ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 16b65d30-71e2-11dc-b945-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁHODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
17. zář
#4 alto_textblock #4
1904.
#5 alto_textblock #5
Číslo 257
#6 alto_textblock #6
tudíž vyloučení češtiny z velké části královstvi českého. Na druhé straně však žádá se, aby v českých krajích zachována byla v úřadování privilegovanost němčiny, výhradnost její v úřa- dování vnitřním a tím také znalost němčiny na straně českého úřadnictva, kterážťo znalost skýtá možnost, že i v českých krajinách může se stranami německými úřadováno býti po německu i má zabezpečiti trvale stav, že každému Němei je možno v celé říši u všech úřadů dojii slyšení a že s ním v tomto jazyku má být jednáno. Má-li tento stav náležeti k národní držbě, kteréž vláda poskytuje ochranu, jest příliš pa- trno, že ochrana národní državy německé ne znamená nic jiného, než ochranu podřízenosti a nerovnosti národů slovanských a zejmena národa českého a jeho jazyka před státní správou. Dle této theorie tuďíž každé provedení platných zákonů, které by na nynějším stavu nerovnosti něčeho měnilo, každé provádění stát- ních základních zákonů proti stavu, který před platností těchto zákonů byl, musílo by býti po- kládáno za porušení národní državy německé jakmile by nastala taková změna, z níž by proti nynějšímu stavu národové slovanští měli prospěch. Ochranou národní državy nemá tudiž nie jiného býti docileno, než aby nespravedlivé vo- lební řády na úkor Slovanů, zejmena Čechů sdělané zůstaly věčně platnými. aby nadvláda němčiny v úřadech a soudech a zejmena jej výhradnost ve vnitřním úřadování v zemich českých byla garantována, aby zřizování če- ských škol a kulturních institucí učiněno bylo jedině a pouze závislým na svolení Němců, aby obsazování úřadnictva dělo se ve smyslu pouze německo nacionálním, aby politická a národní práva Čechů nebyla provedena dotud, dokud k nim svolení nedají Němci, aby krátce zasta- ven byl celý rozvoj národa českého. Okol- nost pak, že vláda državě české neposkytuje žádné ochrany, a také že vyhovování požadav kům německým nepokládá za jednostranně dané koncese (viz kompromis ve velkostatku českém. obsazování míst úřadnických v krajinách větši- nou německých, faktické rozdělování statutu úřadnického, dvojí jazykové právo v Čechácha na Moravě atd.), že ve všech těchto směrech nechrání tak zvanou faktickou državu českou, nýbrž ji na prospěch Němeů pohoršuje, doka- zuje, že o ochranu národní državy české vláda se nestará a starati nehodlá. Ostatně mluví-li ministerský předseda Körber jako ministr spra- vedlnosti o ochraně državy, nesmí zapomenouti, že i civilní právo zná též držbu práva. Národové slovanšti a zejmena národ český nalezá se v držení nepopíratelných jazykových práv podle platných zákonů a náleží na přikla k nepopíratelnému právu, v jehož držení národ český jest, právo, aby s ním v zemích koruny české jednáno a úřadováno bylo všude česky aby národním menšinám českým dostalo se ve- škeré národní ochrany, aby úřadníkům českým zaručen byl zákonný postup, aby české úřad- nietvo nebylo vylučováno z celé řady krajů království českého a přece veškeru tuto državu práva českého ministerský předseda nerespekto- val. Domnívá-li se tudíž ministerský předseda, že svojí řečí dokázal nestrannost a objektivnos svou v daných otázkách, myslím, že právě pro klamováním ochrany výlučně německé državy přihlásil se v řady největších odpůrců a n přátel každého rozvoje národa českého a k nej větším poškozovatelům národních našich práv Tím ale jasně naznačil směr, v jakém politik česká vůči tomuto programu ministerského před sedy se má pohybovati.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. září. (Vláda a živel n pohroma.) Výbor Haličského hospodářského spolku uložil svému předsednictvu, aby osobně ve Vídni zakročilo ve prospěch hospodářů, kteří trpí letošním suchem. Ale přes to, že dr. Körben za své nedávné návštěvy v Haliči sliboval hory doly, předsednictvo Haličského hospodářského
#8 alto_textblock #8
velmi elegantní a velmi dobrý houslista — mí- val svoje pěkné housle vždy v hebce vyloženém pouzdře uloženy, hedvábným šátkem pečlivě přikryty a vedle jemného smyčce a vonné ka- lafuny uzamčeny; ještě zručnějším houslistou byl hodinář Vojtěch Kulíček, vyučenec měho otce, mužík drobné postavy, ale velmi bystrého rozumu, který později kdesi v Americe zemřel. dále zeměpanský komisař Souček, znamenitý cellista, otec dřívějšího a děd nynějšího lékár- níka v Holešovicích p. Karla Součka, potom kancelista Novák, také cellista, Jan Pláteník, obuvník, jeden ze zakladatelů první české zá- ložny ve Vlašimi a později její tajemník, muž velmi sečtělý, bystrého rozumu a širokého roz- hledu, dopisovatel do časopisů českých a jako hudebník klarinetista, flautista a (second) housli- sta, také žák měho otce; pak kontrabasista Frant. Mareš, sluha okresního soudu, velmi za- jímavý typ starého bodrého vojína, potom sta- vitelové Franfišek a Antonín Neubauerové, bratří, kteří s velkou chutí na lesní rohy troubívali v kostele (na kůru) se svými nástroji na vyvý- šeném místě vedle sebe sedávali, i když Fran tišek Neubauer už purkmistrem, okresním sta- rostou a zemským i říšským poslancem byl — však vedlo by mne přiliš daleko, kdybyeh všechny ty ctihodné a zajímavé muže jmenovat a charakterisovati chtěl, kteří tehda v hudební obci naší vynikali a mně v milé paměti utkvěli. Čtenáře by to snad nudilo. *
#9 alto_textblock #9
*
#10 alto_textblock #10
V těchto svých upomínkách zmínil jsem se již opětně o vlašimském parku. Tento park za- sluhuje, aby mu věnováno bylo několik řádků. Jest to jeden z nejkrásnějších parků, jež znám. Má rozlohu 105 čtverečních jiter a býval kdysi ohrazen příkopy, náspy, baštami a věžmi. Když jsem já věci kolem sehe rozeznávati a v pamět si vštěpovati začal, byí park tento obehnán již toliko prostou, zubatou zdí a měl při hořejšl části města (dosud stojící) úhlednou bránu se čtyřmi kulatými věžmi; již za mě paměti vysta- věny další dvě brány: na severozápadním konci parku, u městyse Domašína brána s kopulí na jižní straně parku, u někdejší vesnice Valchy (kterou v letech šedesátých kníže Karel Auer- sperg skoupil a sbořit dal) brána se čtyřmi věžni hranolovými. Na kraji parku (při hořejší části města) stojí zámek knížat z Auerspergů
#11 alto_textblock #11
spolku odešlo od předsedy ministerstva s prázdnou. Nevyhověno zejmena žádosti, aby vláda poskytla rychle pomoc na opatření píce prodobylek. Jak dr. Körber, tak i ministr krajan dr. Pietak od- pověděli deputaci, že státní pomoc bude možna teprve po svolání parla- mentu v listopadu nebo v pro- s inei. Orgán polské šlechty »Gaz. Narod.« zabývá se na předním místě tímto smutným výsledkem haličské deputace a praví mimo jiné: »Nad stanoviskem vlády v této otázce nutno vysloviti politování. Musí učiniti podivný dojem, že vláda užívá § 14. ke všemu, jen ne k tomu, nač byl vlastně určen. Paragraf 14. schválen za tím účelem, aby vláda mohla přijíti obyvatelstvu na pomoc v případě náhlé živelní pohromy. Dne však, kdy vláda na základě § 14. odvolává zá- kony, schválené parlamentem a sofistickým vý- kladem ústavy přisuzuje témuž parsgrafu právo k uzavírání půjček, zůstává nevykonáno právě to, co by vláda měla právo konati, totiž po- skytnouti z pokladničních přebytků výpomo lidem, stiženým hroznou živelní pohromou. Vláda uživá truchlivého stav obyvatelstva za prostředek k poli- tickému nátlaku na Čechy. Jest to prostředek v nejvyšší míře neoprávněný. Což jsou češti voličové vinni, že poslanci provádějí obstrukci a jsou němečtí voličové vinni, že jejich poslanci odmítají smír s Čechy? Vláda, aby vyhladověla Čechy, upírá podporu i Haliči, jejiž poslanci nejen nejsou vinni neplodnosti parlamentu, nýbrž naopak nabízeli prostředky k obnovení dělnosti říšské rady, ale nedošli při svém návrhu na změnu jednacího řádu podpory u vlády.« I v Haliči tedy nadšení, vzbuzené návštěvou Körbrovou, rychle vyprchalo a po kratičkém opojení nastává nemilé vystřízlivění. Zatím aspoň ve vých. Haliči. Ale vystřízliví za jisté i Krakov. V Praze, 16. září. (Odstoupení mi- nistra Giovanella ?) Jeden z vídeňskýeh listů zaznamenává pověsť, kolující prý ve Vídni v kruzích poslaneckých, jež se zúčnstnily tyto dni slavností na počest cizích novinářů. Dr Körber pomýšlí prý opět na přeměnu svého kabinetu ve smyslu parlamentním. Byli prý jmenováni již také poslanci, kteří mají býti po- voláni do změněného kabinetu. Zejmena mluví se prý určitě, že odstoupí ministr orby baron Giovanelli a jeho místo zaujme bratr ministra vnějších věci, hr. Adam Goluchow s ki. Tímto povoláním polského magnáta dr. Körber chce prý zabiti dvě mouchy jednou ranou. Jednak chce si nakloniti podolskou šlechtu ha- ličskou, jejiž členem je hr. Goluchowski a která činila dru. Körbrovi stále různé překážky jednak chce se prostřednictvím hr. Adama sblí- žiti s ministrem hr. Agenorem Goluchowským jehož poměr k rakouskému ministerskému před sedovi nebyl vždy nejlepší. Přeměnou kabinetu ve smyslu parlament- ním dr. Körber chce prý upraviti dráhu příšti parlamentní vládní většině, v níž by se ovšem nacházeli i Poláci. Že by nová vládní většina mohla také pracovati, toho ani dr. Körber se na ten čas nenaděje; ale potřebuje takové většiny jako ochranné stěny pro případ. kdyby opposice zmařila parlamentní projednán ohromných vojenských úvěrů a vládě by ne zbylo, leč uzákoniti je známými §§ 14. a 10 Neboť dr. Körber prý dobře ví, že nepodaří-li se mu ony úvěry uskutečniti, musí jíli. Z Krakova, 15. záři. (Německý kou v Haliči) Tyto dni byl jmenován pro Bělou okr. hejtmanem p. Biesiadecki na místo Kury- kowského, jenž byl už loni odvolán z jediného hejtmanství, v němž Němei i v Haliči směle vystrkují růžky. »Nov. Ref.« skládá v nového hejtmana naději, že rychle odstraní vše, čím bělstí Němci snaži se dodati německého rázu nejzápadnějšímu koutu Haliče. V obcích Hale- nově a Lipniku tabulky obeení jsou jen ně- mecké, kdežto v sousedních obeích ve Slezsku jsou německo-polské. Obce ty mají pečeti nově smyšlenými německými názvy; tak Lipnik překřtěn v Kunzendorf, jiná ves v Oberdorf atd.
#12 alto_textblock #12
na prvním místě uvedená brána jest parádním vjezdem k němu. Hlavní předností vlašimského parku a také jeho vlastním kouzlem jest jeho vskutku romun- tická rozmanitost, již vytvořila příroda ve spolku s parkovou architekturou minulých století. Na- leznete tam roviny, pozvolné i příkré svahy, ostre strže a rokle, mezi stráněmi pak, výšínami a témět kolmými jako horskými stěnami klikatě se vi- noucí údoli, jimž řeka Blanice hadovitou čarou s velkými i malými oblouky bystře pro- téká, místa vzdušná s pěknými rozhledy i dusné téměř soutěsky . . . velké trávníky s květinovými záhony i prosté lučiny, skupiny starých stromů obrovských kaštanů, mladých dubů, olší a to polů, cesty vroubené osykami, buky, habrya jedlemi, ořešinami a smrky, všeho druhu listnaté houštiny, dále velkou partii jehličnatého tichého lesa s divokou partií horskou, veselá výsluní. idyllicky smavá zákoutí a melancholicky šerá zá- tiší, široké vozové cesty a skryté stezky pro osa- mělé chodce, ostrůvky, mosty a lávky, hladké. pohodlné promenády a drsně vábné záseky pro na- stávající horolezce, tu a tam zbytky někdejšíeh parkových budov okrasných: oranžerii, starý zá- mek, činský pavillon, lovecký dům z dubovýeh štěpin čili tak zvaný dřevěný stoh atd. Avšak nynější park není už tím, čím bý- val, dokud knížata vlašimští na jeho udržování, kulturu a výzdobu vydávali velké sumy peněz. Nynější panstvo spoří a park stále chudne. Co příroda nezdolného v něm vytvořila a co z staré kultury zbylo nebo ušetřeno bylo, trvá do- sud a stači na obdiv každého, kdo vlašimského parku neseznal v době, kdy ještě v zlatohlavu se skvěl. Ano, tehda byla v něm nádherná pastva očím a všemu smyslu, a nyní . . . Žmi- zel čínský hrad a zbyl z něho jenom věžový pavillon, zkažený zděným, sehody obsahujícím sloupem, jenž uprostřed rotundy ke stropu vy- stavěn byl; s ním zmizela libá harmonie ně kolika oktáv skleněných, větrem houpaných zvonů, jimiž střechy a stříšky hradu byly ověšeny, zmi zely japonské drátěné domky s cizokrajným (ži vým) ptactvem, zmizela s návrší na severním kraj parku turecká mešita s úplným zařízením, jež veli kými okny bylo lze viděti; zmizela se zeleného svahu, jenž od průčelí mešity dolů k údoli Blanice se skláněl, obrovská pestrá hvězda s půlměsícem. sestavená malebně z kvetoucích rostlin; zmizel
#13 alto_textblock #13
V Bělé při každé přiležilosti zpívají se prušácké písně, vyvěšují se velkoněmecké prapory a soukromých německých školách užívá se učebnie. přivezených z Pruska (l) s tendencí rozhodně protirakonskou. Krakovský list doufá, že nový hejtman bude prušáctví, šířenému německým školami, čeliti podporováním škol polských, jichž je v okresu bělském nedostatek. Ze Zadru, 15. září. (K alféře bar Handla.) Rozhořčení proti místodržiteli dal- matskému bar. Handlovi pro urážku, učiněnou všem Dalmatincům tím, že jim upřel právo, dá- vati čestné slovo, vzrůstá a šíři se po celé zemi, ale úřadní orgán místodržitelův neuznal až do Handlova návratu z Vídně za dobré, zmíniti se o afféře ani jediným slovem. Teprve nyní, když si baron Handel ve Vídn omyl patrně ruce a vrátil se zase do Zadru, při- náší jeho orgán následující zprávu: „V posled- ních dnech zavdaly některé novinářské zprávy veřejnosti podnět, aby se zabývala domnělou (?) manifestací pana místodržitele; zprávy ty šířily se tak nápadně, že jejich úplná bezpodstatnost byla ihned patrna a byla tedy oprávněna (9) domněnka, že někteří úřadníci se dopustili ne- korrektního jednání. Jak se dovídáme, minister- ský předseda dr. Körber rozkázal nyní na návrh místodržitele bar. Handla, aby se v této věci zavedlo ihned úřadní vyšetřování. Vý- sledek vyšetřování bude svým časem uveřej- něn.“ Oni úřadníci, kteří se dopustili „nekor- rektního jednání“, budou ovšem nalezení a pro- puštěni ze služby a na jich místo přijdou Němci jichž „čestné slovo“ musí i Handlovi být
#14 alto_textblock #14
svato.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničně V Praze, 16. září.
#16 alto_textblock #16
Židovské nepokoje ve Smělé. Zvláštní je, že hned po uvolnění Židů v Rusku začaly se tam opakovati židovské ne- pokoje. Židovské nepokoje objevily se nejprve v městečku Smělé kyjevské gubernie. Na to při- šla zpráva o zbiti Židů v Kovně, jež ale vy- světlilo se jako obyčejná hospodská rvačka, při níž jakéhosi Žida vyhodili. Výtržnosti ve Směle líčí „Kijevljanin“: Městečko Smělá má 25.000 obyv., mez nimi 10.000 Židů. Ve středu jest umístěn bazar v němž v neděli a ve svátek bývá velmi živo. Na bazaru často vznikají drobné spory a rvačky. z nichž ale obyčejně nevychází nic. Dne 4. zář bazar byl naplněn lidem a nikdo se nenadál ne- pořádků. Do krámu Feigy a Davida Kovalského přišla selka Pustovojtova. Vybírala si látku. když najednou majitel krámu na ni se osopil že ukradla šátek a udeřil ji. Feodora Pustovoj teva, zámožná selka, ujišťuje, že šátku ne- ukradla, že byla křivě obviněna a když ji Žid udeřil, že vyšla z krámu a plakala. Obklopilij dělníci a dotazovali se, co se jí stalo, a když pověděla, dav se obořil na okolní krámy a za- čal je lámati. Tou dobou jel městečkem kyjev- ský mitropolit Flavian a policie byla zaměstnána udržováním pořádku na nádraží. Rozhněvaný dav, nepotkávaje se s překážkami, rostl a roz- btjel židovské krámy, a druhý dav se vrhl na židovské domy. Dav naprosto se nedotýkal osob Židů, vy- hýbal se rvačkám s nimi a pouze ničil jejich majetek, zejmena nábyťok a zboží. Tak to trvalo do večera. Večer sebralo se asi 60 mladých. ozbrojených Židů, a začali do davu stříleti. Z Čerkas přibyl oddíl polieistů a byl přinucen dáti salvu z revolverů, načež také z davu ozvalo se několik výstřelů do policistů. Strhla se vše- obecná rvačka, v níž jeden sedlák byl smrtelně raněn, několik osob s obou stran povážlivě a několik desítek lehce. V pondělí o 11. hod. dopol. přišlo vojsko- zavolané z Čerkas. Do toho času několik set dělníků z okolí přijelo po dráze do Smělé, kde pokračovali ve výtržnostech. V pondělí městečko navštívil kyjevský gubernátor, gen.-m. P. S. Savvič a soudní vyšetřovatel od kyjevského okružného soudu, státní prokurátor a posila poli- cejní. Ukázalo se, že je rozbito 100 židovských domů a okolo 150 židovských obchodů. Kromě toho úplně rozbity dvě synagogy a dvě židovské
#17 alto_textblock #17
pestrý, krytý, turecký most přes řeku pod přikrým vrchem, na němž shora dotčený »dřevěný stoh« se nalezá; zmizela s boku tohoto vrchu skupina bílých soch, jež zobrazovaly jakýsi výjev ze Samsonova života, pročež také jenom »Sam- sonem« zvána byla; zmizel růžový háj s glo- rietem na malebném poloostrově, šikmo na jih pod Samsonovou skalou; zmizel starý zámek s »čarovným nábytkem«, jenž při jistém doteku pod zem se ztrácel (na místě tohoto zámku postaven ve zmenšeném rozměru nynější tak zvaný starý zámek); zmízela jeskyně se »slo- novými«, t. j. mamutovými kostmi; zmizely bronzové sochy, zmizely stalelé obrovské duby zmizelo stromořadí kolossálních jedli na cestě k domašínské bráně, zmizeli z rybníčků zlat kapříci a co všechno ještě zmizelo . . . A přece je vlašimský park dosud ještě znamenitostí, jež cizinci stojí za podívanou. Kdo cesty dobře zná, za půl druhé hodiny jej (uvnitř) obejde; kdo ponejprv v něm chodí, snadno zbloudí a vyjde jinou branou, než kterou vešel nebo vyjíi V největším lesku byl park tento v době, kdy vlašimské panstvo se zálibou v jeho (no- vém) zámku sídlilo a letní dobou hojně hostů mívalo. To byla doba nádhery a okázalého pře- pychu; to byla doba, kdy vlašimský kníže, aby hostům cosi vzácného ukázal, ze zámku si vyjel a hořejší částí města k »oboře« uháněl v leh- kém kočáře, jejž táhli čtyři — ochočení jeleni ; to byla doba, kdy vlašimské panstvo »podlože- nými koni« odpoledne do Prahy do divadlaa potom zase nazpět k pozdní večeři jezdilo; to byl doba, kdy v masopustě, za dobré povětrnosti, kníže se svými hosty do loveckého zámečku v oboře noční výlet konal za svitu plápolajícíeh pochodní na saních, jež ostrým poklusem tá- hly — houfce selského, nebo za sedláky pře- strojeného lidul Ano: fueramus Pergama! Na vlašimském panství, jehož dějiny jsou neobyčejně bohaté pestré, mívala sídlo tichá i šumná romantika, ro- mantika v přírodě, romantika v osobách, romantika v životě. Výběžek této romantické doby zřel jsem ještě vlastníma očima a proto snad načichl jsem celý romantismem a proto snad mívají i my- šlenky moje, když uzdu jim popouštím, vždy také spád romantický.
#18 alto_textblock #18
chtěl.
#19 alto_textblock #19
školy. Z velké bibliotéky, zřízené paní Sterno- vou, v níž bylo několik tisíc knih, zůstala pouze hromada roztrhaného papíru. Mnohé židovské rodiny byly zbaveny majetku. Ve Smělé ihned utvořil se pomocný výbor, jenž sbírá příspěvky ve prospěch poškozených. Lazar Brodský za- slal 3000 rublů. Několik desítek dělníků jest již ve vyšetřování.
#20 alto_textblock #20
Zrození italského následníka. Monarchisté italští čítati budou dnešek mez dny radostné. Po mnohaletých obavách, že man želství nynějšího krále nebude požehnáno synem. královna Helena, dcera černohorského knížete. povila manželi svému syna. Jako před několik týdny na Rusi, tak i nyní po celé Italii ozývá se v monarchistických kruzích jásot. Synek právě zrozený jest již třetím dítětem osmiletého man- želství. Předeházely jej dvě dcerušky: Jolanda Markétka a Mafolda. V nově zrozeného násled níka vtělují se z pravidla mnohé naděje obe- censtva, třeba že nebývaly vždy splněny — odtud také projevy radostné, jež se dnes hro- madně ohlašují z měst italských, pokud nepro- nikla v nich již strana republikánská, jež v Itali domohla se poměrnou silou svou již toho, že jest státem uznávána za vážného činitele politi- ckého, kterýž nedusí se persekucemi a žaláři Budeli vychován nový následník v duchu lido vém, bude jedině výchova taková hradbou prot vlnám republikánského příboje, kterýž vedle so- ciálního hnutí trůnu italskému hrozí ještě mno hými dny bouřlivými. Náhodou právě dnes pro klamovaná všeobecná stávka v Italii. třeba nevycházela z podnětů politických, ukazuje rovněž, s jak prudkou krisí musí nynější vládní systém v Italii zápasiti. Sympatická dcera hor černohorských způsobila však již v nejednom směru sblížení mezi trůnem a lidem italským v ní především viděti bude národ Vlachů i zá- ruku, že dědic trůnu vychován bude tak, aby jako representant státu, jenž vznikl z vůle lidu. byl s lidem tím za jedno i v jeho bolestech i v jeho úspěších a především v jeho snahách po vnitřním obrození. Jen za těchto podmínek by sjednocená Italie, v níž jest tolik kvasua ohně ztlumeného, vyvarovala se převratům bouř- livým a mohla by klidným vývojem i za mlče- livého souhlasu krajních opposičních stran svých přejíti ve stát Anglii podobný, kterýž tolikrá byl přezván již »republikou s panovníkem v čele«. Nově zrozený princ italský přezván byl jak jsme již sdělili, »princem z Piemontu« a nikoli, jak od radikální strany italské bylo žá- dáno, »princem Římským«. Upuštění od tohot titulu znamená očividně akt šetrnosti k Vati- kánu, kterýž pro případ onen hrozil, žese kněžstvo italské nebude smět zúčastniti slav- nostních ceremonii. Za ústupek onen Pius X projevil též hned v zápětí pozornost ke dvoru královskému. Vyzval arcibiskupa turinského, aby zajel sám na letní sídlo královského prinee pokřliti. Známky to dost pozoruhodné, aby mohlo se souditi z nich na možnost nového kursu na obou stranách. Bylo by to ovšem zvláštní ironií osudu, kdyby právě Rakou- sko svým vetem proti zvolení Rampollovu umožněním volby Plovy bylo tak prorazilo prvn cestu k — smíru mezi papežskou stolicí a sa- vojskou dynastil ... Kdyby zrození následníka a okolností je provázející zavdaly i formáln popud k takým smičovačkám s Vatikánem, ro- dinná událost v Raccenigi nabyla by ovšem značného významu politického a to nejenom pro Italii samotnu.
#21 alto_textblock #21
Rakousko-ilalské konflikty. Z Říma píše se pařížské »Patrii« : »Od t doby, kdy vyhlášen jest mezi obyvatelstvem rakouským a vlašským přes přátelské přísahy obou vlád boj aspoň stálého bodání jehlou, pochopilo se v Římě, ve Vídni a v Pešti, že dojde nezvratně i na válku děly když zkusily se již revolvery v Inšpruku, hole a nože v Zadru, ve Splitu a j. Všichno úsile ministrův Tittona a Goluchowského směřuje jen k tomu, aby byla pokud možno oddálena stra- šlivá eventualita roztržky a obě strany také doznávají svými autoritami vojenskými i příčinu toho: obě země jsou dosud nepřipraveny. Běží tedy jen o to, získati času. Mezitím generál de Giorgis jest viněn,že maří rakouské dílo reformní v Makedonii tím. že nechce nechat rozmnožiti nyní počet důstoj- níkův cizích v četnietvu. De Giorgis není diplomat, nýbrž voják. Vidí jen úkol, jenž mu byl svěřen. Ale kol něho jiní důstojníci po- chopují, že nelze dovoliti Rakousku, abyse usídlilo v Solunu, aniž by něco dostala také Italie. Mluvilo se o tom, aby ponechány byly aspiracím italským Albanie i Epit. Albanie ale jest kůstka tak tvrdá, že jedině markýz Rudini, bývalý předseda ministerstva, chtěl by jiti tam si vylámati zuby. Co se Epiru týče, Řecko h dobře střeží. Tyto koncesse tedy nejsou možny. Tu ale listy vídeňské (? ?) a uherské (?) pronesly myšlenku, aby se Italii nabídl Trident s pod- mínkou, že by za to nechala Rakousku volnou ruku na jihu. Tato nabídka, jež učiněna byla jen zkusmo jevila se Římu ale býti příliš krásnou, než aby byla upřímnou, ale mnoho irredentistů pojímalo ji vážně a nezřeknou se již této poloviční reali- sace svých nadějí. Chce li Rakousko Solun, bude musit dátí Trident Ilalii a jelikož Rakousko nemohlo by proti odporu Italie jíti do Soluně, protože Italie má oporu v Černé Hoře a v Srb- sku, díky příbuzenstvu králově, a po připadě i oporu v Košutově straně v Uhrách a v Ma- ďarech, pochod Rakouska do Makedonie závisí dnes jen od »krásného gesta« vlády rakousko- uherské, která zříkajíc se Tridentu, zamezila by pro dnešek boj bodáním jehlou a velice by oddálila i eventualitu války i dělostřelbou mezi oběma státy spřátelenými a spolčenými. Bylo mi dnes ujišťováno, že tento týden vyměněny ve věci té názory mez Tittonem a Goluchowským. (?) Tri- dent za Soluň — obchod byl by dobrý pro Rakousko i pro Italii. Francie — tvrdí se — připustila by kombinaci tu, Rusko by ji strpělo, jedině Anglie by láteřila. Ale nelze uspokojiti všechen svět i Anglii zároveň.« K těmto řád kám dopisovatele římského, jenž nepochybně zná dobře smýšlení vládních kruhův italských netřeba věru dalších gloss.
#22 alto_textblock #22
Denní zprávy.
#23 alto_textblock #23
— Páně Körbrovy plány. Znenáhla rozestupuje mlha, kterou zakryto bylo tajemslr proč vlastně dr. Körber podnikl cestu do H - liče. Výkladů je již několik, třeba ale rozcházeln se ve vlastním jádře, v tom shodují se všechny že účelem výletu toho bylo, získati Poláky. Je- ovšem otázka k jakému plánu? Pátrejme p tom, čemu Poláci nejvíce se vzpírali a co jin bylo nejvíce proti srsti. Co jiného, než rozpe štění poslanecké sněmovny. A to z důvode velmi závažných. Především stojí v Haliči volb, nejen mnoho peněz, ale také mnoho prácei namahání. Jednak jsou to Rusové, již ve věli části země nynějším representantům Haliče p volbách nepříjemnosti působí a potom odboj vrstev demokratických, jež ve společnosti polske v Haliči znenáhla nabývaji významu a jež vládnou strany nejrozhodnější jsou odpůrci. Jest pravda, že na konec vítězství vždy zůstane pánům dos- vadním, však odboj roste každou volební periodou a možná, že blízká je doba, kdy hrubé nezáko nitosti a zneužívání moci úřadní se strany orgánů vládních nebude již působiti s efektem tako vým, aby vítězství zjednalo společnosti pánů stanezykův a stranám jim příbuzných. Proto nen nie tak nepopulární v kruzích, jež dosud stojí v čele politického života haličského, jako volby a následkem toho také nic tak nerozruší tyto kruhy jako hrozba s rozpuštěním sněmovny. Z příčiny té má se za to, že dr. Körber prol vyjel si do Haliče, aby Poláky pro tuto even- tualitu získal. A to prý se mu podařilo ! Dl zpráv z pramene dobrého bude prý sice pod- niknut ještě jegen pokus učiniti vídeňský par- lament dělným, kdyby se ale tentokráte to ne- podařilo — a to pevně doufáme — pak bez milosti slítne prý guillotina a učiní konec této korporaci. Z nových voleb vyjdou — tak aspaí dr. Körber pevně doufá — lidé noví a s nimi proniknou na povrch též nové směry. A ž v programu těchto nových a pro nynějšího ve- doucího ministra spásných směrů nebude ob- strukce, o tom je přesvědčen. Tolik prý je jisto, že strana, která v obstrukci již není, k téte zbrani, více než dvojsečné, dojista již nesáhn. Tak na zažehnání obstrukce nebude již ani třeba nějakých změn v nyní platných zákonech a řádech. Však nemá zůstati snad při pouhém rozpuštění vídeňského parlamentu. Vášně prostá vytrvalost páně Körbrova zabývá se ještě jinými záměry. Má prý zálusk též na český sněm a chce opakovati, co provedli před ním nejednou již patroni Němců v Čechách v těch dobách, kdy ve Vídni rozhodovali. Chce prý rozpustiti též český sněm a provést volby tak, že by v kurii statků nesvěřenských zvítězili Němci. Sněm český by pak opšt mě německou majoritu a obstrukce páně Glöekne- rova stala by se pak bezpředmětnou. Zasedalo by potom bez virilistů na sněmu pražském 125 Némců a pouze 112 Čechů a velkostatkářských konservativců. V zemském výboru byla by v nejhorším případě parita. Němci by měli z velikých statků a z plena 4 zástupce, Čechové z měst a z obcí venkovských rovněž 4. Něm- cům by tím byla v roce 1879 »uzmutá jim država« na pražském Sněmovním náměstí opěl vrácena. — Znamenitá myšlenka, jenom že ni- koli nová. A zdali pak uvažoval dr. Körber tom, jak jeho předchůdci s tímto svým násil- nietvím a švindlem pochodili? Pan dr. Körben může býti ujištěn, že ani toho bychom se ne- lekli, kdo by konečně mohl překážeti nám, aby chom nejednali také na sněmu dle vzoru něme ckého. Ostatně byl by to skutečně körbrovský vděk, kdyby za všechnu ochotu konservativních velkostatkářů, již s Němci se rozdělili bez jaké- hokoli ústupku na sněmu českém o mandátya již v těžkém boji, který svádí čeští poslanci ve Vídni, staví se po bok našich odpůreův, o měnil se jim tím, že by je z domácího našeho parlamentu vytlačil. — Možno je v Rakousku všechno, i to, že se dr. Körber o provedení toho plánu skutečně pokusí, však effekt bude týž, jaký byl při všech dosavadních pokusech, zlomiti právo brutální mocí a volebním pod vodem. — Teplická bestie. »Deutscher Vollzugs- ausschuss« v Teplicích rozesílá následující stro- jem psaný oběžník: »Vaše blahorodí! Jak známo, byla městu Tepl- cím r. 1897 přes všechny protesty městského z- stupitelstva vnucena česká škola, jejíž náklady podle pověstného jednostranného a libovo ného výkladu zákona o školách obecních musí být uhražovány městskou obcí. Díky pokračující pod- kopnické práci českých fanatiků a agitátorů, v jich čele stojí četní, do Teplic importovaní státní úřad- níci čeští, těší se škola tato návštěvě stále vzrůstající, k čemuž přispívá zvláště ta okolnost že návštěva školní se strany české správy školnl a českého školního inspektora naprosto kontrol vána není a rodičům, kteří dítky své potřebuj k dozoru anebo pod., vychází se s největší ochotou vstříc. Hlavním kontingentem k návštěvě této školy přispívá sousední obec Řetenice, kteráž do česk školy v Teplicích vysílá 65 školních dětí. Namá- hání městské obce Teplice Šenava, vyškolením této osady stlačiti počet návštěvy české veřejné školy, zmařeno bylo poslední dobou odporem česky smýšlející zemské školní rady Zdejší česká škola trvá posud jakožto jednotřídu veřejná škola obecná. Dues navštůvována jest 37 dětmi. Ježto pak podle zákona nesm býti více než 80 dětí v jedné třídě po hromadě, musila by škola býti přemš- něna v pětitřídní, k čemuž se již se stran okresní školní rady přípravy ději Pro tuto pětitřídní školu musila by městská obee kteráž podle zákona jest povinnována k umístění veřejných škol obecných, vlastní budovu buď z diti, anebo najmouti. Značné náklady z toho vzni kající musily by uhraženy býti od poplatníse obecními přirážkami. Pomoci lze tu jedině tím, kdy čeští dělníci a pomocníci nahražen budou německými. Vyzýváme tudíž vaš blahorodí, abyste své české zřízeuce, zvláště pal takové, kteréž své dítky do české školy posíl ji ihned vypověděl a německými nahradil a práre tak ihned vypověděl i české nájemce u vás by dlicí, pakliže děti do české školy posílají. Připo- mínáme k tomu, že máme v rukou ze- vrubný seznam oněch rodičů, jichž děti českeu školu navštěvují a že bychom v případě bezvýslei- nosti našeho vyzvání nuceni byli uveřejniti jmen dělníků a zaměstnavatelů i přechovavačů (»Unte standsgeber«) těchto osob a k tomu poukázati komu naši spoluobčané v případě nutnosti rozší- ření zdejší české školy výdaje s tím spojené a po- češtění Teplic děkovati mají. Německý výkonný výbor.« Paličský list »výkonného výboru« teplických Němců uveřejňujeme doslova i s klepem o ne- dostatečném dozoru nad návštěvou teplické jednotřidky české, na doklad sprostého cynismu, s jakým tepličtí násilníci jimi samými vý- slovně doznané české právo šlapou