#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
5. prosince 1908.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 335.
#5
alto_textblock
#5
kouskouherského přívržence mezi Arnauty, pro-
vedená tureckým vojskem, podnítila příbuzenstv
jeho i všech, kdo s ním padli, k vyhledávání
krevní pomsty či krviny. V tom smyslu mezi
Arnauty agilují rakousko-uherští agenti, kteři
znaji důležitost Arnautů na Balkáně a proto s
snaží učiniti z nich klin na rozražení elementů,
které by se složily v balkánský spolek. M l a do-
turci pokládají za nutno Arnauty
vojensky pokořiti dříve, než vypukne
jiné nepřátelstvi. Žádost odvety Ar-
nauté rozprostírají na všechny
Mladoturky. Arnauté utvořili již několik
povstaleckých čet. Věc ale dosud není nebez-
pečná, prolože arnautských povstalců není dosu
dohromady vle, než 200—300. Arnautské čety
přepadají nejen Turky, nýbrž i Srby, a to jak
ve Starém Srbsku, tak v sandžaku nov
pazarském, kde mají úkol způso-
bití nepokoje, kleré by rakousko-
uherskému vojsku zavdaly zá-
minku k opětnému obsazení toho
územi jménem pořádku. Srbové v Starém
Srbsku také utvořili deset čet, které pronásle-
dují čety arnautské.
Jiná zpráva tvrdí, že I sa Boljeti n a
nezahynul, nýbrž se skrývá ve vsi Isliniéi.
kde se kolem něho shromažďují jeho přívrženei
a připravují se na útok tureckého
vojska.
#6
alto_textblock
#6
Milovanovič a jeko postavení .
Srbský zabraničný ministr Milovanovič jest
jediný ze srbských ministrů, ano snad jediný
Srb v království, který by se spokojil, kdyby
Rakousko-Uhersko dalo Srbsku nějakou »kom-
pensaci«, na př. úzký pruh země, klerý. by
Srbsko spojil s Černou Horou a dal mu výcho-
disko na Jaderské moře.
Vídenské listy velmi nemístně se poškle
bují tomuto umírněnému a skromnému muži.
neboť kdyby se Rakousko-Uhersko nějak do-
hodlo s oběma srbskými státy a zaručilo oby-
vatelstvu Bosny a Hercegoviny nejen nějaký
mrzácký zemský sněm, nýbrž úplnou změnu
režimu, možná, že by ještě mír mohl býti za-
chován — a čestný mír je vždycky lepší každé
Bohužel vídenské listy svým od-
mítavým stanoviskem podrý vaj
panu Milovanoviči půdu pod no-
hama. Postavení jeho jest otře-
seno. Nejsa ani upřímným staroradikálem, ani
mladoradikálem, nedochází pevné opory aniu
jedněch, ani u druhých. Podání skupštině zpráv
jeho zahraničné cestě odloženo, až se vrátí z Pe-
trohradu a Cařihradu Pašič, načež oba podaj
své zprávy zároveň. Není nesnadno předvídati,
že zpráva Pašičova bude přijata skupštinou i ná-
rodem nadšeně, a jinsk zpráva Milovanovičova
Nezbude mu pak než ustoupit, načež Ni
kola Pašič převezme po něm úř ad
zahraničného ministra a spolu mini
sterského předsedy.
#7
alto_textblock
#7
války.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy domáci.
V Praze, 4. prosince. (Hlasy časopist
a stanném právě.) Vídeňský liberálný tisk.
když marně volal po výjimečném stavu v Praze
na ochranu buršáckých bumlů, uchýlil se k ha-
nebné pomluvě, jakoby pražské nepokoje měly
jakýsi podklad velezrádný a dosáhl konečně,
že nad Prahou vyhlášeno stanné právo. Můžeme
ledy očekávati, že cízí časopisy, které veškery
své zprávy o Praze a nás Češích čerpají z tisku
vídeňského, budou vyhlášení stanného práva po-
suzovati pod tímte jakoby velezrádným zorným
uhlem. Tak píše o pražských udalostech již nyn
většina listů uherských, jež otrocky opakují vý-
mysly časopisů vídleňských.
Výjimkou jest „N. P. Journ.“ jenž podává
o pražských udalostoch své vlastní manění, málo
pochlebné pro rakouské Němce vůbec. I tenta
list uvádí sice, že za pražských nepokojů za
slechl kdosi kdesi volání „Sláva Srbsku!“
„Sláva Angli!“ a že byl kdesi stržen černožlulý
prapor, ale dodává hned: Nosmíme však viniti
jen Čechy, že věci dospěly tak daleko. V tomto
oboru následovali jen příkladů německých.
Němci mnohem dříve, než Čochové strhili černo-
žlutý prapor, volali „Pryč od Rakouska!“ a ješt
nedávno v české sněmovně zpívali „Wacht am
Rhein“. (Zpívali ji také dne 2. prosince v bu-
dově německé techniky! Pozn. red.) Ba ješt
více: Némci nedali jen špatný přiklad, nýbrž
sklízejí , co sami zaseli. Dokud měli v Rakou-
sku hegemonii, utlačovali jiné národy, až se
ujařmení konečně vzehopili a počali se sebe
střásati německé poručenství. Jen v Uhrich co
natropila zla! Ale Němci se z dějin nenaučili
ničemu a když se Uhry vymanily z jejich pod-
ručí, počali svou panovačnou methodu prová-
děti proti Čechům a Vlachům. Nyní pak jsou
v koneích se svou moudrostí. Dnes možno již
s určitosti předpověděti, že tato krise povede
k dalšímu třištění Rakouska.
Z polských listů píše „Kur. Lwow.“
mimo jiné: Vše, co je v Rakousku nejvíce šo-
vinistického, sjelo se do Prahy, aby provoko-
valo katastrofu. Všeněmoe Wolf, v Praze nejvíe
nenáviděný, usmyslil si ostentativně se prochá
zeti Prahou, aby provokoval. Německý tisk cy
nicky ohlásil příjezd zorganisovaných band stu-
dentských z německé říše do Prahy na pomoe
ohrožených „barev“ německých buršů. Všechen
německý tisk řítí se s pěnou zběsilosti na Če-
chy a při tom spokojeně vynáší německou soli-
dárnost. Masakrují český lid a zároveň otvírají
do kořán brány provokatérům z ciziny, kteř
mají poměry v hlavním městě českém uvěsti
do varu, aby návrat k normálným poměrům byl
nemožný. Konečně nade vším tím rozestřel svá
ochranná křídla úřadnický kabinet se třemi ro-
dáky a zavedl stanné právo.
„Sl. pol.“ píše: Náhlým soudem vládnout
není možno. Tím méně možno jím rozuzliti sple-
tité otázky politicko-národní... Nezbytnou po-
třebou se jeví, aby byl učiněn konec provokac
všeněmeckých prusofilů. Slovanští národové,
jimž záleží, aby Rakousko se vymanilo z dik-
tátů Berlína, musejí se na čas vyzbrojiti trpěli-
vostí; nesmějí se dát vyvésti z rovnováhy žád-
nými bumly všeněmeckých buršů, nýbrž muse,
přinutiti vládu, aby sama zkrotila provokace pru-
ské hakaty. A přede vším je třeba důkladné re-
erganisace celého státního ústrojí na základě
úplné autonomie zemské.
#9
alto_textblock
#9
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 4. prosince.
Slovanský ruch v Rusku.
Novoslovanští ruští poslanci vrátili se z Vilna.
kde měli přednášky o Bosně a Hercegovině
pražských slovanských konferencích. Hr. Vladi-
mír Bobrinský vypravoval v kuloárech
hosudaratvenné dumy: »Ve Vilně se k nám
Poláci i Rusové zachovali stejně srdečně. Po-
kládáme to za známku, že odkládají své spory
výše stavějí myšlenku slovanské jednoty-
Úspěch našeho zájezdu do Vílna byl veliký.
neboť jsme měli přes 1300 posluchačů, mezi
nimi 40 pet. Poláků. Všecky přednášky byly
přijaty s jednomyslným souhlasem, Poláci nám
na počesť dali hostinul«
#10
alto_textblock
#10
Všecbecná stávka českých dět
v Podkrušnohoří.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 4. prosince. Na dnešní poradě
ministra dra. Žáčka, dra. Schreineraa
správee ministerstva vyučování ryt. K a něr
byly všechny sporné záležitostio
menšinových školách českých v království če-
ském kladně vyříze ny.
#13
alto_textblock
#13
Manifestační schůze pro české menšiny
pod Krušnými Horami uspořádány budou v ne-
děli, dne 6. t. m. a v úlerý, dne 8. t. m. v
24 městech českých, ke kterým jsou místními
činiteli samosprávnými a komitéty ze všech po-
litických stran pozváni zemští a říšští poslanci
příslušní.
V Praze samé koná se za protektorátu města
Prahy a samosprávných korporací předměstských
péčí Pomocného menšinového škoiského komi-
tétu s posl. Anýžem v čele veřejná mani-
festační schůze lidu ve velké dvoraně žofinské
v neděli o 10. hod. dopolední, aby také česká
Praha veřejně a slavně dokumentovala svoje
sympatie k statečným českým menšinám na se-
veru našeho království, které jako přední stráž
našeho národa v pohraničních krujích staré našt
vlasti vydány jsou takovým persekucím něme-
ekým, aniž mohou se dovolati zákonného svého
práva a spravedlnosti v plně oprávněných svých
požadavefch kulturních, že byly dohnány k tak
tak obrovské školské stávce.
#14
alto_textblock
#14
Z Duchcova, 3. prosince. Stávka dítek
v Podkrušnohoři nabývá ode dne ke dni větších
rozměrů. V Duchcově přišlo dnes pouze 17 dítek
do školy. V Hostomicích, Světci, Želenkách,
Bilině, Břežánkách, Nové Vsi, Němečkách, Zá-
luží stávka je úplná. V Oldřichově chodí jenom
1 dítko do školy. V Čouši přišlo do školy 16
dítek, v Hrobech 23 ditek, v Novosedlicích
Proboštově 28 dítek. Na školách v Lomu, Mostě
Horním Litvínově, v Komořanech a v Třebuši
cích je stávka úplná.
V obeích na Teplicku a Ústecku stávkuje
90 dětí.
#15
alto_textblock
#15
Z Duchcova. Duchcovská městská policie,
která se již včera vyznamenala hrdinským činem.
že lasila na školní děti šavle, neustává drasti-
ckým způsobem napadati nejen dítky, které po-
kojně chodl, ale i osoby dospělé. Občané Dvořák
a Holub byli policil zadrženi a hrozeno jim
zatčením, budou-li se procházeti kolem školy.
Zástupce rodičů p. dr. Stejskal z Duchcova po
dal dnes na místodržitelství stížnost s pouka
zem, že dnes jsou poměry normální, bude-l
však městská policie takto »zakročovati« a n
dítkách i šaly trhati, že může dojíti k výstupům.
poněvadž olcové dítek, vělšmou horníci, si toto
týrání svých dětí dlouho libití nedají.
#18
alto_textblock
#18
Pro české menšíny pod Krušnými Horami
(Pův. zpráva z Police n. Met.) V Policí n. M
uspořádána byla dne 1. prosince za součinnost
s městskou radou zdejší veřejná schůze o po
měrech českých menšin, ve které přijat by
tento projev: Majíce na zřeteli dlouholetý zápas
stafečných českých menšin o zabezpečení vy
učování v jazyku mateřském, zaručeného zá-
kladními zákony a uvažujíce, že vláda, které
z četných ústních i písemních projevů a stíž-
ností neutěšený stav menšinového školství do
statečně znám byl, ničeho k odstranění těchto
křiklavých nedostatků neučinila, chápeme a plně
oceňujeme vaše odhodlání, rodáci, dítky n
dále neposílati do škol, které jsou skvrnou p-
kroku a humanity. Vyslovujíce vám svůj obdiv
a nejvřelejší sympatie, očekáváme, že vašemu
hrdinnému odporu za podpory povolaných čini
telů i celého národa se podaří právu a zákonu
zjednati průchod a dítky vaše, v rodném jazyku
českou školou, důstojně vypravenou odchované
vlasti a tužbám celého národa zachovati. P
schůzi vykonána ve prospěch stávkujících škol-
ních dítek sblrka.
#19
alto_textblock
#19
Všecko pro dítě. Výbor občanské záložny
na Kladně, jednaje ve schůzi své dne 1. t. m
jakým způsobem nejlépe uetíti vzácné jubileum
60letého panování clsaře Frant. Josefa, usnes
se jednomyslné v intencích slov »Všecko pr
dítě« věnovati podpůrnému fondu pro česk
děti v Podkrušnohoří dar 100 korun, kterýžto
dar byl zároveň odeslán pomocnému školskému
menšinovému komitétu v Praze (Vodičkova ul.
č. 20). Krásný tento příklad měl by najii
hojně následovníků. K témuž účelu odevzdáno
bylo včera dále p. Fr. Horákem v Praze 5 k
a sbírka v obchodu p. Maxe Rubína na Král.
Vinohradech K 3 80. Ke včera odevzdanému
výnosu sbírky pl. Ot. Kovářové v Praze 1973-II
přispěli pp.: stavitel Kovář a prof. dr. Kare
Wenig po 5 K, L. Kolařik 3 K, A. Suchán-
ková, M. P., L. H., inž. Beran po 2 K, vrch
of. Svoboda, E. Šlarková a Nejmenovaná po
1 K a M. Kusá, T. Douchová a F. Volfová po
50 hal. Další příspěvky přijímají administrace
veškerých denních listů českých, jakož i P -
mocný menšinový školský komitét v Praze (Vo-
dičkova ul. 20).
#20
alto_textblock
#20
Z Bohušovic. Protestní schůze všeho občanstva
svolána jest na den 8. prosince 1908 o 21/2 hodině
odpolední do »Radnice« v Bohušovicích. »O vyhla-
zovacím boji proti českým menšináme promluví JUDr
Frant. Zahálka, advokát z Roudnice.
#22
alto_textblock
#22
Zprávu, uveřejněnou v čísle 327 ze dne 27. listo-
padu, sluší opraviti v ten rozum, že výrok: »Míst-
nosti a budovy pro menšinové školy české nejsou
jen obrazně kravíny, čímž je nazval v Č. Krumlově
zeměpanský lékař, nýbrž i skutečnými« atd., nepro-
nesl nynější c. k. okresní lékař pan MUDr. Jan Rob,
který působí v Krumlově od července 1905
#25
alto_textblock
#25
Odbor Národní jednoty severočeské v Horním
Litvinově obrací se tímto na českou veřejnost se
snažnou prosbou o zaslání sebe nepatrnějších pří-
spěvků na vánoční nadílku a zakoupení nejpotřeb
nějších učebních pomůcek pro dítky, navštěvující
zdejší českou školu. Rodiče dítek těch jsou většinou
horníci, kterým nepatrný a těžce vydělaný groš sotva
stačí na nejnutnější výživu. Přece však horník
dělník zdejší posílá dítky své raději do školy české.
konaje takto národní povinnost svoji — než do školy
našich národních odpůrců, kdež o chudé dítky bo
hatě jest postaráno. Abychom odnárodnění českých
dítek zabráníli, koná zdejší odbor N. J. S. každo-
ročně pro ditky české školy vánoční nadílku za účast
a podpory české veřejnosti.
#26
alto_textblock
#26
Vyznamenání vystav evatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnostenské komory
v Praze r. 1908.
(Pokračování.)
Třída XIII. Průmysl kamenický, keramický, sklářstv
a odvětvi příbuzná.
a) průmysl sklářský:
Hors concours: Josef Vlasák, uměl. závot
pro malbu na skle v Praze. Josef lnwald, sklárny
v Praze. Josef Kavalier, sklář. buti na Sázavě. S
Fischmann synové, sklárny v Praze I. Springer . Co.
továrna na porculán v Lokti
Diplom čestný: Wolf a Štětka, sklárna
brusírna v Praze.
Diplom zlaté medaille: Jan Kryšpín
výr. kostelních oken v Praze. Jan Skřivánek, bru-
sírna skla a zrcadel v Praze.
Diplom střibrné medaile: Ant. a B.
Kirchnerové, výr. ze zrcadlového skla v Praze. L.
Scbulz a spol., ústav pro leptání a malbu na skle
v Praze. Václav Staněk J. Šebek, atelier pro malbu
na skle a umělé sklenářství. Bohumil Šebek, brusírna
skla v Praze. Šilling a Knofliček, brusírna skla
zrcadel na Smichově. Frant. Hanzel, rytec v Praze.
Jan Pilař, sochař v Oberlas. Moravcovi synové, tov.
na láhve v Praze-Vokovicích.
Diplom bronzové medallle: Ant. Reil-
mayer, ryjec skla v Satalicích. Jan Řezníček, mali
skla v Praze.
b) Průmysl šamotářský.
Hors concours: Rakovnická továrna na výr
šamot. zboží, mosaikových dlaždic a kamen Jana
knížete z Lichtenšteina v Rakovníku. Bárta a Tichý
v Hlubočepích. L. P. Dietz, továrna na šamotové
hliněné zboží ve Vokovicích. Západočeské továrny
kaolinové a šamotové v Praze.
Kamnáři: Diplom zlaté meda ille,
Josef Suda, výr kamen v Nymburce. — Diplom
stříbrně medail!e: Frant. Batovec v Žižkově
Jan Vokálek v Karlíně, Václav Švec v Žižkově.
Hrnčíři. Diplom stříbrné medaille
Václ. Klaus, záv. hrnčířský v Tejnce. Jan Vondráček
výr. kuchyň. nádobí v Černém Kostelci. Frant. Žáček,
výr. kamen. nádobí v Mezouni. Em. J. Hrubý, vývoz
křídy a hlíny v Mezouni.
Sochařství: Diplom zlaté medaile
Rýdl a Thon »Graniton«, tov. na uměl. keramiku v
Svijanech-Podolí. — Drplom stříbrné medaille
Karel Gráf, uměl. prům. závod v Praze. Boh. Vlček,
záv. pro uměl. prům. výr. keram. v Pardubjcích.
Diplom bronzové medaile: Bratří
Popprové, výrobky uměleckého průmyslu na Král.
Vinohradech, F. Sch nk a spol. v Radotíně.
Diplom zlaté medaile: J. Eliáš, továrna
na barvy a glazury v Karlíně, Otlo Schönbach, to-
várna na keramické glazury v Žižkově, Gustav Köni
a spol., továrna keramických barev v Karlíně.
c) Lepenkářství.
Diplom čestný: Kolektivní výstava spolku
vyrabitelů lepenek v Čechách (42 firem).
d) Ciblářství,
Hors concours: JUC. Jos. Tomášek ve Vys
Mýtě, svob. pán Hrubý z Gelenj v Červ. Pečkach
Ant. Dvořák K. Fischer v Letkách.
Diplom čestný: JUDr. Rud. Pulkrábek
parostrojní cihelna ve Vokovicích, Jindř. Kneiíl na
Proseku, A. Herget v Bubenči.
Diplom zlaté medaile: Jos. Urbánek n
Jenerálce u Vokovic, Prokop J. Masner v Kralupech
n. Vl.
Diplom stříbrné medaile: Weidenholen
a spol. na Král. Vinohradech, Frant. Švejda v Čelako-
vicích, Jos. Tyl a Fr. Čecháč v Dejvicích, J. Kohou
a spol., technická kancelař v Praze, Wildma nn
Preis v Praze-Radotíně.
e) Průmysl cementářský a vápnařský
Hors concours: Akc. společnost v Praze
vyrábění výpna a cementu, Max Herget, továrna na
porilandský ce ment v Praze-Radotíně, Podolská ce-
mentárna v Praze.
Diplom čestný: Guerrino Scrivante Jose
Domek na Král. Vinohradech.
Diplom zlaté medaile: Všelička a spol
továrna na cementové zboží v Praze, Biskup, Kví
a Kotrba v Praze, Ladislav Čupr v Praze, Hrůza
Rosenberg v Praze.
Diplom stříbrné medaile: Josef Vyky
salý v Č. Brodě, Frantíšek Chvojka, výr. palent. ce
ment. napájedel v Živanicích, D. Berl v Praze, kní-
žete A. J. ze Schwarzenberga vápenice a vápenne
lomy v Jinonicích, Jan Haček, výr. staveb. potřeb
Nosiích, Emanuci Klein, rákosové rohože na stropy
v Král. Méstci.
Diplom bronzové medaile: Vojtěeh
Kerhart v Poděbradech, Josef Nesměrák v Příbrami
D Kamenictví a zpracování kamene:
Hors concours: Konopištské žulové a sieni
tové lomy Jeho c. a k. Výsosti pana arciknížete Fran
tiška Ferdinanda, Joseí Víšek na Král. Vinohradech
Diplom čestný: Alex Zelinka, sochařství
kamenictví na Král. Vinohradech.
Diplom zlaté medaile: G. Čianni, c.k
dvorní mistr kamenický v Praze, Karel Holub, míst
kamenický na Smíchově, František Palouš, mistr ka-
menický v Praze, Jan Rada a syn kamenictví v Žiz-
kové, Lulgi Toffolo, provádění dlažeb mosaikových
na Smíchově.
Diplom stříbrné medaile: inženýr Hugo
Čihák, lomy ve Skutči, Jan Čížek, výroba brusů ve
Zdicích, František Michálek v Čelakovicích, Antonie
Schneiderová-Pollnerová, ka menné lomy Bulovka.
Džbán a Podbaba v Praze-VII., Josef Honzík v To-
chovicích.
Diplom bronzové medaile: Jos. Kindl
mistr dlaždičský na Pankráci, arch. O. J. Posplšil
lomy v Nehvizdech, Matěj Weyrostek, mistr dlaž
dičský v Praze, Pavel Plha, sochař v Ústí nad Orl.
Třída XIV. Průmysl chemický.
Hors concours: Plynárny král. hl. měst
Prahy, Akc. továrna na výrobu uměl. hnojiv a lučeb-
nin v Kolíně, M. Ehrenreich, lučební továrna ve
Vysočanech, S. Engelmann, chem. továrna v Karlíně
V. B. Goldberg a zeť v Praze-Neratovicích, Bratřl
Janouškové, továrna eterických olejů, trestí a lučeb-
nin v Karlíně, F. Kremlička, výr. laků v Karlíně.
Frant. Procházka, c. k. dvorní dodavatel, továrna na
mýdla a voňavky v Praze, A. Schram v Praze Il.
Frant. Šebor, lučební továrna v Neratovicích, Thurm
Beschike, komanditní společnost, továrna lako
v Praze, Heleyšovský a ŘRivnáč v Praze.
Diplom čestný: Kinzelberger a spol., to-
várna na barviva a chem. výrobky v Praze, Dr. P.
Malínský, továrna na syrup, hroznový cukr, líb
škrob v Hronově n. Sázavou, Rak. spolek pro výrobu
chem. a metalurgickou v Kralupech nad Vlt., Karel
Rademacher, ebem, továrna v Karlíně, F. Židlický.
lučeb. továrna ve Vysočanech. Česká akc. společnost
pro rafinování petroleje v Kolíně, R. Engelert a
dr. F. Becker, továrna na lučebniny a barvy v Praze.
Diplom zlaté medaile: Akc. továrna na
strojená hnojiva a lučebniny ve Slaném, J. A Brdlik.
továrna dehtových výrobků v Kralupech nad Vlt.
#27
alto_textblock
#27
Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny
uhličité v Praze, J. Demartini, továrna na mýdla
voňavky v Praze, Josef Pillén, továrna na mazadla
destil. pryskyřici a dehtové výrobky v Karlíně, F.
Holoubek, továrna na margarin, mýdla, stearin
svíčky a voňavky v Nuslích, Bohdan Kasper, výroba
karbidu v Lobkovicích, Lederer a spol., rafinerie
minerál. olejů v Kralupech n. Vlt., F. J. Materna.
tov. na laky, fermeže a barvy v Praze, »Monopol-
akciová svíčkárna v Ml. Boleslavi, Ossinger, Lepetit,
Dolfus Ganser, c. k. výsadní továrna na barevn
a tříslové výtažky v Roztokách u Prahy. V. Pojman
továrna na škrob, dexterin v Polné, J. Rötlingshöfe
v Droždově, J. Stadler a spol., továrna na zám. de-
grás v Praze, St. Staffen, továrna na barevné tužky
a křídy v Praze, Jakub Taussig, továrna na zápalky
v Hořovicích, Emil Urbach a spol., továrna na svíčky
mýdlo, glycerin v Praze-Kolíně, Ant. Ženíšek, továr
na konserv: tuky ve Dvorcích u Prahy, Ferd. Jano
witz, továrna na olej a rafinerie v Brandýse n. L
a Poděbradech.
Diplom stříbrné medalle: A. Janoušek
chem. továrna v Karlíně, Steuer Friedländer, to-
várna éterických olejů v Praze VII, Amler a Schu-
stler, továrna na oleje, mazadla, rafinerie smůly
v Žižkově, Otakar Baumann, továrna na leštidla
krémy v Praze, Jan Binninger, akc. spol , výrob
laků, krémů a mazadel v Praze, Karel Červinka
továrna na mýdlo v Nymburce, Damohorský a Dvořák
továrna éter. olejů a tresti na Král. Vinohradech.
Ferkl a Dvořák, výroba barev v Praze, Klášterský
a spol., továrna éter. olejů, trestí a chem. výrob
v Praze, A. Klimeš, továrna na tuky a chem. vý
robky v Žižkově, Košek a dr. Becker ve Vysočanech.
V. Kozák, továrna na laky v Praze VII., Offenhsim
a spol. v Zaboří n. L., J. Pexider na Král. Vino
hradech, Popp a spol. v Praze, F. Rödl, chem. to
várna v Praze VII, Schmolka a Mestitz v Praze VIII.
Václav Souček, éter. oleje, destil slivovice v Mo
chově, B. Straka, mydlářství na Mělníce, F. Vítek,
droguerie v Praze, Richard Fiala v Praze, Alois Ro-
reitner v Kouřimi, Al. Katz, drogista v Praze, J. Pil-
náček v Hradci Králové, M. J. Blahník, lékárník
v Ml. Vožici.
Diplom bronzové medaile: Františel
Christoph nást., továrna laků v Karlíně. A. Jelínek
mydlářství v Pardubicích, Ph. Nevinného nást.
Můller, drognerie v Praze, L. Peyerl v Praze VII.
František Pišek, výroba mazadla na boty v Praze.
B. Rezníček v Kolíně, Ant. Šimon, továrna na tuky
oleje a barvy v Malešicích u Troje, V. J. Brun, vý
roba barev a bruninu v Praze I., Jan Ešner v Ouva
lech, Horák a Vojtěch, chem. kosm. laboratoř na
Smíchově, Růžena Aubrechtová v Dušnikách, V.
Prášek, výroba grossolu v Praze, Josef Rous, chem.
kosm. laboratoř v Praze, J. Modřický, chem. pří-
pravky v Praze.
(Pokračování.)
#28
alto_textblock
#28
Denní zprávy.
— Generální konsul německý hr. Harden-
borg v nemilosti německého kasina. Scéna z před-
síně místodržitelova salonu, kdež v den panovní-
kova jubilea gen, konsul německé říše, který
se dostavil s. gratulací, couvnouti musil posl.
Eppingrovi a dru. Malému, kteří přišli vymá hat
buršácký průvod, jest čtenářům našim známa.
Včerejší německý poloúřadníček přinesl naproti
„Prag. Tagblattu“, v němž výjev vylíčili ob
němečtí vůdcové, zprávu, v níž ujišťuje z „do-
brého pramene“, že hr. Hardenberg, jakmile se
dověděl, že oba poslanci přicházejí s důležitostí.
ustoupil jim a že místodržitel, když oba poslance
k sobě povolal, o přítomnosti hr. Hardenberga
nevěděl. Orgán Eppingrův, „Prag. Tagbl.“, stoji
však na svém, že se hr. Hardenperg zpěčoval
a že vzdor tomu musil ustoupiti. List dodává
že nebude vyprávěti podrobnosti, z nichž by prý
na jevo vyšel nedostatek porozumění hraběte
Hardenberga pro situaci, nebyl by prý historku
tuto vypravoval, kdyby ho nebyly již dávno do-
šly stížnosti na nedostatečné úřado-
vání hr. Hardenberga. Je prý v dobr
paměti, že v případě říšsko-německého učitel
tělocviku Döberta, který v Praze spráskán, ně-
mecký konsul nepostaral ze v dostatečnou
ochranu ztýranému, nýbrž postavil se na stranu
policie. Dále sděluje se „Prag. Tagblattu“, že
hr. Hardenberg již několikráte odmítl návštěvy
říšsko-německých spolků aneb jednotliveů s odů-
vodněním, že jim nemůže zajistiti žádné ochre-
ny; dále, že německým studentům
když jej zvali na jubilejní slav
nost „Rede- a Lesehalle“, vyslovi
úžas nad pořádáním takové slav
nosti, že se nedostavil k slavnostnímu před
stavení Lesehally, ani ku představení na počest
císařova juhilea a že neuznal ani za vhodně,
dostaviti se k císařské slavnosti, spolkem pří
slušníků německé říše pořádané. „Nynější ně-
mecký konsul,“ pokračuje „P. Tgbl.“, „ve sve
úřadní činnosti i svém osobním vystupován
vůči svým chráněncům a vůčí německé společ-
nesti vůbec vypadá jako pravý opak svého před
chůdce bar. Seckendörffa, který se těšil nejenon
všeobecné osobní oblibě a u úřadů požíval ve-
liké vážnosti, nýbrž i projevoval nej
zevrubnější porozumění pro zdej-
ši poměry. My bychom úřadování hr. Harden-
berga,“ končí „P. T.“, „nebyli učinili předmě-
tem rozhovoru — to nechť si s ním vyřídí jeho
předslavení — kdyby jeho chování nebylo i pr
pražské Němce povážlivým.“ Že ně-
mecké kasino uzavřelo nynějšího konsula ně-
meckého z Prahy vypuditi stůj co stůj, odtud
osobní i tiskové útoky poslaneckých i tiskových
zřízenců kasina proti diplomatickému zástupe
německé říše v Praze. Dle všeho bude hrab
Hardenberg asi docela slušný člověk a to zdí
se vysvítati i z toho, co o něm „Prag. Tagblat
píše, zvláště zajímavým rysem jest zmínka ka
siňáckého orgánu o jeho úžasu nad tím, že bur
šáci pořádají jubilejní slavnost Lesehally. Ta
kový úžas německého gen. konsula mohl by za-
vdati látku ku přemýšlení nejednomu funkcio
náři politické správy rakouské, která dráždění
předrážděné Prahy novými a novými buršáckými
okázalostmi neměla za nic povážlivého. Hrabě
Hardenberg nepropůjčil se asi za bezpodmíněný
nástroj německému kasinu pražskému a prote
se mu dostalo důtky od oficiosního orgánu zdejšt
německé vlády. Hr. Hardenberg neměl dosti po-
rozumění pro místní poměry, sice by byl přeee
musil věděti, že udílí-li německé kasino v Praze
a pp. Eippinger a Malý pokyny pro úřadování
vídeňské i pražské vlády, také zástupce něme-
cké říše musí chodit anebo posílat pro infor
mace do německého kasina. Nejméně divili by
chom se tomu, že panu gen. konsulu pražská
„vornehme Gesellschaft“ nechutná, to by byl
asi nejpříznivější známka jeho karakteru.
— K ničemnosti „Prager Tagblattu“ ješte
jeden významný rys. Ve včerejším ranním vy-
dání přinesl následující „soukromý telegram
z Bělehradu (srbského): „Slovenski Drug“ stře-
disko slovinské revoluční propagandy, usne-
slo se zaslati dar 10.000 dinarů do Prahy.
kdež se nyní nachází těžiště slavofilské obranné
akce proti rakouskému tíhnutí na východ.“ Ten-
to „telegram“ otiskuje „Prag. Tagblatt“ pod ti-
tulem „Dar slovinských revolucionářů“
(Eine Spende slowenischer Revolutionäre)
Vodle své podlosti ie tato zpráva nesmírně
#29
alto_textblock
#29
hloupá; na její pražský původ ukazuje přede-
vším to, že „Prag. Tagbl.“ „Slovenski Drug
(má nepochybně zníti „Slovenski Jug“) vydává
ze slovinské centrum („das Zentrum den
slowenische n revolutionären Propaganda“).
Srbské slovo „slovenski“ znamená totiž „slo-
vanský“. O „daru 10.000 dinárů do Prahy“ ne-
budeme ani mluviti. Ti němečtí inteligenti ubo-
žáci, jimž „Prag. Tagblatt“ v bezmezné svá
ignoranci smi předložit zprávu o středisku slo-
vinských revolucionářů v srbském Bělehra-
dě, snad uvěří i takovému středisku v Praze a
daru 10.000 dinarů. Na co? Zprávu „Prager
Tagblattu“ nelze si vyložit jinak, leč že prudká
odtučňovací kúra, jíž je podroben, má v zá-
pětí halucinace, což někdy bývá v takových pří-
podech. „Pr. Tagblattu“ ubývá nikoli po kilo-
gramech, ale po metrických centech.
— Pan dr. Emil Faktor, člen redakce
„Bohemie“, píše v berlinském „Tagu“ o Pra-
ze toto;
#30
alto_textblock
#30
Nacionální delirium.
(K psychologii pražských výtržností.)
Ustálivše se na tom, že pražské pronásle-
dování Němců jest brutalitou, po odemstění vo-
lající, a posměchem evropské kultuře, neřešili
jsme dosud otázku, co Čechové zamýšlejí svým
po celé týdny trvajícím zuřením proti svým
stejně oprávněným němeekým spoluobčanům.
Čím dále trvá tento sžírající nesmyslný požár
zášti, tím nesrozumitelnější jest. Toliko zahra-
niční pozorovatel, s poměry neobeznámený,
mohl by dojíti k závěru, že jest zamýšleno
úplné vyhubení Němců. Skupina národní, do
tisíců jdoucí, nedá se ani sebe pustšími výtrž-
nostmi ze světa odstraniti. Nehledě ani k tomu,
že to nemůže býti poslední vůle Čechů, aby
své hlavní město masakrováním Němců (11!)
zdecimovali. Nikdo si nemůže ani představiti
zaraženost těchto zuřivců, kdyby
najednou došlo k sevřenému exodu pražských
Němců. Majetek a kapitál, život s
kultura by odešly, podnikavost by
zmizela, nezaměstnané proletář-
stvo a zpola zničený střední stav
by zbyl, zlatá matička Praha klesla by na
město žebráků. Češi přece nemohou chtíti, aby
jich vlastní komunální organismus byl zmrza-
čen. V podstatě jest tento štvaný lid jenom oběll
demagogie. Panuje tam nadšení pro ruskou nad-
vládu, aniž by se tam těšila říš knuty a nahajky
nějaké obzvláštní oblibě, provozují se t am
antidynastické hříčky a přece by se
tam co nejzdvořileji poděkovali, kdyby měli býti
na roveň postaveni slaveným bratřím na Bal-
káně. Na to byli příliš dlouho sousedy něme-
cké kultury. A právě tak karakteristické jest
stavění barikád, aniž by se za nimi kryla
poctivá revoluční myšlenka. Titíž pouliční reeí
dají za několik dní od mistrů svých si vykrá-
kati a všechna ta válečná vřava byla jim pouze
příležitosti k štvanicím a obveselení lidu. Protož
jsou nejniternější motivy pražských pouličních
výtržností více než žalostné. Jsou to ty že
důvody, pro kteréž ochlasta svou
ženu bije. Češi nacházejí se ve stavu opi-
losti, se zamhlenými smysly, nemohou v tom-
to stavu chápati následky svého zuřivého zá-
chvatu. A tu nesmí býti žádné dobrctivé da-
mluvy, žádného už prostředku uklidňovacího.
Celý národ řádí vyloženým šílen
stvím: „Sem se svěraci kazajkou.“ Slači!?
— Akční výbor národní strany svobodo
myslné konal dne 4 prosince t. r. za předsed-
nietví dra. Václava Škardy schůzi, na níž
probrána byla řada správních záležitosti a usne-
seno svolati pracovní sjezd místních
organisací, které ustaveny jsou dle nového
organisačního řádu.
— Z Kutné Hory. (Projev nedůvěry.)
Okresní výbor kutnohorský ve své
dnešní schůzi uvažuje o projevu blahopřání,
které předsednictvo českého odboru zemědělské
rady pro království české ke jmenování dra.
Schreinera německým ministrem krajanem
tomuto zaslalo, vyslovil svoji největší nelibost
a poněvadž nelze míti nadále důvěr
k mistopředsedovi p. Plevovi, který
zminěné blahopřání podepsal, vy-
zýváme jej, aby tohoto svého čestného úřadu
se vzdal. Okresní starosta: Alois Výborný
— K volbám do obchodní a živnostenské
komory pražské. Ačkoli Ústřední volební sbor
všemožně se snažil vyhověti všem oprávněným
požadavkům na zastoupení v komoře a vzhledem
k nepatrnému počtu volných míst vyhověl alespon
velkým skupinám zájmovým, přec se vyskytují
a s některých stran i tiskem propagují kandi-
datury divoké. Upozorňujeme pány voliče, do-
volávajíce se jejich národní povinnosti, aby
svorně volili dle oficiální kandidátní listiny.
Každé tříštění hlasů seslabuje posici českou,
beztoho se všech stran ohrožovanou a pracuje
se jím ve prospěch strany německé. Kdo opoušt
šik český, rozmnožuje šik německý, byť i volil
muže českého.
— Primálor měst pražských p. dr. K. Grož o in-
tervanci ve Vídni. Na pocátku včerejší schůze měst-
ské rady pražské referoval starosta p. dr. K Groš
o intervenci, kterou provedl ve Vídní v náměsíkem
p. drem. Štychem ve příčině informací příslušných
činitelů o skutečných poměrech v Praze a o krocích,
které podnikli za účelem odvrácení výminečnýchi cpa-
trení, jimiž Praze so hrozilo. Zpráva p. starosty, jakož
i návrh, aby schváleno bylo ohražení, které presidium
učinilo proti uvalení stanného práva na Prahu, byly
přijaty s pochvalou. K návrhu p. m. r. Hubáčku byly
deputaci jednomyslně vzdány díky za horlivé
úspěšně hájení zájmů pražských.
— Z české techniky. Dne 4. prosince podroblli
se II. státní zkoušce ze stavebního inženýrství inže-
nýři a uznáni byli: A. Rispler ze Žamberka, Alex.
Voigt z Prahy-VII., J. Malík ze Kbel a Ferd. Šlesingr
z Rokycan způsobilými s vyznamenáním, Jos. Borkr
z Prahy způsobilým a Julius Runt z Moskvy velmi
způsobilým.
— Pohřeb pana MUDra. Ervína Crhy, emer.
klinického asistenta na Král. Vinohradech, koná se
v neděli 6. prosince o 4. hodině odpolední z kaple
sv. Václava na hřbitově vinohradském do prozatímní
hrobky.
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůze
byl projednán rozpočet škol pražských na rok 1909
— V dozorčí radě nad pražskou kanalisací byl zvo-
len předsedou p. stav. rada K. Vlček, místopředse-
dou p. Seifert, inspektory pp. Kovařovic, Makovec,
Pasovský, Seifert a Pavlas. Do užší komise kanali-
sační zvoleni pp. Seifert, cís. r. Schiller, dr. Janatka,
Herites a řed. Kukla. — Na vědomí vzat dopis zem-
ského musea, jímž svoluje, aby originál sousoší sv.
Iva z mostu Karlova byl uložen v lapidariu zemského
musea na výstavišti. Schválen byl projekt kanceláře
elektrických podníků na osvětlení ulice Spálené de-
seti obloukovými lampami
— Stav. rada M. H. Lindley obdrží výpověď z
zmlouvy. Po několik roků byly ve sboru obecních