RZNÉ
#9
alto_textblock
#9
ZPRÁVY
#10
alto_textblock
#10
*Klerikální sjezd o volebním právu žen. Dne
6. a 7. t. m. konal se na Smíchově v hotelu „Na
Knížecí“ sjezd klerikálů z Čech. Na tomto sjezdu
mimo jiné bylo jednáno o ženské otázce. Klerikálka
sl. Jakubcová předložila sjezdu návrhy, které v lec-
kterém bodě jsou vzaty z programu sociálně demo-
kratického a jsou prošpikovány sem tam klerikál-
ními názory. V návrzích Jakubcové žádají se pro
ženy politická práva, zvláště všeobecné právo hla-
sovací. Tyto návrhy odporují sice duchu a názorům
katolické cirkve, která vždy hlásala, že žena nemá
co mluvit ve veřejném životě, ale ti klerikálové,
kteří chtejí ženy získat, přizpůsobují se duchu
času. Výslovně říkají klerikálové sami, že musí
uznávat práva žen, nechtějí-li dopustit, aby ženy
staly se přívrženkyněmi sociální demokracie, která
tak důrazně žádá rovnoprávnost žen s muži. Zají-
mavo jest však, že na klerikálním sjezdě mluveno
bylo přece proti právům žen a že tak mluvil
hrabě Schönborn, známý předák klerikální, který
sbírá na klerikální stranu peníze mezi šlechtou a
penězi šlechty celou klerikální stranu drží, a za
druhé že tak mluvil kněz páter Kunc. Hrabě Schön-
born pravil, že prý žena má být povznesena nad
vír politických vášní. Patří prý jí úcta a ochrana,
ne však právo. (Jak ta ochrana u katolické šlechty
vypadá, to vidíme z případu bratra tohoto pána,
Karla hraběte Schönborna, který si vypůjčil víc než
100.000 K ze sirotčího a vdovského fondu svých
úředníků a zřízenců, udělal bankrot a ubohé vdovy
a sirotci jsou teď bez pense vydány na pospas
bídě.) Páter Kunc vyslovil souhlas s hrabětem
Schönbornem a pravil, že žena práv nepotřebuje,
život rodinný činí prý ji šť astnou. (!) Ukázalí
jsme v jednom z předešlých čisel, že to s tím ště-
stím v rodině je naopak a že právě snaha po ro-
dinném štěstí nutí ženu, aby žádala účastenství ve
veřejném životě, při správě obce, země, státu, a
mohla zde působit k nápravě poměrů, jež jí nej-
více tlačí. Ovšem šlechtic a katolický kněz ti by
neradi viděli, aby ženy se uvědomovaly a aby ženy
pustily se v zápasy volební a začaly se vypořá-
dávat s těmi, kdož na lidu pášou bezpráví. Nebot
#11
alto_textblock
#11
vědí, až ženy ve své většině začnou, pak zle je
s tyrany, vyssavateli lidu a jich pomocníky.
Schůze učitelek a jich požadavky. Na neděli
5. ledna svolala Jednota učitelek manifestační schůzi,
Jednáno bylo „O otázce služného učitelů a učitelek“.
ku kterémužto bodu promluvila sl. Tůmová. Zají-
mavý jest poměr učitelů a učitelek prvé třídy na
školách obecných v království Českém. Učitelů jest
v I. třídě 4064, tedy 67.5%. Učitelek jest v I. třídě
640, tedy 44.1%. Učitelů jest v II. třídě 1955, uči-
telek 898. Řídicích učitelů jest 2335 čili 38.8%, ři-
dících učitelek 32 čili 2.2%. Příslušelo by tudiž
učitelkám po právu ne 32, ale 940 míst. Dále jed-
náno o kvinkvenálkách učitelů a učitelek a bylo
vytknuto, že učitel p. Beneš na jisté schůzi vyčítal
větší příjem kvinkvenální učitelkám, ač bezprávně,
neboť ty se vyměřují dle služebních let stejně uči-
telům i učitelkám. Co musí každého člověka, jenž
si ujašnil sociální otázku, zarážet, jest pronesený
výrok pana Beneše:. „V žádném jiném stavu není
podobného zjevu. Úřednice i dělnice mají nižší
mzdu než úředníci a dělníci.“ Nepopíráme, že tomu
tak jest, ale ptáme se, zda jest to spravedlivé?
Takový názor mají všichni vykořisťovatelé ženské
práce, že při stejné dovednosti a schopnosti i vzdě-
lání ženu odbývají nižší mzdou. Právě v tomto sní-
žení mzdy měl by p. Beneš viděti konkurenční
snahu zaměstnavatelů vůči mužům. Takový názor
jest. při nejmenším řečeno, zpátečnický. Škoda, že
p. Beneš nevystihuje sociální zlo v tom, že práce
ženy jest méně cennou muže. Když takovými ná-
zory odchovány jsou naše dívky ve školách, tu
nelze se divit, že ženy stále se podceňují a nedo-
vedou chápat dnešní veliký sociální boj. Tak jako
stejně nespravedlivé jest platiti za práci méně svo-
bodným oproti ženatým, tak nespravedlivé jest roz-
lišovati tutéž práci muže od práce ženy. Jest vi-
dět, že ani vychovatelé mládeže ne-
ujasnili si pravý názor na ženu jako
na člověka. Na schůzi projednána otázka škol-
ské výchovy dívčí sl. Zelinkovou. I zde jest viděti,
jak macešsky jest postaráno o vzdělání měšťan-
skými školami, neboť v Čechách je 201 chlapecká