Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 305.

škrobová hodnota stravitel. bílkoviny lehčí ječmen 60.5 6.5 tluč z jader pal. 53.5 13.3 boby 49.0 19.3 pokrut. makové 42 4 26 6 Zdaž nejsou tato čísla daleko přesnější, než čísla škrobové hodnoty, do níž i bílko- viny byly spoluzapočítány, ač jen výjimkou se z nich tuk tvoří? Co jest správnějším? Zdaž nevldíme při posledním příkladu, kde bílkoviny jsme ze škrobové hodnoty vylou- čili, víc, než při škrobové hodnotě, do níž bílkoviny byly chybně spoluzapočítány? Často hledané stravitelné bílkoviny, bez nichž ani otec škrobové hodnoty, Keller sám, se obe- jíti nemohl, jsou patrny na první ráz a i2 číslo škrobové, tukotvorné hodnoty píce slou- čených uhlohydrátů je lépe patrno. Ale vzdor jednotnému výrazu škrobové hodnoty, musí rolník zhusta věděti z jakých složek škrobová hodnota sestává (k posou- zení depresse či k ocenění množství dře- voviny) k ocenění množství tuků rostlinných, které chuť povzbuzují, které píci omašťují a které jsou z uhlýdrátů látkou nejcennější. A tu pak bez podrobných tabulek o složen píce hospodář se přec na konec jen neo- bejde. A když již s bílkovinami i při Kellne- rovi počítati se musí, mnoho škrobovou hod- notou se nezískává. Je pravdou, že škrobovou hodnotou celá nauka o krmení postavena byla do zvlášt- ního světla, přes to ale ani škrobová hod- nota není universálním rozluštěním nauky o krmení. A to proto, poněvadž ani maso a tuk, mléko a tah, srsť, vlna, kůže a teplo tělesné nejsou vyráběny z jedné jediné snad jen látky základní, ale ze stravitelných bíl- kovin, ze stravitelných tuků, ze stravitelných bezdusíčných látek ostatních. Tělo není přec jen pouhým teplotvorným motorem, nýbrž živým organismem z hrubé podstaty bílko- vinné (masa) organisované v souladné har- monii s vnitřní podstatou sebevědomou u zví- řete arci s latentní inteligencí, pro kterouž současná věda jmena nemá, poněvadžji na svých chemických vážkách dosud vyvá- žiti nedovedla a sotva kdy asi dovede.

rod

Kontinuirní kamna

(obr. 155) jsou rozšířena zvlášť v sousedním Šasku; jsou to kamna plechová na topení brikety neb koksem a hoří v nich ve dne v noci. Tato kamna jsou rozhodně lepší než plynová, která zde onde ve městech vídáváme. Kuchyň s kamny plynovými je chladná a vlhká — nehledě k tomu, že plyn není právě nejlevnějším materiálem vý- topným. Kamna železná za to příliš hřejí a z roz- žhavených železných ploch prolíná příliš mnoho plynů a teplo z nich je tudíž nezdravé. Vyobra- zená kamna nehřejí tak prudce, ale jsou zas teplejší nad kamna plynová. Byť i koks v ceně stoupl, zůstal přec nejlevnější palivní látkou a proto otop v kontinuirních (= na nepřetržitý otop zařízených) kamnech těch přijde poměrně nejlevněji. Kamna ta jsou vlastně skříní ze silného plechu, která je přenýtována na rám železný, 4nohý. Svršek mají odsunutelný a v předu mají dvířka. Pohyblivý rošt spočívá spodem na železném rámu a lze jej vytáhnouti. Kouřovodná roura spojuje celá kamna s komínem. Zatápíme-li poprve v těchto kamnech, vysu- neme rošt a naplníme jej popelem z jiných kamen a to hojnou vrstvou; na popel přeneseme žhavé uhli z jiných kamen, kteréž rozprostřeme a naň v tenké jen vrstvě koks natřeseme. A pak slušno jen dbát toho, aby kamna nikdy nevyhasla, hoři v nich ve dne v noci, v létě, v zimě. Na noc

oo 13

jen na jediné místo rozprostře se něco koksu; toto místo je příštího jitra žhoucí a slouží za rozdělávku žáru i na ostatní ploše. Tato kamna příjemně hřejí vydávajíce stejno- měrné teplo, možno jich ale použit i v kuchyni k úpravě pokrmů: zeleninné pokrmy, na nichž si Němci tolik pochutnávají, jsou z těchto kamen přímo nedostižné jakosti. Stále a kdykoliv lze z nich bráti teplou vodu, kterou i v pár minutách lze přivésti do varu. Ve velkém hospodářství mimo těchto kamen nutno upotřebit i plotny; menší domácnost však stačí s jedinými kontinuirními kamnami, na nichž lze připravit veškery pokrmy. Laciná jsou, i otop s nimi, poněvadž se pou- žívá laciného koksu, ale jednu vadu mají přec; stálým žárem z koksu v pár letech rozežere se plech kamen a kamna se rozpadnou. Proto v Sasku na mnohých místech najdem místo železného plechu na podstavec umístněná kamna kachlová. Hlínu žár koksu neztráví tak snadno a kamna vydrží pak mnohem déle.

rod

—

Obr. 155. Kontinuirní kamna.

Regulace řel. Inž. L. Černovický, úř. autor kulturní inženýr a civilní geomelr ve Vys. Mýtě. (Dokončení). V Čechách upravovány byly řeky: Horní a Malé Labe, Úpa, Orlice, Chrudimka Doubrava, Cidlina, Jizera a Klenice, Ohře a Zlatý potok, Bělá, Ploučnice, Kamenický a Chřibský potok, Vltava, Malše, Lužnice, a Nežárka, Otava, Sázava, Berounka, Litavka Rakovnický potok, Mže, Radbuza, Úhlava Metuje, Botič, Motolský potok a menší pří- toky Vltavy a Labe jako: potok Hubenovský Bojovický, Záběhlický, Osterbach, Býnovský Královský aj. Bystřiny byly hraženy: Horní a Malé Labe, Velká a Malá Úpa, Orlice, Chru- dimka, Ohře a Zlatý potok, Bělá, Vltava, Lužnice, Otava, Sázava, Litavka, Úhlava a menší přítoky Vltavy jako: potok Čelínský a Radičský, nad Štěchovicemi, Kocába, Šle- mínský a Hvozdnický, mezi Trnovou a Zábě hlicemi (strže), Libřický, Podmořanský Žalovský, Máslovický, Zlončický, Zálezlský Čeništský. Zelesňování provedeno: Horní Labe a Úpa, Orlice, Ohře, Vltava nad Budějovice- mi, Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Beroun- ka, Kačák, Rakovnický potok, Mže, Radbu- za, Úhlava, Motolský potok, Vltava pod

r 1

a

5

Budějovicemi a menší přitoky Vltavy jako: potok Kocába, Libřický, Ohrebický, Mastník, Hubenovský, Bojovický, Skochovický, Zvol- ský, Podmořánský, a četné lesní školky. Jak vzrůstá ruch regulační vidmo z násle- dující tabulky, ve které uvedeny výdaje na účet dotací jednotlivých vodotoků: Tisíc korun r. 1905 r. 1907 r. 1909 Labe . . . . . . . . . . 583 1,169 2,418 1,835 3,236 Upa . . . . . . . . . . 984 Orlice . . . . . . . . . 67 160 290 644 Chrudimka . . . . . . . 33 162 9 Doubrava . . . . . . . . 8 196 160 Cidlina . 14 . . 298 1,013 Jizera a Klenice. . . 35 ,32 2,325 Ohře a Zlatý potok . . . 437 454 Bělá 123 . . 67 24 Ploučnice 43 Kamenický a Chřipský p.. 100 Vltava. . . 248 Malše . . 48 97 330 53 Lužnice a Nežárka . . 73 281 Otava . . 32 451 35 Sázava 3,414 1,457 Povodí Berounky s Litavkou 293 26 Botič g 322 11 Motolský potok Menší přítoky Vltavy a Labe 256 1,378 2,460 420 1,278 2,643 Záloha 3,402 10,106 21,228 Celkem. Obšírně se o tom zmiňuje p. c. k. staveb. rada K. Podhajský v „Technickém obzoru“. Do konce r. 1910 připravila zemská ko- misse úpravních projektů, na jichž provede- ní se usnesla: . K 51,980.824 na obnosu z toho připadá na práce. . .. . 6,132.708 zahrazovací 850.331 na zalesňování . . „ 13,516.664 na údolní přehrady. 31,481.121 naregulace Hrazeníbystřin provádí se v prameništích Labe a Úpy, na Zlatém potoce v povodí Ohře, v povodí Litavky a zahrazení četných přímých divokýchpřítoků a strží Vltavy nad Štecho- vicemi, mezi těmito a Prahou, pak dolního Labe a porůznu i na ostatních řekách. Zalesňování holých strání blízkých řekám, provedeno dosud 2.647 ha. Údolní přehrady provádí se nyní. Na Labi: U „Krausových bud“ nad Vrchlabím (3,400.000 m2 vody obsahu), v „Lese království“ nad Král. Dvorem (9 mil. m3). Na Doubravě. u „Pařížova“ (1.7 mil. m3). Na Chrudimce: u „Hamrů“ nad Hlinskem (2.3 mil. m2). Na Plou- čnici: „u Wartenberku“ (1.0 mil. m3). Na Chřib- ském potoce: (0.9 mil.m3). Na Bilé a Černé Dešné. nad Tanwaldem (6.0 mil. m3) Regulace toků: provádí se po celé zemi, ponejvíce místní a dílčí korekce, celkem v délce 232 km, což činí 1/1% celkové délky navrhovaných úprav. Úpravy provede- né neb ve stavbě se nacházející jsou: Na Bělé u Biliny. Na Ohři u Falknova, Žatce a Terezina. Na Radbuze Horšova Týna. Na Rakov. potoku u Městečka a Křivoklátu. Na Litavce v celém dolním toku a jich přítocích. Na Berounce u Berouna. Na Kocábě v dolním toku. Na Otavě u Střakonic. Na Malši mezi Plavem a Vidovem. Na Lužnici n Plané, Práchova. Na Na Nežárce u Lásnic. Na Sázavě u Čerčan,

Nejlepší plečky na řepu, patent. kulti- vatory „AGRA“, pluhy všech druhů, brány dodává za výhodných podmínek specielni továrna

Cervinka Cihák

v Čelakovicích nad Labem- Vyžádejte si nabídku a cenník.

50