doporučoval nástupce. Nastalo nyní všeobecné hádání, koho nešťastný kandidát minister- ského předsedy doporučoval. Jedni hádali na bana Khuen Hédervara, jenž jednou již císařem k utvoření nového kabi- netu ministerského byl povolán, druzí na hr. Szápara, třetí na dosavadního mi- nisterského předsedu Szella, kterýž opětně obnovil své prohlášení, že žádným způsobem nemůže se uvázati v úřad, jehož se vzdal, zase jiní na hr. Albina Czákya, zvláště však na dra. Wekerla.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 20. června. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: J. V. císař propůjčil Terezii princezně Schwarzenbergové ro- dem hraběnce z Trautmansdorfů-Weinsbergovéa Kristině hraběnce z Thun-Hohensteinu- Salm-Reifferscheidtové roz. hraběnce Waldsteinové z Wartenbergů řád císařovny Alž- běty prvé třídy. Konference liberální strany v Pešti. Z Pešti, 20. června. (C.-B.) Dnes dopoledne konati se zde bude porada jedné skupiny členů liberální strany. Svolavatelé, jimiž jsou většinou poslanci finančníci, prohlašují, že konference da- leka jest úmyslu, čelícího k roztříštění li- berální strany. Účelem konference jes prý, docíliti seskupení staroliberálních živlů, aby nadále působiti mohly přiměřeným svým vlivem. Věci italské. Z Říma, 20. června. (C.-B.) Časopisy uji- šťují, že se Zanardelli počátkem příštího týdne představí sněmovně s kabinetem, jak nyní jest složen a že se ucházeti bude o důvěru par- lamentu; dle zpráv některých listů převezm zatím Zanardelli správu ministerstva vnitr a Morin správu ministerstva námořnictví. Chorvatský ban u audience. Ze Záhřeba, 20. června. (C.-B.) »Uherská tisk. kanc.« oznamuje: Ban hrabě Khuen He- derváry odjel včera večer do Vídně a bude přijat dnes panovníkem ve slyše ní. Sněm chorvatský. Ze Záhřeba, 19. června. (C.-B.) (Pokračo- vání zprávy z ranního listu.) Schůze zahájena byla opět o půl 7. hod. večerní. Poslanec dr. Frank odsuzuje žalářování, jakožto vědomé poškozování pracovní síly národa a útočí ostř proti zlořádům policií spáchaným. Pronáší dále stížnost o panujícím denunciantství a vysvětluje, že výtržnosti nebyly v podstatě ničím jiným, nežli jakýmsi způsobem nutné obrany proti útokům na národní život, svobodu a majetek. Sekční chef Krajčovič protestuje proti těmto vývodům poslance dra. Franka a praví, že by za těchto okolností přiveden byl národ ještě do větší bídy. Člen tak zv. národní strany posl. Barlovič přimlouvá se za návrh Ko- vačevičův a polemisuje s řečníky opposičními. Hájí při tom policii a prohlašuje, že prý de- monstranti byli zaplaceni. (Potlesk.) — Nato schůze skončena. Příští zejtra. Svolání říšského sněmu v Dánsku. Z Kodaně, 20. června. (C.-B.) Korunní prine regent vydal nařízení, jímž říšský sněm svolán po provedených nových volbách k mi- mořádnému zasedání na den 25. června. Horní sněmovna anglická. Z Londýna,19. června. (C.-B.) Cam- pesdown zabývá se prohlášením ministra za- hraničních záležitostí Lansdowna, že něme- cká vláda naznačila, že kdyby jiné anglické ko- lonie dle příkladu Kanady britským výrobkům poskytovaly výhody, nemohly by více platiti pro Velkou Britanii smlouvy o největších výhodách. Žádá za publikaci vyjednávání, které se v této příčině vedlo s Německem. Vytýká Německu nedůslednost a kárá cho- vání se Německa jak v nynějším, tak v podob- ném dřívějším případu. »Myslím — pokračuje — že německá vláda nahlédne, že styky naše s koloniemi týkají se jen nás.« Lansdowne odpověděl, že nediví se počínání si německé vlády. Naše styky s kolo- niemi — pravil — měli bychom učiniti jasnými a srozumitelnými všem interessentům a pak by- chom nalezli možnost, rozřešiti tuto otázku k úplnému uspokojení našemu i velkých kolonií. (Souhlas.) Publikace žádaná v brzku se usku- teční. Na to vzal Campesdown svůj ná- vrh zpět.

Události v Srbsku. Z Vídně, 20. června. (A. C.) V posledn době konala se opětná vvjednávání ruského vele

vyslance hr. Kapnista s ministrem zahra- ničních záležitostí hr. Goluchowským. Předmětem úrad byla volba Petra Karaďorděviče srbským králem. V příčině té konstatován plný souhlas s dalším postupem Rakousko-Uherskaa Ruska a rovněž jako v Petrohradě, projeveno přání také zde, aby původci spiknutí byli nej- přísněji potrestáni. Ze Ženevy, 20. června. (C.-B.) Srbský král přijal včera deputaci srbské kolonie, jakož i de- putaci bělehradské mládeže, jež mu přišly vzdát hold. Srbská deputace, v jejíž průvodu odjede král do Bělehradu, přibude sem dnes večer. Ze Ženevy, 20. června. (C.-B.) Srbská deputace přijede sem dnes večer v 11 hodin 30 minut. Král Petr odjede do Bělehradu v pon- dělí v 8 hodin 40 minut. Z Petrohradu, 19. června. (C.-B.) Dne konala se na paměť zemřelých královských man- želů srbských ve zdejší kathedrále zádušní mše. Byli jí přítomni: srbský delegát Spalakovič a bulharský diplomatický jednatel dr. Stan- čev. Chrám byl obecenstvem přeplněn, srbští důstojníci se nedostavili.

K výpravě Sokolstva do Lvova. Jen málo dní dělí nás od výpravy Sokol- stva českého do Lvova — na IV. slet Sokolstva polského! Jen málo dní — a vítati budou bratří Poláci Sokolstvo české ve středu svém! Bez hluku, bez fanfár vypravuje se Sokolstvo naše k vykonání národní povinnosti ! Ono chce nejen oplatiti imposantní návštěvu bratřím Polákům o IV. sletu sokolském v Praze r. 1901, chce na- vštíviti mladší bratry, jimž bylo a jest stále vzorem, chce ale také posíliti je v práci sokol- ské, povzbuditi je k další vytrvalosti, k dalším úspěšnějším činům ... Účasť Sokolstva českého při sletu Sokol- stva polského má však ještě jiný, významný účel. Snahy Sokolstva našeho nesou se k tomu, aby myšlenka sokolská účinněji pronikla v život všech slovanských národů; aby ono evangelium tvůrců věci sokolské hluboko zakotvilo v srdcích všech příslušníků jejich; aby ze srdcí těch vy- trysklo jaré nadšení, žár i láska k veliké ideji Tyršově, tak aby ona jednotným nazíráním, snahou a prováděním stala se onou jasnou páskou všechny slovanské národy obepínající a v bratrské svornosti je slučující: vedoucí ideou k dosažení těch cílů, jichž dosíci za povinnost nám uklád veliká myšlenkaslovanská — matka Slavie. Poslední slet sokolský v Praze nezvratný podal nám důkaz, že věc sokolská v životě všech národů slovanských se zachytila, sémě položené že klíčí a bují a dostane-li se mu pečlivého pěstění, že vzroste v bujný, mohutný peň, který zdravé ovoce v budoucnosti neda- leké ponese. Sokolstvo české připravuje se k velikým a významným návštěvám slovanských a přátel- ských nám národů. Lvov, Francie, Černá Hora, Petrohrad, Lublaň . . ., toť program jeho do nedaleké budoucnosti, nehledě k vnitřní práci pro Budějovice, Prachatice, Moravu i tu neho- stinnou pro nás — Vídeň . Předními na řadě jsou bratří Poláci. Těm chce Sokolstvo přiněsti upřímný bratrský pozdrav od českého obyvatelstva zemí koruny svatováclav- ské, těm chce říci, že nezapomínáme velikého jejich hesla: »Za naši i vaši volnost !« Sokolstvo české uzří bratry své z celé Polsky v práci sokolské, uzří jejich pokrok, uzří, že za vzorem svým — Sokolstvem českým — nechtějí zůstati pozadu, že jemu stojí věrně po boku ! A Sokolstvo polské musí poznati, že na západě slovanském má bratry věrné, oddané . .. A má-li Sokolstvo české zůstati jim nadále vzo- rem, musí vystoupení jeho býti naprosto bez- vadné, od kroje až po cvičení, bezvadné každým činem, každým krokem, každým slovem l Svátek polských Sokolů budiž svátkem So- kolstva českého, budiž mu obdivem práce jejich a povzbuzením k práci u nás. Zajisté v paměti má občanstvo pražské milé bratry naše z Polsky při posledním sletu sokol- ském v Praze. Tenkráte vypravilo se Sokolstvo polské z Haliče do Čech ve vynikajícím počtu. Téměř všechna hnízda sokolská zastoupena byla svými členy, ponejvíce náčelníky a statnými borci, kteří poprvé se pokusili lámati oštěpy své za hranicemi za čest a slávu Polsky. Celkem bylo zde 210 Sokolů a 36 dam. V čele výpravy jeli známí předáci a staří druhové našeho Sokolstva dr. X. Fiszer, starosta, A. Durski, náčelník svazu polských Sokolů, Edm. Cenar, vynikající literární

pracovník sokolský, Ign. Romanowski, näm. star. Svazku, dr. St. Rowiňski, A. Wallek, redaktor, celá řada starostů a jich náměstků. A slétl se do Prahy tenkráte značný houf sokolský z hnízd utlačovaného a porobeného Poznaňska, od- kud tolik zaznívá žalob a stesků do sveřeposti germánské. Uvítali jsme je a přitiskli v náručí svém s horečným vzrušením, vždyť stejný nás stíhá osud a žal. Polská žurnalistika zastoupena byla druhem Kolakowskim z „Dzieniku Polského“ a p. Smol- skim z „Nové Reformy“. Jest to věcí národní cti odpovědíti na účast takovou, účastí co největší a to nejen z kruhů našeho junáckého Sokolstva, ale i z kruhů intel- ligentního občanstva. A že Sokolstvo odpoví dů- stojně jsme předem již přesvědčeni, neboť dle do- šlých již přihlášek bude účast z jeho řad počet 500 převyšovati. Avšak vedle těchto i české ženy nezůstanou pozadu. I ony hodlají splatiti návštěvu dam polských pokládajíce to za svoji národní povinnost. A celou naši bujarou družinu sokolí vede stejná myšlénka, že jedním ze způsobů, jak slou- žiti heslu: „Za naši i vaši volnost!“ jest práce sekolská. V jiných oborech práce a rozvoje ducha národního šli Poláci a jdou vedle nás Čechů a vedle jiných národů kulturních, svérázní a ori- ginální. V práci sokolské — jak sami říkají — jdou za námi avšak jsouce daleci slepého ná- podobení, vyznávají tutéž zásadu jako my Češi, že Sokolstvo, chce-li zasloužiti si své čestné jmé- no, musí býti institucí výlučně národní, must vniknouti v krev i maso ideálů národu vlastních, musí pamatovati pečlivě, že jeho práce nesmí býti sportem, ale službou národu a jeho budoucnosti. A to jest tou nití zlatou, jež sloučila a slu- čovati nepřestane Sokolstvo všech národů slo- vanských, to jest příčinou, že svátek Sokolstva polského bude svátkem i Sokolstva českého, to jest nadějí, že obdiv nad prací bratří polskýcha jejími výsledky bude povzbuzením k další vy- trvalé práci u nás i jinde, to jest pohnůtkou k daru, jejž přinese Sokolstvu polskému ke IV. sletu jeho Sokolstvo české jménem Svazu Sokol- stva českoslovanského. Sokolstvo polské prací svou silně se opírá o drahou otčinu naší i jeho; obežeňme ji neproniknutou hradbou mužných charakterů a pracovitých srdcí a není pochyby, že z takové jednomyslnosti sokolské vytryskne živý, nikdy nevysýchající pramen shody česko- polské. Nechť znamenají dny petropavelské roku le- tošního: „Sokolstvem k lepší budoucnosti jejich i naší!“ — Aby umožněna byla účast nejhojnější, vy- praví Česká Obec Sokolská zvláštní vlak z Prahy do Lvova dne 26. června t. r. Odjezd zvláštního vlaku z Prahy (nádraží společnosti státní dráhy v Hybernské ulici) stanoven na 6. hod. 30 min. večer, příjezd do Lvova dne 27. o 8. hod. večer. Odjezd za Lvova dne 29. června před půlnocí, příjezd de Krakova dne 30. o 10. hod. 35 min. depol. V Krakově zastávka a prohlídka. Pa od- jezdu z Krakova příjezd do Prahy v časných hodinách ranních. Jízdné dráhy jest sníženo a obnáší tam i zpět K 37.40 ve III. tříděa K 70.80 ve II. třídě. Lístky vydávány budou na stanicích a budou míti platnost pouze pro sokol- ský vlak. Abychom dotkli se 1 programu slavnosti ve Lvově, sdělujeme následující: V sobotu dne 27. června o 9. hod. večer: Uvítání účast- níků v sále „Filharmonie“. V neděli dne 28. června: Ráno o 6. hodině závody druž- stev na nářadí, pak zkouška na veřejné cvičení. Prohlídka města, jeho památností a malý výlet. Odpoledne o 5. hodině veřejné cvičení na krásném, amfiteatrálně zbudovaném cvičiští. Cvičení budou tato: 1. Nástup ke cvičením prostným; 2. cvičení prostná; 3. cvičení druž- stev a odchod Sokolstva polského; 4. cvičení s kůžely Sokolstva českého; 5. cvičení různá Sokolstva velkopolského; 6. cvičení s lancemi Sokolstva polského. — Večer. Slavnostní představení v městském divadle, pak večírek v Sckolovně lvovského „Sokola“. — V pondělí dne 29. června: Ráno o 6. hodině závody, zvláštní na cvičišti slavnostním. O 9. hodině schůzka veškerého Sokolstva na cvičišti (polní mše), seřadění a hold zemi a městu. O 11. hod. průvod městem. O 5. hod. odpoledne ve- řejné cvičení, sestávající z příchodu a nástupu ke cvičením prostným; 2. z cvičení prostných; 3. odchodu Sokolstva polského z cvičiště; 4. z cvičení ženských odborů polských s tyčemi, her a zábav ; 5. cvičení s kůžely Sokolstva pol- ského; 6. cvičení vzorných družstev na nářadí Sokolstva českého; 7. cvičení s lancemi Sokol- stva polského. Večer zábava v městské „Střel-