Dne 24. srpna 1900

KAOLICKM LY.

Číslo 232. Strana 5.

Buchheim- Wolfthal, prof. dr. Em. Otta prof. dr. O. Willmann. Řiditelem akademie jest p. dr. Trakal; učitelský sbor soukromého gymnasia sestává ze 12 pánů, vyučováním akademickým za- městnáno 12 učitelských sil, duchovní správou a vý- chovou 7 pánů, zdravotní správu vedou 3 lékaři, správu domu dva pánové. Soukromé gymnasium aka- demie má dvě oddělení, a sice německé a české po dvou třídách, v těch úhrnem učilo se 88 hod. týdně. Počet žáků na konci školního roku lonského byl 19 a to 16 chovanců a 3 externisté — 10 Čechů a 9 Němců vesměs vyznání římsko-katolického. Z Prahy a předměstí bylo 7 řáků, otatnich 12 z venku. Suma stipendií v korunách obnášela úhrnem 3000 korun. Někteří ze žáků požívali zvláštních stipendií. Nábo- ženské úkony: Chovanci súčastnili se bohoslužeb, exhort, náboženských cvičení a úkonů v akademii ustanovených. Také staráno se o tělesný výcvik, o poučné a zábavné vycházky a m. j. Při akademii jsou bohaté sbírky různých pomůcek učebných. Dle statistiky chovanců akademie bylo jich loni celkem 40 a to 23 Čechů, 17 Němců vesměs katolíků; Češi učili se daleko lépe, neboť byli čtyři s vyznamenáním, kdežto Němci jen dva. — Mimo to obsahuje výroční zpráva důležitější výnosy a sne- sení nadřízených úřadů v roce lonském, paměti aka- demie a soukromého gymnasia, seznam chovanců aka- demie i externích žáků Čechů i Němců a konečně zprávu lékařskou. Připomenouti dlužno, že výroční zpráva jest českoněmecká a že ozdobena jest nejen zdařilou podobiznou hr. Petra Straky, ale i něko- lika jinými obrazy z cest. — Z ústavu hrab. Pöttinga v Olomouci. Zápis chovanek pro příští školní rok koná se dne 16., 17. a 18. září. K zápisu nutno přinésti poslední vysvědčení, chovanky, nemající 14 let, též vysvěd- čení očkovací. — Ústav bude v budoucím školním roce obsahovati: 1. Trojtřídní školu literní, zastupu- jící výše organisovanou dívčí školu měšťanskou.2. Dvouletou školu obchodní, která má za účel uschop- niti své absolventky pro různá povolání obchodnická a jiné obory lidské činnosti s tímto spřízněné. 3. Tři pracovny, sloužící výcviku ve všech odvětvích žen- ských ručních prací, zejména stříhání a šití prádlaa šatů. 4. Školu kuchařsko-hospodářskou, navádějící do kuchařství a všech prací hospodyňských. 5. Školu jazykovou pro ruštinu, němčinu, frančtinu. 6. Školu hudebně-pěveckou. 7. Různé kursy: a) pro malbu na porculáně, b) pro žáromalbu, c) pro pokračovací kreslení, d) pro krasopis, e) pravopis, f) tanec. — Ústavní pensionát čítá 150 míst, z nichž jest ještě několik málo volných. Za celé zaopatření platí se měsíčně 22 zl. Podrobnější prospekt ústavu zašle ři- ditelství každému na požádání.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Gounodova opeřa »Faust a Mar- kétka« (4. čtvrtka předpl.) za řízení kapelníka p. Angra. V roli Markétčině vystoupí pohostinsku slč. Amalie Bobkova; druhou titulní roli zpívá tentokráte pan Pták. Zítra opakuje se francouzská veselohra »Ustupte ženám!« od Valabrégua a Henne- quina. Na nedělní odpoledne určena jest Drachman- nova pohádka »Byl jednou jeden král«, na večer Čajkovského opera »Eugenij Oněgin«, nově nastudovaná a nově vypravená — Počínaje zítřkem prodávati se budou za dne vstúpenky v hlav- ním vestibulu Národního divadla (vchod z Ferdinan- dovy třídy), kdežto u denní pokladny (vchod z Ty- lova náměstí) přijímati se bude předplatné. Upozor- ňujeme za té příležitosti znovu pp. abonenty, že právo na jejich místa dosavadní reservováno jim bude do

1. září.

Ze soudní síně. Před ukončením soudního řízení. Před čtyřčlenným senátem zdejšího zemského trestního soudu, jemuž předsedal rada vrch. z. s. p. Stolla, konáno včera zajímavé líčení proti pp. red. »Času« J. Langnerovi a karlínskému lékaři dr. J. Bulovovi, známému z aféry Hilsnerovy. Obžaloba zněla na pře- čin dle čl. VII. a VIII. zák. ze dne 17. prosince r. 1862, kterého se dle žaloby státního zastupitelství dopustili tím, že dr. Bulova sepsal a p. Langner uve- řejnil v »Čase« č. 43 ze dne 7. dubna 1900 článek, pojednávající o posudku lékařské fakulty c. k. české university v Praze v trestní věci proti Leopoldu Hilsnerovi pro z ločin vraždy. Poněvadž uveřejnili seznání znalců před ukončením vyšetřování, pohnalo je státní zastupitelství k zodpovědnosti. Oba obžalovaní uvá- děli, že v článku neshledali ničeho závadného. Po- skončeném líčení byli obžalovaní uznáni vinnými a odsouzeni: p. Langner k peněžité pokutě 100 korun, v případě nedobytnosti do vězení na 10 dnů; p. dr. Bulova k pokutě 70 K, eventuálně do vězení na 7 dnů.

Školáci — lupiči. Moderní škola má celou řadu vad; vychovává namnoze děti, s nimiž je stálá potíž — liberální tato škola se neosvědčila, a sami liberální učitelé dokazují, že schází jí — metla, která vyhání — dle starého českého pořekadla — děti z pekla. A není jistě pochyby, že v mnohých pří- padech metla byla by napravila mnohého nezbedu; tak tomu i v našem případé, kde nedospělí školáci vyčíhali sobě okamžik, když nikdo po silnici nešel a oloupili svého soudruha po způsobu abruzských lu- pičů. Dne 13. června ubíral se 13letý školák Fr. Runčák z Vršovic do Michle, kde v čp. 307 bydlí u svých rodičů. Pod železným můstkem za Michlí na lávce přes Botič zastoupili mu cestu tři hoši s ka- meny v rukou. Lupiči! Runčák žádného z nich ne- znal, ale později v nich poznáni 14letý školák Fr. Řepásek, 13letý Fr. Malý a 12letý Fr. Janeš, ve- směs z Vršovic. Hoši chtěli na Runčákovi cigarety, a když jich neměl, chytil ho Řepásek za levou ruku, přitlačil ho k zábradlí mostu a mezitím co ho držel, vytáhl mu z kapsy u kalhot dva niklové řetízky. Z druhé strany sáhl mu do kapes Janeš a vzal mu 15 kr. Na to ho Řepásek pustil a tu Malý sáhl mu do kapsy a chtěl mu vzíti z ní dva tucty malých křížků, které napadený nesl svému otci. Řepásek však ho napomenul, aby mu je nechal a Malý mu je vrátil. Přepadený hoch strachy nemohl ani kličeti,a kdyby i byl mohl, nebylo mu to nic platno, ježto hoši si vyčíhali okamžik, když nikdo po silnici nešel. Runčák se po chvíli přece vzpamatoval a vzal Jane- šovi oněch 15 kr., které mu tento z kapsy vytáhl, načež hoši se dali na útěk, jelikož nejspíše někoho zahlédli přicházet. Runčák šel pak domů, kde udal své přepadení otci a ten učinil oznámení na policii. Zmíněni tři hoši byli ještě téhož dne vypátráni a vznesena na ně žaloba pro přestupky §§ 270, 190 a 263 tr. z. Soudce p. adjunkt zem. soudu dr. šl. Kopřiva uznal všecky vinnými a odsoudil je: Řepáska do vězení v uzavřené místnosti na 3 ne- děle se 6 posty, Janeše a Malého na 14 dní se 4 posty. Veřejným žalobcem byl policejní ko- misař p. Pokorný. Horlivý služebník. Policejní strážníci mají s koupajícími se hochy a výrostky na všech místech pravé peklo a hůře tomu ještě na Botiči. Tu přes všechny zákazy koupají se výrostci na nedovolených místech v adamitském kostumu, a napomene-li je policejní strážník, utrží výsměch. A není divu, že mnohý se rozlobí hněvem spravedlivého. Ale dne 16. července t. r. choval se strážník Fr. Hnilička nad pomyšlení. Cestou na vystřídání služby setkal se se 13letým synkem truhláře K. Chvílou, jejž nad- strážník, H. Hosnedla, vyhnal před tím s jinými hochy z Botiče. Hnilička proti hochovi natáhl ruku, ale hoch mu pod rukou podběhl a utíkal dál. Stráž- ník vytasil šavli a hnal se za hochem a několikráte přetáhl ho plochou šavlí. Hoch padl na drátěné ostny u Martinkovy zahrady a dostal ještě od stráž- níka — pohlavek. Štrážník dostal se včera před okr. soud na Král. Vinohravech, kde na základě svěde ckých výpovědí odsouzen soudcem p. adjunktem zemského soudu drem. šl. Kopřivou pro přestupek lehkého uškození na těle ku pokutě 10 K. Odsouzený se odvolal. Strážník a zloděj. Letos 20. dubna ukradl 25letý kočí Karel Pitrus ze Žižkova společně s ja- kýmsi neznámým mladíkem na nádraží dráhy císaře Františka Josefa z vagonu 3 pytle bramborů v ceně 6 K, jež náležely J. Havlíčkovi. Pitrus požádal ko- čího B. Emingera, aby mu lup odvezl a když tense zdráhal, vznikla mezi nimi hádka, při níž věc vyšla na jevo. Pitrusa zatkl strážník Lohnický; ale dál bylo hůře. Pitrus nadával celému světu, pustě klel, rval se se strážníkem, škrtil ho, ba nelekl se ani šavle, jíž ho strážník ve své obraně ťal do ruky. Z hrozného křiku shlukl se kol zápasících dav lidí, k němuž Pitrus volal, že strážník jest jeho vrahem. A dav lidí přidal se — na stranu zlo- děje, i jal se útočiti na strážníka, a teprv když do- stalo se Lohnickému posily, byl Pitrus zatčen a uvězněn. Pitrus, jenž byl již několikrát trestán, dostal se před čtyrčlenný senát zdejšího trestního soudu, jemuž předsedal rada vrch. zem. soudu p. Srb, a od- souzen byl pro přestupek krádeže, pro dvojí zločin veřejného násilí a přestupek urážky stráže do těž- kého žaláře na 13 měsíců se 13 posty.

Povstání v Číně.

Co bude s Čínou? Tak zní dnes otázka, kteráž ozývá se po dobytí Pekingu na všech stranách. Jsou, kdož domnívají se, že evropské velmoci o Čínu se budou děliti, ale ve Francii a v Rusku nenalézá tato domněnka půdy žádné. Vedoucí francouzské listy do- kazují docela ve smyslu poslední řeči ministra zahra- ničních záležitostí Delcasséa, že nejedná se o rozdě- lení Číny, nýbrž jen o dostatečnou ochranu proti opě- tování se vzpoury, a na Rusi převládá přesvědčení, že také vojsko ruské obsadilo Mandžursko jen proto,

aby všelikým dalším vzpourám bylo tam zabráněno. Konečně spřátelují se s tímto cílem i v Německu, třeba že žádají, aby německé říši připadlo Čifu a pak dozor na čínská pobřeží. Aby Rusko proti tomu ni- čeho nemělo, milostivě mu ponechávají severní část pečilské provincie. Rozumí se samo sebou, že by také Rakousko-Uhersko, Italie a Japonsko musily dostati nějaké odškodnění, ale návrhy, jež v té příčině se vyskytují v tisku německé říše, jsou tak podivné nesmyslné, že jich ani nezaznamenáváme. Uvádíme za to, že spojenecká vojska, dobyvše Pekingu, zařizují se v tomto městě docela po domácku. Bylo rozděleno na více částí, z nichž v každé pečují zvláštní výbory spojeneckých vojsk o udržení a za- chování pořádku. Zaznamenati dlužno, že hlavně Ja- poncům přísluší zásluha, že osvobodili cizí missionáře a čínské křesťany, kteří se nalézali v čínském zajetí v císařském paláci v Pekingu. Ztratili při tom 200 mrtvých a raněných, ale Číňané přišli při tom o 600 mužů. Tito bránili se udatně, ale moderním zbraním a modernímu válečnictví Japonců na konec přece jenom nemohli odolati.

Doplnění generálního štábu spojeneckých vojsk. Z Paříže, 23. srpna. (T. k.) »Gaulois« ozna- muje, že podplukovník Marchand stane se členem mezinárodního generálního štábu pro Čínu, ta j. že bude náčelníkem skupiny, sestávající z osmi důstoj- níků, kterouž francouzská vláda sestavila za tím účelem, aby přidělena byla ku štábu hr. Walderseea. Každá z účastněných velmocí vyslala stejný počet důstojníků. Činnost Marchandova a jeho soudruhů bude spočívati v tom, aby udržováno bylo trvalé spo- jení mezi nejvyšším velitelem a jednotlivými armád- ními sbory. List dodává k tomu, že generál Voyrou odjížděje, neměl pražádné vědomosti o tomto novém vojenském zařízení. »Matin« píše, že vážně se uva- žuje o otázce, aby funkce náčelníka generálního štábu mezinárodního expedičního sboru přenesena byla na francouzského divisijního generála. K vyko- návání této důležité funkce jest prý vyhlédnut ge- nerál Negtier. Ale list sám podotýká k tomu, že jedná se prozatím o pouhou pověst. Missionáři a křesťanští utečenci v Pekingu. Z Washingtonu, 22. srpna (T. k.) Americký vyslanec Conger telegrafuje dne 19. t. m. z Pe- kingu, že jest nyní celé město až na císařský palác, obsazeno. Panuje pře- svědčení, že také tento palác bude v nejkratší době dobyt. Více missionářův opustilo Peking. Ostatní zůstali při křesťanských, tam shromážděných uprchlí- cích, jejichž počet se páčí na tisíc. Další boje kolem Pekingu. Z Washingtonu, 22. srpna. (T. k.) President Mac Kinley konferoval dnes s válečným tajemníkem Roosem a zástupcem tajemníka státního oddělení Adecem o depeši, již zaslal vyslanec Chaffee, jež však nebyla uveřejněna. O obsahu této depeše pro- slýchá se, že vyslanec Chaffee poukazuje v ní na těžké boje, kteréž nadcházejí ještě v okolí Pekingu, jakož také mezi Pekingem a pobřežím. Jest prý ná- sledkem toho nemožno, třebas jen přibližně ustanoviti dobu, v níž mohlo by býti americké vojsko odvoláno. Z Berlína, 23. srpna. (T. k) »W. k.« ozna- muje z Taku z 20. t. m.: Velitel německé ochranné stráže v Pekingu telegrafuje, ze z této stráže 11 mužů padlo a 16 bylo raněno, mezi nimi 1 těžce. Z Washingtonu, 23. srpna. (T. k) Kabe- logram admirála Remeye z 20. t. m. praví: 6. ame- rický pluk jízdy a asi 400 Angličanů a Japonců rozehnalo včera ráno 8 mil od Tientsinu asi 1000 boxerů. 100 Číňanů bylo zabito. K vyjednávání o mír. Z Londýna, 28. srpna. (T. k.) »Daily Chronicle« oznamuje z Washingtonu ze včerejška: Vláda Spoje- ných obcí dala čínskému vyslanci za odpověď, že musí býti předem dokázáno, že v Číně stává vláda, která jest schopna nynějším zmatkům učiniti konec. Po zastavení nepřátelství vejde také americká vláda s Li-Hung-Čangem ve styk za účelem uzavření čest- ného míru. Až do té doby zůstane americké vojsko v Pekingu. Německo proti vyjednávání o mír. Z Berlína, 23. srpna. (T. k.) »Wolffova kan- celář« oznamuje: Německá vláda odpověděla na návrh místokrále Li-Hung Čanga, v němž žádá se okamžité odvolání spojených vojsk a zahájení vyjedná- vání omír, že postrádajíc patřičných plnomocí na čínské straně, vyjednávání toto zahájiti nemůže. Kritická situace v údolí Jangtse. Z Nov. Yorku, 22. srpna. (T. k.) »American. Association« v Číně telegrafuje ze Šangaje: Situace v údolí Jangtse značnou měrou stává se kritickou. Z vojenské strany se tvrdí, že bude zapotřebí k účin- nému bájení Šangaje 15.000 mužů. Dlužno prý na- léhati na vládu, aby neprodleně tam vyslala posily, Depeše tato byla odevzdána státnímu oddělení.