ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0cd573b0-7632-11dc-b558-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
n a vs ma tr o
#3 alto_textblock #3
znci nn pe
#4 alto_textblock #4
on
#5 alto_textblock #5
V Praze, v sobotu 5. prosince 190v
#6 alto_textblock #6
nne ne
#7 alto_textblock #7
sn vj o
#8 alto_textblock #8
ova ,
#9 alto_textblock #9
Ha rannt a večerní liety předplácí se V Prane v administraci: na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — p s dvojí donáškou: nscměsie. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve flišlkách- na měsie: . . . . . 2 K 30 Poštou- na měsle .. . 3 K na etvrt leta . . . . D K o0l s dvoji zásilkou na měsíe Ba tvrtiota : . . k so
#10 alto_textblock #10
v drobném prodejii ranní čisle o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5k Inseráty plati sa hotově napřed Předplacení a Inserty přijimi administrace v Marianské ul., 3 Tam nacházají se tět redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů Iukopisy se nevraceji
#11 alto_textblock #11
Bude mír zachován? Kdežto v Rakousko Uhersku právě v po- slednich dnech množící se pověsti o přípra vách vojenských sesilovaly obavy v širších kruzích, že poměry na jihovýchodě se po vážlivě přiostřují, zvláště když jednotlivé po- plašné, ale správou vojenskou za bezpod statné prohlášené zprávy vypravovaly již o srážkách krvavých na hranicích srbských i černohorských, docházejí nejnověji se všech 4stran zprávy, kteréž na chvíli opět povzbu- zují naději, že umění diplomatickému přece jen se podaří zjednati uspořádaní poměrů, annexí Bosny a Hercegaviny zvířených. Již to, že velevyslanec rakousko uherský markýz Pallavicini, dosud neopustil Cařihrad ačkoliv turecký boykot zdejšího zboží dosud nebyl zastaven a podle usnesení poslední společné rady ministerské pro případ, že boykot ihned nebude zastaven i doprovodem válečných lodí bylo pohrozeno, jest pozoru- hodnou známkou, že přece jen jest ještě patrný ostych, urychliti na Východě obáva- nou katastrofu. Možná, že jest další setrvání markýz Pallavicina v Cařihradě i výsledkem rad kteréž se sypaly zejména v listech anglických a francouzských na ministra zahraničných záležitostí bar. Aehrenthala pro postup jeho jejž tam mají za nedosti připravený diplo maticky a tudíž i za ukvapený. I mírný velice opatrný francouzský »Tempse, jenž se jinak nijak netají se svými příznivými disposicemi pro rakouskoluherské soustatí. napsal ve článku, věnovaném jubileu panov níkovu: Bar. Aehrenthal změnil smělým ge- stem opatrnou politiku rakousko uherskou na Balkáně, zvrátil posavadní pořádek mezi činiteli a pomíchal karty. Kdyby si byl ihned pospíšil hojiti rány, jež se objevily, snad by se mohl vykázati úspěchem na ospravedlnění své odvahy. Ale on dal uplynouti času a tak záležitosti balkánské zůstavají znepokojují cími, spor s Tureckem stavá se jitřivým. J to politika — nového vlivu? Ale snad se ještě postibne, že se vykročilo příliš rychle a chod stroje se zmírní. Všickni přátelé Rakousko-Uherska a Francie pak zvláště přejí si, aby si nezadalo v onom po- stavení mezinárodním, jakéž mu zjednaln prozírávost panovníkova. Podobně i berlínský »Tageblatt. pozna menává: Rozhodnutí o tom, zda-li se sejde konference východní, již nutno nyní pova žovati za nejlepší záráku zachiován míru — spočívá více v rukou rakousko uherských státníků než tureckých skladačů zboží A nelze se zbýti pocitu, jako by ve Vídni příliš málo se dělo, aby urychlil se rozbodnutí ve smyslu mírného vyřízení Jak známo, vlástní nebezpečí porušen míru spočívá v otázce, zdali se podaří diplo macii nalézti takové náhrady či kompensace pro Turecko, Srbsko a Černou Horu, které by stačily uklidniti nejen rozčilené veřejné mínění těchto zemí, ale jež by umožnily souhlas i mezi moenostmi, kteréž spolu podepsaly berlínskou smlouvu. Dle rokování v italské sněmovně jes jasno, že zahraničný ministr Tittoni pokládá za dostatečné pro zájmy Ilalie, ze byl sandžak novopazárský vyklízen a že se uvolní Černe Hoře zvláště na Adriatickém moři Dle posledních zpráv bělehradských, jež uveřejňuje petrohradské »Nové Vremě«, jes i nynější zahraničný ministr dr. Milovanovič podle výsledku své cesty na Západ pře svědčen, že království srbskému jest se spo kojiti za annexi Bsny náhradou na území. kteréž by je spojilo s Černou Horou a takt i s Adriatickým mořem. Projev Milovanovičův k dopisovateli vzpomenutého petrohradského listu jest v této chvíli dosti důležitý a protc jej tu podrobněji uvedeme: Zastupci velmoc rozhodně a určitě prohlásili, bude li se konat konference, nelze se vyhnouti tomu, ab annexe Bosny byla uznána a proto jes Srbsku o to se snažiti, čeho lze nejsnadněji dosíci. Na tomto stanovisku stojí i ruský zahraničný ministr Izvolský i nynější vláda srbská. Dle dalšího sdělení Milovanovičova Izvolský ještě před návštěvou bar. Aehren thala v Buchlově se vyslovil, že Rakousk zamýšlí annektovatí Bosnu a že nevidí nijaké možnosti, překaziti to. Jedině kompensace lze Srbsku vyhléd nouti a plán náhrad těch byl prý v Buch lově vypracován a položen za základ jednán s druhými mocnostmi. Setkav se po druhé s Milovanovičem ruský zahraniční minist setrval na tomto názoru a ohlásil určitě,ž Rusko uznalo annexi, protože pro ni nemůže se pustiti do války. Nyní prý vše na tom záleží, jakých slibů dostalo se v Petrohradě Pašičovi a kdyby zněly opáčně, musila by nynější vláda srbská odstoupiti a bylo- li Pa- šičovi řečeno totéž co Milovanovičovi, jes těžko říci, co by tedy vláda srbská měla po číti? on sas dento »Nové Vr.e pak k této zprávě svého bělehradského dopisovatele podotýká: Řekl-l Izvolský, že annexi nutno uznati, nezbývá ovšem Srbsku, nez spokojiti se onou chudou náhradou území, čímž se má pomoci baronu Aehrenthalovi z choulostivého postavení v němž se octl. Ale nějaké odpovědi musí se Srbsku dostati, ať už je dobrá nebo špatná Tato informace bělebradská ovšem zda se býti v odporu s tím, co nedávno vládn petrohradská »Rossija« uveřejníla z tajných starších úmluv mezi Ruskem a Rakousko- Uherskem, z nichž všeobecně se vyvozovalo.
#12 alto_textblock #12
že pro Rusko závazek uznati annexi neexi- stuje, a kdy i sama kadetská »Rěč« konsta- tovala: Dle toho, lhostejno podaří li se či nepodaří-li se vrátiti otázce annexe význam evropský, sejde-li nebo nesejde-li se konfe- rence, může ruská diplomacie s do- brým svědomím považovati ruce své za zcela volné; a my můžeme říci, byl to sen, zlý sen, ale již minul. — Co do bělehradské zprávy o sděleních, jež učinil Izvolský Milovanovičovi, nutn ovšem vyčkati, zdali se nesetká s vyvrácením z ruského zahraničného úřadu a zdali snad vlastní její účel není — zasáhnouti do si tuace v kruzích bělehradských, jak již z je- jího přiostření proti Pašičovi vyplývá. Kdyby totiž v názorech srbských se vyskytly dva proudy, z nichž jeden by byl pro stanovisko Milovanovičovo a druhý proti němu, mohlo by to vésti k větším důsledkům, než ku pouhé ministerské krisi, zvláště vzpomínáme-li zpráv, jež se šíří o otřeseněm zdraví krále Petra. Nám však nyní jest počítati s tím, že nynější ministerstvo srbské projevuje opravdu velikou ochotu, vyhnouti se porušení míru. Rovněž z kruhů tureckých šíří se zprávy stejného směru, zvláště vídeňský velevysla- nec turecký jest prý plně přesvědčen, že se naleznou podmínky pro dohodu mezi Ture- ckem a Rakousko-Uherskem a v Pařízi hlásá Naum paša pevnou důvěru v zacho- vání míru. Ba tentokráte i z Berlína se posiluje naděje v zachování míru, ježto prý dle spo- lehlivých zpráv anglických kaneléř Bülow ve čtvrtek v rozmluvě se zahraničnými zástupei několika velmocí osvědčil svou pevnou dů- věru v trvání míru, protože otázky, kteréž vznikly mezi Rakousko Uherskem a jeho sousedy na Balkáně, za nediouho smírně budou vyřízeny. A na konec i z Pešti se ozývá volání, aby mír byl zachován, a to v témž listě. kterýž způsobil známou odpověď v ruské vládní »Rossiji« na článek Dočzye o dřívěj. ších úmluvách rusko rakouských. Dnes pak dovozuje, že mír spočívá na tom, jak se za- chová Francie, ježto by Německo nezůstalo nečinno, kdyby Rusko chtělo zasáhnouti vo jensky do zmatků na Balkáně Podobá se pak, že vše na tom závisí sejde li se konference evropská, neboť pešt ský hlas volá: Francie musí působiti př akci, jež čelí k tomu, aby Rakousko-Uhersk bezpodmínečně se zúčastnilo konference. Kdyby však i poslední výstraha byla mar- nou, pak musí Francie se odhodlati, aby varovala před válkou, v níž by i ona nesla oběti na krvi i penězích. Ale tento hlas tuší zápletky dalek větší než pouhé sousedské potíže na Balkáně
#13 alto_textblock #13
Říšská rada.
#14 alto_textblock #14
Poslanecká sněmovna. (Schůze 114.) Ve Vídni, 4. prosince. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Těžké přehmaty presidenta Weis- kirchnera. — Aféra Klofáčova v „Rathauskelleru“. — Posl. Halii a Wolf o Praze. Šestihodinová dnešní schůze byla na po- čátku stejně jako na konci hlučnou rozechvěnou. Sněmovna rozešla se veče valně podrážděna, ba bojovnější nežli včera. zvláště pro chování se presidenta dra Weisklrchnera. Tento funkcionář, vyšlý ze svobod n volby poslanců, jednal jakoby byl profousem kterému konečně není ani divným nejhněv- nější tón. Dr. Weiskirehner zapomněl, že jes povinnosti předsedy chrániti posla nee všech stran a národů bez ohledu na smýšlení jejich, třeba bylo zřejmě nepřátel ská komukoliv. Presidentu poslanecké sněmovny musí kte- rýkoli poslanec, třeba byl nejradikálnější, nej- liberálnější a nejdemokratičtější, býti stejně cenným, pokud jde o práva poslance, jako vůdce největší strany! Dr. Weiskirchner činí však ro z d íly mezi poslanci a vnáší do svých projevů které pronáší ex presidio, své strannícetví. své smýslenl, své sympatlie a svou nevoli. To jest vážně nebezpečí pro sně- movnu, z kterého by přijíti mohla pohroma pro veškeru dělnost zastupitelstva lidového, beztoho v posledních dnech stěží zachráněného. Dr. Weiskirchner — jak obšírně ve večer- ním listu našem sděleno — prohlásil dnes, že vše, co činí poslanci mimo řečnění, jest zločin veřej vého násili. To je snad soukromý jeho soud, avšak nemá práv povyšovati svoji domněnku na rč- jakou normu, tím méně, poněvadž nikdy takového výkladu jednacího řádu nebylo. Ale nedosti na tomto neslýchaném prohlá- šení před sedově Když dr. Kramář vznesl naň pro udá- losti, jež sběhly se včera ve skle p radnice proti posl. Klofáčovi, tu dr. Weiskirchner dal odpověď, která naplnila nejen poslance české, ný- bž všechy poslance neněmeckéa zvláště mimovídeňské největší nevoli! Nikoli pouze to, že nenalezl ni jedi- ného slova politování, nikoli pouze
#15 alto_textblock #15
proto, že věc odkázal do kompetene purkmistra dra. Luegra (l), nýbrž hlavněa jedině proto, že svoji odpověď zakončii výrokem, že celá věe, včera Sch ne- drem a soudruhy provedená, na- mířena byla jen proti osobě posl Klofáče. Posl. Klofáč má nesporný nárok jsko každý jiný poslanec, aby byl, pokud j d o svobodu jeho smýšleni, pokud jedná se o veřejné osvědčování jeho stanoviska, n stejnou ochranu, jako kterýkol iv poslanec jiný. Co se stalo Klofáčovi včera, mohlo by se zejíra státi na př. Daszyňškému, kdyby mluvi v Krakově o vídeňských šosácích, mohlo bys státi pozejří Vlachovi, kdyby mluvil v Terstu nějakou řeč úřadnickou. Důsledky chování president dra. Weiskirchnera jsou prostě ne- dozírny, Prolo jeho odpověď způsobila dlouhe jitření mezi poslanci v šech stran, tak sociálními demokraty, kleří si pravili v té chvíli, že při takových disposi- clch na presidilu nikdo není ve Vídni jist osobní bezpečnosti Z řečí promluvených dnes v budžetní de- batě zasluhuje zmisky toliko výklad katolicko- národního posl. P. Šilingera, který pojednal zevrubně o záležitostech moravských a též posledních příhodách brněnských. Cokoli pro- nesli posl. Malik a Wolf, jest kaše několi- kráte již ohřatá, vystydlá, nechntná, třebas i K. H. Wolf nejvyšším tonem prsním mluvil o »čackém národě německém«. Zejtra jest proponována schůze krátká Čekaji se řeči dra. Kramáře a prof Masaryka, na které dnes nedošlo. o llií ss mole jo ssvj Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) (Začátek schůze ve večerníku.) Posl Šilinger pokračuje ve své řeči, praví Dlouholité boje mázi Němci a Čechy dokázaly jii dávno, že Němci neponěmčí Čechův a my nepočeštíme jieh. Zuchovávejte
#16 alto_textblock #16
jednotnost království nabádá Němce, dejte každému právo v každé části jeho, pokoj se jistě vrátl. Hlasy na levici: Národnostní rozdělení Posl. Šilinger: To nepřipustíme. Ror děliti nesmíte. Madi býti zjednán potadek, musí se jednou přestati se studentskou a po- ullění politikou. Olsuzuj ma politiku, klerá na pražských ulicích volá »Slava Srbsku!« jako zlo- čin proti Rakousku, proti národu českému a proli Srbsku samotnémn (Souhlas a pochvala), protože s tím v Srbech vzbuzuje naděje, že český náred aneb Slované v Rakousku vabecjim mohou pomoci a tak malé Srbsko štve sa do války. (Souhlas) Můžeme snad býli různého názoru o annexi, ale jedno mau- síme všichni chtíti, aby nedošlo k válee (Souhlas) Pojednávaje d vnitřní politice a koalici, soudí,ž
#17 alto_textblock #17
koalice dala by se utvořiti, kdyby pověstné němeské souručenství poněkud po- volilo, kdyby německé strany, které chtějí skutečě parlamentarismus, odloučily se od těch, jež chtěj sice ministry, nechtějí však dáli žád ných hlasů a jsou vlastními vinníky nentěšených poměrů v Čechách Broje proli jednání německého ministra krajana, pravil řečník: Vyhlásili-li jste nyní stanné právo v Praze, měl by býti na prvním místě odsouzeu dle stanného práva německý ministr krajan. Hlučné výkřiky »Oho« a smích na levici. Posl. Grössl: Klofáč n n Posl. Brunner: A Buříval Posl. Š linger nalehal dále na úplné prováděn zásady: Německému národu německ úřadníky, českému české. Stěžoval si do odstrkování českého živlu mezi úřadnictvem na M- ravě a ve Slezsku, žádal, by nynější sprá v ministerstva vyučování vyřídil a všechny záležitosti z Moravv Stěžuje si do průtahů při zřizení česk university v Brně a pravil, poukazuje na de monlrace vlašských studentů: Konečné budeme snad i my donuceni vynutiti si nniversita rauami z revolverů- Jeho strana učiní, seč bude, k ochraně p a lamentarismu.
#18 alto_textblock #18
Před antonomlí vyrovnáni Vůči dro. Adlerovi prohlašuje řečník, že před auto nomii národů musí býti provedeno na všechny časy vy- rovnání. Pravil-li dr. Adler, že v táboře sociální demokracie je Rakousko, chce spatřovati v tom na pomenutí, abychom se vzchopili, pracovali a řekli Ne! Ne! Rakousko není v sociálně-dlemo kratickém táboře, nýbrž budoucnost Rakouska je v tábo ře. kde vládne spraved nost, pořádek rovnoprávnost. (Hlučná pochvala a potlesk katulicko-národní strany) Posl. Romančuk prohlásil, že ruský klub nesou- hlasí s pilností ani s meritem zatímného rozpořtu se stanoviska ruského národa i v zájmu celého státu jenž vyžaduje neprodlené řešení nároa- nostní otázky v celé řiši a vší oprav dovosti Důvěry k vládě nemá, poněvadž haličtí Rusové jsou dáni v šanc polské nadvládě. (Pochvala.) Posl. Biolohlawek polemisoval, opětně přerušo- ván soclálními demokrty, s drem. Adlerem. Svým útoky na bar. Bienertha chtěl jen projeviti
#19 alto_textblock #19
vděčnost bar. Beckovl, jenž projevoval soclálně-demokrati cké straně největší blahovůli. O volbách do dolnorakouského sněmu nabylo přehmatů. Tylo výtky a stížnosti opakují se, kdykoliv sociální demo- kraté ulrpí porážku Sociální demokralé lě- kuji za svou existenci jen svému tero- rismu a národnostnímu šílenství ob čanských stran. Jinak musilo by býti celé Ra- kousko křesťanskosociální. Hlavním sídlem socikl- ních demokratů jsou nemocenské pokladny a proto jeho strana bude usilovat o jejich postátnění a ne povoli. Pojišťování nebude organisováno dle stran neboť jinak by s pojišťovacího zákona seělo Vyhlášení stanného práva považuje za odů vodněno. Včerejší den měl pro parlamení největší význam protože se uká zalo, že- parlamentárníci se vyprostili z vlivu otravného tisku, zejména „N. F. Pr.“. Národní spor nemůže zmizeti dokud trvá v jisté části tisku národnostní štva nI. Prál by si, by stanné právo platilo také proti jistým zástupcům veřejne- ho mínění Sociální Cemokralé budou hájiti par
#20 alto_textblock #20
lamentarismus jen pokud budou viděli, že lam jsou hájeny jejich osobní a strannické zájmy. Jeho stran bude podporoveti i sociálně-demokratické návrby mají-li za účel prospěti pravým zájmům lidu. Chtějí-l však sociální demokraté spojiti se s intrikánem Masarykem. a společně s ním vznítiti kullunn boj. strana řečníkova vysloupí proti nim se vší roz- hodností. Zde se nešíve, zde se pracuje pro zájem pra cujícího lidu bez rozdílu strany a vyznání Annexe Bosny jest oprávněna a v nynější siluaci všichni poslanci do jednoho jsou povinni stát k domu rakousktému a prolo křesťanští sociálové bu- dou hlasovati pro nejrychlejší vyřízení rozpočtu (Hlučná pochvala a pollesk křesťanských sociálů) Posl. Malik krilisoval stanovisko sociálnícl demokratů, kteří jako nejsilnější strana sně- movny jsou prý povinni převzíti vedení zále žitostí a prováděti positivní politiku. Dál protestoval jménem Všeněmců důrazně proti zří- zení vlašské university, prohlásil jměnem Všeněmců z alpských zemí úplnou solidarilu s Němci ze zemí sudetských a pojednával o událostech ve Pluji, kde Lyl vydán obecný zákaz nositi barvy, jenž se dobře osvědčil. (Výkřiky: Proč nebyi záka ten vydán v Praze?) V Praze tomu tak nebylo a prot němečtí sludeníi se jim říditi nemusili Němci v Piuj se bez odporu podrobili, Slovinci tak neučinili. Slo- vinců v Pluji zmocnila se právě proto, že nebyl jim zkřiven ani vlásek, bezměrná zuřivost, jež rozpoutal v slovinských listech neslýchanou štvanici prot Němcům a ta veda ke známým lublaňským výtrž- nostem. Vláda hromuje sice proti boykotu v Turecku avšak nenalezla žádného prostředku proti boykol Němců v Lublani. Dále zmínil se řečník o událosteci v Celji. n Za řeči posl. Malika sirhla se mezi posl. Einspin nerem a drem. Benkovičem prudká hádka Posl. Benkovič přerušoval opělně Malika, lí čicího udlálosti celjské, výkřikem: To není pravvdaí Posl. Einspinner apostrofoval dra. Benk viče slovy: „Takový jemný pán“ Posl. Benkovič obrálil se v nejvělším rozčile proti posl. Einspinnerovi, avšak několik poslanc zakročilo a zabránili, že přihoda nenabyla vážněj šího rázu Posl. Malik, pokračuje ve své přerušené řeči protestoval proti průplavním stavbám, žádal postát nění jižní dráhy a domáhal se zdělání služebn pragmatiky Posl. Wolf ukozoval na obtížnou situaci naprol zatímnému rozpočtu. Vinou těchto poměrů jest čl. 1. a prvním úkolem lidového pariamenlu mělo býti odstraniti čl. 14. Tvoření koaličního kabinelu v Rakousku i vždy pramenom korrupce. Za pokusů konličních bar Bieneřtha lomcovalo Slovany v Lublani a Praze ší lenství a právě v télo době chlěli si vlašští sludení proraziti revolverovými kulemi průchod do rozpočtn pro vlašskou universitu. Němečtí radikálové považu universitní otázky za olázky kuliurní Nepodaří se dostati Němce a Čechy do koplice
#21 alto_textblock #21
n
#22 alto_textblock #22
Prudká hádka
#23 alto_textblock #23
Může se snad ulvořiti koalice s Čechy a j. ná rody proti Němcům, snad pomocí jednollivých živlí německých. Avšak po hrozném silcení se Badenov režimu nebude to již možná. Nebo by bylo možae ulvořiti koalici, ve kleré by Čechové ne byli zastoupeni, Němci však ano. Taková sně- movna byla by s husitským šílenstvín brzo hotov a. Dokud nebudou různice mezi Němci a Čechy úplně odsíraněny, jest jejich spolupráce nesmysiem a uslavičným pramenem nových zmalků. Němci mají právo býti nesb eb e v Praze doma a postarají se, aby němečlí studenti tam nelolik směli zíti, nýbrž svobodně a nerušeně před celým svělem nosili své barvy, odznaky svého smy šlení a mluvili svým jazykem. Proli po rušování tohoto „práva“ váhala vláda užíti správ ného prostředku. Kdyby byla hned na počátku prol tomu vystoupila, nebylo třeba stanného právaa
#24 alto_textblock #24
rozhodné ruce policejního ředitele byly by luzu přemobly Řečníkova strana vyčkává činů vlády, jaks postaví k německo-českým požadavkům, zvláště k ja- zykovému zákonu a k zákonu o krajském zřízení Německým menšinám, jmenovitě v Praze, musí být možná rozvíjeti se kulturně, hospodálsky a národ- nostně. Výhrůžkami o rozpuštění sněmovny nedaj se němečtí radikálové zaplrašiii- Annexe Bosny značí bezpechyby počátel rozdělení Turecka a prvý krok k řešení jihoslovansk otázky, jež po mnohých těžkých obětech nebude ns lešena ve prospěch haboburského domu. S jiho- slovanskou olázkou bude třeba lešiti současně německou národní otázku Mezi Čechy jsou to právě nejvělší radikálové kteři ukazují nejjemnější národní pud, že rozřešen jihoslovanské otázky týká se zároveň německé ná rodní olázky a při tomlo řešení musí být rozdrceni. Tím se vysvělluje slanovisko prot annexi. My však pohlížime přes zmatky a mlhy klid ně dále vstříc slunné a jasné budoucnosti. Byť byle v tomto státě sebe více provedeno šíleného fanatismu proti německému lidu, neotřese to naší pevnou víro v slavnou budoucnost německého lidu v Evropě Hlučná pochvala, pollesk a volánl „slávy“ u ně meckých rdikálů.) Rokování přerušuje se Včerejší násllí v radničním sklepě Posl. dr. Kramář (v dofazu k předsedoví) připo míná, že včera večer došlo k události, která ho nutí aby podal jménem všech českých poslanců dolan k předsedovi. Dle novinových zpráv byl posl. Klofái násilně napaden v radničním sklepě. (Výkřiky Čechů Sláma také!) Stalo se takk po řeči býv. říšského nynějšího zemského poslance Schneidera. V jakém stavu se jmenovaný nalézal, o lom nebudu dála mluvit a konstatuji jen, že harangoval hosty radni- čního sklepu takovým způsobem proli posl. Klofá- čovi, že tito poslechli ochotně jeho výzvy a netoliko zaujali postavení proti posl. Kloláčovi, nýbrž provo- lávali také „Pryč s Čechy“ a házeli na české sou- druhy, kteří byli s posl. Klofáčem v radničním skle pě, různými předměty. (Výkřiky: Sklenicemil) Posl Sláma: Byl jsem polit. (Hlučné výkřiky Slyšte! Slyšte!) Posl. dr. Kramář: Po našem názoru je nejvyšší povinností těch, kdo jsou zodpovědní za zachován pořádku ve Vídni, aby v tomto případě zasáhli a uči- nili vše, aby taková scéna se více neopakovala. Ve vážné době, v níž dospěli jsme ke zjevům, jaké s odehrávají v Praze, v okamžiku, kdy veřejné mínění jest beztak vzrušeno, jest po mém soudě přime zlo- činem chovati se takovým způsobem. (Hlučný sou- hlas u Čechů.) Takové chování se vídeňského obyva telstva k českým poslancům bude míli jistě v Prase zpětný účinek. Avšak nejedná se zde toliko o povinnosti, jež má říšské hlavni a sídelní město plniti vůči národům této říše. Chce-li býti Vídei sidlem parlamentu, musí vynaložiti všechno, aby poslanci mohli ve Vídni svobodně projevovati svoje mínění a nebyli ohrožováni na ulicích, nebo v ho- stincích. (Hlučná pochvala a potlesk Čechů.) V oka- mžiku, kdy poslanci přestanou se ve Vídni cítiti bez-
#25 alto_textblock #25
mezi Čechy. A jsme-li tu ještě ohrožováni, učiníme za tyto události zodpovědnými pány, kteří opovažujl se nabádati obywalelstvo říšského hlavního a residen- čního měsla Vídně k takovému chování. Jodná se tu o právo svobodného projevu mínění a nejde o to. jaké mínění se projevuje — každý ví, že úplně nesou- hlasím s politickými názory posl. Klofáče — jedná se o to, aby immunita byla chráněna ne- jen v parlamentě semotném, nýbrž i na ulici a ve veřejných místnostech. Obra- cím se proto na p. předsedu se zdvořilým dola zem, je-li ochoten intervenovati nejen u starosty města Vídně, nýbrž také u vlády v tomto směru, aby po- dobné události se neopakovaly? V takových věcech ví se sice, kde se začíná, ale nikoliv, kde se končí. (Pochvala mezi Čechy.) Je naší povinností, aby všichni, jimž se má jednatli o to, aby poměry, bezlak již špelně, nebyly dále zhoršo- vány, učinili vše, co právě v nynější těžké době jest jejich největším úbolem. (Hlučná pochvala a potlesk Čechů.) Předseda dr. Welskirchner: Záležilost, které se dotkl posl. Kramář ve svém dotazu k předsedovi ne- spadá do kompetence předsednictva poslanecké sně- movny a nespadá do kompelence říšské rady. K vy- řízení této záležitosti je povolán nejprvé starosta města Vídně. Vyrozumím ho o dolazu a myslím, že již v dnee- ním zasedání městské rady bude moci podati přísluš- nou zprávu o událostech včerejšího večera, Dle úřad- ních zpráv, jakých se mi ostatně dostalo, nesměřo- vala demonstrace proti českému národu, nýbrž pouze proti osobě posl. Klofáče. (Pochvala. — Hlučný odpor a trvalé výkřiky mezi českými radikály Konec schůze v 16. hod.; příští bude zejtra
#26 alto_textblock #26
Došlé spisy Podány vládní předlohy: 1. o mezinár dní smlouvě na ochranu živnostenského majetku; 2.o smlouvé ve příčině mezinárodního registrování zná- mek lovárních nebo obchodních: 3. o protokole v příčině dotace mezinárodní kanceláři na ochranu živnostenského majetku; 4. o dodatečné aktě ze dne 14. prosince 1900: 5. o dodalečné aktě ze dne 14. prosince 1900 ke smlouvě o mezinárodním registro- vání známek lovárních a obchodních; 6. o osnově zákona s průvodními pravidly, vydanými u přístupu k mezinárodní jednotě na ochranu živnostenského majelku. Posl. dr. Benkovič a spol. podal pilný návr na provádění shromažďovacího zákona polilickými úřady ve Šlyrsku. Dotazy podali mezi jinými poslanci Slá m a spol. polodstranění a polupení českého praporu na nádraží v Marianských Lázních; Neumanna spol. po úpravě postupových poměrů lechnických úřad- níků finančních v Čechách: —— Prokeš. Tomáše a spol. po protizákonném uzavření dvou tříd české soukromé školy v Novém Jičině a vytlučení jejich
#27 alto_textblock #27
oken-
#28 alto_textblock #28
Nebezpečí války na Balkáně.
#29 alto_textblock #29
Naše zprávy z Bělehradu-
#30 alto_textblock #30
Sp. Z Bělehradu, 4. prosince. (Pův telgr. »Nár. L.«) Dle řečí ve zdejších no- vinách podobá se, že jsou úplně pře- rušeny styky mezi rakouský vyslancem Forgachem a vy- slanci anglickým, franeouz- ským, italským a ruským. Vyhý- bají se prý setkání s ním. Příčina není ještě dostatečně vyjasněna, ale lze před- pokládati, že vězi ve vídeňské balkánské politice, kterou Forgach zde představuje svým způsobem a v pletichářském psanl vídeňských novin proti zdejšímu franeou skému vyslanci, diplomatu naskrz korekt- nímu a sympatickému. Jmenovaní vyslanci měli včera dlouhou poradu, co by se mělo činiti proti nepře- tržitému hromadění vojska u srb- ských hranie. Ze všeho toho, co přinesl Pašiě z Petrohradu a Cařihrad«, ví s dnes, že srbská věc stojí výborně. Zprávy z Cařlhradu. Z Cařihradu, 4. prosince. (K. k.) Pribyl sem úřadník srbského zahraničního mini- sterstva Spalajkovič, aby podal některé vysvětlivky o srbské obchodní tran- sitní dopravě přes Solun, které má býli používáno více než posud a aby si vyžidal úlevy pro tuto dopravu, jakož i pro nastáva- jící transport vojenských koní. Spalaj- kovič byl již u velkovezíra a bude ještě jednou přijat. »Ikdam« poznamenává, že, poněvadž markrabě Pallavicini po posledních ujištěních velkovezlra neučinil žádných nových kroků, spočívá v tom důkaz, že se zá- ležitost částečně dobře daří. Styky Turecka s Rakouskem pohybují se v mezich upřím- nosti, zprávy časopisecké jsou nesprávné a ne- věrohodné. Za den nebo dva bude pr? situace do jisté míry vyjasněna a za týden počno prý vyjednávánl. Stříbrná vlastní mince Černé Hory Z Cetyně se oznamje, že kníže Ni- kola dal raziti v Paříži za 10 milionů franků střibrnou minci, která počátkem příštího měsíce na Černé Hoře má býti zavedena. Až dosud uživalo se obvyklé rakouské mince měděné, ni- klové a stříbrné, s malou výjimkou v r. 1906 rovněž v Rakousku ražených jubilejních mi ncí »parů«. Dodávka nové mince pro Černou Horu převzata byla pařížskou »Banque de Paris«. Balkánský spolek. Cařihradské zprávy oznamují, že Achmed Riza beg, náčelník Mladoturků, posléze svolils po svém návratu do Cařihradu vstoupí do kabi- netu jako zahraničný ministr. Achmed Riza beg na své diplomatické cesti po Balkáně i Evropě nepokrytě vyslovoval nut- nost, aby balkánské státy obraly si heslo »Balkán balkánským národům« a utvořily spolek na obranu. Kdyby převzal obor zahraničného mi- nistra tureckého, znamenalo by to, že Turecko, resp. Mladoturci utvoření balkánského spolku vytýkají si za přední úkol. Arnautská krvlna. Z. Ze Skoplje, 4. prosince. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Porážka a záhuba Isy Boljstince, r