#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
18. září 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 258
#5
alto_textblock
#5
u maršálka ve Vídni neb v Opavě mluvitio
državě české nebo polské... V řeči Körbrově
bylo jedno pěkné místo; o tom, jak Poláci lnou
k svobodám ústavným. Místo tím zajímavějš.,
že slova ta mluvil ministr, vlád-
nouci pomocí § 14. Odstavec ten vzbudi
však v posluchačích velmi nemilou vzpomínku
z nedávných dnů, v nichž dr. Körber polské
snahy o uzdravení parlamentu nepodepřela
proto velebení ústavných svobod s jeho strany
zůstane platonickým.o
Ze Lvova, 15. září. (Odmítání ru-
ských kandidátů od učitelských
ústavů.) Případ v učitelském ústavě stani-
slavovském, jenž zamitl ohromnou většinu ru-
ských kandidátů, hlásících se do ústavu, není
ojedinělý. Zdá se, že odmitání ruských žáků
děje se systematicky, aby se učitelská místa tak
na školách ruských vyhradila jen pro Poláky.
Tak na mužský ústav lvovský přihlásilo se letos
115 kandidátů, z nichž bylo 60 Poláků, 56
Rusů a 3 židé. Z nich byli přijati 55 Poláků
jen 16 Rusů a 2 židě. Podobně stalo se na
lvovském ústavě ženském. I tu z třiceti a ně-
kolika kandidátek přijato jen devět! „Dilo“ do-
vídá se i z jiných učitelských ústavů východo-
haličských, že zkušební komise byly letos př
přijímacích zkouškách k ruským žákům neoby-
čejně přísny, tak že ruských chovanců bude
letos u porovnání s Poláky neobyčejně málo.
„Dilo“ radí haličským Rusům, aby se vzhle-
dem k takovému úmyslnému vypuzování jich
synů a dcer z učitelských ústavů postarali o své
vlastní, soukromé učitelské ústavy.
Z Terstu, 15. září. (Z Riemaní.) „Sla-
venska Misao“ sděluje z Riemaní, že tam mi-
nulý čtvrtek byl opět „občanský“ pohřeb ja-
kéhosi 75letého starce. Pohřeb vedl starosta
Iv. Berdon s dvěma chrámovými starešinami a
všemi členy obecního zastupitelstva, kteří nesli
hořící svíce. Při průvodu hrála domácí hudba.
Na pohřeb sešlo se z okolí na 2000 lidí. Po-
řádek, jak obyčejně, byl vzorný. Byl to již 30.
občanský pohřeb v Ricmaních od té doby, co
terstský biskup Nagl za pomoci bodáků zavřel
tamní slovanský chrám a zvonici. Dne 4. t. m.
biskup Nagl poslal do Ricmaní opět množství
výtisků svého pastýřského listu, ale skoro
všechny výtisky poslány mu zpět. Pisatel soudí
že to byl již poslední pastýřský list, jímž se
Nagl obracel k Riemaňským.
Ze Záhřeba, 15. září. (Nové maďar-
ské školy v Chorvatsku.) Maďarská
vláda užívá státních železnie k důslednému po-
maďařování Chorvatska. Všechno železniční
úřadnictvo je maďarské a nemluví s obecen-
stvem jinak než maďarsky a pro děti těchto ma-
ďarských úřadníků a železničních zřízenců za-
kládají se v Chorvatsku a v Slavonii stále nové
maďarské školy. Letos zřizuje se 20 nových ma-
darských národních škol, do nichž se lákají
ovšem i děti chorvatských rodičů slibem, že
návštěva těchto škol nebude pro rodiče spojena
s nijakými výdaji. Uherské ministerstvo ob-
chodu jde však ještě dále. Chce, aby se pro ma-
darské železniční úřadníky zřídilo v Oseku též
maďarské gymnasium a sice za přispění obce.
Osek uchází se o to, aby v něm bylo zřízeno
železniční ředitelství. Ministerstvo obchodu pro-
jevilo ochotu žádosti té vyhověti, vystaví-li mě-
sto Osek pro maďarské gymnasium budovu.
Ne-li, zřídí prý nové ředitelství v Pečuchu. Kde
bude ředitelství, tam prý musí býti také ma-
ďarské gymnaslum, aby děti železničních úřad-
níků mohly nabyti vzdělání „v duchu madar
#6
alto_textblock
#6
ském“
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. září.
#8
alto_textblock
#8
Anglie, Německo a Rusko.
Tři měsíce připravoval se v anglickém ve
řejném mínění obrat, znamenající odnětí angli-
ekých sympatií Japonsku a věnování jich Rusku.
Anglie čekala pouze, aby jí k tomu obratu daly
#9
alto_textblock
#9
—
Pán je Cech a Čechové jsou znám
rusofilové ! prohodil trpce.
— To je takové slovo, pane! Rozumí-l
se rusofilismem nepřízeň k Polákům, nejsme
Rusofily.
— Neuznáváte, že se nám děje křivda
— Litujeme toho, bolí nás každé nedo
rozumění mezi Slovany, jím trpíme sami.
— Pak musíte odsuzovati, jak se s nám
zde zachází!
— Nemáme práva k rozsudku. Přejeme
si, aby spor byl odklizen přispěním obou stran.
Víme, že vznikl v historii a nevíme, jak bychom
se na té či oné straně chovali sami. Nejsme
povoláni rozsuzovat, ale musíme si přáti silné Ru-
sko ! . .
— Rusko pro vás nehne prstem, věřte!
— Nepotřebuje ! Má svoje starosti. Každý
máme svoje. Už tím, že jest, je nám Rusko
prospěšnol
— A což slovanská otázka?
— Tu si musíme vyřídit — sami. Každý
svůj úkol! Rusko je velká država, musí býl
uchystána vyrovnati se s velkými državami. Ale
slovanská otázka je záležitost malých slovan-
ských národů.
— My Poláci jsme velký národl
— To je váš sen, který, pohříchu, odvrae
vaši pozornost od úkolů skulečnosti. My ostatní
Slované to těžce neseme. Ale nemáme práva
vyčítati vám vaši snivost. Nejsme sami lepší
Každý máme svůj sen, o kterém nevíme, jak jej
uskutečniti. Vy, Poláci, snite o příštím sjednocení
my Čechové o budoucím svém státě, Chorvate
o svém Velkochorvatsku, Srbové o Velkosrbsku.
všichní čekáme v budoucnosti nějaký zázrak, kter
by splnil naše tužby, ale všichni zapomináme se
starati o svoji — skutečnost.
— Jakou skutečnost mají pánové na mysli
— Skutečnost je ta: všichni jsme příliš
slabí uskutečniti své zvláštní sny, ale
všichni máme dohromady společné velmi
životní a nalehavé záležitosti, které by v zájmu
budoucnosti měly býti opatřeny. Jediná cesta by
dávala záruku úspěchu: společné úsi lí. Je
otázka budoucnosti: najdeme-li tu cestu či nie
A to je právě — slovanská otázka ! . . .
Průvodčí vlaku vešel do kupé, oznamuje.
že se blíží pohraničná stanice. Ruch ve voze
Všecko se zvedá, shání zavazadla, chystá pas
porty. Velké přecházení ze dveří do dveří. Také
ruský soudruh polského Bedeckra zase přisedl
Za hranicí už se nenaskytla chvile precisovat
#10
alto_textblock
#10
názory.
#11
alto_textblock
#11
příležitost události na bojišti. Za čekanou přile
žitost berou si mistrovský ústup Kuropatkina za
Ljaojan.
Anglie i Německo ucházejí se nyní o přízeř
Ruska, v níž nechtějí se nikterak svorně směstnati.
Totéž přísné měřítko, kterým Angličané
dosud měřili výkony ruských vojevůdeů, přiklá
dají nyní k Japoncům.
»Berliner Tageblatt« píše o tom v dopise
z Londýna: Člověk nechce svým očím věřiti.
čta v dnešním »Telegraphu«, že Kuropatkin je
nejschopnějším vůdcem v této válce. To působí
tím drastičtěji, čím neomalenější byly dosavadní
chvály, vzdávané anglickými listy vojevůdcům
japonským. Ubohý Kuroki, jenž dosud byl vy
nášen jako genij, najednou je nepatrný a nicotný,
a také »starý zkušený válečník« muršál Ojama
je náhle »nemotorou«.
Dopisovatel dále naříká na Franeii, že
se dosud dává od Anglie poštívati proti Ně
mecku. Kdyby Anglie neživila starou nenávisí
Francouzů k Německu, nikdo by si tam už na
odvelu nevzpomněl.
Toto nadbíhání Rusku je prozatím známkou
že jeho věc ve východní Asii je postavena
nadějně.
#12
alto_textblock
#12
Smlouva anglicko-libatská.
Dle zprávy »Timesů« z Pekina ze dne 15
t. m. došla tam již osnova smlouvy s Tibelem
Tibet se zavazuje otevříti tři města pro trhi mez
anglickými a tibetskými kupci. Tibet zaplatí ná
hradu za angliekou výpravu vojenskou 500.000
liber ve třech ročních lhůtách. K zaji ště n
smlouvy obsadí anglické vojsko
údolí Džumbi. Bez anglického svolení
nesmí území tibetské býti postou-
peno některé velmoci ani prode
jem ani pronájmem. Žádné cizí moe
není dovoleno míchati se do záležilosti tibet-
ských, stavěti tam cesty, železnice a telegrafy.
nebo zahájiti dolování.
Všechny pevnosti na hranieích Indie a územ
při Jance, pokud jimi vedou obchodní cesty.
mají se zrušiti.
Zpravodaj »Timesů« v Pekině myslí,že
Čína udělí smlouvě svůj souhlas.
#13
alto_textblock
#13
Všude se — ukazuje.
Předseda mexické republiky Porfirio Dian
obdržel za posledních 74. narozenin svých od
Viléma II. obraz jeho v životní velikostia
vlastnoruční list císařův, jež mu byly něme-
ekým vyslancem s velikou okázalostí odevzdány
Německo má, jak známo, v Mexiku značné
zájmy hospodářské, při nichž i některé berlínské
banky silně jsou zúčastněny.
#14
alto_textblock
#14
Plukovník v. v. Gädke »potrestán«.
Zástupce »Berliner Tagblattu« v ruském
hlavním stanu plukovník ve výslužbě Gädke
ospravedlňoval svého času v jednom článku
srbské kralovrahy, ježto hájili ústavu proti pa-
novníkovi. Plukovník Gädke nedlouho polom
žaloval bezúspěšně chefredaktora »Kreuzzeitungu«
professora Kropatska, poněvadž tenlo tvrdil, že
Gädke se nezachoval »jako pruský důstojník«.
Jak se nyní poznaňskému »Tagblattu« z bez
pečného pramene sděluje, zavedeno bylo nyní
proti Gädkovi řízení čestného soudu, jež skon
čilo tím, že plukovník Gädke prohlášen za ne
hodna titulu důstojnického a zbaven práva no-
sit vojenský stejnokroj. Pro poměr Německu
k Srbsku jest rozhodnutí to ovšem dost karak
teristické.
#15
alto_textblock
#15
Americké ukrulnosti.
Nelibost ciziny pohnula konečně úřady
americké, že zvedly se proti opětnému lyneho
vání černochů. Guvernér státu Alabama roz
hodl se konečně zakročiti proti úřadům a mi-
lici v Huntsvillu, kteří k poslednímu lynchován
černochů nečinně přihliželi. Huntsvillské milie
odňaly zbraně a starosta tamní jest žalařován
z naddržování zločincům bělošským.
#16
alto_textblock
#16
Nové intriky německé na Moravě.
V Brně, dne 16. září 1904.
Jak se za nynější vlády soustavně intrikuje
proti Čechům, kteři — bezloho výminečně —
domohli se čelnějšího místa v úřadech státních.
a jak dovede se mužům takovým při největš
jejich přesnosti a více než úzkostlivé nestran-
nosti učiniti postavení přímo nesnesitelným, do-
kazuje nejnověji komplot proti přednostovi c.k.
ředitelství pošt a telegrafů v Brně, dvornímu
radovi Janu Lierovi.
Dv. rada Lier dostal se na místo toto před
šesti lety, dřive ještě, než nastala éra vášně
prosté vytrvalosti. Byl před tím v zemieh
jazykově smíšených, na př. v Bukovině, v Ty
rolích a právě z Inšpruku povolán byl do Brna
ve všech těchto zemích dovedl vyhověli a pře
svůj český původ získal si všeobecně obliby.
Jakmile však dostal se z ciziny do země ze
tři čtvrtin české, již začala pověsíná »vedlejší
vláda« německá na Moravě proti němu válečné
tažení, kterému se ovšem za nynější vlády do-
stalo vydatné podpory z Vídně. Zavedena nad
ním úplná kuratela z ministerstva obchodu, již
řídil sekční chef Neubauer; o každé maličkosti
rozhodovalo se ve Vídni, ustanovení každého
praktikanta musilo jíti přes Vídeň, zkráťka činilo
se vše, aby dvor. rada poznal, že opustití má
místo, na němž jej tak neradi vidí jen proto,
že jest Čech.
Přičiněním poslance d'Elverta, referenta
„vedlejší vlády“ ve věcech úřadnických, před
dvěma léty učiněno už opatření, aby byl po ruce
německo-nacionální nástupce dv. r. Liera; vy-
slán sem z ministerstva vrchní pošt. rada dr.
Karel Reusz s příkazem, aby si připravoval půdu
ku převzetí důležitého úřadu tohoto, a za tím
účelem, aby si nenápadně získal přízeň též če-
ských kruhů poslaneckých a českého úřadnictva
poštovního. Dr. Reusz dovedl úlohu svou hráti
znamenitě. Příšed do Brna, vykonal ostenta-
tivně návštěvy u čelnějších poslanců českých.
zejmena u dra. Stránského i Žáčka, veda si jako
kandidát o výMamné místo v čas, kdy o od-
stoupení nebo pensionování dvor. rady Liera
nemohla býti ani řeč. Také úřadnictvu dovedl se
zalíbiti planými sliby, tak že i čeští úřadníci vi-
děli v něm příštího svého chefa, neproniknuvše
jeho německo-nacionální poslání; neboť p
straně dr. Reusz i jeho manželka netajili se od-
#17
alto_textblock
#17
porem svým proti české společnosti brněnské
paní radová vyslovila se, že jest na rozpacích
zdali může s někým (z české společnosti) ob
covati.
V posledních dnech se však plány německ
odhalily úplně. Když odešel dvor. rada Lier na
dovolenou, svěřena dru. Reuszovi (nikoliv, jak
obyčejně zastupování dvor. rady, nýbrž) přímo
správa úřadu. Cítil se již na místě tom tak pev-
ným, že z praosidiální kanceláře v ředitelstv
poštovním kázal ihned odstraniti všechno zaří-
zení, dvor. radovi Lierovi patřící, zejmena ro-
dinné věci jeho, a dal si tam věci svoje (svě
podobizny rodinné); byla to úžasná beztaktnost
vůči dvor. radovi Lierovi, který tehda ještě ani
o pensionování nezažádal. Ale dr. Rousz, který
jest v důvěrných stycích s posl. d'Elvertem a
vedlejší vládou moravskou, mohl si to dovoliti,
jsa si úplně vědom podpory z Vídně. A skutečně
podařilo se spojenému úsilí jejich, že dvor. rada
Lier, jsa roztrpčen stálými intrikami a zmíně-
nou beztaktností, podal žádost o pensionování
Jednání dra. Reusza otevřelo konečně oč
i předákům českým v Brně i úřadnictvu če-
skému; všichni poznali, že se s nimi tropila ne-
důstojná hra.
Neboť takto má býti z úřadu vyštván po-
slední Čech, který v Brně při nejvyšších
úřadech zaujímá místo čelné, a má býti nahra-
žen německo-nacionálním důvěrníkem „vedlejší
vlády“. Dr. Körber mluvil ve Lvově o národní
državě Němců, již chce chrániti. Také my tedy
můžeme mluviti o své državě národní;
v tu musíme počilati také místo toto, jež nám
má býti úskokem odňato. Jest tudíž úkolem ve-
řejnosti české a zejmena poslanectva našeho,
aby vší silou se vzepřely útoku tomuto. Poža-
davek náš, aby nástupcem dvor. rady Liera byl
úřadník český, jest odůvodněn nejen nynějším
stavem („državou“), nejen českostí země mo-
ravské, nejen dostatkem vynikajících českých
úřadníků poštovních, nýbrž také zřetelem na
okolnost, že ze všech ředitelství pošt a telegrafů
v této polovici říše jen jediné bylo dosud spravo-
váno úřadníkem Čechem, mužem úplně nestran-
ným — a i to by mělo nám býti odňato!
My v čas upozorňujeme na nebezpečí toto.
#18
alto_textblock
#18
Denni zprävy.
#19
alto_textblock
#19
— Krajský sjezd národní strany svobodo-
myslné na Král. Vinohradech. Důvěrníkci ná-
rední strany svobodomyslné z měst a okresů
karlínského, žižkovského, vinohradského, bran-
dýsského, jilovského, říčanského, českobrod-
ského a černokosteleckého usnesli se pořádat
v neděli dne 2. října t. r. v „Národním domě
na Král. Vinohradech o 10. hod. dopol. krajský
sjezd národní strany svobodomyslné z řečených
okresů. Přípravné práce pro tento krajský sjezd
byly již provedeny; i dlužno již nyní s potěše-
ním konstatovati, že katastr voličů národni
strany svobodomyslné v celé této skupině vy-
kazuje počet, jdoucí do mnohých tisíců. Lze
tedy nčekávati, že sjezd tento bude vyníkající
manifestací politickou, ale také manifestací pro
další trvání a rozvoj národní strany svobodo-
myslné. — Pořad sjezdu jest následující:
1. Zpráva předsednictva, 2. zpráva o politických
peměrech, kterou podá zemský i říšský poslane
Ervin Špíndler, 3. návrhy organisační, o nichž
referovati bude zemský i říšský poslanec dr.
Josef Herold, 4. volba krajského výkonného vý-
boru. — Sjezdu mohou se zúčastniti přívrženci
a přátelé národní strany svobodomyslné ze jme-
novaných zastupitelských sborů, kteří obdržel
legitimaci, na jméno znějící. Kdyby snad
některému ze stoupenců strany nebylo doručeno
pezvání a legitimace, nechať reklamuje obojí
buď u „Polit. spolku pro okres vinohradský“
nebo u některého z místních důvěrníků strany.
Ještě jednou však dlužno upozorniti, že nejen
důvěrníci, nýbrž všichni stoupenci národnt
strany svobodomyslné mohou se sjezdu
zúčastnit.
— Také sjezd delegátů německých měs
v Rakousku, těchto dnů v Teplicích konaný,
vyznamenával se jako pověstná ústecká konfe-
rence starostů německých okresů v Čechách
tendenci krajní proličeské zášti, se všemožným
úsilím vybudování německého území s organi-
sačními středisky, společnými části země, za-
brané dle německých výměrů jako uzavřené
jazykové územi. Takovou závorou, takovým
úřadem, chystajícím bojovný materiál agitační
v každém ohledu, zejmena v rozpočtovém, sub-
venčním má býti něm, okr. výborům společná
statistická kancelář, usnesená na konferenci ně-
meckých starostů v Ústí. Její působnost má
býti co nejširší podle výkladů německých listů
z nichž jeden praví doslovně: »Až dosud
mohla česká většina zemského výboru vykoři-
sťovati své moci podle libosti, neboť s německé
strany nedostávalo se až dosud kontroly, or-
ganisované obrany. A jak mnohostranné
jeví se toto bezměrné české panství! Především
vystupuje zřetelně v zemském rozpočtu,
kterýž z daleka větší části slouží českým úče-
lům.« Už z tohoto jediného odstavce německých
vývodů jde na jevo, že německému kverulanství
má se dostati instance s dozorčí moci nad
zemským rozpočtem, nehledě ani k ostatním
vlasinostem, jimiž konference německých staro-
stů vystrojuje ž brusu nový »úřad« německé
zvůle a zpupnosti. O samostatné zemské anebo
německo-zemské pojišťovně proti ohni, něme-
ckým okresům společné, o samostatné organi-
saci stravoven a prostředkovatelů s omezením
na německý kontingent zaměstnanců v německé
části Čech, jež vynucena býti má zastavením
okresních příspěvků, po případě sněmovní ob-
strukcí, bylo již na tomto místě pojednáno.
Statistická kancelář německá má sloužiti rovněž
k zostřené agitaci proli zemským úřadníkům pů-
vodu českého při ústavech, položených v zájmové
sféře německé državy, která se ve vši
formě a praxi také v zemské samosprávě kon-
ferenci ústeckou zřizuje. Podobnou organisaci
pro místní nacionálněagitační účely zamýšlejí
Němci svou resolucí, přijatou na sjezdu měst
v Teplicích, ve příčině reformy matrik. Resolueí
tou vyzývá se vláda, aby na řišské radě před-
ložila osnovu zákona, jímž mají býti všechny
správy matrik a stav rejstříků zavázány zasílati
obeím zevrubné výkazy, na základě domovských
dokumentů zhotovené. Navrhovatel dr. Müller,
starosta teplický, odůvodňoval tento požadavek
ovšem prospěchy, jaké z toho vzešly poli-
tické správě ve směru okamžitého zpravodajství,
ale z jeho řeči vysvítá, že se německým městům
v Čechách jedná jenom o získání všestranného
#20
alto_textblock
#20
materiálu k chikanování českých menšin. Nebot
protičeská zášť jest nejznamenitější, takřka vý-
hradní zájem německých delegátů z Čech na
sjezdu německých měst, jakž nasvědčuje také
resoluce poslance Siegmunda, v poslední vče
rejší den sjezdu přijatá za bouřlivé pochvaly
jednohlasně. Resoluce tato, svým obsahem středo-
věké kuriosum, pohnutkou pak žhavé propuknutl
fanatické zášti národní, zní takto:
»U ministerstva vnitra jakožto nejvyššího úřadu
spolkového buďlež ihned podniknuty potřebné kroky.
aby k zabránění národnostních třenic a k zachování
veřejného pokoje a pořádku byly všechny slov an-
sko-národní vpády do uzavřeného (ml
jazykového území německého, jako jsou
průvody, národní slavnosti a jiné demonstrativní
podniky, a kteréž každé doby k tomu jsou způsobilé
národnostní obtíže beztoho trvalé ještě zostřiti a do-
mácí německé obyvatelstvo, jež na to nikterak nepo
mýšlí podobné vpády do slovanského území podni
kati, rozčilovati a rozhořčovati, úplně zakázány a na
prosto zamezeny.«
Ztráceti k tomuto projevu slovo kritiky
bylo by holou zbytečností. Körberovská poučka
o německé državě rozohnila německou drzost
k nesnesení, toť vše. Němci se necítí nehoráz
ností a neurvalostí svého chtíče . ..
— Zápas o české děti v Brně. Z Brna
17. září. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Zuřivé agi-
taci zdejší radnice při zápisu do škol podařilo
se, jak nepokrytě bylo s německé strany samotné
přiznáno, odehnati ze školy na náměstí Winter-
hollerově přes 200 děti. Ježto však rozhodní
rodičové nedali svých dítel: zapsati jinam, j e st
dnes na sto českých dítek, bydlí-
cích poblíže náměstí Winterhol-
lerova, úplně beze školy. Zemská
školní rada na včerejší své schůzi o stíž-
nosti českých rodičů ani nejed-
nala! Pracuje tak zdejším násilníkům z rad-
nice do rukou. Na radnici totiž doufají, že češti
rodiče ve svém odporu vůči jejímu bezpráví po-
velí, ale v tom se hrozně mýlí. — Výsledek zá-
pisu na dalších dvou českých školách jeví se
takto: Na české dívčí škole v Hutterov
ulici bylo posud zapsáno 437 dítek, o 35 více
než loni. Ve škole v Čechyňské ulici
zapsáno je posud 594 dětí, o 8 více než lonia
sice 279 hochů a 315 děvčat.
— Z Mostu. (Pův. zpr.) Ve zdejší opa-
trovně Ústřední Matice školské byla vytlučena
opětně okna. Po pachateli se pátrá. Bude-li vy-
pátrán, je ovšem při známé nestrannosti zdejší
městské policie velmi pochybno.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise školská zahájí opět
tento týden svoji další činnost. Iníorma ce
z oboru školství obecného, měšťanského,
středního, vyššího, jakož i škol odborných, rol-
nických, obchodních a průmyslových udělují se
stále a to důvěrně a bezplatně. Dotazy zasílány
buďte pod adresou: Klub národní strany svo-
bodomyslné v Praze, v domě Měšťanské besedy.
— Kluby občanské. Klub voli č
novoměstských znova upozorňuje voliče
na Novém městě pražském, aby nahlédli do vy-
ložených právě seznamů volebních, zda mezi
voliče pro letošní doplňovac. volby do sboru
obecních starších jsou zařaděni. Zaplacení loň-
ských daní nezaručuje ještě právo volební, když
se toto zvláště nereklamovalo. Lhůta k rekla-
maci jest do 26. září, jinak volební právo se
ztratí. Kancelář magistrátní, kde seznamy vo-
lební jsou vyloženy, nalezá se „U zlaté husy“
na Václavském náměstí. Výbor sám opatřl
voličům revisi seznamů volebních, když bud
ústně neb listkem korrespondenčním obrátí se
na jednatele klubu, p. Jana Červeného, velko-
obchodníka a měst. radního, Karlovo náměstí
čís. 12. Správní výbor koná zejtra v pondělí
o 8. hodině večer důležitou schůzi „U Pinkasů“.
— Staroměstský občanský kluh
měl ve čtvrtek dne 15. září schůzi výboru. Po
zahájení schůze starosta klubu p. dr. Podlipný
vřelými slovy uvedl na paměť úmrti býv. věr-
ného člena klubu, p. Ant. Klímy, býv. obec.
staršího, muže, který skutkem vždy dokazoval
upřímnou svoji lásku k národnosti české, který
nepokrytě, odhodlaně a mužně hájil český ráz
naší král. Prahy a který v poctivosti a nezištnosti
věk svůj dokonal. Památce zvěčnělého vzdána
česť povstáním a k jeho poctě dle dřívějšíeh
usnesení věnován obnos ve prospěch postavení
pomníku M. J. Husa. Při následujícím jednán
přetřesena velmi živě otázka assanační, zamý-
šlená stavba representačního domu a jeven živý
souhlas s myšlenkou, postaviti na místo u Prašné
brány nové dívadlo; a za důvod uváděno, že zí-
skal by tím prospekt i representace této část
města.
— Národní kolek. Četné prodejny, které
na venkově již jsou zřízeny, opravňují k plné
naději, že rozšíření kolku přijde svým časem
k plnému rozsahu. Zřízeny byly zejmena ústřed-
ní prodejna pro Vodňany a okres redakce a ad-
ministrace „Jihočeských Rozhledů“, pro Plzei
a okoli Jan Sammr, obchod papírnický, pro
Německý Brod Ferdinand Menčík, sklad tabáku.
pro Černý Kostelec Růž. Černá, obchod s mod-
ním zbožím atd. Koncem září bude ukončen
status prodejen a bude oznámen české veřej
nosti. Pro Prahu v drobném mají prodei
Chadraba J., Vladislavská ulice 20, E. Trunška.
Marianská ulice 2, VI. Čechová, tab. prodejna
Žitná ulice 39, Kar. Šrámková, tab. prodejna
Myslíkova ulice 22, Mar. Lencová, obch. s mod.
zbožím, Spálená ulice 83. V Žižkově p. J. Jin-
man, knihkupec, Husova třída 43. Na Smí
chově p. Fr. Valta, kupec, Kinského třída atd
Prodejny označeny jsou červeno-modro-bílou
tabulkou s nápisem: „Národní kolek“. Který
z pp. obchodníků dosud tabulky neobdržel, ao
se o ně přihlásí v úřadovně Národní rady.
Praha—II., Měšťanská boseda, 2. patro, kdež
jsou k dostání též i kolky ve větší zásobě.
— K volbám do soudu živnostenského.
Český agitační sbor pro skupinu pátou upozor-
ňuje české voliče a voličky, že české kandidátn
listiny vydávány budou v českých volebních
kancelářích. České kandidátní listiny jsou tištěny
na zvláštním papíře, jehož zadní strana jest opa-
třena úzkými červenobílými proužky. Neopomeň
nikdo zastaviti se před volbou v české volební
kanceláři své volební čtvrti.
#21
alto_textblock
#21
— Osobní. Soudní tajemníci pp. K. Volene
A. Horák a dr. F. Mašín byli od přestupkového
soudu v Praze přeložení k okresnímu soudu pr
Staré město a Josefov a na jich místa byli povoláni
soudní tajemníci pp. J. Heckl ze Žižkova, Vojt
Ort ze Smíchova a Vojt. Hejtmánek z Bran-
dýsa n. L.
— Rodinné zprávy. Slečna Joža Holubov
ze Dvora Králové a pan MUDr. Václav Měšták
c. a k. korvetní lékař v záloze, slavili těchto dnů
své zasnoubení. — Slečna Růženka Stehli
#22
alto_textblock
#22
kova z Hořovic a pan Rudolf Valeš, ben
oficiál král. města Plzně, slaviti budou sňatek svůj
ve čtvrtek dne 22. září 1904 o půl 12. hod. dopol.
Týnském chrámu v Praze. — Slečna Mařenka
Jelínkova, dcera c. k. poštmistra v Častolovicic
a pan Mag. Ph. Leopold Císař, lékárník v B
Krupě, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 20. zál
1904 ve farním chrámu sv. Víta v Častolovicích.
— Úmrtí. V pátek dne 16. září zemřel v kran
pan Ludvík Kreman, zvěrolékař král. hlav. mě-
sta Prahy. Tělesné ostatky zesnulého budou dnesv
neděli o 2. hodině odpol. v kapli holešovické u St-
movky vykropeny, do Tábora převezeny a v ponděi
dne 19. září o 4. hodině odpol. na tamějším hřbitoni
pochovány. — V Žižkově zemřela dne 16. t. m. pan
Marie Poláková roz. Kryšpínova, vdon
po býv. měšťanostovi v Poděbradech. Pohřeb kona
se bude dnes v neděli o 4. hod. odpol. z ústředn
kaple olšanské — Dne 16. t. m. zemřel v Praze v
věku 85 let člen konventu Milosrdných bratří v Pran
pan R. F. Hubert Bořinský, magister chirurge
Pohřben bude v ponděli dne 19. září o 2. h. odpnl.
z kostela Milosrdných bratří na olšanský hřbilov.
— JUDr. Jaroslav Egon Salaba v Americe. Dl
spolehlivých informací můžeme vylíčit některé podreb-
nosti, které vysvětlí důvody náhlého odjezdu dra. S-
laby do Ameriky. Dr. Salaba, ujišťuje se, stal se obět
jednak své dobrosrdečnosti vůči přátelům, jednak d
stal se do spárů lichvářů, kteří přivodili jeho finančn
zkázu. O tom podrobné zprávy jeho příbuzní teprve
nyní nabyli. Salaba již ve studentských létech pomáhal
nad své síly. Nevlastní jeho otec, p. Václav Klingur
na Král. Vinohradech, řadu tisicovek vyplatil za směn-
ky přátel Salabových, jimž on ručil. Co bylo dřine
přísným tajemstvím, nyní se odhaluje a sice jen prolo
aby se vyšvětlilo, kam Salaba peníze dával, že jich
užíval pro své přátele, jimž pomáhal z povážlivé
nanění situace a to z peněz svého nevlastního otce
Klingra. Četní pamětníci oněch dob jsou na živua
mohli by o tom vydati svědectví. Dr. Salaba půjčoval
a splacení se nedočkal. Svému právnímu příteli za-
nechal několik seznamů aktiv a passiv. Aktiva ovšem
nejsou cenná. Na dvou půlarších je serie známých
osob, které Salabovi dluhují. Obnáší to celkem
22.000 korun a z toho sotva tisícovka jest dobytná.
V únoru 1898 Salaba promoval a od těch dob finančni
tíseň jeho stále se horšila. Nepomohlo mu ani věno
jeho choli ani příspěvky nevlastního otce. Nikde z jeho
přátel a příbuzných neměl tušení, že se dr. Salab
dostal do rukou lichvářů, kteří jej dřeli bez nože. Dr.
Salaba vydával množství směnek; na některých po-
skytl žíro jeho tehán, na některých nevlastní olec.
Na jiných směnkách podepsal svoji choť, kteráo
truchlivě situaci manželově neměla nejmenšího tušení
Zvláště naléhající věřitelé byli upokojeni tím, že jim
pohledávky byly vtěleny na dům manželů Salabových
čp. 159 na Letné. Vtělení dluhů stalo se nejen na
polovici domu dra. Salaby, ale i na polovici jeho man-
želky, která neměla o tom ani zdání. Pro nesprávné
placení kapitálů směnečných pozbýval dr. Salab
úvěru, alo zprostředkovatelé dovedli pomoci. Opatřo-
vali mu skvosty, různé zbraně, piana, semena a pod
Dr. Salaba vždy vyslavil směnku, ale zboži ani ne-
viděl, neboť zprostředkovatelé zboží buď pod cenou
prodali, anebo zastavíli a lístky zástavní opět zpe-
něžili. Dr. Salaba někdy sotva polovici směnečné va-
luty obdržel a té použil pro věřitele. Vyrážel klín kli-
nem. V poslední době skoro každodenně spotřeboval
6 korun i více na lístky pneumatické pošty a veřejné
posluhy, jež posílal k věřitelům s uchlácholeníma
na opatřování nových zápůjček Ke konci měsíce čer-
vence, když situace zhoršila se netušenou měrou, stal
se dr. Salaba velice rozrušeným. Doma mu radili, aby
se uchýlil na venek, do zátiší. Byl přepracován, nebol
ve dne musil se věnovati učilišti a věřitelům a v noci
teprve oddával se literárním pracím. Dr. Salabe pod-
nikl tedy cestu. Dne 4. srpna odjel do Děčína, odlud
do Drážďan, pak do Lipska a najednou se octl v Bré-
mách. Tam setkal se s pražským advokátem p. drem.
Pickem, který proti němu vedl civilní spor. Z Brém
nastoupil cestu do — Ameriky, aniž jeho rodina měl
o tom tušení. V Novém Yorku setkal se s některými
výletníky z Prahy, tak zejmena s poslancem p. Kar-
busem, spisovatelem drem. J. Guthem a j. Dle nej-
novějších zpráv odjel dr. Salaba dále na západ Ame-
riky. V době jeho nepřítomnosti žádali někleří věřitelé
za prohlášení konkursu na jmění dra. Salaby, ale
zemský soud žádosti té nevyhověl pro nedostatek
jmění k uhražení konkursních výloh. Kurátorem po
dobu nepřítomnosti dra. Salaby byl jmenován p. dr.
Langkramer, advokát Na příkopě. Stav dluhů dra.
Salaby jest tento: dluhy knihovní 80.000 K, ostatní
70.000 K, celkem tedy 150.000 K. Dle dosavadního
výsledku pátrání dobrá polovice z toho připadla zpro-
středkovatelům půjček a lichvářům. Podrobnosti zjist
se teprve vyšetřováním, které pro přečin úpadku dle
§ 486. tr. zák. u treslního soudu vede vyšetřující
soudce adjunkt p. dr. Roztočil. Zprávy, jakohy dr
Salaba velikých ztrát utrpěl jako společník na stavbách
a podnicích svého otce, nejsou pravdivé, poněvadž
společníkem takovým vůbec nebyl, naopak otec jeho
značné závazky za syna převzal. — Dr. Jar. Salab
narodil se 3. února 1872 v Praze jako syn kiempíle
Vincence Salaby. Studoval na akad. gymnasiu v Praze
a zde vystudoval také práva. Po odbytí soudní praxe
pobyl krátkou dobu ve službách obchodní komory
pak byl koncipientem u dra. Langkramra a dra. Brázy
Od r. 1899 přednášel na Českoslovanské obchodní
akademii v Praze národní hospodářství a obchodní
statistiku. Psal do „Obzoru národohospodářského“
„Rozhledů“, „Obchodních listů“, „Nové české revue
a vydal překlady tří velkých děl: Charles Gide: Zá-
sady národ. hospodářství, J. Herkner: Dělnická otázka
a K. Th. Eheberg: Finanční věda
Hranické volby před správním soudem
Z Vídně, 17. září. (C B) Správní soud jednal
dnes o šesti stížnostech hranických Němců do lon-
ských červencových voleb do tamějšího obecního
výboru, pokud týká se sestavení voličských listin.
nařízených politickou instanci, jakož i samotné volby.
Stížnosti do sestavení voličských seznam
byly zamítnuty; stížnosti do volby sa-
motně bylo vyhověno.
— Z obcí předměstských. Městské zastupitelstv
ve Vršovicích má schůzi v pondělí dne 19. t. m
o 5. hod. odpolední v zasedací síni městské radnice.
— Zvýšení aktivního přídavku státního úřadniciva
v Praze. V minuté schůzi městské rady pražské inter-
pelloval městský rada pan Kasalický, jaká odpověd
se dostala městské radě na žádost její, podanou ku
podnětu náměstka pana Seiferta k vládě, aby státním
úřadníkům, v Praze bydlícím, aktivní přídavek zvýšen
byl tak, aby se rovnal aspoň 80% aktivního přídavku
vídeňského, kdežto nynější přídavek, jenž činí pouze
60% vídeňské aktivity, naprosto neodpovídá drahot-
ním poměrům, jaké zavládly v našem městě, zejmena
v posledních letech. V odpovědi panu Kasalickému
bylo uvedeno, že dosud nebylo zavedeno žádné jed-
nání o žádosti městské rady. V záležitosti této roz-
vínula se debata, v níž konstatoval náměstek pan
Seifert, že obec již téměř před rokem dostála sv
povinnosti vůči svému úřadnictvu a upravila, poku
se týče zvýšila jeho příbytečné a že tak učinil a též
v očekávání, že i stát přiměřeně zvýší aktivitu svému
úřadnictvu. Leč toto dosud marně čeká splnění svých
oprávněných požadavků. Po přimluvé pp. dra. Černo-
horského a Kasalického bylo jednomyslně usnesen
urgovati vyřízení žádosti, u vlády podané a podnik-
nouti další kroky na podporu spravedlivých snab
státního úřadnictva o zvýšení aktivního přídavku
v Praze.
— Výsledek zápisu na obecných a měšťanských
školách v Č. Budějovicích není dosud přesně zjištěn,
ale jisté jest, že počet žactva českého vzdor suroré
agitaci opět značně stoupl. Na matiční škole na L-
neckém předměstí příbylo 21 dítek. Jinak ale dlužne
opakovati starý stesk: přes 1000 českýcho dětí
jest zapsáno na školách německých,
kam vehnala je jednak německá bezohlednost neb
lstivost neb neprohlédavost některých rodičů českých.
— Smíchov svému školství. Jaké oblibě těší se
v nové době měšťanské školy, ukazují nové dvě mě-
šťanské školy, chlapecká a dívčí, které s vel kou
obětovností, ale i s pravým porozuměním zřídila
právě otevřela obec smíchovská. Je samozřejmo, ž
dvě zcela samostatné budovy (chlapecká v Duš ově
ulici, dívčí u Santošky) vyžádaly si slušného ná-
kladu, ale dlužno dnes nestranně uznati, že nákladu
toho využito bylo znamenitě a že Smíchov v praveě
moderním zařízením těchto škol postavil se tak meni
přední města s moderně zařízeným školstvím obet-
ným. Škoda, že obě budovy — snad v zájmu rozdě-
lení obvodového — jsou ponékud stranou umístěny.
Mohly býti chloubou města i v některé ulici výslav-