#1
alto_textblock
#1
Strana 4. Číslo 98.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LST Y.
#3
alto_textblock
#3
Dne 10. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
s větší části svého duchovenstva a lidu ke katolictví,
v čemž spatřovati dlužno krok k lepšímu ve směru
Jeho Svatosti Lva XIII. ke spojení východní církve
se západní.
Rakouští missionáři v Africe. Ve Vídni
jest zakouský missionářský spolek Mariin, kde měl
před několika dny po schůzi přednášku missijní bratr
ze střední Afriky Karel Klodt o missijích vedených
za ochrany J. V. císaře Františka Josefa ve střední
Africe. Pojednával o činnosti missionářů. Vykoupené
nebo jinak získané dítky vyučují missionáři ve školách,
které sami zřídili. Tyto dítky bývají zapsány do matrik
rakousko-uherských konsulátů, jsou tedy černými Ra-
kušany. Hoši učí se dle svého nadání řemeslu, nada-
nější bývají vychováni na kněze a katechety. Dívky
učí se od sester různým domácím pracem. Missie tato
nemůže dosud zbudovati mateřinec pro sestry v Ra-
kousku. Negři jsou pravými vzory křesťanství. Jejich
oddanost k náboženství jest skutečně podivuhodna.
Oběti, které se konají pro missie, nejsou tedy nikterak
marnými.
#5
alto_textblock
#5
K pouti římské.
#6
alto_textblock
#6
V poslední chvíli ještě voláme k stoupencům
svým, aby svoje přihlášky definitivně již zaslali, po-
vadž dnešním dnem končí lhůta, ve které bylo třeba
přihlášky učiniti. Výminečně bude snad poutnímu
výboru možno učiniti výminku a přijati jednotlivce
k účastenství. Nechť tedy neváhají, kdo
mají úmysl do Říma se vypraviti,a
zašlou bez odladu svoji přihlášku
s předepsaným obnosem, aby takto dali na jevo
svoje náboženské smýšlení. Moravská pouť se vyda-
řila velmi dobře, všichni účastníci si pochvalují vý-
sledek její, jsouce úplně spokojeni. Mnozí prohlásili,
že by za příznivých okolností cestu tu opět vyko-
nali. Proto podle příkladu naší sesterské Moravy,
která by mohla dle brněnského »Hlasu« vypraviti
nový poutní vlak, nechť také katolíci v Čechách
podají ochotně ruky k organisaci toloto významného
projevu.
Veškeré peněžní zásilky dodávány buďtež pod
adresou: vdp. Jan Drozd, profesor a sta-
rosta sv.-Václavské záložny v Praze a spolu-
jednatel komitétu v příčině pouti římské.
*
1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku)
do Vídnět
I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, II.
tř. 12 K 60 br.
Z Čáslavi do Vídně:
I. třída 45 K 92 h, II. tř. 22 K 96 h, III.
tř. 11 K 50 k.
Z Německého Brodu do Vídně:
I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19K 14 h, II.
tř. 9 K 58 h.
Z Jihlavy do Vídně:
I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III.
tř. 7 K 66 h.
Ze Znojma do Vídně:
I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, II.
tř. 3 K 84 h.
2. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, za-
opatření na cestě a při desítidenním po-
bytu v Římě
v I. třídě 255 zl. čili 510 K,
v II. třídě 190 zl. čili 380 K
v II. třídě 125 zl. čili 250 K.
Jen v mimořádných případech za jízdu bez opa-
tření v Římě:
v II. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl.
čili 160 K.
3. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré
zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty,
kdož sobě toho výslovně přáti budou
v II. třídě 100 zl. čili 200 K,
v III. třídě 85 zl. čili 170 K.
*
#7
alto_textblock
#7
Peníze rakouské za vlašské obstará též komité,
jinak doporučuje směnárnu Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu na Příkopě.
#8
alto_textblock
#8
Ze sboru obecních starších královského
hlavního města Prahy.
#9
alto_textblock
#9
Včera odpoledne konala se schůze sboru obec-
ních starších za přítomnosti hojného počtu pánů členů
a za předsednictví pana starosty dra. Srba.
Pan starosta slovy srdečnými a s patrným po-
hnutím projevil soustrast nad úmrtím p. školního
rady a obecního staršího, ředitele Em. Tonnera, který
ještě před týdnem v této síni meškal a jednání pilně
a čile se súčastnil. Pan starosta vytkl veškeré před-
nosti a občanské ctnosti zesnulého učence, velebil
jeho nadšení pro českou vědu, historii a pro sdružení
se Slovanstvem, jmenovitě s národem polskýma
ostatní vlastenecké snahy zesnulého. Dále pan sta-
rosta projevuje soustrast nad úmrtím spolučlena sboru
p. dra. Prokopa Podlipského.
Sbor vyslechl oba projevy, jež budou zaneseny
do protokolu, stoje.
#10
alto_textblock
#10
Dle programu byly vyřízeny některé stavební
stížnosti. Dále povolen náklad 40.000 K na kanali-
saci u nové kadetky u Brusky.
Návrh na schválení nákladu 150.709 K 54h
na stavbu stoky v Jelením příkopě k odvodnění části
Hradčan, Pohořelce a kasáren zeměbraneckých z
Strahovskou branou, byl přijat po řečích pp. radních
Jaroše, Storcha a Jirouska.
Na to konala se volba magistrátního rady v VII
hodnostní třtdě se služným 4800 K a byl zvolen pan
Václav Jíra, tajemník zádušního úřadu.
Správou městských elektráren podán byl návrh,
aby obec pražská koupila elektrickou trať na Smí-
chově do Klamovky od dědiců Hlaváčkových z
300.000 K.
Proti návrhu mluvil p. Kasalický, a děl, že
je to dědictví po pp. Jechovi a dru. Černohorském.
Pan dr. Holubovský mluvil z části proti ná-
vrhu, než vytkl i výhody z návrhu plynoucí, a pro-
hlásil, že bude hlasovati pro návrh.
Pan dr. Novák upozorňoval na právní poměry
strany prodávající.
Pan dr. Chudoba mluvil ve prospěch návrhu
a vyvracel náhledy odpůrců.
Pan dr. Kühn konstatoval, že veliká většina
je pro návrh.
Při doplňovací volbě člena správní rady elek-
trických podniků na místě resignovavšího cís. rady
Schwarze byli zvoleni pp. c. rada Schwarz a H a-
šourek. Pan Schwarz obdržel 39, p. Hašourek
18 hl. (Staročeši a klub volili p. dra. Friče, Mlado-
češi p. c. r. Schwarze. Klub p. dra. Podlipného volil
p. Hašourka.)
Návrh městské rady na udělení stříbrných me-
daillí kr. hl. města Prahy v uznání zásluh byl přijat
a medaille byly uděleny pp. Römischovi, Hoffman-
novi, Královi z Dobré Vody, J. Novákovi, Safínovi,
V. Parůžkovi a pí. Fridrichové.
Dále podán návrh, aby s výhradou schválení
místodržitelství byla věnována spolku »Mensa acade-
mica českých vysokých škol pražských« z reservního
fondu městské spořitelny pražské částka 30.000 K
ve třech ročních lhůtách po 10.000 K., splatných
v r. 1900, 1901 a 1902.
K tomu poznamenal p. Březnovský, aby
pražská městská spořitelna pamatovala též na nema-
jetné živnostníky.
Pan prof. Slavík mluví pro návrh, načež tento
se přijímá.
Plán polohy kolem kostela sv. Salvatora bude
změněn.
Posluchači práv p. Fr. Svatoňovi uděleno bylo
stipendium fakultní v sumě 500 K.
Stipendium 2000 K. bylo věnováno studentům
české vysoké školy technické při vědeckých exkur-
sích. Také povoleno ročně 600 K. jako odměna z
zpravodajství z rady městské denním listům a 600 K
na redakci »Obecního věstníku«.
Zevnějšek sakristie chrámu Páně Panny Marie
před Týnem bude opraven nákladem 12.320 K.
z důchodů obecních a povolena koupě pozemků pro
účely assanační za 12.000 K. a za 4680 K.
Na konec žádá p. Šule, aby magistrát jako
živnostenský úřad zamezil nový židovský švindl
s blokovými odběracími známkami. Po schválení to-
hoto návrhu následovala schůze důvěrná.
#11
alto_textblock
#11
Zprávy denní.
#12
alto_textblock
#12
Konfiskace. Vččrejší naše odpolední číslo
bylo uznáno závadným a zabaveno pro zprávu našeho
zahraničního dopisovatele »K vraždě v Chojnicích«
která byla psána dle katolických listů v Německu.
Bylo pak uspořádáno nové vydání, na říšské radě
pak bude podána interpellace. Je to již třetí konfis-
kace našeho listu v tomto roce. Proti konfiskaci bu-
dou podány námitky.
#13
alto_textblock
#13
J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob.
pán ze Skrbenských sice již poněkud se zotavil
z přestálé nemoci, ale dosud nemůže vycházeti a při-
jímati audience. Pouze na opět vyslovené přání do-
volil osobní lékař Jeho knížecí Milosti, aby mohl na
Zelený čtvrtek vykonati obřad umývání nohou. Ostat-
ních velikonočních obřadů však účastniti se vzne-
šený arcipastýř podle zákazu lékařova nesmí.
Šířitel národního katolietví. Píše se
nám: Jistý pražský knihkupec stává se v poslední
době hrdinským šířitelem zásad národního katolictví
dra. Išky a rozesílá po venkově »Národního kato-
líka«. Na jeho »činnost vzdělavací« či snad »zděla-
vací« třeba dáti dobrý tedy pozor, zvláště na jeho
nabídky v příčině zřizování knihoven na venkově.
Po vykonaném šetření některé záležitosti k této jeho
činnosti se ještě vrátíme a na jeho »kulturu« si po-
svítíme.
Nový poplatek kněžstvu. Píše se nám:
Naproti tvrzení p. depisovatele v č. 89. »Katol. L.«
poddané vývody v čís. 95. lze doplniti i následovním.
#14
alto_textblock
#14
Znalec poukazující k slovnému znění zákona, má dbáti
též na úmysl zákonodárce, na ducha zákona, — který
jest patrně pro osvobození od poplatku školního, když
osvobozuje i kostelní i beneficiální jmění, kterak by
jmění fundační mělo býti podrobeno? A kdyby sei
z Aichnera dokázalo, že dle theorie círk. práva, jmění
fundac je zvláštní jmění — bude moci popříti, že není
ani jměním k humanitním účelům (spása dušía
uctění památky) věnovaným? I takové jmění občan-
ským zákonem zemským jest příspěvku prosto.
* Národní rada byla v sobotu večer založena
v Č. Budějovicích. Schůzi zahájil dr Avg. Zátka, jenž
měl delší přednášku o účelu tohoto důležitého obran-
ného spolku, jež jsou: poznávati všechny poměry
národní, duševní a hmotné v onom městě a povznésti
národní život a osvětu. Čechů je v Č. Budějovicích
na 20.000. V každém domě bude míti rada svého
důvěrníka. Stanovy byly již schváleny. Politikou se
spolek neobírá. Po živé rozpravě byl zvolen pan
dr. Zátka za předsedu, pan dr. Hromada za místo-
předsedu. Členů již má rada 1000. Bude zajisté
zdárně působiti k rozvoji národního života v tomto
ohroženém městě.
Úmrtí. V sobotu v poledne zemřel v Pánu
pan Jan Spáčil, měšťan a obuvnický mistr v Prostě-
jově, otec redaktora »Hlasu« p. Jana Spáčila po
dlouhé bolestné nemoci u věku 83 let. Odpočinutí
lehké dej mu, 6 Pane!
* Zemská železniční akce a její vý-
sledky. Zemský výbor předložil právě sněmu krá-
lovství českého důkladnou zprávu o podporování že-
leznic nižšího řádu, kteráž však není příliš potěši-
telna. Hlavně proto, že mnohé z nových drah se ne-
osvědčily a stávají se zemi skutečným finančním bře-
menem. Až do konce r. 1899 zajištěna byla zemskou
garancií 31 dráha v úhrnné délce 1058.7 kilometrua
úhrnný zařizovací náklad těchto drah činí 122 mil.
459050 km. Při stavbě 19 drah v úhrnné délce
533 km, jejichž celkový náklad činí 63.200.000 kor.,
súčastněna je země převzetím kmenových akcií
v úhrnné sumě 6,028.400 kor. Nominelní roční ob-
tížení země činí při garantovaných drahách 3 mil.
763.017 kor. a při drahách, podporovaných převzetím
kmenových akcií 241.136 kor. (452 kor. na 1 km.).
Úhrnné roční nominelní obtížení
země koncem roku 1899 činí tedy
4,004.153 kor., vzrostlo tudíž za rok 1890 o 601.949
korun. Bereme-li za základ zemské přirážky sumu
přímých daní, rozpočtěných na r. 1900 65,841.814
korun, representuje vypočtěné roční obtížení země,
vznikající zemskou akcí železniční zemskou při-
rážku ve výši 6.08 proc. Tyto výpočty za-
kládají se na nominálním ročním obtížení země, při
kterém přihlíženo jest jen k převzatým garánčním
závazkům země a ku kapitálu ku stavbě drah zemí
věnovanému, aniž při tom brán ohled na skutečné
výsledky dopravní. Mohlo by se tedy namítati, že
příznivé výsledky dopravní na drahách zemí podporo-
vaných sníží ve skutečnosti uvedené nominelní bře-
meno a že faktické obtížení země bude činiti jen
jistou kvotu tohoto nominelního břemena. Posavadní
zkušenosti nenasvědčují však pohříchu takové naději.
Dle výsledků finančníhh činí skutečně vyplacené ga-
ranční zálohy, tedy faktické obtížení země při
7 drahách za rok 1808 783.651 kor. (3078 kor. na
1 km.) a nominelní obtížení při těchto drahách dle
stavu z r. 1898 činí 798.233 kor. (3135 kor. na1
km.) Representuje tedy skutečné obtí-
žení země 98.2 proc. obtížení nominál-
ního. Tento nepříznivý poměr sotva se zlepší v pří-
štích letech, až přibudou další dráhy, z nichž ně-
které budou nepochybně vykazovati značné dopravní
schodky. Není nikterak vyloučena možnost, že fakti-
cké obtížení země bude se rovnati obtížení nominál-
nímu, ba že dokonce bude i větší než obtížení mi-
nimální, při jehož výpočtu nepřihlíží se k dopravním
schodkům. Poněvadž pak ani ty dráhy, při kterých
země jest súčastněna převzetím kmenových akcií, ne-
vykazují lepší výnosnosti, jest patrno, že ani z daleka
nelze počítati na tyto podpory. Lze tudíž zajisté prá-
vem tvrditi, že výše vypočtěná suma roční ho
nominálního obtížení země 4,004.153 kor.
bude po vystavění všech příslušných, v zásadě již
zabezpečených drah nepochybně po dlouhou řadu let
země také fakticky tížiti. Přihlížeje k tomu značnému
obtížení zemských financí, jejichž stav všeobecně se
uznává, přihlížeje dále i k tomu, že prospěch národo-
hospodářský ze zakládání místních drah plynoucí
není v žádném poměru k obětem vynaloženým, ne-
může zemský výbor jinak, než opakovati přání v pře-
dešlých letech vyslovené. aby pokračováno
bylo v zemské železniční akci jen
velmi opatrně.
Konkurs o knihovnu. Bohoslovci budějo-
vičtí vypisují jako v letech dřívějších konkurs na za-
ložení knihoven pro lid v místech nábožensky neb
národnostně ohrožených. Žádosti poslány buďtež nej-
déle do 15. května t. r. literární jednotě bohoslovců
»Jirsík«.