#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 98.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 10. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Stálé zvyšování cen uhlí stojí v podivném po-
měru s velkými výtěžky těžařstev a velkoobchodů uhlím.
Řečník uvádí řadu příkladů o výtěžcích jednot-
livých těžařstev a poukazuje zejména k těžařské spo-
lečnosti mostecké, jejíž bilance vykazovaly za rok
1895 18 a čtvrt proc. zisku, v r. 1796 20 a čtvr
procent a v r. 1898 již 40 procent. (Slyšte!) Řečník
dokládá řadou příkladů, jaký neblahý vliv zvýšení
cen má na průmysl, ježto továrnám uhlí přichází
o 40 až 150 ba i více procent dráže než v letech
minulých.
Charakteristické vysvědčení o prozíravosti pří-
slušného ministerského resortu jest, že veliké množ-
ství uhlí dobytého v c. k. státních dolech zadáno
bylo smlouvou známému velkoobchodníku uhlím, od
kterého pak c. k. státní dráhy uhlí to draze zpět
kupovati mohly (Slyšte! Posl. Hořica: Není to p.
Biermann?) a při tom ještě v nebezpečí byly, že bu-
dou musiti vozbu zastaviti. Průmysl utrpěl veliké
škody; utrpěl je nejen během stávky, ale i nyní se
mu imputují se strany podnikatelstva ještě větší oběti.
Minulý pátek byla svolána veliká anketa průmysl-
níků, majitelů dolů a velkoobchodníků uhlím do
Vídně, avšak nevysvětlitelnou zdrželivostí vlády (chci
užiti nejmírnějšího pojmenování) skončila úplným fia-
skem, fiaskem takovým, které se jeví nejen v úplném
jejím nezdaru, ale také vrhá smutné světlo na auto-
ritu vlády. (Tak jest !)
Posl. Březnovský: Tu anketu si svolal Pe-
tschek! (Veselost.)
Posl. Kaftan: Co jen ta anketa jest, o tom
nás poučí kursovní lístek, z něhož vychází, jak po
ní papíry uhelné hrnuly se do výše Korunou všeho
však jest výrok generálního řiditele severní dráhy
p. Jeitelesa ..
Posl. Březnovský: I jejejeje !
Posl. Kaftan: ... který s bezpříkladnou zpup-
ností prohlásil památnou větu: »Průmyslníkům ne-
může se již dnes vlastně jednat o to, jak draho do-
stanou uhlí, nýbrž o to, jestli ho vůbec dostanou.-
(Slyšte! Slyšte! To je skandál !)
Jest známo, že jistý velkoobchodník uhlím ..
Posl. Březnovský: Weinmann!
Posl. Kaftan: ... odepřel prodávání uhlí prů-
myslníkům domácím, ač naň uzavírky již byly uči-
něny, a že v téže době dodával uhlí bavorským to-
várnám a to mnohem více, než s nimi měl uzavřeno.
To jest konstatováno. Zakládáme exportní spolky,
exportní akademie .
Posl. Březnovský: Měli bychom podporovati
export a vývoz takových lumpů; ten by pomohll
(Veselost.)
Posl. Kaftan: ... a snažíme se i jinak vývoz
náš povznésti, ale všechny ty oběti jsou vyhozeny
oknem, jestliže jen uhlí o pár krejcarů na centu se
zdraží. Ku prospěchu 3 nebo 4 obchodníků ubíjí se
calý domácí průmysl: téch několik obchodníků má
skutečný monopol a mám za to, že jest zcela žá-
doucno, aby proti takovémuto soukromému monopolu
v obchodu uhlím postaven byl monopol zemský. Lichvě
uhelné učiniti lze konec jediné tím, že se prodej uhlí
v zemi dobyté ponechá opět zemi. Země by veškeré
v zemi dobytého uhlí převzala od podnikatelstev za
smluvené pevné ceny, anebo pro případ, že by do-
hodnutí nebylo možné, za ceny nestrannými znalci
pevně stanovené a pak by je sice s výtěžkem, ale
tak, aby to nebylo ani průmyslu, ani konsumenstvu
na újmu, prodávala.
Řečník uvádí některé historické reminiscence,
aby ukázal, že vyvlasťňování jednotlivých těžařských
oprávnění ve prospěch regálu státního není ničím
novým a praví dále: My jsme návrhem svým uká-
zali vládě cestu, která by vedla k cíli. Věčné ne-
plodné ankety k tomuto cíli nepovedou, tím se do-
sáhne něčeho jiného, totiž že bude zjevna slabost
vlády v této věci, a že stoupne ne autorita vlády,
nýbrž autorita dvou nebo tří velkoobchodníků uhlím.
Ku konci opětuje a rozvádí řečník poněkud jednot-
livé body svého tištěného návrhu a vyrací mezi
jiným zejména námitku, jako by správa zemská ne-
měla způsobilosti, aby takový obchod vedla. Ve
formálním ohledu navrhuje řečník přikázání návrhu
svého komisi rozpočtové. (Výborně, Výborně! Hlučný
potlesk. Řečníku se z mnoha stran blahopřeje.)
Nejv. maršálek zemský oznamuje, že k před-
mětu tomuto přihlášeni jsou řečníci: kontra: posl.
Strache, dr. Leitner, Březnovský,
Opitz, dr. Reiniger, pro: Gebler, Pa-
cher, Stein, dr. Fořt, dr. Baxa, Hořica,
dr. Žalud.
Nejv. maršálek zemský podotýká, že z ve-
liké řady řečníků, k předmětu zapsaných vyplývá,
že o tuto věc jeví se neobyčejný zájem. Protože pak
při prvním čtení debata má se omeziti na formální
stránku, dotazuje se, zdali sněm svoluje ve smyslu
jednacího řádu k tomu, aby již při prvním čtení ro-
kováno mohlo býti o zásadách celého návrhu.
Sněm vyslovuje s tímto rozšířením rokování
v prvním čtení svůj souhlas.
#5
alto_textblock
#5
Posl. Strache prohlašuje předem, že vídeňská
anketa vedla jen ku zvýšení těžařských akcií. Vláda
nemá ani autority, ani iniciativy.
Posl. Iro: Rakouský skandál.
Posl. Strache: Jest proto zodpovědna za ná-
sledky stávky. Za osvědčené slabosti vládních orgánů
lze pochopiti, že červená internacionála zvolilasi
zrovna Rakousko za své pokusné pole, aby právě na
našem slabém průmyslu zkoušela své socialistické pro-
blémy. Stávka přišla podnikatelům vhod a proto také
byla nesmírně prodloužena. Uhlobaroni nechtěli do-
státi ujednaným uzavěrkám a trestáni jsou nyní za to
spotřebovatelé. Přes to jest nynější zvýšení ceny uhlí
nečekané, ba přímo zločinné.
Řečník dokazuje pak své tvrzení několika čísli-
cemi, načež poznovu se vrací k vídeňské anketěa
praví, že bezdůvodné zvýšení uhelných cen jest lichva-
řením očividným a že uhlobaroni tímto bezmezným
vykořisťováním nahodilé konjunktury ženou jen vodu
na mlýn soc. demokracie.
Dále dovozaje řečník, že zdražením uhlí zvýšeny
byly také ceny uhelných akcií a sice až o 40 proc.
Vznikl následkem toho jakýsi monopol prodeje uhlí,
toto pak samo, ačkoliv hraje v naší době skoro tutéž
úlohu jako obilí a chléb, stalo se předmětem divoké
bursovní spekulace Stát však takovéhoto monopolu
trpěti nesmí. Bylo by jeho povinností, aby učinil již
jednou něco. Země musila by — kdyby chtěla usta-
novovati pevné ceny uhlí — býti dříve majitelkou
uhelných pánví. Pokud však tomu tak není, nemůže
země nikomu předpisovati, za jakou cenu má uhlí
prodávati. A také monopolem by nebylo nic vyko-
náno, jak vidno při tabáku a soli. Také sezemštěním
uhelných pánví by nebylo dle názoru řečníkova od-
pomoženo. Konečně země nemůže si přisvojovati právo
k tomu, aby jen tak beze všeho převzala uhelné doly
ve svou vlastní správu.
Na konec žádal řečník, aby návrh Kaftanův ne-
byl přikázán komisi rozpočtové, proto že jest již pra-
cemi přetížena. Lépe bylo by, přikázati jej zvláštní
uhelné komisi, kteráž by zabývala se také všelikými
jinými předměty, které jsou s tímto předmětem takči
onak spojeny.
Posl. Gebler: Při uhelné lichvě jest neustále
nám slyšeti jména Petschek, Weinmann, Reimann
a pod. Jest nám jednati patrně s lidmi, jež byli
v bibli označeni jako vyvolený národ. Že Pán Bůh
prokázal prazvláštní vkus, když tento národ si vy-
volil, toho popříti nelze. (Veliká veselost.) Pohříchu
provozují uhelnou lichvu již také mnozí křesťanští
obchodníci. Strach před zlatým teletem nedopouští
však rázného zakročení proti židovským uhelným lich-
vářům. Přes to musejí býti dlouhé židovské prsty
obřezány. (Hlučný smích a veselost.) Řečník poznal
za svého živobytí jenom jednoho slušného žida. Ne-
bezpečí židovstva spočívá v nebezpečí kapitalismu.
Velcí lichváři měli by býti také velikými tresty stí-
háni. (Veselost.) Řečník nemyslí, že monopolisování
uhlí nelze uskutečniti.
Je pravda, že stát nehospodaří příliš skvěle, ale
peníze jím vydané přicházejí opět státním příslušní-
kům k dobru. Monopolisování uhlí bylo by ovšem
nesnadné, vyžadovalo by velikého kapitálu a z po-
čátku by se nevyplácelo, ale na druhé straně nesmí
se zapomínati, že velcí obchodníci uhlím opravdu
uhlí monopolisují, že nemohou býti nuceni prodati
jen komukoliv. Měl by býti vydán aspoň zákon proti
nestydatému vykořisťování. Požadavky horníků nejsou
neoprávněny, nebo jsou aspoň pochopitelny. Když vel-
koobchodníci zdražují uhlí, proč by horníci nezdražili
to jediné, co mají! Je snadno, že národní a politické
sváry maří všechno úsilí, dospěti k lepším poměrům.
U nás jest svoboda jen pro ctitele zlatého telete,
ostatním lidem ponechává se svoboda zhynouti hlady
Měli bychom vzíti si příklad ze svornosti židů a také
z jejich šetrnosti.
Posl. Wolf: Inu, berou nám všecko od úst.
Posl. Gebler: Tím jsem také s vypočítáváním
dobrých vlastností židovských hotov.
Posl. Wolt: Což drzost?
Posl. Gebler: To patří na jiné pole.
Posl. Glöckner: Až k rituální vraždě se ne-
dostanete?
Posl. Gebler: Dotknu se jí také, protože nyní
právě nadcházejí Velikonoce. (Živá veselost.)
Na to obírá se řečník talmudem a praví, že
židé v Rakousku nejsou státními občany druhé třídy;
že jsou jimi nanejvýše jen ve společnosti slušných
lidí. Končím přáním, aby všichni padoušští
uhelní lich váři byli na společné šibe-
nici oběšeni. (Živý smích.)
Posl. Glöckner: O rituelní vraždu jste nás
přece připravil. (Veselost.)
Posl. dr. Leitner odpovídal nejprve na vývedy
posl. Geblera a pravil, že tento proměnil uhelnou
debatu v debatu židovskou. Nedalo prý také od něho
čekati se něco jiného. Vykládá pak stanovisko své
strany a praví, že její program jest nacionální, ale
ne nacionalistický, sociální, ale ne socialistický.
#6
alto_textblock
#6
Poslanec Wolf: Jste zkrátka liberálové a
přátelé židů.
Posl. dr. Leitner: Jsme liberální, ale ne libe-
ralističtí, mnozí z nás jsou také nábožní, ale ne kleri-
kální. Pánové ze strany nacionální jsou také liberální,
ale potud jen, pokud se nejedná o židy.
Posl. Wolr: Jste zkrátka židomilni. Povězte to
jen hezky z příma!
Na to řečník praví, že návrh posl. Kaftana jest
neuskutečnitelný, protože jest v právnickém ohledu
přímomonstruosní.
Posl. Stein přerušuje při tom řečníka neustále
různými výkřiky.
Nejvyšší maršálek volá omylem poslance
Wolf a k pořádku. (Živá vesslost v celé sněmovně.)
Posl. Hořica: Tentokráte to nebyl posl. Wolf.
Posl. Wolf: Platí to již pro příště. (Veselost)
Posl. Leitner prohlašuje na konec, že jeho
strana bude hlasovati proti přikázání návrhu komisi,
ježto má k němu nedůvěru z té příčiny, že seznává
v něm tendenci státoprávní.
Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. maršářek
zemský k ukončení schůze.
Posl. dr. B. Pacák a soudr. podávají návrh
na změnu zákona o zastupitelstvech okresních a návrh
(zákona) ve příčině zamezení škodlivých kartelů.
Posl. K. Adámek a soudr. podávají návrh ve
příčině ochrany domácích památek uměleckých a hi-
storických.
Posl. Krumbholz a soudr. dotazují se místo-
držitele v příčině nucení obecních starostů podpiso vat
německé knížky četnické.
Posl. dr. Setunský a soudr. dotazují se místo-
držitele, proč c. k. okr. hejtman v Písku, Franzl, ne-
dovolil konati diaspornímu kazateli evang. sboru v Tá-
boře, Žilkovi, veřejné služby Boží v Písku?
Příští schůze v úterý, 10. dubna
o 11. hod. dopol.
#7
alto_textblock
#7
Konec schůze o 3. hod. 30 min. odpol.
#8
alto_textblock
#8
Ze sněmovních komisí.
Školská komise konala schůzi dne 9. dubna, ve
které bylo pokračováno v generální debatě o úpravě platů
učitelstva. Posl. Špindler není pro to, aby se zvýšení
platů učitelských pořídilo zvýšením přirážky zemské. Tím
by byli způsobeni učitelstvu jen noví nepřátelé a stav ten
stal by se nepopulárním. Má za to, že by bylo lépe zavésti
přirážku z piva, po případě zavésti také daň z hlavy, jež
jest arci rovněž nepopulární. Požadavek, aby státu byla po-
stoupena daň pozemková a činžovní, se rovněž řečníku ne-
zamlouvá. Obrací se rozhodně proti návrhu posl. hr. Zedt-
witze, aby školy trojtřídní redukovány byly na dvoutřídnía
jest rozhodně pro zrušení školního platu, který bez toho vy-
náší zemi jen 15 mil. zl. — Prof. dr. Fournier obírá
se prohlášením zástupců vlády, že jedná se tu o otázku čistě
finanční, připomíná předně někdejší komisi pro úpravu zem-
ských financí, ze kteréž vyšly různé podněty; jestli se zá-
stupcové tím nechtěli zabývati, pak arci země bude odkázána
na přízeň vlády, pokud úhrady se týče. Ve věci samé vy-
vrací řečník předné námitku, že přání učitelstvá pronáší se
poněkud bouřlivě. V Rakousku stalo se již skoro axiomatem,
že pouhá skromná naděje v lepší názory druhých již k ni-
čemu nevede, o čemž se i velké politické strany přesvěd-
čily. Oproti mínění hr. Zedtwitze, aby obce přispívaly, řečník
ukazuje k tomu, že obce již bez toho jsou dosti stiženy ta-
kovými přídavky. Řečník vyslovuje se proti polodennímu
vyučování. — Na otázku prof. dra Fourniera, jak da-
leko pokročilo jednání mezi zemským výborem a vládou
v příčině přispívání na úpravu platů, odpovídá přísedící
zemského výboru prof dr. Pražák, že dosud žádná určitá
odpověď vlády nedošla, že arci jedná se s vládou o to, aby
vláda povolila přídavek k dani z líhu, Ovšem vyžaduje
vláda, aby všechny sněmy učinily stejné usnesení. Přídavek
ten poskytl by království českému 19.000 kor. Ovšemi
v této věci činí vláda překážky, žádajíc, aby před tím sněm
zásadně neosvobodil osobní daň z příjmu od zemské při-
rážky. Ohledně daně z piva vůbec ještě jednáno nebylo;
příčiny toho jsou v jednotlivostech. Na říšské radě při je-
dnání o dani z piva byla oposice; následkem toho ministr
financí, aby ji ukonejšil, od částky 300.000, která měla při-
padnout království českému, upustil. (Sdělení toto vyvolalo
v komisi značný rozruch a bylo provázeno různými po-
známkami.) — Posl. V olgruber obrací se proti názoru,
jako by úřadníci XI. a X. třídy nedosahovali služného, jako
nyní se domáhají učitelé. — Posl. Sokol souhlasí, že po-
žadavky učitelstva nejsou nikterak přílišné a že základní
služné nemůže býti stále na menší míru; spornými mohou
býti jenom věci vedlejší. Řečník porovnává poměry učitelů
za dřívější doby s poměry nynějšími. Ukazuje k tomu,
že dříve byl leckterý zdroj příjmů učiteli přístupen,
jenž nyní odpadá. Tím pak, za změny živobytí, nastale,
třeba se přijmy jaksi zvýšily, zhoršení poměrů učitelů.
Řečník dokazuje, že základní služné učitelů na školách obec-
ných 800 zl. není nikterak přemrštěné, 2 zl. 19 kr. denně
zajisté nedovolí rodině nižádný prospěch Prohlašuje, že troufá
si oproti svému voličstva odůvodniti, že hlasoval pro to, aby
základní služné na školách obecných bylo 800 zl., na školách
měšťanských nikoliv po 1000 zlatých. Ohledně bytů uka-
zuje poslanec Sokol k příkladům přímo hrozným. V jednom
případě učiteli vykázán byl byt, na kterýž přeměněn byl
dřívější chlév; na jiném místě musil učitel přenocovat ve
stodole. Jestli každý stav se snaží, aby jeho zřízenci slušně
bydlili, jestli se hledí k tomu, aby hajní, poklasní stále
bydlili jako lidé, tím spíše dlužno hleděti, aby i učitelé
bydlili lidsky. — Posl. Hořica přimlouvá se za poža-
davky učitelstva, jež pokládá za odůvodněné. Ohledně
úhrady souhlasí s tím, aby se nestalo zvýšením přirážek
zemských. Pojednává o chování se vlády; slovy velice
ostrými praví, že chování se vlády vzbuzuje přímo dojem,
jako by chtěla, aby království české bylo uvrženo do finanční
zkázy. Řečník vyslovuje se proti návrhu, aby obce přispí-
valy na náklad úpravy; ukazuje ke Slezsku, kde obec sama