#1
alto_textblock
#1
Ceská beseda v Krakově uspořádá na oslavu
svého 10letého trvání dne 20. června v sále restau-
race br. Johnů přátelský večer. Začátek o 8 hod.
Vstup volný. Jen pro zvané.
#2
alto_textblock
#2
věnce na rakev svému členu zesnulému,
p. Jos. Gottwaldovi . .
#3
alto_textblock
#3
10.—
#4
alto_textblock
#4
Úhrnem . . K 89.62
K tomu z č. 160. odp. z 13. června 1903 K 562.288.63
#5
alto_textblock
#5
Král.české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
223. hra v předpl.
V sobotu, 20. června.
(3. čtvrtka.)
#6
alto_textblock
#6
Vycházky a výlety
Vycházka Kneippovců koná se v neděli
dne 21. června do Černošic. Vyjede se ve 3/47. hod.
ranní, za pošmourného počasí o 10. hod. dop. z ná-
draží Františka Josefa. — Dne 29. června koná se
výlet na dva dny do villy »Blaník« v Louňovicích
u Vlašimi. — Malostranská beseda pořádá
v neděli dne 21. t. m. celodenní výlet do Houštky
u Brandýsa. Odjezd z nádraží severo-západní dráhy
na Poříčí v 8 hod. 17 min. ráno. Schůze na nádraží
v 8 hodin. Za nepříznivého počasí se výlet odloží.
Klub »Moravská beseda« v Pra ze
pořádá v neděli odpoledne dne 21. června výlet do
Všenor (restaurace p. Jos. Vaise, víla »Nolč«). OOdjezd
ze smíchovského nádraží v 1 hod. 50 min. Přihlášký
a reklamace vyřizují se ve spolkových místnostech
v Národní kavárně. Tamtéž předprodej vstupenek.
Dnes ve čtvrtek je poslední členská schůze před
výletem.
#7
alto_textblock
#7
Měšťanská beseda v Praze. Úmrtím
pana cís. rady Jos. Gottwalda, velkoobchodníka
ztrácí Měšťanská beseda dlouholetého člena, který
si získal svou ochotou k mnohým besedním podni-
kům velikých zásluh. V uznání toho položí výbor
Měšť. besedy na rakev zesnulého věnec a žádá pány
členy, by se hojně zúčastnili pohřbu, který se koná
dnes v sobotu o 4. hod. odpol. z kostela sv. Havla
na hřbitov olšanský.
#8
alto_textblock
#8
V celku odevzdáno K 562.378.25
#9
alto_textblock
#9
Národnímu divadlu v Brně.
Král. Vinohrady. Z pokladničky v hostinci
K 12.—
p. Frant. Hajátky
K tomu z č. 160. odp. z 13. června 1903 K 10.260.0
#10
alto_textblock
#10
V celku odevzdáno K 10. 2720
#11
alto_textblock
#11
Na záchranu záložny v Kateřin-
kách u Opavy.
#12
alto_textblock
#12
Král. Vinohrady. Stolní společnost »Teuby«
v restauraci p. Strejčka v Brandlově ulici
. . K
(stará Beseda)
Praha. Kroužek česko-židovského dorostu
Protivín. Stolní společnost v hotelu pana
Zelenky . . .
Praha. Akademie v pokojíčku »u Fleků« ..
Vídeň. Česká stolní společnost u Brejchy
Praha. »Peckovský stolek« v dolejší míst-
nosti p. Jos. Ludvíka v Měšťanské be-
sedě ze čtvrtečního maxlování
#13
alto_textblock
#13
30.—
20.—
#14
alto_textblock
#14
20.60
10.—
#15
alto_textblock
#15
20.—
#16
alto_textblock
#16
10.—
#17
alto_textblock
#17
Úhrnem . K 110.60
123 50
K tomu z č. 153. odp. ze 6. června 1903 K
#18
alto_textblock
#18
. . . K 234.10
#19
alto_textblock
#19
V celku odevzdáno
#20
alto_textblock
#20
Čarostřelec.
Romantická zpěvohra o 3 dějstvích. Hudbu složil K.
M. Weber. Slova F. Kinda nově přel. Aug. Eug.
Mužík. Dirigent Frant. Picka. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Kníže Otakar, F. Šír. Kuno, polesný v kní-
žecí dědičné službě, R. Polák. Agáta, jeho dcera, M
Kubátová. Aninka, její příbuzná, V. Hájková. Kašpar.
myslivecký mládenec, V. Kliment. Max, myslivecký
mládenec, R. Figar. Kilian, zámožný sedlák, A. Krös-
sing. Sedlák, K. Pulc. Poustevník, E. Pollert. Samiel,
černý lovec, J. Karásek. První, druhá, třetí družička,
A. Bláhová, A. z Towarnických, M. Kodetova. Selská
chasa, hudebníci, družky, myslivci a knížecí lovci.
Děj se koná po 30leté válce.
Po druhém dějství přestávka
Konec před 10. hod-
Začátek o 7. hod.
#21
alto_textblock
#21
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#22
alto_textblock
#22
Začátek o 7. hod.
V sobotu, 20. června.
Ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech
c. k. poštovních zřízenců pro Prahu a okolí.
Po druhé
Noc na Karlštejně.
Veselohra o 3 jednáních. Napsa! J. Vrchlický. Režisér
B. Kovář.
#23
alto_textblock
#23
Dary a příspěvky.
(Složeno u pokladny „Národních Listů“
#24
alto_textblock
#24
Ústřední Matici školské.
#25
alto_textblock
#25
10.—
#26
alto_textblock
#26
9.-
#27
alto_textblock
#27
3.06
#28
alto_textblock
#28
České dětské nemocnici v Praze.
#29
alto_textblock
#29
Sarajevo. Pan Frant. Velebný, šikovatel vo-
. K
jenské zásobárny, s chotí
Žižkov. Firma Husník Häusler k uctění
památky zesnulého cís. rady a velkoob-
chodníka p. Jos. Gottwalda
#30
alto_textblock
#30
5.-
#31
alto_textblock
#31
20.—
#32
alto_textblock
#32
Úhrnem . . . K 25.—
K tomu z č. 153. odp. ze dne 6. června 1903 K 4849.12
#33
alto_textblock
#33
V celku odevzdáno K 4874.12
#34
alto_textblock
#34
Na Riegrovu mohylu na Kozákově.
Kremenčuk na Rusi. Pan Ant. Štafl, správce
3.84
K
pivovaru . . . . . ..
K tomu z č. 140. odp. ze dne 23. května 1903 K 220.—
#35
alto_textblock
#35
Aréna na Smíchově (bliže Palaokeho
mostu).
Začátek o 7. hod.
V sobotu 20. června.
Ve prospěch kateřinské záložny.
— Přispěním akademiků smíchovských.
Zkažená krev
Psychologický obrázek o 1 dějství. Napsal Ladislav
Stroupežnický. Režisér Jan Kubík.
Na bytě.
Studentská historka o 1 dějství. Napsal Jar. Distl
14338
Režisér Jos. Kubík.
Blázinec v I. poschodí.
Veselohra o 1 jednání. Napsal Frant. Ferd. Šamberk
Režisér Jan Kubík.
Blokové lístky neplatí.
#36
alto_textblock
#36
Praha. Pan F. L. místo věnce na rakev ze
snulé Mařenky, dcerušky p. E Navrátila,
inženýra měst. elektrárny v Žižkově . K
— Při sňatku p. A. Pešty se slč. M. Strna-
dovou vybráno slč. M. Šťastnou
Hrochův Týnec. Sbírka, uspořádaná o Božím
Těle u společnosti na verandě p. Jos Sko-
kanem, adj. cukrovaru . . .
Kladno. Josef Vlček, žák II. tř. obecné školy
zasílá za přání od dp. Ant. Berana 1 K
ze svých úspor 2 K, úhrnem
Skřivany u N. Bydžova. Pan Karel Horký,
techn. adjunkt . . .
Strakonice. Pan Ant. Kardaš zasílá sbírku,
podniknutou při oslavě Tondů v hostinci
»u Císařů«
Německá Rybná. Při sňatku slč. Marie Krátké
s p. Václ. Veverkou vybráno
Chlistov u Prachatic. Při sňatku sl. Augusty
Fiedlerovy s p. Ant. Faberou vybráno
Budyně nad Ohří. Při svatbě slč. Marie Po-
korných z Budyně s p. Frant. Horákem,
učitelem z Dolánek vybráno . . . .
Dolní Bousov. Při večírku, uspořádaném na
rozloučenou s dp. P. Josefem Koláčkem,
farářem v Dolním Bousově, nastávajícím
děkanem v Sobotce
Praha. Společenstvo zámečníků, zařizovatelů
plyno a vodovodů, strojířů atd. na místo
#37
alto_textblock
#37
3.—
#38
alto_textblock
#38
2.-
#39
alto_textblock
#39
2.46
#40
alto_textblock
#40
5.—
#41
alto_textblock
#41
2.60
#42
alto_textblock
#42
30.—
#43
alto_textblock
#43
12.50
#44
alto_textblock
#44
V celku odevzdáno K 223 84
#45
alto_textblock
#45
Spolku českých feriálních osad
v Praze,
Sarajevo. Pan Frant. Velebný, šikovatel vo-
5.—
jenské zásobárny, s chotí . . . . . K
K tomu z č. 335. odp. ze 6. prosince 1902 K 839.52
#46
alto_textblock
#46
V celku odevzdáno K
#47
alto_textblock
#47
Matici školské v Mistku.
#48
alto_textblock
#48
Žižkov. Při svatbě p. C. Jedličky, učitele, se
slě. Pavlinou Skořepovou vybraly slečny
Karolina Skořepova a Jos. Ciprova . K
K tomu z č. 140. odp. z 23. května 1903 . . K
#49
alto_textblock
#49
V celku odevzdáno K
#50
alto_textblock
#50
844 .52
#51
alto_textblock
#51
11.50
522.50
#52
alto_textblock
#52
534.—
#53
alto_textblock
#53
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnohratoon
Začátek o 7. hod.
V sobotu, 20. června.
Lidové představení za poloviční ceny.
Diblík, šotek z hor
Obraz ze života venkovského o 5 jed. od Karoliny
14305
Birch- Pfeiferové.
#54
alto_textblock
#54
Damské modní
#55
alto_textblock
#55
látky
#56
alto_textblock
#56
největší výběr, nejlevněji
v novém obchodním
1055
domě
#57
alto_textblock
#57
J. Novák v Praze.
#58
alto_textblock
#58
Vodičkova ulice č. 34.
#60
alto_textblock
#60
94 —
#62
alto_textblock
#62
95
#63
alto_textblock
#63
opřela se o veřeje, vzmuživši se však potom, tiše, jako
stín, sklouzla ke stolu a klesnuvši na kolena, chytila ruku
mužovu a přitiskla ji ke rtům. Potifar se zachvěl a spatřiv
svou manželku, zčervenal.
»Co znamená, Ranofrit, tvůj příchod sem? Čeho
třeba?« tázal se, stáhnuv obočí.
»Chci odpuštění, chci, abys vrátil mně svou lásku.
Nemohu déle vésti osamocený život, plný opovržení, « za-
šeptala, vzlykajíc, Ranofrit. »Oh, proč jsem tehda ne-
zemřela, když nyní daleko od tebe jsem odsouzena
tráviti takový život!«
Potifar nevytrhl jí ruku, kterou ona dále držela.
Jeho srdce také bolestně bušilo; vášnivá láska k žené
dosud doutnala pod hromadou přetrpěných urážek. Její
překrásné prosebné oči přemohly jeho hrdost a chladnou
zdrženlivost.
»Vstaň, Ranofrit! Jest mně těžko, když vidím tě
před sebou klečící,« pravil zdrženlivě. »Odpustil jsemti
a ty's jako dříve paní v mém domě, avšak to, zač
prosíš, jest nemožné. Mé srdce zalévá se krví při po-
myšlení, co se stalo; miloval jsem tě hluboce, ale jak
mohu vrátiti tobě svou lásku a úctu, když není mně
známou pravda ?«
»Nech mne u svých nohou, toť mé místo! Všechno
ti odhalím jako před Osirisem a soudci Amenti a již
napřed podrobuji se tvému rozsudku,« pravila Ranofrit.
Utřevši si slzy a stěží potlačivši rozčilení, přerýva-
ným hlasem vypravovala mu o podivném dojmu, jaký
učinil na ni Josef při první schůzce, i o všech obdobích
své lásky proti všemu rozumu až do onoho okamžiku,
kdy otrok krutými slovy připamatoval jí její povinnost.
#64
alto_textblock
#64
»Když po několika hodinách vplížil se do ložnice,
já ve svém šílenství jsem se domnívala, že přišel ke
mně,« přiznávala se Ranofrit, červenajíc se studem, »on
však patrně sklonil se nad stolem za jiným účelem, je-
likož, když chytila jsem ho za ruku, odstrčil mne; po-
koušela jsem se ho zadržeti; vyvinul se mezi námi zápas
a tu vytrhla jsem mu kus z jeho obleku. Od oné doby
spatřila jsem Josefa poprvé v tmavé komůrce! Pamatuji
se, jaký odpor probudil ve mně pohled na jeho bledou
tvář a divokou zlobou planoucí oči; pamatuji se, jak
svou odpornou vlhkou rukou mne zadržel, když pokoušela
jsem se prchnouti; pamatuji se na urážky, kterými mne
zasypal a pod jichž krupobitím ztratila jsem vědomí;
ale jakým způsobem octla jsem se v jeho komůrce -
toť mně záhadou. Nyní víš všechno. Oh, slituj se nade
mnou !«
Potifar poslouchal, těžce oddychuje a každé slovo
mladé ženy potvrzovalo moudrý předpoklad Potifery
A při tom, aby pomstil důstojně a poslal na smrt ničemu,
jenž pokusil se ho otráviti a ovládl jeho manželku jakoby
v zájmech svého pána — na to nebylo ani pomyšlení
veřejné obvinění otroka z takového skandálního skutku
pokrylo by nesmazatelnou hanbou jej i jeho manželku.
Tento závěrek, k němuž dospěl a vědomí vlastní bez-
mocnosti, přivedly ho v zuřivost a jeho pěsti nervosně
se sevřely.
Ranofrit, která, třesouc se, ho sledovala, zachvěla
se při tomto posuňku a tázala se prosebným hlasem:
»Zapomněl jsi na mne; nebo snad tvůj hněv vzrostl
a neztišil se ?«
Náhle jsa vyrván ze svých myšlenek, Potifar sklonil
se k ní a objal ji.